92如是我闻:一时,世尊与大比丘僧团在拘萨罗国游行,来到拘萨罗国一个名叫沙喇的婆罗门村。沙喇的婆罗门与居士们听闻:“听说,从释迦族出家的释迦之子沙门乔达摩,正与大比丘僧团一起在拘萨罗国游行,已到达沙喇。而关于那位尊者乔达摩,盛传着这样美好的声誉:‘彼世尊是阿拉汉、正自觉者、明行具足、善逝、世间解、无上调御丈夫、天人师、佛陀、世尊。’他亲自证悟了包含天、魔、梵,以及沙门、婆罗门、天界与人间的这个世间,并将所证之法教导他人。他所讲说的法,初善、中善、后善,文义通利,圆满清净地阐明了梵行。能够见到这样的阿拉汉,实为善好。”于是,沙喇的婆罗门与居士们便前往世尊所在之处。到达后,其中一些人礼敬世尊,而后坐于一边;一些人与世尊互相问候,进行了愉快、友善的交谈后,坐于一边;一些人向世尊合掌致敬,而后坐于一边;一些人在世尊面前报上自己的姓名与族姓,而后坐于一边;还有一些人默然不语,坐于一边。
Evaṃ me sutaṃ – ekaṃ samayaṃ bhagavā kosalesu cārikaṃ caramāno mahatā bhikkhusaṅghena saddhiṃ yena sālā nāma kosalānaṃ brāhmaṇagāmo tadavasari. Assosuṃ kho sāleyyakā brāhmaṇagahapatikā – ‘‘samaṇo khalu bho gotamo sakyaputto sakyakulā pabbajito kosalesu cārikaṃ caramāno mahatā bhikkhusaṅghena saddhiṃ sālaṃ anuppatto. Taṃ kho pana bhavantaṃ gotamaṃ evaṃ kalyāṇo kittisaddo abbhuggato – ‘itipi so bhagavā arahaṃ sammāsambuddho vijjācaraṇasampanno sugato lokavidū anuttaro purisadammasārathi satthā devamanussānaṃ buddho bhagavā’ti. So imaṃ lokaṃ sadevakaṃ samārakaṃ sabrahmakaṃ sassamaṇabrāhmaṇiṃ pajaṃ sadevamanussaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedeti. So dhammaṃ deseti ādikalyāṇaṃ majjhekalyāṇaṃ pariyosānakalyāṇaṃ sātthaṃ sabyañjanaṃ, kevalaparipuṇṇaṃ parisuddhaṃ brahmacariyaṃ pakāseti. Sādhu kho pana tathārūpānaṃ arahataṃ dassanaṃ hotī’’ti. Atha kho sāleyyakā brāhmaṇagahapatikā yena bhagavā tenupasaṅkamiṃsu; upasaṅkamitvā appekacce bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdiṃsu. Appekacce bhagavatā saddhiṃ sammodiṃsu; sammodanīyaṃ kathaṃ sāraṇīyaṃ vītisāretvā ekamantaṃ nisīdiṃsu. Appekacce yena bhagavā tenañjaliṃ paṇāmetvā ekamantaṃ nisīdiṃsu. Appekacce bhagavato santike nāmagottaṃ sāvetvā ekamantaṃ nisīdiṃsu. Appekacce tuṇhībhūtā ekamantaṃ nisīdiṃsu.
93沙喇的婆罗门居士们退坐一面后,世尊对他们说:“居士们,你们可有哪位满意且敬重的老师,能让你们对他生起有据的净信?”“尊者,我们没有哪位满意且敬重的老师,能让我们对他生起有据的净信。”“居士们,既然你们尚未找到满意的老师,便应受持这无过失的法来遵行。居士们,当这无过失的法被完整受持、正确实践时,将为你们带来长久的利益与安乐。那么,居士们,什么是这无过失的法呢?”
Ekamantaṃ nisinne kho sāleyyake brāhmaṇagahapatike bhagavā etadavoca – ‘‘atthi pana vo, gahapatayo, koci manāpo satthā yasmiṃ vo ākāravatī saddhā paṭiladdhā’’ti? ‘‘Natthi kho no, bhante, koci manāpo satthā yasmiṃ no ākāravatī saddhā paṭiladdhā’’ti. ‘‘Manāpaṃ vo, gahapatayo, satthāraṃ alabhantehi ayaṃ apaṇṇako dhammo samādāya vattitabbo. Apaṇṇako hi, gahapatayo, dhammo samatto samādinno, so vo bhavissati dīgharattaṃ hitāya sukhāya. Katamo ca, gahapatayo, apaṇṇako dhammo’’?
100“居士们,有一些沙门和婆罗门持这种说法、这种见解:‘布施没有果报,供养没有果报,祭祀没有果报;善行与恶行的业没有果报和异熟;没有此世,没有他世;没有母亲,没有父亲;没有化生的众生;在世间中没有那些正确行道、正确实践,并亲身证悟此世与他世后教导他人的沙门和婆罗门。’居士们,另有一些沙门和婆罗门,则持与此直接相反的论调,他们这样说:‘布施有果报,供养有果报,祭祀有果报;善行与恶行的业有果报和异熟;有此世,有他世;有母亲,有父亲;有化生的众生;在世间中有那些正确行道、正确实践,并亲身证悟此世与他世后教导他人的沙门和婆罗门。’居士们,你们认为如何?这些沙门和婆罗门,难道不是彼此持直接相反的论调吗?”“是的,尊者。”
‘‘Santi , gahapatayo, eke samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ‘natthi dinnaṃ, natthi yiṭṭhaṃ, natthi hutaṃ; natthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko, natthi ayaṃ loko, natthi paro loko; natthi mātā, natthi pitā; natthi sattā opapātikā; natthi loke samaṇabrāhmaṇā sammaggatā sammā paṭipannā ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti. Tesaṃyeva kho, gahapatayo, samaṇabrāhmaṇānaṃ eke samaṇabrāhmaṇā ujuvipaccanīkavādā. Te evamāhaṃsu – ‘atthi dinnaṃ, atthi yiṭṭhaṃ, atthi hutaṃ; atthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko; atthi ayaṃ loko, atthi paro loko; atthi mātā, atthi pitā; atthi sattā opapātikā; atthi loke samaṇabrāhmaṇā sammaggatā sammā paṭipannā ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti. Taṃ kiṃ maññatha, gahapatayo – ‘nanume samaṇabrāhmaṇā aññamaññassa ujuvipaccanīkavādā’’’ti? ‘‘Evaṃ, bhante’’.
98“居士们,对此,那些持这种说法、这种见解的沙门和婆罗门——‘布施没有果报……(中略)……亲身证悟此世与他世后教导他人’,你们应当如此期待:他们会避开身善行、语善行、意善行这三种善法,转而受持并奉行身恶行、语恶行、意恶行这三种不善法。那是什么原因呢?因为那些沙门和婆罗门尊者们,看不见不善法的过患、卑劣与杂染,也看不见远离不善法时善法所具有的利益与清净的一面。正因为实际上有他世,他持‘没有他世’的见解,这便是邪见;正因为实际上有他世,他思维‘没有他世’,这便是邪思维;正因为实际上有他世,他说出‘没有他世’的话,这便是邪语;正因为实际上有他世,他说‘没有他世’,便与那些证知他世的阿拉汉们对立;正因为实际上有他世,他却令他人信受‘没有他世’,这便是教导非法。而透过这种教导非法,他抬高自己,贬低他人。如此一来,他先前可能有的善戒便被舍弃,恶戒现起。这便是邪见、邪思维、邪语、与圣者对立、教导非法、自赞毁他。像这样,以邪见为缘,他会生起这许多的恶、不善法。”
‘‘Tatra, gahapatayo, ye te samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ‘natthi dinnaṃ, natthi yiṭṭhaṃ…pe… ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti tesametaṃ pāṭikaṅkhaṃ? Yamidaṃ kāyasucaritaṃ, vacīsucaritaṃ, manosucaritaṃ – ime tayo kusale dhamme abhinivajjetvā yamidaṃ kāyaduccaritaṃ, vacīduccaritaṃ, manoduccaritaṃ – ime tayo akusale dhamme samādāya vattissanti. Taṃ kissa hetu? Na hi te bhonto samaṇabrāhmaṇā passanti akusalānaṃ dhammānaṃ ādīnavaṃ okāraṃ saṃkilesaṃ, kusalānaṃ dhammānaṃ nekkhamme ānisaṃsaṃ vodānapakkhaṃ. Santaṃyeva pana paraṃ lokaṃ ‘natthi paro loko’ tissa diṭṭhi hoti; sāssa hoti micchādiṭṭhi. Santaṃyeva kho pana paraṃ lokaṃ ‘natthi paro loko’ti saṅkappeti; svāssa hoti micchāsaṅkappo. Santaṃyeva kho pana paraṃ lokaṃ ‘natthi paro loko’ti vācaṃ bhāsati; sāssa hoti micchāvācā. Santaṃyeva kho pana paraṃ lokaṃ ‘natthi paro loko’ti āha; ye te arahanto paralokaviduno tesamayaṃ paccanīkaṃ karoti. Santaṃyeva kho pana paraṃ lokaṃ ‘natthi paro loko’ti paraṃ saññāpeti ; sāssa hoti asaddhammasaññatti . Tāya ca pana asaddhammasaññattiyā attānukkaṃseti, paraṃ vambheti. Iti pubbeva kho panassa susīlyaṃ pahīnaṃ hoti, dussīlyaṃ paccupaṭṭhitaṃ – ayañca micchādiṭṭhi micchāsaṅkappo micchāvācā ariyānaṃ paccanīkatā asaddhammasaññatti attukkaṃsanā paravambhanā. Evamassime aneke pāpakā akusalā dhammā sambhavanti micchādiṭṭhipaccayā.
“居士们,对此,有智慧的人会这样仔细思察:‘如果没有他世,那么这位受人尊敬的人,在身坏命终之后,至少能保自身安全;如果确有他世,那么他身坏命终之后,便会往生到苦处、恶趣、堕处、地狱。即使姑且没有他世,那些沙门婆罗门尊者所言属实,然而就在此世当下,这位受人尊敬的人也会被智者所谴责:“这是一个恶戒者、邪见者、持虚无说者。”而如果确有他世,那么这位受人尊敬的人便两头都遭损失:既在当下此世被智者谴责,又在身坏命终之后往生到苦处、恶趣、堕处、地狱。这样一来,这个无疑法,便被他错误地受持、错误地采纳了,它只是片面地涵盖,却舍弃了善的立场。’”
‘‘Tatra , gahapatayo, viññū puriso iti paṭisañcikkhati – ‘sace kho natthi paro loko evamayaṃ bhavaṃ purisapuggalo kāyassa bhedā sotthimattānaṃ karissati; sace kho atthi paro loko evamayaṃ bhavaṃ purisapuggalo kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjissati. Kāmaṃ kho pana māhu paro loko, hotu nesaṃ bhavataṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ; atha ca panāyaṃ bhavaṃ purisapuggalo diṭṭheva dhamme viññūnaṃ gārayho – dussīlo purisapuggalo micchādiṭṭhi natthikavādo’ti. Sace kho attheva paro loko, evaṃ imassa bhoto purisapuggalassa ubhayattha kaliggaho – yañca diṭṭheva dhamme viññūnaṃ gārayho, yañca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjissati. Evamassāyaṃ apaṇṇako dhammo dussamatto samādinno, ekaṃsaṃ pharitvā tiṭṭhati, riñcati kusalaṃ ṭhānaṃ.
101‘居士们,既然如此,对于那些持这种说法、这种见解的沙门与婆罗门——他们认为“有布施的果报……(中略)……亲身证悟此世与他世后教导他人”——是否可以对他们有这样一种期待呢?也就是说,他们会避开身恶行、语恶行、意恶行这三种不善法,转而受持并奉行身善行、语善行、意善行这三种善法。这是什么原因呢?因为那些沙门与婆罗门尊者,见到了不善法的过患、卑劣与杂染,也见到了善法因远离不善而具有的利益与清净。正因为实际上有他世,他持有“有他世”的见解,这便是正见。正因为实际上有他世,他思维“有他世”,这便是正思维。正因为实际上有他世,他说“有他世”的话,这便是正语。正因为实际上有他世,他说“有他世”,便不与那些了知他世的阿拉汉们相违。正因为实际上有他世,他令他人信受“有他世”,这便是教导正法。通过这样的正法教导,他既不抬高自己,也不贬低他人。如此,他先前可能存在的恶戒便被舍断,而善戒得以现前。这样的正见、正思维、正语、不与圣者相违、教导正法、不自赞毁他,便是如此。像这样,以正见为缘,这许多的善法便会生起。’
‘‘Tatra , gahapatayo, ye te samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ‘atthi dinnaṃ…pe… ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti tesametaṃ pāṭikaṅkhaṃ? Yamidaṃ kāyaduccaritaṃ, vacīduccaritaṃ, manoduccaritaṃ – ime tayo akusale dhamme abhinivajjetvā yamidaṃ kāyasucaritaṃ, vacīsucaritaṃ, manosucaritaṃ – ime tayo kusale dhamme samādāya vattissanti. Taṃ kissa hetu? Passanti hi te bhonto samaṇabrāhmaṇā akusalānaṃ dhammānaṃ ādīnavaṃ okāraṃ saṃkilesaṃ, kusalānaṃ dhammānaṃ nekkhamme ānisaṃsaṃ vodānapakkhaṃ. Santaṃyeva kho pana paraṃ lokaṃ ‘atthi paro loko’ tissa diṭṭhi hoti; sāssa hoti sammādiṭṭhi. Santaṃyeva kho pana paraṃ lokaṃ ‘atthi paro loko’ti saṅkappeti; svāssa hoti sammāsaṅkappo. Santaṃyeva kho pana paraṃ lokaṃ ‘atthi paro loko’ti vācaṃ bhāsati; sāssa hoti sammāvācā. Santaṃyeva kho pana paraṃ lokaṃ ‘atthi paro loko’ti āha; ye te arahanto paralokaviduno tesamayaṃ na paccanīkaṃ karoti. Santaṃyeva kho pana paraṃ lokaṃ ‘atthi paro loko’ti paraṃ saññāpeti; sāssa hoti saddhammasaññatti. Tāya ca pana saddhammasaññattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. Iti pubbeva kho panassa dussīlyaṃ pahīnaṃ hoti, susīlyaṃ paccupaṭṭhitaṃ – ayañca sammādiṭṭhi sammāsaṅkappo sammāvācā ariyānaṃ apaccanīkatā saddhammasaññatti anattukkaṃsanā aparavambhanā. Evamassime aneke kusalā dhammā sambhavanti sammādiṭṭhipaccayā.
“居士们,在此,有智慧者会这样反思:‘如果确实有他世,那么这位尊贵者在身坏命终之后,将会投生善趣、天界。纵然那些受人尊敬的沙门与婆罗门说没有他世,且令其言为真;然而,这位尊贵者现世即受智者称赞:他是具戒者、正见者、持“有”论者。’如果确实有他世,那么这位尊贵者便在两方面都获得胜利:既在现世受智者称赞,又在身坏命终之后投生善趣、天界。如此,他的这无过失法被善巧地完全受持,他遍摄两边而住,并舍弃了不善的立场。”
‘‘Tatra, gahapatayo, viññū puriso iti paṭisañcikkhati – ‘sace kho atthi paro loko , evamayaṃ bhavaṃ purisapuggalo kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissati. Kāmaṃ kho pana māhu paro loko, hotu nesaṃ bhavataṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ; atha ca panāyaṃ bhavaṃ purisapuggalo diṭṭheva dhamme viññūnaṃ pāsaṃso – sīlavā purisapuggalo sammādiṭṭhi atthikavādo’ti. Sace kho attheva paro loko, evaṃ imassa bhoto purisapuggalassa ubhayattha kaṭaggaho – yañca diṭṭheva dhamme viññūnaṃ pāsaṃso, yañca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissati. Evamassāyaṃ apaṇṇako dhammo susamatto samādinno, ubhayaṃsaṃ pharitvā tiṭṭhati, riñcati akusalaṃ ṭhānaṃ.
104“居士们,有一些沙门与婆罗门秉持如是说、如是见:‘自己造作,或教人造作;自己切割,或教人切割;自己煎熬,或教人煎熬;自己令人悲伤,或教人令人悲伤;自己令人疲累,或教人令人疲累;自己令人战栗,或教人令人战栗;自己杀生,或教人杀生;自己不与而取,或教人不与而取;自己破墙而入,或教人破墙而入;自己掠夺,或教人掠夺;自己独劫一家,或教人独劫一家;自己拦路抢劫,或教人拦路抢劫;自己侵犯他人之妻,或教人侵犯他人之妻;自己说妄语,或教人说妄语——如此而行,并不会造下恶业。即使用刃口锋利的轮子,将大地上的众生切割成一堆血肉、一座肉聚,也不会因此产生罪恶,罪恶之果报无从到来。纵使有人沿着恒河南岸而行,亲手杀、教人杀,亲手切割、教人切割,亲手煎熬、教人煎熬,也无由此生起之罪恶,罪恶之果报无从到来。纵使有人沿着恒河北岸而行,亲手布施、教人布施,亲手供养、教人供养,也无由此生起之功德,功德之果报无从到来。通过布施、调伏、自制及说真实语,亦无功德产生,功德之果报无从到来。’居士们,然而,对于这些沙门与婆罗门,另有一些与他们持针锋相对观点的沙门与婆罗门这样说:‘自己造作,或教人造作;自己切割,或教人切割;自己煎熬,或教人煎熬;自己令人悲伤,或教人令人悲伤;自己令人疲累,或教人令人疲累;自己令人战栗,或教人令人战栗;自己杀生,或教人杀生;自己不与而取,或教人不与而取;自己破墙而入,或教人破墙而入;自己掠夺,或教人掠夺;自己独劫一家,或教人独劫一家;自己拦路抢劫,或教人拦路抢劫;自己侵犯他人之妻,或教人侵犯他人之妻;自己说妄语,或教人说妄语——如此而行,便会造下恶业。即使用刃口锋利的轮子,将大地上的众生切割成一堆血肉、一座肉聚,也会由此产生罪恶,罪恶之果报将会到来。纵使有人沿着恒河南岸而行,亲手杀、教人杀,亲手切割、教人切割,亲手煎熬、教人煎熬,也会由此生起罪恶,罪恶之果报将会到来。纵使有人沿着恒河北岸而行,亲手布施、教人布施,亲手供养、教人供养,也会由此生起功德,功德之果报将会到来。通过布施、调伏、自制及说真实语,也会有功德产生,功德之果报将会到来。’居士们,你们认为如何?这些沙门与婆罗门,岂不是彼此持有针锋相对的观点吗?”“是的,尊者。”
‘‘Santi, gahapatayo, eke samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ‘karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato, socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato, pāṇamatipātayato , adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato, ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato; karoto na karīyati pāpaṃ. Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya, natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi pāpassa āgamo. Dakkhiṇañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya hananto ghātento, chindanto chedāpento, pacanto pācento; natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi pāpassa āgamo. Uttarañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto yajāpento; natthi tatonidānaṃ puññaṃ, natthi puññassa āgamo. Dānena damena saṃyamena saccavajjena natthi puññaṃ, natthi puññassa āgamo’ti. Tesaṃyeva kho, gahapatayo, samaṇabrāhmaṇānaṃ eke samaṇabrāhmaṇā ujuvipaccanīkavādā te evamāhaṃsu – ‘karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato, socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato, pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato, ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato; karoto karīyati pāpaṃ. Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya, atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo. Dakkhiṇañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya hananto ghātento, chindanto chedāpento, pacanto pācento; atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo. Uttarañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto yajāpento; atthi tatonidānaṃ puññaṃ, atthi puññassa āgamo. Dānena damena saṃyamena saccavajjena atthi puññaṃ, atthi puññassa āgamo’ti. Taṃ kiṃ maññatha, gahapatayo, nanume samaṇabrāhmaṇā aññamaññassa ujuvipaccanīkavādā’’ti? ‘‘Evaṃ, bhante’’.
99“居士们,在此,对于那些持有如此论说、如此见解的沙门婆罗门:‘自己作……(中略)……通过布施、调伏、自制、说真实语,亦无功德,功德不至。’能否预期:他们将避开这三种善法——即身善行、语善行、意善行,而受持并践行这三种不善法——即身恶行、语恶行、意恶行呢?为什么呢?因为那些受人尊敬的沙门婆罗门,看不到不善法的过患、卑劣与杂染,也看不到善法所带来的出离、利益与清净的一面。对于实有的业,他却持有‘没有业’的见解,这是他的邪见。对于实有的业,他却思维‘没有业’,这是他的邪思维。对于实有的业,他却说出‘没有业’的话语,这是他的邪语。对于实有的业,他却宣说‘没有业’,这便是在与那些持业论的阿拉汉作对。对于实有的业,他却教导他人‘没有业’,这是他在教导非正法。而藉由教导非正法,他抬高自己,贬低他人。如是,他先前可能有的善戒便被舍弃,恶戒现前——这即是邪见、邪思维、邪语、与圣者作对、教导非正法、抬高自己、贬低他人。就这样,以邪见为因缘,他的这诸多恶、不善法便生起了。”
‘‘Tatra, gahapatayo, ye te samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ‘karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato, socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato, pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato, ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato; karoto na karīyati pāpaṃ. Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya, natthi tatonidānaṃ pāpaṃ, natthi pāpassa āgamo. Dakkhiṇañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya hananto ghātento…pe… dānena damena saṃyamena saccavajjena natthi puññaṃ, natthi puññassa āgamo’ti tesametaṃ pāṭikaṅkhaṃ? Yamidaṃ kāyasucaritaṃ, vacīsucaritaṃ, manosucaritaṃ – ime tayo kusale dhamme abhinivajjetvā yamidaṃ kāyaduccaritaṃ, vacīduccaritaṃ, manoduccaritaṃ – ime tayo akusale dhamme samādāya vattissanti. Taṃ kissa hetu? Na hi te bhonto samaṇabrāhmaṇā passanti akusalānaṃ dhammānaṃ ādīnavaṃ okāraṃ saṃkilesaṃ, kusalānaṃ dhammānaṃ nekkhamme ānisaṃsaṃ vodānapakkhaṃ. Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ tissa diṭṭhi hoti; sāssa hoti micchādiṭṭhi. Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ti saṅkappeti; svāssa hoti micchāsaṅkappo. Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ti vācaṃ bhāsati; sāssa hoti micchāvācā. Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ti āha, ye te arahanto kiriyavādā tesamayaṃ paccanīkaṃ karoti. Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘natthi kiriyā’ti paraṃ saññāpeti; sāssa hoti asaddhammasaññatti. Tāya ca pana asaddhammasaññattiyā attānukkaṃseti, paraṃ vambheti. Iti pubbeva kho panassa susīlyaṃ pahīnaṃ hoti, dussīlyaṃ paccupaṭṭhitaṃ – ayañca micchādiṭṭhi micchāsaṅkappo micchāvācā ariyānaṃ paccanīkatā asaddhammasaññatti attukkaṃsanā paravambhanā. Evamassime aneke pāpakā akusalā dhammā sambhavanti micchādiṭṭhipaccayā.
“居士们,于此,有智慧的人会这样思惟:‘如果确实没有业,这位受人尊敬的人在身坏之后,便将自得安稳无事;如果确实有业,这位受人尊敬的人在身坏命终之后,便会投生于苦处、恶趣、堕处、地狱。纵然假设无有业,姑且将那些受人尊敬的沙门与婆罗门的话语视作真实;可是,这位受人尊敬的人在现世仍会遭受智者的谴责:他是恶戒者、邪见者、持无作业论者。’如果确实有业,这位受人尊敬的人便在两处都遭致败亡:既于现世被智者谴责,又于身坏命终后投生苦处、恶趣、堕处、地狱。如此,他的这无过失法便被拙劣地受持了,只偏取一边而住,舍弃了善的立场。”
‘‘Tatra, gahapatayo, viññū puriso iti paṭisañcikkhati – ‘sace kho natthi kiriyā, evamayaṃ bhavaṃ purisapuggalo kāyassa bhedā sotthimattānaṃ karissati; sace kho atthi kiriyā evamayaṃ bhavaṃ purisapuggalo kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjissati. Kāmaṃ kho pana māhu kiriyā, hotu nesaṃ bhavataṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ; atha ca panāyaṃ bhavaṃ purisapuggalo diṭṭheva dhamme viññūnaṃ gārayho – dussīlo purisapuggalo micchādiṭṭhi akiriyavādo’ti. Sace kho attheva kiriyā, evaṃ imassa bhoto purisapuggalassa ubhayattha kaliggaho – yañca diṭṭheva dhamme viññūnaṃ gārayho, yañca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjissati. Evamassāyaṃ apaṇṇako dhammo dussamatto samādinno, ekaṃsaṃ pharitvā tiṭṭhati, riñcati kusalaṃ ṭhānaṃ.
102“居士们,在这里,对于持这样论说、这样见解的沙门和婆罗门——'自己作……(中略)……通过布施、调伏、自制、说真实语,也有功德,功德会到来'——是否可以期待:他们将会避开这三种不善法,即身恶行、语恶行、意恶行,而受持并奉行这三种善法,即身善行、语善行、意善行呢?为什么呢?因为那些受人尊敬的沙门和婆罗门,见到了不善法的过患、卑劣与杂染,也见到了善法所带来的出离、利益与清净的一面。对于实有的'业',他持有'有业'的见解,这是他的正见。对于实有的'业',他思维'有业',这是他的正思维。对于实有的'业',他说出'有业'的话语,这是他的正语。对于实有的'业',他说'有业',这是他不同那些业论者的阿拉汉作对。对于实有的'业',他教导他人'有业',这是他在教导正法。而通过这种对正法的教导,他既不抬高自己,也不贬低他人。像这样,他先前可能有的恶戒便得以舍断,善戒现前——而这即是正见、正思维、正语、不与圣者作对、教导正法、不抬高自己、不贬低他人。就这样,以正见为因缘,他的这些种种善法便生起了。”
‘‘Tatra, gahapatayo, ye te samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ‘karoto kārayato, chindato chedāpayato, pacato pācāpayato, socayato socāpayato, kilamato kilamāpayato, phandato phandāpayato, pāṇamatipātayato, adinnaṃ ādiyato, sandhiṃ chindato, nillopaṃ harato, ekāgārikaṃ karoto, paripanthe tiṭṭhato, paradāraṃ gacchato, musā bhaṇato; karoto karīyati pāpaṃ. Khurapariyantena cepi cakkena yo imissā pathaviyā pāṇe ekaṃ maṃsakhalaṃ ekaṃ maṃsapuñjaṃ kareyya, atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo. Dakkhiṇañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya hananto ghātento, chindanto chedāpento, pacanto pācento, atthi tatonidānaṃ pāpaṃ, atthi pāpassa āgamo. Uttarañcepi gaṅgāya tīraṃ gaccheyya dadanto dāpento, yajanto yajāpento, atthi tatonidānaṃ puññaṃ, atthi puññassa āgamo. Dānena damena saṃyamena saccavajjena atthi puññaṃ, atthi puññassa āgamo’ti tesametaṃ pāṭikaṅkhaṃ? Yamidaṃ kāyaduccaritaṃ, vacīduccaritaṃ , manoduccaritaṃ – ime tayo akusale dhamme abhinivajjetvā yamidaṃ kāyasucaritaṃ, vacīsucaritaṃ, manosucaritaṃ – ime tayo kusale dhamme samādāya vattissanti. Taṃ kissa hetu? Passanti hi te bhonto samaṇabrāhmaṇā akusalānaṃ dhammānaṃ ādīnavaṃ okāraṃ saṃkilesaṃ, kusalānaṃ dhammānaṃ nekkhamme ānisaṃsaṃ vodānapakkhaṃ. Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ tissa diṭṭhi hoti; sāssa hoti sammādiṭṭhi. Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ti saṅkappeti; svāssa hoti sammāsaṅkappo. Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ti vācaṃ bhāsati; sāssa hoti sammāvācā. Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ti āha; ye te arahanto kiriyavādā tesamayaṃ na paccanīkaṃ karoti. Santaṃyeva kho pana kiriyaṃ ‘atthi kiriyā’ti paraṃ saññāpeti; sāssa hoti saddhammasaññatti. Tāya ca pana saddhammasaññattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. Iti pubbeva kho panassa dussīlyaṃ pahīnaṃ hoti, susīlyaṃ paccupaṭṭhitaṃ – ayañca sammādiṭṭhi sammāsaṅkappo sammāvācā ariyānaṃ apaccanīkatā saddhammasaññatti anattukkaṃsanā aparavambhanā. Evamassime aneke kusalā dhammā sambhavanti sammādiṭṭhipaccayā.
“居士们,在此,有智慧的人会这样反思:‘如果业是真实存在的,那么这位可敬的人,于身坏命终之后,将投生到善趣、天界。纵使假设没有业,且那些受人尊敬的沙门与婆罗门的话语为真实,然而,这位可敬的人在现世仍受到智者的称叹:他具足戒行,具足正见,宣说业论。’如果业真实存在,那么这位可敬的人便在两处都赢得了胜利:既在现世受到智者的称叹,又于身坏命终之后投生善趣、天界。如此,他的这一无过失法已被善巧地完全受持,遍取两边而住,舍离了不善的立场。”
‘‘Tatra, gahapatayo, viññū puriso iti paṭisañcikkhati – ‘sace kho atthi kiriyā, evamayaṃ bhavaṃ purisapuggalo kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissati. Kāmaṃ kho pana māhu kiriyā, hotu nesaṃ bhavataṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ; atha ca panāyaṃ bhavaṃ purisapuggalo diṭṭheva dhamme viññūnaṃ pāsaṃso – sīlavā purisapuggalo sammādiṭṭhi kiriyavādo’ti. Sace kho attheva kiriyā, evaṃ imassa bhoto purisapuggalassa ubhayattha kaṭaggaho – yañca diṭṭheva dhamme viññūnaṃ pāsaṃso, yañca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissati. Evamassāyaṃ apaṇṇako dhammo susamatto samādinno, ubhayaṃsaṃ pharitvā tiṭṭhati, riñcati akusalaṃ ṭhānaṃ.
94“居士们,有一些沙门、婆罗门持这样的主张、这样的见解:‘没有因,没有缘,能令众生杂染;众生是无因无缘而杂染的。没有因,没有缘,能令众生清净;众生是无因无缘而清净的。没有力量,没有精进,没有人的能力,没有人的奋发;一切有情、一切生命、一切存在、一切活物皆无自主力、无力量、无精进,依于宿命、依于偶然、依于自性而转变,在六种阶级中感受乐苦。’居士们,相对于这些沙门、婆罗门,另有沙门、婆罗门持直接对立的主张。他们这样说:‘有因,有缘,能令众生杂染;众生是有因有缘而杂染的。有因,有缘,能令众生清净;众生是有因有缘而清净的。有力量,有精进,有人的能力,有人的奋发;并非一切有情、一切生命、一切存在、一切活物皆无自主力、无力量、无精进,并非依于宿命、依于偶然、依于自性而转变,在六种阶级中感受乐苦。’居士们,你们怎么想?这两类沙门、婆罗门,彼此之间难道不是提出了全然相反的主张吗?”“是的,尊者。”
‘‘Santi , gahapatayo, eke samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ‘natthi hetu, natthi paccayo sattānaṃ saṃkilesāya; ahetū appaccayā sattā saṃkilissanti. Natthi hetu, natthi paccayo sattānaṃ visuddhiyā; ahetū appaccayā sattā visujjhanti. Natthi balaṃ, natthi vīriyaṃ , natthi purisathāmo, natthi purisaparakkamo; sabbe sattā sabbe pāṇā sabbe bhūtā sabbe jīvā avasā abalā avīriyā niyatisaṃgatibhāvapariṇatā chasvevābhijātīsu sukhadukkhaṃ paṭisaṃvedentī’ti. Tesaṃyeva kho, gahapatayo, samaṇabrāhmaṇānaṃ eke samaṇabrāhmaṇā ujuvipaccanīkavādā. Te evamāhaṃsu – ‘atthi hetu, atthi paccayo sattānaṃ saṃkilesāya; sahetū sappaccayā sattā saṃkilissanti. Atthi hetu, atthi paccayo sattānaṃ visuddhiyā; sahetū sappaccayā sattā visujjhanti. Atthi balaṃ, atthi vīriyaṃ, atthi purisathāmo, atthi purisaparakkamo; na sabbe sattā sabbe pāṇā sabbe bhūtā sabbe jīvā avasā abalā avīriyā niyatisaṃgatibhāvapariṇatā chasvevābhijātīsu sukhadukkhaṃ paṭisaṃvedentī’ti. Taṃ kiṃ maññatha, gahapatayo, nanume samaṇabrāhmaṇā aññamaññassa ujuvipaccanīkavādā’ti? ‘Evaṃ, bhante’.
96“居士们,那些沙门、婆罗门持有这样的论说与见解:‘没有因,没有缘能使众生杂染……众生在六种阶级中经验苦乐。’对于他们,我们还能期待什么呢?他们将远离身善行、语善行、意善行这三种善法,反而受持并修习身恶行、语恶行、意恶行这三种不善法。原因何在?因为这些受人尊敬的沙门、婆罗门,未曾见到不善法的过患、卑劣与杂染,也未曾见到善法中出离的利益与清净面。实际有因,却生起‘无因’之见,这便是他的邪见。实际有因,却思惟‘无因’,这便是他的邪思惟。实际有因,却说‘无因’之语,这便是他的邪语。实际有因,却说‘无因’,他便与那些主张有因的阿拉汉相敌对。实际有因,却说服他人认同‘无因’,这便是他教导非正法。以教导非正法,他抬高自己,贬低他人。如此,他先前可能具备的善戒便被弃舍,而恶戒现起。这就是邪见、邪思惟、邪语、与圣者对立、教导非正法、抬高自己、贬低他人。就这样,以邪见为缘,他身上便生起了这众多罪恶不善之法。”
‘‘Tatra , gahapatayo, ye te samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ‘natthi hetu, natthi paccayo sattānaṃ saṃkilesāya; ahetū appaccayā sattā saṃkilissanti. Natthi hetu, natthi paccayo sattānaṃ visuddhiyā; ahetū appaccayā sattā visujjhanti. Natthi balaṃ, natthi vīriyaṃ, natthi purisathāmo, natthi purisaparakkamo; sabbe sattā sabbe pāṇā sabbe bhūtā sabbe jīvā avasā abalā avīriyā niyatisaṃgatibhāvapariṇatā chasvevābhijātīsu sukhadukkhaṃ paṭisaṃvedentī’ti tesametaṃ pāṭikaṅkhaṃ? Yamidaṃ kāyasucaritaṃ, vacīsucaritaṃ, manosucaritaṃ – ime tayo kusale dhamme abhinivajjetvā yamidaṃ kāyaduccaritaṃ, vacīduccaritaṃ, manoduccaritaṃ – ime tayo akusale dhamme samādāya vattissanti. Taṃ kissa hetu? Na hi te bhonto samaṇabrāhmaṇā passanti akusalānaṃ dhammānaṃ ādīnavaṃ okāraṃ saṃkilesaṃ, kusalānaṃ dhammānaṃ nekkhamme ānisaṃsaṃ vodānapakkhaṃ. Santaṃyeva kho pana hetuṃ ‘natthi hetū’ tissa diṭṭhi hoti; sāssa hoti micchādiṭṭhi. Santaṃyeva kho pana hetuṃ ‘natthi hetū’ti saṅkappeti ; svāssa hoti micchāsaṅkappo. Santaṃyeva kho pana hetuṃ ‘natthi hetū’ti vācaṃ bhāsati; sāssa hoti micchāvācā. Santaṃyeva kho pana hetuṃ ‘natthi hetū’ti āha; ye te arahanto hetuvādā tesamayaṃ paccanīkaṃ karoti. Santaṃyeva kho pana hetuṃ ‘natthi hetū’ti paraṃ saññāpeti; sāssa hoti asaddhammasaññatti. Tāya ca pana asaddhammasaññattiyā attānukkaṃseti, paraṃ vambheti. Iti pubbeva kho panassa susīlyaṃ pahīnaṃ hoti, dussīlyaṃ paccupaṭṭhitaṃ – ayañca micchādiṭṭhi micchāsaṅkappo micchāvācā ariyānaṃ paccanīkatā asaddhammasaññatti attānukkaṃsanā paravambhanā. Evamassime aneke pāpakā akusalā dhammā sambhavanti micchādiṭṭhipaccayā.
“居士们,在这点上,有智慧的人会这样仔细省察:‘如果真的没有因,那么这位尊贵的人,身坏命终后,自己便可安稳无事;如果确有因,身坏命终后,他就会投生到苦处、恶趣、堕处、地狱。不过,姑且不论有没有因,即使这些尊贵沙门、婆罗门的话语是真实的,这位尊贵的人在现世也会遭到智者的谴责,因为他是个戒行恶劣的人、持邪见的人、持无因论的人。如果确有因,这位尊贵的人便在两方面都陷于败处:既在现世受到智者谴责,又于身坏命终后投生到苦处、恶趣、堕处、地狱。’这就是他所受持的那个无过失法,由于未能善加领受,只偏执一边而安住,舍弃了善的立场。”
‘‘Tatra, gahapatayo, viññū puriso iti paṭisañcikkhati – ‘sace kho natthi hetu, evamayaṃ bhavaṃ purisapuggalo kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sotthimattānaṃ karissati; sace kho atthi hetu, evamayaṃ bhavaṃ purisapuggalo kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjissati. Kāmaṃ kho pana māhu hetu, hotu nesaṃ bhavataṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ; atha ca panāyaṃ bhavaṃ purisapuggalo diṭṭheva dhamme viññūnaṃ gārayho – dussīlo purisapuggalo micchādiṭṭhi ahetukavādo’ti. Sace kho attheva hetu, evaṃ imassa bhoto purisapuggalassa ubhayattha kaliggaho – yañca diṭṭheva dhamme viññūnaṃ gārayho, yañca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjissati. Evamassāyaṃ apaṇṇako dhammo dussamatto samādinno, ekaṃsaṃ pharitvā tiṭṭhati, riñcati kusalaṃ ṭhānaṃ.
95“居士们,在这样的情况下,对于那些持‘有因、有缘能令众生杂染,有因、有缘能令众生清净……并非一切有情,在六种阶级中感受乐苦’之见解的沙门、婆罗门,我们可以这样期许:他们将舍离身恶行、语恶行、意恶行这三种不善法,而去受持并实践身善行、语善行、意善行这三种善法。这是什么原因呢?因为这些尊贵的沙门、婆罗门看见了不善法的过患、卑劣与杂染,也看见了善法中出离的利益与清净的部分。正因为确有因,便生起‘有因’的见解,这就是他的正见;正因为确有因,便思惟‘有因’,这就是他的正思惟;正因为确有因,便说出‘有因’的话语,这就是他的正语;正因为确有因,便宣说‘有因’,他与那些主张有因的阿拉汉不相冲突。正因为确有因,便劝导他人接受‘有因’,这就是他教导正法。借着教导这正法,他既不抬高自己,也不贬低他人。如此一来,他先前可能存在的恶戒便被舍断,而良好的戒行得以现前。这就是正见、正思惟、正语、不与圣者对立、教导正法、不抬高自己、不贬低他人。就这样,以正见为条件,这众多的善法便在他身上生起了。”
‘‘Tatra, gahapatayo, ye te samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ‘atthi hetu, atthi paccayo sattānaṃ saṃkilesāya; sahetū sappaccayā sattā saṃkilissanti. Atthi hetu, atthi paccayo sattānaṃ visuddhiyā; sahetū sappaccayā sattā visujjhanti. Atthi balaṃ, atthi vīriyaṃ, atthi purisathāmo, atthi purisaparakkamo; na sabbe sattā sabbe pāṇā sabbe bhūtā sabbe jīvā avasā abalā avīriyā niyatisaṃgatibhāvapariṇatā chasvevābhijātīsu sukhadukkhaṃ paṭisaṃvedentī’ti tesametaṃ pāṭikaṅkhaṃ? Yamidaṃ kāyaduccaritaṃ, vacīduccaritaṃ, manoduccaritaṃ – ime tayo akusale dhamme abhinivajjetvā yamidaṃ kāyasucaritaṃ, vacīsucaritaṃ, manosucaritaṃ – ime tayo kusale dhamme samādāya vattissanti. Taṃ kissa hetu? Passanti hi te bhonto samaṇabrāhmaṇā akusalānaṃ dhammānaṃ ādīnavaṃ okāraṃ saṃkilesaṃ, kusalānaṃ dhammānaṃ nekkhamme ānisaṃsaṃ vodānapakkhaṃ. Santaṃyeva kho pana hetuṃ ‘atthi hetū’ tissa diṭṭhi hoti; sāssa hoti sammādiṭṭhi. Santaṃyeva kho pana hetuṃ ‘atthi hetū’ti saṅkappeti; svāssa hoti sammāsaṅkappo. Santaṃyeva kho pana hetuṃ ‘atthi hetū’ti vācaṃ bhāsati; sāssa hoti sammāvācā. Santaṃyeva kho pana hetuṃ ‘atthi hetū’ti āha, ye te arahanto hetuvādā tesamayaṃ na paccanīkaṃ karoti. Santaṃyeva kho pana hetuṃ ‘atthi hetū’ti paraṃ saññāpeti; sāssa hoti saddhammasaññatti. Tāya ca pana saddhammasaññattiyā nevattānukkaṃseti, na paraṃ vambheti. Iti pubbeva kho panassa dussīlyaṃ pahīnaṃ hoti, susīlyaṃ paccupaṭṭhitaṃ – ayañca sammādiṭṭhi sammāsaṅkappo sammāvācā ariyānaṃ apaccanīkatā saddhammasaññatti anattukkaṃsanā aparavambhanā. Evamassime aneke kusalā dhammā sambhavanti sammādiṭṭhipaccayā.
“居士们,于此,有智慧的人会这样审慎地察省:‘若确有因,那么这位尊贵的人于身坏命终之后,将投生善趣、天界。纵然无因,就算那些尊贵的沙门、婆罗门所说为真实;然而,这位尊贵的人在现世依然受到智者称赞——因为他持戒、具足正见、主张有因。若确有因,这位尊贵的人便是在两方面都握有胜券:现世受智者称赞,身坏命终之后又投生善趣、天界。’这便是他所受持的无可置疑之法,因圆满受持而安住于两边之胜处,从而舍弃了不善的立场。”
‘‘Tatra, gahapatayo, viññū puriso iti paṭisañcikkhati – ‘sace kho atthi hetu, evamayaṃ bhavaṃ purisapuggalo kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissati. Kāmaṃ kho pana māhu hetu, hotu nesaṃ bhavataṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ; atha ca panāyaṃ bhavaṃ purisapuggalo diṭṭheva dhamme viññūnaṃ pāsaṃso – sīlavā purisapuggalo sammādiṭṭhi hetuvādo’ti. Sace kho atthi hetu , evaṃ imassa bhoto purisapuggalassa ubhayattha kaṭaggaho – yañca diṭṭheva dhamme viññūnaṃ pāsaṃso, yañca kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissati. Evamassāyaṃ apaṇṇako dhammo susamatto samādinno, ubhayaṃsaṃ pharitvā tiṭṭhati, riñcati akusalaṃ ṭhānaṃ.
97“居士们,有一些沙门、婆罗门抱持这样的主张与见解:‘绝对没有无色界。’居士们,相对这些沙门、婆罗门,另有沙门、婆罗门持直接相反的主张。他们宣称:‘绝对有无色界。’居士们,你们认为如何?这些沙门、婆罗门,彼此难道不是提出了全然相反的主张吗?”“是的,尊者。”“居士们,在这件事上,有智慧的人会如此仔细思察:‘那些声称“绝对没有无色界”的尊贵沙门、婆罗门,这是我未曾见到的;那些声称“绝对有无色界”的尊贵沙门、婆罗门,这是我未曾了知的。如果我既不了知也不曾见,却偏执地认定“唯有这才是真理,其余皆属虚妄”,那对我来说是不恰当的。’‘倘若那些主张“绝对没有无色界”的尊贵沙门、婆罗门所言属实,那么就有可能存在意所成的有色天众,我投生彼处便是稳当无疑的。倘若那些主张“绝对有无色界”的尊贵沙门、婆罗门所言属实,那么就有可能存在想所成的无色天众,我投生彼处便是稳当无疑的。然而,的确可以看到,为了色,有众多执持棍棒、执持刀杖、争吵、争斗、争论、口角、离间语和妄语的情形。但在无色界中,完全不有这些。’他这般思量后,便为了对色本身生起厌离、离欲、灭尽而付诸修行。”
‘‘Santi, gahapatayo, eke samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ‘natthi sabbaso āruppā’ti. Tesaṃyeva kho, gahapatayo, samaṇabrāhmaṇānaṃ eke samaṇabrāhmaṇā ujuvipaccanīkavādā. Te evamāhaṃsu – ‘atthi sabbaso āruppā’ti. Taṃ kiṃ maññatha, gahapatayo, nanume samaṇabrāhmaṇā aññamaññassa ujuvipaccanīkavādā’’ti? ‘‘Evaṃ, bhante’’. ‘‘Tatra , gahapatayo, viññū puriso iti paṭisañcikkhati – ye kho te bhonto samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ‘natthi sabbaso āruppā’ti, idaṃ me adiṭṭhaṃ; yepi te bhonto samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ‘atthi sabbaso āruppā’ti, idaṃ me aviditaṃ. Ahañceva kho pana ajānanto apassanto ekaṃsena ādāya vohareyyaṃ – idameva saccaṃ, moghamaññanti, na metaṃ assa patirūpaṃ. Ye kho te bhonto samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ‘natthi sabbaso āruppā’ti, sace tesaṃ bhavataṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ, ṭhānametaṃ vijjati – ye te devā rūpino manomayā, apaṇṇakaṃ me tatrūpapatti bhavissati. Ye pana te bhonto samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ‘atthi sabbaso āruppā’ti, sace tesaṃ bhavataṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ, ṭhānametaṃ vijjati – ye te devā arūpino saññāmayā, apaṇṇakaṃ me tatrūpapatti bhavissati. Dissanti kho pana rūpādhikaraṇaṃ daṇḍādāna-satthādāna-kalaha-viggaha-vivāda-tuvaṃtuvaṃ-pesuñña-musāvādā. ‘Natthi kho panetaṃ sabbaso arūpe’’’ti. So iti paṭisaṅkhāya rūpānaṃyeva nibbidāya virāgāya nirodhāya paṭipanno hoti.
103居士们,有一些沙门与婆罗门,持这样的说法和见解:‘一切诸有的灭尽,是并不存在的。’居士们,正有另一些沙门与婆罗门,持与之直接对立的观点。他们说:‘一切诸有的灭尽,是存在的。’居士们,你们意下如何?这些沙门与婆罗门,难道不是彼此直接对立吗?”“是的,尊者。”“居士们,在此,一个有理智的人会这样审慎思惟:‘那些尊贵的沙门与婆罗门,持这样的说法和见解——“一切诸有的灭尽是不存在的”,此事为我所未曾见;而那些尊贵的沙门与婆罗门,持这样的说法和见解——“一切诸有的灭尽是存在的”,此事亦为我所未曾了知。若我既不了知,也未亲见,便片面地执取一边而宣称:“唯有此是真实,其余皆是虚妄”,这于我而言是不恰当的。那些尊贵的沙门与婆罗门,持“一切诸有的灭尽是不存在的”说法和见解——倘若这些尊贵的沙门与婆罗门之语为真实,便有此种可能:我会投生于那些由想所成的无色界天众中,这是稳当的。然而,那些尊贵的沙门与婆罗门,持“一切诸有的灭尽是存在的”说法和见解——倘若这些尊贵的沙门与婆罗门之语为真实,便有此种可能:我于现世便完全般涅槃。对于“一切诸有的灭尽是不存在的”这一说法的见解,它倾向于贪染、倾向于结缚、倾向于欢喜、倾向于执取、倾向于执着。而对于“一切诸有的灭尽是存在的”这一说法的见解,它倾向于无贪、倾向于无结缚、倾向于不欢喜、倾向于不执取、倾向于不执着。’他这样反思之后,便为了对诸有的厌离、离欲、灭尽而修行。
‘‘Santi, gahapatayo, eke samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ‘natthi sabbaso bhavanirodho’ti. Tesaṃyeva kho, gahapatayo, samaṇabrāhmaṇānaṃ eke samaṇabrāhmaṇā ujuvipaccanīkavādā. Te evamāhaṃsu – ‘atthi sabbaso bhavanirodho’ti. Taṃ kiṃ maññatha, gahapatayo, nanume samaṇabrāhmaṇā aññamaññassa ujuvipaccanīkavādā’’ti? ‘‘Evaṃ, bhante’’. ‘‘Tatra, gahapatayo, viññū puriso iti paṭisañcikkhati – ye kho te bhonto samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ‘natthi sabbaso bhavanirodho’ti, idaṃ me adiṭṭhaṃ; yepi te bhonto samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ‘atthi sabbaso bhavanirodho’ti, idaṃ me aviditaṃ. Ahañceva kho pana ajānanto apassanto ekaṃsena ādāya vohareyyaṃ – idameva saccaṃ, moghamaññanti, na metaṃ assa patirūpaṃ. Ye kho te bhonto samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ‘natthi sabbaso bhavanirodho’ti, sace tesaṃ bhavataṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ, ṭhānametaṃ vijjati – ye te devā arūpino saññāmayā apaṇṇakaṃ me tatrūpapatti bhavissati. Ye pana te bhonto samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ‘atthi sabbaso bhavanirodho’ti, sace tesaṃ bhavataṃ samaṇabrāhmaṇānaṃ saccaṃ vacanaṃ, ṭhānametaṃ vijjati – yaṃ diṭṭheva dhamme parinibbāyissāmi . Ye kho te bhonto samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ‘natthi sabbaso bhavanirodho’ti, tesamayaṃ diṭṭhi sārāgāya santike, saṃyogāya santike, abhinandanāya santike, ajjhosānāya santike, upādānāya santike. Ye pana te bhonto samaṇabrāhmaṇā evaṃvādino evaṃdiṭṭhino – ‘atthi sabbaso bhavanirodho’ti, tesamayaṃ diṭṭhi asārāgāya santike, asaṃyogāya santike, anabhinandanāya santike, anajjhosānāya santike, anupādānāya santike’’’ti. So iti paṭisaṅkhāya bhavānaṃyeva nibbidāya virāgāya nirodhāya paṭipanno hoti.
105居士们,世间存在并可被认知的人有四种。哪四种?居士们,于此,有一种人,他折磨自己,专修自我折磨之行。居士们,于此,有一种人,他折磨他人,专修折磨他人之行。居士们,于此,有一种人,他既折磨自己,亦折磨他人,既修习自我折磨,也修习折磨他人。居士们,于此,有一种人,他既不折磨自己,不修习自我折磨;也不折磨他人,不修习折磨他人。他既不自苦,亦不苦他,就在现世中,无渴爱、寂灭、清凉,亲身感受快乐,以成就梵行的自身而安住。
‘‘Cattārome, gahapatayo, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame cattāro? Idha, gahapatayo, ekacco puggalo attantapo hoti attaparitāpanānuyogamanuyutto. Idha, gahapatayo, ekacco puggalo parantapo hoti paraparitāpanānuyogamanuyutto. Idha, gahapatayo, ekacco puggalo attantapo ca hoti attaparitāpanānuyogamanuyutto parantapo ca paraparitāpanānuyogamanuyutto. Idha, gahapatayo, ekacco puggalo nevattantapo hoti nāttaparitāpanānuyogamanuyutto na parantapo na paraparitāpanānuyogamanuyutto; so anattantapo aparantapo diṭṭheva dhamme nicchāto nibbuto sītībhūto sukhappaṭisaṃvedī brahmabhūtena attanā viharati.
106居士们,什么样的人是自苦者,专修自苦呢?居士们,这里有一种人,他是裸形者,行事放逸,以手掬食而食……他如此安住,以种种方式专修身体之苦行与折磨。居士们,这种人便叫做自苦者,专修自苦。
‘‘Katamo ca, gahapatayo, puggalo attantapo attaparitāpanānuyogamanuyutto ? Idha, gahapatayo, ekacco puggalo acelako hoti muttācāro hatthāpalekhano…pe… iti evarūpaṃ anekavihitaṃ kāyassa ātāpanaparitāpanānuyogamanuyutto viharati. Ayaṃ vuccati, gahapatayo, puggalo attantapo attaparitāpanānuyogamanuyutto.
居士们,什么样的人是他苦者,专修令他受苦呢?居士们,这里有一种人,他是屠羊者、屠猪者……乃至从事其他种种残酷行业的人。居士们,这种人便叫做他苦者,专修令他受苦。
‘‘Katamo ca, gahapatayo, puggalo parantapo paraparitāpanānuyogamanuyutto? Idha, gahapatayo, ekacco puggalo orabbhiko hoti sūkariko…pe… ye vā panaññepi keci kurūrakammantā. Ayaṃ vuccati, gahapatayo, puggalo parantapo paraparitāpanānuyogamanuyutto.
居士们,什么样的人是既自苦、专修自苦,又令他苦、专修令他受苦的人呢?居士们,这里有一种人,是灌顶的刹帝利王,或是富有的婆罗门……那些仆役们被杖罚与恐惧所威慑,泪流满面、哭泣着服侍。居士们,这种人便叫做既自苦、专修自苦,又令他苦、专修令他受苦的人。
‘‘Katamo ca, gahapatayo, puggalo attantapo ca attaparitāpanānuyogamanuyutto parantapo ca paraparitāpanānuyogamanuyutto? Idha, gahapatayo, ekacco puggalo rājā vā hoti khattiyo muddhāvasitto…pe… tepi daṇḍatajjitā bhayatajjitā assumukhā rudamānā parikammāni karonti. Ayaṃ vuccati, gahapatayo, puggalo attantapo ca attaparitāpanānuyogamanuyutto parantapo ca paraparitāpanānuyogamanuyutto.
居士们,哪种人既不折磨自己、不从事自苦的修行,也不折磨他人、不从事苦他的修行;他不自苦、不苦他,就在现世中无渴爱、寂灭、清凉,亲身感受快乐,以梵化之身而住呢?居士们,在此,如来出现于世,是阿拉汉、正自觉者……他舍断这五种盖——这些内心的污垢、令智慧羸弱的因素,远离感官欲乐、远离不善法,有寻有伺,由远离而生起喜与乐,进入并安住于初禅。随着寻与伺的止息,内心澄净而专一,无寻无伺,由定而生起喜与乐,进入并安住于第二禅……第三禅……第四禅而住。
‘‘Katamo ca, gahapatayo, puggalo nevattantapo nāttaparitāpanānuyogamanuyutto na parantapo na paraparitāpanānuyogamanuyutto; so anattantapo aparantapo diṭṭheva dhamme nicchāto nibbuto sītībhūto sukhappaṭisaṃvedī brahmabhūtena attanā viharati? Idha, gahapatayo, tathāgato loke uppajjati arahaṃ sammāsambuddho…pe… so ime pañca nīvaraṇe pahāya cetaso upakkilese paññāya dubbalīkaraṇe vivicceva kāmehi vivicca akusalehi dhammehi savitakkaṃ savicāraṃ vivekajaṃ pītisukhaṃ paṭhamaṃ jhānaṃ upasampajja viharati. Vitakkavicārānaṃ vūpasamā ajjhattaṃ sampasādanaṃ cetaso ekodibhāvaṃ avitakkaṃ avicāraṃ samādhijaṃ pītisukhaṃ dutiyaṃ jhānaṃ…pe… tatiyaṃ jhānaṃ… catutthaṃ jhānaṃ upasampajja viharati.
当他的心如此入定——清净、明澈、无垢、远离随烦恼、柔软、堪用、稳固、不动摇——他便将心导向宿命智。他忆念起种种过去生,例如:一生、二生……(中略)。当他的心如此入定——清净、明澈、无垢、远离随烦恼、柔软、堪用、稳固、不动摇——他便将心导向有情死生智。……(中略)当他的心如此入定——清净、明澈、无垢、远离随烦恼、柔软、堪用、稳固、不动摇——他便将心导向漏尽智。他如实了知:“此是苦”……(中略)……如实了知:“此是通向漏灭之道。”当他如此知、如此见时,心便从欲漏解脱,从有漏解脱,从无明漏解脱。心得解脱时,便生起“已解脱”之智。他了知:“我生已尽,梵行已立,应作已作,不受后有。”居士们,这样的比丘便称为:既不折磨自己,不从事自我折磨的修行;也不折磨他人,不从事折磨他人的修行。他既不折磨自己,也不折磨他人,于现法中无有饥渴、寂灭清凉,领受安乐,以梵化之身而住。
‘‘So evaṃ samāhite citte parisuddhe pariyodāte anaṅgaṇe vigatūpakkilese mudubhūte kammaniye ṭhite āneñjappatte pubbenivāsānussatiñāṇāya cittaṃ abhininnāmeti. So anekavihitaṃ pubbenivāsaṃ anussarati seyyathidaṃ – ekampi jātiṃ dvepi jātiyo…pe… iti sākāraṃ sauddesaṃ anekavihitaṃ pubbenivāsaṃ anussarati. So evaṃ samāhite citte parisuddhe pariyodāte anaṅgaṇe vigatūpakkilese mudubhūte kammaniye ṭhite āneñjappatte sattānaṃ cutūpapātañāṇāya cittaṃ abhininnāmeti. So dibbena cakkhunā visuddhena atikkantamānusakena satte passati cavamāne upapajjamāne hīne paṇīte suvaṇṇe dubbaṇṇe, sugate duggate…pe… yathākammūpage satte pajānāti. So evaṃ samāhite citte parisuddhe pariyodāte anaṅgaṇe vigatūpakkilese mudubhūte kammaniye ṭhite āneñjappatte āsavānaṃ khayañāṇāya cittaṃ abhininnāmeti. So ‘idaṃ dukkha’nti yathābhūtaṃ pajānāti…pe… ‘ayaṃ āsavanirodhagāminī paṭipadā’ti yathābhūtaṃ pajānāti. Tassa evaṃ jānato evaṃ passato kāmāsavāpi cittaṃ vimuccati, bhavāsavāpi cittaṃ vimuccati, avijjāsavāpi cittaṃ vimuccati. Vimuttasmiṃ vimuttamiti ñāṇaṃ hoti. ‘Khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ itthattāyā’ti pajānāti. Ayaṃ vuccati, gahapatayo, puggalo nevattantapo nāttaparitāpanānuyogamanuyutto na parantapo na paraparitāpanānuyogamanuyutto; so anattantapo aparantapo diṭṭheva dhamme nicchāto nibbuto sītībhūto sukhappaṭisaṃvedī brahmabhūtena attanā viharatī’’ti.
听了这话,沙喇的婆罗门居士们对世尊说:‘真是殊胜啊,乔达摩尊者!真是殊胜啊,乔达摩尊者!正如有人把倒下的扶起来,把隐藏的揭开,为迷路者指明道路,在黑暗中举着油灯,让有眼睛的人能看见诸色。同样地,乔达摩尊者以种种方式阐明了法。我们皈依乔达摩尊者、皈依法、皈依比丘僧团。愿乔达摩尊者接受我们为优婆塞,从今日起,尽形寿皈依。’
Evaṃ vutte, sāleyyakā brāhmaṇagahapatikā bhagavantaṃ etadavocuṃ – ‘‘abhikkantaṃ, bho gotama, abhikkantaṃ, bho gotama! Seyyathāpi, bho gotama, nikkujjitaṃ vā ukkujjeyya, paṭicchannaṃ vā vivareyya, mūḷhassa vā maggaṃ ācikkheyya, andhakāre vā telapajjotaṃ dhāreyya ‘cakkhumanto rūpāni dakkhantī’ti; evamevaṃ bhotā gotamena anekapariyāyena dhammo pakāsito. Ete mayaṃ bhavantaṃ gotamaṃ saraṇaṃ gacchāma dhammañca bhikkhusaṅghañca. Upāsake no bhavaṃ gotamo dhāretu ajjatagge pāṇupetaṃ saraṇaṃ gate’’ti.
康达拉、那伽有学,波达利,继有基瓦葛巴加;
优波离调伏、库库拉无畏,多受与无过失为第十。
Kandaranāgarasekhavato ca, potaliyo puna jīvakabhacco; Upālidamatho kukkuraabhayo, bahuvedanīyāpaṇṇakato dasamo.
━━ 归纳讲解,仅供参考 ━━
人物名册
| Pali | 中文(经文用名) | 角色 |
|---|
| Bhagavā | 世尊 | 说法者 |
| sāleyyakā brāhmaṇagahapatikā | 沙喇的婆罗门居士们 | 听众、提问者 |
事件
佛陀与僧团游行至沙喇村,当地婆罗门居士慕名前来。佛陀得知他们没有可绝对信赖的导师,便教导他们应奉行“无过失法”。此法核心在于:面对互相矛盾的哲学观点(如“有他世/无他世”、“有业/无业”、“有善行果报/无果报”),不急于站队,而是通过理性省察两种选择各自带来的行为后果与可能面临的双向风险,做出最安稳的选择,从而确立正见,最终导向苦的灭尽。
经文摘要
佛陀教导沙喇居士“无过失法”→ 依此法则比较“虚无见”与“有见”(他世/业/果报等)的利弊,指出采纳“有见”是更安稳、少过失的立场 → 将此法逻辑延伸至对欲乐、色、无色生存的更细微执著 → 最终阐明只有既不折磨自己也不折磨他人、实践梵行、证悟解脱的“如来弟子”才是真正的无过失者 → 婆罗门居士信受归依。
中心思想(白话 + 重点拆解)
1. 背景:在不确定中,如何安全地活着
你生活在一个思想大爆炸的年代,各路大师对有没有因果、有没有来世这类根本问题,给出了完全相反的答案。你没法靠自己彻底验证,但也不能闭眼盲信。佛陀在这里给的,不是让你“先信了再说”,而是一个超实用的“精神风控”指南。他说,既然你拿不准,那就选一个无论怎么算,你都不会亏的立场。
2. 核心:人生选择题的“最优解”
经文直接抛出两个对立观点:“无布施、无善恶果报、无他世” vs. “有布施、有善恶果报、有他世”。佛陀没直接宣布谁对,而是带你推演:
→ 拆开看: 这是典型的“双输”推演。如果你信奉“无他世、无因果”,万一你错了,死后就惨了;就算你对了,你现在活着时因为不信因果,行为不端,也会被智者批评为“恶戒者、邪见者”。反过来,如果你信奉“有他世、有因果”,万一错了,你至少这辈子过得心安理得,被人赞叹;万一对了,你不但现在过得好,死后还能去善趣。这笔账算下来,选择“有他世、有因果”的立场,是百分百的“稳赚不赔”。
→ 拆开看: “遍取两边”是精髓。意思是,这个立场包抄了所有可能性,无论真相是硬币的哪一面,选择这个立场的人都已经处在了不败之地。这就是“无过失”的真正含义——一种在认知局限下,能够最大化规避风险、最大化获得利益的智慧决策模型。
3. 要旨:从“风控”到“解脱”
“无过失法”不仅是世俗层面的决策工具,它还是一把层层深入、直指解脱的梯子。经文接着把同样的逻辑用在对欲乐、禅定境界的判断上:对那些执取虚无的人,他们的心“近于贪、近于结缚”;而那些洞见“诸有灭尽”的人,心就“近于无贪、近于不执取”。最终,那个“百分百稳赢”的终极版本,就是成为第四种人:不折磨自己、不折磨他人,通过戒定慧实现烦恼灭尽,现世就活得清凉、安稳。这不是赌一个美好的来世,而是现在此刻就赢。
→ 一句话要旨: 在终极真理未被亲证前,“无过失法”教你用最坏的打算,做最好的选择,让你无论真相如何都稳操胜券,并最终带你亲自抵达那个不需要再“赌”的解脱境界。
关键术语锚
- `kamma` → 业:本篇核心争议点之一,指有道德作用的意志行为。易错因为常被误解为宿命,这里强调的是“行为及其后果的定律”,是推导善行必有善报的基石。
- `diṭṭhi` → 见:指根本的哲学观点、见解,此处特指“邪见”与“正见”。易错因为它不单是“看法”,而是能直接驱动行为、决定生命方向的底层信念系统。
- `samādiyati` → 受持:意为采纳、拿起一个立场并依此而行。这是“无过失法”的关键动作,不是被动相信,而是像拿起工具一样,主动选择并履行一种生活准则。
- `viññū` → 有慧者/智者:经文里反复出现“有慧者如此省察”,这是执行“无过失”推演的理性主体。易错因为它不是指开悟的圣者,而是指任何一个有能力进行利弊分析和逻辑推理的、有理智的普通人。
- `bhava` → 有/生存:在经文后半部从“他世”延伸到了对欲界、色界、无色界“有”的执取。易错因为它在不同语境下可指“存在的过程”、“生命状态”或“轮回的界域”,此处特指对“继续生存”的渴爱这一根本执著。