1. 双品
1. Yamakavaggo
诸法以意为先导,意为最胜,由意所成
如果以染污意,或言说或造作,
苦便会随之而来,犹如车轮紧随拉车者的脚。
若以清净的意,或言语或造作,
那么乐便会追随他,如影随形,永不分离。
他辱骂我,殴打我,击败我,夺走我的财物;
若人对此心怀怨恨,他的仇恨便不会止息。
他辱骂我、殴打我、胜过我、夺走我的财物;
若人对此不怀怨恨,他的仇恨便会止息。
在这世间,仇恨绝不会以仇恨平息;
唯有以无恨才能平息,这是亘古不易的法。
住于观净相者,于诸根不加防护,
于食不知节量,懈怠,精进羸弱,
魔罗必能征服他,犹如狂风吹倒脆弱的树。
安住不净观者,于诸根善加防护;
饮食知量,具足信心,精进勤行——
魔罗确实无法胜过他,犹如风吹不动石山。
若有人未离垢染,却披上这袈裟衣,
不具调御与真实,他便不配着此袈裟。
已吐尽垢秽,于诸戒善安住
具足调御与真实,彼实堪着袈裟
于无实中执以为实,于有实中视作无实。
了知实质即是实质,了知非实质即非实质;
那些以正思惟为行处的人,得以证得实质。
如同覆盖不周的屋舍,雨水便会漏入;
同样,未经修习的心,贪欲便会漏入。
如同覆盖严密的屋舍,雨水不会漏入;
同样地,善修之心,贪欲便无法渗入。
作恶者今生悲伤,死后亦悲伤,于两处皆悲伤;
他悲伤,他备受折磨,因见到自己业的染污。
行善积德者今生欢喜,来世欢喜,于两处皆得欢喜;
他欢喜,他欣悦,因为见到了自己业的清净。
他因念及“我已作恶”而痛苦,堕入恶趣后,痛苦更增。
他因念及“我已作福”而欢喜,投生善趣后,欢喜更增。
纵使能诵持众多经典,若放逸而不依教奉行,也仅是徒托空谈。
犹如牧牛人替别人数牛,这样的人,亦非沙门生活的分享者。
纵使只讲说少许经典,却能法随法行的人,
他断除了贪、瞋、痴,正知而住,心善解脱;
于此处或彼处皆不执取,他方堪称成就沙门之果。
Manopubbaṅgamā dhammā, manoseṭṭhā manomayā; Manasā ce paduṭṭhena, bhāsati vā karoti vā; Tato naṃ dukkhamanveti, cakkaṃva vahato padaṃ. Manopubbaṅgamā dhammā, manoseṭṭhā manomayā; Manasā ce pasannena, bhāsati vā karoti vā; Tato naṃ sukhamanveti, chāyāva anapāyinī . Akkocchi maṃ avadhi maṃ, ajini maṃ ahāsi me; Ye ca taṃ upanayhanti, veraṃ tesaṃ na sammati. Akkocchi maṃ avadhi maṃ, ajini maṃ ahāsi me; Ye ca taṃ nupanayhanti, veraṃ tesūpasammati. Na hi verena verāni, sammantīdha kudācanaṃ; Averena ca sammanti, esa dhammo sanantano. Pare ca na vijānanti, mayamettha yamāmase; Ye ca tattha vijānanti, tato sammanti medhagā. Subhānupassiṃ viharantaṃ, indriyesu asaṃvutaṃ; Bhojanamhi cāmattaññuṃ, kusītaṃ hīnavīriyaṃ; Taṃ ve pasahati māro, vāto rukkhaṃva dubbalaṃ. Asubhānupassiṃ viharantaṃ, indriyesu susaṃvutaṃ; Bhojanamhi ca mattaññuṃ, saddhaṃ āraddhavīriyaṃ; Taṃ ve nappasahati māro, vāto selaṃva pabbataṃ. Anikkasāvo kāsāvaṃ, yo vatthaṃ paridahissati; Apeto damasaccena, na so kāsāvamarahati. Yo ca vantakasāvassa, sīlesu susamāhito; Upeto damasaccena, sa ve kāsāvamarahati. Asāre sāramatino, sāre cāsāradassino; Te sāraṃ nādhigacchanti, micchāsaṅkappagocarā. Sārañca sārato ñatvā, asārañca asārato; Te sāraṃ adhigacchanti, sammāsaṅkappagocarā. Yathā agāraṃ ducchannaṃ, vuṭṭhī samativijjhati; Evaṃ abhāvitaṃ cittaṃ, rāgo samativijjhati. Yathā agāraṃ suchannaṃ, vuṭṭhī na samativijjhati; Evaṃ subhāvitaṃ cittaṃ, rāgo na samativijjhati. Idha socati pecca socati, pāpakārī ubhayattha socati; So socati so vihaññati, disvā kammakiliṭṭhamattano. Idha modati pecca modati, katapuñño ubhayattha modati; So modati so pamodati, disvā kammavisuddhimattano. Idha tappati pecca tappati, pāpakārī ubhayattha tappati; ‘‘Pāpaṃ me kata’’nti tappati, bhiyyo tappati duggatiṃ gato. Idha nandati pecca nandati, katapuñño ubhayattha nandati; ‘‘Puññaṃ me kata’’nti nandati, bhiyyo nandati suggatiṃ gato. Bahumpi ce saṃhita bhāsamāno, na takkaro hoti naro pamatto; Gopova gāvo gaṇayaṃ paresaṃ, na bhāgavā sāmaññassa hoti. Appampi ce saṃhita bhāsamāno, dhammassa hoti anudhammacārī; Rāgañca dosañca pahāya mohaṃ, sammappajāno suvimuttacitto; Anupādiyāno idha vā huraṃ vā, sa bhāgavā sāmaññassa hoti.
二 不放逸品
2. Appamādavaggo
不放逸乃不死之道,放逸是死亡之路;
不放逸者不死,放逸者如同已死。
如此殊胜了知之后,智者在不放逸中欢喜安住;
他们乐于不放逸,爱乐圣者的行处。
这些禅修者恒常精勤,坚固勇猛精进;
智者亲证涅槃,那无上的安稳,永离轭缚。
勤奋、具念、行为清净、审慎而行的人,
自制、依法生活、不放逸的人,名声日益增长。
以勤奋、不放逸,以自制、调伏;
智者应当建造一座岛屿,不为洪水所淹没。
当智者以不放逸除遣放逸之时——
登上智慧殿堂,无忧者注视那些忧愁的众生;
如同立于山顶者俯视地上的人们,智者如是观察愚者。
于放逸人中而不放逸,于昏睡人中而持大觉醒;
犹如快马撇下劣马,具慧者舍之而行,昂然直进。
以不放逸故,帝释天达到天众中的最胜地位;
不放逸常受赞叹,放逸恒遭呵责。
比丘若乐于不放逸,于放逸中见怖畏,
便能烧尽大大小小的结缚,如烈火行过,尽焚其薪。
乐于不放逸,或于放逸中见怖畏的比丘,
他决无退堕,已近涅槃。
Appamādo amatapadaṃ , pamādo maccuno padaṃ; Appamattā na mīyanti, ye pamattā yathā matā. Evaṃ visesato ñatvā, appamādamhi paṇḍitā; Appamāde pamodanti, ariyānaṃ gocare ratā. Te jhāyino sātatikā, niccaṃ daḷhaparakkamā; Phusanti dhīrā nibbānaṃ, yogakkhemaṃ anuttaraṃ. Uṭṭhānavato satīmato , sucikammassa nisammakārino; Saññatassa dhammajīvino, appamattassa yasobhivaḍḍhati. Uṭṭhānenappamādena , saṃyamena damena ca; Dīpaṃ kayirātha medhāvī, yaṃ ogho nābhikīrati. Pamādamanuyuñjanti, bālā dummedhino janā; Appamādañca medhāvī, dhanaṃ seṭṭhaṃva rakkhati. Mā pamādamanuyuñjetha, mā kāmaratisanthavaṃ ; Appamatto hi jhāyanto, pappoti vipulaṃ sukhaṃ. Pamādaṃ appamādena, yadā nudati paṇḍito; Paññāpāsādamāruyha, asoko sokiniṃ pajaṃ; Pabbataṭṭhova bhūmaṭṭhe , dhīro bāle avekkhati. Appamatto pamattesu, suttesu bahujāgaro; Abalassaṃva sīghasso, hitvā yāti sumedhaso. Appamādena maghavā, devānaṃ seṭṭhataṃ gato; Appamādaṃ pasaṃsanti, pamādo garahito sadā. Appamādarato bhikkhu, pamāde bhayadassi vā; Saṃyojanaṃ aṇuṃ thūlaṃ, ḍahaṃ aggīva gacchati. Appamādarato bhikkhu, pamāde bhayadassi vā; Abhabbo parihānāya, nibbānasseva santike.
心是摇摆、不安的,难以守护、难以调伏;
智者令心正直,犹如箭匠调直箭杆。
犹如鱼被抛到干地上,离开了水的家园,
这颗心颤动着,力求挣脱魔的领域。
它难以制御,极为轻快,随欲任意投向所欲之处,
调伏心是善的,调伏的心能带来喜悦。
内心不安住、不晓了正法者,
信心摇摆不定者,智慧便不得圆满。
心无渗漏、内心不受扰动者,
已超越福德与罪业者,觉醒之人无有恐惧。
当知此身犹如陶罐,安立其心如坚固的城池;
当以智慧为兵器击败魔王,战胜之后,守护所得而无所住著。
此身不久,便将躺卧于大地之上;
被遗弃、失去意识,如同无用的朽木。
怨敌对怨敌可能做的事,仇家对仇家可能做的事;
邪向安立的心,会招致比那更苦的果报。
母亲做不到,父亲做不到,其他亲人也做不到;
善加安置的心,能使人从此变得更好。
Phandanaṃ capalaṃ cittaṃ, dūrakkhaṃ dunnivārayaṃ; Ujuṃ karoti medhāvī, usukārova tejanaṃ. Vārijova thale khitto, okamokataubbhato; Pariphandatidaṃ cittaṃ, māradheyyaṃ pahātave. Dunniggahassa lahuno, yatthakāmanipātino; Cittassa damatho sādhu, cittaṃ dantaṃ sukhāvahaṃ. Sududdasaṃ sunipuṇaṃ, yatthakāmanipātinaṃ; Cittaṃ rakkhetha medhāvī, cittaṃ guttaṃ sukhāvahaṃ. Dūraṅgamaṃ ekacaraṃ , asarīraṃ guhāsayaṃ; Ye cittaṃ saṃyamessanti, mokkhanti mārabandhanā. Anavaṭṭhitacittassa, saddhammaṃ avijānato; Pariplavapasādassa, paññā na paripūrati. Anavassutacittassa, ananvāhatacetaso; Puññapāpapahīnassa, natthi jāgarato bhayaṃ. Kumbhūpamaṃ kāyamimaṃ viditvā, nagarūpamaṃ cittamidaṃ ṭhapetvā; Yodhetha māraṃ paññāvudhena, jitañca rakkhe anivesano siyā. Aciraṃ vatayaṃ kāyo, pathaviṃ adhisessati; Chuddho apetaviññāṇo, niratthaṃva kaliṅgaraṃ. Diso disaṃ yaṃ taṃ kayirā, verī vā pana verinaṃ; Micchāpaṇihitaṃ cittaṃ, pāpiyo naṃ tato kare. Na taṃ mātā pitā kayirā, aññe vāpi ca ñātakā; Sammāpaṇihitaṃ cittaṃ, seyyaso naṃ tato kare.
如善巧采花人择取鲜花,谁能善巧地受持这善说的法句?
了知此身如泡沫,彻悟其如阳焰般虚妄,
斩断魔罗的花朵,便能抵达死王看不见的地方。
那忙于采花、心被深深系缚的人,
犹如大洪水冲走沉睡的村庄,死王将他带走。
那忙着采花、心被牢牢系缚的人,
于欲乐中不知满足者,死神便将他置于掌中。
如同蜜蜂采花,不损花的色泽与芳香,
如同蜜蜂采蜜而不损花色香,牟尼在村落中行走亦当如此。
莫观他人之过失,亦不理会他人已作或未作之事;
唯应反观自己,于所作与未作之处,审慎省察。
如同那美丽的花朵,色泽鲜艳,却没有芬芳;
同样地,说得再动听的言语,若不付诸行动,便不会结果。
如同那美丽的花朵,色泽鲜艳,又散发芬芳,
善说之语,唯有亲身实践的人,才会得到果报。
犹如从堆积的鲜花中,可以编出许多花鬘;
同样地,既已生而为人,便应广修诸善。
花香不能逆风飘送,旃檀香、多伽罗香与茉莉花香,亦是如此;
善人的香却逆风而行,善人的芬芳遍布一切方所。
无论是旃檀、多伽罗、青莲,还是茉莉,
在诸香之中,戒香最为无上。
多伽罗与旃檀之香,实为微弱;
而持戒者的戒香,飘于诸天,最为殊胜。
他们戒行具足,安住于不放逸;
那些以正知而得解脱者,魔找不到他的路。
犹如在垃圾堆中,被弃置大路旁,
那里却能生出莲花,洁净芬芳,悦意可爱。
同样,在这些垢秽、盲目的凡夫当中,
正自觉者的弟子,以智慧光耀超群。
Ko imaṃ pathaviṃ vicessati , yamalokañca imaṃ sadevakaṃ; Ko dhammapadaṃ sudesitaṃ, kusalo pupphamiva pacessati . Sekho pathaviṃ vicessati, yamalokañca imaṃ sadevakaṃ; Sekho dhammapadaṃ sudesitaṃ, kusalo pupphamiva pacessati. Pheṇūpamaṃ kāyamimaṃ viditvā, marīcidhammaṃ abhisambudhāno; Chetvāna mārassa papupphakāni , adassanaṃ maccurājassa gacche. Pupphāni heva pacinantaṃ, byāsattamanasaṃ naraṃ; Suttaṃ gāmaṃ mahoghova, maccu ādāya gacchati. Pupphāni heva pacinantaṃ, byāsattamanasaṃ naraṃ; Atittaññeva kāmesu, antako kurute vasaṃ. Yathāpi bhamaro pupphaṃ, vaṇṇagandhamaheṭhayaṃ ; Paleti rasamādāya, evaṃ gāme munī care. Na paresaṃ vilomāni, na paresaṃ katākataṃ; Attanova avekkheyya, katāni akatāni ca. Yathāpi ruciraṃ pupphaṃ, vaṇṇavantaṃ agandhakaṃ; Evaṃ subhāsitā vācā, aphalā hoti akubbato. Yathāpi ruciraṃ pupphaṃ, vaṇṇavantaṃ sugandhakaṃ ; Evaṃ subhāsitā vācā, saphalā hoti kubbato . Yathāpi puppharāsimhā, kayirā mālāguṇe bahū; Evaṃ jātena maccena, kattabbaṃ kusalaṃ bahuṃ. Na pupphagandho paṭivātameti, na candanaṃ tagaramallikā ; Satañca gandho paṭivātameti, sabbā disā sappuriso pavāyati. Candanaṃ tagaraṃ vāpi, uppalaṃ atha vassikī; Etesaṃ gandhajātānaṃ, sīlagandho anuttaro. Appamatto ayaṃ gandho, yvāyaṃ tagaracandanaṃ ; Yo ca sīlavataṃ gandho, vāti devesu uttamo. Tesaṃ sampannasīlānaṃ, appamādavihārinaṃ; Sammadaññā vimuttānaṃ, māro maggaṃ na vindati. Yathā saṅkāraṭhānasmiṃ , ujjhitasmiṃ mahāpathe; Padumaṃ tattha jāyetha, sucigandhaṃ manoramaṃ. Evaṃ saṅkārabhūtesu, andhabhūte puthujjane; Atirocati paññāya, sammāsambuddhasāvako.
若在游化中寻不到胜过自己或与自己相当的人,
便应坚定独行,愚者之中没有真正的友伴。
Dīghā jāgarato ratti, dīghaṃ santassa yojanaṃ; Dīgho bālānaṃ saṃsāro, saddhammaṃ avijānataṃ. Carañce nādhigaccheyya, seyyaṃ sadisamattano; Ekacariyaṃ daḷhaṃ kayirā, natthi bāle sahāyatā.
“我有儿子,我有财富”——愚者便这样陷入苦恼;
Puttā matthi dhanammatthi , iti bālo vihaññati;
若愚者能了知自己的愚痴,他因此也算得上是智者;
愚者却自以为智,他才是真正的愚者。
即便愚者终生亲近智者,
他终究不能了知法,如同汤匙尝不到羹汤的滋味。
有智者纵仅须臾亲近善士,
便能速疾了知正法,犹如舌尝汤味即知其妙。
造作之后心生悔恨的业,并非善业;
当人泪流满面,承受着它的果报时。
所作之后不令追悔的业,方为善业;
他心怀喜悦,欣然纳受其果报。
只要恶业尚未成熟,愚者便视之甘甜如蜜;
而当恶业成熟之时,愚人便遭遇痛苦。
愚人即便月复一月,以草尖沾取少许食物而食,
也远不及那些体证法义者的十六分之一。
所造恶业,不会像牛奶那般即刻凝结显现,
它如同为灰烬所覆的火,燃烧着追随愚者。
愚者的名声,只会招致损害;
这既毁掉愚人的善业,又击碎他的头颅。
他希求虚妄的名望,渴望在比丘众中位居前首、受人尊崇;
于住所贪图权柄,在俗家谋求供养。
但愿在家众与出家众都心想:‘此事是我所为’;
但愿一切大小事务,都须顺从我的心意;
愚人正是这样思量,他的欲望和慢心便随之不断膨胀。
对此彻底了知之后,身为佛陀弟子的比丘,
不应欣乐恭敬利养,而应修习远离。
Attā hi attano natthi, kuto puttā kuto dhanaṃ. Yo bālo maññati bālyaṃ, paṇḍito vāpi tena so; Bālo ca paṇḍitamānī, sa ve ‘‘bālo’’ti vuccati. Yāvajīvampi ce bālo, paṇḍitaṃ payirupāsati; Na so dhammaṃ vijānāti, dabbī sūparasaṃ yathā. Muhuttamapi ce viññū, paṇḍitaṃ payirupāsati; Khippaṃ dhammaṃ vijānāti, jivhā sūparasaṃ yathā. Caranti bālā dummedhā, amitteneva attanā; Karontā pāpakaṃ kammaṃ, yaṃ hoti kaṭukapphalaṃ. Na taṃ kammaṃ kataṃ sādhu, yaṃ katvā anutappati; Yassa assumukho rodaṃ, vipākaṃ paṭisevati. Tañca kammaṃ kataṃ sādhu, yaṃ katvā nānutappati; Yassa patīto sumano, vipākaṃ paṭisevati. Madhuvā maññati bālo, yāva pāpaṃ na paccati; Yadā ca paccati pāpaṃ, bālo dukkhaṃ nigacchati. Māse māse kusaggena, bālo bhuñjeyya bhojanaṃ; Na so saṅkhātadhammānaṃ , kalaṃ agghati soḷasiṃ. Na hi pāpaṃ kataṃ kammaṃ, sajju khīraṃva muccati; Ḍahantaṃ bālamanveti, bhasmacchannova pāvako. Yāvadeva anatthāya, ñattaṃ bālassa jāyati; Hanti bālassa sukkaṃsaṃ, muddhamassa vipātayaṃ. Asantaṃ bhāvanamiccheyya , purekkhārañca bhikkhusu; Āvāsesu ca issariyaṃ, pūjā parakulesu ca. Mameva kata maññantu, gihīpabbajitā ubho; Mamevātivasā assu, kiccākiccesu kismici; Iti bālassa saṅkappo, icchā māno ca vaḍḍhati. Aññā hi lābhūpanisā, aññā nibbānagāminī; Evametaṃ abhiññāya, bhikkhu buddhassa sāvako; Sakkāraṃ nābhinandeyya, vivekamanubrūhaye.
智者品第六
6. Paṇḍitavaggo
若见有人能指过,犹如宝藏之向导,
应亲近那样的智者——他能作呵责、具足智慧。
灌溉者引导水流,箭匠弯曲箭杆;
木匠能令木头弯曲,智者则善调伏自身。
犹如一整块坚固的岩石,不因风而动摇;
同样地,面对毁谤与赞誉,智者亦不动摇。
犹如深湖,清澈明净,无有浊秽;
同样,智者听闻正法,内心便得澄净。
无论触遇快乐,还是遭遇痛苦,智者都不会显出起伏动摇之相。
他不求以非法手段获取自身的成就,如此便是具戒者、具慧者、住于法的人。
智者舍离黑法之后,当修习白法;
他离俗家而至无家,安住于常人难以乐住的远离中,
他应当舍断欲乐,无所拥有,于彼处希求那种喜乐;
智者应当从心的烦恼中,净化自己。
那些于七觉支中,内心善修圆满的人,
乐于舍断执取,无所依着而住于喜乐的人;
他们是漏尽者、光明照耀者,已于此世间究竟寂灭。
Nidhīnaṃva pavattāraṃ, yaṃ passe vajjadassinaṃ; Niggayhavādiṃ medhāviṃ, tādisaṃ paṇḍitaṃ bhaje; Tādisaṃ bhajamānassa, seyyo hoti na pāpiyo. Ovadeyyānusāseyya, asabbhā ca nivāraye; Satañhi so piyo hoti, asataṃ hoti appiyo. Na bhaje pāpake mitte, na bhaje purisādhame; Bhajetha mitte kalyāṇe, bhajetha purisuttame. Dhammapīti sukhaṃ seti, vippasannena cetasā; Ariyappavedite dhamme, sadā ramati paṇḍito. Udakañhi nayanti nettikā, usukārā namayanti tejanaṃ; Dāruṃ namayanti tacchakā, attānaṃ damayanti paṇḍitā. Selo yathā ekaghano , vātena na samīrati; Evaṃ nindāpasaṃsāsu, na samiñjanti paṇḍitā. Yathāpi rahado gambhīro, vippasanno anāvilo; Evaṃ dhammāni sutvāna, vippasīdanti paṇḍitā. Sabbattha ve sappurisā cajanti, na kāmakāmā lapayanti santo; Sukhena phuṭṭhā atha vā dukhena, na uccāvacaṃ paṇḍitā dassayanti. Na attahetu na parassa hetu, na puttamicche na dhanaṃ na raṭṭhaṃ; Na iccheyya adhammena samiddhimattano, sa sīlavā paññavā dhammiko siyā. Appakā te manussesu, ye janā pāragāmino; Athāyaṃ itarā pajā, tīramevānudhāvati. Ye ca kho sammadakkhāte, dhamme dhammānuvattino; Te janā pāramessanti, maccudheyyaṃ suduttaraṃ. Kaṇhaṃ dhammaṃ vippahāya, sukkaṃ bhāvetha paṇḍito; Okā anokamāgamma, viveke yattha dūramaṃ. Tatrābhiratimiccheyya, hitvā kāme akiñcano; Pariyodapeyya attānaṃ, cittaklesehi paṇḍito. Yesaṃ sambodhiyaṅgesu, sammā cittaṃ subhāvitaṃ; Ādānapaṭinissagge, anupādāya ye ratā; Khīṇāsavā jutimanto, te loke parinibbutā.
第七 阿拉汉品
7. Arahantavaggo
已行毕旅程、无忧无虑、从一切处完全解脱者,
已断除一切结缚者,不再有热恼。
那些无有积存、善知饮食节度之人,
他们以空与无相的解脱为行境,
他们的踪迹,犹如飞鸟在空中,难以追寻。
他灭尽一切漏,于饮食也无依著,
以空、无相之解脱为所行境界,
他的踪迹,犹如空中鸟迹,难以追寻。
已舍慢心、无有漏尽的如如者,连诸天也对他心生欣羡。
如同大地一般,无所违逆;如同城门柱一般,坚稳不动,这就是善持戒的如如者。
犹如一座脱去泥垢的湖水,这样的如如者,便不再有轮回。
他无盲目的信仰,不执于所受之恩,断除轮回的连结;
他已摧破投生之机,吐弃诸欲,实为无上之士。
或于村落,或于林野;或于低洼,或于高地;
诸阿拉汉所住之处,彼处便是可爱之地。
Gataddhino visokassa, vippamuttassa sabbadhi; Sabbaganthappahīnassa, pariḷāho na vijjati. Uyyuñjanti satīmanto, na nikete ramanti te; Haṃsāva pallalaṃ hitvā, okamokaṃ jahanti te. Yesaṃ sannicayo natthi, ye pariññātabhojanā; Suññato animitto ca, vimokkho yesaṃ gocaro; Ākāse va sakuntānaṃ , gati tesaṃ durannayā. Yassāsavā parikkhīṇā, āhāre ca anissito; Suññato animitto ca, vimokkho yassa gocaro; Ākāse va sakuntānaṃ, padaṃ tassa durannayaṃ. Yassindriyāni samathaṅgatāni , assā yathā sārathinā sudantā; Pahīnamānassa anāsavassa, devāpi tassa pihayanti tādino. Pathavisamo no virujjhati, indakhilupamo tādi subbato; Rahadova apetakaddamo, saṃsārā na bhavanti tādino. Santaṃ tassa manaṃ hoti, santā vācā ca kamma ca; Sammadaññā vimuttassa, upasantassa tādino. Assaddho akataññū ca, sandhicchedo ca yo naro; Hatāvakāso vantāso, sa ve uttamaporiso. Gāme vā yadi vāraññe, ninne vā yadi vā thale; Yattha arahanto viharanti, taṃ bhūmirāmaṇeyyakaṃ. Ramaṇīyāni araññāni, yattha na ramatī jano; Vītarāgā ramissanti, na te kāmagavesino.
纵说千言万语,若全属无益之辞,
一句有益之语,闻已心得寂静,那才殊胜。
纵使诵出千首偈颂,若尽是些无益之语,
一句偈颂远为殊胜,闻后心得寂静。
纵有人诵出上百首偈颂,尽是些无益之语,
一句法句更为殊胜,听闻它便得寂静。
纵使有人在战场上,战胜了百万敌军,
若能战胜自己一人,他才是战场上的至上胜者。
战胜自己,确实是最殊胜的胜利,远胜过战胜其他众生。
对于那已调御自己、恒常安住于自制的人,
无论是天神、乾达婆,是魔罗,还是梵天,
对那样的人,已胜者,无人能令其转胜为败。
若有人月复一月,以千金行供养,长达百年之久,
然而,若有人对修习成就者,哪怕仅作须臾供养,
如此供养,远胜那百年祭祀。
若有人于林中,百年奉事祭火,
然而,若有人对已修习成就者,哪怕仅片刻供养,
这份礼敬更为殊胜,胜过百年的供奉。
世间的任何祭祀与供养,若有人为求福德而整年行献祭,
这一切也不及它的四分之一,礼敬正直的行者更为殊胜。
常行恭敬、尊崇长者之人,
四种法得以增长:寿命、容貌、安乐与力量。
若有人活到一百岁,却戒行不具、心不安定,
持戒、修习禅那的人,即使只活一日,也远为殊胜。
若有人活到一百岁,却无智慧、心不专注——
具足智慧、修习禅那的人,即使只活一日,也远为殊胜。
懈怠、精进不足的人,纵使活上一百年——
坚定精进者,活一日也犹胜百年。
不见生灭的人,纵使活上一百年——
能见生灭之人,纵活一日,犹胜百年不见生灭者。
纵然活至百年,若不见不死之境;不如活一日,得见不死之境。
纵使活到百岁,若不见最上之法,不如活一日而见最上法者。
Sahassamapi ce vācā, anatthapadasaṃhitā; Ekaṃ atthapadaṃ seyyo, yaṃ sutvā upasammati. Sahassamapi ce gāthā, anatthapadasaṃhitā; Ekaṃ gāthāpadaṃ seyyo, yaṃ sutvā upasammati. Yo ca gāthā sataṃ bhāse, anatthapadasaṃhitā ; Ekaṃ dhammapadaṃ seyyo, yaṃ sutvā upasammati. Yo sahassaṃ sahassena, saṅgāme mānuse jine; Ekañca jeyyamattānaṃ , sa ve saṅgāmajuttamo. Attā have jitaṃ seyyo, yā cāyaṃ itarā pajā; Attadantassa posassa, niccaṃ saññatacārino. Neva devo na gandhabbo, na māro saha brahmunā; Jitaṃ apajitaṃ kayirā, tathārūpassa jantuno. Māse māse sahassena, yo yajetha sataṃ samaṃ; Ekañca bhāvitattānaṃ, muhuttamapi pūjaye; Sāyeva pūjanā seyyo, yañce vassasataṃ hutaṃ. Yo ca vassasataṃ jantu, aggiṃ paricare vane; Ekañca bhāvitattānaṃ, muhuttamapi pūjaye; Sāyeva pūjanā seyyo, yañce vassasataṃ hutaṃ. Yaṃ kiñci yiṭṭhaṃ va hutaṃ va loke, saṃvaccharaṃ yajetha puññapekkho; Sabbampi taṃ na catubhāgameti, abhivādanā ujjugatesu seyyo. Abhivādanasīlissa, niccaṃ vuḍḍhāpacāyino ; Cattāro dhammā vaḍḍhanti, āyu vaṇṇo sukhaṃ balaṃ. Yo ca vassasataṃ jīve, dussīlo asamāhito; Ekāhaṃ jīvitaṃ seyyo, sīlavantassa jhāyino. Yo ca vassasataṃ jīve, duppañño asamāhito; Ekāhaṃ jīvitaṃ seyyo, paññavantassa jhāyino. Yo ca vassasataṃ jīve, kusīto hīnavīriyo; Ekāhaṃ jīvitaṃ seyyo, vīriyamārabhato daḷhaṃ. Yo ca vassasataṃ jīve, apassaṃ udayabbayaṃ; Ekāhaṃ jīvitaṃ seyyo, passato udayabbayaṃ. Yo ca vassasataṃ jīve, apassaṃ amataṃ padaṃ; Ekāhaṃ jīvitaṃ seyyo, passato amataṃ padaṃ. Yo ca vassasataṃ jīve, apassaṃ dhammamuttamaṃ; Ekāhaṃ jīvitaṃ seyyo, passato dhammamuttamaṃ.
于善法当速疾行,令心遮止于恶;
若行善而迟缓,心便耽乐于恶。
若人做了恶事,不应一再地做;
别于此生起爱乐,恶的积聚是痛苦。
恶人也见吉祥,只要恶业尚未成熟;
待到恶业成熟时,那时恶人便见恶果。
即使善人,也会遭遇不善的果报,只要他的善业尚未成熟。
切莫轻视恶行,心想:‘这恶果不会降临于我。’
点滴之水落下,水罐亦能满盈;
愚者积累恶行,哪怕点点滴滴地累积,终将被恶所充满。
如果手上没有疮伤,便可用手持取毒药;
毒药不能侵害无疮伤者,同样,不作恶的人,恶亦不会临身。
若有人对无过失、清净、无垢之人起恶心,
那恶行便返回那愚者自身,犹如逆风扬起的微尘。
有人入于母胎,造恶者则堕入地狱;
行善者往生天界,无漏者证般涅槃。
不在虚空,不在大海中央,也不在山间的缝隙里;
世间没有任何地方,能让人栖身其中而逃脱恶业。
Abhittharetha kalyāṇe, pāpā cittaṃ nivāraye; Dandhañhi karoto puññaṃ, pāpasmiṃ ramatī mano. Pāpañce puriso kayirā, na naṃ kayirā punappunaṃ; Na tamhi chandaṃ kayirātha, dukkho pāpassa uccayo. Puññañce puriso kayirā, kayirā naṃ punappunaṃ; Tamhi chandaṃ kayirātha, sukho puññassa uccayo. Pāpopi passati bhadraṃ, yāva pāpaṃ na paccati; Yadā ca paccati pāpaṃ, atha pāpo pāpāni passati. Bhadropi passati pāpaṃ, yāva bhadraṃ na paccati; Yadā ca paccati bhadraṃ, atha bhadro bhadrāni passati. Māvamaññetha pāpassa, na mantaṃ āgamissati; Udabindunipātena, udakumbhopi pūrati; Bālo pūrati pāpassa, thokaṃ thokampi ācinaṃ. Māvamaññetha puññassa, na mantaṃ āgamissati; Udabindunipātena, udakumbhopi pūrati; Dhīro pūrati puññassa, thokaṃ thokampi ācinaṃ. Vāṇijova bhayaṃ maggaṃ, appasattho mahaddhano; Visaṃ jīvitukāmova, pāpāni parivajjaye. Pāṇimhi ce vaṇo nāssa, hareyya pāṇinā visaṃ; Nābbaṇaṃ visamanveti, natthi pāpaṃ akubbato. Yo appaduṭṭhassa narassa dussati, suddhassa posassa anaṅgaṇassa; Tameva bālaṃ pacceti pāpaṃ, sukhumo rajo paṭivātaṃva khitto. Gabbhameke uppajjanti, nirayaṃ pāpakammino; Saggaṃ sugatino yanti, parinibbanti anāsavā. Na antalikkhe na samuddamajjhe, na pabbatānaṃ vivaraṃ pavissa; Na vijjatī so jagatippadeso, yatthaṭṭhito mucceyya pāpakammā. Na antalikkhe na samuddamajjhe, na pabbatānaṃ vivaraṃ pavissa ; Na vijjatī so jagatippadeso, yatthaṭṭhitaṃ nappasaheyya maccu.
10. 刀杖品
10. Daṇḍavaggo
一切众生畏惧刀杖,一切众生恐惧死亡;
以己为喻,便不应杀生,也不应教他杀害。
一切众生畏惧杖罚,一切众生生命皆为可爱;
以自己为喻,既不应杀,也不应令人杀。
一切希求安乐的众生,若有人以杖加以伤害,
为自己寻求安乐者,死后却得不到安乐。
一切喜爱安乐的众生,若有人不以棍棒加以伤害,
为自己寻求安乐者,死后便得到安乐。
莫说粗暴之语,你一说出口,他人便会回敬你;
瞋怒的言辞确实带来痛苦,还会招来棍棒加身。
若能止息自己,如同被击破的铜锣那般寂然无声;
你已证得涅槃,争忿不复存在。
正如牧牛人以杖驱牛,赶往牧场,
衰老与死亡,也同样驱赶着众生的寿命。
若有人以棍棒,伤害那些未曾施暴、也无过失的众生,
他将迅速遭遇十种苦报之一:
剧烈之苦、财物损害、乃至身体伤毁;
或罹重疾,乃至心神迷乱。
或遭国王迫害,及可怕诬告;
亲族衰败,财富散灭;
又或他的房舍,被猛火焚毁;
身坏命终后,无智者堕入地狱。
并非靠裸行、结发、涂泥,亦非靠禁食、露地而卧,
亦非靠尘垢染身、蹲踞苦行,便能净化那未度疑的凡夫。
即使身着华服,若他能安住平稳,寂静、调柔、坚定,修持梵行——
于一切众生放下刀杖,他即是婆罗门,他即是沙门,他即是比丘。
犹如受到鞭策的良马,你们应当精进勤勉,常怀警策之心。
依凭信心、持戒、精进、禅定,以及法的明辨抉择,
你们将明行具足,正念稳固,便能舍离这广大的苦。
治水者引导水流,造箭者拗直箭杆;
木匠矫治木材,持戒者调伏自身。
Sabbe tasanti daṇḍassa, sabbe bhāyanti maccuno; Attānaṃ upamaṃ katvā, na haneyya na ghātaye. Sabbe tasanti daṇḍassa, sabbesaṃ jīvitaṃ piyaṃ; Attānaṃ upamaṃ katvā, na haneyya na ghātaye. Sukhakāmāni bhūtāni, yo daṇḍena vihiṃsati; Attano sukhamesāno, pecca so na labhate sukhaṃ. Sukhakāmāni bhūtāni, yo daṇḍena na hiṃsati; Attano sukhamesāno, pecca so labhate sukhaṃ. Māvoca pharusaṃ kañci, vuttā paṭivadeyyu taṃ ; Dukkhā hi sārambhakathā, paṭidaṇḍā phuseyyu taṃ . Sace neresi attānaṃ, kaṃso upahato yathā; Esa pattosi nibbānaṃ, sārambho te na vijjati. Yathā daṇḍena gopālo, gāvo pājeti gocaraṃ; Evaṃ jarā ca maccu ca, āyuṃ pājenti pāṇinaṃ. Atha pāpāni kammāni, karaṃ bālo na bujjhati; Sehi kammehi dummedho, aggidaḍḍhova tappati. Yo daṇḍena adaṇḍesu, appaduṭṭhesu dussati; Dasannamaññataraṃ ṭhānaṃ, khippameva nigacchati. Vedanaṃ pharusaṃ jāniṃ, sarīrassa ca bhedanaṃ ; Garukaṃ vāpi ābādhaṃ, cittakkhepañca pāpuṇe. Rājato vā upasaggaṃ , abbhakkhānañca dāruṇaṃ; Parikkhayañca ñātīnaṃ, bhogānañca pabhaṅguraṃ . Atha vāssa agārāni, aggi ḍahati pāvako; Kāyassa bhedā duppañño, nirayaṃ sopapajjati . Na naggacariyā na jaṭā na paṅkā, nānāsakā thaṇḍilasāyikā vā; Rajojallaṃ ukkuṭikappadhānaṃ, sodhenti maccaṃ avitiṇṇakaṅkhaṃ. Alaṅkato cepi samaṃ careyya, santo danto niyato brahmacārī; Sabbesu bhūtesu nidhāya daṇḍaṃ, so brāhmaṇo so samaṇo sa bhikkhu. Hirīnisedho puriso, koci lokasmi vijjati; Yo niddaṃ apabodheti , asso bhadro kasāmiva. Asso yathā bhadro kasāniviṭṭho, ātāpino saṃvegino bhavātha; Saddhāya sīlena ca vīriyena ca, samādhinā dhammavinicchayena ca; Sampannavijjācaraṇā patissatā, jahissatha dukkhamidaṃ anappakaṃ. Udakañhi nayanti nettikā, usukārā namayanti tejanaṃ; Dāruṃ namayanti tacchakā, attānaṃ damayanti subbatā.
第十一 老品
11. Jarāvaggo
来观看这心所造作的形体,如堆积伤口的脓疮之身,
多病、多妄想,它没有恒常的安住。
此色身已然衰朽,是疾病的巢窟,脆弱易坏;
这腐臭之躯终将崩解,生命原是以死亡为边际。
那些被弃置之物,犹如秋天的葫芦,
那些鸽子色的枯骨,见到了它们,哪里还有欢愉可言。
年轻时既未修习梵行,也未积聚财富;
恰如衰老的白鹤在池边沉思,又像池水干涸后的鱼。
年少时既未修习梵行,亦未积集财富;
他们如折弓一般,颓然倒卧,哀叹着往昔旧事。
Ko nu hāso kimānando, niccaṃ pajjalite sati; Andhakārena onaddhā, padīpaṃ na gavesatha. Passa cittakataṃ bimbaṃ, arukāyaṃ samussitaṃ; Āturaṃ bahusaṅkappaṃ, yassa natthi dhuvaṃ ṭhiti. Parijiṇṇamidaṃ rūpaṃ, roganīḷaṃ pabhaṅguraṃ; Bhijjati pūtisandeho, maraṇantañhi jīvitaṃ. Yānimāni apatthāni , alābūneva sārade; Kāpotakāni aṭṭhīni, tāni disvāna kā rati. Aṭṭhīnaṃ nagaraṃ kataṃ, maṃsalohitalepanaṃ; Yattha jarā ca maccu ca, māno makkho ca ohito. Jīranti ve rājarathā sucittā, atho sarīrampi jaraṃ upeti; Satañca dhammo na jaraṃ upeti, santo have sabbhi pavedayanti. Appassutāyaṃ puriso, balibaddhova jīrati; Maṃsāni tassa vaḍḍhanti, paññā tassa na vaḍḍhati. Anekajātisaṃsāraṃ , sandhāvissaṃ anibbisaṃ; Gahakāraṃ gavesanto, dukkhā jāti punappunaṃ. Gahakāraka diṭṭhosi, puna gehaṃ na kāhasi; Sabbā te phāsukā bhaggā, gahakūṭaṃ visaṅkhataṃ; Visaṅkhāragataṃ cittaṃ, taṇhānaṃ khayamajjhagā. Acaritvā brahmacariyaṃ, aladdhā yobbane dhanaṃ; Jiṇṇakoñcāva jhāyanti, khīṇamaccheva pallale. Acaritvā brahmacariyaṃ, aladdhā yobbane dhanaṃ; Senti cāpātikhīṇāva, purāṇāni anutthunaṃ.
第十二 自己品
12. Attavaggo
若人自知珍爱自己,就应善加守护自己;
在夜的三时分中,智者应于任一时分保持警觉。
首先应将自己安立于适当之处;
智者教导他人时,自身却不被染污。
教导他人怎样行持,自己便应率先做到;
已调伏者方能调伏他人,因为自我确实最难调伏。
若有人诽谤阿拉汉的教法,诽谤那些圣者、依正法而活之人的教法——
愚痴之人依于邪见,而加以诋毁;
如同竹子所结的果实,终会成为自我毁灭之因。
自己造下的恶,由自己染污;
自己不造恶,便自己得以清净。
清净与不清净,全在于自己;没有哪个人能使他人清净。
Attānañce piyaṃ jaññā, rakkheyya naṃ surakkhitaṃ; Tiṇṇaṃ aññataraṃ yāmaṃ, paṭijaggeyya paṇḍito. Attānameva paṭhamaṃ, patirūpe nivesaye; Athaññamanusāseyya, na kilisseyya paṇḍito. Attānaṃ ce tathā kayirā, yathāññamanusāsati; Sudanto vata dametha, attā hi kira duddamo. Attā hi attano nātho, ko hi nātho paro siyā; Attanā hi sudantena, nāthaṃ labhati dullabhaṃ. Attanā hi kataṃ pāpaṃ, attajaṃ attasambhavaṃ; Abhimatthati dummedhaṃ, vajiraṃ vasmamayaṃ maṇiṃ. Yassa accantadussīlyaṃ, māluvā sālamivotthataṃ; Karoti so tathattānaṃ, yathā naṃ icchatī diso. Sukarāni asādhūni, attano ahitāni ca; Yaṃ ve hitañca sādhuñca, taṃ ve paramadukkaraṃ. Yo sāsanaṃ arahataṃ, ariyānaṃ dhammajīvinaṃ; Paṭikkosati dummedho, diṭṭhiṃ nissāya pāpikaṃ; Phalāni kaṭṭhakasseva, attaghātāya phallati. Attanā hi kataṃ pāpaṃ, attanā saṃkilissati; Attanā akataṃ pāpaṃ, attanāva visujjhati; Suddhī asuddhi paccattaṃ, nāñño aññaṃ visodhaye. Attadatthaṃ paratthena, bahunāpi na hāpaye; Attadatthamabhiññāya, sadatthapasuto siyā.
13. 世间品
13. Lokavaggo
犹如观水泡,犹如观阳焰,
如此观察世间的人,死神便不能见他。
来吧,且看这世间,心如同国王的华车;
愚者陷没之处,智者了无执着。
若人前时放逸,而后不复放逸,
他照亮此世间,犹如明月脱出云层。
若人造作恶业,而以善法覆蔽,
他照亮此世间,犹如明月脱出云层。
此世间陷于盲目,于此能洞见者甚少;
犹如鸟雀挣脱罗网,能往生天界者极为稀少;
天鹅沿日轮之路飞行,具神通者游行于虚空;
智者战胜魔罗与魔军,便从世间出离。
对于违逆一法、口出妄语之人,
对于不顾来世者,便没有不可造的恶。
吝啬之人确不能往生天界,愚者实不赞叹布施;
智者随喜布施,正因如此,他来世便得安乐。
纵使拥有统御整个大地的王权,或能往生天界,
统御一切世间,亦不及入流果殊胜。
Hīnaṃ dhammaṃ na seveyya, pamādena na saṃvase; Micchādiṭṭhiṃ na seveyya, na siyā lokavaḍḍhano. Uttiṭṭhe nappamajjeyya, dhammaṃ sucaritaṃ care; Dhammacārī sukhaṃ seti, asmiṃ loke paramhi ca. Dhammaṃ care sucaritaṃ, na naṃ duccaritaṃ care; Dhammacārī sukhaṃ seti, asmiṃ loke paramhi ca. Yathā pubbuḷakaṃ passe, yathā passe marīcikaṃ; Evaṃ lokaṃ avekkhantaṃ, maccurājā na passati. Etha passathimaṃ lokaṃ, cittaṃ rājarathūpamaṃ; Yattha bālā visīdanti, natthi saṅgo vijānataṃ. Yo ca pubbe pamajjitvā, pacchā so nappamajjati; Somaṃ lokaṃ pabhāseti, abbhā muttova candimā. Yassa pāpaṃ kataṃ kammaṃ, kusalena pidhīyati ; Somaṃ lokaṃ pabhāseti, abbhā muttova candimā. Andhabhūto ayaṃ loko, tanukettha vipassati; Sakuṇo jālamuttova, appo saggāya gacchati. Haṃsādiccapathe yanti, ākāse yanti iddhiyā; Nīyanti dhīrā lokamhā, jetvā māraṃ savāhiniṃ . Ekaṃ dhammaṃ atītassa, musāvādissa jantuno; Vitiṇṇaparalokassa, natthi pāpaṃ akāriyaṃ. Na ve kadariyā devalokaṃ vajanti, bālā have nappasaṃsanti dānaṃ; Dhīro ca dānaṃ anumodamāno, teneva so hoti sukhī parattha. Pathabyā ekarajjena, saggassa gamanena vā; Sabbalokādhipaccena, sotāpattiphalaṃ varaṃ.
第十四 佛陀品
14. Buddhavaggo
他那会蔓延、会缠缚的渴爱,于任何处所皆不存在,亦无有能牵转他的。
伤害他人者,并非真正的出家者;折磨他人者,并非真正的沙门。
不诽谤,不伤害,受持别解脱律仪;
饮食知量,常居僻静处,勤修坐卧;
致力于增上心,这便是诸佛的教诫。
纵使金钱如雨降落,于诸欲中也无法满足;
诸欲少乐而多苦,智者如是了知。
纵然在诸天的欲乐中,他亦不觉得喜乐;
他乐在渴爱的灭尽,是正自觉者的弟子。
许多人前往山岳、丛林寻求庇护;
被恐惧所逼迫的人们,便前往园林、树庙寻求庇护。
这样的庇护并不安稳,这样的庇护并非最上;
依止这样的庇护,不能从一切苦中解脱。
凡皈依佛、法、僧者,
能以正慧如实照见四圣谛:
苦、苦之集起、苦之超越,
以及导向苦灭尽之圣八正道。
这样的皈依才是安稳,这样的皈依才是无上;
依止这样的皈依,便能从一切苦中解脱。
供养应受供养者,无论是佛陀,或是声闻弟子;
他们已超越戏论,度脱忧悲。
若人供养如是已般涅槃、无所畏惧的圣者,
其所获福德不可计量,纵是纤毫,亦无人能算尽。
Yassa jitaṃ nāvajīyati, jitaṃ yassa no yāti koci loke; Taṃ buddhamanantagocaraṃ, apadaṃ kena padena nessatha. Yassa jālinī visattikā, taṇhā natthi kuhiñci netave; Taṃ buddhamanantagocaraṃ, apadaṃ kena padena nessatha. Ye jhānapasutā dhīrā, nekkhammūpasame ratā; Devāpi tesaṃ pihayanti, sambuddhānaṃ satīmataṃ. Kiccho manussapaṭilābho, kicchaṃ maccāna jīvitaṃ; Kicchaṃ saddhammassavanaṃ, kiccho buddhānamuppādo. Sabbapāpassa akaraṇaṃ, kusalassa upasampadā ; Sacittapariyodapanaṃ , etaṃ buddhāna sāsanaṃ. Khantī paramaṃ tapo titikkhā, nibbānaṃ paramaṃ vadanti buddhā; Na hi pabbajito parūpaghātī, na samaṇo hoti paraṃ viheṭhayanto. Anūpavādo anūpaghāto , pātimokkhe ca saṃvaro; Mattaññutā ca bhattasmiṃ, pantañca sayanāsanaṃ; Adhicitte ca āyogo, etaṃ buddhāna sāsanaṃ. Na kahāpaṇavassena, titti kāmesu vijjati; Appassādā dukhā kāmā, iti viññāya paṇḍito. Api dibbesu kāmesu, ratiṃ so nādhigacchati; Taṇhakkhayarato hoti, sammāsambuddhasāvako. Bahuṃ ve saraṇaṃ yanti, pabbatāni vanāni ca; Ārāmarukkhacetyāni, manussā bhayatajjitā. Netaṃ kho saraṇaṃ khemaṃ, netaṃ saraṇamuttamaṃ; Netaṃ saraṇamāgamma, sabbadukkhā pamuccati. Yo ca buddhañca dhammañca, saṅghañca saraṇaṃ gato; Cattāri ariyasaccāni, sammappaññāya passati. Dukkhaṃ dukkhasamuppādaṃ, dukkhassa ca atikkamaṃ; Ariyaṃ caṭṭhaṅgikaṃ maggaṃ, dukkhūpasamagāminaṃ. Etaṃ kho saraṇaṃ khemaṃ, etaṃ saraṇamuttamaṃ; Etaṃ saraṇamāgamma, sabbadukkhā pamuccati. Dullabho purisājañño, na so sabbattha jāyati; Yattha so jāyati dhīro, taṃ kulaṃ sukhamedhati. Sukho buddhānamuppādo, sukhā saddhammadesanā; Sukhā saṅghassa sāmaggī, samaggānaṃ tapo sukho. Pūjārahe pūjayato, buddhe yadi va sāvake; Papañcasamatikkante, tiṇṇasokapariddave. Te tādise pūjayato, nibbute akutobhaye; Na sakkā puññaṃ saṅkhātuṃ, imettamapi kenaci.
15. 乐品
15. Sukhavaggo
我们确实快乐地生活,于怨恨者中无怨而住;
于充满怨恨的人们中,我们安住于无怨恨。
我们真是快乐地活着,于病苦者中无病苦;
在那些患病的人们中间,我们安住于无病。
我们真是快乐地活着,于忧虑者中无挂虑;
在那些充满忧虑的心当中,我们安住于无牵无挂。
我们真是活得快乐,因为我们了无所有,一无所执;
我们将以喜悦为食,犹如光音天的诸天一般。
胜利滋生怨恨,失败者痛苦地卧眠;
寂静者快乐安眠,已放下胜与败。
饮了远离的滋味,也饮了寂静的滋味,
饮着法喜滋味的人,便无畏惧,也无邪恶。
与愚者结伴同行,会长久忧苦;
与愚者共住是苦,恒常如同与敌为伴;
与智者共住则是乐,就如与亲族相聚。
因此,
坚定而具慧、多闻、能负重持戒、具足德行的圣者,
应亲近那样的善士、大智者,如月沿星宿的轨迹而行。
Susukhaṃ vata jīvāma, verinesu averino; Verinesu manussesu, viharāma averino. Susukhaṃ vata jīvāma, āturesu anāturā; Āturesu manussesu, viharāma anāturā. Susukhaṃ vata jīvāma, ussukesu anussukā; Ussukesu manassesu, viharāma anussukā. Susukhaṃ vata jīvāma, yesaṃ no natthi kiñcanaṃ; Pītibhakkhā bhavissāma, devā ābhassarā yathā. Jayaṃ veraṃ pasavati, dukkhaṃ seti parājito; Upasanto sukhaṃ seti, hitvā jayaparājayaṃ. Natthi rāgasamo aggi, natthi dosasamo kali; Natthi khandhasamā dukkhā, natthi santiparaṃ sukhaṃ. Jighacchāparamā rogā, saṅkhāraparamā dukhā; Etaṃ ñatvā yathābhūtaṃ, nibbānaṃ paramaṃ sukhaṃ. Ārogyaparamā lābhā, santuṭṭhiparamaṃ dhanaṃ; Vissāsaparamā ñāti , nibbānaṃ paramaṃ sukhaṃ. Pavivekarasaṃ pitvā , rasaṃ upasamassa ca; Niddaro hoti nippāpo, dhammapītirasaṃ pivaṃ. Sāhu dassanamariyānaṃ, sannivāso sadā sukho; Adassanena bālānaṃ, niccameva sukhī siyā. Bālasaṅgatacārī hi, dīghamaddhāna socati; Dukkho bālehi saṃvāso, amitteneva sabbadā; Dhīro ca sukhasaṃvāso, ñātīnaṃva samāgamo. Tasmā hi – Dhīrañca paññañca bahussutañca, dhorayhasīlaṃ vatavantamariyaṃ; Taṃ tādisaṃ sappurisaṃ sumedhaṃ, bhajetha nakkhattapathaṃva candimā .
第十六 喜爱品
16. Piyavaggo
于不应精勤处精勤,于应精勤处却不精勤;
他舍弃了真实义利,却贪取可意之物,又羡慕那些精勤修行之人。
从喜爱中生起忧愁,从喜爱中生起恐惧;
从喜爱中解脱者,则无有忧愁,何来恐惧。
由喜乐而生忧愁,由喜乐而生恐惧;
已从喜乐中解脱者,便无忧愁,何来恐惧。
由欲爱而生忧愁,由欲爱而生恐惧;
从欲爱中解脱的人,没有忧愁,哪来的恐惧?
具足戒与见,安住于法,彻知真理的人,
尽自己本分的人,为众人所爱。
于那不可言说的法,生起欲乐,并以心体证;
于诸欲中心无系着,他便被称为逆流而上者。
长久离乡的人,从远方平安归来,
亲戚、朋友和伙伴们,都欢喜地迎接他归来。
同样,那些已经行善积福的人,从此世前往另一个世间之后,
他所积累的善业便会迎接他,如同亲族迎接远归的爱子。
Ayoge yuñjamattānaṃ, yogasmiñca ayojayaṃ; Atthaṃ hitvā piyaggāhī, pihetattānuyoginaṃ. Mā piyehi samāgañchi, appiyehi kudācanaṃ; Piyānaṃ adassanaṃ dukkhaṃ, appiyānañca dassanaṃ. Tasmā piyaṃ na kayirātha, piyāpāyo hi pāpako; Ganthā tesaṃ na vijjanti, yesaṃ natthi piyāppiyaṃ. Piyato jāyatī soko, piyato jāyatī bhayaṃ; Piyato vippamuttassa, natthi soko kuto bhayaṃ. Pemato jāyatī soko, pemato jāyatī bhayaṃ; Pemato vippamuttassa, natthi soko kuto bhayaṃ. Ratiyā jāyatī soko, ratiyā jāyatī bhayaṃ; Ratiyā vippamuttassa, natthi soko kuto bhayaṃ. Kāmato jāyatī soko, kāmato jāyatī bhayaṃ; Kāmato vippamuttassa, natthi soko kuto bhayaṃ. Taṇhāya jāyatī soko, taṇhāya jāyatī bhayaṃ; Taṇhāya vippamuttassa, natthi soko kuto bhayaṃ. Sīladassanasampannaṃ , dhammaṭṭhaṃ saccavedinaṃ; Attano kamma kubbānaṃ, taṃ jano kurute piyaṃ. Chandajāto anakkhāte, manasā ca phuṭo siyā; Kāmesu ca appaṭibaddhacitto , uddhaṃsototi vuccati. Cirappavāsiṃ purisaṃ, dūrato sotthimāgataṃ; Ñātimittā suhajjā ca, abhinandanti āgataṃ. Tatheva katapuññampi, asmā lokā paraṃ gataṃ; Puññāni paṭigaṇhanti, piyaṃ ñātīva āgataṃ.
17. 忿怒品
17. Kodhavaggo
应当断除忿怒,应当舍离慢,应当超越一切结缚;
对于名色不执取、一无所有的人,苦恼追不上他。
若有人能制止生起的愤怒,如同让狂奔的马车停住——
我称这样的人才是真正的御者,其余的人不过是紧握缰绳罢了。
当以不怒降伏愤怒,以善降伏不善;
以布施战胜悭吝,以真实战胜妄语者。
应说真实语,不应生嗔;受人请求,纵是微少也当施与。
那些不伤害生命的牟尼,恒常以身防护;
他们抵达无死之境,到了那里便不再忧愁。
恒常觉醒、昼夜精勤修习者,
对于那些志求涅槃的人,诸漏便得止息。
阿杜拉,这是古已有之,并非今天才有的事;
他们指责沉默者,也指责多语者;
言语节制者亦遭人指责,这世间无人能全然免于指责。
过去未曾有,未来不会有,现在亦不可得;
一个全然被指责的人,或是一个全然被称赞的人。
凡是智者日日审察之后所称许的,
那清净离过、具足慧、戒与定的有智之人,
他如同阎浮河所产的纯金,谁有资格指责他呢?
智者以身防护,亦以语防护;
智者以意防护,他们才是真正的完全防护者。
Kodhaṃ jahe vippajaheyya mānaṃ, saṃyojanaṃ sabbamatikkameyya; Taṃ nāmarūpasmimasajjamānaṃ, akiñcanaṃ nānupatanti dukkhā. Yo ve uppatitaṃ kodhaṃ, rathaṃ bhantaṃva vāraye ; Tamahaṃ sārathiṃ brūmi, rasmiggāho itaro jano. Akkodhena jine kodhaṃ, asādhuṃ sādhunā jine; Jine kadariyaṃ dānena, saccenālikavādinaṃ. Saccaṃ bhaṇe na kujjheyya, dajjā appampi yācito; Etehi tīhi ṭhānehi, gacche devāna santike. Ahiṃsakā ye munayo , niccaṃ kāyena saṃvutā; Te yanti accutaṃ ṭhānaṃ, yattha gantvā na socare. Sadā jāgaramānānaṃ, ahorattānusikkhinaṃ; Nibbānaṃ adhimuttānaṃ, atthaṃ gacchanti āsavā. Porāṇametaṃ atula, netaṃ ajjatanāmiva; Nindanti tuṇhimāsīnaṃ, nindanti bahubhāṇinaṃ; Mitabhāṇimpi nindanti, natthi loke anindito. Na cāhu na ca bhavissati, na cetarahi vijjati; Ekantaṃ nindito poso, ekantaṃ vā pasaṃsito. Yaṃ ce viññū pasaṃsanti, anuvicca suve suve; Acchiddavuttiṃ medhāviṃ, paññāsīlasamāhitaṃ. Nikkhaṃ jambonadasseva, ko taṃ ninditumarahati; Devāpi naṃ pasaṃsanti, brahmunāpi pasaṃsito. Kāyappakopaṃ rakkheyya, kāyena saṃvuto siyā; Kāyaduccaritaṃ hitvā, kāyena sucaritaṃ care. Vacīpakopaṃ rakkheyya, vācāya saṃvuto siyā; Vacīduccaritaṃ hitvā, vācāya sucaritaṃ care. Manopakopaṃ rakkheyya, manasā saṃvuto siyā; Manoduccaritaṃ hitvā, manasā sucaritaṃ care. Kāyena saṃvutā dhīrā, atho vācāya saṃvutā; Manasā saṃvutā dhīrā, te ve suparisaṃvutā.
第十八 垢秽品
18. Malavaggo
如今你犹如枯叶,阎魔使者已立于你面前;
你正站在启程的路口,却没有备妥旅途的资粮。
如铁自身所生之锈,生起之后,反而啃噬那铁本身;
同样,过于放逸而行之人,其自作之业将引他堕入恶趣。
女人之垢是恶行,布施者之垢是悭吝;
罪恶之法实为垢秽,于此世间及他世间亦然。
然而,较之这些垢秽,更为垢秽的是无明,无明乃是至上的垢秽。
凡是杀害生命,又说妄语之人,
在世间不与而取,又亲近他人配偶,
或沉溺于饮用谷酒、果酒的人:
就在这世间,他断除了自己的根本。
人啊,你应当知道:这些恶法全无节制;
切莫让贪欲与非法,长久地折磨你。
若有人见他人得到饮食,心生嫉妒与不满,
那么此人无论昼夜,都不能证得定。
若有人将它彻底断除,连根拔起,完全摧毁,
他确实无论白天或夜晚,都能证得定。
他像簸扬谷糠一般,披露他人的过失;
自己的过失却一味掩盖,犹如狡猾的赌徒藏起输掉的骰子。
专看他人过失,常怀抱怨之人;
他的诸漏便不断增长,他离漏尽还很遥远。
Paṇḍupalāsova dānisi, yamapurisāpi ca te upaṭṭhitā; Uyyogamukhe ca tiṭṭhasi, pātheyyampi ca te na vijjati. So karohi dīpamattano, khippaṃ vāyama paṇḍito bhava; Niddhantamalo anaṅgaṇo, dibbaṃ ariyabhūmiṃ upehisi . Upanītavayo ca dānisi, sampayātosi yamassa santike; Vāso te natthi antarā, pātheyyampi ca te na vijjati. So karohi dīpamattano, khippaṃ vāyama paṇḍito bhava; Niddhantamalo anaṅgaṇo, na punaṃ jātijaraṃ upehisi. Anupubbena medhāvī, thokaṃ thokaṃ khaṇe khaṇe; Kammāro rajatasseva, niddhame malamattano. Ayasāva malaṃ samuṭṭhitaṃ , tatuṭṭhāya tameva khādati; Evaṃ atidhonacārinaṃ, sāni kammāni nayanti duggatiṃ. Asajjhāyamalā mantā, anuṭṭhānamalā gharā; Malaṃ vaṇṇassa kosajjaṃ, pamādo rakkhato malaṃ. Malitthiyā duccaritaṃ, maccheraṃ dadato malaṃ; Malā ve pāpakā dhammā, asmiṃ loke paramhi ca. Tato malā malataraṃ, avijjā paramaṃ malaṃ; Etaṃ malaṃ pahantvāna, nimmalā hotha bhikkhavo. Sujīvaṃ ahirikena, kākasūrena dhaṃsinā; Pakkhandinā pagabbhena, saṃkiliṭṭhena jīvitaṃ. Hirīmatā ca dujjīvaṃ, niccaṃ sucigavesinā; Alīnenāppagabbhena, suddhājīvena passatā. Yo pāṇamatipāteti, musāvādañca bhāsati; Loke adinnamādiyati, paradārañca gacchati. Surāmerayapānañca, yo naro anuyuñjati; Idhevameso lokasmiṃ, mūlaṃ khaṇati attano. Evaṃ bho purisa jānāhi, pāpadhammā asaññatā; Mā taṃ lobho adhammo ca, ciraṃ dukkhāya randhayuṃ. Dadāti ve yathāsaddhaṃ, yathāpasādanaṃ jano; Tattha yo maṅku bhavati , paresaṃ pānabhojane; Na so divā vā rattiṃ vā, samādhimadhigacchati. Yassa cetaṃ samucchinnaṃ, mūlaghaccaṃ samūhataṃ; Sa ve divā vā rattiṃ vā, samādhimadhigacchati. Natthi rāgasamo aggi, natthi dosasamo gaho; Natthi mohasamaṃ jālaṃ, natthi taṇhāsamā nadī. Sudassaṃ vajjamaññesaṃ, attano pana duddasaṃ; Paresaṃ hi so vajjāni, opunāti yathā bhusaṃ; Attano pana chādeti, kaliṃva kitavā saṭho. Paravajjānupassissa , niccaṃ ujjhānasaññino; Āsavā tassa vaḍḍhanti, ārā so āsavakkhayā. Ākāseva padaṃ natthi, samaṇo natthi bāhire; Papañcābhiratā pajā, nippapañcā tathāgatā. Ākāseva padaṃ natthi, samaṇo natthi bāhire; Saṅkhārā sassatā natthi, natthi buddhānamiñjitaṃ.
第十九 法住品
19. Dhammaṭṭhavaggo
并非说得很多,便堪称智者;
安稳、无怨敌、无所畏惧之人,才被称为“智者”。
并非说得多,便堪称持法者;
听闻虽少,却能以身见法,
于法不放逸者,才是真正的持法者。
并非因满头白发,便可称为长老;
只是年岁成熟,此人便被称为“徒然衰老”。
于谁身上具足真实、法、不害、调伏与自制;
那涤尽垢秽的智者,方真正可称为“长老”。
并非仅凭辞令与容貌的光彩,
若人心怀嫉妒、悭吝与狡诈,便不可称为善人。
他已将其断除,连根拔起,彻底摧毁的人,
他已去除了过失,具足智慧,被称为‘善人’。
并非剃光头发就是沙门,若不持戒、口出妄语,
具足欲贪者,如何能称‘沙门’?
凡是彻底止息了一切大大小小恶行的人,
正因诸恶已得止息,故称他为‘沙门’。
他并非只因向他人乞食,便可称为比丘;
即使受持了一切法,也并非因此就是比丘。
然而,若有人在此舍离了福德与罪恶,行持梵行,
以明辨行于世间,他才真正可称为‘比丘’。
并非因为沉默,愚昧无知者便成为牟尼;
唯有智者如持天平,惟取那最殊胜的。
他远离诸恶,以此成为牟尼;正因如此,他被称为牟尼。
并非因伤害众生而成为圣者;
因对一切众生不加伤害,故称他为‘圣者’。
并非仅凭戒行与禁制,也非凭博学多闻,
亦非凭证得定,或独处静居,
我得以亲证出离之乐,那是凡夫未能体验的。
Na tena hoti dhammaṭṭho, yenatthaṃ sāhasā naye; Yo ca atthaṃ anatthañca, ubho niccheyya paṇḍito. Asāhasena dhammena, samena nayatī pare; Dhammassa gutto medhāvī, ‘‘dhammaṭṭho’’ti pavuccati. Na tena paṇḍito hoti, yāvatā bahu bhāsati; Khemī averī abhayo, ‘‘paṇḍito’’ti pavuccati. Na tāvatā dhammadharo, yāvatā bahu bhāsati; Yo ca appampi sutvāna, dhammaṃ kāyena passati; Sa ve dhammadharo hoti, yo dhammaṃ nappamajjati. Na tena thero so hoti , yenassa palitaṃ siro; Paripakko vayo tassa, ‘‘moghajiṇṇo’’ti vuccati. Yamhi saccañca dhammo ca, ahiṃsā saṃyamo damo; Sa ve vantamalo dhīro, ‘‘thero’’ iti pavuccati. Na vākkaraṇamattena, vaṇṇapokkharatāya vā; Sādhurūpo naro hoti, issukī maccharī saṭho. Yassa cetaṃ samucchinnaṃ, mūlaghaccaṃ samūhataṃ; Sa vantadoso medhāvī, ‘‘sādhurūpo’’ti vuccati. Na muṇḍakena samaṇo, abbato alikaṃ bhaṇaṃ; Icchālobhasamāpanno, samaṇo kiṃ bhavissati. Yo ca sameti pāpāni, aṇuṃ thūlāni sabbaso; Samitattā hi pāpānaṃ, ‘‘samaṇo’’ti pavuccati. Na tena bhikkhu so hoti, yāvatā bhikkhate pare; Vissaṃ dhammaṃ samādāya, bhikkhu hoti na tāvatā. Yodha puññañca pāpañca, bāhetvā brahmacariyavā ; Saṅkhāya loke carati, sa ve ‘‘bhikkhū’’ti vuccati. Na monena munī hoti, mūḷharūpo aviddasu; Yo ca tulaṃva paggayha, varamādāya paṇḍito. Pāpāni parivajjeti, sa munī tena so muni; Yo munāti ubho loke, ‘‘muni’’ tena pavuccati. Na tena ariyo hoti, yena pāṇāni hiṃsati; Ahiṃsā sabbapāṇānaṃ, ‘‘ariyo’’ti pavuccati. Na sīlabbatamattena, bāhusaccena vā pana; Atha vā samādhilābhena, vivittasayanena vā. Phusāmi nekkhammasukhaṃ, aputhujjanasevitaṃ; Bhikkhu vissāsamāpādi, appatto āsavakkhayaṃ.
第二十 道品
20. Maggavaggo
诸道之中,八圣道最为殊胜;诸谛之中,四圣谛最为殊胜;
诸法之中,离欲最为殊胜;两足者中,具眼者最为殊胜。
我已为你们宣说了这条道路;你们了知之后,应当拔除那支箭。
“一切行皆无常”——以慧观照时,
他便于苦生厌离,此即清净之道。
“一切行皆苦”——以慧观照时,
那时,他便于苦生起厌离,这就是清净之道。
“一切法无我”——当以智慧如此观照时,
那时,他便于苦生起厌离,这就是清净之道。
当起之时不肯起,年轻力壮,却沉湎于懒散;
心意沉没于消沉之念,懈怠者,依智慧不能寻得道路。
言语善加守护,内心严密调御,身体亦不作不善行;
净化此三条业道,便能成就仙人所宣说的道迹。
由修习而生智慧,不修习则智慧损减;
了知此分叉的两条路——一条导向有,一条导向无有;
应当如理安立自己,令智慧得以增长。
截断整个欲望之林,而非仅仅砍倒一棵树;正是从这丛林中,生起了恐惧。
比丘们啊,斩断整片丛林与丛林的执取,成为无林之人。
只要男子对女人尚存纤毫欲念未断,
他的心便会被紧紧系缚,犹如饮乳的牛犊离不开母牛。
我当于此度过雨季,于此度过冬季与夏季;
愚者如此思量,却不能察觉其中的过患。
那人沉溺于儿女与牲畜,心被缠缚,
犹如洪水冲走沉睡的村庄,死神将他带走。
儿子不能作为救护,父亲不能,亲属也不能;
被死亡征服的人,在亲族中没有什么庇护。
智者了知这一要义,善持戒律;
当速疾清净那趣入涅槃的道路。
Maggānaṭṭhaṅgiko seṭṭho, saccānaṃ caturo padā; Virāgo seṭṭho dhammānaṃ, dvipadānañca cakkhumā. Eseva maggo natthañño, dassanassa visuddhiyā; Etañhi tumhe paṭipajjatha, mārassetaṃ pamohanaṃ. Etañhi tumhe paṭipannā, dukkhassantaṃ karissatha; Akkhāto vo mayā maggo, aññāya sallakantanaṃ . Tumhehi kiccamātappaṃ, akkhātāro tathāgatā; Paṭipannā pamokkhanti, jhāyino mārabandhanā. ‘‘Sabbe saṅkhārā aniccā’’ti, yadā paññāya passati; Atha nibbindati dukkhe, esa maggo visuddhiyā. ‘‘Sabbe saṅkhārā dukkhā’’ti, yadā paññāya passati; Atha nibbindati dukkhe, esa maggo visuddhiyā. ‘‘Sabbe dhammā anattā’’ti, yadā paññāya passati; Atha nibbindati dukkhe, esa maggo visuddhiyā. Uṭṭhānakālamhi anuṭṭhahāno, yuvā balī ālasiyaṃ upeto; Saṃsannasaṅkappamano kusīto, paññāya maggaṃ alaso na vindati. Vācānurakkhī manasā susaṃvuto, kāyena ca nākusalaṃ kayirā ; Ete tayo kammapathe visodhaye, ārādhaye maggamisippaveditaṃ. Yogā ve jāyatī bhūri, ayogā bhūrisaṅkhayo; Etaṃ dvedhāpathaṃ ñatvā, bhavāya vibhavāya ca; Tathāttānaṃ niveseyya, yathā bhūri pavaḍḍhati. Vanaṃ chindatha mā rukkhaṃ, vanato jāyate bhayaṃ; Chetvā vanañca vanathañca, nibbanā hotha bhikkhavo. Yāva hi vanatho na chijjati, aṇumattopi narassa nārisu; Paṭibaddhamanova tāva so, vaccho khīrapakova mātari. Ucchinda sinehamattano kumudaṃ sāradikaṃva ; Santimaggameva brūhaya, nibbānaṃ sugatena desitaṃ. Idha vassaṃ vasissāmi, idha hemantagimhisu; Iti bālo vicinteti, antarāyaṃ na bujjhati. Taṃ puttapasusammattaṃ, byāsattamanasaṃ naraṃ; Suttaṃ gāmaṃ mahoghova, maccu ādāya gacchati. Na santi puttā tāṇāya, na pitā nāpi bandhavā; Antakenādhipannassa, natthi ñātīsu tāṇatā. Etamatthavasaṃ ñatvā, paṇḍito sīlasaṃvuto; Nibbānagamanaṃ maggaṃ, khippameva visodhaye.
第二十一 杂品
21. Pakiṇṇakavaggo
若因舍弃微小的乐,而得见广大的安乐,
智者当舍微小之乐,照见广大的安乐。
想凭他人的痛苦,来求取自己的快乐,
纠缠于怨恨者,便无法从怨恨中解脱。
反之,那些善精进、恒常修习身念住者,他们精勤不息。
已杀母与父,及二刹帝利王;
灭除王国与随从,婆罗门无忧而行。
杀母与父,杀两位刹帝利王;
杀虎为第五,婆罗门无忧而行。
那些人昼夜之间,正念恒住于法;
乔达摩的弟子们,常善觉醒;
那些人昼夜之间,正念恒住于僧。
乔达摩的弟子们,恒时醒觉;
他们日日夜夜,恒住身念;
那些恒常醒觉的人,便是乔达摩的弟子们。
与志趣不合者共住是苦,被苦追随的旅人亦是苦;
因此,不应作旅人,也不应成为被苦追随之人。
具足信心、持戒清净、享有名誉与财富者,
他所到之处,皆受人敬重。
Mattāsukhapariccāgā , passe ce vipulaṃ sukhaṃ; Caje mattāsukhaṃ dhīro, sampassaṃ vipulaṃ sukhaṃ. Paradukkhūpadhānena, attano sukhamicchati; Verasaṃsaggasaṃsaṭṭho, verā so na parimuccati. Yañhi kiccaṃ apaviddhaṃ , akiccaṃ pana kayirati; Unnaḷānaṃ pamattānaṃ, tesaṃ vaḍḍhanti āsavā. Yesañca susamāraddhā, niccaṃ kāyagatā sati; Akiccaṃ te na sevanti, kicce sātaccakārino; Satānaṃ sampajānānaṃ, atthaṃ gacchanti āsavā. Mātaraṃ pitaraṃ hantvā, rājāno dve ca khattiye; Raṭṭhaṃ sānucaraṃ hantvā, anīgho yāti brāhmaṇo. Mātaraṃ pitaraṃ hantvā, rājāno dve ca sotthiye; Veyagghapañcamaṃ hantvā, anīgho yāti brāhmaṇo. Suppabuddhaṃ pabujjhanti, sadā gotamasāvakā; Yesaṃ divā ca ratto ca, niccaṃ buddhagatā sati. Suppabuddhaṃ pabujjhanti, sadā gotamasāvakā; Yesaṃ divā ca ratto ca, niccaṃ dhammagatā sati. Suppabuddhaṃ pabujjhanti, sadā gotamasāvakā; Yesaṃ divā ca ratto ca, niccaṃ saṅghagatā sati. Suppabuddhaṃ pabujjhanti, sadā gotamasāvakā; Yesaṃ divā ca ratto ca, niccaṃ kāyagatā sati. Suppabuddhaṃ pabujjhanti, sadā gotamasāvakā; Yesaṃ divā ca ratto ca, ahiṃsāya rato mano. Yesaṃ divā ca ratto ca, bhāvanāya rato mano. Duppabbajjaṃ durabhiramaṃ, durāvāsā gharā dukhā; Dukkhosamānasaṃvāso, dukkhānupatitaddhagū; Tasmā na caddhagū siyā, na ca dukkhānupatito siyā . Saddho sīlena sampanno, yasobhogasamappito; Yaṃ yaṃ padesaṃ bhajati, tattha tattheva pūjito. Dūre santo pakāsenti, himavantova pabbato; Asantettha na dissanti, rattiṃ khittā yathā sarā. Ekāsanaṃ ekaseyyaṃ, eko caramatandito; Eko damayamattānaṃ, vanante ramito siyā.
二十二 地狱品
22. Nirayavaggo
宁可吞食烧红的铁球,炽热犹如火焰顶端;
这也胜过无戒、不调伏的人受用信众所施的食物。
放逸之人,若亲近他人之妻,便会招致四种灾祸:
不善之得、不安之卧,第三遭人谴责,第四堕入地狱。
得非福之利,趣向恶道,恐惧的男女之间那点微薄的欢愉;
而且国王会施以重罚,因此,人不应亲近他人的妻子。
如同不善巧握持吉祥草,反被割伤手掌;
错误行持的沙门行,将人拖向地狱。
任何松散的行为,任何受染污的禁戒,
令人疑虑重重的梵行生活,不会带来大果报。
若应作此事,便当坚定精勤而行;
懈怠的出家者,只会扬起更多的尘垢。
犹如边疆的城池,内外皆受守护;
你们应当如此守护自己,切莫让时机白白流逝。
于不当羞处羞耻,于当羞处不羞耻;
执持邪见之众生,便趣向恶道。
于无怖畏处见怖畏,于有怖畏处却不见怖畏;
执持邪见的众生,便会趣向恶道。
于无过失处见过失,于有过的失处反不见过失的人
执取邪见,众生趣向恶趣。
了知过失为过失,了知无过失为无过失,
执取正见,众生趣向善趣。
Abhūtavādī nirayaṃ upeti, yo vāpi katvā na karomi cāha ; Ubhopi te pecca samā bhavanti, nihīnakammā manujā parattha. Kāsāvakaṇṭhā bahavo, pāpadhammā asaññatā; Pāpā pāpehi kammehi, nirayaṃ te upapajjare. Seyyo ayoguḷo bhutto, tatto aggisikhūpamo; Yañce bhuñjeyya dussīlo, raṭṭhapiṇḍamasaññato. Cattāri ṭhānāni naro pamatto, āpajjati paradārūpasevī; Apuññalābhaṃ na nikāmaseyyaṃ, nindaṃ tatīyaṃ nirayaṃ catutthaṃ. Apuññalābho ca gatī ca pāpikā, bhītassa bhītāya ratī ca thokikā; Rājā ca daṇḍaṃ garukaṃ paṇeti, tasmā naro paradāraṃ na seve. Kuso yathā duggahito, hatthamevānukantati; Sāmaññaṃ dupparāmaṭṭhaṃ, nirayāyupakaḍḍhati. Yaṃ kiñci sithilaṃ kammaṃ, saṃkiliṭṭhañca yaṃ vataṃ; Saṅkassaraṃ brahmacariyaṃ, na taṃ hoti mahapphalaṃ. Kayirā ce kayirāthenaṃ , daḷhamenaṃ parakkame; Sithilo hi paribbājo, bhiyyo ākirate rajaṃ. Akataṃ dukkaṭaṃ seyyo, pacchā tappati dukkaṭaṃ; Katañca sukataṃ seyyo, yaṃ katvā nānutappati. Nagaraṃ yathā paccantaṃ, guttaṃ santarabāhiraṃ; Evaṃ gopetha attānaṃ, khaṇo vo mā upaccagā; Khaṇātītā hi socanti, nirayamhi samappitā. Alajjitāye lajjanti, lajjitāye na lajjare; Micchādiṭṭhisamādānā, sattā gacchanti duggatiṃ. Abhaye bhayadassino, bhaye cābhayadassino; Micchādiṭṭhisamādānā, sattā gacchanti duggatiṃ. Avajje vajjamatino, vajje cāvajjadassino; Micchādiṭṭhisamādānā, sattā gacchanti duggatiṃ. Vajjañca vajjato ñatvā, avajjañca avajjato; Sammādiṭṭhisamādānā, sattā gacchanti suggatiṃ.
第二十三 龙品
23. Nāgavaggo
我当如战场中的象,忍受飞来之箭,
我当安忍恶言,因为世间人多无戒行。
已调伏的马被带往集会,国王骑乘已调伏的马;
在众人中,已调伏且能忍受恶言者,最为殊胜。
调伏的骏马堪称殊胜,信度良驹亦为佳妙;
巨象与大象纵然殊胜,自我调伏之人,比它们更胜一筹。
因为凭借这些车乘,终不能抵达未曾到过的地方;
正如自己善加调伏,已调伏者由调伏而前行。
那头名为财护的大象,性情暴烈,难以调伏,
被系缚时,它不食所投之食,只是思念着那象林。
当一个人昏沉、贪食、嗜睡,辗转反侧而卧时,
如同被饲料养肥的大猪,那个愚人一再地入于胎中。
往昔,这颗心曾随其所欲、随其所乐、随其所适,到处漫游,
从今以后,我当如理调伏此心,犹如驯象师以铁钩制服发情之象。
乐于不放逸,善护自心;
当从困境中自救出离,犹如陷于泥沼的大象。
若你得遇一位明慧的善友,与你同行、安住于善的智者,
降伏一切危难之后,你便应满怀欢喜,正念具足地与他同行。
若你未能得遇明慧的善友,与你同行、安住于善的智者,
如同舍弃了征服王土的国王,孑然独行,犹如龙象独自漫步林中。
在这个世间,沙门的生活是乐的,清净梵行的生活同样是乐的。
持戒直至暮年,是乐的;信心确立不动,是乐的;
获得智慧,是乐的;不作一切恶,是乐的。
Ahaṃ nāgova saṅgāme, cāpato patitaṃ saraṃ; Ativākyaṃ titikkhissaṃ, dussīlo hi bahujjano. Dantaṃ nayanti samitiṃ, dantaṃ rājābhirūhati; Danto seṭṭho manussesu, yotivākyaṃ titikkhati. Varamassatarā dantā, ājānīyā ca sindhavā; Kuñjarā ca mahānāgā, attadanto tato varaṃ. Na hi etehi yānehi, gaccheyya agataṃ disaṃ; Yathāttanā sudantena, danto dantena gacchati. Dhanapālo nāma kuñjaro, kaṭukabhedano dunnivārayo; Baddho kabaḷaṃ na bhuñjati, sumarati nāgavanassa kuñjaro. Middhī yadā hoti mahagghaso ca, niddāyitā samparivattasāyī; Mahāvarāhova nivāpapuṭṭho, punappunaṃ gabbhamupeti mando. Idaṃ pure cittamacāri cārikaṃ, yenicchakaṃ yatthakāmaṃ yathāsukhaṃ; Tadajjahaṃ niggahessāmi yoniso, hatthippabhinnaṃ viya aṅkusaggaho. Appamādaratā hotha, sacittamanurakkhatha; Duggā uddharathattānaṃ, paṅke sannova kuñjaro. Sace labhetha nipakaṃ sahāyaṃ, saddhiṃ caraṃ sādhuvihāridhīraṃ; Abhibhuyya sabbāni parissayāni, careyya tenattamano satīmā. No ce labhetha nipakaṃ sahāyaṃ, saddhiṃ caraṃ sādhuvihāridhīraṃ; Rājāva raṭṭhaṃ vijitaṃ pahāya, eko care mātaṅgaraññeva nāgo. Ekassa caritaṃ seyyo, natthi bāle sahāyatā; Eko care na ca pāpāni kayirā, appossukko mātaṅgaraññeva nāgo. Atthamhi jātamhi sukhā sahāyā, tuṭṭhī sukhā yā itarītarena; Puññaṃ sukhaṃ jīvitasaṅkhayamhi, sabbassa dukkhassa sukhaṃ pahānaṃ. Sukhā matteyyatā loke, atho petteyyatā sukhā; Sukhā sāmaññatā loke, atho brahmaññatā sukhā. Sukhaṃ yāva jarā sīlaṃ, sukhā saddhā patiṭṭhitā; Sukho paññāya paṭilābho, pāpānaṃ akaraṇaṃ sukhaṃ.
24. 渴爱品
24. Taṇhāvaggo
若有谁被这卑劣的渴爱、世间的执着所征服,
他的忧愁便不断增长,犹如被雨水滋润的毗罗那草。
若有人能克服这世间邪恶、极难超越的贪爱,
忧愁便会从他身上脱落,犹如水珠从莲叶上滑落。
你们应截断贪欲之根,譬如挖取香根草的人,必须挖除毗罗那草;
莫让魔罗再三摧折你们,犹如洪流屡屡卷倒脆弱的芦苇。
正如一棵树,若根部完好无损且深固,纵被斩断也仍能重新生长;
即便这样,只要渴爱的随眠尚未拔除,这苦便会一再地生起。
他有三十六道水流,向悦意的境界奔流,极为汹涌;
那大水流冲走持邪见的人,以及依恋贪欲的思惟。
水流四处奔涌,蔓藤生起而立;
见了那已生的蔓藤,当以慧斩断其根。
众生有诸流注、诸爱着,亦有诸喜悦;
贪著乐受、寻求快乐的人,必定走向再生与衰老。
那无欲之人,心却耽著于欲林;虽已从欲林解脱,却又奔向欲林。
智者并不将那铁制、木制、草编的系缚,称为坚固的束缚。
对珠宝耳环的贪染,对儿女妻子的系念——
智者说,这才是坚固的束缚:拖人下堕,看似松弛,却极难解脱。
那些沉浸于贪欲的人,堕入洪流,犹如蜘蛛落入自织的网中。
一个被寻思所搅动、贪欲炽盛、随观净相的人,
他的渴爱便更增长,这确实令束缚变得坚固。
乐于寻伺止息,常念修习不净者,
他必将灭尽,必断魔的束缚。
已至究竟,无有恐惧,离渴爱,无有垢秽;
斩断有之箭刺,此是最后身。
离渴爱,无取着,通达言辞之道;
应了知音节的组合,及其前后次第;
他实可称为‘最后身者、大智者、大人’。
弃舍一切,于渴爱灭尽中解脱,既已亲证,我还能以谁为师?
田地的缺陷在杂草,众生的缺陷在贪欲;
因此,于已离贪欲者行布施,能得大果报。
田地的过患在于杂草,这众生的过患在于嗔恚;
因此,于断除嗔恚者之处行布施,能得大果报。
田地的过患在于杂草,这众生的过患在于愚痴;
因此,布施于断除了愚痴的人,能得大果报。
田地的缺陷是杂草,众生的缺陷是欲望;
因此,布施于已断除欲望的人,能得大果报。
Manujassa pamattacārino, taṇhā vaḍḍhati māluvā viya; So plavatī hurā huraṃ, phalamicchaṃva vanasmi vānaro. Yaṃ esā sahate jammī, taṇhā loke visattikā; Sokā tassa pavaḍḍhanti, abhivaṭṭhaṃva bīraṇaṃ. Yo cetaṃ sahate jammiṃ, taṇhaṃ loke duraccayaṃ; Sokā tamhā papatanti, udabinduva pokkharā. Taṃ vo vadāmi bhaddaṃ vo, yāvantettha samāgatā; Taṇhāya mūlaṃ khaṇatha, usīratthova bīraṇaṃ; Mā vo naḷaṃva sotova, māro bhañji punappunaṃ. Yathāpi mūle anupaddave daḷhe, chinnopi rukkho punareva rūhati; Evampi taṇhānusaye anūhate, nibbattatī dukkhamidaṃ punappunaṃ. Yassa chattiṃsati sotā, manāpasavanā bhusā; Māhā vahanti duddiṭṭhiṃ, saṅkappā rāganissitā. Savanti sabbadhi sotā, latā uppajja tiṭṭhati; Tañca disvā lataṃ jātaṃ, mūlaṃ paññāya chindatha. Saritāni sinehitāni ca, somanassāni bhavanti jantuno; Te sātasitā sukhesino, te ve jātijarūpagā narā. Tasiṇāya purakkhatā pajā, parisappanti sasova bandhito ; Saṃyojanasaṅgasattakā, dukkhamupenti punappunaṃ cirāya. Tasiṇāya purakkhatā pajā, parisappanti sasova bandhito; Tasmā tasiṇaṃ vinodaye, ākaṅkhanta virāgamattano. Yo nibbanatho vanādhimutto, vanamutto vanameva dhāvati; Taṃ puggalametha passatha, mutto bandhanameva dhāvati. Na taṃ daḷhaṃ bandhanamāhu dhīrā, yadāyasaṃ dārujapabbajañca ; Sārattarattā maṇikuṇḍalesu, puttesu dāresu ca yā apekkhā. Etaṃ daḷhaṃ bandhanamāhu dhīrā, ohārinaṃ sithilaṃ duppamuñcaṃ; Etampi chetvāna paribbajanti, anapekkhino kāmasukhaṃ pahāya. Ye rāgarattānupatanti sotaṃ, sayaṃkataṃ makkaṭakova jālaṃ; Etampi chetvāna vajanti dhīrā, anapekkhino sabbadukkhaṃ pahāya. Muñca pure muñca pacchato, majjhe muñca bhavassa pāragū; Sabbattha vimuttamānaso, na punaṃ jātijaraṃ upehisi. Vitakkamathitassa jantuno, tibbarāgassa subhānupassino; Bhiyyo taṇhā pavaḍḍhati, esa kho daḷhaṃ karoti bandhanaṃ. Vitakkūpasame ca yo rato, asubhaṃ bhāvayate sadā sato; Esa kho byanti kāhiti, esa checchati mārabandhanaṃ. Niṭṭhaṅgato asantāsī, vītataṇho anaṅgaṇo; Acchindi bhavasallāni, antimoyaṃ samussayo. Vītataṇho anādāno, niruttipadakovido; Akkharānaṃ sannipātaṃ, jaññā pubbāparāni ca; Sa ve ‘‘antimasārīro, mahāpañño mahāpuriso’’ti vuccati. Sabbābhibhū sabbavidūhamasmi, sabbesu dhammesu anūpalitto; Sabbañjaho taṇhakkhaye vimutto, sayaṃ abhiññāya kamuddiseyyaṃ. Sabbadānaṃ dhammadānaṃ jināti, sabbarasaṃ dhammaraso jināti; Sabbaratiṃ dhammarati jināti, taṇhakkhayo sabbadukkhaṃ jināti. Hananti bhogā dummedhaṃ, no ca pāragavesino; Bhogataṇhāya dummedho, hanti aññeva attanaṃ. Tiṇadosāni khettāni, rāgadosā ayaṃ pajā; Tasmā hi vītarāgesu, dinnaṃ hoti mahapphalaṃ. Tiṇadosāni khettāni, dosadosā ayaṃ pajā; Tasmā hi vītadosesu, dinnaṃ hoti mahapphalaṃ. Tiṇadosāni khettāni, mohadosā ayaṃ pajā; Tasmā hi vītamohesu, dinnaṃ hoti mahapphalaṃ. (Tiṇadosāni khettāni, icchādosā ayaṃ pajā; Tasmā hi vigaticchesu, dinnaṃ hoti mahapphalaṃ.) Tiṇadosāni khettāni, taṇhādosā ayaṃ pajā; Tasmā hi vītataṇhesu, dinnaṃ hoti mahapphalaṃ.
比丘品
25. Bhikkhuvaggo
眼根防护为善,耳根防护为善;
鼻根防护为善,舌根防护为善。
以法为乐,爱乐于法,随念思惟法;
比丘随念法,便不退失正法。
不应轻视自己所获,亦不应羡慕他人度日;
羡慕他人的比丘,不能证得禅定。
比丘所得虽微,亦不轻视自己所获;
诸天必定称赞他:生活清净,精进不懈。
对于不存在的事物,他也不生忧恼,如是者即名为比丘。
安住于慈心的比丘,于佛陀教法净信无疑,
他将证得寂静的境地——那诸行息灭的安乐。
比丘,汲出这艘船的水吧!水汲尽后,你便会轻快而行。
比丘,当修禅那,切勿放逸,莫让你的心耽着于五欲之乐。
莫因放逸而吞下炽热的铁丸,免得灼烧之时哀号:“这是苦!”
比丘进入空屋,内心寂静,
正观法者,即生超越凡人的喜悦。
无论于何处,如实观察诸蕴的生灭,
他便获得喜悦与欢欣,这正是了知不死者的境界。
应当亲近那些生活清净、精勤不懈的善友;
应待人亲切,于行持上亦善巧。
犹如茉莉花凋落枯萎的花朵,
同样地,诸比丘,你们应当彻底舍离贪与嗔。
身寂静,语寂静,心意寂静而善入定,
舍离世间贪著的比丘,即称为“寂静者”。
以自己策励自己,以自己省察自己,
那位守护自我、具足正念的比丘,将安乐而住。
比丘满怀喜悦,于佛陀教法深生净信;
当证得寂静之境——那诸行止息的安乐。
凡是年轻的比丘,确实致力于佛陀的教法;
他照亮这世间,犹如离云的明月。
Cakkhunā saṃvaro sādhu, sādhu sotena saṃvaro; Ghānena saṃvaro sādhu, sādhu jivhāya saṃvaro. Kāyena saṃvaro sādhu, sādhu vācāya saṃvaro; Manasā saṃvaro sādhu, sādhu sabbattha saṃvaro; Sabbattha saṃvuto bhikkhu, sabbadukkhā pamuccati. Hatthasaṃyato pādasaṃyato, vācāsaṃyato saṃyatuttamo; Ajjhattarato samāhito, eko santusito tamāhu bhikkhuṃ. Yo mukhasaṃyato bhikkhu, mantabhāṇī anuddhato; Atthaṃ dhammañca dīpeti, madhuraṃ tassa bhāsitaṃ. Dhammārāmo dhammarato, dhammaṃ anuvicintayaṃ; Dhammaṃ anussaraṃ bhikkhu, saddhammā na parihāyati. Salābhaṃ nātimaññeyya, nāññesaṃ pihayaṃ care; Aññesaṃ pihayaṃ bhikkhu, samādhiṃ nādhigacchati. Appalābhopi ce bhikkhu, salābhaṃ nātimaññati; Taṃ ve devā pasaṃsanti, suddhājīviṃ atanditaṃ. Sabbaso nāmarūpasmiṃ, yassa natthi mamāyitaṃ; Asatā ca na socati, sa ve ‘‘bhikkhū’’ti vuccati. Mettāvihārī yo bhikkhu, pasanno buddhasāsane; Adhigacche padaṃ santaṃ, saṅkhārūpasamaṃ sukhaṃ. Siñca bhikkhu imaṃ nāvaṃ, sittā te lahumessati; Chetvā rāgañca dosañca, tato nibbānamehisi. Pañca chinde pañca jahe, pañca cuttari bhāvaye; Pañca saṅgātigo bhikkhu, ‘‘oghatiṇṇo’’ti vuccati. Jhāya bhikkhu mā pamādo , mā te kāmaguṇe ramessu cittaṃ; Mā lohaguḷaṃ gilī pamatto, mā kandi ‘‘dukkhamida’’nti ḍayhamāno. Natthi jhānaṃ apaññassa, paññā natthi ajhāyato ; Yamhi jhānañca paññā ca, sa ve nibbānasantike. Suññāgāraṃ paviṭṭhassa, santacittassa bhikkhuno; Amānusī rati hoti, sammā dhammaṃ vipassato. Yato yato sammasati, khandhānaṃ udayabbayaṃ; Labhatī pītipāmojjaṃ, amataṃ taṃ vijānataṃ. Tatrāyamādi bhavati, idha paññassa bhikkhuno; Indriyagutti santuṭṭhi, pātimokkhe ca saṃvaro. Mitte bhajassu kalyāṇe, suddhājīve atandite; Paṭisanthāravutyassa , ācārakusalo siyā; Tato pāmojjabahulo, dukkhassantaṃ karissati. Vassikā viya pupphāni, maddavāni pamuñcati; Evaṃ rāgañca dosañca, vippamuñcetha bhikkhavo. Santakāyo santavāco, santavā susamāhito ; Vantalokāmiso bhikkhu, ‘‘upasanto’’ti vuccati. Attanā codayattānaṃ, paṭimaṃsetha attanā ; So attagutto satimā, sukhaṃ bhikkhu vihāhisi. Attā hi attano nātho, (ko hi nātho paro siyā) Attā hi attano gati; Tasmā saṃyamamattānaṃ , assaṃ bhadraṃva vāṇijo. Pāmojjabahulo bhikkhu, pasanno buddhasāsane; Adhigacche padaṃ santaṃ, saṅkhārūpasamaṃ sukhaṃ. Yo have daharo bhikkhu, yuñjati buddhasāsane; Somaṃ lokaṃ pabhāseti, abbhā muttova candimā.
26. 婆罗门品
26. Brāhmaṇavaggo
奋力斩断渴爱之流,婆罗门啊,驱除诸欲乐;
了知诸行灭尽,你便知非所作,婆罗门。
禅修者,远离尘垢,安然静坐,所作已办,无漏——
证得无上义者,我称他为婆罗门。
白昼太阳辉耀,夜晚月亮放光;
披甲刹帝利辉耀,禅修婆罗门辉耀;
而在一切昼夜,佛陀以威光辉耀。
舍离诸恶的人,名为婆罗门;行持寂静的人,称为沙门;
驱除自身垢秽,因此名为“出家者”。
攻击婆罗门的人实可鄙,若婆罗门因此还手,那也同样可鄙。
对于婆罗门,再没有比这更殊胜的了——当他制止自心对喜爱之物的执取时;
每当害心退失一分,苦便随之息灭一分。
若有人于身、语、意,皆不造作恶行,
于这三处善自防护者,我称他为婆罗门。
若能由彼了知正自觉者所开示的法,
应当恭敬地礼敬他,犹如婆罗门敬奉火供。
并非因结发、家族或出身而成为婆罗门,
唯有具足真理与法的人,方为清净者,方为婆罗门。
穿着粪扫衣,身形瘦削、血管显露者,
独自在林间禅修的人,我称他为婆罗门。
我不因他从母胎出生,就称之为婆罗门;
若他仍有所拥有,便只是被称为‘先生’者。
斩断缰绳与皮带,连同笼头及系缚物;
拔除了心闩、已觉醒的人,我说他才是真正的婆罗门。
遭受辱骂、殴打和捆绑,心无嗔恨而安然忍受的人,
以忍辱为最坚不可摧的军阵,我说他才是真正的婆罗门。
不暴躁嗔怒、持守善行、戒德圆满、无有骄慢的人,
调伏此最后之身者,我称他为婆罗门。
犹如水珠不沾荷叶,芥子不沾针尖;
于种种欲中不染着者,我称他为婆罗门。
他即于现法自知苦的灭尽;
已放下重担、解开系缚的人,我称他为婆罗门。
具甚深智慧,聪慧明辨,善知正道与邪道者;
证得最上义的人,我称他为婆罗门。
他不与在家众和出家众相混杂,
无有住处而少欲者,我称他为婆罗门。
他于一切众生,无论颤栗或安止,都已放下棍棒,
他不杀害,也不令他人杀害,我称他为婆罗门。
于敌对者中无有敌意,于持杖者中寂灭清凉,
于执取处无所执取,我称他为婆罗门。
已断除贪欲、嗔恨、傲慢与轻蔑的人,
犹如芥子从针尖滑落,我称他为婆罗门。
应说温和、晓畅、真实的话语,
因此,对任何人皆不贪着,我便称他为婆罗门。
于此世间,凡长、短、小、大、美、丑之物,
不取世间未给予之物,我便称他为婆罗门。
此世与他世,他皆无所渴望;
他无有期盼,彻底解脱,我称他为婆罗门。
他没有任何执着,已经了知,超越疑惑;
他已证得不死之境,我称他为婆罗门。
在此世间,他已超越福德与罪业两者的系缚;
无忧、离尘、清净者,我称他为婆罗门。
如月无瑕,清净澄澈,无有浊秽;
灭尽了对‘有’的喜贪,我称他为婆罗门。
他已越过这泥泞险难的轮回之路,超越了愚痴;
已渡越、到彼岸,安住禅那,不动不摇,无有疑惑;
无所执取,得证寂灭,我称他为婆罗门。
在这里,断除了欲乐之后,作为无家者而游方;
已耗尽欲有的人,我称他为婆罗门。
若人于此断除渴爱,作为无家者而游方;
已耗尽渴爱与有的人,我称他为婆罗门。
他舍弃人界的系缚,更超越天界的系缚;
那从一切系缚中解脱的人,我称他为婆罗门。
舍离喜好与不喜好,成为清凉、无所依着的人;
那征服一切世间的勇者,我称他为婆罗门。
他遍知一切众生的死与再生,
无执著、善逝、觉悟者,我称他为婆罗门。
于前、于后、于中,皆无任何执著之人,
无所有,无执取者,我称他为婆罗门。
如牛王、最胜者、英雄、大仙、胜利者,
不动者、沐浴清净者、佛陀,我称他为婆罗门。
他了知宿命,观见天界与恶趣;
更证得生之灭尽,是神通圆满的牟尼;
他圆满了所有成就,达至究竟——我称这样的人为婆罗门。
Chinda sotaṃ parakkamma, kāme panuda brāhmaṇa; Saṅkhārānaṃ khayaṃ ñatvā, akataññūsi brāhmaṇa. Yadā dvayesu dhammesu, pāragū hoti brāhmaṇo; Athassa sabbe saṃyogā, atthaṃ gacchanti jānato. Yassa pāraṃ apāraṃ vā, pārāpāraṃ na vijjati; Vītaddaraṃ visaṃyuttaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Jhāyiṃ virajamāsīnaṃ, katakiccamanāsavaṃ; Uttamatthamanuppattaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Divā tapati ādicco, rattimābhāti candimā; Sannaddho khattiyo tapati, jhāyī tapati brāhmaṇo; Atha sabbamahorattiṃ , buddho tapati tejasā. Bāhitapāpoti brāhmaṇo, samacariyā samaṇoti vuccati; Pabbājayamattano malaṃ, tasmā ‘‘pabbajito’’ti vuccati. Na brāhmaṇassa pahareyya, nāssa muñcetha brāhmaṇo; Dhī brāhmaṇassa hantāraṃ, tato dhī yassa muñcati. Na brāhmaṇassetadakiñci seyyo, yadā nisedho manaso piyehi; Yato yato hiṃsamano nivattati, tato tato sammatimeva dukkhaṃ. Yassa kāyena vācāya, manasā natthi dukkaṭaṃ; Saṃvutaṃ tīhi ṭhānehi, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Yamhā dhammaṃ vijāneyya, sammāsambuddhadesitaṃ; Sakkaccaṃ taṃ namasseyya, aggihuttaṃva brāhmaṇo. Na jaṭāhi na gottena, na jaccā hoti brāhmaṇo; Yamhi saccañca dhammo ca, so sucī so ca brāhmaṇo. Kiṃ te jaṭāhi dummedha, kiṃ te ajinasāṭiyā; Abbhantaraṃ te gahanaṃ, bāhiraṃ parimajjasi. Paṃsukūladharaṃ jantuṃ, kisaṃ dhamanisanthataṃ; Ekaṃ vanasmiṃ jhāyantaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Na cāhaṃ brāhmaṇaṃ brūmi, yonijaṃ mattisambhavaṃ; Bhovādi nāma so hoti, sace hoti sakiñcano; Akiñcanaṃ anādānaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Sabbasaṃyojanaṃ chetvā, yo ve na paritassati; Saṅgātigaṃ visaṃyuttaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Chetvā naddhiṃ varattañca, sandānaṃ sahanukkamaṃ; Ukkhittapalighaṃ buddhaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Akkosaṃ vadhabandhañca, aduṭṭho yo titikkhati; Khantībalaṃ balānīkaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Akkodhanaṃ vatavantaṃ, sīlavantaṃ anussadaṃ; Dantaṃ antimasārīraṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Vāri pokkharapatteva, āraggeriva sāsapo; Yo na limpati kāmesu, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Yo dukkhassa pajānāti, idheva khayamattano; Pannabhāraṃ visaṃyuttaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Gambhīrapaññaṃ medhāviṃ, maggāmaggassa kovidaṃ; Uttamatthamanuppattaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Asaṃsaṭṭhaṃ gahaṭṭhehi, anāgārehi cūbhayaṃ; Anokasārimappicchaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Nidhāya daṇḍaṃ bhūtesu, tasesu thāvaresu ca; Yo na hanti na ghāteti, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Aviruddhaṃ viruddhesu, attadaṇḍesu nibbutaṃ; Sādānesu anādānaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Yassa rāgo ca doso ca, māno makkho ca pātito; Sāsaporiva āraggā , tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Akakkasaṃ viññāpaniṃ, giraṃ saccamudīraye; Yāya nābhisaje kañci , tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Yodha dīghaṃ va rassaṃ vā, aṇuṃ thūlaṃ subhāsubhaṃ; Loke adinnaṃ nādiyati , tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Āsā yassa na vijjanti, asmiṃ loke paramhi ca; Nirāsāsaṃ visaṃyuttaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Yassālayā na vijjanti, aññāya akathaṃkathī; Amatogadhamanuppattaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Yodha puññañca pāpañca, ubho saṅgamupaccagā; Asokaṃ virajaṃ suddhaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Candaṃva vimalaṃ suddhaṃ, vippasannamanāvilaṃ; Nandībhavaparikkhīṇaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Yomaṃ palipathaṃ duggaṃ, saṃsāraṃ mohamaccagā; Tiṇṇo pāragato jhāyī, anejo akathaṃkathī; Anupādāya nibbuto, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Yodha kāme pahantvāna , anāgāro paribbaje; Kāmabhavaparikkhīṇaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ . Yodha taṇhaṃ pahantvāna, anāgāro paribbaje; Taṇhābhavaparikkhīṇaṃ , tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Hitvā mānusakaṃ yogaṃ, dibbaṃ yogaṃ upaccagā; Sabbayogavisaṃyuttaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Hitvā ratiñca aratiñca, sītibhūtaṃ nirūpadhiṃ; Sabbalokābhibhuṃ vīraṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Cutiṃ yo vedi sattānaṃ, upapattiñca sabbaso; Asattaṃ sugataṃ buddhaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Yassa gatiṃ na jānanti, devā gandhabbamānusā; Khīṇāsavaṃ arahantaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Yassa pure ca pacchā ca, majjhe ca natthi kiñcanaṃ; Akiñcanaṃ anādānaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Usabhaṃ pavaraṃ vīraṃ, mahesiṃ vijitāvinaṃ; Anejaṃ nhātakaṃ buddhaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ. Pubbenivāsaṃ yo vedi, saggāpāyañca passati, Atho jātikkhayaṃ patto, abhiññāvosito muni; Sabbavositavosānaṃ, tamahaṃ brūmi brāhmaṇaṃ.
以上:第一双品有十四事,不放逸品有九事,心品有九事,花品有十二事,愚品有十五事,智者品有十一事,阿拉汉品有十事,千数品有十四事,恶品有十二事,杖品有十一事,老品有九事,自己品有十事,世间品有十一事,佛陀品有九事,乐品有八事,喜爱品有九事,忿怒品有八事,垢秽品有十二事,住法品有十事,道品有十二事,杂品有九事,地狱品有九事,象品有八事,渴爱品有十二事,比丘品有十二事,婆罗门品有四十事。总计三百零五事。
(Ettāvatā sabbapaṭhame yamakavagge cuddasa vatthūni, appamādavagge nava, cittavagge nava, pupphavagge dvādasa, bālavagge pannarasa, paṇḍitavagge ekādasa, arahantavagge dasa, sahassavagge cuddasa, pāpavagge dvādasa, daṇḍavagge ekādasa, jarāvagge nava, attavagge dasa, lokavagge ekādasa, buddhavagge nava , sukhavagge aṭṭha, piyavagge nava, kodhavagge aṭṭha, malavagge dvādasa, dhammaṭṭhavagge dasa, maggavagge dvādasa, pakiṇṇakavagge nava, nirayavagge nava, nāgavagge aṭṭha, taṇhāvagge dvādasa, bhikkhuvagge dvādasa, brāhmaṇavagge cattālīsāti pañcādhikāni tīṇi vatthusatāni.
这些偈颂,是阐明四圣谛者,应种种因缘而说,总计四百二十三首。
Satevīsacatussatā, catusaccavibhāvinā; Satattayañca vatthūnaṃ, pañcādhikaṃ samuṭṭhitāti) .
《法句》诸品总目录——
Dhammapade vaggānamuddānaṃ –
双品、不放逸品、心品、花品、愚者品、智者品——
阿拉汉品、千品、恶品、刀杖品,合为十品。
老品、自己品、世间品、佛陀品、乐品、爱品;
忿怒品、垢秽品、住法品,与道品共为二十品。
Yamakappamādo cittaṃ, pupphaṃ bālena paṇḍito; Arahanto sahassañca, pāpaṃ daṇḍena te dasa. Jarā attā ca loko ca, buddho sukhaṃ piyena ca; Kodho malañca dhammaṭṭho, maggavaggena vīsati. Pakiṇṇaṃ nirayo nāgo, taṇhā bhikkhu ca brāhmaṇo; Ete chabbīsati vaggā, desitādiccabandhunā.
852诸偈颂目录:
Gāthānamuddānaṃ –
世品有十二偈,佛陀品有十八偈;
乐品与喜爱品,各有十二偈;
忿怒品有十四偈,垢秽品有二十一偈;
法住品十七首,道品亦十七首。
杂品十六首,地狱品、象品各十四;
爱欲品二十六首,比丘品二十三首。
Yamake vīsati gāthā, appamādamhi dvādasa; Ekādasa cittavagge, pupphavaggamhi soḷasa. Bāle ca soḷasa gāthā, paṇḍitamhi catuddasa; Arahante dasa gāthā, sahasse honti soḷasa. Terasa pāpavaggamhi, daṇḍamhi dasa satta ca; Ekādasa jarā vagge, attavaggamhi tā dasa. Dvādasa lokavaggamhi, buddhavaggamhi ṭhārasa ; Sukhe ca piyavagge ca, gāthāyo honti dvādasa. Cuddasa kodhavaggamhi, malavaggekavīsati; Sattarasa ca dhammaṭṭhe, maggavagge sattarasa. Pakiṇṇe soḷasa gāthā, niraye nāge ca cuddasa; Chabbīsa taṇhāvaggamhi, tevīsa bhikkhuvaggikā. Ekatālīsagāthāyo, brāhmaṇe vaggamuttame; Gāthāsatāni cattāri, tevīsa ca punāpare; Dhammapade nipātamhi, desitādiccabandhunāti.
━━ 归纳讲解,仅供参考 ━━
这部书是什么
《法句》是南传巴利三藏中最广为流传的偈颂集,属《小部》第二经。它汇集了佛陀在多处随机说法时吟出的423首精要偈颂,按主题编为26品。每首偈颂简短清冽,以譬喻和对比切入法义,不铺叙理论,而是直指身心修证的紧要处。它被视作佛教伦理与实修的“手册”,既适合初学建立正见,也堪为老参检视心地,在南传国家地位仅次於律藏与长部。
核心法义/内容(白话+重点)
全书将修行浓缩为一对根本选择:心朝向染污,苦便如车轮随脚;心朝向清净,乐便如影不离身。 不是讲玄理,而是教人看见“心的走向”直接塑造了此刻与未来的苦乐质地。智与愚、放逸与不放逸、怨恨与无怨、造恶与行善,通通归到这一个关节点。引双品开篇——
→ 拆开看:“法”(dhamma)在此指一切身心经验(所知道的一切),它们全由“意”(mano)先生起、为主导、为造作者。洁净或污染,不在外面的事态,而在意发动的那一刹那取向。果报不是外加的惩罚,而是心运作的自然轨迹——苦紧随其后,就像车轮自然而然地贴在拉车的牲畜脚后。下句翻转成“清净的意→乐如影”,影不离身,乐也不是偶得的奖赏,而是心自带的轻盈。
→ 要旨:修行就是学会在念头、语言、行为发动的第一刹那,辨认并如理作意(yoniso manasikāra),使心转向不放逸、无怨、如实见。书内反复讲“自己是自己的依祜”(attā hi attano nātho),不是塑造一个坚固的“我”,而是指出——自己才是自身苦乐的源头,因而也唯有自己能从源头转净。这在“自己品”“双品”“乐品”中被层层推演,最后落於“涅槃是最上乐”(nibbānaṃ paramaṃ sukhaṃ),即渴爱灭尽的寂静。
关键术语锚
| Pali | 中文(经文用名) | 锁定原因 |
|---|
| **dhamma** | 法(本书偈颂首句多指“诸法”,即一切身心经验/事物) | 极易被误读为抽象的“教法”或“真理”;《法句》开篇“诸法以意为前导”的 dhamma 主要指经验现象,其后才有“诸佛的教法”等义,须依上下句分别 |
| **mano** | 意(第六根/意根) | 与 citta(心)常在汉语混译为“心”,但 mano 侧重认知的发起者与主导者,才切合“意为前导”的结构 |
| **appamāda** | 不放逸 | 很多译本作“精勤”“警策”,语义偏重用力,但 appamāda 核心是不放逸,即不让心滑入放逸的忘失中,书中命名为“不死之道” |
| **saṅkhāra** | 行(本书多指“诸行”,即有为之法/被造作的事物) | 与五蕴第三之“行”同字异指;偈颂中“诸行无常”“诸行是苦”指一切缘生造作的现象,不限于心理的意志作用 |
| **attā** | 自己/我 | 〈自己品〉attā 不作哲学上的“神我/灵魂”解,而是指向自我负责的行为者,是调伏与净化起点的“这个自己” |
| **ariya** | 圣/圣者 | 书中“圣者之境”“圣谛”的 ariya 是修行已证道果的圣者或其所住境界,非一般“尊贵”义 |
阅读提示
翻译时首先要保住偈颂的节奏与比喻的对仗感,不宜散文化铺开;每首偈颂的意象(如屋盖、雨水、拉车之牛、风吹磐石山)都是按阿毗达摩式的心理机制暗设的譬喻,直译并附要义判释即可。本部高频术语必须紧锁“双品”首偈奠定的用法向下统一,避免被后出大乘或汉传义理词汇覆盖。