别住犍度集之释
Pārivāsikakkhandhakakathā
呵责、依止、驱摈、下意,及三类举罪——我将阐明此七种羯磨。
Tajjanīyaṃ niyassañca, pabbājaṃ paṭisāraṇaṃ; Tividhukkhepanañcāti, satta kammāni dīpaye.
Tecattālīsa vattāni, khandhake kammasaññite; Navādhikāni tiṃseva, khandhake tadanantare.
如此,一切行法总计八十二种,为大仙所宣说;其中犍度中的诸行法,则依已取与未取而作区分。
Evaṃ sabbāni vattāni, dvāsīteva mahesinā; Honti khandhakavattāni, gahitāgahaṇena tu.
对于已受持的比丘,别住与行法;
如何说为夜断?如何成行法断?
Pārivāsañca vattañca, samādinnassa bhikkhuno; Ratticchedo kathaṃ vutto, vattabhedo kathaṃ bhave?
共住与别住两者,以及不予告知,
对于行别住的比丘,断绝夜分亦是恶作。
Sahavāso vināvāso, anārocanameva ca; Pārivāsikabhikkhussa, ratticchedo ca dukkaṭaṃ.
若与本性比丘同住一屋檐下,
以共同用水等而共住,对被举罪者则禁止。
Ekacchanne panāvāse, pakatattena bhikkhunā; Nivāso dakapātena, ukkhittassa nivārito.
“对于行别住的比丘,内部亦不可得。”这是已经说过的。然而,在《大注疏》中……
二七五五。
Pārivāsikabhikkhussa, antoyeva na labbhati; Iccevaṃ pana niddiṭṭhaṃ, mahāpaccariyaṃ pana.
2755于大注疏等中,已无差别而说;
2755.
于大注疏等中,已无差别而说:‘由两者被烧毁故,住处即被遮止。’
‘‘Avisesena niddiṭṭhaṃ, mahāaṭṭhakathādisu; Ubhinnaṃ dakapātena, nivāso vārito’’ti hi.
若在无比丘的住处,或在任何非住处,别住比丘的别住中断,即犯恶作。
Abhikkhuke panāvāse, anāvāsepi katthaci; Vippavāsaṃ vasantassa, ratticchedo ca dukkaṭaṃ.
2757别住比丘若于见比丘的那一刹那,不告知彼比丘,则成夜分中断,犯恶作。
2757.
行别住比丘见到比丘的当下,
若不告知对方,此比丘的夜间便告中断,犯恶作。
Pārivāsikabhikkhussa, bhikkhuṃ disvāna taṅkhaṇe; Nārocentassa cetassa, ratticchedo ca dukkaṭaṃ.
Pañceva ca yathāvuḍḍhaṃ, labhate pārivāsiko; Kātuṃ tattheva ca ṭhatvā, uposathapavāraṇaṃ.
若僧团施主依戒腊施与雨安居衣,
同样,他获得指定食与食物,此即五种。
Vassasāṭiṃ yathāvuḍḍhaṃ, denti ce saṅghadāyakā; Oṇojanaṃ tathā bhattaṃ, labhate pañcime pana.
灭诤犍度释义。
Samathakkhandhakakathā
Vivādādhāratā cānu-vādādhikaraṇampi ca; Āpattādhāratā ceva, kiccādhikaraṇampi ca.
Etāni pana cattāri, vuttāni ca mahesinā; Bhedakārakavatthūni, vivādo tattha nissito.
Vipattiyo catassova, anuvādo upāgato;
所谓持罪者,有七种罪聚。
Āpattādhāratā nāma, satta āpattiyo matā.
2763依于僧团事务,行事诤可能生起;
2763.
依于僧团事务,行事诤可能生起;
而对于此四种,若完全止息,则称为灭诤。
Saṅghakiccāni nissāya, kiccādhikaraṇaṃ siyā; Etesaṃ tu catunnampi, samattā samathā matā.
现前、忆念与不痴,以及自认调伏,
觅罪相调伏,以及多觅调伏。
Sammukhā sati cāmūḷho, paṭiññāvinayopi ca; Tassapāpiyasī ceva, tathā yebhuyyasīpi ca.
Tiṇavatthārako ceva, sattamo vinayo mato; Sattime samathā vuttā, buddhenādiccabandhunā.
争论以两种调伏法止息,随举以四种调伏法止息;
然而,罪过仅以三种调伏法止息,事务以一种调伏法止息。
Vivādo sammati dvīhi, anuvādo catūhi ca; Āpatti pana tīheva, kiccamekena sammati.
于此,争论以第六及第一种调伏法止息;
依现前调伏等,次第亦以三种调伏法而得止息。
Chaṭṭhena paṭhamenāpi, vivādo ettha sammati; Sammukhāvinayādīhi, anupubbena tīhipi.
Tatheva pañcamenāpi, anuvādo hi sammati; Sammukhena paṭiññāya, tiṇavatthārakena ca.
罪的止息,唯依三种灭诤法进行;以现前调伏,作为一种义务而被认可。
Āpattūpasamaṃ yāti, tīheva samathehi sā; Sammukhāvinayeneva, kiccamekena sammati.
Yebhuyyasikakamme tu, salākaṃ gāhaye budho; Gūḷhena vivaṭenāpi, kaṇṇajappena vā pana.
Alajjussade gūḷhena, vivaṭeneva lajjisu; Bālesu kaṇṇajappena, salākaṃ gāhaye budho.
Lajjī alajjī bāloti, kena sakkā vijānituṃ? Sakena kammunāyeva, tena sakkā vijānituṃ.
故意犯戒,且覆藏罪过;
行于贪欲等邪径,如此之人即是无惭者。
Āpajjati ca sañcicca, āpattiṃ parigūhati; Chandādiagatiṃ yāti, alajjī ediso siyā.
不故意犯戒,亦不覆藏罪过;不行贪欲等邪径,如此之人即是有惭者。
Nāpajjati ca sañcicca, āpattiṃ na ca gūhati; Na gacchatigatiñcāpi, ediso lajji puggalo.
恶思惟、恶言语,以及造恶行者;
像这样的人,便依相状而被了知为“愚者”。
Duccintito ca dubbhāsī, tathā dukkaṭakāriko; Ediso pana ‘‘bālo’’ti, lakkhaṇeneva ñāyati.
以三种方式取筹,于众多说法者中;以多数决羯磨,胜者说为应作。
Tidhā salākagāhena, bahukā dhammavādino; Yebhuyyasikakammena, kattabbanti jinobravi.
无惭而应受呵责者,亦为行为不净者——此人堪为惩彼过羯磨的对象。
Alajjī sānuvādo ca, asucī kammato ca yo; Tassapāpiyasīkamma-yoggo so hoti puggalo.
当争论与吵闹生起,不小的诤论发生时;
当造作了许多非沙门行,且无尽的言说现前时;
Bhaṇḍane kalahe jāte, vivādasmiṃ anappake; Bahuassāmaṇe ciṇṇe, anaggepi ca bhassake.
Mūlamūlaṃ gavesantaṃ, hoti vāḷañca kakkhaḷaṃ; Tiṇavatthārakeneva, kātabbanti pakāsitaṃ.
Yathā ca tiṇapaṇṇena, channaṃ gūthañca muttakaṃ; Na ca vāyati duggandhaṃ, vūpasammati taṅkhaṇe.
除去粗重罪及与在家众相关者,
及见处罪,凡不在此列者。
Ṭhapetvā thullavajjañca, gihīhi paṭisaṃyutaṃ; Diṭṭhāvikammikañceva, yo ca tattha na hoti taṃ.
对于其余诸罪,乃至达上坛场为止,彼即清净无犯;于草覆地亦然。
Sesāyāpattiyā yāva, upasampadamāḷato; Suddho hoti nirāpatti, tiṇavatthārake tathā.
小事犍度之释。
Khuddakavatthukkhandhakakathā
或于树上、墙上、楼阁、柱等之处,
沐浴时若摩擦自身,犯恶作。
Rukkhe vā pana kuṭṭevā, aṭṭāne thambhakesu vā; Nhāyamāno sakaṃ kāyaṃ, ugghaṃseyyassa dukkaṭaṃ.
不应以天手、以石线摩擦身体,亦不应以身体相互摩擦。
Kāyaṃ gandhabbahatthena, kuruvindakasuttiyā; Mallakena na ghaṃseyya, nāññamaññañca kāyato.
所谓未制作的钵,唯对病者开许;
Akataṃ mallakaṃ nāma, gilānasseva vaṭṭati;
所谓已制作的钵,对一切人皆不开许;
Kataṃ taṃ mallakaṃ nāma, sabbesampi na vaṭṭati.
头盖骨碎片、砖块碎片,一切粗劣的石片;
无论病者或非病者,皆开许使用布卷。
Kapāliṭṭhakakhaṇḍāni, sabbassa puthupāṇikaṃ; Gilānassāgilānassa, vatthavaṭṭi ca vaṭṭati.
已说浮石、石块、砾石可用于摩足;
圆形或方形的人工制品,则不开许。
Vuttā pheṇakapāsāṇa-kathalā pādaghaṃsane; Vaṭṭaṃ vā caturassaṃ vā, katakaṃ na ca vaṭṭati.
凡任何装饰品,持之即犯恶作;
比丘即使仅持如多罗叶大小者亦然。
Yaṃ kiñcipi alaṅkāraṃ, dhārentassapi dukkaṭaṃ; Hoti antamaso tāla-paṇṇamattampi bhikkhuno.
若以手或手梳梳理自己的头发,
或以刮刀、刷子,我说此为恶作。
Osaṇheyya sake kese, yo hatthaphaṇakena vā; Phaṇakenapi kocchena, dukkaṭaṃ tassa niddise.
为了顺毛而使毛发自然伏倒,比丘应逆着毛发的方向涂抹。
Sitthatelodatelehi , maṇḍanatthaṃ na vaṭṭati; Anulomanipātatthaṃ, uddhaṃlomena bhikkhunā.
Hatthaṃ telena temetvā, puñchitabbā siroruhā; Vaṭṭatuṇhābhitattassa, allahatthena puñchituṃ.
于镜中、水中,或任何处所,无故观看自己面容者,犯恶作。
Ādāse udapatte vā, yattha katthaci attano; Mukhabimbaṃ vinā hetuṃ, olokentassa dukkaṭaṃ.
为察看“面部是否有伤”的病因,以及为觉知“是否已老”的寿行,允许。
‘‘Sañchaviṃ tu mukhaṃ, no’’ti, daṭṭhumābādhapaccayā; ‘‘Jiṇṇo no’’tāyusaṅkhāra-jānanatthañca vaṭṭati.
若比丘为了观看舞蹈、歌唱,或为了观看或听闻乐器演奏而前往,即犯恶作。
即使仅为观看孔雀之舞,亦犯恶作;即使仅为听闻象之鸣叫,亦犯恶作。
Naccaṃ vā pana gītaṃ vā, vāditaṃ vāpi bhikkhuno; Daṭṭhuṃ vā pana sotuṃ vā, gacchato hoti dukkaṭaṃ.
即使仅为观看,孔雀之舞亦不可为
即使仅为听闻,调御之歌亦不可为
Daṭṭhumantamaso mora-naccampi ca na vaṭṭati; Sotumantamaso danta-gītampi ca na vaṭṭati.
Naccantassa sayaṃ vāpi, naccāpentassa dukkaṭaṃ; Anāpattantarārāme, ṭhatvā suṇāti passati.
若心想“我将观看”舞蹈、歌唱或演奏,而从一寺前往另一寺者,犯恶作。
若心想“我将观看”舞蹈、歌唱或演奏,而从一寺前往另一寺者,犯恶作。
‘‘Passissāmī’’ti naccaṃ vā, gītaṃ vā pana vāditaṃ; Vihārato vihāraṃ vā, gacchato hoti dukkaṭaṃ.
Āpattantovihārepi, uṭṭhahitvāna gacchato; Ṭhatvā gīvaṃ pasāretvā, passatopi ca vīthiyaṃ.
Kesā dīghā na dhāreyyā, yo dhāreyyassa dukkaṭaṃ; Dvaṅgulaṃ vā dumāsaṃ vā, tato uddhaṃ na vaṭṭati.
Nakhe nāsikalomāni, dīghāni na tu dhāraye; Na ca vīsatimaṭṭhaṃ vā, kātuṃ vaṭṭati bhikkhuno.
若令人别剃其须,或留髭须;
或于狭迫之处,令人拔除体毛,皆属恶作。
Kappāpeyya visuṃ massuṃ, dāṭhikaṃ vā ṭhapeyya yo; Saṃharāpeyya vā lomaṃ, sambādhe tassa dukkaṭaṃ.
用剪刀剪断头发者,亦说为恶作;
无病者以他法(剪发),或令他人剪者,亦如是。
Chindato dukkaṭaṃ vuttaṃ, kese kattarikāya vā; Agilānassa aññena, chindāpentassa vā tathā.
若割断自己的男根,犯偷兰遮;
截断其余肢体或行自杀者,犯恶作罪。
Chindato attano aṅga-jātaṃ thullaccayaṃ siyā; Sesaṅgachedane atta-vadhe āpatti dukkaṭaṃ.
若被蛇、虫等所咬,因此病缘故,
截断肢体或放出血液,无犯。
Ahikīṭādidaṭṭhassa, tādisābādhapaccayā; Na doso chindato aṅgaṃ, mocentassa ca lohitaṃ.
若未询问而行路,犯恶作;若于路中遇乞求者而不给予,亦犯恶作。
于路途之中,对乞求者同样不给予者,此(恶作)亦同。
Aparissāvano maggaṃ, sace gacchati dukkaṭaṃ; Yācamānassa vā magge, tathevādadatopi taṃ.
裸者不应食,不应饮,不应嚼食,不应尝食;
不应施与,不应受取,亦不应直行。
Na bhuñje na pive naggo, na khāde na ca sāyaye; Na dade na ca gaṇheyya, na gaccheyyapi añjasaṃ.
Vanditabbaṃ na naggena, vandāpetabbameva vā; Parikammaṃ na kātabbaṃ, na naggena ca kāraye.
于预备工作中,衣遮覆者有三种,即暖房等,已说于一切处皆许可。
Parikamme paṭicchādī, tisso jantāgharādikā; Vuttā, vatthapaṭicchādī, sabbattha pana vaṭṭati.
Yattha katthaci peḷāyaṃ, bhuñjituṃ na ca vaṭṭati; Ekato bhuñjato hoti, dukkaṭaṃ ekabhājane.
Ekapāvuraṇā eka-ttharaṇā vā nipajjare; Ekamañcepi vā tesaṃ, hoti āpatti dukkaṭaṃ.
Na nisīdeyya saṅghāṭi-pallatthikamupāgato; Kiñci kīḷaṃ na kīḷeyya, palitaṃ na ca gāhaye.
眉间、额上,或胡须中所生者,
如是白发等,令人拔除亦许可。
Bhamukāya nalāṭe vā, dāṭhikāyapi uggataṃ; Tādisaṃ palitaṃ caññaṃ, gāhāpetumpi vaṭṭati.
若比丘无病而持伞者,恶作;
但为守护自身衣等而持者,则得许可。
Agilāno sace bhikkhu, chattaṃ dhāreyya dukkaṭaṃ; Attano cīvarādīnaṃ, guttatthaṃ pana vaṭṭati.
象鼻形、四角形、鱼尾形之衣,
穿着圆形或棕榈叶形衣者,犯恶作。
Hatthisoṇḍaṃ catukkaṇṇaṃ, vasanaṃ macchavāḷakaṃ; Velliyaṃ tālavaṇṭañca, nivāsentassa dukkaṭaṃ.
或以居士式作披覆衣,披覆者犯恶作;
于下衣与上衣的穿着中,齐整方为如法。
Gahipārupanaṃ vāpi, pārupantassa dukkaṭaṃ; Nivāsane pārupane, parimaṇḍalatā matā.
不应教授顺世论,也不应学习它;
畜生明也不应教授,比丘不应教说这些。
Lokāyataṃ na vāceyya, na ca taṃ pariyāpuṇe; Na tiracchānavijjā vā, vācetabbāva bhikkhunā.
Na ca vaṭṭati dhāretuṃ, sabbā cāmaribījanī; Na cālimpeyya dāyaṃ vā, na ca lañje mukhampi ca.
不应担两头扁担,中间扁担则被允许;
以头、肩、膝承受垂挂之重担,于此无过失。
Na vahe ubhatokājaṃ, vaṭṭatantarakājakaṃ; Sīsakkhandhakaṭolamba-bhāre doso na vijjati.
比丘所用齿木,长度以八指为上限等,最短为四指;
若咀嚼,犯恶作罪。
Aṭṭhaṅgulādikaṃ bhikkhu, pacchimaṃ caturaṅgulā; Khādato dantakaṭṭhañca, hoti āpatti dukkaṭaṃ.
不应攀登树木;纵有要事,亦止于人身之高;
然于危难之时,可随宜攀登,亦为开许。
Rukkhaṃ nevābhirūheyya, kicce satipi porisaṃ; Āpadāsu yathākāmaṃ, vaṭṭatevābhirūhituṃ.
Lasuṇaṃ na ca khādeyya, sace nākallako siyā; Nāropetabbakaṃ buddha-vacanaṃ aññathā pana.
被投掷者应说:‘愿活。’在家人则应说:‘愿汝等活。’以‘愿汝活’而说者,说‘愿长久活’是允许的。
Khipitena ca vattabbaṃ, ‘‘jīvā’’ti, gihinā puna; ‘‘Jīvathā’’ti ca vuttena, ‘‘ciraṃ jīvā’’ti vaṭṭati.
Sāmaṇeraṃ gahaṭṭhaṃ vā, ākoṭentassa dukkaṭaṃ; Sayane pupphasaṃkiṇṇe, na vaṭṭati nipajjituṃ.
Khurabhaṇḍaṃ na gaṇheyya, sace nhāpitapubbako; Na ca dhāraṇiyā uṇhī, sabbā bāhiralomikā.
Aṅgarāgaṃ karontassa, dukkaṭaṃ samudīritaṃ; Akāyabandhanassāpi, gāmaṃ pavisatopi ca.
Lohajaṃ dārujaṃ sabbaṃ, kappiyaṃ mattikāmayaṃ; Vinā satthañca pattañca, katakaṃ kumbhakārikaṃ.
住所犍度论。
Senāsanakkhandhakakathā
有靠背的座椅,即使超出规定尺寸,亦许使用;
同样地,五支椅亦许使用,七支椅亦然。
Āsandiko atikkanta-pamāṇopi ca vaṭṭati; Tathā pañcaṅgapīṭhampi, sattaṅgampi ca vaṭṭati.
在家中,以棉絮填充的敷具、床榻与座椅,用以坐卧;
以及作为头枕与足枕的靠垫,对无病者亦为许可。
Tūlonaddhā ghareyeva, mañcapīṭhā nisīdituṃ; Sīsapādūpadhānañca, agilānassa vaṭṭati.
为病者铺设卧具,并置枕垫于其处;
给予覆布后,躺卧时许可使用。
Santharitvā gilānassa, upadhānāni tattha ca; Paccattharaṇakaṃ datvā, nipajjantassa vaṭṭati.
横量一拳,此为枕头的尺寸;
纵向量取一肘半,或二肘。《古论》中如是说。
Tiriyaṃ muṭṭhiratanaṃ, hoti bimbohanaṃ mitaṃ; Dīghato ca diyaḍḍhaṃ vā, dvihatthanti kurundiyaṃ.
以布片、叶、羊毛、草、树皮这五种充填;
座垫共有五种,依绒毛的数量而区分。
Pūritā coḷapaṇṇuṇṇa-tiṇavākehi pañcahi; Bhisiyo bhāsitā pañca, tūlānaṃ gaṇanāvasā.
五种床垫与三种棉,
兽毛与鸟毛,这些都是枕头的胎藏。
Bhisitūlāni pañceva, tathā tūlāni tīṇipi; Lomāni migapakkhīnaṃ, gabbhā bimbohanassime.
人毛在毛类中,巴古拉等花在花类中;
纯净的多摩喇叶,在叶类中则不允许。
Manussalomaṃ lomesu, pupphesu bakulādikaṃ; Suddhaṃ tamālapattañca, paṇṇesu na ca vaṭṭati.
绵毛等物及五类绵絮;
此为大雄所开许之坐褥;
然在《摩苏罗伽》中则为应理。
Uṇṇādikaṃ pañcavidhañca tūlaṃ; Mahesinā yaṃ bhisiyaṃ pavuttaṃ; Masūrake taṃ pana vaṭṭatīti; Kurundiyaṃ aṭṭhakathāya vuttaṃ.
凡此三种棉,若充作褥垫,皆不如法;
若掺以多摩罗叶,则于一切处皆成应法。
Yadetaṃ tividhaṃ tūlaṃ, bhisiyaṃ taṃ akappiyaṃ; Missaṃ tamālapattaṃ tu, sabbattha pana vaṭṭati.
男子、女人的形色,或投生畜生道者的形色;
若令人作或自作,皆犯恶作罪。
Rūpaṃ tu purisitthīnaṃ, tiracchānagatassa vā; Kārentassa karoto vā, hoti āpatti dukkaṭaṃ.
然而,本生故事或本事,即使请他人制作也无妨;
花鬘、藤蔓之类的工艺,自己亲手做也是可以的。
Jātakaṃ pana vatthuṃ vā, kārāpetuṃ parehi vā; Mālākammaṃ latākammaṃ, sayaṃ kātumpi vaṭṭati.
所谓“同座者”,即是以二雨安居而论;
Samānāsaniko nāma, dvīhi vassehi yo pana;
Vuḍḍho vā daharo vāpi, vassenekena vā pana.
Samānavasse vattabbaṃ, kiñca nāmidha vijjati; Sattavassativassehi, pañcavasso nisīdati.
Heṭṭhā dīghāsanaṃ tiṇṇaṃ, yaṃ pahoti nisīdituṃ; Ekamañcepi pīṭhe vā, dve nisīdanti vaṭṭati.
除黄门外,双性人与女人,
于长座上,一切人皆许就座。
Ubhatobyañjanaṃ itthiṃ, ṭhapetvā paṇḍakaṃ pana; Dīghāsane anuññātaṃ, sabbehipi nisīdituṃ.
前分者、后分者,以及中间解脱者,
三种住所取得者,由正自觉者所宣说。
Purimiko pacchimiko, tathevantaramuttako; Tayo senāsanaggāhā, sambuddhena pakāsitā.
从破晓前,直至布萨日,
再次破晓尚未到来之际,
这即是执取住所者。
Pubbāruṇā pāṭipadassa yāva; Punāruṇo bhijjati neva tāva; Idañhi senāsanagāhakassa; Khettanti vassūpagame vadanti.
清晨已执取住所后,若有其他比丘来请求,
若有人来索取,应告知他:‘已被取用。’
Pātova gāhite añño, bhikkhu senāsane pana; Sace yācati āgantvā, vattabbo gāhitanti so.
未征得僧团许可而受用的雨安居住处物,即使在雨安居期间离去,若返回,仍可获得该住处所生之利养。
即使在雨安居内还俗者,若返回,仍可获得该处所生之物。
Saṅghikaṃ apaloketvā, gahitaṃ vassavāsikaṃ; Antovassepi vibbhanto, labhate tatrajaṃ sace.
若比丘已出雨安居,从住处主人手中获得任何物品,
取得净物后,便给予他自己。
Vuṭṭhavasso sace bhikkhu, kiñci āvāsihatthato; Gahetvā kappiyaṃ bhaṇḍaṃ, datvā tassattano pana.
“在某家族中,我的雨安居衣已被取去,你去取来吧。”这样说后,他便前往他方。
他说:“已拿起者,你便拿着吧。”说完即往他方而去。
‘‘Asukasmiṃ kule mayhaṃ, vassāvāsikacīvaraṃ; Gāhitaṃ gaṇha’’iccevaṃ, vatvā gacchati so disaṃ.
2848若在所往之处还俗,则不得(再出家)。
2848.
Uppabbajati ce tattha, gataṭṭhāne, na labbhati; Gahetuṃ tassa sampattaṃ, saṅghikaṃyeva taṃ siyā.
然而,若于其处当面令人受取,
一切应得的雨安居衣,他悉皆获得。
Manusse sammukhā tattha, paṭicchāpeti ce pana; Sabbaṃ labhati sampattaṃ, vassāvāsikacīvaraṃ.
园与精舍,及两种地基;
垫褥、枕头、床榻与椅凳,此为第三。
Ārāmo ca vihāro ca, vatthūni duvidhassapi; Bhisi bimbohanaṃ mañca-pīṭhanti tatiyaṃ pana.
铜锅、铜釜、铜瓶与铜水器;
刀、斧、锄、斧头与钉锤。
Lohakumbhī kaṭāhañca, bhāṇako lohavārako; Vāsi pharasu kuddālo, kuṭhārī ca nikhādanaṃ.
藤、竹、草、叶,以及文若草与芦苇;
泥土与木器,第五种如其所说。
Valli veḷu tiṇaṃ paṇṇaṃ, muñjapabbajameva ca; Mattikā dārubhaṇḍañca, pañcamaṃ tu yathāha ca.
二法以二所摄,第三以四所摄;第四分九分,第五知为八分。
‘‘Dvīhi saṅgahitāni dve, tatiyaṃ catusaṅgahaṃ; Catutthaṃ navakoṭṭhāsaṃ, pañcamaṃ aṭṭhadhā mataṃ.
Iti pañcahi rāsīhi, pañcanimmalalocano; Pañcavīsavidhaṃ nātho, garubhaṇḍaṃ pakāsayi’’.
Idañhi pana saṅghassa, santakaṃ garubhaṇḍakaṃ; Vissajjento vibhājento, bhikkhu thullaccayaṃ phuse.
比丘的重物,应由僧团或众团处分;
若自行舍弃,所舍不成舍;若自行分配,所分不成分。
Bhikkhunā garubhaṇḍaṃ tu, saṅghena hi gaṇena vā; Vissajjitamavissaṭṭhaṃ, vibhattamavibhājitaṃ.
Purimesu hi tīsvettha, na catthāgarubhaṇḍakaṃ; Lohakumbhī kaṭāho ca, lohabhāṇakameva ca.
三类小物品,此亦是重物;
足用器、铜水壶,视为应分物。
Tividhaṃ khuddakaṃ vāpi, garubhaṇḍakamevidaṃ; Pādagaṇhanako loha-vārako bhājiyo mato.
Uddhaṃ pana tato loha-vārako garubhaṇḍakaṃ; Bhiṅkārādīni sabbāni, garubhaṇḍāni honti hi.
铁钵应作分配;
铜制水壶亦然;
烟管等物则不然;
应当分配,如是已显明。
Bhājetabbo ayopatto; Tambāyothālakāpi ca; Dhūmanettādikaṃ neva; Bhājetabbanti dīpitaṃ.
凡是自己获得的那件铜器,哪怕只是少许;
比丘不应将其作为个人的受用而享用。
Attanā paṭiladdhaṃ taṃ, lohabhaṇḍaṃ tu kiñcipi; Na puggalikabhogena, bhuñjitabbañhi bhikkhunā.
Kaṃsavaṭṭakalohānaṃ, bhājanānipi sabbaso; Na puggalikabhogena, vaṭṭanti paribhuñjituṃ.
对于锡制品亦当以此方式,被具辨察者了知;
于僧团所有物中无有过犯,于在家人所有物中亦尔。
Tipubhaṇḍepi eseva, nayo ñeyyo vibhāvinā; Na doso saṅghike atthi, gihīnaṃ santakesu vā.
乳石所生的重物,如铜盘等;
从足握持以上,罐是重物。
Khīrapāsāṇasambhūtaṃ, garukaṃ taṭṭakādikaṃ; Pādagaṇhanato uddhaṃ, ghaṭako garubhaṇḍako.
由角、银所成者,由仿制珍宝所成者,由水晶所生者;
诸容器皆不适宜,纵然是在家众所有亦然。
Siṅgisajjhumayaṃ hāra-kūṭajaṃ phalikubbhavaṃ; Bhājanāni na vaṭṭanti, gihīnaṃ santakānipi.
凿子、小铲为轻物,大件为重物;
医师之斧亦然,放血针也是如此。
Vāsi bhājaniyā khuddā, garubhaṇḍaṃ mahattarī; Tathā pharasu vejjānaṃ, sirāvedhanakampi ca.
斧、凿、锄——此类掘具是重物;
“山峰也以此同理而被执取”,此义已阐明。
Kuṭhāri vāsi kuddālo, garubhaṇḍaṃ nikhādanaṃ; Sikharampi ca teneva, gahitanti pakāsitaṃ.
四方口、斗口,以及弯曲口;
凡有柄的小掘具,皆是重物。
Caturassamukhaṃ doṇi-mukhaṃ vaṅkampi tattha ca; Sadaṇḍaṃ khuddakaṃ sabbaṃ, garubhaṇḍaṃ nikhādanaṃ.
拳量器、钳子或秤等;
凡有施与僧团之物,彼一切皆为重物。
Muṭṭhikamadhikaraṇī , saṇḍāso vā tulādikaṃ; Kiñci saṅghassa dinnaṃ ce, taṃ sabbaṃ garubhaṇḍakaṃ.
Nhāpitassa ca saṇḍāso, kattarī ca mahattarī; Mahāpipphalakaṃ tunna-kārānaṃ garubhaṇḍakaṃ.
藤蔓若已施予僧团,或是于僧团属地生长且受保护者,
乃至半臂大小者,藤条等亦为重物。
Valli saṅghassa dinnā vā, tatthajātāpi rakkhitā; Aḍḍhabāhuppamāṇāpi, garu vettalatādikā.
由线、树皮等所成的绳索或系带,
然而,当施与僧团时,便成为重物。
Suttavākādinibbattā, rajjukā yottakāni vā; Saṅghassa dinnakāle tu, gacchanti garubhaṇḍataṃ.
以椰子之纤维、树皮,或以任何物,
凡卷绕而作成之一卷,亦为重物。
Nāḷikerassa hīre vā, vāke vā pana kenaci; Vaṭṭetvā hi katā eka-vaṭṭāpi garubhaṇḍakaṃ.
竹若施与僧团,或为生于彼处者所守护;
长八指、针杆大小者,为重物。
Veḷu saṅghassa dinno vā, rakkhito tatthajātako; Aṭṭhaṅgulāyato sūci-daṇḍamatto garuṃ siyā.
Chattadaṇḍasalākāyo, daṇḍo kattarayaṭṭhipi; Pādagaṇhanakā tela-nāḷī bhājaniyā ime.
在文阇草等中,哪怕仅有一握之量,亦为重物;
在贝叶等中,乃至一片,或于彼处所生之物,若已施与。
Muñjādīsupi yaṃ kiñci, muṭṭhimattaṃ garuṃ siyā; Tālapaṇṇādimekampi, dinnaṃ vā tatthajātakaṃ.
2877八指量的空白书册,亦为重物。
2877.
即使仅是八指宽的空书册,亦为重物;
黏土、天然土,或五色土,又或石灰,也是如此。
Aṭṭhaṅgulappamāṇopi, garukaṃ rittapotthako; Mattikā pakatī vāpi, pañcavaṇṇā sudhāpi vā.
于戒等中,或有所施之物,或于彼处所生者;
如多罗果大小者,即说为重物。
Silesādīsu vā kiñci, dinnaṃ vā tatthajātakaṃ; Tālapakkapamāṇaṃ tu, garubhaṇḍanti dīpitaṃ.
凡藤、竹等物,若未被守护、未被保护者;
则不成为重物,可随意取用。
Valliveḷādikaṃ kiñci, arakkhitamagopitaṃ; Garubhaṇḍaṃ na hoteva, gahetabbaṃ yathāsukhaṃ.
若为已守护、已保护之物,取者取时——
应当给予等量或超额,或仅给予增益之物。
Rakkhitaṃ gopitaṃ vāpi, gahetabbaṃ tu gaṇhatā; Samakaṃ atirekaṃ vā, datvā phātikameva vā.
眼药、雌黄,以及阿魏、雄黄;
应当了知,此乃可分配,这是智者、通达律者所了知的。
Añjanaṃ haritālañca, tathā hiṅgu manosilā; Bhājetabbanti viññeyyaṃ, viññunā vinayaññunā.
Dārubhaṇḍepi yo koci, sūcidaṇḍappamāṇako; Aṭṭhaṅgulāyato dāru-bhaṇḍako garubhaṇḍakaṃ.
然而,在大注疏中,则是分别之后方予显示;
有脚床为七支组合,还有贤座与小座。
Mahāaṭṭhakathāyaṃ tu, vibhajitvāva dassitaṃ; Āsandikopi sattaṅgo, bhaddapīṭhañca pīṭhikā.
Pīṭhameḷakapādañca, tathāmaṇḍakavaṭṭakaṃ; Kocchaṃ palālapīṭhañca, dhovane phalakampi ca.
捆包、木槌,以及捶衣用的木槌,
以及容器与箱柜、船与染槽。
Bhaṇḍikā muggaro ceva, vatthaghaṭṭanamuggaro; Ambaṇampi ca mañjūsā, nāvā rajanadoṇikā.
汤匙、小箱、小容器与勺子;
然而,如是等一切,皆是僧团的粗重物。
Uḷuṅkopi samuggopi, karaṇḍampi kaṭacchupi; Evamādi tu sabbampi, saṅghikaṃ garubhaṇḍakaṃ.
Sabbaṃ dārumayaṃ geha-sambhāraṃ garukaṃ mataṃ; Bhājiyaṃ kappiyaṃ cammaṃ, akappiyamabhājiyaṃ.
羊皮革被视为重物,臼等也是如此;
织工等类的器具,以及僧团共有的农具。
Eḷacammaṃ garuṃ vuttaṃ, tathevodukkhalādikaṃ; Pesakārādibhaṇḍañca, kasibhaṇḍañca saṅghikaṃ.
同样地,钵托、钵盖与扇子;
扇子、簸箕、篮子,以及所有的扫帚,皆为重物。
Tathevādhārako patta-pidhānaṃ tālavaṇṭakaṃ; Bījanī pacchi caṅkoṭaṃ, sabbā sammuñjanī garu.
任何地敷之物,任何草席;
以及有轮的车乘,这一切皆是重物。
Yaṃ kiñci bhūmattharaṇaṃ, yo koci kaṭasārako; Cakkayuttakayānañca, sabbampi garubhaṇḍakaṃ.
伞、扇、角制容器与葫芦容器;
鞋、钻火木、滤水器等,这些是轻物。
Chattañca muṭṭhipaṇṇañca, visāṇaṃtumbabhājanaṃ; Upāhanāraṇīdhamma-karaṇādi lahuṃ idaṃ.
象牙与犀角,如其本来,尚未经切削;
床脚等一切应切削之物,凡未完成者。
Hatthidanto visāṇañca, yathāgatamatacchitaṃ; Mañcapādādi yaṃ kiñci, bhājanīyamaniṭṭhitaṃ.
已完成者、已切削者,及阿魏盒、眼药管与药签、药器与拭水布。
Niṭṭhito tacchito vāpi, vidho hiṅgukaraṇḍako; Añjanī ca salākāyo, bhājanī udapuñchanī.
一切陶工所制之器,若堪受用者,
即钵、炭锅、烟筒、瓦片等。
Sabbaṃ kulālabhaṇḍampi, paribhogārahaṃ pana; Pattaṅgārakaṭāhañca, dhūmadānaṃ kapallikā.
塔、灯树、堆积物、覆盖物、砖等,凡属僧团所有,皆已明示为重物。
Thūpikā dīparukkho ca, cayanacchadaniṭṭhakā; Saṅghikaṃ pana sabbampi, garubhaṇḍanti dīpitaṃ.
Patto kañcanako ceva, thālakaṃ kuṇḍikāpi ca; Ghaṭako lohabhaṇḍepi, kuṇḍikāpi ca bhājiyā.
以重物换重物,以固定物换固定物;
转归僧团所有后方得取用。
Garunā garubhaṇḍañca, thāvarena ca thāvaraṃ; Saṅghassa parivattetvā, gaṇhituṃ pana vaṭṭati.
Adhotena ca pādena, nakkame sayanāsanaṃ; Allapādena vā bhikkhu, tatheva saupāhano.
若于地面吐唾,或于经过处理的地面上;
若倚靠着经过处理的墙壁,犯恶作。
Bhūmiyā niṭṭhubhantassa, parikammakatāya vā; Parikammakataṃ bhittiṃ, apassentassa dukkaṭaṃ.
僧团已预备好的场地与床座,
当以自己之敷具铺设后,方可(以身)触之。
Parikammakataṃ bhūmiṃ, saṅghikaṃ mañcapīṭhakaṃ; Attano santakeneva, pattharitvāna kenaci.
若欲睡眠,应立即卧下;
身体任何部分触床者,犯恶作。
Nipajjitabbaṃ, sahasā, tassa niddāyato yadi; Sarīrāvayavo koci, mañcaṃ phusati dukkaṭaṃ.
Lomesu pana lomānaṃ, gaṇanāyeva dukkaṭaṃ; Talena hatthapādānaṃ, vaṭṭatakkamituṃ pana.
某份价值千钱的团食,连同衣
钵与必需品,经书写记录后安置给比丘
Sahassagghanako koci, piṇḍapāto sacīvaro; Patto avassikaṃ bhikkhuṃ, likhitvā ṭhapitopi ca.
如是团食,纵经六十年后
佛陀应施与年满六十者,以维持寿命。
Tādiso piṇḍapātova, saṭṭhivassānamaccaye; Uppanno saṭṭhivassassa, ṭhitikāya dade budho.
食指定食后,若成为沙弥;
事后,他便可依沙弥律取得该份。
Uddesabhattaṃ bhuñjitvā, jāto ce sāmaṇerako; Gahetuṃ labhati taṃ pacchā, sāmaṇerassa pāḷiyā.
满二十岁者,明日将得诵戒;若他今日受具足戒,则过去的住期应得成立。
Sampuṇṇavīsavasso yo, sve uddesaṃ labhissati; Ajja so upasampanno, atītā ṭhitikā siyā.
然而,若得食筹,当日却未得食;
若次日获得者,应取之,当无疑惑。
Sace pana salākā tu, laddhā bhattaṃ na taṃdine; Laddhaṃ, punadine tassa, gāhetabbaṃ, na saṃsayo.
对于上衣下裳、饮食及独一住处的行者,应清净安立后,方可给予签筹。
Uttaruttaribhaṅgassa, bhattassekacarassa hi; Visuñhi ṭhitikā katvā, dātabbā tu salākikā.
若仅得食,而未得上衣之份;
或得上衣之份,或唯不得食。
Bhattameva sace laddhaṃ, na panuttaribhaṅgakaṃ; Laddhamuttaribhaṅgaṃ vā, na laddhaṃ bhattameva vā.
无论以何种方式未得何物,对于那些物,
于次日,亦应令其取得种种所需,此义已明。
Yena yena hi yaṃ yaṃ tu, na laddhaṃ, tassa tassa ca; Taṃ taṃ punadine cāpi, gāhetabbanti dīpitaṃ.
以僧团指定食为首的诸食,此亦有七种,
客比丘食等四种,已作宣说。
Saṅghuddesādikaṃ bhattaṃ, idaṃ sattavidhampi ca; Āgantukādibhattañca, catubbidhamudīritaṃ.
寺院轮次食、常住食及小屋食,
如是十五种食,一切皆已宣说。
Vihāravārabhattañca, niccañca kuṭibhattakaṃ; Pannarasavidhaṃ bhattaṃ, uddiṭṭhaṃ sabbamevidha.
Pāḷimaṭṭhakathañceva, oloketvā punappunaṃ; Saṅghike paccaye sammā, vibhajeyya vicakkhaṇo.
行仪犍度论。
Vattakkhandhakakathā
客比丘、住者与行乞食者
于坐卧处、阿兰若与随喜时
于食物、行者、暖房诸义务
于家中、于厕所入口,亦有诸义务
Āgantukāvāsikapiṇḍacārī-; Senāsanāraññanumodanāsu ; Vattāni bhatte gamikassa jantā-; Ghare tathā vaccakuṭippavese.
对阿阇梨、亲教师、弟子、同住者应尽的种种义务,
以及关于住处的一切义务,总之,
所说的这些义务,共计十四种。
Ācariyupajjhāyakasissasaddhi- ; Vihārivattānipi sabbasova; Vattāni vuttāni catuddaseva; Visuddhacittena vināyakena.
Āgantukena ārāmaṃ, pavisantena bhikkhunā; Chattaṃ panāpanetabbaṃ, muñcitabbā upāhanā.
Oguṇṭhanaṃ na kātabbaṃ, sīse cīvarameva vā; Na hi tena ca dhotabbā, pādā pānīyavārinā.
2918应礼敬并问讯住于寺中的长老比丘。
2918.
Vanditabbāva pucchitvā, vihāre vuḍḍhabhikkhuno; Kāle senāsanaṃ tena, pucchitabbañca bhikkhunā.
Vaccaṭṭhānañca passāva-ṭṭhānaṃ pānīyameva ca; Paribhojanīyaṃ saṅgha-katikaṃ gocarādikaṃ.
2920见到年长的来访者时,即使是常住的比丘,
2920.
见到年长的来访者时,即使是常住的比丘,
应上前迎接,并接过衣钵。
Vuḍḍhamāgantukaṃ disvā, bhikkhunāvāsikenapi; Pattaṃ paṭiggahetabbaṃ, paccuggantvāna cīvaraṃ.
应铺设座位,并为彼备好洗足水;
应安放好物品,并以水相问讯。
Āsanaṃ paññapetabbaṃ, tassa pādodakampi ca; Upanikkhipitabbañca, pucchitabbañca vārinā.
应礼敬,并为他铺设坐卧之处;
已住与未住之处,及行处与非行处;
Vandeyyo paññapetabbaṃ, tassa senāsanampi ca; Ajjhāvutthamavutthaṃ vā, gocarāgocarampi ca.
大便处、小便处,以及应学习了解的俗家;
入出之时,应告知饮水等事。
Vaccaṭṭhānañca passāva-ṭṭhānaṃ sekkhakulāni ca; Pavese nikkhame kālo, vattabbo pāniyādikaṃ.
若是新近受戒者——
如客比丘到来之时,
他就坐着,
一切住处比丘皆当如是行。
Sace so navako hoti; Āgatāgantuko yathā; Nisinneneva tenassa; Sabbamāvāsibhikkhunā.
‘‘Atra pattaṃ ṭhapehīti, nisīdāhīdamāsanaṃ’’; Iccevaṃ pana vattabbaṃ, deyyaṃ senāsanampi ca.
比丘若欲往他处,应将木器、陶器等物收拾妥当,
将住处收拾、遮盖妥当之后,应离去。
Dārumattikabhaṇḍāni, gantukāmena bhikkhunā; Gantabbaṃ paṭisāmetvā, thaketvāvasathampi ca.
比丘即使已告假,亦应前往卧坐具处;
即便无人可问,亦应善加守护而后离去。
Āpucchitvāpi gantabbaṃ, bhikkhunā sayanāsanaṃ; Pucchitabbe asantepi, gopetvā vāpi sādhukaṃ.
Sahasā pavise nāpi, sahasā na ca nikkhame; Nātidūre naccāsanne, ṭhātabbaṃ piṇḍacārinā.
Vāmahatthena saṅghāṭiṃ, uccāretvātha bhājanaṃ; Dakkhiṇena paṇāmetvā, bhikkhaṃ gaṇheyya paṇḍito.
‘欲施汤者’,应观察片刻;比丘应观察其间,不应观施食者之面。
Sūpaṃ vā dātukāmāti, sallakkheyya muhuttakaṃ; Olokeyyantarā bhikkhu, na bhikkhādāyikāmukhaṃ.
Pānīyādi panāneyyaṃ, bhikkhunāraññakenapi; Nakkhattaṃ tena yogo ca, jānitabbā disāpi ca.
Vaccapassāvatitthāni, bhavanti paṭipāṭiyā; Karontassa yathāvuḍḍhaṃ, hoti āpatti dukkaṭaṃ.
不应突然冲入厕所;
应先咳嗽一声,立于门外,再缓缓进入。
Sahasā ubbhajitvā vā, na ca vaccakuṭiṃ vise; Ukkāsitvā bahi ṭhatvā, pavise saṇikaṃ pana.
比丘排便之时,不应发出呻吟;
若咀嚼齿木或如此作者,犯恶作。
Vaccaṃ na nitthunantena, kātabbaṃ pana bhikkhunā; Khādato dantakaṭṭhaṃ vā, karoto hoti dukkaṭaṃ.
Vaccaṃ pana na kātabbaṃ, bahiddhā vaccadoṇiyā; Passāvopi na kātabbo, bahi passāvadoṇiyā.
Kharena nāvalekheyya, na kaṭṭhaṃ vaccakūpake; Chaḍḍeyya na ca pāteyya, kheḷaṃ passāvadoṇiyā.
Pādukāsu ṭhitoyeva, ubbhajeyya vicakkhaṇo; Paṭicchādeyya tattheva, ṭhatvā nikkhamane pana.
若于水中排便已,不应饮用;
对此,破痴牟尼已说为恶作。
Nācameyya sace vaccaṃ, katvā yo salile sati; Tassa dukkaṭamuddiṭṭhaṃ, muninā mohanāsinā.
排便后,不应作声而饮水,发出“咂咂”之声;
饮用后,即使在钵中,也应留有余水,不应将水倒尽;
Sasaddaṃ nācametabbaṃ, katvā capu capūti ca; Ācamitvā sarāvepi, sesetabbaṃ na tūdakaṃ.
Ūhatampi adhovitvā, nikkhamantassa dukkaṭaṃ; Uklāpāpi sace honti, sodhetabbaṃ asesato.
若已满,则用刮除木或瓦片清理;
若便桶空,当丢弃;若便桶满,当用水注满。
Avalekhanakaṭṭhena, pūro ce pīṭharo pana; Chaḍḍeyya kumbhi rittā ce, kumbhiṃ pūreyya vārinā.
Anajjhiṭṭho hi vuḍḍhena, pātimokkhaṃ na uddise; Dhammaṃ na ca bhaṇe, pañhaṃ, na puccheyya na vissaje.
若先已请问而正在说法者,值遇更年长之长老到来时,
则无再次请问之义务,此已阐明。
Āpucchitvā kathentassa, vuḍḍhaṃ vuḍḍhatarāgame; Puna āpucchane kiccaṃ, natthīti paridīpitaṃ.
Vuḍḍhenekavihārasmiṃ, saddhiṃ viharatā pana; Anāpucchā hi sajjhāyo, na kātabbo kadācipi.
Uddesopi na kātabbo, paripucchāya kā kathā; Na ca dhammo kathetabbo, bhikkhunā dhammacakkhunā.
不应点燃灯火,也不应作燃灯之事;
窗户门扇,应当关闭,不应开启。
Na dīpo vijjhāpetabbo, kātabbo vā na ceva so; Vātapānakavāṭāni, thakeyya vivareyya no.
Caṅkame caṅkamanto ca, vuḍḍhato parivattaye; Tampi cīvarakaṇṇena, kāyena na ca ghaṭṭaye.
Purato neva therānaṃ, nhāyeyya na panūpari; Uttaraṃ otarantānaṃ, dade maggaṃ, na ghaṭṭaye.
行仪未圆满者,其戒亦不圆满;
戒不清净、慧下劣者,不得心一境性。
Vattaṃ aparipūrento, na sīlaṃ paripūrati; Asuddhasīlo duppañño, cittekaggaṃ na vindati.
Vikkhittacittonekaggo, saddhammaṃ na ca passati; Apassamāno saddhammaṃ, dukkhā na parimuccati.
Tasmā hi vattaṃ pūreyya, jinaputto vicakkhaṇo; Ovādaṃ buddhaseṭṭhassa, katvā nibbānamehiti.
比丘尼篇集解说
Bhikkhunikkhandhakakathā
比丘尼不得露出身体、大腿或乳房,
亦不应向比丘展示自己的身体。
Kāyaṃ ūruṃ thanaṃ vāpi, vivaritvāna bhikkhunī; Attano aṅgajātaṃ vā, bhikkhussa na ca dassaye.
若与比丘一起从事任何事务,
由此,与比丘说话者,犯恶作。
Bhikkhunā saha yaṃ kiñci, sampayojentiyāpi ca; Tato bhāsantiyā bhikkhuṃ, hoti āpatti dukkaṭaṃ.
Na ca bhikkhuniyā dīghaṃ, dhāreyya kāyabandhanaṃ; Teneva kāyabandhena, thanapaṭṭena vā pana.
或以藤条缠带、或以皮绳,亦复如是;
或以布条、或以布编之绳、或以布卷之带。
Vilīvena ca paṭṭena, cammapaṭṭena vā tathā; Dussapaṭṭena vā dussa-veṇiyā dussavaṭṭiyā.
不应令肋骨弯曲;若令弯曲者,犯恶作。比丘尼不应以骨等物摩擦臀部。
Na phāsukā nametabbā, dukkaṭaṃ tu namentiyā; Na ghaṃsāpeyya samaṇī, jaghanaṃ aṭṭhikādinā.
2957若使那位比丘尼以手、手肘、足、口或大腿
2957.
Hatthaṃ vā hatthakocchaṃ vā, pādaṃ vā mukhamūrukaṃ; Koṭṭāpeti sace tassā, hoti āpatti dukkaṭaṃ.
不应涂抹面部,亦不应涂粉。若以雄黄涂面,或以胭脂涂面,则犯此罪。
Na mukhaṃ limpitabbaṃ tu, na cuṇṇetabbameva ca; Manosilāya vāpatti, mukhaṃ lañjantiyā siyā.
Aṅgarāgo na kātabbo, mukharāgopi vā tathā; Avaṅgaṃ na ca kātabbaṃ, na kātabbaṃ visesakaṃ.
由观看而生贪欲,故不应观看;不应立于可见之处,亦不应令对方站立。
Olokanakato rāgā, oloketuṃ na vaṭṭati; Ṭhātabbaṃ na ca sāloke, sanaccaṃ na ca kāraye.
令妓女起立,牟尼说为恶作;
或令售卖酒、肉、叶者起立。
Dukkaṭaṃ muninā vuttaṃ, gaṇikaṃ vuṭṭhapentiyā; Suraṃ vā pana maṃsaṃ vā, paṇṇaṃ vā vikkiṇantiyā.
Vaḍḍhiṃ vāpi vaṇijjaṃ vā, payojetuṃ na vaṭṭati; Tirīṭaṃ kañcukaṃ vāpi, yadi dhāreti dukkaṭaṃ.
Dāso vā pana dāsī vā, tathā kammakaropi vā; Na cevupaṭṭhapetabbo, tiracchānagatopi vā.
Na ca bhikkhuniyā sabba-nīlādiṃ pana cīvaraṃ; Dhāretabbaṃ, na dhāreyya, sabbaṃ namatakampi ca.
覆盖或不覆盖,截断或不截断;
一切男性特征,皆不得观看。
Paṭicchannāpaṭicchannaṃ , chinnaṃ vācchinnameva vā; Purisabyañjanaṃ sabbaṃ, oloketuṃ na vaṭṭati.
Dūratova ca passitvā, bhikkhuṃ bhikkhuniyā pana; Maggo tassa padātabbo, okkamitvāna dūrato.
托钵乞食的比丘尼见到比丘时,
应取出钵,展示给比丘看。
Bhikkhuṃ pana ca passitvā, pattaṃ bhikkhaṃ carantiyā; Nīharitvā tamukkujjaṃ, dassetabbaṃ tu bhikkhuno.
为作缠裹,或为持用腰带;
于经期之时,大仙允许为有经者。
Saṃvellikañca kātuṃ vā, dhāretuṃ kaṭisuttakaṃ; Utukāle anuññātaṃ, utunīnaṃ mahesinā.
女人所用的车乘、象轿,
以及卧椅,对病者,允许乘坐。
Itthiposayutaṃ yānaṃ, hatthavaṭṭakameva vā; Pāṭaṅkī ca gilānāya, vaṭṭatevābhirūhituṃ.
即使住于重法,若正行别住,也应由僧团认可后,授予第二位比丘尼。
Garudhamme ṭhitāyāpi, mānattaṃ tu carantiyā; Sammannitvā padātabbā, dutiyā pana bhikkhunī.
若某女人出家之时,腹中胎儿已娩出,
若此女亦有儿子,同样应授予第二位比丘尼。
Yassā pabbajjakāle tu, gabbho vuṭṭhāti itthiyā; Putto yadi ca tassāpi, dātabbā dutiyā tathā.
母亲得以哺乳、喂食自己的儿子;
将他抱在胸前妆饰后,她也得以安卧。
Mātā labhati pāyetuṃ, bhojetuṃ puttamattano; Maṇḍetumpi ure katvā, setuṃ labhati sā pana.
除了与第二妻同床之外,对于其他男子,亦应如此行持。
Ṭhapetvā sahaseyyaṃ tu, tasmiṃ dutiyikāya hi; Purisesu yathāññesu, vattitabbaṃ tatheva ca.
彼之还俗,仅由此行即成,因于此中已非比丘尼;
是故,比丘尼并无舍学之事。
Vibbhameneva sā hoti, yasmā idha abhikkhunī; Tasmā bhikkhuniyā sikkhā-paccakkhānaṃ na vijjati.
Vibbhantāya yathā tassā, puna natthūpasampadā; Gatāya titthāyatanaṃ, tathā natthūpasampadā.
修剪指甲与头发,以及男子之礼敬;
但对伤口进行处理,则是允许的。
Chedanaṃ nakhakesānaṃ, purisehi ca vandanaṃ; Vaṇassa parikammampi, sādituṃ pana vaṭṭati.
2977不应于厕所中以任何方式大便;于下方开放、上方遮蔽之处,亦为允许。
2977.
Na vaccakuṭiyā vacco, kātabbo yāya kāyaci; Heṭṭhāpi vivaṭe uddhaṃ, paṭicchannepi vaṭṭati.
亦不得于一切处结跏趺坐;
然病者许以半跏趺坐而坐,此义已说。
Na ca vaṭṭati sabbattha, pallaṅkena nisīdituṃ; Gilānāyaḍḍhapallaṅkaṃ, vaṭṭatīti pakāsitaṃ.
又,比丘尼绝不可住于阿兰若;
在无渡口之处,或在男子使用的渡口处,皆不得沐浴。
Na ca bhikkhuniyāraññe, vatthabbaṃ tu kathañcana; Atitthe naratitthe vā, nhāyituṃ na ca vaṭṭati.
若女沙门用香粉,或仅以涂香,
逆流沐浴者,她犯恶作罪。
Samaṇī gandhacuṇṇena, yā ca vāsitamattiyā; Nhāyeyya paṭisote vā, tassā āpatti dukkaṭaṃ.
「汝自受用」:为自受用故;
若所施物未自受用而转施他人,施与者得恶作罪。
‘‘Tvaṃyeva paribhuñjā’’ti, paribhogatthamattano; Dinnaṃ abhutvā aññassa, dentiyā pana dukkaṭaṃ.
Sabbaṃ paṭiggahāpetvā, bhikkhūhi paribhuñjituṃ; Asantenupasampanne, bhikkhunīnaṃ tu vaṭṭati.
四种羯磨论
Catubbidhakammakathā
有此四种羯磨,即:求听羯磨、单白羯磨、白二甘马与白四甘马。
Cattārimāni kammāni, apalokanasaññitaṃ; Ñatti ñattidutiyañca, kammaṃ ñatticatutthakaṃ.
求听羯磨行于五处;
单白羯磨行于九处,白二甘马行于七处。
Apalokanakammaṃ tu, pañca ṭhānāni gacchati; Ñattikammaṃ navaṭṭhānaṃ, dutiyaṃ satta gacchati.
同样地,白四甘马也行于七处;
驱摈与收摄、拒绝与梵罚。
Tathā ñatticatutthampi, satta ṭhānāni gacchati; Nissāraṇañca osāro, bhaṇḍukaṃ brahmadaṇḍako.
求听羯磨者,以羯磨相为第五;
驱摈与收摄,应从沙弥说起。
Apalokanakammañhi, kammalakkhaṇapañcamaṃ; Nissāraṇañca osāraṃ, samaṇuddesato vade.
对出家之盘杜咖,对覆藏者行梵罚;
对其他同样的比丘,也应同样行事。
Bhaṇḍukaṃ pabbajantena, channena brahmadaṇḍakaṃ; Aññassapi ca kātabbo, tathārūpassa bhikkhuno.
一切僧众集会,并全体教诫之后;
僧团给予他的衣等资具。
Sabbo sannipatitvāna, āpucchitvāna sabbaso; Cīvarādiparikkhāraṃ, saṅgho yaṃ deti tassa hi.
2989三度求听之后,依比丘们的意愿;僧团如此给予,即是羯磨的特相。
2989.
三度求听之后,依比丘们的意愿;
如此,对僧团的布施,便具有此羯磨的特征。
Tikkhattuṃ apaloketvā, bhikkhūnaṃ ruciyā pana; Evaṃ saṅghassa dānaṃ tu, hoti taṃ kammalakkhaṇaṃ.
驱摈与收摄,布萨与自恣;
认可与布施,以及受取,为第七。
Nissāraṇamathosāro , uposathapavāraṇā; Sammuti ceva dānañca, paṭiggāho ca sattamo.
Paccukkaḍḍhanatā ceva, aṭṭhamī parikittitā; Kammassa lakkhaṇañcāti, nava ṭhānāni ñattiyā.
当决断未达成时,对于不知律之长老;
对他所说的‘驱摈’,正是这‘驱摈’的含义。
Vinicchaye asampatte, therassāvinayaññuno; Tassa nissāraṇā vuttā, yā sā nissāraṇāti hi.
2993对于期望达上者,这是‘来’的驱摈;
2993.
Upasampadāpekkhassa, āgacchosāraṇāti sā; Uposathavasenāpi, pavāraṇavasenapi.
由单白而成立故,此二种名为单白羯磨;
‘我当教诫求受具足戒者’,如是应作。
Ñattiyā ṭhapitattā hi, ñattikammānime duve; ‘‘Upasampadāpekkhañhi, anusāseyyaha’’nti ca.
「我应询问某某比丘律」以及
如是等所行,即是单白认可。
‘‘Itthannāmamahaṃ bhikkhuṃ, puccheyyaṃ vinaya’’nti ca; Evamādipavattā hi, edisā ñatti sammuti.
Nissaṭṭhacīvarādīnaṃ, dānaṃ ‘‘dāna’’nti vuccati; Āpattīnaṃ paṭiggāho, ‘‘paṭiggāho’’ti vuccati.
Paccukkaḍḍhanatā nāma, pavārukkaḍḍhanā matā; ‘‘Imaṃ uposathaṃ katvā, kāle pavārayāmi’’ti.
草席事中,最初是单白,其余为白二;此即羯磨之相,单白有九处。
Tiṇavatthārake sabba-paṭhamā ñatti cetarā; Kammalakkhaṇametanti, nava ṭhānāni ñattiyā.
Ñattidutiyakammampi, satta ṭhānāni gacchati; Nissāraṇamathosāraṃ, sammutiṃ dānameva ca.
举、说示,羯磨相则为第七;
覆钵等所行,则可视为驱摈或收摄的一种。
Uddhāraṃ desanaṃ kamma-lakkhaṇaṃ pana sattamaṃ; Pattanikkujjanādī tu, nissārosāraṇā matā.
名为共许者,即界等,此有十五种;
咖提那衣之施与,亡者衣之施与。
Sammuti nāma sīmādi, sā pañcadasadhā matā; Dānaṃ kathinavatthassa, dānaṃ matakavāsaso.
咖提那衣的出时期,被称为‘出’;
对库提地基、对精舍地基的指定。
Kathinassantarubbhāro, ‘‘ubbhāro’’ti pavuccati; Desanā kuṭivatthussa, vihārassa ca vatthuno.
在草席作业中,以及于覆盖等事中迷失等;
此处,依甘马语了知羯磨相。
Tiṇavatthārakamme ca, mohāropanatādisu; Kammavācāvasenettha, kammalakkhaṇatā matā.
Iti ñattidutiyassa, ime satta pakāsitā; Tathā ñatticatutthampi, satta ṭhānāni gacchati.
驱摈、摄受、认可、施与、禁制;
复有教诫,第七为羯磨相。
Nissāraṇamathosāraṃ, sammutiṃ dānaniggahaṃ; Samanubhāsanañceva, sattamaṃ kammalakkhaṇaṃ.
七种呵责等羯磨之施行,驱摈后之摄受,乃他们之复归。
Sattannaṃ tajjanādīnaṃ, kammānaṃ karaṇaṃ pana; Nissāraṇātha passaddhi, tesaṃ osāraṇā matā.
而对诸比丘尼的教诫,被宣说为‘认可’;
别住与敬悦的施与,即名为‘施与’。
Ovādo bhikkhunīnaṃ tu, sammutīti pakāsitā; Mānattaparivāsānaṃ, dānaṃ ‘‘dāna’’nti vuccati.
再者,根本的退回,称为“禁止”;
对于被举罪者的随顺,有八种,乃至第三次;
Puna mūlāpaṭikkasso, ‘‘niggaho’’ti pavuccati; Ukkhittassānuvattikā, aṭṭha yāvatatīyakā.
阿利德与旃德咖离,这其中有十一种;
对此,应知别住有十一种,及僧悦。
Ariṭṭho caṇḍakāḷī ca, ekādasa bhavantime; Imesaṃ tu vasā ñeyyā, dasekā samanubhāsanā.
达上羯磨,以及称为出罪羯磨者;
这就是白四甘马中的第七种羯磨相。
Upasampadakammañca, kammamabbhānasaññitaṃ; Idaṃ ñatticatutthe tu, sattamaṃ kammalakkhaṇaṃ.
求听羯磨,应于征询后方作;
唯以单白及白二可作,不得以白四作。
Apalokanakammañcā-paloketvāva kāraye; Ñattiyā dutiyenāpi, catutthena na kāraye.
Ñattidutiyakammāni, lahukānatthi kānici; Kātabbānapaloketvā, sabbā sammutiyo siyuṃ.
Sesāni apaloketvā, kātuṃ pana na vaṭṭati; Yathāvuttanayeneva, tena teneva kāraye.
业失坏论
Kammavipattikathā
从事、从白、从告知界、
从众——这五种羯磨过失已阐明。
Vatthuto ñattito ceva, anussāvanasīmato; Parisatoti pañceva, kammadosā pakāsitā.
应当现前而作之事,若以不现前而行作,
此羯磨事有过失,便称为非法。
Sammukhākaraṇīyaṃ yaṃ, taṃ karoti asammukhā; Kammaṃ vatthuvipannaṃ taṃ, adhammanti pavuccati.
Asammukhākaraṇīyāni, aṭṭheva ca bhavanti hi; Pattanikkujjanañceva, pattassukkujjanampi ca.
告白羯磨、有学共许、疯狂者共许;
不礼拜、梵罚、遣使达上。
Pakāsanīyakammañca , sekkhaummattasammuti; Avandiyo tathā brahma-daṇḍo dūtūpasampadā.
除此八种外,其余一切
诸羯磨皆应现前而作,善逝如是说。
Imānaṭṭha ṭhapetvāna, sesāni pana sabbaso; Sammukhākaraṇīyāni, kammāni sugatobravi.
Ñattito pana pañceva, vipajjananayā matā; Na parāmasati vatthuñca, saṅghaṃ puggalameva vā.
不执取单白,或于事后舍弃单白;
以此五种因,诸羯磨唯由单白而失坏。
Na parāmasati ñattiṃ vā, pacchā ñattiṃ ṭhapeti vā; Pañcahetehi kammāni, ñattitova vipajjare.
由表白,显示了五种羯磨过失;
不触及事,或僧团,或仅补特伽罗。
Anussāvanato pañca, kammadosā pakāsitā; Na parāmasati vatthuṃ vā, saṅghaṃ puggalameva vā.
或舍弃告白,或在应告白之时;
如是即失坏,亦由告白之故。
Hāpeti sāvanaṃ vāpi, sāvetasamayepi vā; Evaṃ pana vipajjanti, anussāvanatopi ca.
以十一种界,由界而有业过;
先说布萨诸事,我于犍度中已尽说。
Ekādasahi sīmāhi, sīmato kammadosatā; Vuttā uposathe tāva, khandhake sabbaso mayā.
若以四人众应作羯磨时,应到之人未到;
又未传欲,且当面提出异议。
Catuvaggena kātabbe, kammappattā anāgatā; Chando ca na panānīto, paṭikkosanti sammukhā.
Evaṃ tivaṅgiko doso, parisāya vasā siyā; Āgatā kammapattā ca, chando ca na panāgato.
Sammukhā paṭisedhenti, dutiye catuvaggike; Āgatā kammapattā ca, chandopi ca samāhaṭo.
此处唯可反对,于第三之四人组中;
同样地,在五人等组中,于三类僧团中也是如此。
Paṭikkosova etthatthi, tatiye catuvaggike; Evaṃ pañcādivaggesu, saṅghesu tividhesupi.
可能有四种过失,十二种僧团残余;
如是,在此羯磨确实会以十二种方式失败。
Catutthikā siyuṃ dosā, dasa dve parisāvasā; Evaṃ dvādasadhā ettha, kammāni hi vipajjare.
排汗论。
Sedamocanakathā
Soḷasaparivārassa , parivārassa sādarā; Suṇātha nipuṇe pañhe, gūḷhatthe bhaṇato mama.
或于白昼违犯,而非夜间;或唯于夜间违犯,而非白昼;
受持者如何,不受持者又如何?
Divāpajjati no rattiṃ, rattiṃyeva ca no divā; Kathañca paṭiggaṇhanto, na gaṇhanto kathaṃ pana.
截断者有罪,不截断者亦有罪;
覆盖者有罪,不覆盖的比丘则无罪。
Chindantassa siyāpatti, tathevāchindatopi ca; Chādentassa tathāpatti-na chādentassa bhikkhuno.
Kā cāpatti samāpatti-lābhinoyeva bhikkhuno; Asamāpattilābhissa, kā ca nāmassa sā bhave.
Garukaṃ bhaṇato saccaṃ, alikaṃ bhaṇato siyuṃ; Lahuṃ saccaṃ bhaṇantassa, musā ca bhaṇato garuṃ.
Pavisanto ca ārāmaṃ, āpajjati na nikkhamaṃ; Nikkhamantova āpatti, na ceva pavisaṃ pana;
受持时与不受持时;
不执取者与执取者;
施与者与不施与者,皆可能有过失;
造作者与不造作者亦复如是。
Samādiyanto asamādiyanto; Anādiyantopi ca ādiyanto; Dento adentopi siyā sadoso; Tathā karontopi ca no karonto.
Āpajjati ca dhārento, adhārento tatheva ca; Dvinnaṃ mātā pitā sāva, kathaṃ hoti? Bhaṇāhi me.
两性之人身为女人,自己即能怀孕;
又能使他人怀孕,因此她既是母亲亦是父亲。
Ubhatobyañjanā itthī, gabbhaṃ gaṇhāti attanā; Gaṇhāpeti paraṃ gabbhaṃ, tasmā mātāpitā ca sā.
或于村落,或于林野,凡他人所拥有之物,
若不取走彼物,即非偷盗,如何构成波罗夷?
Gāme vā yadi vāraññe, yaṃ paresaṃ mamāyitaṃ; Na harantova taṃ theyyā, kathaṃ pārājiko bhave;
此人即是盗共住者,即是盗相共住者;
虽不取他人之物,由此亦成波罗夷。
Theyyasaṃvāsako eso, liṅgasaṃvāsathenako; Parabhaṇḍaṃ agaṇhanto, tena hoti parājito.
比丘心染于美貌女人,不自制御;
即使与她行淫,彼如何不成波罗夷?
Nāriṃ rūpavatiṃ bhikkhu, rattacitto asaññato; Methunaṃ tāya katvāpi, na so pārājiko kathaṃ;
于梦中见天女般女人,
即使与彼行淫交合,亦不构成波罗夷。
Accharāsadisaṃ nāriṃ, supinantena passati; Tāya methunasaṃyoge, katepi na bhavissati.
比丘立于屋外,女人进入屋内;
屋舍无有孔隙,如何因交媾而堕?
Bahiddhā gehato bhikkhu, itthī gabbhantaraṃ gatā; Chiddaṃ gehassa nevatthi, kathaṃ methunato cuto;
立于屋内布帐中,与女人交媾;
仅以敷具等方式,便成波罗夷。
Antodussakuṭiṭṭhena, mātugāmena methunaṃ; Santhatādivaseneva, katvā hoti parājito.
于经与律中,于犍度及随顺法中;
于一切处善巧的智者,宣说这些问题。
Sutte ca vinayeyeva, khandhake sānulomike; Sabbattha nipuṇā dhīrā, ime pañhe bhaṇanti te.
Khandhake parivāre ca, vinaye sānulomike; Ādaro karaṇīyova, paṭubhāvaṃ panicchitā.
杂项抉择论
Pakiṇṇakavinicchayakathā
Chattaṃ paṇṇamayaṃ kiñci, bahi anto ca sabbaso; Pañcavaṇṇena suttena, sibbituṃ na ca vaṭṭati.
不得裁剪成半月形,亦不可在叶上剪出摩羯鱼齿纹;
壶形、猛兽形,乃至杖上的刻画,皆不应为。
Chindituṃ aḍḍhacandaṃ vā, paṇṇe makaradantakaṃ; Ghaṭakaṃ vāḷarūpaṃ vā, lekhā daṇḍe na vaṭṭati.
Sibbituṃ ekavaṇṇena, chattaṃ suttena vaṭṭati; Thiratthaṃ, pañcavaṇṇānaṃ, pañjaraṃ vā vinandhituṃ.
或作壶形、猛兽之形,或仅为线刻画;
若将其击破或磨去之后,方可持用。
Ghaṭakaṃ vāḷarūpaṃ vā, lekhā vā pana kevalā; Bhinditvā vāpi ghaṃsitvā, dhāretuṃ pana vaṭṭati.
Ahichattakasaṇṭhānaṃ, daṇḍabundamhi vaṭṭati; Ukkiritvā katā lekhā, bandhanatthāya vaṭṭati.
以种种色线作庄严而缝制的衣,
同样,缝制百足虫等形状,亦不可行。
Nānāvaṇṇehi suttehi, maṇḍanatthāya cīvaraṃ; Samaṃ satapadādīnaṃ, sibbituṃ na ca vaṭṭati.
于钵的边缘,或于钵口,
编成辫状、制成链状,作如是者,皆为恶作。
Pattassa pariyante vā, tathā pattamukhepi vā; Veṇiṃ saṅkhalikaṃ vāpi, karoto hoti dukkaṭaṃ.
又制作布带、结绳、绳索,以及八角等种种形状;
于此,他们制作剑形、杖形,以及锤等。
Paṭṭampi gaṇṭhipāsānaṃ, aṭṭhakoṇādikaṃvidhiṃ; Tatthagghiyagadārūpaṃ, muggarādiṃ karonti ca.
在此,“缝线”与“补缀”二者,被阐明为难以理解之义。
Tattha kakkaṭakakkhīni, uṭṭhāpenti na vaṭṭati; Suttā ca piḷakā tattha, duviññeyyāva dīpitā.
Catukoṇāva vaṭṭanti, gaṇṭhipāsakapaṭṭakā; Kaṇṇakoṇesu suttāni, ratte chindeyya cīvare.
所谓“针作之变异”,或其他任何事物;
Sūcikammavikāraṃ vā, aññaṃ vā pana kiñcipi;
Cīvare bhikkhunā kātuṃ, kārāpetuṃ na vaṭṭati.
若比丘将衣投入……
在米糠、面糊、碱水、泥浆等之中,
期望他人的色泽光滑,
然而,他无法免除恶作。
Yo ca pakkhipati bhikkhu cīvaraṃ; Kañjipiṭṭhakhaliallikādisu; Vaṇṇamaṭṭhamabhipatthayaṃ paraṃ; Tassa natthi pana mutti dukkaṭā.
针、手、垢等,及作衣之时;
同样,于污秽时,为洗涤故,则是允许的。
Sūcihatthamalādīnaṃ , karaṇe cīvarassa ca; Tathā kiliṭṭhakāle ca, dhovanatthaṃ tu vaṭṭati.
然而,在染色之时,无论是香、油,还是紫胶,
比丘都不应将其投入其中。
Rajane pana gandhaṃ vā, telaṃ vā lākhameva vā; Kiñci pakkhipituṃ tattha, bhikkhuno na ca vaṭṭati.
不应以螺贝、宝珠或其他任何物品摩擦衣物,亦不应在槽中搓揉。
衣置槽中后,不应以拳捶击;然而以手掌拍打已染色之物,则是开许的。
Saṅkhena maṇinā vāpi, aññenapi ca kenaci; Cīvaraṃ na ca ghaṭṭeyya, ghaṃsitabbaṃ na doṇiyā.
将衣置于槽中后,不应以拳捶击;
而以手掌轻拍已染之色,则是开许的。
Cīvaraṃ doṇiyaṃ katvā, nāpi ghaṭṭeyya muṭṭhinā; Rattaṃ paharituṃ kiñci, hattheheva ca vaṭṭati.
纽结处,不得有刻线或疙瘩;
或因点滴变形,或因边缘破损。
Gaṇṭhike pana lekhā vā, piḷakā vā na vaṭṭati; Kappabinduvikāro vā, pāḷikaṇṇikabhedato.
钵盖与钵,不论内外,
以针尖所刻的任何纹线,皆不得为之。
Thālakassa ca pattassa, bahi antopi vā pana; Āraggena katā lekhā, na ca vaṭṭati kācipi.
若将钵安于转轮上,擦拭后再加烧煮;
“我们要把它做成宝石色”——如是存心而作,则不允许。
Āropetvā bhamaṃ pattaṃ, majjitvā ce pacanti ca; ‘‘Maṇivaṇṇaṃ karissāma’’, iti kātuṃ na vaṭṭati.
在钵圈上制作任何壁画,皆不允许;
而于其上制作鳄鱼齿纹,则无任何过失。
Pattamaṇḍalake kiñci, bhittikammaṃ na vaṭṭati; Na doso koci tatthassa, kātuṃ makaradantakaṃ.
Na dhammakaraṇacchatte, lekhā kācipi vaṭṭati; Kucchiyaṃ vā ṭhapetvā taṃ, lekhaṃ tu mukhavaṭṭiyaṃ.
Suttaṃ vā diguṇaṃ katvā, koṭṭenti ca tahiṃ tahiṃ; Kāyabandhanasobhatthaṃ, taṃ na vaṭṭati bhikkhuno.
Dasāmukhe daḷhatthāya, dvīsu antesu vaṭṭati; Mālākammalatākamma-cittikampi na vaṭṭati.
Akkhīni tattha dassetvā, koṭṭite pana kā kathā; Kakkaṭakkhīni vā tattha, uṭṭhāpetuṃ na vaṭṭati.
瓶、水蛇头、摩伽罗之口——无论何种变形之状,于十口处皆不许。
Ghaṭaṃ deḍḍubhasīsaṃ vā, makarassa mukhampi vā; Vikārarūpaṃ yaṃ kiñci, na vaṭṭati dasāmukhe.
无论是笔直的鱼骨,还是平直薄片——
作成枣椰叶形状后,经敲打而成之物,则可使用。
Ujukaṃ macchakaṇṭaṃ vā, maṭṭhaṃ vā pana paṭṭikaṃ; Khajjūripattakākāraṃ, katvā vaṭṭati koṭṭitaṃ.
所谓“板状”与“猪肠状”,乃是二种系身之带。
Paṭṭikā sūkarantanti, duvidhaṃ kāyabandhanaṃ;
Rajjukā dussapaṭṭādi, sabbaṃ tassānulomikaṃ.
腰鼓、柔音琴、德杜布鼓及葫芦琴;
绳索则不适用,前二者各为十二种。
Murajaṃ maddavīṇañca, deḍḍubhañca kalābukaṃ; Rajjuyo na ca vaṭṭanti, purimā dvedasā siyuṃ.
十种臂环形状,已于身缚中说;
一条、两条或四条,是为许可;超过此数,则不许可。
Dasā pāmaṅgasaṇṭhānā, niddiṭṭhā kāyabandhane; Ekā dviticatasso vā, vaṭṭanti na tato paraṃ.
单绳所成者,牟尼说为身缚;而那种臂环形状,即便一条也不许可。
Ekarajjumayaṃ vuttaṃ, muninā kāyabandhanaṃ; Tañca pāmaṅgasaṇṭhānaṃ, ekampi ca na vaṭṭati.
将诸绳索合于一处,以众多绳索搓成一绳;
无间缠绕而成者,则可许为系缚。
Rajjuke ekato katvā, bahū ekāya rajjuyā; Nirantarañhi veṭhetvā, kataṃ vaṭṭati bandhituṃ.
由齿木、角、骨、铁、竹、芦苇所成者;
由树胶、螺贝所成,或以线、果实所成,及陶器者,皆属不许。
Dantakaṭṭhavisāṇaṭṭhi-lohaveḷunaḷabbhavā; Jatusaṅkhamayāsutta-phalajā vidhakā matā.
于腰带之法中,变形亦不许可;
然于各处,仅作分界线则为许可。
Kāyabandhanavidhepi, vikāro na ca vaṭṭati; Tattha tattha pariccheda-lekhāmattaṃ tu vaṭṭati.
作花鬘、作藤蔓,及种种彩色装饰,
眼药与悦众眼药,于诸比丘不许可。
Mālākammalatākamma-nānārūpavicittitā ; Na ca vaṭṭati bhikkhūnaṃ, añjanī janarañjanī.
然而,将那种眼药研磨后,或以线缠绕;
比丘涂用时,则无任何过失。
Tādisaṃ pana ghaṃsitvā, veṭhetvā suttakena vā; Vaḷañjantassa bhikkhussa, na doso koci vijjati.
眼药棒,或为圆形,或为四方形,或为八角形者;
唯‘圆形的’方为许可,此即所明;若作色之八角形,则不许可。
Vaṭṭā vā caturassā vā, aṭṭhaṃsā vāpi añjanī; Vaṭṭatevāti niddiṭṭhā, vaṇṇamaṭṭhā na vaṭṭati.
同样地,眼药棒与眼药盒,
用种种颜色的线绘制图画,是不被允许的。
Tathāñjanisalākāpi , añjanithavikāya ca; Nānāvaṇṇehi suttehi, cittakammaṃ na vaṭṭati.
以单色线,无论何种方式,缝缀边缘,
然而,凡有所缝缀,受用者即得开许。
Ekavaṇṇena suttena, sipāṭiṃ yena kenaci; Yaṃ kiñci pana sibbetvā, vaḷañjantassa vaṭṭati.
宝珠或疮疖,毕钵罗果、阿拉刺果,
然而,比丘不可存放任何物品。
Maṇikaṃ piḷakaṃ vāpi, pipphale ārakaṇṭake; Ṭhapetuṃ pana yaṃ kiñci, na ca vaṭṭati bhikkhuno.
Daṇḍakepi pariccheda-lekhāmattaṃ tu vaṭṭati; Valitvā ca nakhacchedaṃ, karontīti hi vaṭṭati.
在上层火钻板上,或在弓、投石杖上;
花鬘等任何彩绘装饰,皆不许可。
Uttarāraṇiyaṃ vāpi, dhanuke pelladaṇḍake; Mālākammādi yaṃ kiñci, vaṇṇamaṭṭhaṃ na vaṭṭati.
钳子、齿木以及切割刀,
然而在两侧用铁绑缚,则是许可的。
Saṇḍāse dantakaṭṭhānaṃ, tathā chedanavāsiyā; Dvīsu passesu lohena, bandhituṃ pana vaṭṭati.
同样,在剪刀柄上,彩绘也是不被允许的;
只允许圆圈纹,下方可有一条或两条纹;
Tathā kattaradaṇḍepi, cittakammaṃ na vaṭṭati; Vaṭṭalekhāva vaṭṭanti, ekā vā dvepi heṭṭhato.
在角制品、管状物,或同样在阿曼达萨拉咖中,也是如此;
油容器上,一切磨光之色料皆许可。
Visāṇe nāḷiyaṃ vāpi, tathevāmaṇḍasārake; Telabhājanake sabbaṃ, vaṇṇamaṭṭhaṃ tu vaṭṭati.
Pānīyassa uḷuṅkepi, doṇiyaṃ rajanassapi; Ghaṭe phalakapīṭhepi, valayādhārakādike.
Tathā pattapidhāne ca, tālavaṇṭe ca bījane; Pādapuñchaniyaṃ vāpi, sammuñjaniyameva ca.
床、地敷、椅、床垫以及枕头——
花环等图画,一切皆听许。
Mañce bhūmatthare pīṭhe, bhisibimbohanesu ca; Mālākammādikaṃ cittaṃ, sabbameva ca vaṭṭati.
种种宝珠所成的柱、门扇、门与墙壁;
住所既已听许,何况顶盖彩绘。
Nānāmaṇimayatthambha-kavāṭadvārabhittikaṃ ; Senāsanamanuññātaṃ, kā kathā vaṇṇamaṭṭhake.
装设金制门扇者
以金与种种宝石为壁与地者
无有任何应被禁止之物
一切住处皆合宜。
Sovaṇṇiyaṃ dvārakavāṭabaddhaṃ; Suvaṇṇanānāmaṇibhittibhūmiṃ; Na kiñci ekampi nisedhanīyaṃ; Senāsanaṃ vaṭṭati sabbameva.
Buddhaṃ dhammañca saṅghañca, na uddissa davaṃ kare; Mūgabbatādikaṃ neva, gaṇheyya titthiyabbataṃ.
不应显露身体、密处或大腿;
而对比丘尼们,她们亦不应以水等浇淋。
Kāyaṃ vā aṅgajātaṃ vā, ūruṃ vā na tu dassaye; Bhikkhunīnaṃ tu tā vāpi, na siñce udakādinā.
若于一处度过雨安居后,于他处领取份利;
即使颈带已失坏,也应再与恶作。
Vassamaññattha vuṭṭho ce, bhāgamaññattha gaṇhati; Dukkaṭaṃ puna dātabbaṃ, gīvā naṭṭhepi jajjare.
若他受诸比丘举罪后,仍不交出,
当他们卸责时,应令他们按物品价值履行。
Codito so sace tehi, bhikkhūhi na dadeyyataṃ; Dhuranikkhepane tesaṃ, bhaṇḍaggheneva kāraye.
取用不如法之物者,于作时犯恶作;
以嬉戏心投掷石块者,不能免于恶作。
Akappiyasamādānaṃ, karoto hoti dukkaṭaṃ; Davā silaṃ pavijjhanto, dukkaṭā na ca muccati.
对于在家人所守护的布施物,取者全无过失;
已说僧团与塔庙所属物之限定方法。
Gihīgopakadānasmiṃ, na doso koci gaṇhato; Paricchedanayo vutto, saṅghacetiyasantake.
Yānaṃ purisasaṃyuttaṃ, hatthavaṭṭakameva vā; Pāṭaṅkiñca gilānassa, vaṭṭatevābhirūhituṃ.
不应与比丘尼共同约定任何事;
若比丘因贪欲对比丘尼示好,恶作。
Na ca bhikkhuniyā saddhiṃ, sampayojeyya kiñcipi; Dukkaṭaṃ bhikkhuniṃ rāgā, obhāsentassa bhikkhuno.
比丘确实不应为比丘尼诵巴帝摩卡;
若接受她们之罪,则犯恶作。
Bhikkhunīnaṃ have bhikkhu, pātimokkhaṃ na uddise; Āpattiṃ vā sace tāsaṃ, paṭiggaṇheyya dukkaṭaṃ.
为了自用而施予某人之物,
未作受用便转施他人者,犯恶作。
Attano paribhogatthaṃ, dinnamaññassa kassaci; Paribhogamakatvāva, dadato pana dukkaṭaṃ.
Asappāyaṃ sace sabbaṃ, apanetumpi vaṭṭati; Aggaṃ gahetvā dātuṃ vā, pattādīsupyayaṃ nayo.
五群比丘的具足戒、革履、革屣,
皮革敷设与常浴,于中国不许。
Pañcavaggūpasampadā , guṇaṅguṇaupāhanā; Cammatthāro dhuvanhānaṃ, majjhadese na vaṭṭati.
在隐密处附近,刀治限于二指宽;
大师同样禁止在隐密处施行艾灸。
Sambādhassa ca sāmantā, satthakammaṃ duvaṅgulā; Vāritaṃ, vatthikammampi, sambādheyeva satthunā.
Paṇṇāni ajjukādīnaṃ, loṇaṃ vā uṇhayāguyā; Pakkhipitvāna pākatthaṃ, cāletuṃ na ca vaṭṭati.
若被众人围绕而翻搅,犯恶作;
于此处说其过患,则是适当的。
Sace parisamaññassa, upaḷāleti dukkaṭaṃ; Tattha cādīnavaṃ tassa, vattuṃ pana ca vaṭṭati.
「犹如用粪尿涂抹之后,再去沐浴;
依止于所作恶戒,你如此而住。」
‘‘Makkhanaṃ gūthamuttehi, gatena nhāyituṃ viya; Kataṃ nissāya dussīlaṃ, tayā viharatā’’ti ca.
在食堂、粥堂,村内与街道上;
于黑暗中无有过失,单转与双转。
Bhattagge yāgupāne ca, antogāme ca vīthiyaṃ; Andhakāre anāvajjo, ekāvatto ca byāvaṭo.
Sutto khādañca bhuñjanto, vaccaṃ muttampi vā karaṃ; Vandanā terasannaṃ tu, ayuttatthena vāritā.
裸形者、未受具戒者、异住者,
后受具戒者、被举者、黄门。
Naggo anupasampanno, nānāsaṃvāsakopi ca; Yo pacchā upasampanno, ukkhitto mātugāmako.
十一种不堪能者,以及五种重罪者;
于礼敬时所说之恶作,及二十二种人。
Ekādasa abhabbā ca, garukaṭṭhā ca pañcime; Vandato dukkaṭaṃ vuttaṃ, bāvīsati ca puggale.
先前已受具足戒的别住长老,
说法者与正自觉者,此三种人应受礼敬。
Yo pure upasampanno, nānāsaṃvāsavuḍḍhako; Dhammavādī ca sambuddho, vandanīyā tayo ime.
在此,对四种人行呵责等羯磨时,
即使向他们礼敬亦无犯,若由他们作羯磨时。
Tajjanādikate ettha, caturo pana puggale; Vandatopi anāpatti, tehi kammañca kubbato.
然而,其决意唯是一人,或二人,乃至三人;
已说现前业,过此即遮止。
Adhiṭṭhānaṃ panekassa, dvinnaṃ vā tiṇṇameva vā; Diṭṭhāvikammamuddiṭṭhaṃ, tato uddhaṃ nivāraṇaṃ.
已相见、已共食、亦已共活命交谈;
心得摄受,信赖有五种。
Sandiṭṭho hoti sambhatto, jīvatālapitopi ca; Gahitattamano hoti, vissāso pañcadhā siyā.
戒失坏与见失坏,及行与活命所生之失坏;
这四种失坏,为日种所说。
Sīladiṭṭhivipatti ca, ācārājīvasambhavā; Vipattiyo catassova, vuttā ādiccabandhunā.
其中,不可补救者与可出罪者;
这两种罪被称为戒失坏。
Tattha appaṭikammā ca, yā ca vuṭṭhānagāminī; Āpattiyo duve sīla-vipattīti pakāsitā.
边执见,即依十种事所起的邪见;
此即见失,二种见已加阐明。
Antaggāhikadiṭṭhi ca, yā diṭṭhi dasavatthukā; Ayaṃ diṭṭhivipattīti, duvidhā diṭṭhi dīpitā.
应发露之五种偷兰遮等,
所说之威仪缺失,乃由善巧威仪者所宣说。
Desanāgāminikā yā ca, pañca thullaccayādikā; Vuttācāravipattīti, ācārakusalena sā.
由诈现威仪等而生起者,即说为邪命;
依命缘之罪,已说为六种。
Kuhanādippavatto hi, micchājīvoti dīpito; Ājīvapaccayāpatti, chabbidhāti pakāsitā.
由业、由见、由界,别住者有三种;
被举罪者有三种,被视为业别住者。
Kammunā laddhisīmāhi, nānāsaṃvāsakā tayo; Ukkhitto tividho kamma-nānāsaṃvāsako mato.
若坐于执非法者一方而思惟:
当此心生起时:「然而,这些人是说法者。」
Adhammavādipakkhasmiṃ, nisinnova vicintiyaṃ; ‘‘Dhammavādī panete’’ti, uppanne pana mānase.
「别众住」之称,依见解而于此教法中显明;
而那位住于彼处者,却破坏了两边的僧团羯磨。
Nānāsaṃvāsako nāma, laddhiyāyaṃ pakāsito; Tatraṭṭho pana so dvinnaṃ, kammaṃ kopeti saṅghikaṃ.
已至界外者、界内别住者、命终者;
大仙所说三种别住之人,如是。
Bahisīmāgato sīmā-nānāsaṃvāsako mato; Nānāsaṃvāsakā evaṃ, tayo vuttā mahesinā.
命终者与未受具足戒者,是为三种别住者;
比丘中的十一种无能力者,应列为不共住者。
Cuto anupasampanno, nānāsaṃvāsakā tayo; Bhikkhūnekādasābhabbā, asaṃvāsā ime siyuṃ.
一切不共住者,及应作羯磨者;
对于僧团中的疯狂者等,拒绝不得成立。
Asaṃvāsassa sabbassa, tathā kammārahassa ca; Saṅghe ummattakādīnaṃ, paṭikkhepo na rūhati.
对于共住、同一界内的清净比丘;
仅以言语拒绝,即使对无间罪者也成立。
Sasaṃvāsekasīmaṭṭha-pakatattassa bhikkhuno; Vacanena paṭikkhepo, rūhatānantarassapi.
Bhikkhu āpajjatāpattiṃ, ākārehi panacchahi; Vuttā samaṇakappā ca, pañca, pañca visuddhiyo.
因缘、人、事、方法及制定
违犯、犯、不犯,以及生起之方式
Nidānaṃ puggalaṃ vatthuṃ, vidhiṃ paññattiyā pana; Vipattāpattanāpatti, samuṭṭhānanayampi ca.
应呵责之业、行、想,以及心的通知方式;
同样,支分之规定,以及受、善等三法。
Vajjakammakriyāsaññā, cittāṇattividhiṃ pana; Tathevaṅgavidhānañca, vedanā kusalattikaṃ.
Sattarasavidhaṃ etaṃ, dassetvā lakkhaṇaṃ budho; Sikkhāpadesu yojeyya, tattha tattha yathārahaṃ.
Nidānaṃ tattha vesālī, tathā rājagahaṃ puraṃ; Sāvatthāḷavi kosambī, sakkabhaggā pakāsitā.
十则于毗舍离说,二十一则于王舍城说;
六百缺三,乃属舍卫城。
Dasa vesāliyā vuttā, ekavīsaṃ giribbaje; Satāni hi cha ūnāni, tīṇi sāvatthiyā siyuṃ.
六条于阿拉维宣说,八条于憍赏弥制定;
八条在释迦族中施设,三条在跋耆族中宣说。
Cha panāḷaviyaṃ vuttā, aṭṭha kosambiyaṃ katā; Aṭṭha sakkesu paññattā, tayo bhagge pakāsitā.
共二十三种类型宣说,始自苏定那、檀尼亚等人;
比丘巴帝摩卡中,最初犯戒之人。
Tevīsatividhā vuttā, sudinnadhaniyādayo; Bhikkhūnaṃ pātimokkhasmiṃ, ādikammikapuggalā.
同样,比丘尼巴帝摩卡中,最初犯戒者:
偷罗难陀等七人,总计三十人。
Bhikkhunīnaṃ tathā pāti-mokkhasmiṃ ādikammikā; Thullanandādayo satta, sabbe tiṃsa bhavanti te.
此树有三根、九片新叶,
二芽、七果、六花,
了知者知其有二源、二枝。
Taruṃ timūlaṃ navapattamenaṃ; Dvayaṅkuraṃ sattaphalaṃ chapupphaṃ; Jānāti yo dvippabhavaṃ dvisākhaṃ; Jānāti paññattimasesato so.
如是最上抉择;
凡是诵读、听闻、询问此词义甘美而无混乱者,
此人诵读、听闻、询问,
愿于决择中成为巴利之等同者。
Iti paramamimaṃ vinicchayaṃ; Madhurapadatthamanākulaṃ tu yo; Paṭhati suṇati pucchate ca so; Bhavatupālisamo vinicchaye.
业处修习方法论
Kammaṭṭhānabhāvanāvidhānakathā
“首要”者,即巴帝摩卡义;“面”者,即解脱之门义。
“一切苦尽”者,即于一切苦灭尽中所说;其余三者,亦如是所说。
Pāmokkhe pātimokkhasmiṃ, mukhe mokkhappavesane; Sabbadukkhakkhaye vutte, vuttamevitarattayaṃ.
了知此四种戒后,安住其中;
然后再修习定,以慧而得解脱。
Idaṃ catubbidhaṃ sīlaṃ, ñatvā tattha patiṭṭhito; Samādhiṃ puna bhāvetvā, paññāya parimuccati.
已说十随念、十遍与十不净;
四无量、四无色以及其余二。
Dasānussatiyo vuttā, kasiṇā ca dasāsubhā; Catasso appamaññāyo, tathāruppā paradvayaṃ.
如是,一切总共有四十种;
业处既已总说,乃修心者之要义。
Iccevaṃ pana sabbampi, cattālīsavidhaṃ siyā; Kammaṭṭhānaṃ samuddiṭṭhaṃ, mammaṭṭhānaṃ manobhuno.
从近行与安止,从禅那的差别及超越;
从增长与不增长,以及从所缘与地;
Upacārappanāto ca, jhānabhedā atikkamā; Vaḍḍhanāvaḍḍhanā cāpi, tathārammaṇabhūmito.
从执取、众多的缘,及从随顺行;
具辨别力者应知这些差别。
Gahaṇā paccayā bhiyyo, tathā cariyānukūlato; Viseso ayametesu, viññātabbo vibhāvinā.
Aṭṭhānussatiyo saññā-vavatthānañca tatthime; Upacāravahā, sesā, tiṃsa jhānavahā matā.
Paṭhamajjhānikā tattha, asubhā kāyagatāsati; Ānāpānañca kasiṇā, catukkajjhānikā ime.
Tikajjhānāni tissova, appamaññātha pacchimā; Cattāropi ca āruppā, catutthajjhānikā matā.
Atikkamo dvidhā vutto, aṅgārammaṇatopi ca; Catukkatikajhānesu, aṅgātikkamatā matā.
第四无量亦可由支分的超越而生起;然而,无色界定则是由所缘的超越所显示。
Catutthā appamaññāpi, aṅgātikkamato siyā; Ārammaṇamatikkamma, āruppā pana jāyare.
Kasiṇāni dasevettha, vaḍḍhetabbāni yoginā; Sesaṃ pana ca sabbampi, na vaḍḍhetabbameva taṃ.
Nimittārammaṇā tattha, kasiṇā ca dasāsubhā; Kāye satānāpānañca, bāvīsati bhavantime.
其余八种随念、想、界差别
识无边处与非想非非想处,此十二种为修习行境。
Sesānussatiyo aṭṭha, saññā dhātuvavatthanaṃ; Viññāṇaṃ nevasaññā ca, dasa dve bhāvagocarā.
四梵住,及二无色心;
这些法已分别宣说,六种为不可说之境。
Catasso appamaññāyo, dve ca āruppamānasā; Ime dhammā viniddiṭṭhā, cha navattabbagocarā.
十不净、厌逆想、身至念
于诸天中不转起,所谓十二者,是依地而说。
Dasāsubhā paṭikkūla-saññā kāyagatāsati; Devesu na pavattanti, dvādasevāti bhūmito.
此十二种及更多,入出息念亦如是;
或尽此十三种,皆不生于梵天界。
Tāni dvādasa bhiyyo ca, ānāpānasatīpi ca; Sabbaso terasa vāpi, brahmaloke na jāyare.
除去四种无色定,据说在无色界;
其余诸定则不生起,一切皆生于人间。
Ṭhapetvā caturāruppe, arūpāvacare kira; Aññe pana na jāyanti, sabbe jāyanti mānuse.
舍弃第四遍之后,诸遍及十不净,应唯以直接所见执取,它们现于前分之中。
Catutthaṃ kasiṇaṃ hitvā, kasiṇā ca dasāsubhā; Diṭṭheneva gahetabbā, pubbabhāge bhavanti te.
Ānāpānañca phuṭṭhena, diṭṭhena tacapañcakaṃ; Māluto diṭṭhaphuṭṭhena, sutena cettha sesakaṃ.
Ākāsakasiṇañcettha, ṭhapetvā kasiṇā nava; Paṭhamāruppacittassa, paccayā pana jāyare.
十遍与三种无量,皆成为诸神通的缘;而三种无量,则为第四禅那的缘。
Bhavanti hi abhiññāṇaṃ, kasiṇāni dasāpi ca; Tissopi appamaññāyo, catutthassa tu paccayā.
较低较低的无色,以及其上、其上;
非想非非想处,为灭尽定之缘,如是解说。
Heṭṭhimaheṭṭhimāruppaṃ, parassa ca parassa ca; Nevasaññā nirodhassa, paccayoti pakāsitā.
一切乐住,及有之出离;
如是,诸有之乐,亦已明示为缘。
Sabbe sukhavihārassa, bhavanissaraṇassa ca; Tathā bhavasukhānañca, paccayāti ca dīpitā.
Asubhā dasa viññeyyā, tathā kāyagatāsati; Anukūlā ime rāga-caritassa visesato.
Catasso appamaññāyo, savaṇṇakasiṇā tathā; Anukūlā ime dosa-caritassa pakāsitā.
对于寻行者及痴行性者,唯入出息念一法,已阐明为适宜。
Vitakkacaritassāpi, mohappakatinopi ca; Ānāpānasatekāva, sappāyāti vibhāvitā.
想、简择与死随念,这些已被说明为适合慧行者的随顺(业处)。
Saññā ceva vavatthānaṃ, maraṇūpasame sati; Paññāpakatino ete, anukūlāti dīpitā.
Ādianussaticchakkaṃ, saddhācaritavaṇṇitaṃ; Āruppā kasiṇā sesā, dasa sabbānurūpakā.
智者如是分别了知诸业处已,
于彼诸业处中,随顺自性行者。
Evaṃ pabhedato ñatvā, kammaṭṭhānāni paṇḍito; Cariyāyānukūlaṃ tu, tesu yaṃ attano pana.
Taṃ gahetvāna medhāvī, daḷhaṃ kalyāṇamittako; Ucchedaṃ palibodhānaṃ, katvā paṭhamameva ca.
Anurūpe vasantena, vihāre dosavajjite; Bhāvetvā paṭhamādīni, jhānāni pana sabbaso.
其后,具慧者从初禅等禅那出定,
作名色分别,度越疑惑。
Tato vuṭṭhāya sappañño, jhānamhā paṭhamādito; Nāmarūpavavatthānaṃ, katvā kaṅkhaṃ vitīriya.
随烦恼即非道,即十种观染等;
道即是观智,贤者如是了知。
Upaklese amaggoti, dasobhāsādayo pana; Maggo vipassanāñāṇaṃ, iti jānāti paṇḍito.
然而,确定此三者已,仅以此为量而作;
然而,三谛的确定,应已成就。
Tiṇṇaṃ tesaṃ vavatthāne, kate ettāvatā pana; Tiṇṇaṃ pana ca saccānaṃ, vavatthānaṃ kataṃ siyā.
生灭智、坏灭智、怖畏智、过患智、厌离智;
欲解脱智、审察随观智。
Udayabbayabhaṅgā ca, bhayādīnavanibbidā; Muñcitukamyatāñāṇaṃ, paṭisaṅkhānupassanā.
Saṅkhārupekkhāñāṇañca, navamaṃ saccānulomikaṃ; Ayaṃ ‘‘paṭipadāñāṇa-dassana’’nti pakāsitā.
Tato gotrabhucittassa, samanantarameva ca; Santimārammaṇaṃ katvā, jāyate ñāṇadassanaṃ.
所谓“智见清净”,此智已阐明。
‘‘Ñāṇadassanasuddhī’’ti, idaṃ ñāṇaṃ pakāsitaṃ;
Paccavekkhaṇapariyantaṃ, phalaṃ tassānujāyate.
即以如是方便,他数数修习;
比丘如此证得其余诸道与果。
Teneva ca upāyena, bhāvento so punappunaṃ; Pāpuṇāti yathā bhikkhu, sesamaggaphalāni ca.
如此彻底了知此法之后,
彻底摧破一切不善,
令三有枯竭已,他
证得无余依寂静。
Iccevamaccantamavecca dhammaṃ; Viddhaṃsayitvākusalaṃ asesaṃ; Visosayitvāna tayo bhave so; Upeti santiṃ nirupādisesaṃ.
或依识的次第,或依前后次第;
若于字句连结处,似显不相应。
Viññāsakkamato vāpi, pubbāparavasena vā; Yadi akkharabandhe vā, ayuttaṃ viya dissati.
Taṃ tathā na gahetabbaṃ, gahetabbamadosato; Mayā upaparikkhitvā, katattā pana sabbaso.
Seṭṭhassa coḷaraṭṭhassa, nābhibhūte nirākule; Sabbassa pana lokassa, gāme sampiṇḍite viya.
芭蕉、娑罗、棕榈、甘蔗与椰子林,丛生繁茂;
水池以莲花与睡莲覆盖,庄严而美丽。
Kadalīsālatālucchu-nāḷikeravanākule; Kamaluppalasañchanna-salilāsayasobhite.
迦韦利河水浸润的大地之上;
繁荣、众德具足、吉祥、成就吉祥之处;
Kāverijalasampāta-paribhūtamahītale; Iddhe sabbaṅgasampanne, maṅgale bhūtamaṅgale.
以殊胜的城墙与壕沟环绕之地;
在韦奴达萨的寺院,景色悦目,令人见即欢喜。
Pavarākārapākāra-parikhāparivārite; Vihāre veṇhudāsassa, dassanīye manorame.
岸边树木随风摇曳,树王辉耀,庄严殊丽;
种种鸟群喜悦于此,种种园苑,令人心怡。
Tīrantaruhavātira-tarurājavirājite; Nānādijagaṇārāme, nānārāmamanorame.
美妙莲花遍布的池塘所庄严;
天味净水充盈的胜妙水井所辉耀。
Cārupaṅkajasaṃkiṇṇa-taḷākasamalaṅkate; Surasodakasampuṇṇa-varakūpopasobhite.
以种种广大高耸的殊胜楼阁为庄严;
以众多住所,极尽庄严。
Vicitravipulaccugga-varamaṇḍapamaṇḍite; Āvāsehi canekehi, accantamupasobhite.
以耸立的塔,破开地面;
以征服者般的嘲笑,傲视凯拉萨的险峻山峰。
Uppatena ca thūpena, bhetvāva dharaṇītalaṃ; Jitvāvāvahasantena, kelāsasikharaṃ kharaṃ.
如秋云般,明丽高耸;
能生净信、令人悦意的宫殿中,我曾安住;
Saradambudasaṅkāse, dassanīye samussite; Pasādajanane ramme, pāsāde vasatā mayā.
由佛狮子所宣说的律之决断;
为佛狮子故,我的共住弟子。
Vuttassa buddhasīhena, vinayassa vinicchayo; Buddhasīhaṃ samuddissa, mama saddhivihārikaṃ.
此论乃为利益诸比丘,以简要方式而作;
为令通达律藏,且能轻松、快速地领悟。
Katoyaṃ pana bhikkhūnaṃ, hitatthāya samāsato; Vinayassāvabodhatthaṃ, sukhenevācirena ca.
在阿朱达与阿朱达相继威镇世间,卡拉巴库拉难达那王令喜乐之时,此论已始作并告圆满。
Accutaccutavikkante, kalambakulanandane; Mahiṃ samanusāsante, āraddho ca samāpito.
愿如我所得成就,无有障碍,亦愿如此;
愿一切有情的法随心愿,悉皆成就。
Yathā siddhimayaṃ patto, antarāyaṃ vinā tathā; Sabbe sijjhantu saṅkappā, sattānaṃ dhammasaṃyutā.
只要世间还有曼达罗山与秀丽洞窟存留之际,
愿佛陀的教法、能摧伏诤论的教法,亦如是长久安住。
Yāva tiṭṭhati lokasmiṃ, mandāro cārukandaro; Tāva tiṭṭhatu buddhassa, sāsanaṃ kalisāsanaṃ.
Kāle sammā pavassantu, vassaṃ vassavalāhakā; Pālayantu mahīpālā, dhammato sakalaṃ mahiṃ.
此具精髓、有利益、与义相应之事;
然而,由我所造、所得的那份福德;
愿以此福德,此世间趣向牟尼主所行之道。
Imaṃ sārabhūtaṃ hitaṃ atthayuttaṃ; Karontena pattaṃ mayā yaṃ tu puññaṃ; Ayaṃ tena loko munindappayātaṃ; Sivaṃ vītasokaṃ puraṃ pāpuṇātu.
如是,此《律抉择》由铜鍱洲人、最胜语法家、精通三藏理趣的善巧者、令最胜诗人心中莲花盛开的、诗人中的牛王、流布最胜悦意妙语者——龙城佛授所造。
Iti tambapaṇṇiyena paramaveyyākaraṇena tipiṭakanayavidhikusalena paramakavijanahadayapadumavanavikasanakarena kavivaravasabhena paramaratikaravaramadhuravacanuggārena uragapurena buddhadattena racitoyaṃ vinayavinicchayo.