由具足戒蕴等的善蕴所宣说。
我也要在犍度部分,简要地讲一讲决断。
Sīlakkhandhādiyuttena , subhakkhandhena desite; Khandhakepi pavakkhāmi, samāsena vinicchayaṃ.
未得母允,或未得父允,
比丘不问剃发事而令其出家者,犯恶作。
Mātarā ananuññātaṃ, pitarā vāpi bhikkhuno; Bhaṇḍukammamapucchitvā, pabbājentassa dukkaṭaṃ.
在诵戒与提问时,如果自己亲自投入其中;
年幼者应当被吩咐,让他出家后带他来,要这样说:
Uddesaparipucchāya, sayaṃ ce byāvaṭo siyā; Daharo āṇāpetabbo, pabbājetvānayāti ca.
选定戒师后,年少比丘若未受嘱命;
若他(戒师)亲自为其剃度,则亦合宜。
Upajjhāyamathuddissa, avutto daharo pana; Pabbājeti sace taṃ so, sayamevāpi vaṭṭati.
Sāmaṇeropi vattabbo, daharo natthi tattha ce; ‘‘Khaṇḍasīmamimaṃ netvā, pabbājetvānayā’’ti ca.
皈依诸戒亦应由其本人授予;
如是此人即由比丘度令出家。
Saraṇāni panetassa, dātabbāneva attanā; Evampi bhikkhunāyeva, hoti pabbājito naro.
非比丘者让人出家,是不允许的。
除了比丘尼,其他人不能给女子剃度出家。
Purisaṃ bhikkhuto añño, pabbājeti na vaṭṭati; Itthiṃ bhikkhunito añño, pabbājeti na vaṭṭati.
沙弥也可以授与,沙弥尼同样也可以。
依两者的吩咐,他们也得到了袈裟。
Sāmaṇeropi vā dātuṃ, sāmaṇerīpi vā tathā; Āṇattiyā ubhinnampi, kāsāyāni labhanti te.
比丘在给人剃度时,应当亲自做任何事,
剃完头发之后,再先在水中。
Sayameva ca yaṃ kiñci, pabbājentena bhikkhunā; Kesāpanayanaṃ katvā, paṭhamaṃ udake puna.
应该先用牛粪等物擦拭,再好好给他沐浴。
如果他的身上长了疖子,或者长了疥癣,
Nhāpetabbo siyā suṭṭhu, ghaṃsitvā gomayādinā; Sarīre pīḷakā vāpi, kacchu vā tassa honti ce.
就像母亲对自己的亲生儿子,从来不会厌恶。
修行者也应当同样毫无厌恶地为他沐浴。
Mātā yathā niyaṃputtaṃ, na jigucchati sabbaso; Nhāpetabbova yatinā, tatheva ajigucchatā.
为什么?因为在教法里,哪怕只是这么一点点帮助,
愿他对亲教师等人,始终怀有强烈的爱著。
Kasmā? Panettakenāpi, upakārena sāsane; So sadā balavasneho, hotupajjhāyakādisu.
2456第2456段没有可翻译的巴利文内容。
2456.
善男子们,驱除了已经生起的厌倦之后,
修完诸学处,就能证得涅槃。
Vinodetvā panuppannaṃ, ukkaṇṭhaṃ kulaputtakā; Sikkhāyo paripūretvā, nibbānaṃ pāpuṇanti hi.
用香粉,或者随后用姜黄粉;
把他的身体和头一遍又一遍地涂抹擦拭。
Gandhacuṇṇena vā pacchā, cuṇṇenapi haliddiyā; Sarīraṃ tassa sīsañca, ubbaṭṭetvā punappunaṃ.
去除在家者气味后,但袈裟衣却合在一起;
比丘应当给他两次、三次,或者只给一次。
Gihigandhaṃ vinodetvā, kāsāyāni panekato; Dvattikkhattuṃ sakiṃ vāpi, dātabbānissa bhikkhunā.
若尚未递到他手中,戒师就亲自为他披上,这是允许的;
阿阇黎亲自为他披上,也是允许的。
Atha hatthepi vā tassa, adatvā sayameva taṃ; Acchādeti upajjhāyo, vaṭṭatācariyopi vā.
未经教令,他便自著下衣,或自披上外衣;
从彼处尽取一切已,仍当再将其归还。
Nivāseti anāṇatto, so pārupati vā sayaṃ; Apanetvā tato sabbaṃ, puna dātabbameva taṃ.
比丘亲手施与,或复遣人代施;
如是施与之袈裟乃为合宜,未施者则不合宜。
Bhikkhunā tu sahatthena, tathā āṇattiyāpi vā; Dinnaṃ vaṭṭati kāsāvaṃ, nādinnaṃ pana vaṭṭati.
连属于受戒弟子所有的物品尚且如此,更何况属于戒师自己所有的呢?
在那里让比丘们受礼敬之后,又让人蹲踞。
Tasseva santakaṃ vāpi, kā kathā attasantake; Vandāpetvā tattha bhikkhū, kārāpetvāna ukkuṭiṃ.
让他合掌之后,应当授予三皈依;
就是按顺序,而不是颠倒顺序。
Añjaliṃ paggahāpetvā, dātabbaṃ saraṇattayaṃ; Paṭipāṭivaseneva, na ca uppaṭipāṭiyā.
如果有人哪怕只教一个词,或者只教一个字母;
如果打乱了次第,那么所取的就不成立。
Sace ekapadaṃ vāpi, deti ekakkharampi vā; Paṭipāṭiṃ virajjhitvā, gahitaṃ ce na vaṭṭati.
若三度授予,或唯皈依佛;
余者亦如是,实皆非已授。
Tikkhattuṃ yadi vā deti, buddhaṃ saraṇameva vā; Tathā sesesu cevampi, na dinnāneva honti hi.
把结尾变成鼻音之后,或者又把它们连成一串;
应当由懂得分辨的人,把那些以 ma 结尾的词切分出来后再给出。
Katvānunāsikantāni , ekābaddhāni vā pana; Vicchinditvātha ma-ntāni, dātabbāni vijānatā.
不过,达上甘马可以只靠一方清净而成立。
没有两方都清净,出家就不成立。
Upasampadakammaṃ tu, ekatosuddhiyā siyā; Na hoti pana pabbajjā, ubhatosuddhiyā vinā.
因此,对老师也同样适用,对弟子也是如此;
佛等诸字的处所与作用之圆满。
Tasmā ācariyenāpi, tathāntevāsikenapi; Bu-ddha-kārādayo vaṇṇā, ṭhānakaraṇasampadaṃ.
想要求得出家功德的人,应当毫无保留地宣说。
只要漏掉一个音节,出家就确实无法成立。
Ahāpentena vattabbā, pabbajjāguṇamicchatā; Ekavaṇṇavināsena, pabbajjā hi na rūhati.
2470这一段只有编号,没有可翻译的巴利文内容。
2470.
即使出家已通过皈依而成办,
比丘为了圆满(戒行),应当传授十戒。
Yadi siddhāpi pabbajjā, saraṇāgamanatova hi; Dātabbā dasa sīlāni, pūraṇatthāya bhikkhunā.
依止亲教师与阿阇梨而住的人,
具足可爱戒行的比丘,只应当做那些该做的事。
Upajjhāyamathācariyaṃ, nissāya vasatā pana; Kattabbāneva vattāni, piyasīlena bhikkhunā.
应该给他准备好座位、齿木和漱口水;
如果有粥,就应该按时布施给他。
Āsanaṃ paññapetabbaṃ, dantakaṭṭhaṃ mukhodakaṃ; Dātabbaṃ tassa kālena, sace yāgu bhavissati.
应给他送粥,或从僧团,或从俗家;
对钵应尽义务,进村时也应如此。
Yāgu tassupanetabbā, saṅghato kulatopi vā; Patte vattañca kātabbaṃ, vattaṃ gāmappavesane.
关于袈裟的那些义务,确实已由大仙宣说;
在住处、足凳、脚台等地方,也同样如此。
Cīvare yāni vattāni, vuttāni hi mahesinā; Senāsane tathā pāda-pīṭhakathalikādisu.
像这样所说的种种行为,但全都是从疾病的角度来看待。
以病愈与归来为终结者,应有三千七百。
Evamādīni vattāni, sabbāni pana rogato; Vuṭṭhānāgamanantāni, sattatiṃsasataṃ siyuṃ.
随诸规仪之别类,于一切处宣说为恶作;
唯由不恭敬而不奉行之比丘。
Vattabhedena sabbattha, dukkaṭaṃ tu pakāsitaṃ; Anādaravaseneva, akarontassa bhikkhuno.
对亲教师的义务,同样也有对共住弟子的义务;
的确有一百一十三种存在,对弟子们也同样如此。
Upajjhāyassa vattāni, tathā saddhivihārike; Sataṃ terasa honteva, tathāntevāsikepi ca.
弟子离去、还俗、转投他派或死亡时,
亲教师下令后,依止也就随之解除。
Pakkante vāpi vibbhante, pakkhasaṅkantake mate; Āṇattiyā upajjhāyā, passambhati ca nissayo.
从老师那里,依止的断裂也有六种情况。
离去、还俗、转投他派,或死亡。
Hoti ācariyamhāpi, chadhā nissayabhedanaṃ; Pakkante vāpi vibbhante, pakkhasaṅkantake mate.
对二人之命令,及舍责任时;
若于一人或二人,无恋著则坏。
Āṇattiyaṃ ubhinnampi, dhuranikkhepanepi ca; Ekekassa ubhinnaṃ vā, nālaye sati bhijjati.
就算是跟亲教师住在一起,也照样会破裂。
见和闻,这两种都算作相遇。
Upajjhāyasamodhāna-gatassāpi ca bhijjati; Dassanaṃ savanañcāti, samodhānaṃ dvidhā mataṃ.
远行之人、病人、瞻病之人,及受请之人,
纵无依止而住,亦无过咎。
Addhikassa gilānassa, gilānupaṭṭhakassa ca; Yācitassa na dosova, vasituṃ nissayaṃ vinā.
了知者自己的林中安乐住,且亦如是
在合适的施主附近,也可以住下来。
Jānatā attano ceva, vane phāsuvihārataṃ; Sabhāge dāyakesante, vasitumpi ca vaṭṭati.
麻风病人、长疮的人、疥癣病人、肺痨病人、癫痫病人;
同样地,还有王家的士兵、盗贼、被登记在册者、逃避劳役者。
Kuṭṭhiṃ gaṇḍiṃ kilāsiñca, sosiñca apamārikaṃ; Tathā rājabhaṭaṃ coraṃ, likhitaṃ kārabhedakaṃ.
被鞭子抽打的人,以及被烙上印记的男子;
让负债的人和奴隶出家,犯恶作。
Kasāhataṃ narañceva, purisaṃ lakkhaṇāhataṃ; Iṇāyikañca dāsañca, pabbājentassa dukkaṭaṃ.
Hatthacchinnamaḷacchinnaṃ, pādacchinnañca puggalaṃ; Kaṇṇanāsaṅgulicchinnaṃ, kaṇḍaracchinnameva ca.
盲人、跛手的人、驼背的人、侏儒、蹼手的人;
瘸腿的、半身不遂的、象皮病的、得恶疾的。
Kāṇaṃ kuṇiñca khujjañca, vāmanaṃ phaṇahatthakaṃ; Khañjaṃ pakkhahatañceva, sīpadiṃ pāparoginaṃ.
因衰老而虚弱的人、盲人、聋人,还有口吃者;
让跛子和哑巴出家,犯恶作罪。
Jarāya dubbalaṃ andhaṃ, badhirañceva mammanaṃ; Pīṭhasappiṃ tathā mūgaṃ, pabbājentassa dukkaṭaṃ.
太长、太短,或者同样地太黑;
或者极白,或者看起来像擦亮的红铜。
Atidīghotirasso vā, atikālopi vā tathā; Accodātopi vā maṭṭha-tambalohanidassano.
或者太胖,或者太瘦,或者头太大,也是这样;
或者以头极小,或者以紧凑者相应。
Atithūlo atikisso, mahāsīsopi vā tathā; Atikhuddakasīsena, sahitena yuttopi vā.
或者头是尖尖的,同样地,或者头像山峰一样。
还有一类人,脑袋像竹管一样。
Kuṭakuṭakasīso vā, tathā sikharasīsako; Veḷunāḷisamānena, sīsena ca yuto naro.
或者头形像劫贝树的,或者前额低垂的,或者头上长疮的;
同样地,头发如莲蓬状的人,或者头发粗硬的人,也是如此。
Kappasīsopi pabbhāra-sīso vā vaṇasīsako; Tathā kaṇṇikakeso vā, thūlakesopi vā tathā.
或者头上腐臭无发,或者天生就是白头发。
有的是生来就红头发的人,或同样地,头顶头发卷曲的人;
Pūtinillomasīso vā, jātipaṇḍarakesako; Jātiyā tambakeso vā, tathevāvaṭṭasīsako.
或眉毛与头发相连成一体,或双眉连成一片,
或全然无眉者。
Sīsalomekabaddhehi, bhamukehi yutopi vā; Sambaddhabhamuko vāpi, nillomabhamukopi vā.
眼睛太大或太小的人,以及双眼不对称的人;
或者斜眼、眼睛深陷、眼球歪斜不对称的人。
Mahantakhuddanetto vā, tathā visamalocano; Kekaro vāpi gambhīra-netto visamacakkalo.
或耳如蝙蝠,或耳如象耳;
或耳孔如穴,或耳穿成洞。
Jatumūsikakaṇṇo vā, hatthikaṇṇopi vā pana; Chiddamattakakaṇṇo vā, tathevāviddhakaṇṇako.
同样地,有耳饰钉穿耳朵的人,或者耳朵流脓的人;
就算有希腊人等各种不同身份,这个人也不会败坏僧团。
Tathā ṭaṅkitakaṇṇo vā, pūtikaṇṇopi vā pana; Yonakādippabhedopi, nāyaṃ parisadūsako.
眼或黄赤过常,或全无睫毛;
或泪流不止,或目肿生翳。
Atipiṅgalanetto vā, tathā nippakhumakkhi vā; Assupaggharanetto vā, pakkapupphitalocano.
同样地,还有大鼻子的人,和鼻子特别小的人;
同样地,有的人鼻子塌陷,有的人鼻子弯曲。
Tatheva ca mahānāso, atikhuddakanāsiko; Tathā cipiṭanāso vā, naro kuṭilanāsiko.
或者总是流鼻涕的,或者是大嘴巴的;
或者嘴巴歪斜裂开,或者嘴唇特别大。
Niccavissavanāso vā, yo vā pana mahāmukho; Vaṅkabhinnamukho vāpi, mahāoṭṭhopi vā pana.
同样,有嘴唇薄的,也有上唇宽大的;
或者嘴唇裂开、嘴巴溃烂,或者流着口水。
Tathā tanukaoṭṭho vā, vipuluttaraoṭṭhako; Oṭṭhachinnopi uppakka-mukho eḷamukhopi vā.
还有螺口的人,或者口气恶臭的人;
大齿者亦极端,阿修罗齿者亦如此。
Saṅkhatuṇḍopi duggandha-mukho vā pana puggalo; Mahādantopi accantaṃ, tathā asuradantako.
牙齿向下或向上突出,或者牙齿向外长出的;
没有牙齿,或者牙齿腐烂,又或者牙齿特别小。
Heṭṭhā uparito vāpi, bahinikkhantadantako; Adanto pūtidanto vā, atikhuddakadantako.
他的牙齿之间长着牙齿,像黑色的牙齿一样,
它只是细微地竖立着,若如此,也适合令其出家。
Yassa dantantare danto, kāḷakadantasannibho; Sukhumova ṭhito, taṃ ce, pabbājetumpi vaṭṭati.
如果有一个人下巴很大,
长着长下巴的人;
或者下巴扁平的人;
具有短下颚。
Yo mahāhanuko poso; Dīghena hanunā yuto; Cipiṭahanuko vāpi; Rassena hanunā yuto.
或者没有胡须、没有犬齿,或者脖子太长;
或者脖子太短,或者脖子有破裂的结节。
Nimmassudāṭhiko vāpi, atidīghagalopi vā; Atirassagalopi vā, bhinnagaṇṭhigalopi vā.
同样地,或者肩胛骨塌陷,或者脊背与胸膛破裂;
或者手特别长、特别短,或者罹患疥癣瘙痒。
Tathā bhaṭṭhaṃsakūṭo vā, bhinnapiṭṭhiuropi vā; Sudīgharassahattho vā, kacchukaṇḍusamāyuto.
或者臀部肉厚肥大的,或者额头凸出像灶台一样的;
患风病(疝气)的人,大腿粗壮的人,膝盖互相碰撞的人。
Mahānisadamaṃso vā, uddhanaggupamāyuto; Vātaṇḍiko mahāūru, saṅghaṭṭanakajāṇuko.
Bhinnajāṇu mahājāṇu, dīghajaṅgho vijaṅghako; Vikaṭo vāpi paṇho vā, tathā ubbaddhapiṇḍiko.
小腿如木棍、小腿粗大、脚也大的男人;
同样地,还有足背高隆的人,或者大脚跟的人。
Yaṭṭhijaṅgho mahājaṅgho, mahāpādopi yo naro; Tathā piṭṭhikapādo vā, mahāpaṇhipi vā pana.
或有足曲脚弯之人,或有指节虬结之人;
或有指甲枯损之人,或有指甲黑腐之人。
Vaṅkapādo naro yo vā, gaṇṭhikaṅgulikopi vā; Yo panandhanakho vāpi, kāḷapūtinakhopi ca.
如是等类破坏僧团者,
比丘将其驱摈,则犯恶作罪。
Iccevamādikaṃ kañci, naraṃ parisadūsakaṃ; Pabbājentassa bhikkhussa, hoti āpatti dukkaṭaṃ.
沙弥,不要嚼,不要吃,也不要喝。
阻止别人进食,就犯恶作罪。
‘‘Sāmaṇerajja mā khāda, mā bhuñja ca pivā’’ti ca; Nivārentassa āhāraṃ, hoti āpatti dukkaṭaṃ.
若想“我要挡住食物”,或把钵与衣藏于内,
一切行为亦皆犯恶作。
‘‘Nivāressāmi āhāra’’-miti vā pattacīvaraṃ; Anto nikkhipato sabba-payogesupi dukkaṭaṃ.
于难教诫、行为不端之沙弥,
心怀善意之比丘,唯作罚甘马而已。
Dubbacasāmaṇerassa, anācārassa kevalaṃ; Daṇḍakammaṃ have katvā, hitakāmena bhikkhunā.
“等罚甘马执行完了,你就能拿到。”这样说才合适。
Yāguṃ vā pana bhattaṃ vā, dassetvā kira bhāsituṃ; ‘‘Āhaṭe daṇḍakamme tvaṃ, lacchasīda’’nti vaṭṭati.
另外,应该按照所犯的过失,让他受到相应的处罚。
那只是让人把沙、水之类的东西搬来罢了。
Aparādhānurūpena , daṇḍakammaṃ tu kāraye; Vālikāsalilādīna-māharāpanameva taṃ.
或令人将石头等物置于其头顶;
或令人将其卧于热处,或卧于石上,或卧于地上。
Sīse vā nikkhipāpetuṃ, pāsāṇādīni kānici; Nipajjāpetumuṇhe vā, pāsāṇe bhūmiyāpi vā.
或者令入水,对比丘来说也是不允许的。
这里只是说明了遮止罚甘马而已。
Udakaṃ vā pavesetuṃ, na ca vaṭṭati bhikkhuno; Idhāvaraṇamattaṃ tu, daṇḍakammaṃ pakāsitaṃ.
半月黄门、灌精者,第四名为嫉妒者;
以此非男成五种,般哒格如是得显。
Pakkhopakkamikāsittā, catuttho panusūyako; Napuṃsakena pañcete, paṇḍakā paridīpitā.
2521第2521段没有可翻译的巴利文内容。
2521.
吸精、嫉妒二种黄门,出家不为所遮;
其余三种黄门,出家则予遮止。
Tesu āsittusūyānaṃ, pabbajjā na nivāritā; Itaresaṃ tu tiṇṇampi, paṇḍakānaṃ nivāritā.
凡是出家被禁止的人,就该被灭摈,这样的人如同已死。
知道是这三种人却还让他出家,就犯恶作。
Vāritā yassa pabbajjā, nāsetabboti so mato; Tividhe pana te ñatvā, pabbājentassa dukkaṭaṃ.
依特征而盗、依共住而盗,以及兼具这两种的盗者;
被称为贼住者的,也有三种。
Liṅgattheno ca saṃvāsa-ttheno tadubhayassa ca; Theyyasaṃvāsako nāma, tividhopi pavuccati.
如果有人自己在那里出家之后,却不接受
既不按比丘戒腊,甚至也不按长幼行礼。
Sayameva ca yo tattha, pabbajitvā na gaṇhati; Bhikkhuvassāni vā neva, yathāvuḍḍhampi vandanaṃ.
此相盗者,因唯盗相而得名;
若人出家后,盗计比丘戒腊。
Liṅgattheno ayaṃ liṅga-mattassa thenato siyā; Yo ca pabbajito hutvā, bhikkhuvassāni gaṇhati.
只要接受共住,他即被视为共住盗者。
双义者,正如所说的方式,也如其所开示。
Saṃvāsaṃ sādiyantova, saṃvāsatthenako mato; Ubhayatthenako vutta-nayoyeva, yathāha ca.
“或者因为国王、饥荒、荒野、疾病、怨敌等种种怖畏;
或者是为了获取衣物的目的,就在这里执取戒相。
‘‘Rājadubbhikkhakantāra-rogaveribhayehi vā; Cīvarāharaṇatthaṃ vā, liṅgamādiyatīdha yo.
只要他内心清净,就不乐共住;
尔时,他还不被称为盗共住者。”
Saṃvāsaṃ nādhivāseti, yāva so suddhamānaso; Theyyasaṃvāsako nāma, tāva esa na vuccati’’.
已受具足戒之比丘,若起“我当作外道”之念,
即以自身僧相,前往外道住处。
‘‘Titthiyohaṃ bhavissa’’nti, upasampannabhikkhu ce; Saliṅgeneva yo yāti, titthiyānamupassayaṃ.
每走一步,就犯一个恶作罪。
如果依附于他们的标志,他即被视为转向外道。
Gacchato padavārena, hoti āpatti dukkaṭaṃ; Hoti titthiyapakkanto, liṅge tesaṃ tu nissite.
心想“我当成为外道”,却亲自穿用草衣等;
此人亦名已离去者。
‘‘Titthiyohaṃ bhavissa’’nti, kusacīrādikaṃ pana; Sayameva nivāseti, sopi pakkantako siyā.
赤身裸体,前往邪命外道等人的住处;
如果拔掉头发,或者在这里执取他们的仪轨。
Naggo ājīvakādīnaṃ, gantvā tesaṃ upassayaṃ; Luñcāpeti sace kese, vattānādiyatīdha vā.
如果他们拿孔雀羽毛之类的东西当作他们的标志。
不管是因为他们本身的实质,还是因为已经获得了出家身份。
Morapiñchādikaṃ tesaṃ, liṅgaṃ gaṇhāti vā sace; Sārato ceva vā tesaṃ, pabbajjaṃ laddhimeva vā.
他成了外道的追随者,却并不能因此得到解脱。
裸体者行走时,每一步是dukkata罪。
Hoti titthiyapakkanto, na panesa vimuccati; Naggassa gacchato vuttaṃ, padavārena dukkaṭaṃ.
贼住者,依未受具足戒者而说;
投归外道者,亦复如是,依已受具足戒之比丘而说。
Vutto anupasampanna-vasena theyyavāsako; Tathā titthiyapakkanto, upasampannabhikkhunā.
龙也好,金翅鸟也好,夜叉也好,帝释天神也好,在这里……
投生为畜生者,不适合让他出家。
Nāgo vāpi supaṇṇo vā, yakkho sakkopi vā idha; Tiracchānagato vutto, pabbājetuṃ na vaṭṭati.
让五种无间罪者出家,犯恶作。
双根者,以及污辱比丘尼者,同样如此。
Pañcānantarike pose, pabbājentassa dukkaṭaṃ; Ubhatobyañjanañceva, tathā bhikkhunidūsakaṃ.
若有人于比丘尼众近处,令从一众受具足戒者;
彼虽玷污之,亦不成为玷污比丘尼者。
Ekatoupasampannaṃ, bhikkhunīnaṃ tu santike; Dūsetvā pana so neva, bhikkhunīdūsako siyā.
若污辱未受具戒者后受达上,
他实得出家;她亦不堕巴拉基格。
Sace anupasampanna-dūsako upasampadaṃ; Labhateva ca pabbajjaṃ, sā ca neva parājitā.
无亲教师之人,本不应令其受具足戒;
作甘马者犯恶作,若事已成则不可动摇。
Nūpasampādanīyova , anupajjhāyako naro; Karoto dukkaṭaṃ hoti, na kuppati sace kataṃ.
有些人说“会变坏”,但那根本不该采信。
其余各处也应以此理解;对于智者,这个道理遍及一切处。
Kuppatīti vadanteke, na gahetabbameva taṃ; Sesesupi ayaṃ ñeyyo, nayo sabbattha viññunā.
二十五种人不堪受达上;
即使不知情而作,认可亦不应灭摈。
Upasampadakammassa, abhabbā pañcavīsati; Ajānitvā kato cāpi, osāro nāsanāraho.
断手等三十二种,麻风等十三种;
对他们而言接纳是不当的;但若甘马已作,它便成立。
Hatthacchinnādibāttiṃsa, kuṭṭhiādi ca terasa; Apatto tesamosāro, kato ce pana rūhati.
他只有一位亲教师。
有三位老师;
还有想受达上的人;
有两个或三个。
Ekūpajjhāyako hoti; Honti ācariyā tayo; Upasampadāpekkhā ca; Honti dve vā tayopi vā.
三师同集,共作宣告;
甘马宣诵既毕,不坏不失,如法得成。
Tīhi ācariyeheva, ekato anusāvanaṃ; Osāretvā kataṃ kammaṃ, na ca kuppati kappati.
共一亲教师,
轨范师亦然。
还有等着受达上的人;
有两个,或者有三个。
Ekūpajjhāyako hoti; Ācariyopi tathekato; Upasampadāpekkhā ca; Honti dve vā tayopi vā.
次第令闻已,以彼告其名;
合集令诵已,所作亦不坏。
Anupubbena sāvetvā, tesaṃ nāmaṃ tu tena ca; Ekato anusāvetvā, katampi ca na kuppati.
即使有不同的戒师、不同的老师,
互相转告之后,所做的事也才算行得通。
Nānupajjhāyakenāpi, nānācariyakena ca; Aññamaññānusāvetvā, kataṃ kammañca vaṭṭati.
苏玛那长老教诫提萨长老的弟子。
提萨长老告知苏玛那长老的弟子。
Sumano tissatherassa, anusāveti sissakaṃ; Tisso sumanatherassa, anusāveti sissakaṃ.
不依亲教师,于此仅依一阿阇梨而受具足戒,
为日种佛陀所不许。
Nānupajjhāyakeneva, ekācariyakenidha; Upasampadā paṭikkhittā, buddhenādiccabandhunā.