7. 精进发动等品
7. Vīriyārambhādivaggo
61“比丘们,我不见有其他任何一法,能如同这精进的发动,令未生起的善法生起,令已生起的不善法退失。比丘们,对于已发动精进者,未生起的善法便会生起,已生起的不善法便会退失。第一。”
‘‘Nāhaṃ , bhikkhave, aññaṃ ekadhammampi samanupassāmi yena anuppannā vā kusalā dhammā uppajjanti uppannā vā akusalā dhammā parihāyanti yathayidaṃ, bhikkhave, vīriyārambho . Āraddhavīriyassa, bhikkhave, anuppannā ceva kusalā dhammā uppajjanti uppannā ca akusalā dhammā parihāyantī’’ti. Paṭhamaṃ.
62“诸比丘,我不见有任何一法,能如多欲这般,令未生的不善法生起,令已生的善法退失。诸比丘,对于多欲之人,未生的不善法便会生起,已生的善法便会退失。第二。”
‘‘Nāhaṃ, bhikkhave, aññaṃ ekadhammampi samanupassāmi yena anuppannā vā akusalā dhammā uppajjanti uppannā vā kusalā dhammā parihāyanti yathayidaṃ, bhikkhave, mahicchatā. Mahicchassa, bhikkhave, anuppannā ceva akusalā dhammā uppajjanti uppannā ca kusalā dhammā parihāyantī’’ti. Dutiyaṃ.
63“诸比丘,我不见有任何一法,能如少欲这般,令未生的善法生起,令已生的不善法退失。诸比丘,对于少欲之人,未生的善法便会生起,已生的不善法便会退失。第三。”
‘‘Nāhaṃ, bhikkhave, aññaṃ ekadhammampi samanupassāmi yena anuppannā vā kusalā dhammā uppajjanti uppannā vā akusalā dhammā parihāyanti yathayidaṃ, bhikkhave, appicchatā. Appicchassa, bhikkhave, anuppannā ceva kusalā dhammā uppajjanti uppannā ca akusalā dhammā parihāyantī’’ti. Tatiyaṃ.
64“诸比丘,我不见有任何一法,能如不知足这般,令未生的不善法生起,令已生的善法退失。诸比丘,对于不知足之人,未生的不善法便会生起,已生的善法便会退失。第四。”
‘‘Nāhaṃ, bhikkhave, aññaṃ ekadhammampi samanupassāmi yena anuppannā vā akusalā dhammā uppajjanti uppannā vā kusalā dhammā parihāyanti yathayidaṃ, bhikkhave, asantuṭṭhitā. Asantuṭṭhassa, bhikkhave, anuppannā ceva akusalā dhammā uppajjanti uppannā ca kusalā dhammā parihāyantī’’ti. Catutthaṃ.
65“诸比丘,我不见有另一法,能如知足这般,令未生之善法生起,令已生之不善法退失。诸比丘,知足之人,未生的善法便会生起,已生的不善法便会退失。第五。”
‘‘Nāhaṃ, bhikkhave, aññaṃ ekadhammampi samanupassāmi yena anuppannā vā kusalā dhammā uppajjanti uppannā vā akusalā dhammā parihāyanti yathayidaṃ, bhikkhave, santuṭṭhitā. Santuṭṭhassa, bhikkhave, anuppannā ceva kusalā dhammā uppajjanti uppannā ca akusalā dhammā parihāyantī’’ti. Pañcamaṃ.
66“诸比丘,我不见有另一法,能如不如理作意这般,令未生之不善法生起,令已生之善法退失。诸比丘,不如理作意之人,未生的不善法便会生起,已生的善法便会退失。第六。”
‘‘Nāhaṃ , bhikkhave, aññaṃ ekadhammampi samanupassāmi yena anuppannā vā akusalā dhammā uppajjanti uppannā vā kusalā dhammā parihāyanti yathayidaṃ, bhikkhave, ayonisomanasikāro. Ayoniso, bhikkhave, manasi karoto anuppannā ceva akusalā dhammā uppajjanti uppannā ca kusalā dhammā parihāyantī’’ti. Chaṭṭhaṃ.
67“诸比丘,我不见有另一法,能如如理作意这般,令未生之善法生起,令已生之不善法退失。诸比丘,如理作意之人,未生的善法便会生起,已生的不善法便会退失。第七。”
‘‘Nāhaṃ , bhikkhave, aññaṃ ekadhammampi samanupassāmi yena anuppannā vā kusalā dhammā uppajjanti uppannā vā akusalā dhammā parihāyanti yathayidaṃ, bhikkhave, yonisomanasikāro. Yoniso, bhikkhave, manasi karoto anuppannā ceva kusalā dhammā uppajjanti uppannā ca akusalā dhammā parihāyantī’’ti. Sattamaṃ.
68“诸比丘,我不见有任何一法,能令未生的不善法生起、已生的善法退失,可与无正知相比。诸比丘,于无正知者,未生的不善法便生起,已生的善法便退失。第八经。”
‘‘Nāhaṃ, bhikkhave, aññaṃ ekadhammampi samanupassāmi yena anuppannā vā akusalā dhammā uppajjanti uppannā vā kusalā dhammā parihāyanti yathayidaṃ, bhikkhave, asampajaññaṃ. Asampajānassa, bhikkhave, anuppannā ceva akusalā dhammā uppajjanti uppannā ca kusalā dhammā parihāyantī’’ti. Aṭṭhamaṃ.
69“诸比丘,我不见有任何一法,能令未生的善法生起、已生的不善法消退,可与正知相比。诸比丘,于有正知者,未生的善法便生起,已生的不善法便消退。第九经。”
‘‘Nāhaṃ, bhikkhave, aññaṃ ekadhammampi samanupassāmi yena anuppannā vā kusalā dhammā uppajjanti uppannā vā akusalā dhammā parihāyanti yathayidaṃ, bhikkhave, sampajaññaṃ. Sampajānassa, bhikkhave, anuppannā ceva kusalā dhammā uppajjanti uppannā ca akusalā dhammā parihāyantī’’ti. Navamaṃ.
70“诸比丘,我不见有任何一法,能令未生的不善法生起、已生的善法消退,可与恶友相比。诸比丘,于有恶友者,未生的不善法便生起,已生的善法便消退。第十经。”
‘‘Nāhaṃ, bhikkhave, aññaṃ ekadhammampi samanupassāmi yena anuppannā vā akusalā dhammā uppajjanti uppannā vā kusalā dhammā parihāyanti yathayidaṃ, bhikkhave, pāpamittatā. Pāpamittassa, bhikkhave, anuppannā ceva akusalā dhammā uppajjanti uppannā ca kusalā dhammā parihāyantī’’ti. Dasamaṃ.
第七 精进勤等品
Vīriyārambhādivaggo sattamo.
━━ 归纳讲解,仅供参考 ━━
这组在讲什么
这一品以“我不见另一法”的统一句式,反复对比一组善品与非法品(如精进vs懈怠、少欲vs多欲、正知vs不正知),将修行成败的根本原因锁定在特定的内在心理品质上。它不展开复杂义理,而是直接点出:哪一种心性倾向会引生善法,哪一种会导致不善法增长。整品像是给禅修者的一份心理状态速查表。
出场人物 / 对告众
| Pali | 中文(经文用名) | 角色 |
|---|
| — | 世尊 | 说法者 |
| bhikkhave | 诸比丘 / 比丘 | 对告众 |
核心法义(白话+重点)
这一品的核心教法简单而锐利:未生起的善法能不能生起,已生起的不善法能不能退失,不全靠意志死撑,而是取决于内心是否具备某些关键品质。
经文逐一列出十组成对的“引发条件”——“精进的发动”让善法生起,“多欲”则让不善法滋生;“少欲”让善法增长,“不知足”则让善法退失。如第六经所示:
「我不见另一法,使未生起的不善法生起,或已生起的善法退失,如这不如理作意。」
→ 拆开看:不如理作意(ayoniso manasikāra)不是普通的打妄想,而是以错误的方式把心投向对象。它本身就是不善法现起的直接门路,甚至比外在环境更能决定一个人是在“修”还是在“漏”。
→ 要旨:善法不善法的生灭,不在外面的事相,而在内心的这几个“开关”上——你正在启动精进还是懈怠、少欲还是多欲、正知还是放逸,这直接决定了你是往上走还是往下滑。
关键术语锚
| Pali | 中文(经文用名) | 为何易错 |
|---|
| vīriyārambha | 精进的发动 | 不是泛泛的勤奋,而是“把精进启动起来”的那一下发动力。易被误当成普通努力,漏掉“发动”这一关键动作。 |
| mahiccha / appiccha | 多欲 / 少欲 | 不限于物欲,是对各种经验的渴求度。“少欲”易被误解为消极放弃,其实是指心不求多余,反而有力量。 |
| santuṭṭha / asantuṭṭha | 知足 / 不知足 | 专指对外在条件(衣、食、住、药等资具)的满足与否,不是对修行的满足。易错把对悟境的“不知足”和这里的“不知足”混为一谈。 |
| ayoniso / yoniso manasikāra | 不如理作意 / 如理作意 | 这是整组经的枢纽——心的投向方式。“不如理”就是把无常当常、苦当乐、无我当我那样去看。一搞反这个概念,八经都会读偏。 |
| asampajañña / sampajañña | 无正知 / 正知 | 正知不是普通知觉,是对当下身心的动作、感受、心念状态清清楚楚。易被简化为“知道自己在干嘛”,失去其“清明了知”的深度。 |
代表经(本组重点)
- 第一·精进发动经 — 开篇点出善法生起的第一个发动点。
- 第三·少欲经 — 与第二经“多欲”形成对比,揭示减法中的力量。
- 第五·知足经 — 把“知足”定位为善法不退失的关键条件。
- 第七·如理作意经 — 整品的核心枢纽,心的投向方式决定一切。
- 第九·正知经 — 将“正知”提升到善法生灭的决定性高度。
- 第十·恶友性经 — 唯一一条涉及外在人际关系因素的经文,值得对照前面九条内在品质来读。