91如是我闻:一时,世尊住在舍卫城的东园鹿母讲堂。那时,正值十五布萨日,月圆之夜,世尊被比丘僧团围绕,在露天空地上坐着。尔时,世尊环视始终默默不语的比丘僧团,对诸比丘说:“诸比丘,一个非善人,有没有可能认出另一个非善人,知道‘这位是非善人’呢?”“不可能,尊者。”“说得好,诸比丘。诸比丘,一个非善人能够认出另一个非善人,知道‘这位是非善人’,这是不可能的,不合理的。那么,诸比丘,一个非善人,能否认出善人,知道‘这位是善人’呢?”“不可能,尊者。”“说得好,诸比丘。诸比丘,一个非善人能够认出善人,知道‘这位是善人’,这同样是不可能的,不合理的。诸比丘,一个非善人,他具足不善法,亲近非善人,怀非善人之思,谋非善人之计,说非善人之语,行非善人之事,持非善人之见,作非善人之施。”
Evaṃ me sutaṃ – ekaṃ samayaṃ bhagavā sāvatthiyaṃ viharati pubbārāme migāramātupāsāde. Tena kho pana samayena bhagavā tadahuposathe pannarase puṇṇāya puṇṇamāya rattiyā bhikkhusaṅghaparivuto abbhokāse nisinno hoti. Atha kho bhagavā tuṇhībhūtaṃ tuṇhībhūtaṃ bhikkhusaṅghaṃ anuviloketvā bhikkhū āmantesi – ‘‘jāneyya nu kho, bhikkhave, asappuriso asappurisaṃ – ‘asappuriso ayaṃ bhava’’’nti? ‘‘No hetaṃ, bhante’’. ‘‘Sādhu, bhikkhave; aṭṭhānametaṃ, bhikkhave, anavakāso yaṃ asappuriso asappurisaṃ jāneyya – ‘asappuriso ayaṃ bhava’nti. Jāneyya pana, bhikkhave, asappuriso sappurisaṃ – ‘sappuriso ayaṃ bhava’’’nti? ‘‘No hetaṃ, bhante’’. ‘‘Sādhu, bhikkhave; etampi kho, bhikkhave, aṭṭhānaṃ anavakāso yaṃ asappuriso sappurisaṃ jāneyya – ‘sappuriso ayaṃ bhava’nti. Asappuriso, bhikkhave, assaddhammasamannāgato hoti, asappurisabhatti hoti, asappurisacintī hoti, asappurisamantī hoti, asappurisavāco hoti, asappurisakammanto hoti, asappurisadiṭṭhi hoti; asappurisadānaṃ deti’’.
“诸比丘,非善人如何具足不善法呢?诸比丘,于此,非善人无信、无惭、无愧、少闻、懈怠、失念、劣慧。诸比丘,正是这样,非善人具足了不善法。”
‘‘Kathañca, bhikkhave, asappuriso assaddhammasamannāgato hoti? Idha, bhikkhave, asappuriso assaddho hoti, ahiriko hoti, anottappī hoti, appassuto hoti , kusīto hoti, muṭṭhassati hoti, duppañño hoti. Evaṃ kho, bhikkhave, asappuriso assaddhammasamannāgato hoti.
“诸比丘,非善人如何亲近非善人呢?诸比丘,于此,那些无信、无惭、无愧、少闻、懈怠、失念、劣慧的沙门和婆罗门,便是他的朋友与同伴。诸比丘,正是这样,非善人亲近非善人。”
‘‘Kathañca, bhikkhave, asappuriso asappurisabhatti hoti? Idha, bhikkhave, asappurisassa ye te samaṇabrāhmaṇā assaddhā ahirikā anottappino appassutā kusītā muṭṭhassatino duppaññā tyāssa mittā honti te sahāyā. Evaṃ kho, bhikkhave, asappuriso asappurisabhatti hoti.
“诸比丘,非善人如何以非善人的方式思惟呢?诸比丘,于此,非善人思惟伤害自己,也思惟伤害他人,也思惟伤害双方。诸比丘,非善人便是这样以非善人的方式思惟的。”
‘‘Kathañca, bhikkhave, asappuriso asappurisacintī hoti? Idha, bhikkhave, asappuriso attabyābādhāyapi ceteti, parabyābādhāyapi ceteti, ubhayabyābādhāyapi ceteti. Evaṃ kho, bhikkhave, asappuriso asappurisacintī hoti.
“诸比丘,非善人如何以非善人的方式谋划呢?诸比丘,于此,非善人谋划伤害自己,也谋划伤害他人,也谋划伤害双方。诸比丘,非善人便是这样以非善人的方式谋划的。”
‘‘Kathañca, bhikkhave, asappuriso asappurisamantī hoti? Idha, bhikkhave, asappuriso attabyābādhāyapi manteti, parabyābādhāyapi manteti, ubhayabyābādhāyapi manteti. Evaṃ kho, bhikkhave, asappuriso asappurisamantī hoti.
“诸比丘,非善人如何说非善人的话语呢?诸比丘,于此,非善人说妄语,说两舌语,说粗恶语,说杂秽语。诸比丘,非善人便是这样说出非善人的话语的。”
‘‘Kathañca, bhikkhave, asappuriso asappurisavāco hoti? Idha, bhikkhave, asappuriso musāvādī hoti, pisuṇavāco hoti, pharusavāco hoti , samphappalāpī hoti. Evaṃ kho, bhikkhave, asappuriso asappurisavāco hoti.
“诸比丘,非善人是如何造作非善人的行为的呢?在此,非善人杀生、不与而取、行邪淫。诸比丘,这就是非善人所造作的非善人的行为。”
‘‘Kathañca, bhikkhave, asappuriso asappurisakammanto hoti? Idha , bhikkhave, asappuriso pāṇātipātī hoti, adinnādāyī hoti, kāmesumicchācārī hoti. Evaṃ kho, bhikkhave, asappuriso asappurisakammanto hoti.
诸比丘,非善人是如何持有非善人的见解的呢?在此,非善人怀抱这样的见解:‘布施无用,供养无用,祭献无用;善行与恶行没有果报与异熟;没有此世,没有他世;没有母亲,没有父亲;没有化生有情;世间没有如法修行、如法实践的沙门与婆罗门,能够亲自证知此世与他世,并向他人宣说。’诸比丘,这就是非善人的见解。
‘‘Kathañca, bhikkhave, asappuriso asappurisadiṭṭhi hoti? Idha, bhikkhave, asappuriso evaṃdiṭṭhi hoti – ‘natthi dinnaṃ, natthi yiṭṭhaṃ, natthi hutaṃ, natthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko, natthi ayaṃ loko, natthi paro loko, natthi mātā, natthi pitā, natthi sattā opapātikā, natthi loke samaṇabrāhmaṇā sammaggatā sammāpaṭipannā, ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti. Evaṃ kho, bhikkhave, asappuriso asappurisadiṭṭhi hoti.
“诸比丘,非善人是如何行非善人的布施的呢?在此,非善人漫不经心地布施,不亲手布施,心中没有敬意,把低劣的东西布施出去,并且不信来世果报而行布施。诸比丘,这就是非善人所行的非善人的布施。”
‘‘Kathañca, bhikkhave, asappuriso asappurisadānaṃ deti? Idha, bhikkhave, asappuriso asakkaccaṃ dānaṃ deti, asahatthā dānaṃ deti, acittīkatvā dānaṃ deti, apaviṭṭhaṃ dānaṃ deti anāgamanadiṭṭhiko dānaṃ deti. Evaṃ kho, bhikkhave, asappuriso asappurisadānaṃ deti.
“诸比丘,这样的非善人具足不善法,亲近非善人,思惟非善,心怀非善,说非善语,行非善业,持非善见,作非善布施;身坏命终之后,便投生于非善人的所趣之处。诸比丘,什么是非善人的所趣?地狱或畜生界。”
‘‘So, bhikkhave, asappuriso evaṃ assaddhammasamannāgato, evaṃ asappurisabhatti, evaṃ asappurisacintī, evaṃ asappurisamantī, evaṃ asappurisavāco, evaṃ asappurisakammanto, evaṃ asappurisadiṭṭhi; evaṃ asappurisadānaṃ datvā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā yā asappurisānaṃ gati tattha upapajjati. Kā ca, bhikkhave, asappurisānaṃ gati? Nirayo vā tiracchānayoni vā.
92“比丘们,善人能了知善人,知道‘此是善人’吗?”“能的,尊者。”“善哉,比丘们。比丘们,此事确有是处:善人能了知善人,知道‘此是善人’。那么,比丘们,善人能了知非善人,知道‘此是非善人’吗?”“能的,尊者。”“善哉,比丘们。比丘们,此事也确有是处:善人能了知非善人,知道‘此是非善人’。比丘们,善人具足正法,敬信善人,拥有善人的思惟、善人的教导、善人的言语、善人的行为、善人的见解,并修习善人的布施。”
‘‘Jāneyya nu kho, bhikkhave, sappuriso sappurisaṃ – ‘sappuriso ayaṃ bhava’’’nti? ‘‘Evaṃ , bhante’’. ‘‘Sādhu, bhikkhave; ṭhānametaṃ, bhikkhave, vijjati yaṃ sappuriso sappurisaṃ jāneyya – ‘sappuriso ayaṃ bhava’nti. Jāneyya pana, bhikkhave, sappuriso asappurisaṃ – ‘asappuriso ayaṃ bhava’’’nti? ‘‘Evaṃ, bhante’’. ‘‘Sādhu, bhikkhave; etampi kho, bhikkhave, ṭhānaṃ vijjati yaṃ sappuriso asappurisaṃ jāneyya – ‘asappuriso ayaṃ bhava’nti. Sappuriso, bhikkhave, saddhammasamannāgato hoti, sappurisabhatti hoti, sappurisacintī hoti, sappurisamantī hoti, sappurisavāco hoti, sappurisakammanto hoti, sappurisadiṭṭhi hoti; sappurisadānaṃ deti’’.
“诸比丘,善人如何具足善法?诸比丘,于此,善人具信,具惭,具愧,多闻,精进,正念现前,具足智慧。诸比丘,善人便是这样具足善法。”
‘‘Kathañca, bhikkhave, sappuriso saddhammasamannāgato hoti? Idha, bhikkhave, sappuriso saddho hoti, hirimā hoti, ottappī hoti, bahussuto hoti, āraddhavīriyo hoti, upaṭṭhitassati hoti, paññavā hoti. Evaṃ kho, bhikkhave, sappuriso saddhammasamannāgato hoti.
诸比丘,善人如何是结交善人之友者呢?诸比丘,世间那些具足信、惭、愧、多闻、精进、念与慧的沙门和婆罗门,善人与他们为友,与他们为伴。诸比丘,善人正是这样结交善人之友的。
‘‘Kathañca, bhikkhave, sappuriso sappurisabhatti hoti? Idha, bhikkhave, sappurisassa ye te samaṇabrāhmaṇā saddhā hirimanto ottappino bahussutā āraddhavīriyā upaṭṭhitassatino paññavanto tyāssa mittā honti, te sahāyā. Evaṃ kho, bhikkhave, sappuriso sappurisabhatti hoti.
诸比丘,善人如何具有善人之思呢?诸比丘,善人既不思惟自我伤害,也不思惟伤害他人,也不思惟伤害自他两者。诸比丘,善人正是这样具有善人之思的。
‘‘Kathañca, bhikkhave, sappuriso sappurisacintī hoti? Idha, bhikkhave, sappuriso nevattabyābādhāya ceteti, na parabyābādhāya ceteti, na ubhayabyābādhāya ceteti. Evaṃ kho, bhikkhave, sappuriso sappurisacintī hoti.
诸比丘,善人如何提出善人的商议呢?诸比丘,善人既不商议自我伤害,也不商议伤害他人,也不商议伤害自他两者。诸比丘,善人正是这样提出善人的商议的。
‘‘Kathañca, bhikkhave, sappuriso sappurisamantī hoti? Idha, bhikkhave, sappuriso nevattabyābādhāya manteti, na parabyābādhāya manteti, na ubhayabyābādhāya manteti. Evaṃ kho, bhikkhave, sappuriso sappurisamantī hoti.
诸比丘,善人如何有善人之语?诸比丘,此处,善人远离妄语、远离两舌、远离恶口、远离绮语。诸比丘,善人便是如此拥有善人之语。
‘‘Kathañca, bhikkhave, sappuriso sappurisavāco hoti? Idha, bhikkhave, sappuriso musāvādā paṭivirato hoti, pisuṇāya vācāya paṭivirato hoti, pharusāya vācāya paṭivirato hoti, samphappalāpā paṭivirato hoti. Evaṃ kho, bhikkhave, sappuriso sappurisavāco hoti.
诸比丘,善人如何有善人之业?诸比丘,此处,善人远离杀生、远离不与取、远离欲邪行。诸比丘,善人便是如此拥有善人之业。
‘‘Kathañca, bhikkhave, sappuriso sappurisakammanto hoti? Idha, bhikkhave, sappuriso pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, kāmesumicchācārā paṭivirato hoti. Evaṃ kho, bhikkhave, sappuriso sappurisakammanto hoti.
诸比丘,善人如何有善人之见?诸比丘,此处,善人有这样的见解:‘有布施,有供养,有祭祀;有善行恶行之业的果报与异熟;有此世间,有他世间;有母亲,有父亲;有化生有情;世间有那些正确地行道、正确地实践,并以殊胜智亲自证悟后,对此世间与他世间加以宣说的沙门与婆罗门。’诸比丘,善人便是如此拥有善人之见。
‘‘Kathañca , bhikkhave, sappuriso sappurisadiṭṭhi hoti? Idha, bhikkhave, sappuriso evaṃdiṭṭhi hoti – ‘atthi dinnaṃ, atthi yiṭṭhaṃ, atthi hutaṃ, atthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko, atthi ayaṃ loko , atthi paro loko, atthi mātā, atthi pitā, atthi sattā opapātikā, atthi loke samaṇabrāhmaṇā sammaggatā sammāpaṭipannā ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti. Evaṃ kho, bhikkhave, sappuriso sappurisadiṭṭhi hoti.
诸比丘,善人是如何行善士施的呢?诸比丘,于此,善人恭敬而施,亲手施与,心存尊重而施,不施残秽之物,怀着对果报的正见而行布施。诸比丘,善人便是这样行善士施的。
‘‘Kathañca, bhikkhave, sappuriso sappurisadānaṃ deti? Idha, bhikkhave, sappuriso sakkaccaṃ dānaṃ deti, sahatthā dānaṃ deti, cittīkatvā dānaṃ deti, anapaviṭṭhaṃ dānaṃ deti, āgamanadiṭṭhiko dānaṃ deti. Evaṃ kho, bhikkhave, sappuriso sappurisadānaṃ deti.
诸比丘,那位善人如此具足正法,如此亲近善士,如此怀善士之思,如此为善士之议,如此说善士之语,如此行善士之业,如此持善士之见;如是行善士施之后,身坏命终,便往生到善人所趣之处。诸比丘,什么是善人的所趣处呢?那就是天之大性,或是人之大性。
‘‘So, bhikkhave, sappuriso evaṃ saddhammasamannāgato, evaṃ sappurisabhatti, evaṃ sappurisacintī, evaṃ sappurisamantī, evaṃ sappurisavāco, evaṃ sappurisakammanto, evaṃ sappurisadiṭṭhi; evaṃ sappurisadānaṃ datvā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā yā sappurisānaṃ gati tattha upapajjati. Kā ca, bhikkhave, sappurisānaṃ gati? Devamahattatā vā manussamahattatā vā’’ti.
这是世尊所说。那些比丘心满意足,对世尊的开示随喜赞叹。
Idamavoca bhagavā. Attamanā te bhikkhū bhagavato bhāsitaṃ abhinandunti.
那时,比丘们心满意足,对世尊所说欢喜信受。
Tassuddānaṃ –
天臂、五三、何为、沙玛、善星;
适宜、群、牛主、大满月、小满月等。
Devadahaṃ pañcattayaṃ, kinti-sāma-sunakkhattaṃ; Sappāya-gaṇa-gopaka-mahāpuṇṇacūḷapuṇṇañcāti.
━━ 归纳讲解,仅供参考 ━━
人物名册
| Pali | 中文(经文用名) | 角色 |
|---|
| Bhagavā | 世尊 | 说法者 |
| Bhikkhū | 比丘 | 听法众,随问作答 |
| Asappuriso | 非善人 | 被分析、定义的对象(经中未具名) |
| Sappuriso | 善人 | 被分析、定义的对象(经中未具名) |
地点
舍卫城东园鹿母讲堂。世尊在十五月圆之夜的露天空地上,为围绕他的比丘僧团说法。
事件
在一个月圆之夜,世尊环顾寂静的僧团,抛出一个问题:非善人能否认出非善人?善人能否认出善人?在得到比丘们的否定和肯定回答后,他以此为契机,展开了一场关于“何谓善人、何谓非善人”的完整开示。他并非抽象谈论善恶,而是从正法、交往、思惟、言语、行为、见解、布施这七个维度,将两者进行了鲜明的对比,最后指明了各自不同的生命去向。
经文摘要
世尊提问引发对话 → 系统定义“非善人”的七个特征及其堕落趣处 → 系统定义“善人”的七个特征及其上升趣处。
中心思想(白话 + 重点拆解)
这篇经文直接了当地说明:一个人的“质地”,会通过他的一切行为和选择完整地呈现出来,而这决定了我们的未来。
1. 背景:物以类聚,人以群分
佛陀用一个看似简单的提问开场:“诸比丘,非善人能知非善人‘这位尊者是非善人’吗?”答案是“不能”。这揭示了一个深刻的心理现实:一个内心被无明和烦恼遮蔽的人,缺乏辨识善恶的慧眼。他身处迷雾之中,自然无法看清自己和他人身上的迷雾。这就好比一个喝醉的人,很难判断另一个人是不是也醉了。所以,一个人所处的状态,决定了他的认知边界。
2. 核心:善与非善的七面镜子
佛陀不是空谈善恶,而是立下七个具体可见的检视点,如同一面镜子,让人照见自己。
他先说“非善人”的特征:
- 内在品质:无信、无惭、无愧、少闻、懈怠、失念、劣慧。这意味着他对善法没有信心,对自己的错误不以为耻,也不畏惧后果,不思学习、懒散、心不在焉、见识愚昧。
- 人际交往:他也只会结交同类人。
- 内在思维:他“思惟自害,也思惟害他,也思惟害两者”。这说明恶意的源头在心里,念头会同时毒害自己和他人。
- 外在言行:体现在嘴上就是“妄语、两舌、粗恶语、杂秽语”,落在行动上就是“杀生、不与取、欲邪行”。他否定善行有任何意义,连布施都做得“不恭敬、不亲手、不经思考”。
这七个方面像连环锁,共同锁住一个“非善人”。佛陀特别描述其最终的见解:“无此世,无他世……无化生有情”,→ 拆开看:这种“断灭见”,即否定行为有后果、否定轮回的见解,是所有恶行的终极理论“保护伞”,让人在作恶时毫无顾忌。
接着,佛陀镜面翻转,定义“善人”:
从“有信、有惭、有愧、多闻、精进、具念、有慧”的内在品质开始,到结交善友,思维自他两利,言语诚实、柔和、有意义,行为爱护生命、尊重他人财物和关系,最终持有“有布施、有供养、善行恶行有果报、有此世他世”的正见,布施时也恭敬、亲手、有智慧。
→ 一句话要旨:“善”与“不善”不是标签,而是一整套从心念、言语到行为的完整的、可观察的生活方式,其根在于是否有正见。
3. 要旨:你的选择,造就你的世界
经文的结尾毫不含糊:“彼非善士……身坏命终后,往生于非善士之趣处。……什么是非善士之趣处?地狱或畜生界。”而善士则去往“天之大性或人之大性”。
→ 一句话要旨:佛陀不是在描述某种神秘的审判,而是在阐明一条清晰的因果链——你以什么样的心态和行为模式生活,就在为自己构建一个与之匹配的未来处境。
关键术语锚
- Asappurisa / Sappurisa → 非善人 / 善人
- 易错:容易被扁平化地理解成“坏人”和“好人”。在经中,它指一种由内(见解、思维)到外(行为、人际)完全统一的“生命质地”和存在状态。
- Saddhā (信) → 信
- 易错:不是盲目的信仰,而是基于理性,对善恶因果、业报轮回等法则的认同与确信,是所有善法生起的根基。
- Māna (慢) → 惭/愧
- 易错:经中用的是“惭(hirī)”和“愧(ottappa)”。惭是以自我尊严为基准,羞于作恶;愧是畏惧他人与业果的责备,耻于作恶。两者常合译作“惭愧”,是守护世间的内在力量。
- Amisa-dāna / Dhamma-dāna → 布施
- 易错:本篇虽未直接使用这对术语,但描述了“非善士施”与“善士施”的细节对照。易将布施仅仅理解为给东西,而忽略了“恭敬、亲手、经思考、见未来”这些心念品质,才是决定布施是否“善”的关键。