89如是我闻:一时,世尊住在舍卫城的祇树给孤独园。那时,舍利弗尊者对诸比丘说:“贤友们,比丘们!” “贤友!”诸比丘回答舍利弗尊者。舍利弗尊者说道:
Evaṃ me sutaṃ – ekaṃ samayaṃ bhagavā sāvatthiyaṃ viharati jetavane anāthapiṇḍikassa ārāme. Tatra kho āyasmā sāriputto bhikkhū āmantesi – ‘‘āvuso bhikkhave’’ti. ‘‘Āvuso’’ti kho te bhikkhū āyasmato sāriputtassa paccassosuṃ. Āyasmā sāriputto etadavoca –
“贤友们,人们常说‘正见、正见’。那么,贤友们,一位圣弟子要到何等程度,才算是具足正见、见解正直、对法拥有不动摇的净信、已抵达此正法的人呢?”
‘‘‘Sammādiṭṭhi sammādiṭṭhī’ti, āvuso, vuccati. Kittāvatā nu kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhamma’’nti?
“贤友,我们即使远道而来,也是为了在舍利弗尊者座前了知这说法的义理。善哉!愿舍利弗尊者亲为阐明这说法的义理。诸比丘闻后,当会铭记于心。”“那么,贤友们,谛听,善作意,我将宣说。”“是的,贤友。”众比丘应诺舍利弗尊者。舍利弗尊者如是说:
‘‘Dūratopi kho mayaṃ, āvuso, āgaccheyyāma āyasmato sāriputtassa santike etassa bhāsitassa atthamaññātuṃ. Sādhu vatāyasmantaṃyeva sāriputtaṃ paṭibhātu etassa bhāsitassa attho. Āyasmato sāriputtassa sutvā bhikkhū dhāressantī’’ti. ‘‘Tena hi, āvuso, suṇātha, sādhukaṃ manasi karotha, bhāsissāmī’’ti. ‘‘Evamāvuso’’ti kho te bhikkhū āyasmato sāriputtassa paccassosuṃ. Āyasmā sāriputto etadavoca –
贤友们,当圣弟子了知不善、了知不善之根源,了知善、了知善之根源时——贤友们,仅凭这点,圣弟子便是正见具足、见解正直、于法得不动摇之净信、已臻此正法者。贤友们,什么是不善?什么是不善之根源?什么是善?什么是善之根源?贤友们,杀生是不善,偷盗是不善,邪淫是不善,妄语是不善,离间语是不善,粗恶语是不善,杂秽语是不善,贪欲是不善,嗔恚是不善,邪见是不善。贤友们,这些名为不善。贤友们,什么是不善的根源?贪是不善的根源,嗔是不善的根源,痴是不善的根源。贤友们,这些名为不善的根源。
‘‘Yato kho, āvuso, ariyasāvako akusalañca pajānāti, akusalamūlañca pajānāti, kusalañca pajānāti, kusalamūlañca pajānāti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhammaṃ. Katamaṃ panāvuso, akusalaṃ, katamaṃ akusalamūlaṃ, katamaṃ kusalaṃ, katamaṃ kusalamūlaṃ? Pāṇātipāto kho, āvuso, akusalaṃ, adinnādānaṃ akusalaṃ, kāmesumicchācāro akusalaṃ, musāvādo akusalaṃ, pisuṇā vācā akusalaṃ, pharusā vācā akusalaṃ, samphappalāpo akusalaṃ, abhijjhā akusalaṃ, byāpādo akusalaṃ, micchādiṭṭhi akusalaṃ – idaṃ vuccatāvuso akusalaṃ. Katamañcāvuso, akusalamūlaṃ? Lobho akusalamūlaṃ, doso akusalamūlaṃ, moho akusalamūlaṃ – idaṃ vuccatāvuso, akusalamūlaṃ.
“贤友们,什么是善?离杀生为善,离偷盗为善,离邪淫为善,离妄语为善,离离间语为善,离粗恶语为善,离杂秽语为善,无贪欲为善,无嗔恚为善,正见为善——贤友们,这些便称为善。又,贤友们,什么是善的根源?无贪是善的根源,无嗔是善的根源,无痴是善的根源——贤友们,这些便称为善的根源。”
‘‘Katamañcāvuso , kusalaṃ? Pāṇātipātā veramaṇī kusalaṃ, adinnādānā veramaṇī kusalaṃ, kāmesumicchācārā veramaṇī kusalaṃ, musāvādā veramaṇī kusalaṃ, pisuṇāya vācāya veramaṇī kusalaṃ, pharusāya vācāya veramaṇī kusalaṃ, samphappalāpā veramaṇī kusalaṃ, anabhijjhā kusalaṃ, abyāpādo kusalaṃ, sammādiṭṭhi kusalaṃ – idaṃ vuccatāvuso, kusalaṃ. Katamañcāvuso, kusalamūlaṃ? Alobho kusalamūlaṃ, adoso kusalamūlaṃ, amoho kusalamūlaṃ – idaṃ vuccatāvuso, kusalamūlaṃ.
“贤友们,当一位圣弟子如此了知不善、如此了知不善的根源、如此了知善、如此了知善的根源时,他便完全舍断了贪的随眠,消除了嗔的随眠,根除了‘我是’之见慢随眠,舍断了无明而生起明,于现法中成为作苦之边际者。贤友们,仅凭这一点,这位圣弟子就是正见者,见解正直者,于法具足坚定信心者,已来到此正法者。”
‘‘Yato kho, āvuso, ariyasāvako evaṃ akusalaṃ pajānāti, evaṃ akusalamūlaṃ pajānāti, evaṃ kusalaṃ pajānāti, evaṃ kusalamūlaṃ pajānāti, so sabbaso rāgānusayaṃ pahāya, paṭighānusayaṃ paṭivinodetvā, ‘asmī’ti diṭṭhimānānusayaṃ samūhanitvā, avijjaṃ pahāya vijjaṃ uppādetvā, diṭṭhevadhamme dukkhassantakaro hoti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhamma’’nti.
90“善哉,贤友!”那些比丘欢喜、随喜舍利弗尊者所说后,向舍利弗尊者进一步提问:“贤友,是否还有其他方法,圣弟子由此能成为正见者,见解正直,于法具足不动摇的信心,已抵达此正法呢?”
‘‘Sādhāvuso’’ti kho te bhikkhū āyasmato sāriputtassa bhāsitaṃ abhinanditvā anumoditvā āyasmantaṃ sāriputtaṃ uttari pañhaṃ apucchuṃ – ‘‘siyā panāvuso, aññopi pariyāyo yathā ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhamma’’nti?
“有的,贤友。贤友,当一位圣弟子了知食、了知食的集起、了知食的息灭、了知导向食息灭的修行——仅凭这一点,贤友,那位圣弟子便是正见者,他的见正直,于法具足无疑的信心,到达此正法。可是,贤友,什么是食?什么是食的集起?什么是食的息灭?什么是导向食息灭的修行呢?贤友,有四种食,能令已生的众生安住,能润生将生的众生。哪四种?团食,不论粗细;第二是触食;第三是意思食;第四是识食。渴爱的集起即食的集起,渴爱的息灭即食的息灭,导向食息灭的修行正是这八支圣道,即:正见、正思维、正语、正业、正命、正精进、正念、正定。”
‘‘Siyā, āvuso. Yato kho, āvuso, ariyasāvako āhārañca pajānāti, āhārasamudayañca pajānāti, āhāranirodhañca pajānāti, āhāranirodhagāminiṃ paṭipadañca pajānāti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhammaṃ. Katamo panāvuso, āhāro, katamo āhārasamudayo, katamo āhāranirodho, katamā āhāranirodhagāminī paṭipadā? Cattārome, āvuso, āhārā bhūtānaṃ vā sattānaṃ ṭhitiyā, sambhavesīnaṃ vā anuggahāya. Katame cattāro? Kabaḷīkāro āhāro oḷāriko vā sukhumo vā, phasso dutiyo, manosañcetanā tatiyā, viññāṇaṃ catutthaṃ. Taṇhāsamudayā āhārasamudayo, taṇhānirodhā āhāranirodho, ayameva ariyo aṭṭhaṅgiko maggo āhāranirodhagāminī paṭipadā, seyyathidaṃ – sammādiṭṭhi sammāsaṅkappo sammāvācā sammākammanto , sammāājīvo sammāvāyāmo sammāsati sammāsamādhi’.
“贤友,当一位圣弟子如此了知食、如此了知食的集起、如此了知食的息灭、如此了知导向食息灭的修行时,他便彻底舍断了贪的随眠,遣除了嗔的随眠,根除了‘我是’之见慢随眠,断无明、生明,就在现法中成为苦的终结者——仅凭这一点,贤友,那位圣弟子便是正见者,他的见正直,于法具足无疑的信心,到达此正法。”
‘‘Yato kho, āvuso, ariyasāvako evaṃ āhāraṃ pajānāti, evaṃ āhārasamudayaṃ pajānāti, evaṃ āhāranirodhaṃ pajānāti, evaṃ āhāranirodhagāminiṃ paṭipadaṃ pajānāti, so sabbaso rāgānusayaṃ pahāya, paṭighānusayaṃ paṭivinodetvā, ‘asmī’ti diṭṭhimānānusayaṃ samūhanitvā, avijjaṃ pahāya vijjaṃ uppādetvā, diṭṭhevadhamme dukkhassantakaro hoti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhamma’’nti.
91“善哉,贤友。”那些比丘对舍利弗尊者的开示欢喜、赞叹后,便向舍利弗尊者进一步请问:“贤友,是否还有另一种方法,依此方法,圣弟子成为正见者、其见正直,于法具足不动摇的净信,到达这正法呢?”
‘‘Sādhāvuso’’ti kho te bhikkhū āyasmato sāriputtassa bhāsitaṃ abhinanditvā anumoditvā āyasmantaṃ sāriputtaṃ uttari pañhaṃ apucchuṃ – ‘‘siyā panāvuso, aññopi pariyāyo yathā ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhamma’’nti?
“有的,贤友。贤友,当圣弟子了知苦,了知苦的集起,了知苦的息灭,了知导向苦之息灭的修行道路——仅凭这些,贤友,圣弟子便是正见者,他的见解正直,于法具足决定的信心,已通达这真实的教法。然而,贤友,什么是苦?什么是苦的集起?什么是苦的息灭?什么是导向苦之息灭的修行道路呢?生是苦,老是苦,死是苦,忧愁、悲泣、身体的痛苦、心的忧恼和绝望也是苦,怨憎会是苦,爱别离是苦,求不得也是苦;简言之,五取蕴即是苦——贤友,这便称为苦。那么,贤友,什么是苦的集起呢?就是那导致再生、伴随欢喜与贪欲、于各处贪恋的渴爱,也就是:对感官欲望的渴爱、对存在的渴爱、对不存在的渴爱——贤友,这便称为苦的集起。那么,贤友,什么是苦的息灭呢?就是对此渴爱的彻底无余的离欲、息灭、舍弃、弃绝、解脱、不再执着——贤友,这便称为苦的息灭。那么,贤友,什么是导向苦之息灭的修行道路呢?就是这条八支圣道,也就是:正见、正志、正语、正业、正命、正精进、正念、正定——贤友,这便称为导向苦之息灭的修行道路。”
‘‘Siyā, āvuso. Yato kho, āvuso, ariyasāvako dukkhañca pajānāti, dukkhasamudayañca pajānāti, dukkhanirodhañca pajānāti, dukkhanirodhagāminiṃ paṭipadañca pajānāti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhammaṃ. Katamaṃ panāvuso, dukkhaṃ, katamo dukkhasamudayo, katamo dukkhanirodho, katamā dukkhanirodhagāminī paṭipadā? Jātipi dukkhā, jarāpi dukkhā, maraṇampi dukkhaṃ, sokaparidevadukkhadomanassupāyāsāpi dukkhā, appiyehi sampayogopi dukkho, piyehi vippayogopi dukkho, yampicchaṃ na labhati tampi dukkhaṃ, saṃkhittena pañcupādānakkhandhā dukkhā – idaṃ vuccatāvuso, dukkhaṃ. Katamo cāvuso, dukkhasamudayo? Yāyaṃ taṇhā ponobbhavikā nandīrāgasahagatā tatratatrābhinandinī , seyyathidaṃ, kāmataṇhā bhavataṇhā vibhavataṇhā – ayaṃ vuccatāvuso, dukkhasamudayo. Katamo cāvuso, dukkhanirodho? Yo tassāyeva taṇhāya asesavirāganirodho cāgo paṭinissaggo mutti anālayo – ayaṃ vuccatāvuso, dukkhanirodho. Katamā cāvuso, dukkhanirodhagāminī paṭipadā? Ayameva ariyo aṭṭhaṅgiko maggo, seyyathidaṃ, sammādiṭṭhi…pe… sammāsamādhi – ayaṃ vuccatāvuso, dukkhanirodhagāminī paṭipadā.
“贤友,当一位圣弟子如此了知苦,如此了知苦的集起,如此了知苦的息灭,如此了知导向苦息灭的修行道途时,他便彻底舍断了贪的随眠,遣除了嗔的随眠,根断了“我是”之见慢随眠,断除无明而生起明,于现法之中成为苦的终结者——贤友,仅此一点,这位圣弟子便是正见者,他的见地正直,于法具足净信,已入此真实教法。”
‘‘Yato kho, āvuso, ariyasāvako evaṃ dukkhaṃ pajānāti, evaṃ dukkhasamudayaṃ pajānāti, evaṃ dukkhanirodhaṃ pajānāti, evaṃ dukkhanirodhagāminiṃ paṭipadaṃ pajānāti, so sabbaso rāgānusayaṃ pahāya, paṭighānusayaṃ paṭivinodetvā, ‘asmī’ti diṭṭhimānānusayaṃ samūhanitvā, avijjaṃ pahāya vijjaṃ uppādetvā, diṭṭhevadhamme dukkhassantakaro hoti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhamma’’nti.
92“善哉,贤友。”那些比丘对舍利弗尊者的开示欢喜、赞叹后,便向舍利弗尊者进一步请问:“贤友,是否还有另一种方法,依此方法,圣弟子成为正见者、其见正直,于法具足不动摇的净信,到达这正法呢?”
‘‘Sādhāvuso’’ti kho te bhikkhū āyasmato sāriputtassa bhāsitaṃ abhinanditvā anumoditvā āyasmantaṃ sāriputtaṃ uttari pañhaṃ apucchuṃ – ‘‘siyā panāvuso, aññopi pariyāyo yathā ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhamma’’nti?
“贤友,是有此可能。贤友,当圣弟子了知老死,了知老死之集,了知老死之灭,了知导向老死灭之道时——贤友,就以此而言,圣弟子亦是正见者,其见正直,对法具足不动摇的信心,到达此正法。贤友,那么什么是老死?什么是老死之集?什么是老死之灭?什么是导向老死灭之道?贤友,凡各类有情,于其各自众生类中的衰老、老迈、齿落、发白、皮肤起皱、寿命减损、诸根成熟——贤友,这称为老。贤友,什么是死?凡各类有情,于其各自众生类中的逝去、亡故、崩解、消失、死亡、命终、五蕴之离散、躯体之弃舍、命根之断灭——贤友,这称为死。如是,此老与此死,贤友,这称为老死。由生之集,而有老死之集;由生之灭,而有老死之灭。此圣八支道即是导向老死灭之道,即:正见……(中略)……正定。”
‘‘Siyā, āvuso. Yato kho, āvuso, ariyasāvako jarāmaraṇañca pajānāti, jarāmaraṇasamudayañca pajānāti, jarāmaraṇanirodhañca pajānāti, jarāmaraṇanirodhagāminiṃ paṭipadañca pajānāti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhammaṃ. Katamaṃ panāvuso, jarāmaraṇaṃ, katamo jarāmaraṇasamudayo, katamo jarāmaraṇanirodho, katamā jarāmaraṇanirodhagāminī paṭipadā? Yā tesaṃ tesaṃ sattānaṃ tamhi tamhi sattanikāye jarā jīraṇatā khaṇḍiccaṃ pāliccaṃ valittacatā āyuno saṃhāni indriyānaṃ paripāko – ayaṃ vuccatāvuso, jarā. Katamañcāvuso, maraṇaṃ? Yā tesaṃ tesaṃ sattānaṃ tamhā tamhā sattanikāyā cuti cavanatā bhedo antaradhānaṃ maccu maraṇaṃ kālaṃkiriyā khandhānaṃ bhedo, kaḷevarassa nikkhepo, jīvitindriyassupacchedo – idaṃ vuccatāvuso, maraṇaṃ. Iti ayañca jarā idañca maraṇaṃ – idaṃ vuccatāvuso, jarāmaraṇaṃ. Jātisamudayā jarāmaraṇasamudayo, jātinirodhā jarāmaraṇanirodho, ayameva ariyo aṭṭhaṅgiko maggo jarāmaraṇanirodhagāminī paṭipadā, seyyathidaṃ – sammādiṭṭhi…pe… sammāsamādhi.
“贤友,当圣弟子如此了知老死,如此了知老死之集,如此了知老死之灭,如此了知导向老死灭之道时,他便彻底舍断贪随眠……(中略)……成为苦的终结者——贤友,就以此而言,圣弟子即正见者,其见正直,对法具足不动摇的信心,到达此正法。”
‘‘Yato kho, āvuso, ariyasāvako evaṃ jarāmaraṇaṃ pajānāti, evaṃ jarāmaraṇasamudaṃ pajānāti, evaṃ jarāmaraṇanirodhaṃ pajānāti, evaṃ jarāmaraṇanirodhagāminiṃ paṭipadaṃ pajānāti, so sabbaso rāgānusayaṃ pahāya…pe… dukkhassantakaro hoti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhamma’’nti.
93“善哉,贤友!”那些比丘……乃至……问言:“贤友,还有没有……乃至……”“有的,贤友。贤友,当圣弟子了知生、了知生之集、了知生之灭、了知通向生灭的道路时——贤友,仅以此而言,圣弟子亦是正见者,他的见正直,于法得不动摇之净信,已抵达此正法。贤友,那么,什么是生?什么是生之集?什么是生之灭?什么是通向生灭的道路呢?种种有情,于各自之众中,有诞生、出现、入胎、转生、诸蕴的显现、获得诸处——贤友,这称为生。由有之集起,而有生之集起;由有之灭尽,而有生之灭尽。这就是八支圣道,是通向生灭的道路,也就是——正见……乃至……正定。”
‘‘Sādhāvuso’’ti kho…pe… apucchuṃ – siyā panāvuso…pe… ‘‘siyā, āvuso. Yato kho, āvuso, ariyasāvako jātiñca pajānāti, jātisamudayañca pajānāti, jātinirodhañca pajānāti, jātinirodhagāminiṃ paṭipadañca pajānāti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhammaṃ. Katamā panāvuso, jāti, katamo jātisamudayo, katamo jātinirodho, katamā jātinirodhagāminī paṭipadā? Yā tesaṃ tesaṃ sattānaṃ tamhi tamhi sattanikāye jāti sañjāti okkanti abhinibbatti khandhānaṃ pātubhāvo, āyatanānaṃ paṭilābho – ayaṃ vuccatāvuso, jāti. Bhavasamudayā jātisamudayo, bhavanirodhā jātinirodho, ayameva ariyo aṭṭhaṅgiko maggo jātinirodhagāminī paṭipadā, seyyathidaṃ – sammādiṭṭhi…pe… sammāsamādhi.
“贤友,当圣弟子如此了知生、如此了知生之集、如此了知生之灭、如此了知通向生灭的道路时,他便彻底舍断贪随眠……乃至……作苦之边际者。贤友,仅以此而言,圣弟子亦是正见者,他的见正直,于法得不动摇之净信,已抵达此正法。”
‘‘Yato kho, āvuso, ariyasāvako evaṃ jātiṃ pajānāti, evaṃ jātisamudayaṃ pajānāti, evaṃ jātinirodhaṃ pajānāti, evaṃ jātinirodhagāminiṃ paṭipadaṃ pajānāti, so sabbaso rāgānusayaṃ pahāya…pe… dukkhassantakaro hoti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhamma’’nti.
94“善哉,贤友!”那些比丘……乃至……问言:“贤友,还有没有……乃至……”“有的,贤友。贤友,当圣弟子了知有、了知有之集、了知有之灭、了知通向有灭的道路时——贤友,仅以此而言,圣弟子亦是正见者,他的见正直,于法得不动摇之净信,已抵达此正法。贤友,那么,什么是有?什么是有之集?什么是有之灭?什么是通向有灭的道路呢?贤友,有三种有:欲有、色有、无色有。由取之集起,而有有之集起;由取之灭尽,而有有之灭尽。这就是八支圣道,是通向有灭的道路,也就是——正见……乃至……正定。”
‘‘Sādhāvuso’’ti kho…pe… apucchuṃ – siyā panāvuso…pe… ‘‘siyā, āvuso. Yato kho, āvuso, ariyasāvako bhavañca pajānāti, bhavasamudayañca pajānāti, bhavanirodhañca pajānāti, bhavanirodhagāminiṃ paṭipadañca pajānāti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhammaṃ. Katamo panāvuso, bhavo, katamo bhavasamudayo, katamo bhavanirodho, katamā bhavanirodhagāminī paṭipadā? Tayome, āvuso, bhavā – kāmabhavo, rūpabhavo, arūpabhavo. Upādānasamudayā bhavasamudayo, upādānanirodhā bhavanirodho, ayameva ariyo aṭṭhaṅgiko maggo bhavanirodhagāminī paṭipadā, seyyathidaṃ – sammādiṭṭhi…pe… sammāsamādhi.
“贤友们,当一位圣弟子如此了知有、如此了知有的集起、如此了知有的息灭、如此了知导向有息灭的行道时,他便彻底断除贪的随眠……乃至……作苦的终结者。贤友们,仅就此而言,圣弟子也拥有正见,他的见是正直的,于法确立了不动摇的信,已契入这正法。”
‘‘Yato kho, āvuso, ariyasāvako evaṃ bhavaṃ pajānāti, evaṃ bhavasamudayaṃ pajānāti, evaṃ bhavanirodhaṃ pajānāti, evaṃ bhavanirodhagāminiṃ paṭipadaṃ pajānāti, so sabbaso rāgānusayaṃ pahāya…pe… dukkhassantakaro hoti. Ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhamma’’nti.
95“太好了,贤友!”那些比丘……(中略)……问道:“贤友,是否还有别的情形呢?……(中略)……”“有的,贤友。贤友们,当一位圣弟子了知触、了知触的集起、了知触的息灭、了知导向触息灭的行道时——贤友们,仅就此而言,这位圣弟子便拥有正见,他的见正直,于法确立了不动摇的信,已契入这正法。那么,贤友,什么是触?什么是触的集起?什么是触的息灭?什么是导向触息灭的行道呢?贤友,有这六类触的集合:眼触、耳触、鼻触、舌触、身触、意触。以六处的集起,而有触的集起;以六处的息灭,而有触的息灭。正是这八支圣道,即导向触息灭的行道,也就是:正见……(中略)……正定。”
‘‘Sādhāvuso’’ti kho…pe… apucchuṃ – siyā panāvuso…pe… ‘‘siyā, āvuso. Yato kho, āvuso, ariyasāvako phassañca pajānāti, phassasamudayañca pajānāti, phassanirodhañca pajānāti, phassanirodhagāminiṃ paṭipadañca pajānāti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhammaṃ. Katamo panāvuso, phasso, katamo phassasamudayo, katamo phassanirodho, katamā phassanirodhagāminī paṭipadā? Chayime, āvuso, phassakāyā – cakkhusamphasso, sotasamphasso , ghānasamphasso, jivhāsamphasso, kāyasamphasso, manosamphasso. Saḷāyatanasamudayā phassasamudayo, saḷāyatananirodhā phassanirodho, ayameva ariyo aṭṭhaṅgiko maggo phassanirodhagāminī paṭipadā, seyyathidaṃ – sammādiṭṭhi…pe… sammāsamādhi.
“贤友们,当一位圣弟子如此了知取、如此了知取的集起、如此了知取的息灭、如此了知导向取息灭的行道时,他便彻底断除贪的随眠……乃至……作苦的终结者——贤友们,仅就此而言,这位圣弟子也拥有正见,他的见是正直的,于法确立了不动摇的信,已契入这正法。”
‘‘Yato kho, āvuso, ariyasāvako evaṃ upādānaṃ pajānāti, evaṃ upādānasamudayaṃ pajānāti, evaṃ upādānanirodhaṃ pajānāti, evaṃ upādānanirodhagāminiṃ paṭipadaṃ pajānāti, so sabbaso rāgānusayaṃ pahāya…pe… dukkhassantakaro hoti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhamma’’nti.
96“善哉,贤友!”……(中略)……比丘们问道:“贤友,还有其他情况吗?”……(中略)……“有的,贤友。贤友,当圣弟子了知六处,了知六处的集起,了知六处的息灭,了知导向六处息灭的行道时——贤友,仅就此点而言,这位圣弟子便具足正见,他的见解正直,于法具足坚固信心,已抵达这正法。那么,贤友,什么是六处?什么是六处的集起?什么是六处的息灭?什么是导向六处息灭的行道呢?贤友,有这六处:眼处、耳处、鼻处、舌处、身处、意处。以名色的集起而有六处的集起,以名色的息灭而有六处的息灭。正是这八支圣道,便是导向六处息灭的行道,即:正见……(中略)……正定。”
‘‘Sādhāvuso’’ti kho…pe… apucchuṃ – siyā panāvuso…pe… ‘‘siyā, āvuso. Yato kho, āvuso, ariyasāvako saḷāyatanañca pajānāti, saḷāyatanasamudayañca pajānāti, saḷāyatananirodhañca pajānāti, saḷāyatananirodhagāminiṃ paṭipadañca pajānāti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhammaṃ. Katamaṃ panāvuso, saḷāyatanaṃ, katamo saḷāyatanasamudayo, katamo saḷāyatananirodho, katamā saḷāyatananirodhagāminī paṭipadā ? Chayimāni, āvuso, āyatanāni – cakkhāyatanaṃ, sotāyatanaṃ, ghānāyatanaṃ, jivhāyatanaṃ, kāyāyatanaṃ, manāyatanaṃ. Nāmarūpasamudayā saḷāyatanasamudayo, nāmarūpanirodhā saḷāyatananirodho, ayameva ariyo aṭṭhaṅgiko maggo saḷāyatananirodhagāminī paṭipadā, seyyathidaṃ – sammādiṭṭhi…pe… sammāsamādhi.
“贤友们,当圣弟子如此了知爱,如此了知爱的集起,如此了知爱的息灭,如此了知导向爱息灭的行道时,他便彻底舍断贪的随眠……乃至……成为苦的终结者。贤友们,仅就此点而言,这位圣弟子也具足正见,他的见解正直,于法具足坚固信心,已抵达这正法。”
‘‘Yato kho, āvuso, ariyasāvako evaṃ taṇhaṃ pajānāti, evaṃ taṇhāsamudayaṃ pajānāti, evaṃ taṇhānirodhaṃ pajānāti, evaṃ taṇhānirodhagāminiṃ paṭipadaṃ pajānāti, so sabbaso rāgānusayaṃ pahāya…pe… dukkhassantakaro hoti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhamma’’nti.
97“善哉,贤友!”……(中略)……比丘们问道:“贤友,还有其他情况吗?”……(中略)……“有的,贤友。贤友,当圣弟子了知名色,了知名色的集起,了知名色的息灭,了知导向名色息灭的行道时——贤友,仅就此点而言,这位圣弟子便具足正见,他的见解正直,于法具足坚固信心,已抵达这正法。那么,贤友,什么是名色?什么是名色的集起?什么是名色的息灭?什么是导向名色息灭的行道呢?受、想、思、触、作意——贤友,这些称为‘名’;四大种及四大种所造之色——贤友,这些称为‘色’。如是,此名与此色,贤友,即所谓‘名色’。以识的集起而有名色的集起,以识的息灭而有名色的息灭。正是这八支圣道,便是导向名色息灭的行道,即:正见……(中略)……正定。”
‘‘Sādhāvuso’’ti kho…pe… apucchuṃ – siyā panāvuso…pe… ‘‘siyā, āvuso. Yato kho, āvuso, ariyasāvako nāmarūpañca pajānāti, nāmarūpasamudayañca pajānāti, nāmarūpanirodhañca pajānāti, nāmarūpanirodhagāminiṃ paṭipadañca pajānāti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhammaṃ. Katamaṃ panāvuso, nāmarūpaṃ, katamo nāmarūpasamudayo, katamo nāmarūpanirodho, katamā nāmarūpanirodhagāminī paṭipadā? Vedanā, saññā, cetanā, phasso, manasikāro – idaṃ vuccatāvuso, nāmaṃ; cattāri ca mahābhūtāni, catunnañca mahābhūtānaṃ upādāyarūpaṃ – idaṃ vuccatāvuso, rūpaṃ. Iti idañca nāmaṃ idañca rūpaṃ – idaṃ vuccatāvuso, nāmarūpaṃ. Viññāṇasamudayā nāmarūpasamudayo, viññāṇanirodhā nāmarūpanirodho, ayameva ariyo aṭṭhaṅgiko maggo nāmarūpanirodhagāminī paṭipadā, seyyathidaṃ – sammādiṭṭhi…pe… sammāsamādhi.
贤友们,当圣弟子这样了知受,这样了知受的集起,这样了知受的灭,这样了知导向受灭的道时,他便彻底断除贪随眠……成为尽苦者。贤友们,仅就此而言,此圣弟子便具足正见,其见正直,于法得不动摇之净信,并已抵达此正法。
‘‘Yato kho, āvuso, ariyasāvako evaṃ vedanaṃ pajānāti, evaṃ vedanāsamudayaṃ pajānāti, evaṃ vedanānirodhaṃ pajānāti, evaṃ vedanānirodhagāminiṃ paṭipadaṃ pajānāti, so sabbaso rāgānusayaṃ pahāya…pe… dukkhassantakaro hoti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhamma’’nti.
98“善哉,贤友!”他们……问道:“贤友,是否有可能……”“有的,贤友。贤友们,当圣弟子了知取,了知取的集起,了知取的灭,了知导向取灭的道时——就此而言,圣弟子便具足正见,其见正直,于法得不动摇之净信,并已抵达此正法。那么,贤友们,什么是取?什么是取的集起?什么是取的灭?什么是导向取灭的道?贤友们,有四种取:欲取、见取、戒禁取、我论取。以爱集而有取集,爱灭则取灭;此八圣道即是导向取灭的道,即:正见……正定。”
‘‘Sādhāvuso’’ti kho…pe… apucchuṃ – siyā panāvuso…pe… ‘‘siyā, āvuso. Yato kho, āvuso, ariyasāvako upādānañca pajānāti, upādānasamudayañca pajānāti, upādānanirodhañca pajānāti, upādānanirodhagāminiṃ paṭipadañca pajānāti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhammaṃ. Katamaṃ panāvuso, upādānaṃ, katamo upādānasamudayo, katamo upādānanirodho, katamā upādānanirodhagāminī paṭipadā? Cattārimāni, āvuso, upādānāni – kāmupādānaṃ, diṭṭhupādānaṃ, sīlabbatupādānaṃ, attavādupādānaṃ. Taṇhāsamudayā upādānasamudayo, taṇhānirodhā upādānanirodho, ayameva ariyo aṭṭhaṅgiko maggo upādānanirodhagāminī paṭipadā, seyyathidaṃ – sammādiṭṭhi…pe… sammāsamādhi.
贤友们,当圣弟子这样了知触,这样了知触的集起,这样了知触的灭,这样了知导向触灭的道时,他便彻底断除贪随眠……成为尽苦者。贤友们,仅就此而言,此圣弟子便具足正见,其见正直,于法得不动摇之净信,并已抵达此正法。
‘‘Yato kho, āvuso, ariyasāvako evaṃ phassaṃ pajānāti, evaṃ phassasamudayaṃ pajānāti, evaṃ phassanirodhaṃ pajānāti, evaṃ phassanirodhagāminiṃ paṭipadaṃ pajānāti, so sabbaso rāgānusayaṃ pahāya…pe… dukkhassantakaro hoti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhamma’’nti.
99“好的,贤友!”他们……乃至……问:“贤友,可有……?”“有的,贤友。贤友们,当一位圣弟子了知爱、了知爱的集起、了知爱的息灭、了知导向爱息灭的道路时——贤友们,仅此一点,圣弟子便具足正见,其见正直,于法得不动的信心,已入此正法。那么,贤友们,什么是爱?什么是爱的集起?什么是爱的息灭?什么是导向爱息灭的道路?贤友们,有这六种爱:对色的爱、对声的爱、对香的爱、对味的爱、对所触的爱、对法的爱。受集起则爱集起,受息灭则爱息灭;而这条八圣道就是导向爱息灭的道路,也就是——正见……乃至……正定。”
‘‘Sādhāvuso’’ti kho…pe… apucchuṃ – siyā panāvuso…pe… ‘‘siyā, āvuso. Yato kho, āvuso, ariyasāvako taṇhañca pajānāti, taṇhāsamudayañca pajānāti, taṇhānirodhañca pajānāti, taṇhānirodhagāminiṃ paṭipadañca pajānāti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhammaṃ. Katamā panāvuso, taṇhā, katamo taṇhāsamudayo, katamo taṇhānirodho, katamā taṇhānirodhagāminī paṭipadā? Chayime, āvuso, taṇhākāyā – rūpataṇhā, saddataṇhā, gandhataṇhā, rasataṇhā, phoṭṭhabbataṇhā, dhammataṇhā. Vedanāsamudayā taṇhāsamudayo, vedanānirodhā taṇhānirodho, ayameva ariyo aṭṭhaṅgiko maggo taṇhānirodhagāminī paṭipadā, seyyathidaṃ – sammādiṭṭhi…pe… sammāsamādhi.
“贤友们,当一位圣弟子如是了知六处、了知六处的集起、了知六处的息灭、了知导向六处息灭的道路时,他便彻底舍断贪的随眠……乃至……成为苦的终结者。贤友们,仅此一点,圣弟子便具足正见,其见正直,于法得不动的信心,已入此正法。”
‘‘Yato kho, āvuso, ariyasāvako evaṃ saḷāyatanaṃ pajānāti, evaṃ saḷāyatanasamudayaṃ pajānāti, evaṃ saḷāyatananirodhaṃ pajānāti , evaṃ saḷāyatananirodhagāminiṃ paṭipadaṃ pajānāti, so sabbaso rāgānusayaṃ pahāya…pe… dukkhassantakaro hoti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhamma’’nti.
100“好的,贤友!”他们……乃至……问:“贤友,可有……?”“有的,贤友。贤友们,当一位圣弟子了知受、了知受的集起、了知受的息灭、了知导向受息灭的道路时——贤友们,仅此一点,圣弟子便具足正见,其见正直,于法得不动的信心,已入此正法。那么,贤友们,什么是受?什么是受的集起?什么是受的息灭?什么是导向受息灭的道路?贤友们,有这六种受:眼触所生受、耳触所生受、鼻触所生受、舌触所生受、身触所生受、意触所生受。触集起则受集起,触息灭则受息灭;而这条八圣道就是导向受息灭的道路,也就是——正见……乃至……正定。”
‘‘Sādhāvuso’’ti kho…pe… apucchuṃ – siyā panāvuso…pe… ‘‘siyā, āvuso. Yato kho, āvuso, ariyasāvako vedanañca pajānāti, vedanāsamudayañca pajānāti, vedanānirodhañca pajānāti, vedanānirodhagāminiṃ paṭipadañca pajānāti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhammaṃ. Katamā panāvuso, vedanā, katamo vedanāsamudayo, katamo vedanānirodho, katamā vedanānirodhagāminī paṭipadā? Chayime, āvuso, vedanākāyā – cakkhusamphassajā vedanā, sotasamphassajā vedanā, ghānasamphassajā vedanā, jivhāsamphassajā vedanā, kāyasamphassajā vedanā, manosamphassajā vedanā. Phassasamudayā vedanāsamudayo, phassanirodhā vedanānirodho, ayameva ariyo aṭṭhaṅgiko maggo vedanānirodhagāminī paṭipadā, seyyathidaṃ – sammādiṭṭhi…pe… sammāsamādhi.
“贤友,当一位圣弟子像这样透彻了知名色、像这样透彻了知名色的集起、像这样透彻了知名色的灭尽、像这样透彻了知通向名色灭尽之道时,他便舍离了一切贪的随眠……乃至……成为苦的终结者——贤友,仅凭如此,这圣弟子便是一位正见者,他的见正直无曲,于法中具足决定的净信,已进入此正法之中。”
‘‘Yato kho, āvuso, ariyasāvako evaṃ nāmarūpaṃ pajānāti, evaṃ nāmarūpasamudayaṃ pajānāti, evaṃ nāmarūpanirodhaṃ pajānāti, evaṃ nāmarūpanirodhagāminiṃ paṭipadaṃ pajānāti, so sabbaso rāgānusayaṃ pahāya…pe… dukkhassantakaro hoti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhamma’’nti.
101“善哉,贤友!”……(省略重复的应答)……他们又问:“贤友,可还有其他的方式吗?” “有的,贤友。贤友们,当一位圣弟子透彻了知识,透彻了知识之集,透彻了知识之灭,透彻了知通往识灭之道时——仅由此,圣弟子便已具足正见,其见正直,于法具足不动的净信,并已悟入此正法。那么,贤友们,什么是识?什么是识之集?什么是识之灭?什么是通往识灭之道?贤友们,有六种识身:眼识、耳识、鼻识、舌识、身识、意识。缘于行的集起而有识的集起;缘于行的灭尽而有识的灭尽。正是这条八正道,即正见……乃至……正定,是通往识灭之道。”
‘‘Sādhāvuso’’ti kho…pe… apucchuṃ – siyā panāvuso…pe… ‘‘siyā, āvuso. Yato kho, āvuso, ariyasāvako viññāṇañca pajānāti, viññāṇasamudayañca pajānāti, viññāṇanirodhañca pajānāti, viññāṇanirodhagāminiṃ paṭipadañca pajānāti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhammaṃ. Katamaṃ panāvuso, viññāṇaṃ, katamo viññāṇasamudayo, katamo viññāṇanirodho, katamā viññāṇanirodhagāminī paṭipadā? Chayime, āvuso, viññāṇakāyā – cakkhuviññāṇaṃ, sotaviññāṇaṃ, ghānaviññāṇaṃ, jivhāviññāṇaṃ, kāyaviññāṇaṃ, manoviññāṇaṃ. Saṅkhārasamudayā viññāṇasamudayo, saṅkhāranirodhā viññāṇanirodho, ayameva ariyo aṭṭhaṅgiko maggo viññāṇanirodhagāminī paṭipadā, seyyathidaṃ – sammādiṭṭhi…pe… sammāsamādhi.
“贤友们,当一位圣弟子如此了知识,如此了知识之集,如此了知识之灭,如此了知通往识灭之道时,他便彻底舍离了贪的随眠……乃至……成为苦的终结者——贤友们,仅由此,圣弟子便已具足正见,其见正直,于法具足不动的净信,并已悟入此正法。”
‘‘Yato kho, āvuso, ariyasāvako evaṃ viññāṇaṃ pajānāti, evaṃ viññāṇasamudayaṃ pajānāti, evaṃ viññāṇanirodhaṃ pajānāti, evaṃ viññāṇanirodhagāminiṃ paṭipadaṃ pajānāti , so sabbaso rāgānusayaṃ pahāya…pe… dukkhassantakaro hoti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhamma’’nti.
102“善哉,贤友!”……(他们如是应答,随后)又问:“贤友,是否还有其他方法呢?”……“有的,贤友。贤友们,当圣弟子透彻了知行,透彻了知行之集,透彻了知行之灭,透彻了知通往行灭的道路时——仅此,贤友,圣弟子便是具足正见的人,他的见解已正直,于法确然不疑,已契入此正法。那么,贤友们,什么是行?什么是行之集?什么是行之灭?什么是通往行灭的道路呢?贤友们,有三种行:身行、语行、心行。缘于无明之集而有行之集;缘于无明之灭而有行之灭。那便是此八正道——即正见……乃至……正定——这正是通往行灭的道路。”
‘‘Sādhāvuso’’ti kho…pe… apucchuṃ – siyā panāvuso…pe… ‘‘siyā, āvuso. Yato kho, āvuso, ariyasāvako saṅkhāre ca pajānāti, saṅkhārasamudayañca pajānāti, saṅkhāranirodhañca pajānāti, saṅkhāranirodhagāminiṃ paṭipadañca pajānāti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhammaṃ. Katame panāvuso, saṅkhārā, katamo saṅkhārasamudayo, katamo saṅkhāranirodho, katamā saṅkhāranirodhagāminī paṭipadā? Tayome, āvuso, saṅkhārā – kāyasaṅkhāro, vacīsaṅkhāro, cittasaṅkhāro. Avijjāsamudayā saṅkhārasamudayo, avijjānirodhā saṅkhāranirodho, ayameva ariyo aṭṭhaṅgiko maggo saṅkhāranirodhagāminī paṭipadā, seyyathidaṃ – sammādiṭṭhi…pe… sammāsamādhi.
“贤友们,当圣弟子这样透彻地了知行,这样透彻地了知行集,这样透彻地了知行灭,这样透彻地了知通往行灭之道时,他便彻底舍离贪的潜伏习性,排遣嗔的潜伏习性,根除“我是”之见慢的潜伏习性,弃舍无明而生起明,即于此世成为苦的终结者。贤友们,仅凭这一点,圣弟子便是具足正见者,他的见正直,于法具足确定无疑的净信,已入此真实正法。”
‘‘Yato kho, āvuso, ariyasāvako evaṃ saṅkhāre pajānāti, evaṃ saṅkhārasamudayaṃ pajānāti, evaṃ saṅkhāranirodhaṃ pajānāti, evaṃ saṅkhāranirodhagāminiṃ paṭipadaṃ pajānāti, so sabbaso rāgānusayaṃ pahāya, paṭighānusayaṃ paṭivinodetvā, ‘asmī’ti diṭṭhimānānusayaṃ samūhanitvā, avijjaṃ pahāya vijjaṃ uppādetvā, diṭṭheva dhamme dukkhassantakaro hoti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhamma’’nti.
103“善哉,贤友!”……他们又问道:“贤友,那么还有其他方法吗?”……“有的,贤友。贤友,当一位圣弟子透彻了知无明,透彻了知无明之集,透彻了知无明之灭,透彻了知通往无明灭的道路时——仅凭这一点,圣弟子便是具足正见的人,他的见正直,于法具足决定无疑的净信,已入此正法。那么,贤友,什么是无明?什么是无明之集?什么是无明之灭?什么是通往无明灭的道路呢?贤友,对于苦的无知,对于苦之集的无知,对于苦之灭的无知,对于通往苦灭之道的无知——贤友,这就称为无明。缘于漏之集而有无明之集;缘于漏之灭而有无明之灭。正是这条八圣道,即正见……乃至……正定,是通往无明灭的道路。”
‘‘Sādhāvuso’’ti kho…pe… apucchuṃ – siyā panāvuso…pe… ‘‘siyā, āvuso. Yato kho, āvuso, ariyasāvako avijjañca pajānāti, avijjāsamudayañca pajānāti, avijjānirodhañca pajānāti, avijjānirodhagāminiṃ paṭipadañca pajānāti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhammaṃ. Katamā panāvuso, avijjā, katamo avijjāsamudayo, katamo avijjānirodho, katamā avijjānirodhagāminī paṭipadā? Yaṃ kho, āvuso, dukkhe aññāṇaṃ, dukkhasamudaye aññāṇaṃ, dukkhanirodhe aññāṇaṃ, dukkhanirodhagāminiyā paṭipadāya aññāṇaṃ – ayaṃ vuccatāvuso, avijjā. Āsavasamudayā avijjāsamudayo, āsavanirodhā avijjānirodho, ayameva ariyo aṭṭhaṅgiko maggo avijjānirodhagāminī paṭipadā, seyyathidaṃ – sammādiṭṭhi…pe… sammāsamādhi.
“贤友,当一位圣弟子如此了知无明,如此了知无明的集起,如此了知无明的灭尽,如此了知导向无明灭尽的修行道路时,他便彻底舍断贪的随眠,排遣嗔的随眠,拔除‘我是’之见慢随眠,舍断无明而生起明,于现法中成为苦之边际者。贤友,仅凭这个程度,圣弟子就是一位正见者,他的见已正直,于法具备由证信而生的净信,已抵达这真实的法。”
‘‘Yato kho, āvuso, ariyasāvako evaṃ avijjaṃ pajānāti, evaṃ avijjāsamudayaṃ pajānāti, evaṃ avijjānirodhaṃ pajānāti, evaṃ avijjānirodhagāminiṃ paṭipadaṃ pajānāti, so sabbaso rāgānusayaṃ pahāya, paṭighānusayaṃ paṭivinodetvā, ‘asmī’ti diṭṭhimānānusayaṃ samūhanitvā, avijjaṃ pahāya vijjaṃ uppādetvā, diṭṭheva dhamme dukkhassantakaro hoti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhamma’’nti.
104“说得好,贤友!”那些比丘对舍利弗尊者的所说欢喜、随喜后,更向舍利弗尊者提问:“贤友,是否还有其他方便,能使圣弟子成为正见者,见已正直,于法具备由证信而生的净信,已抵达这真实的法呢?”
‘‘Sādhāvuso’’ti kho te bhikkhū āyasmato sāriputtassa bhāsitaṃ abhinanditvā anumoditvā āyasmantaṃ sāriputtaṃ uttari pañhaṃ apucchuṃ – ‘‘siyā panāvuso, aññopi pariyāyo yathā ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhamma’’nti?
“有的,贤友。贤友,当一位圣弟子了知漏,了知漏的集起,了知漏的灭尽,了知导向漏灭尽的修行道路时——仅凭这个程度,圣弟子便是正见者,他的见已正直,于法具备由证信而生的净信,已抵达这真实的法。那么,贤友,什么是漏?什么是漏的集起?什么是漏的灭尽?什么是导向漏灭尽的修行道路呢?贤友,有三种漏:欲漏、有漏、无明漏。以无明的集起而有漏的集起;以无明的灭尽而有漏的灭尽。也就是这八支圣道导向漏灭尽的修行道路,即:正见……正定。”
‘‘Siyā, āvuso. Yato kho, āvuso, ariyasāvako āsavañca pajānāti, āsavasamudayañca pajānāti, āsavanirodhañca pajānāti, āsavanirodhagāminiṃ paṭipadañca pajānāti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti, ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhammaṃ. Katamo panāvuso, āsavo, katamo āsavasamudayo, katamo āsavanirodho, katamā āsavanirodhagāminī paṭipadāti? Tayome, āvuso, āsavā – kāmāsavo, bhavāsavo, avijjāsavo. Avijjāsamudayā āsavasamudayo, avijjānirodhā āsavanirodho, ayameva ariyo aṭṭhaṅgiko maggo āsavanirodhagāminī paṭipadā, seyyathidaṃ – sammādiṭṭhi…pe… sammāsamādhi.
“贤友,当圣弟子这样了知漏,这样了知漏的集起,这样了知漏的灭尽,这样了知导向漏灭尽的修行道路时,他便彻底舍断了贪的随眠,断除了嗔的随眠,拔除了‘我是’之见慢随眠,舍断无明而生起明,于现法中成为走到苦尽头的人。贤友,仅此程度,圣弟子便是一位正见者,他的见已正直,于法由证信而具足净信,已抵达这真正的法。”
‘‘Yato kho, āvuso, ariyasāvako evaṃ āsavaṃ pajānāti, evaṃ āsavasamudayaṃ pajānāti, evaṃ āsavanirodhaṃ pajānāti, evaṃ āsavanirodhagāminiṃ paṭipadaṃ pajānāti, so sabbaso rāgānusayaṃ pahāya, paṭighānusayaṃ paṭivinodetvā, ‘asmī’ti diṭṭhimānānusayaṃ samūhanitvā, avijjaṃ pahāya vijjaṃ uppādetvā, diṭṭheva dhamme dukkhassantakaro hoti – ettāvatāpi kho, āvuso, ariyasāvako sammādiṭṭhi hoti , ujugatāssa diṭṭhi, dhamme aveccappasādena samannāgato, āgato imaṃ saddhamma’’nti.
那些比丘对舍利弗尊者的开示深感满意,心生欢喜,予以赞许。
Idamavocāyasmā sāriputto. Attamanā te bhikkhū āyasmato sāriputtassa bhāsitaṃ abhinandunti.
━━ 归纳讲解,仅供参考 ━━
人物名册
| Pali | 中文(经文用名) | 角色 |
|---|
| Sāriputta | 舍利弗 | 说法者,本经主讲人 |
| bhikkhu | 比丘 | 听众,向舍利弗请教并随喜 |
地点
世尊住在舍卫城的祇树给孤独园,但本经的实际说法者是舍利弗尊者,对一群比丘开示。
事件
舍利弗尊者主动向众比丘提出一个核心问题:一个人要具备多少程度的领悟,才算是一个拥有“正见”、对“法”有坚定信心的人? 比丘们一致表示,这正是他们远道而来想听的,于是恳请舍利弗开示。舍利弗便从一个根本性的判别——了知“善与不善”及其根源——开始,层层递进,通过对“食、苦、老死、生、有、取、爱、受、识、行、无明、漏”这十二个主题的“集、灭、道迹”进行透彻解读,完整展示了一个人如何通过这种智慧观察,最终舍断烦恼、抵达苦的尽头。
经文摘要
善与不善的识别(A) → 四种食的观察(B) → 四圣谛的了知(C)→ 顺逆观察十二缘起各支的集灭道(D) → 最终彻断三漏,生起明,得正见。
中心思想(白话 + 重点拆解)
背景: 这部经不是佛陀亲口所说,而是由智慧第一的舍利弗代佛说法。它直接定义了佛教修行中最重要的一个品质——“正见”。很多人以为正见就是懂道理、信因果,但舍利弗把它拔高到了一个彻底的心灵转变程度。
核心: 舍利弗的重头戏是用一套统一的“四圣谛”格式,去拆解一群非常具体的东西,从肉眼可见的“食物”到内心深处最细微的“无明”和“漏”。他翻来覆去地讲一个道理:真正的正见,不是记住“这是个啥”,而是彻底看透“这东西怎么产生、怎么熄灭、熄灭它的具体方法是什么”。比如经文说:
要旨: 舍利弗实际上是在说,别光背“诸行无常”这些词。正见就是一套活的、能实操的“病理学→药理学”程序:你对生命里任何一个让你卡住的点(比如某种上瘾,某种痛苦),只要能像医生一样精准看清它的症状(苦/老死/生等)、病灶根源(集/无明等)、痊愈状态(灭)、以及康复方案(道迹/八正道),你就是个正见者,你的解脱就已经开始了。
关键术语锚
- saṅkhāra → 行(本篇特指“诸行”为身/语/心三行): 易错乱。五蕴里的“行”泛指意志性活动,范围和内涵都偏心理;但本篇在缘起环中特将它分解为“身、语、心”三种具体的行为制造,是“业”的直接表现,作为“识”生起的土壤。
- diṭṭhi → 见: 易错乱。这个词本身中性,可指“邪见”也可指“正见”。本经就在定义“正见”的极致——它不是一套理论见解,而是一种基于实证观察的解脱性智慧,最终要摧毁的正是那个根深蒂固的“自性见”。
- āsava → 漏: 易错乱。常被浅显地理解为烦恼。本经中明确为“欲漏、有漏、无明漏”三种,是从生命深层向外渗漏的染污,是维持轮回的根本推动力。了知它们的集灭道,是本经通向“正见”的最后一关。
- taṇhā → 爱/渴爱: 易错乱。它是“苦之集”的直接原因,也是“食”和“取”之所以能聚集的根源。经文明确指出它有“欲爱、有爱、无有爱”三种面向,揭示人对存在的执着、对不存在的执着,都是渴爱。
- jāti → 生: 易错乱。在本经缘起序列中,它不只是“细胞分裂、婴儿出生”,而是“诸蕴之显现、诸处之获得”,指一个全新的“五蕴身心组合”在轮回中的再次出现,是一次具体的、痛苦的“存在”的重新开机。