桑喀地谢沙篇
Saṅghādisesakaṇḍaṃ
“以可爱语交谈”的意思,就是以应当令人喜爱的言语来交谈,换言之,也就是“善士们的交谈”。因为善士们确实会用“诸尊”、“诸天所爱者”、“贤善者”或“诸具寿”这样的言语来互相交谈。
Piyavacanenaālapananti piyāyitabbavacanenālapanaṃ, sādhūnaṃ samālapananti vuttaṃ hoti. Sādhavo hi pare ‘‘bhonto’’ti vā ‘‘devānaṃpiyā’’ti vā ‘‘bhadrabhava’’nti vā ‘‘āyasmanto’’ti vā samālapanti.
一、故泄精学处释
1. Sukkavissaṭṭhisikkhāpadavaṇṇanā
“saṃ-”这个词缀表示“存在”之义,因此说“存在”。其中的“思”,是指为了违犯而转起的前分思,也就是以释放的乐味为意图的思。“assa”是指精液的释放。由于精液的释放已通过别句复合词的方式作了说明,所以“ika-”这个词缀并没有单独的意义,因此说“有思即是具思者”。接下来,为了显示“ika-”词缀本身有表“存在”的意义,故说“有思”等语。存在的思,即是“有思”。“sukkassa”是指精液的。“vissaṭṭhi”是指释放。
Saṃ-saddo vijjamānatthoti āha ‘‘saṃvijjatī’’ti. Cetanāti vītikkamavasappavattā pubbabhāgacetanā, mocanassādacetanāti attho. Assāti sukkavissaṭṭhiyā. Aññapadatthasamāseneva sukkavissaṭṭhiyā vuttattā ika-saddassa visuṃ attho natthīti āha ‘‘sañcetanāva sañcetanikā’’ti. Idāni ika-saddova atthiatthaṃ pakāsetīti dassento ‘‘sañcetanā vā’’tiādimāha. Saṃvijjamānā cetanā sañcetanā. Sukkassāti sambhavassa. Visaṭṭhīti vissaggo.
现在,为了总括地阐明他在什么时间释放、抱着什么意图释放、以什么方法释放,以及那个意图的所依事是什么,并为了如实地展示那种释放的具体情形,所以说了“于贪增盛等”等语。其中,贪的强盛状态,或者由于贪而使男根变得增盛、僵硬的状态,称为“贪增盛”,而这一切以此为始,便是“贪增盛等”,即在那些贪增盛等的情形中。这里的“等”字,包含了粪增盛、尿增盛、风增盛、高举、拥抱、虫触、齿增盛等。“达到堪能性”是指达到了适合进行释放业的状态,也就是达到了能够着手于内色等的堪能状态的意思。“无病”的状态即是“健康”,这些以此为始,便是“健康等”,即在那些健康等的情形中。这里的“等”字,包含了乐、药施、福、祭祀、天界、种子、观察等。“内色”是指内在的所取色,这些以此为始,便是“内色等”,即在那些情形中。这里的“等”字,包含了外色、内外色、虚空、腰部的震动等。所谓“释放之乐味”,是指在释放中的乐味,也就是乐受。为了释放这个目的而在前分转起的贪,在这里是以与之相应的乐味为首来说贪的。与那个贪相应的思,便是“释放乐味思”。通过这一界定,就排除了那些与“释放乐味、已释放乐味、交合乐味、触乐味、搔痒乐味、观看乐味、坐乐味、言语乐味、居家爱、林破坏”相应的思,即便是在那些相中着手进行释放,也是无罪的。然而,在相中……
Idāni taṃ yasmiṃ kāle moceti, yenādhippāyena moceti, yena copāyena moceti, yañca tassa adhippāyassa vatthu, taṃ sabbaṃ saṅkhepato vibhāvetvā sarūpato taṃ visaṭṭhiṃ dassetuṃ ‘‘rāgūpatthambhādīsū’’tiādimāha. Tattha rāgassa balavabhāvo, rāgena vā aṅgajātassūpatthambho thaddhabhāvo rāgūpatthambho, so ādi yesaṃ te rāgūpatthambhādayo, tesu rāgūpatthambhādīsu. Ādisaddena (pārā. 238) vaccūpatthambhapassāvūpatthambhavātūpatthambhauccāliṅgapāṇakadaṭṭhūpatthambhānaṃ gahaṇaṃ. Kammaññataṃ patteti mocanakammakkhamatāya kammaniyataṃ patte, ajjhattarūpādīsu upakkamārahabhāvaṃ patteti attho. Arogassa bhāvo ārogyaṃ, taṃ ādi yesaṃ te ārogyādayo, tesu ārogyādīsu. Ādisaddena sukhabhesajjadānapuññayaññasaggabījavīmaṃsadavānaṃ gahaṇaṃ. Ajjhattarūpaṃ ajjhattaṃ upādinnarūpaṃ, taṃ ādi yesaṃ te ajjhattarūpādayo, tesu. Ādisaddena bahiddhārūpaajjhattabahiddhārūpaākāsekaṭikampanānaṃ gahaṇaṃ. Mocane assādo sukhavedanā mocanassādo, mocanatthaṃ pubbabhāge pavattarāgo, sampayuttaassādasīsena cettha rāgo vutto, tena sampayuttā cetanā mocanassādacetanā, tāya . Iminā muccanassādo (pārā. aṭṭha. 2.240) muttassādo methunassādo phassassādo kaṇḍuvanassādo dassanassādo nisajjassādo vācassādo gehasitapemaṃ vanabhaṅgiyanti imehi sampayuttā cetanāyo paṭikkhipati, tāhi nimitte upakkamantassa muttepi anāpatti. ‘‘Nimitte upakkamantassā’’ti iminā pana ūrumaddāpanādīni paṭikkhipati. Tena hi satipi mocanassāde nimitte upakkamābhāvato muttepi anāpatti. Vuttañhetaṃ samantapāsādikāyaṃ ‘‘sā ca kho nimitte upakkamantasseva, hatthaparikammapādaparikammagattaparikammakaraṇena sacepi asuci muccati, anāpattī’’ti.
“依处与界种种性”即指胆汁、痰、脓、血等之依处,以及地界等四界,或味、血等七界的种种性。“从处移动”是指精液从其所住之处离脱。精液的处所确实被安立为三种:膀胱头、腰、身。据说,一位老师说“膀胱头是精液依处”,一位说“腰”,一位说“整个身体”。其中,第三位所说为善说。因为除了头发、体毛、指甲、牙齿这些不附肉之处,以及粪、尿、唾液、鼻涕和坚硬干燥的皮肤之外,其余随皮肤、肉、血遍满的整个身体,都是身净、命根所系缚的胆汁等及精液的依处。正如被贪欲缠缚、制伏的大象,精液也会从两耳孔流出。
Āsayadhātunānāttatoti pittasemhapubbalohitāsayānañceva pathavīdhātuādīnañca catunnaṃ dhātūnaṃ, rasasoṇitādīnaṃ vā sattannaṃ dhātūnaṃ nānāttato. Ṭhānā cāvanāti sukkassa yaṃ ṭhānaṃ, tato cuti. Sukkassa hi vatthisīsaṃ kaṭi kāyoti (pārā. aṭṭha. 2.237) tidhā ṭhānaṃ pakappenti. Eko kirācariyo ‘‘vatthisīsaṃ sukkassa ṭhāna’’nti āha, eko ‘‘kaṭī’’ti, eko ‘‘sakalo kāyo’’ti. Tesu tatiyassa bhāsitaṃ subhāsitaṃ. Kesalomanakhadantānañhi maṃsavinimuttaṭṭhānaṃ, uccārapassāvakheḷasiṅghāṇikā, thaddhasukkhacammāni ca vajjetvā avaseso chavimaṃsalohitānugato sabbopi kāyo kāyappasādabhāvajīvitindriyābaddhapittānaṃ, sambhavassa ca ṭhānameva. Tathā hi rāgapariyuṭṭhānenābhibhūtānaṃ hatthīnaṃ ubhohi kaṇṇacūḷikāhi sambhavo nikkhamati.
在此,以“于贪增盛等”等开示了时间。因为于贪增盛等时,男根方成堪能。唯有在彼堪能性存在时,始为释放,此外更无他时。诚然,不离贪增盛等,仅凭上午等时间差别,并不成为释放之相。又以“于健康等”等开示了意图。因为依如是意图差别而释放,非依他法。以“于内色等”等开示了方法。因为释放或于内色,或于外色,或于两处,或于虚空中震动腰节,离此别无他法。以“以青等方式”等十种,开示了第九种意图的所依事。因为观察者即以青等中某一方式作观察,并非离这些而有。以“从处移动”,从意义上开示了释放。如说“释放,即是从处移动”。而且,此精液从处移动乃以贪力。这在《论事注》中已说:“精液释放,名为贪等起”。“除梦中”即指梦中,唯除彼而说,故说“于梦中”等。“桑喀地谢沙”是此罪聚的名称。……“罪聚”即罪的集合。虽然此唯一个罪,但依惯用语,或以部分而得集合之名,故说为“聚”,如同“一个受蕴”、“一个识蕴”等句。
Ettha ca ‘‘rāgūpatthambhādīsū’’tiādinā (pārā. aṭṭha. 2.237) kālo dassito. Rāgūpatthambhādikālesu hi aṅgajātaṃ kammaniyaṃ hoti. Yassa kammaniyatte sati moceti, ito paraṃ añño kālo natthi. Na hi vinā rāgūpatthambhādīhi pubbaṇhādayo kālabhedā mocane nimittaṃ honti. ‘‘Ārogyādīsū’’tiādinā pana adhippāyo dassito. Evarūpena hi adhippāyabhedena moceti, na aññathā. ‘‘Ajjhattarūpādīsū’’tiādinā upāyo dassito. Ajjhattarūpe vā hi moceyya, bahiddhārūpe vā, ubhayattha vā, ākāse vā kaṭiṃ kampento, ito paraṃ añño upāyo natthi. Nīlādivasenā’’tiādīhi pana dasahi navamassa adhippāyassa vatthu dassitaṃ. Vīmaṃsanto hi nīlādīsu aññataravasena vīmaṃsati, na tehi vinimuttanti. ‘‘Ṭhānā cāvanā’’ti iminā pana atthato vissaṭṭhi dassitā . Yathāha ‘‘vissaṭṭhīti ṭhānato cāvanā vuccatī’’ti (pārā. 237). Sā cāyaṃ tassa sukkassa ṭhānā cāvanā rāgavasena. Vuttañhetaṃ kathāvatthuaṭṭhakathāyaṃ ‘‘sukkavissaṭṭhi nāma rāgasamuṭṭhānā hotī’’ti (kathā. aṭṭha. 307). Aññatra supinantāti supino eva supinanto, taṃ ṭhapetvāti vuttaṃ hoti. Tenāha ‘‘yā supine’’tiādi. Saṅghādisesoti imassa āpattinikāyassa nāmaṃ. Tenāha ‘‘yā aññatra supinantā’’tiādi. Āpattinikāyoti āpattisamūho. Kiñcāpi ayaṃ ekāva āpatti, ruḷhisaddena, pana avayave samūhavohārena vā ‘‘nikāyo’’ti vutto ‘‘eko vedanākkhandho, eko viññāṇakkhandho’’tiādīsu viya.
“阿萨”者,指罪聚。岂非此解说不合理:“僧团于始与余皆应被期望,阿萨”?因为并非罪聚之始与余中期望僧团,而是于出罪中期望。将此诘难置于心中,为阐明不相违之意趣,故说“何所说”等。于从罪出之始与余中所期望之僧团,即名为于罪中被期望,此即此处之意趣。“罪出”者,即从罪出,达到无罪状态之义。
Assāti (sārattha. ṭī. 2.16 saṃghādisesakaṇḍa) āpattinikāyassa. Nanu ca ayuttoyaṃ niddeso ‘‘saṅgho ādimhi ceva sese ca icchitabbo assā’’ti. Na hi āpattinikāyassa ādimhi ceva sese ca saṅgho icchito, kiñcarahi vuṭṭhānassāti imaṃ codanaṃ manasi nidhāya yathā na virujjhati, tathā adhippāyaṃ vivarituṃ ‘‘kiṃ vuttaṃ hotī’’tiādimāha. Āpattito vuṭṭhānassa ādimhi ceva sese ca icchito saṅgho āpattiyāva icchito nāma hotīti ayamettha adhippāyo. Āpattivuṭṭhānanti āpattito vuṭṭhānaṃ, anāpattikabhāvūpagamananti attho.
“达咖索德”是指尿道,也就是生殖器部位。既然如此,为何在注疏中说“达咖索德,在刚下降时”?因此有“然而从位置脱落”等释。由于同意后中途无法阻止,所以必定会下降至达咖索德。然而应知,从下降至达咖索德开始,因为已脱离对色的执取,仅余可能存在之色,即时节生色,其余三种生起之色已不存在。之所以如此,是因为从位置脱落而降入达咖索德。
Dakasotanti passāvamaggaṃ, aṅgajātappadesanti vuttaṃ hoti. Yadi evaṃ atha kasmā aṭṭhakathāyaṃ ‘‘dakasotaṃ otiṇṇamatte’’ti vuttanti āha ‘‘ṭhānato pana cuta’’ntiādi. Avassameva dakasotaṃ otarati adhivāsetvā antarā nivāretuṃ asakkuṇeyyattā. Dakasotorohanato (sārattha. ṭī. 2.236-237) paṭṭhāya pana upādinnato vinimuttattā sambhavarūpaṃ utusamuṭṭhānameva avasissati, sesaṃ tisamuṭṭhānaṃ natthīti veditabbaṃ. Tasmāti yasmā ṭhānato cutaṃ dakasotaṃ otarati, tasmā.
“无释放意图者”,是指以药涂抹相时,或进行大小便等时。“见梦者”,因界扰动、或曾经历事、或天神附身、或前兆,以此四种原因而见梦。然此见梦者,是在睡眠时见,还是醒觉时见,抑或非睡非醒?于此——若说睡眠时见,则与阿毗达摩相违。因以有分心睡眠,彼不以色相等为所缘,亦不与贪等相应。而见梦者却生起如是诸心。若说醒觉时见,则与律相违。因醒觉时所见,乃以一切遍行心而见。以一切遍行心所作之违犯,无有不犯。而见梦时所作之违犯,决定无犯。若说非睡非醒而见,是谁在见?如此,难道梦就不存在了吗?并非不存在,为何?因为被猿睡所缠者能见。如所说:“大王,被猿睡所缠者见梦。”被猿睡所缠者,即具有猿猴般的睡眠。犹如猿猴之睡眠轻易转变,某种睡眠因反复与善等心混杂而轻易转变,在其进行时反复从有分出起,具有此种睡眠者见梦。如此见者,如在梦中行淫欲法,如犯身触等,仅以梦为因而漏出不净,彼亦无犯。然而在梦中生起享受想时,若有所缘,应保持不动,不应以手玩弄相。但为了保护袈裟与卧具,允许以手掌握持,为清洗而前往水处。
Amocanādhippāyassāti bhesajjena nimittaṃ ālimpantassa uccārādīni vā karontassa. Supinaṃ passantassāti (pārā. aṭṭha. 2.237) dhātukkhobhato vā anubhūtapubbato vā devatopasaṃhārato vā pubbanimittato vāti imehi catūhi kāraṇehi supinaṃ passantassa. Kiṃ panetaṃ passanto sutto passati, paṭibuddho, udāhu neva sutto, na paṭibuddhoti? Kiñcettha – yadi tāva sutto passati, abhidhammavirodho āpajjati. Bhavaṅgacittena hi supati, taṃ rūpanimittādiārammaṇaṃ vā rāgādisampayuttaṃ vā na hoti. Supinaṃ passantassa ca īdisāni cittāni uppajjanti. Atha paṭibuddho passati, vinayavirodho āpajjati. Yañhi paṭibuddho passati, taṃ sabbohārikacittena passati. Sabbohārikacittena ca kate vītikkame anāpatti nāma natthi. Supinaṃ passantena pana katepi vītikkame ekantaṃ anāpatti eva. Atha neva sutto na paṭibuddho passati, ko nāma passati, evañca sati supinassa abhāvova āpajjatīti? Na abhāvo, kasmā? Yasmā kapimiddhapareto passati. Vuttañhetaṃ ‘‘kapimiddhapareto kho mahārāja supinaṃ passatī’’ti (mi. pa. 5.3.5). Kapimiddhaparetoti makkaṭaniddāya yutto. Yathā hi makkaṭassa niddā lahuparivattā hoti, evaṃ yā niddā punappunaṃ kusalādicittavokiṇṇattā lahuparivattā, yassā pavattiyaṃ punappunaṃ bhavaṅgato uttaraṇaṃ hoti, tāya yutto supinaṃ passati. Yassa ca evaṃ passantassa supine methunaṃ dhammaṃ paṭisevantassa viya, kāyasaṃsaggādīni āpajjantassa viya ca supinanteneva kāraṇena asuci muccati, tassapi anāpatti. Supine (pārā. aṭṭha. 2.262) pana uppannāya assādacetanāya sacassa visayo hoti, niccalena bhavitabbaṃ, na hatthena nimittaṃ kīḷāpetabbaṃ. Kāsāvapaccattharaṇarakkhaṇatthaṃ pana hatthapuṭena gahetvā jagganatthāya udakaṭṭhānaṃ gantuṃ vaṭṭati.
二、身触学处释
2. Kāyasaṃsaggasikkhāpadavaṇṇanā
“已下降”一词,可作业的解释,或作者的解释,以此两方面显示义理,故说“如被夜叉等有情”等。“不如实观察”者,即不如其自性而审察,也就是说,对于能生喜悦的色等所缘,未能如其无常、苦、不净、无我之相而不安住般地照见。此为所说。“以成熟”者,是以变易。故说“如正在变易”等。“以所说贪”者,以身触贪。“即使对当日所生者”,指在那日生起之生,于此为当日所生,或因在那日所生而为当日所生;对此,即使是对当日所生者,即使是对刚生起的湿肉团色,此为所说。
‘‘Otiṇṇo’’ti (sārattha. ṭī. 2.270) idaṃ kammasādhanaṃ, kattusādhanaṃ vā hotīti tadubhayavasena atthaṃ dassento ‘‘yakkhādīhi viya sattā’’tiādimāha. Asamapekkhitvāti yathāsabhāvaṃ anupaparikkhitvā, yathā te ratijanakā rūpādayo visayā aniccadukkhāsubhānattākārena avaṭṭhitā, tathā apassitvāti vuttaṃ hoti. Pariṇatenāti parivattena. Tenāha ‘‘yathā parivattamāna’’ntiādi. Vuttarāgavasenāti kāyasaṃsaggarāgavasena. Tadahujātāyapīti tasmiṃ ahani jātaṃ jananaṃ etissāti tadahujātā, tasmiṃ ahani jātāti vā tadahujātā, tāya, taṃ divasaṃ jātāyapīti attho, jātamattāya allamaṃsapesivaṇṇāyapīti vuttaṃ hoti.
‘阿萨’,即‘应犯身触’一句中的词。今为说明手等的差别,故说‘其中,手是指从肘开始’等。‘从肘开始’,指从第二大关节起算。然而别处说从手腕到指尖为手。无论编结或不编结,都是指做成发髻者之发,此即为连结。其中,‘编结’指以三股发辫编结。‘金丝绸’即金线。除开手与发辫,其余身体部分为肢节,故说‘其余身体之’等。
Assāti ‘‘kāyasaṃsaggaṃ samāpajjeyyā’’ti padassa. Idāni hatthādīnaṃ vibhāgadassanatthaṃ ‘‘tattha hattho nāma kapparato paṭṭhāyā’’tiādimāha. Kapparato paṭṭhāyāti dutiyamahāsandhiṃ upādāya. Aññattha pana maṇibandhato paṭṭhāya yāva agganakhā hattho. Vinandhitvā vā avinandhitvā vā katakesakalāpassetaṃ adhivacananti sambandho. Tattha vinandhitvāti tīhi kesavaṭṭīhi ganthitvā. Suvaṇṇacīrakanti suvaṇṇapāḷiṃ. Hatthañca veṇiñca ṭhapetvā avasesasarīraṃ aṅganti āha ‘‘avasesassa sarīrassā’’tiādi.
若有人虽怀亲近的意图,但以不动的身体唯感受、接受、体验触,因仅是心的生起并无犯,故为无犯,因此说‘不以身努力’等。‘以求解脱意图’,指以欲从女人脱离的意图。‘非故意’,指没有‘我将用此方法触此’的作意。因这般未作意,在接受钵等时即使触及女人的肢体也无犯。‘失念时’,指心在他处,没有‘将触女人’的念头,如此失念时,在伸手足等时触者无犯。‘不知者’,指不知那作男童装扮而站立之少女为‘女人’,因某种事务而触,如此不知其为‘女人’而触者无犯。‘不领受者’,指不领受身触,譬如被挽着手臂带走之比丘,无犯。然而其中,优陀夷长老为初犯者。他无犯,因为是初犯者。
Yo hi sevanādhippāyopi niccalena kāyena kevalaṃ phassaṃ paṭivijānāti sādiyati anubhoti, tassa cittuppādamatte āpattiyā abhāvato anāpattīti āha ‘‘kāyena avāyamitvā’’tiādi. Mokkhādhippāyenāti itthito muccitukāmatādhippāyena. Asañciccāti ‘‘iminā upāyena imaṃ phusissāmī’’ti acetetvā. Evañhi acetetvā pattappaṭiggahaṇādīsu mātugāmassa aṅge phuṭṭhepi anāpatti. Asatiyāti aññavihito hoti, ‘‘mātugāmaṃ phusissāmī’’ti sati natthi, evaṃ asatiyā hatthapādapasāraṇādikāle phusantassa anāpatti. Ajānantassāti dārakavesena ṭhitaṃ dārikaṃ ‘‘itthī’’ti ajānanto kenacideva karaṇīyena phusati, evaṃ ‘‘itthī’’ti ajānantassa phusato anāpatti. Asādiyantassāti kāyasaṃsaggaṃ asādiyantassa bāhāparamparāya nītabhikkhussa viya anāpatti. Idha pana udāyitthero ādikammiko. Tassa anāpatti ādikammikassāti.
三、粗恶语学处释
3. Duṭṭhullavācāsikkhāpadavaṇṇanā
‘以对粗恶语的味著所起之贪’,粗恶之语为粗恶语,对其味著之思即是粗恶语味著,此指与彼相应之贪。此处为说明所指的女人,故说‘女人’等。‘能辨别粗恶与非粗恶之相者’,指能了知与非法、正法相关之语。然而,即使年长但愚痴、聋哑者,并非此处所指。赞叹,指针对二道而说‘你具足女相、美相’等称赞。诽谤,指针对二道而以相反的话语呵责,即说‘你不具足女相、美相’等而讥毁。乞求,指‘给我,你应给我’等语。请求,指‘何时你母能同意,何时你父能同意,何时你的诸天能同意,何时你将有善时、善日、善时刻,何时我能获你淫欲之法’等语。询问,指‘你如何给丈夫,如何给情夫’等语。反问,指‘据说你如是给丈夫,如是给情夫’等语。告知,指对已询问者说‘若如是给,如是给者将为丈夫所喜爱、可意’等语。教诫,指对未询问者说‘若如是给,如是给者将为丈夫所喜爱、可意’等语。辱骂,指‘你无相,你仅有相,你无血,你常血,你常衣,你流出者,你尖顶者,你是女黄门,你具男相,你是破裂者,你是二根者’等语。以上皆是与淫欲相关之语。
Duṭṭhullavācassādarāgavasenāti duṭṭhullā vācā duṭṭhullavācā, tāya assādacetanā duṭṭhullavācassādo, tena sampayuttarāgavasena. Etthādhippetaṃ mātugāmaṃ dassetuṃ ‘‘mātugāma’’ntiādimāha. Duṭṭhullāduṭṭhullasaṃlakkhaṇasamatthanti asaddhammasaddhammappaṭisaṃyuttaṃ kathaṃ jānituṃ samatthaṃ. Yā pana mahallikāpi bālā eḷamūgā, ayaṃ idhānadhippetā. Vaṇṇo nāma dve magge uddissa ‘‘itthilakkhaṇena subhalakkhaṇena samannāgatāsī’’tiādinā (pārā. aṭṭha. 2.285) thomanā. Avaṇṇo nāma dve magge uddissa vuttavipariyāyena garahanā, ‘‘itthilakkhaṇena subhalakkhaṇena asamannāgatāsī’’tiādīhi khuṃsanāti vuttaṃ hoti. Yācanā nāma ‘‘dehi me, arahasi me dātu’’nti (pārā. 285) vacanaṃ. Āyācanā nāma ‘‘kadā te mātā pasīdissati, kadā te pitā pasīdissati, kadā te devatāyo pasīdissanti, kadā te sukhaṇo sulayo sumuhutto bhavissati, kadā te methunaṃ dhammaṃ labhissāmī’’ti (pārā. 285) vacanaṃ . Pucchanaṃ nāma ‘‘kathaṃ tvaṃ sāmikassa desi, kathaṃ jārassa desī’’ti (pārā. 285) vacanaṃ. Paṭipucchanaṃ nāma ‘‘evaṃ kira tvaṃ sāmikassa deti, evaṃ jārassa desī’’ti (pārā. 285) vacanaṃ. Ācikkhanaṃ nāma puṭṭhassa ‘‘evaṃ dehi, evaṃ dentā sāmikassa piyā bhavissasi, manāpā cā’’ti (pārā. 285) bhaṇanaṃ. Anusāsanaṃ nāma apuṭṭhassa ‘‘evaṃ dehi, evaṃ dentā sāmikassa piyā bhavissasi, manāpā cā’’ti (pārā. 285) bhavanaṃ. Akkosanaṃ (pārā. 285) nāma ‘‘animittāsi, nimittamattāsi, alohitāsi, dhuvalohitāsi, dhuvacoḷāsi, paggharantīsi, sikharaṇīsi, itthipaṇḍakāsi, vepurisikāsi, sambhinnāsi, ubhatobyañjanakāsī’’ti (pārā. 285) vacanaṃ. Yasmā methunupasaṃhitāya vācāya adhikaṃ duṭṭhullaṃ nāma natthi, tasmā ‘‘methunupasaṃhitāhī’’ti idaṃ duṭṭhullavācāya sikhāpattalakkhaṇadassananti vuttaṃ, na pana methunupasaṃhitāyeva duṭṭhullavācattā. Sikharaṇīsīti (pārā. aṭṭha. 2.285) bahinikkhantaāṇimaṃsā. Sambhinnāsīti sambhinnavaccamaggapassāvamaggā. Ubhatobyañjanakāsīti purisanimittena, itthinimittena cāti ubhatobyañjanehi samannāgatā.
此中,就赞叹言说而言,若说“你具足女相、美相”,尚未触及根本。若说“你的大便道与小便道美妙、形态美妙、值得观看,你具足这样的女相、美相”,则触及根本,构成桑喀地谢沙罪,这是其含义。
Ettha ca vaṇṇabhaṇane tāva ‘‘itthilakkhaṇena subhalakkhaṇena samannāgatāsī’’ti vadati, na tāva sīsaṃ eti. ‘‘Tava vaccamaggo ca passāvamaggo ca subho subhasaṇṭhāno dassanīyo, īdisena nāma itthilakkhaṇena subhalakkhaṇena samannāgatāsī’’ti vadati, sīsaṃ eti, saṅghādiseso hotīti attho.
然而,在毁谤言说中,以“你无相”等十一种言词说毁谤时,若未相连结,则不触及根本;即使相连结,其中也只有以“你是尖顶者”、“你是破裂者”、“你是二根者”这三者相连结时,才构成桑喀地谢沙罪。
Avaṇṇabhaṇane pana ‘‘animittāsī’’tiādīhi ekādasahi padehi avaṇṇe aghaṭite sīsaṃ na eti, ghaṭitepi tesu ‘‘sikharaṇīsi sambhinnāsi ubhatobyañjanakāsī’’ti imehi tīhi ghaṭiteyeva saṅghādiseso.
在乞求中,仅说“给我”,尚未触及根本;唯有以“给我行淫法”这样与淫法相连结时,才构成桑喀地谢沙罪。
Yācanāyapi ‘‘dehi me’’ti ettakeneva sīsaṃ na eti, ‘‘methunaṃ dhammaṃ dehī’’ti evaṃ methunadhammena ghaṭite eva saṅghādiseso.
于「你母亲何时会同意」等请求语中,仅凭此说,尚不构成桑喀地谢沙;然若以「你母亲何时会同意,我何时才能与你行淫欲法」,或「当你母亲同意时,我便得以行淫欲法」等方式,唯有当所说与淫欲法结合时,方构成桑喀地谢沙。
‘‘Kadā te mātā pasīdissatī’’tiādīsu āyācanavacanesupi ettakeneva sīsaṃ na eti, ‘‘kadā te mātā pasīdissati, kadā te methunaṃ dhammaṃ labhissāmī’’ti vā ‘‘tava mātari pasannāya vā methunaṃ dhammaṃ labhissāmī’’tiādinā pana nayena methunadhammena ghaṭiteyeva saṅghādiseso.
于「你如何给丈夫」等询问语中,唯有明确说出「淫欲法」一语时,方构成桑喀地谢沙。于「听说你如此给丈夫」等反问语中,理趣亦同。
‘‘Kathaṃ tvaṃ sāmikassa desī’’tiādīsu (pārā. 285) pucchāvacanesupi ‘‘methunaṃ dhamma’’nti vutteyeva saṅghādiseso. ‘‘Evaṃ kira tvaṃ sāmikassa desī’’ti (pārā. 285) paṭipucchāvacanesupi eseva nayo.
于告知语中,即使说「应如是给」、「如是施与者」,尚不构成桑喀地谢沙;然若以「应如是行淫欲法、如是奉献,如是行淫欲法、如是奉献者方为丈夫所喜爱」等方式,唯有与淫欲法结合时,方构成桑喀地谢沙。于教诫语中,理趣亦同。
Ācikkhanāya ca ‘‘evaṃ dehī’’ti, ‘‘evaṃ dadamānā’’ti vuttepi sīsaṃ na eti, ‘‘methunaṃ dhammaṃ evaṃ dehi, evaṃ upanehi, evaṃ methunaṃ dhammaṃ dadamānā upanayamānā sāmikassa piyā hotī’’tiādinā pana nayena methunadhammena ghaṭiteyeva saṅghādiseso. Anusāsanivacanesupi eseva nayo.
在辱骂的言词中,于十一种词语内,「你是尖顶者」「你是破裂者」「你是二根者」这三句,本身即清净地构成犯行;加上前面的大便道、小便道、淫欲法三句,共六句词语,本身即清净地构成犯行。其余「你是无相者」等词语,唯有在与淫欲法连结时才构成犯行,应当理解为:如「无相者,给我淫欲法」或「给我淫欲法,无相者」等方式,与淫欲法连结时方构成犯行。
Akkosavacanesu pana ekādasasu ‘‘sikharaṇīsi sambhinnāsi ubhatobyañjanakāsī’’ti imāni tīṇiyeva padāni suddhāni sīsaṃ enti, iti imāni ca tīṇi, purimāni ca vaccamaggapassāvamaggamethunadhammapadāni tīṇīti cha padāni suddhāni āpattikarāni, sesāni ‘‘animittāsī’’tiādīni animitte ‘‘methunaṃ dhammaṃ me dehī’’ti vā ‘‘animittāsi, methunaṃ dhammaṃ me dehī’’ti vā ādinā nayena methunadhammena ghaṭitāneva āpattikarāni hontīti veditabbāni.
「腋下」是指从腋窝向下。「膝轮以上」是指从膝盖向上。「腋上」是指从腋窝向上。「膝轮以下」是指从膝盖向下。然而,腋窝与膝盖本身在此处归入恶作的范畴,正如此丘尼的身触那样。因为诸佛不制定有残余的重罪。「身体所系物」指衣服、花或装饰品。
Adhakkhakanti akkhakato paṭṭhāya adho. Ubbhajāṇumaṇḍalanti jāṇumaṇḍalato paṭṭhāya uddhaṃ. Ubbhakkhakanti akkhakato paṭṭhāya uddhaṃ. Adhojāṇumaṇḍalanti jāṇumaṇḍalato paṭṭhāya adho. Akkhakaṃ, pana jāṇumaṇḍalañca ettheva dukkaṭakhette saṅgahaṃ gacchati bhikkhuniyā kāyasaṃsagge viya . Na hi buddhā garukāpattiṃ sāvasesaṃ paññāpentīti. Kāyappaṭibaddhanti vatthaṃ vā pupphaṃ vā ābharaṇaṃ vā.
在「以义、法、教诫为先者」(《波罗夷义注》2.287)一句中:解释「无相者」等词语的意义,或诵读义注时,称为以义为先者;读诵经文或诵习时,称为以法为先者;当说「现在你是无相者、你是二根人,如今你应行不放逸,以免将来再成这样的人」时,称为以教诫为先者。像这样以义、法、教诫为先而说者,无犯。然而,若比丘为比丘尼诵经时,舍弃正常的读诵方式,嬉笑着反复说「你是秃头女」「你是破坏者」「你是二根人」,则有犯。此处,伍答夷长老是初犯者,对初犯者无犯。难道用「秃头女」等辱骂时不会生起嗔恨心吗?若生嗔恨,苦受也应当存在,为何只说二受?这并无过失,因为此罪是由贪欲所引发,而非嗔恨,因此这里所说的辱骂是由贪欲而发,并非出于嗔恨。
Atthadhammaanusāsanipurekkhārānanti (pārā. aṭṭha. 2.287) ettha ‘‘animittā’’tiādīnaṃ padānaṃ atthaṃ kathento, aṭṭhakathaṃ vā sajjhāyaṃ karonto atthapurekkhāro nāma, pāḷiṃ vācento, sajjhāyaṃ vā karonto dhammapurekkhāro nāma, ‘‘idānipi animittāsi, ubhatobyañjanakāsi, appamādaṃ dāni kareyyāsi, yathā āyatimpi evarūpā mā hohisī’’ti bhaṇanto anusāsanipurekkhāro nāma. Iti atthañca dhammañca anusāsaniñca purakkhitvā bhaṇantānaṃ anāpatti. Yo pana bhikkhunīnaṃ pāḷiṃ vācento pakativācanāmaggaṃ pahāya hasanto hasanto ‘‘sikharaṇīsi, sambhinnāsi, ubhatobyañjanakāsī’’ti punappunaṃ bhaṇati, tassa āpattiyeva. Idha ādikammiko udāyitthero, tassa anāpatti ādikammikassa. Nanu ‘‘sikharaṇī’’tiādīhi akkosantassa paṭighacittaṃ uppajjatīti dukkhavedanāyapi bhavitabbaṃ, atha kasmā dvivedananti? Nāyaṃ doso. Rāgavasena hi ayaṃ āpatti, na paṭighavasena, tasmā rāgavaseneva pavatto akkoso idhādhippeto, na paṭighavasenāpīti.
四、自欲学处释
4. Attakāmasikkhāpadavaṇṇanā
所谓“以自欲侍奉之方式”,即依自欲侍奉的贪欲方式。此处同样是指能了知粗恶与非粗恶的女人,故说“以粗恶语所说的那种女人”。“近处”指在可听闻的范围之内。“站立”是经文中的省略补足。所谓“自欲侍奉”:被欲求者称为欲,即淫欲法;侍候即侍奉,侍奉即是服侍;以欲的侍奉即为欲侍奉;自己的欲侍奉即为自欲侍奉,意为为自己而以淫欲法侍奉。或者,被欲求者称为欲,即侍奉;自己的欲为自欲;既是自欲又是侍奉,故为自欲侍奉,意为自己以欲贪的方式所希求的侍奉。因此说“以淫欲法所称”等。在此,依第一种义理分析,显示了称为欲因侍奉的三种意义;依第二种,则显示了称为意图侍奉的两种意义。在词句上不作强调而只显示意义,故有“自己的欲、自己的因、自己的意图、自己的侍奉”这样的词语分析。当说“自己的欲、自己的因、自己的侍奉”时,智者便会了知:“至此已说明了为自己的欲侍奉”;当说“自己的意图、自己的侍奉”时,也会了知:“此即以自己所希求的欲求之义,说明了自欲侍奉”。
Attakāmapāricariyāvasenāti attakāmapāricariyāya rāgavasena. Idhāpi duṭṭhullāduṭṭhullajānanasamatthāva itthī adhippetāti āha ‘‘duṭṭhullobhāsena vuttappakārāya itthiyā’’ti. Samīpeti savanūpacāre. ‘‘Ṭhatvā’’ti pāṭhaseso. Attakāmapāricariyāti kāmīyatīti kāmo, methunadhammo, paricaraṇaṃ upaṭṭhānaṃ paricariyā, sāva pāricariyā, kāmena pāricariyā kāmapāricariyā, attano kāmapāricariyā attakāmapāricariyā, attano atthāya methunadhammena upaṭṭhānanti attho. Atha vā kāmitāti kāmā, pāricariyā, attano kāmā attakāmā, attakāmā ca sā pāricariyā cāti attakāmapāricariyā, sayaṃ methunarāgavasena patthitaupaṭṭhānanti attho. Tenāha ‘‘methunadhammasaṅkhātenā’’tiādi. Ettha ca paṭhamena atthavikappena kāmahetupāricariyāsaṅkhātaṃ atthattayaṃ dasseti, dutiyena adhippāyapāricariyāsaṅkhātaṃ atthadvayaṃ. Byañjane (pārā. aṭṭha. 2.291) pana ādaraṃ akatvā atthamattameva dassetuṃ ‘‘attano kāmaṃ attano hetuṃ attano adhippāyaṃ attano pāricariya’’nti (pārā. 292) padabhājanaṃ vuttaṃ. ‘‘Attano kāmaṃ attano hetuṃ attano pāricariya’’nti hi vutte jānissanti paṇḍitā ‘‘ettāvatā attano atthāya kāmapāricariyā vuttā’’ti, ‘‘attano adhippāyaṃ attano pāricariya’’nti (pārā. 292) vuttepi jānissanti ‘‘ettāvatā attanā icchitakāmitaṭṭhena attakāmapāricariyā vuttā’’ti.
由于具足善妙、吉祥的功德,故称为善法。因此说“以此二者”等。“应当欢喜”即应当满足。“此为最上”即这是最上的。“诸侍奉中”是指在诸侍奉当中,此为表示简别的属格。难道在粗恶语学处中不是已经说过淫欲的乞求了吗?为何此处又再说?这并无过失。因为在那里是依粗恶语的爱染贪欲而说,而此处是依自己淫欲的爱染贪欲而说。
Kalyāṇena bhaddakena guṇena samannāgatattā kalyāṇadhammaṃ. Tenāha ‘‘tadubhayenāpī’’tiādi. Abhirameyyāti toseyya. Etadagganti esā aggā. Pāricariyānanti pāricariyānaṃ majjhe, niddhāraṇe cetaṃ sāmivacanaṃ. Nanu duṭṭhallavācāsikkhāpade (pārā. 285) methunayācanaṃ āgataṃ, atha kasmā idaṃ vuttaṃ? Nāyaṃ doso. Tattha (sārattha. ṭī. 2.291) hi duṭṭhullavācassādarāgavasena vuttaṃ, idha pana attano methunassādarāgavasenāti.
“在那同一刹那”是指在说话的刹那。然而二根人因属于黄门之类,故未单独说明。有人说:“在这两条学处中,如同身触一样,对夜叉、饿鬼等说粗恶自欲语,也是偷兰遮。”“在那同一”者,若将黄门想为女人而以自欲侍奉来赞叹,也是恶作。以迂回语说“住在你寺院的那一位,应给予他最上的供养,即淫欲法”时,也是恶作。有人说:“所谓以自欲侍奉赞叹,像对我这样的人说‘持戒者’,因已如此说了。”另有人说:“在五支中,一切情况都是桑喀地谢沙。”由于说“与淫欲相应”,故说“以衣服等……说者无犯”。
Tasmiṃyeva khaṇeti bhaṇitakkhaṇe. Ubhatobyañjanako pana paṇḍakagatikattā visuṃ na vutto . ‘‘Imasmiṃ sikkhāpadadvaye kāyasaṃsagge viya yakkhipetīsupi duṭṭhullattakāmavacane thullaccaya’’nti (vajira. ṭī. pārājika 295) vadanti. Tasmiṃyevāti paṇḍakeyeva itthisaññino attakāmapāricariyāya vaṇṇabhaṇanepi dukkaṭaṃ. ‘‘Yo te vihāre vasati, tassa aggadānaṃ methunaṃ dhammaṃ dehī’’ti pariyāyavacanepi dukkaṭaṃ. ‘‘Attakāmapāricariyāya vaṇṇaṃ bhāseyya yā mādisaṃ ‘sīlavanta’nti vuttattā’’ti (vajira. ṭī. pārājika 295) eke. ‘‘Pañcasu aṅgesu sabbhāvā saṅghādisesovā’’ti apare. ‘‘Methunupasaṃhitenā’’ti vuttattā ‘‘cīvarādīhi…pe… bhāsantassa anāpattī’’ti vuttaṃ.
『说母所护』者:此中,『母所护』者,谓被母亲所护,义即如不与男人同居般被母亲守护。故其词语分析中亦说:『母亲守护、保护、行使主权、行使控制』(波罗夷304)。『于父所护等』者:于『父所护、父母所护、兄弟所护、姊妹所护、亲族所护、氏族所护、法所护、有守护者、有惩罚者』(波罗夷303)如是所说之父所护等中。如此处,如是于『说父所护』等中,理应知其理则。
5. Sañcarittasikkhāpadavaṇṇanā
“散遮罗”意为行走,有行走者名“散遮利”,或具行走习性者亦名“散遮利”;此状态名为“散遮利德”,即行走之义。又,由后文“于女人有男人想”等语可知,此指男女之间,故说“男女之间的行走状态”。“受取、询问、回报”者:此中,“受取”,谓当男人或女人、或双方母亲等,被告知“尊者,请对某位女人或男人这样说”时,他们以“善哉”“可也”“我当说”等言语,或以点头等方式接受。“询问”,谓以上述方式受取使命后,前往彼女人或男人处,或至必须告知的母亲、父亲、兄长、姐姐等处,传达该使命。“回报”,谓彼人前往告知后,若彼女人或男人以“善哉”接受,或不接受,或因羞赧默然,则再次返回,向彼女人或男人告知事情之进展。“应犯”者,即应违犯。
Sañcaraṇaṃ sañcaro, so etassa atthīti sañcarī, sañcaraṇasīloti vā sañcarī, tassa bhāvo sañcarittaṃ, sañcaraṇanti attho. Tañca parato ‘‘itthiyā vā purisamati’’ntiādivacanato itthipurisānaṃ vemajjheti āha ‘‘itthipurisānaṃ antare sañcaraṇabhāva’’nti. Paṭiggaṇhanavīmaṃsanapaccāharaṇānīti ettha paṭiggaṇhanaṃ nāma purisena vā itthiyā vā ubhinnaṃ mātādīhi vā ‘‘bhante, itthannāmaṃ itthiṃ vā purisaṃ vā evaṃ bhaṇāhī’’ti vutte tesaṃ vacanaṃ ‘‘sādhū’’ti vā ‘‘hotū’’ti vā ‘‘bhaṇāmī’’ti vā yena kenaci ākārena vacībhedaṃ katvā, sīsakampanādīhi vā sampaṭicchanaṃ. Vīmaṃsanaṃ nāma vuttappakārena sāsanaṃ gahetvā tassā itthiyā vā purisassa vā tesaṃ avassaṃ ārocanakānaṃ mātāpitubhātābhaginiādīnaṃ vā santikaṃ gantvā tassa sāsanassa ārocanaṃ. Paccāharaṇaṃ nāma tena gantvā ārocite sā itthī vā puriso vā ‘‘sādhū’’ti sampaṭicchatu vā, mā vā, lajjāya vā tuṇhī hotu, puna āgantvā tassā itthiyā vā purisassa vā tassā pavattiyā ārocanaṃ. Āpajjeyyāti paṭipajjeyya.
『于女人有男人想,于男人有女人想』:此处应见『应告知』之文句补充。故说『于此』等。『为妻状态』者,为妻子状态。『为夫状态』者,为丈夫状态,此是目的义中的处格。故义为:以妻子状态为目的而告知,以丈夫状态为目的而告知;以妻子状态为因而告知,以丈夫状态为因而告知;以妻子状态为缘而告知,以丈夫状态为缘而告知。此理于『为妻位而告知』等中亦同。因为『为妻位或为夫位』这句话,是为了显示他为何目的而告知他们那种想而说的。今为以词语分解中所说之方式显示义理,故说『又』等。虽然词语分解依女性语法而说,但『为妻位或为夫位』的表述是两性共通的,故应以男性语法也配合而说,因此说『以此同样方式』等。『暂时妇』者,娼妓也。『乃至暂时妇』者,此仅为例示,故说『以此同样方式』等。
Itthiyā vā purisamatiṃ purisassa vā itthimatinti ettha ‘‘āroceyyā’’ti pāṭhaseso daṭṭhabbo. Tenevāha ‘‘tatthā’’tiādi. Jāyābhāveti bhariyābhāve. Jārabhāveti patibhāve, nimittatthe cetaṃ bhummavacanaṃ. Tasmā bhariyābhāvanimittaṃ patibhāvanimittaṃ, bhariyābhāvahetu patibhāvahetu, bhariyābhāvapaccayā patibhāvapaccayā ārocetīti attho. Esa nayo ‘‘jāyattane ārocetī’’tiādīsupi. ‘‘Jāyattane vā jārattane vā’’ti hi idaṃ yadatthaṃ taṃ tesaṃ matiṃ āroceti , taṃ dassanatthaṃ vuttaṃ. Idāni pana padabhājaniyaṃ (pārā. 302) vuttanayenāpi atthaṃ dassetuṃ ‘‘apicā’’tiādimāha. Kiñcāpi itthiliṅgavasena padabhājaniyaṃ vuttaṃ, ‘‘jāyattane vā jārattane vā’’ti pana niddesassa ubhayaliṅgasādhāraṇattā purisaliṅgavasenāpi yojetvā vattabbanti āha ‘‘eteneva upāyenā’’tiādi. Muhuttikāti gaṇikā. ‘‘Antamaso taṅkhaṇikāyapī’’ti idaṃ nidassanamattanti āha ‘‘eteneva upāyenā’’tiādi.
『除不应告知者』者:有说,除去依地域习俗以赠叶等而未舍弃者。依作媒方式,比丘不应告知者,即不应告知者,除彼,此为某些人之说。『以少财或多财购买者』者,以财物购买也。然而,彼女非仅因被购买即为妻子,而是为同居故被购买,故为妻子,故其释义中说『以财物购买而同居』。『意愿同居女』者,以意愿、以自己之喜好而同居,故为意愿同居女。然而,彼女非仅以自己之意愿即为妻子,而是因被男人接受,故其释义中说『所爱者令所爱者同居』。以『等』字摄取『财物同居女、衣服同居女、得水女、除环女、既是奴婢又是妻子、既是工作者又是妻子、旗得女、暂时妇』此八种方式。如于『意愿同居女』等中,以任一方式而说者无疑惑,如是于巴利文中虽未说,然于『愿汝为某名之妻子、配偶、主妇、子母、家主、家女主、炊事女、侍奉女、服侍女』等显示同居之语中,以任一方式而说者亦无疑惑,具足三支即有罪。
Aññatranālaṃvacanīyāyāti (sārattha. ṭī. 2.339-340) desacārittavasena paṇṇadānādinā apariccattaṃ ṭhapetvā. Sañcarittavasena bhikkhunā vacanīyā na hotīti nālaṃvacanīyā, taṃ ṭhapetvāti keci. Appena vā bahunā vā dhanena kītā dhanakkītā. Yasmā pana sā na kītamattāyeva bhariyā, saṃvāsatthāya pana kītattā bhariyā, tasmāssa niddese ‘‘dhanena kiṇitvā vāsetī’’ti (pārā. 304) vuttaṃ. Chandavāsinīti chandena attano ruciyā vasatīti chandavāsinī. Yasmā pana sā na attano chandamatteneva bhariyā hoti, purisena pana sampaṭicchitattā, tasmāssa niddese ‘‘piyo piyaṃ vāsetī’’ti (pārā. 304) vuttaṃ. Ādisaddena ‘‘bhogavāsinī, paṭavāsinī, odapattakinī, obhaṭacumbaṭā, dāsī ca bhariyā ca, kammakārī ca bhariyā ca, dhajāhaṭā, muhuttikā’’ti (pārā. 304) imesaṃ aṭṭhannaṃ ākārānaṃ gahaṇaṃ. Yathā ca ‘‘chandavāsinī’’tiādīsu aññataravasena vadato visaṅketo natthi, evaṃ pāḷiyaṃ avuttesupi ‘‘hohi kira itthannāmassa bhariyā, jāyā, pajāpati, puttamātā, gharaṇī, gharasāminī, bhattarandhikā, sussūsikā, paricārikā’’ti (pārā. aṭṭha. 2.305) evamādīsu saṃvāsaparidīpakesu vacanesu aññataravasena vadantassāpi visaṅketo natthi, tivaṅgasampattiyā āpattiyeva.
「母所护」:此处「母所护」指被母亲所守护,意为母亲如此守护她,使她不得与男子共住。因此在它的词语分解中亦说:「母亲守护、保护、行使主权、加以管束。」于「父所护等」:即在「父所护、父母所护、兄所护、姊所护、亲族所护、氏族所护、法所护、有护者、有罚者」这些类别中。正如在此处所述之理,于「父所护」等中也应当这样了知。
Māturakkhitaṃ brūhīti ettha māturakkhitā nāma mātarā rakkhitā, yathā purisena saha saṃvāsaṃ na kappeti, evaṃ mātarā rakkhitāti attho. Tenevassa padabhājanepi ‘‘mātā rakkhati gopeti, issariyaṃ kāreti, vasaṃ vattetī’’ti (pārā. 304) vuttaṃ. Piturakkhitādīsūti ‘‘piturakkhitā, mātāpiturakkhitā, bhāturakkhitā, bhaginirakkhitā, ñātirakkhitā, gottarakkhitā, dhammarakkhitā, sārakkhā, saparidaṇḍā’’ti (pārā. 303) evaṃ vuttesu piturakkhitādīsu. Yathā ca ettha, evaṃ ‘‘piturakkhitaṃ brūhī’’tiādīsupi nayo veditabbo.
「为僧团、或为塔庙、或为病人之事而行」:此处,若比丘僧团的布萨堂或某物尚待完成,为支付工匠的饮食与酬劳,近事男派遣比丘到近事女处,或近事女派遣比丘到近事男处,以这些僧团事务而行者,无罪。若为塔庙工作进行,道理亦同。为病人求取药物,由近事男派遣至近事女处,或近事女派遣至近事男处而行者,亦无罪。
Saṅghassa vā cetiyassa vā gilānassa vā kiccena gacchantassāti (pārā. aṭṭha. 2.340) ettha bhikkhusaṅghassa uposathāgāraṃ vā kiñci vā vippakataṃ hoti. Tattha kārukānaṃ bhattavetanatthāya upāsako vā upāsikāya santikaṃ bhikkhuṃ pahiṇeyya, upāsikā vā upāsakassa, evarūpena saṅghakiccena gacchantassa anāpatti. Cetiyakamme kariyamānepi eseva nayo. Gilānassa bhesajjatthāyapi upāsakena vā upāsikāya santikaṃ, upāsikāya vā upāsakassa santikaṃ pahitassa gacchato anāpatti.
虽然此处没有「女人,是指人类女性,非夜叉女、非饿鬼女、非畜生;男人,是指人类男性,非夜叉」等文句,但此处唯指人类男女,故说「他们是人类种姓」。「非不应告知性」:凡依前述方式已舍弃者,即是应告知者。此处「应」字是遮止义。非应告知者即是不应告知者;非不应告知者,其体性即是「非不应告知性」,也就是「应告知性」。
Kiñcāpi ettha ‘‘itthī nāma manussitthī, na yakkhī na petī na tiracchānagatā. Puriso nāma manussapuriso, na yakkho’’tiādi (sārattha. ṭī. 2.341) natthi, tathāpi manussajātikāva itthipurisā idha adhippetāti āha ‘‘tesaṃ manussajātikatā’’ti. Nanālaṃvacanīyatāti yathāvuttanayena pariccattā alaṃvacanīyā. Nivāraṇattho hi ettha alaṃ-saddo. Na alaṃvacanīyā nālaṃvacanīyā, na nālaṃvacanīyā, tassā bhāvo nanālaṃvacanīyatā, ‘‘alaṃvacanīyatā’’icceva vuttaṃ hoti.
所谓“制定”,是指此学处。所谓“以身相”,是指以抬头等身体动作示意。所谓“如是审察后如是回报”,是指以手印等身体动作审察后,回来时如实告知。所谓“将来”,是指为听法等目的,将会来到你的住处。所谓“被某人所说”,是指坐在讲堂等处时,被某位男子告知。如果漏尽者的父母因生气而成为应被告知的人,那位比丘到家时,父亲说:“亲爱的,你的母亲撇下我这老人去了亲族家,去叫她回来侍奉我。”他如果去说了那番话,再向父亲告知她来或不来,这样告知的人,其罪从身与语生起。因此说“不知制定者”等。所谓“即使漏尽者”,这里以“即使”一词显示,对于有学和凡夫,确实没有可以传话的事。“以父之言”,是指以自己父亲的话。“去后”,是指去了她那里之后。所谓“制定与应被告知性”,不知这两者的人,罪从身与语生起。所谓“彼两者”,就是指制定与应被告知性。然而,如果知道制定后,以这三种方式传话,罪则从身与心、从语与心、从身与语生起。说这三种情况因为知制定的心而被称为“有心所生起者”,这并不合理。因为即使知道制定,如果认为“此人不应被告知”,罪就不会以“有心所生起者”的方式生起,如此说便不合理,因为违犯思不可能存在的缘故。
Paṇṇattinti, imaṃ sikkhāpadaṃ. Kāyavikārenāti sīsukkhipanādikāyavikārena. Tatheva vīmaṃsitvā tatheva paccāharantassāti hatthamuddādinā kāyavikārena vīmaṃsitvā puna āgantvā tatheva ārocentassa. Āgamissatīti tava santike dhammassavanādiatthaṃ āgamissati. Kenaci vutteti āsanasālādīsu nisinnassa kenaci purisena vutte. Sace hi khīṇāsavassa mātāpitaro kujjhitvā alaṃvacanīyā honti, tañca bhikkhuṃ gharaṃ upagataṃ pitā vadati ‘‘mātā te, tāta, maṃ mahallakaṃ chaḍḍetvā ñātikulaṃ gatā, gaccha naṃ maṃ upaṭṭhātuṃ pesehī’’ti. So ce gantvā taṃ vatvā puna pituno tassā āgamanaṃ vā anāgamanaṃ vā āroceti, evaṃ ārocentassa tassapi kāyavācato samuṭṭhāti. Tenāha ‘‘paṇṇattiṃ ajānantassa panā’’tiādi. Khīṇāsavassapīti ettha pi-saddena sekkhaputhujjanānaṃ vattabbameva natthīti dīpeti. Pituvacanenāti attano pituvacanena. Gantvāti tassā samīpaṃ gantvā. Paṇṇattiṃ, alaṃvacanīyabhāvañcāti ubhayaṃ ajānantassapi kāyavācato samuṭṭhāti. Tadubhayanti paṇṇattiṃ, alaṃvacanīyabhāvañca. Yaṃ pana paṇṇattiṃ jānitvā eteheva tīhi nayehi sañcarittaṃ samāpajjato kāyacittato, vācācittato, kāyavācācittato ca samuṭṭhāti. Imāni tīṇi paṇṇattijānanacittena ‘‘sacittakasamuṭṭhānānī’’ti vuttaṃ, taṃ ayuttaṃ. Na hi paṇṇattiṃ jānitvāpi ‘‘nālaṃvacanīyā’’ti maññamānassa sacittakehi samuṭṭhānehi āpatti samuṭṭhātīti vattuṃ yujjati vītikkamacetanāya asambhavato.
六、造小屋学处注释
6. Kuṭikārasikkhāpadavaṇṇanā
所谓“自己乞求”,此处“自”是表示自己的词,用作第三格义的不变词;“乞求”是表示状态的词,二者之间是省略中间词的复合词。“求”仅仅是个不变词。因此说“自己发起的乞求被称为”。凡是由自己发起的,便是自己的,因此说“因此”等。难道仅凭乞求就能造屋吗?结合这一质问,为显示其中的意趣,接着说“以自己乞求之”等。其中,“以自己乞求之”是指以“给斧、给锯”等方式自己乞求。“工具”是指斧等。被他人物主执取为“这是我的”,以不舍弃、守护、隐藏的方式所执取的他人之物,称为他人所有。“以根断之方式”是指以断除根本的方式,从他人所有性中解脱后,成为自己所有,如此说。如此从非亲戚、未开许处乞求,则以非亲戚告知有恶作。然而“暂时的可以”,是指作为暂时的而乞求是可以的。“不应乞求自己之业”,这是为了守护杀生学处而说。即使不限定“给手工活”,也不应乞求。这样乞求的话,他们会说“善哉,尊者”,派遣比丘后,即使杀鹿也会拿来。然而如果限定后,说“寺院里有某事应做,在那里给手工活”,应当这样乞求。“屋名为涂或抹或涂抹”,因为是在词句分别中所说,所以说“屋者,在涂等中的某一”。其中向上涂
Saññācikāyapanāti ettha santi attavācako tatiyatthe nipāto, yācikāti bhāvasādhano, tesañca majjhepadalopasamāso. Panāti nipātamattameva. Tenāha ‘‘sayaṃ pavattitayācanā vuccatī’’ti. Yā hi attanā pavattitā, sā attano nāma hotīti āha ‘‘tasmā’’tiādi. Nanu na sakkā yācanāyeva kuṭiṃ kātunti anuyogaṃ sandhāya tassādhippāyatthaṃ dassetuṃ ‘‘sayaṃ yācitakehī’’tiādimāha. Tattha sayaṃ yācitakehīti ‘‘vāsiṃ detha, pharasuṃ dethā’’tiādinā (pārā. 342) sayaṃ yācitakehi. Upakaraṇehīti vāsiyādīhi. Parena bhaṇḍasāmikena ‘‘mama ida’’nti apariccāgārakkhaṇagopanavasena pariggahitaṃ parapariggahitakaṃ, parasantakanti vuttaṃ hoti. Mūlacchedavasenāti mūlassa chindanavasena, parasantakabhāvato mocetvā attano santakaṃ katvāti vuttaṃ hoti. Evañhi aññātakaappavāritaṭṭhānato yācantassa aññātakaviññattiyā dukkaṭaṃ. Tāvakālikaṃ pana vaṭṭatīti tāvakālikaṃ katvā yācituṃ vaṭṭati. Sakakammaṃ na yācitabbāti pāṇātipātasikkhāpadarakkhaṇatthaṃ vuttaṃ. ‘‘Hatthakammaṃ dethā’’ti aniyametvāpi na yācitabbā. Evaṃ yācitā hi te ‘‘sādhu, bhante’’ti bhikkhuṃ uyyojetvā migepi māretvā āhareyyuṃ. Niyametvā pana ‘‘vihāre kiñci kattabbaṃ atthi, tattha hatthakammaṃ dethā’’ti yācitabbā. ‘‘Kuṭi nāma ullittā vā hoti, avalittā vā ullittāvalittā vā’’ti (pārā. 345) padabhājane vuttattā ‘‘kuṭinti ullittādīsu aññatara’’nti vuttaṃ. Tattha uddhaṃ mukhaṃ littā ullittā. Anto limpantā hi evaṃ limpanti. Adho mukhaṃ littā avalittā. Bahi limpantā hi evaṃ limpanti. Tenāha ‘‘tattha ullittā nāmā’’tiādi. Piṭṭhasaṅghāṭoti dvārabāhā. ‘‘Sudhāya vā mattikāya vā’’ti etena ṭhapetvā ime dve lepe avaseso bhasmāgomayādibhedo alepoti dasseti.
然而,因为以自己乞求的方式造屋时,也应当按照此处所说的方法而行,因此说“自己造,或以命令使他人造”。此处“自己造”是从能力所得的意义来说的,而不是从词义。“以命令使他人造”则是从词义来说的。如果这样做之后,再说“造或使造”,文字就会颠倒。因为使造者不能被称为造者,这样的质问是没有机会的,应当如此理解。“无主”是指无有主人拥有此物,此即无主,无自在者的意思。此处无自在性是指使造者,所以说“使造者离施者”。“指定”是指应被指定。
Yasmā pana saññācikāya kuṭiṃ karontenāpi idha vuttanayeneva paṭipajjitabbaṃ, tasmā ‘‘sayaṃ vā karontena āṇattiyā vā kārāpentenā’’ti vuttaṃ. Ettha ca ‘‘sayaṃ vā karontenā’’ti iminā sāmatthiyato labbhamānamatthamāha, na tu padatthato. ‘‘Āṇattiyā vā kārāpentenā’’ti (pārā. aṭṭha. 2.348-349) pana padatthato. Evañca katvā yadi pana ‘‘karontena vā kārāpentena vā’’ti vadeyya, byañjanaṃ vilomitaṃ bhaveyya. Na hi kārāpento karonto nāma hotīti edisī codanā anavakāsāti daṭṭhabbaṃ. Natthi sāmī pati etissāti asāmikā, taṃ asāmikaṃ, anissaranti attho. Anissaratā cettha kārāpanenāti āha ‘‘kāretā dāyakena virahita’’nti. Uddesoti uddisitabbo.
「其中」:此处为属格与处格,故说「彼屋之」。「长」:此处为离格,故说「从长」。「外墙」:即墙之外侧。与糠混合之团名为糠团,其边际名为糠团边际;以糠混合的泥团边际而言,即如是说。然而糠团之上的白灰涂抹不计在内。「内部的」:于内部生起者为内部的,以此。「其中」:在那间屋中。「合量」:即原本一张手乃至九张手之量。「横七间」:因已说最高量,故云「下端则非四肘宽」。
Tatrāti sāmismiṃ bhummavacananti āha ‘‘tassā kuṭiyā’’ti. Dīghasoti nissakkavacananti āha ‘‘dīghato’’ti. Bahikuṭṭeti kuṭṭassa bahi, thusena missako piṇḍo thusapiṇḍo, tassa pariyanto thusapiṇḍapariyanto, tena, thusamissakamattikāpiṇḍapariyantenāti vuttaṃ hoti. Thusapiṇḍassūpari setakammaṃ pana abbohārikaṃ. Abbhantare bhavo abbhantarimo, tena. Yatthāti yassaṃ kuṭiyaṃ. Pamāṇayuttoti pakatividatthiyā navavidatthipamāṇo. ‘‘Tiriyaṃ sattantarā’’ti (pārā. 348) ukkaṃsato pamāṇassa vuttattā ‘‘heṭṭhimakoṭiyā catuhatthavitthārā na hotī’’ti vuttaṃ.
「平整后」:即作成如平整的界坛圆相一般。「以词句分别所说之方式向僧团三次乞求」:即「往诣僧团,偏袒上衣,顶礼上座比丘足,蹲踞而坐,合掌之后,应如是说:『诸尊者,我欲造作乞求之屋,无主,仅供自用。诸尊者,我向僧团乞请勘察屋地。』」(波罗夷349)依词句分别所示之法,三次乞请。「被僧团认可」:即以词句分别(波罗夷350)中所说的白二甘马,或以乞听羯磨之方式,为僧团所认可。「地」:即屋地。「无障碍」:即无灾患。「周围」:可于此行走往还,即为周围;具足此者,即有周围,即有周边之义。故说「由那些比丘」等。
Sodhetvāti samatalasīmamaṇḍalasadisaṃ katvā. Padabhājane vuttanayena saṅghaṃ tikkhattuṃ yācitvāti ‘‘saṅghaṃ upasaṅkamitvā ekaṃsaṃ uttarāsaṅgaṃ karitvā vuḍḍhānaṃ bhikkhūnaṃ pāde vanditvā ukkuṭikaṃ nisīditvā añjaliṃ paggahetvā evamassa vacanīyo ‘ahaṃ, bhante, saññācikāya kuṭiṃ kattukāmo asāmikaṃ attuddesaṃ, sohaṃ, bhante, saṅghaṃ kuṭivatthuolokanaṃ yācāmī’’’ti (pārā. 349) padabhājane vuttanayena tikkhattuṃ yācitvā. Saṅghena vā sammatāti padabhājaniyaṃ (pārā. 350) vuttena ñattidutiyakammena, apalokanakammavasena vā saṅghena sammatā. Vatthūti kuṭivatthu. Anārambhanti anupaddavaṃ. Parito kamati gacchati etthāti parikkamanaṃ, tena saha vattatīti saparikkamanaṃ, saupacāranti attho. Tenāha ‘‘tehi bhikkhūhī’’tiādi.
「蚁等」:此处所谓蚁者,即红、黑、黄等各种类,凡其所有,以他们为首,即蚁等,即他们之谓。以「等」字兼摄白蚁等。「巢」:固定栖息之处为巢,以此为始,即巢等,以他们为依。此处的「等」字也摄受依止者。「以十六种灾患」:即「或为蚁之巢,或为白蚁之巢,或为鼠之穴,或为蛇之穴,或为蝎之穴,或为蜈蚣之穴,或为象之窟,或为马之窟,或为狮之窟,或为虎之窟,或为豹之窟,或为熊之窟,或为鬣狗之窟,或为任何畜生趣众生之巢,或依止前方,或依止后方,雹灾、刑场、墓地、园林、王地、象厩、马厩、监狱、酒肆、屠牛场、杂秽处、集会处」(波罗夷353)如是所说之十六种灾患。其中,「雹灾」指刑罚屋;「刑场」指法香堂;「墓地」指大墓地;「集会处」指不可阻断的往来道路。
Kipillikādīnanti ettha kipillikā (pārā. aṭṭha. 2.353) nāma rattakāḷapiṅgalādibhedā yā kāci, tā ādi yesaṃ tāni kipillikādīni, tesaṃ. Ādisaddena upacikādīnaṃ saṅgahaṇaṃ. Āsayoti nibaddhavasanaṭṭhānaṃ, so ādi yesaṃ te āsayādayo, tehi. Ādisaddena cettha nissitassa gahaṇaṃ. Soḷasahi upaddavehīti ‘‘kipillikānaṃ vā āsayo hoti, upacikānaṃ vā undūrānaṃ vā ahīnaṃ vā vicchikānaṃ vā satapadīnaṃ vā hatthīnaṃ vā assānaṃ vā sīhānaṃ vā byagghānaṃ vā dīpīnaṃ vā acchānaṃ vā taracchānaṃ vā yesaṃ kesañci tiracchānagatānaṃ pāṇānaṃ vā āsayo hoti, pubbaṇṇanissitaṃ vā hoti, aparaṇṇaabbhāghātaāghātanasusānauyyānarājavatthuhatthisālāassasālābandhanāgārapānāgārasūnaracchācaccarasabhāsaṃsaraṇanissitaṃ vā hotī’’ti (pārā. 353) evaṃ vuttehi soḷasahi upaddavehi. Tattha ca abbhāghātaṃ (pārā. aṭṭha. 2.353) nāma kāraṇāgharaṃ. Āghātanaṃ nāma dhammagandhikā. Susānanti mahāsusānaṃ. Saṃsaraṇaṃ nāma anibbijjhagamanīyo gatapaccāgatamaggo.
「能周遍观察」指因为没有断崖等障碍,所以能环绕观察。「由彼比丘」指建造小屋的比丘。「应乞求」即:偏袒上衣,顶礼长老比丘双足,然后蹲坐,合掌,如此说道:「诸位尊者,我欲建造自乞求的屋舍,无施主,供自己使用。诸位尊者,我向僧团乞求指定屋地。」(波罗夷351)应如此三次乞求。「以白二甘马」者——
Āvijjhituṃ sakkuṇeyyatāyāti chinnataṭādīnamabhāvato anupariyāyituṃ sakkuṇeyyatāya. Tena bhikkhunāti kuṭikārakena bhikkhunā. Yācitehīti ‘‘ekaṃsaṃ uttarāsaṅgaṃ karitvā vuḍḍhānaṃ bhikkhūnaṃ pāde vanditvā ukkuṭikaṃ nisīditvā añjaliṃ paggahetvā evamassa vacanīyo ‘ahaṃ, bhante, saññācikāya kuṭiṃ kattukāmo asāmikaṃ attuddesaṃ, sohaṃ, bhante, saṅghaṃ kuṭivatthudesanaṃ yācāmī’’’ti (pārā. 351) tikkhattuṃ yācitehi. Ñattidutiyena kammenāti –
「诸位尊者,请僧团听我禀白:此某甲比丘欲建造自乞求的屋舍,无施主,供自己使用。他向僧团乞求指定屋地。若僧团已到应作之时,僧团应为某甲比丘指定屋地。此是白。诸位尊者,请僧团听我禀白:此某甲比丘欲建造自乞求的屋舍,无施主,供自己使用。他向僧团乞求指定屋地。僧团为某甲比丘指定屋地,诸具寿若认可为某甲比丘指定屋地者,请默然;若不认可者,请发言。僧团已为某甲比丘指定屋地。僧团认可,故默然,我如是受持。」
‘‘Suṇātu me, bhante, saṅgho, ayaṃ itthannāmo bhikkhu saññācikāya kuṭiṃ kattukāmo asāmikaṃ attuddesaṃ, so saṅghaṃ kuṭivatthudesanaṃ yācati. Yadi saṅghassa pattakallaṃ, saṅgho itthannāmassa bhikkhuno kuṭivatthuṃ deseyya. Esā ñatti. Suṇātu me, bhante, saṅgho, ayaṃ itthannāmo bhikkhu saññācikāya kuṭiṃ kattukāmo asāmikaṃ attuddesaṃ, so saṅghaṃ kuṭivatthudesanaṃ yācati. Saṅgho itthannāmassa bhikkhuno kuṭivatthuṃ deseti, yassāyasmato khamati itthannāmassa bhikkhuno kuṭivatthussa desanā, so tuṇhassa. Yassa nakkhamati, so bhāseyya. Desitaṃ saṅghena itthannāmassa bhikkhuno kuṭivatthu, khamati saṅghassa, tasmā tuṇhī, evametaṃ dhārayāmī’’ti –
「以涂料结合」者,指在内侧涂料中,或与内涂料一起,将墙与屋顶结为一体而结合;或在外侧涂料中,或与外涂料一起而结合。「两个恶作」者,因有行相与无巡视之故。「两者违犯」者,以两种说戒之量而违犯、缺失,为两者违犯,意为未说戒之对象且超越限量。「因此」者,指在门框或窗户上。「涂料不结合」者,先前所施之涂料不与门框或窗户结合,不成为一体而住,如是所说。「彼」者,指门框或窗户。「最初即」者,因涂料工作已完成,在安置门框与窗户之前,即涂料完成之刹那,这是意旨。因在词句分别中说:『比丘造小屋,已说戒之对象、合限量、有行相、有巡视,犯恶作。比丘造小屋,已说戒之对象、合限量、无行相、无巡视,犯恶作』,故说『唯有行相』等。「未完成」者,指未完工。「施与他人时」者,指施与其他个人或僧团时。「洞窟」者,指砖洞窟、石洞窟、木洞窟或地洞窟。「草小屋」者,即使七层楼阁,若以草覆盖,亦称为『草小屋』。「他人」者,指老师或依止师或僧团。「除住所」者,指除为自己居住之住所。「布萨堂等」者,此中以『等』字摄取暖房、食堂、火堂。「下限量之可能性」者,指四手肘之宽度。「不令指定而造」者,指不令指定地基而造超越限量或合限量者。此中,不令指定地基为不作为。小屋之造作为作为。
Evaṃ padabhājane vuttena ñattidutiyena kammena. Āḷavikā nāma āḷaviraṭṭhe jātā dārakā, te pabbajitakālepi ‘‘āḷavikā’’tveva paññāyiṃsu. Te sandhāya vuttaṃ āḷavike bhikkhū’’ti. Lepe ghaṭiteti (pārā. aṭṭha. 2.353) antolepe vā antolepena saddhiṃ bhittiñca chadanañca ekābaddhaṃ katvā ghaṭite, bahilepe vā bahilepena saddhiṃ ghaṭite. Dve ca dukkaṭāni sārambhaaparikkamanavasena. Ubhayavipannāti ubhayehi desanāpamāṇehi vipannā virahitā ubhayavipannā, adesitavatthukā pamāṇātikkantāti attho. Tasminti dvārabandhe vā vātapāne vā. Lepo na ghaṭiyatīti pubbe dinnalepo dvārabandhena vā vātapānena vā saddhiṃ na ghaṭiyati, ekābaddhaṃ hutvā na tiṭṭhatīti vuttaṃ hoti. Tanti dvārabandhaṃ vā vātapānaṃ vā parāmasati. Paṭhamamevāti lepakiccassa niṭṭhitattā dvārabandhavātapānānaṃ ṭhapanato pubbeyeva, lepassa niṭṭhitakkhaṇeyevāti adhippāyo. ‘‘Bhikkhu kuṭiṃ karoti desitavatthukaṃ pamāṇikaṃ sārambhaṃ saparikkamanaṃ, āpatti dukkaṭassa. Bhikkhu kuṭiṃ karoti desitavatthukaṃ pamāṇikaṃ anārambhaṃ aparikkamanaṃ, āpatti dukkaṭassā’’ti (pārā. 355) padabhājaniyaṃ vuttattā ‘‘kevalaṃ sārambhāyā’’tiādi vuttaṃ. Vippakatanti aniṭṭhitaṃ. Aññassa dadato cāti aññassa puggalassa vā saṅghassa vā dadato ca. Guhā nāma iṭṭhakaguhā vā silāguhā vā dāruguhā vā bhūmiguhā vā. Tiṇakuṭi nāma sattabhūmikopi pāsādo tiṇacchadano ‘‘tiṇakuṭikā’’ti vuccati. Aññassāti ācariyassa vā upajjhāyassa vā saṅghassa vā. Vāsāgāraṃ ṭhapetvāti (pārā. aṭṭha. 2.364) attano vasanatthāya vāsāgāraṃ ṭhapetvā. Uposathāgārādīsūti ettha ādisaddena jantāgharabhojanasālāaggisālānaṃ gahaṇaṃ. Heṭṭhimapamāṇasambhavoti catuhatthavitthiṇṇatā. Adesāpetvā karototi vatthuṃ adesāpetvā pamāṇātikkantaṃ, pamāṇayuttaṃ vā karoto. Ettha ca vatthuno adesāpanaṃ akiriyā. Kuṭikaraṇaṃ kiriyā.
七、造住处学处注释
7. Vihārakārasikkhāpadavaṇṇanā
“大”者,执取即名“大者”,彼大者。凡有所执取,彼即具有其义,故言“有大性即名大者”。此大性因何、从何而来?故说“以有主性”等。并非唯因有主性,故又说“或因”等。若如此,为何于词别中唯说“名为大者,即有主之精舍”?因此说“然而因”等。“精舍”者,“住于此”之义,即住所。“于母论中,诸比丘或不可引导”之句中,“或”字如“此或彼大龙”等处,为决定之义。
Mahantaṃ lāti gaṇhātīti mahallako, taṃ mahallakaṃ. Yo ca yaṃ gaṇhāti, so tassa atthīti āha ‘‘mahantabhāvo etassa atthīti mahallako’’ti. So ca mahantabhāvo kena, kuto cāti āha ‘‘sasāmikabhāvenā’’tiādi. Na kevalaṃ sasāmikabhāvenevāti āha ‘‘yasmā vā’’tiādi. Yadi evaṃ atha kasmā ‘‘mahallako nāma vihāro sasāmiko vuccatī’’ti (pārā. 367) ettakameva padabhājane vuttanti āha ‘‘yasmā panā’’tiādi. Viharanti etthāti vihāro, āvāso. Mātikāyaṃ bhikkhū vā anabhineyyāti ettha vā-saddo ‘‘ayaṃ vā so mahānāgo’’tiādīsu viya avadhāraṇattho.
“于憍赏弥”者,在如此名之城。据说,彼城之园林、池塘等各处,憍桑巴树茂盛遍布,因此得名“憍赏弥”。另一说:“因建于名为库孙巴的仙人之隐居处附近,故称”。“关于阐那长老”者,谓世尊出离时一同出离、般涅槃时被施以梵罚的那位阐那长老。“制底树”者,以应受尊敬为义,即制底;与应供养者、天人住处同义。被认可为“制底”之树,即是制底树。因地基未加指定而成犯,故说“唯从不作生起”。“唯”字简别了从作而生起。然而有人主张:“地基未加指定与造作小屋两者具足,故从作与不作两种生起”。唯以无有量定为其差别。
Kosambiyanti (sārattha. ṭī. 2.365) evaṃnāmake nagare. Tassa kira nagarassa ārāmapokkharaṇiādīsu tesu tesu ṭhānesu kosambarukkhāva ussannā ahesuṃ, tasmā taṃ ‘‘kosambī’’ti saṅkhaṃ gacchati. ‘‘Kusumbassa nāma isino assamato avidūre māpitattā’’ti eke. Channattheraṃ ārabbhāti yo abhinikkhamanakāle saddhiṃ nikkhanto, yassa ca satthārā parinibbānakāle brahmadaṇḍo (cūḷava. 445) āṇatto, taṃ channattheraṃ ārabbha. Cetiyarukkhanti cittīkataṭṭhena cetiyaṃ, pūjārahānaṃ devaṭṭhānānametaṃ adhivacanaṃ, ‘‘cetiya’’nti sammataṃ rukkhaṃ cetiyarukkhaṃ. Vatthuno adesanāya āpajjanato ‘‘akiriyamattato samuṭṭhānabhāvo’’ti vuttaṃ. Matta-saddena kiriyato samuṭṭhānataṃ paṭikkhipati. Keci pana ‘‘vatthuadesanāya, kuṭikaraṇena ca samuṭṭhānato kiriyākiriyato samuṭṭhātī’’ti vadanti. Pamāṇaniyamābhāvova viseso.
八、恶性嗔恨学处注释
8. Duṭṭhadosasikkhāpadavaṇṇanā
「被损坏」者,被损坏者,损坏他人、破坏者为损坏。因此说『被损坏且损坏者』。今为详细显示以『被损坏且损坏者』此简略所说之义,故说『当损坏生起时』等。「令舍弃自然状态」者,意为令舍弃柔和状态,所说为令达到变异。「以行相之差别」者,以被损坏之行相与损坏者之行相,此二行相之差别性。「不达到」者,不被喜与乐等所达到、不接近,意为不到达。凡不被喜与乐等所接近者,彼名为被他们所离,故说『离喜与乐等』。凡被他们所离者,彼不名为被他们所覆盖,故说『不被覆盖』,意为不被喜与乐等所遍满。「无其根」者,无根。然而彼无根性,因以举罪者之方式为所意图,非以被举罪者之方式,故为显示彼义,说『凡被举罪者』等。其中『何者』者,巴拉基咖。『此』者,被举罪者之已犯与未犯性。『在此』者,在此学处中。
Dūsīyatīti duṭṭho, dūseti paraṃ vināsetīti doso. Tenāha ‘‘dūsito cevā’’tiādi. Idāni ‘‘dūsito ceva dūsako cā’’ti iminā saṅkhepena vuttamevatthaṃ vitthāretvā dassetuṃ ‘‘uppanne hi dose’’tiādimāha. Pakatibhāvaṃ jahāpitoti (sārattha. ṭī. 2.385-386) sommabhāvaṃ jahāpitoti attho, vikāramāpāditoti vuttaṃ hoti. Ākāranānāttenāti dūsitākārassa ceva dūsakākārassa cāti imesaṃ dvinnaṃ ākārānaṃ nānābhāvena. Nappatitoti pītisukhādīhi na abhigato anupagato, na upagatoti attho. Yo ca pītisukhādīhi anupagato, so tehi vajjito nāma hotīti āha ‘‘pītisukhādīhi vivajjito’’ti. Yo ca tehi vajjito, na so tehi abhisaṭo nāma hotīti āha ‘‘na abhisaṭo’’ti, pītisukhādīhi na patthaṭoti attho. Nāssa mūlanti amūlakaṃ. Taṃ pana amūlakattaṃ yasmā codakavasena adhippetaṃ, na cuditakavasena, tasmā tadatthaṃ dassetuṃ ‘‘yaṃ codakenā’’tiādi vuttaṃ. Tattha yanti pārājikaṃ. Etanti cuditakassa āpannānāpannattaṃ. Idhāti imasmiṃ sikkhāpade.
现在,为阐明前面所说的见等,故说“于此……”等。“亦如是”者,即指“以净信耳或天耳”这一含义。而疑虑(见《巴拉基咖注》2.385–386)则有三种:见疑虑、闻疑虑、觉知疑虑。其中,于适合作不净行之处见到比丘与女人,便想“此二人必定已行此事”或“将要行此事”而生起疑虑,这称为见疑虑。于隐蔽处或暗处听到比丘与女人的说笑声,虽不知是否有人在此,仍依前述方式生起疑虑,这称为闻疑虑。见到远处精舍的凉亭或厅堂等处,遗有与放逸女人共同享用过的花鬘、食物、酒等痕迹,一位比丘思量“这究竟是谁所为”,而实际上是另一位比丘在那里以香花等作供养,或为药用的缘故而饮用了苦楝汁;彼比丘闻到那种气味后,心想“一定就是此人”而生起疑虑,这称为觉知疑虑。此三种疑虑皆不存在,即名无疑虑。因此说“以见、闻、觉知为缘,内无疑虑”。这里的见等,并非仅指自己所见的,所以说“或自己的,或他人的”。由于以“你是般哒咖”等言语指控彼亦构成犯行,因此说“以适合比丘的十九种事中的任何一种”。若如此,为何在词句分析中说
Idāni attanā vuttameva diṭṭhādiṃ vivarituṃ ‘‘ettha cā’’tiādi vuttaṃ. Tathevāti ‘‘pasādasotena vā dibbasotena vā’’ti imamatthaṃ atidisati. Parisaṅkitaṃ (pārā. aṭṭha. 2.385-386) pana tividhaṃ diṭṭhaparisaṅkitaṃ, sutaparisaṅkitaṃ, mutaparisaṅkitanti. Tattha bhikkhuñca mātugāmañca tathārūpe ṭhāne disvā ‘‘addhā imehi kata’’nti vā ‘‘karissantī’’ti vā parisaṅkitaṃ, idaṃ diṭṭhaparisaṅkitaṃ nāma. Andhakāre vā paṭicchannokāse vā bhikkhussa ca mātugāmassa ca vacanaṃ sutvā dutiyassa atthibhāvaṃ ajānato pubbe vuttanayena parisaṅkitaṃ, idaṃ sutaparisaṅkitaṃ nāma. Dhuttehi itthīhi saddhiṃ paccantavihāre maṇḍape vā sālādīsu vā pupphagandhamaṃsasurādīni anubhavitvā gataṭṭhānaṃ disvā ‘‘kena nu kho idaṃ kata’’nti vīmaṃsantena tatra kenaci bhikkhunā gandhādīhi pūjā katā hoti, bhesajjatthāya ariṭṭhaṃ vā pītaṃ, so tassa gandhaṃ ghāyitvā ‘‘ayaṃ so bhavissatī’’ti parisaṅkitaṃ, idaṃ mutaparisaṅkitaṃ nāma. Evaṃ tividhassa parisaṅkitassa abhāvo aparisaṅkitaṃ. Tenāha ‘‘diṭṭhasutamutavasena cetasā aparisaṅkita’’nti. Tañca panetaṃ diṭṭhādikaṃ na kevalaṃ attano vāti āha ‘‘attano vā parassa vā’’ti. Yasmā ‘‘tvaṃ paṇḍako’’tiādivacanenāpi codayato āpattiyeva, tasmā ‘‘bhikkhuno anurūpesu ekūnavīsatiyā aññatarenā’’ti vuttaṃ. Yadi evaṃ atha kasmā padabhājane ‘‘pārājikena dhammenāti catunnaṃ aññatarenā’’ti (pārā. 386) vuttanti āha ‘‘padabhājanepanā’’tiādi. Upasagganipātānaṃ vācakasaddasanniṭṭhāne tadatthajotanabhāvena pavattanato ‘‘dhaṃseyyā’’ti vuttaṃ. Dhaṃsanañcettha abhibhavanaṃ. Tenāha ‘‘abhibhaveyyā’’ti. ‘‘Tvaṃ methunaṃ dhammaṃ paṭisevī’’tiādinā nayena pavattāti ‘‘tvaṃ methunaṃ dhammaṃ paṭisevi, adinnaṃ ādiyi, manussaṃ ghātayittha, abhūtaṃ ārocayitthā’’ti evaṃ pavattā. Ettha ca ‘‘assamaṇosī’ti avandanakāraṇassa avuttattā antimavatthuṃ ajjhāpanno na vanditabbo’’ti vadanti, taṃ na gahetabbaṃ avandiyesu antimavatthuṃ ajjhāpannassa avuttattā, ‘‘pacchā upasampannena pure upasampanno vandiyo’’ti (pari. 468) vuttattā ca. Idaṃ pana attanā vattabbaṃ dassetuṃ vuttaṃ.
「附近」者,即十二肘距离的范围之内。因为舍戒仅凭举手示意并不成就,而此处的诬谤与说非真实事,仅凭举手示意便已成就,因此说“或仅以举手示意”等。「梵行」者,「梵」是殊胜、可称赞的意思,故「梵行」即殊胜之行;或者,是诸梵之最殊胜者——诸佛、独觉佛、圣弟子众的梵行,以及梵天的梵行,即远离[不净行]的梵行,因此说“殊胜之行”。确实是善哉,愿他一向得安乐。「我们将对他做呵责羯磨等七种羯磨」——这是指控者心中以成就犯行为意图的意趣,即羯磨之意图。「我们将使他从犯行中出罪」——这是出罪的意趣。「审察之意趣」即审查之意趣、检验之意趣。「审察者」即坐于僧团中间、为裁断所提出的诤事而审查的持律者。「你所见为何」即「你所见到的是什么」,其意思是:你曾见他犯第一巴拉基咖,曾见他犯第二、第三、第四巴拉基咖。通过“等”字还包含了「你所见为何、你何时见、你于何处见」等诸如此类的问询方式。
Samīpeti dvādasahatthapamāṇe padese. Sikkhāpaccakkhānameva hi hatthamuddāya sīsaṃ na eti, idaṃ pana anuddhaṃsanaṃ, abhūtarocanañca etiyeva. Tenāha ‘‘hatthamuddāya eva vā’’ti. Brahmacariyāti brahmaṃ seṭṭhaṃ pasatthaṃ cariyanti brahmacariyaṃ, brahmūnaṃ vā seṭṭhānaṃ buddhapaccekabuddhaariyasāvakānaṃ, brahmānañca cariyanti brahmacariyaṃ, tamhā brahmacariyā. Tenāha ‘‘seṭṭhacariyā’’ti. Sādhu vatassa ekantena bhaddakaṃ bhaveyya. ‘‘Tajjanīyakammādisattavidhampi kammaṃ karissāmā’’ti āpattiyā codentassa adhippāyo kammādhippāyo. ‘‘Āpattito vuṭṭhāpessāmā’’ti adhippāyo vuṭṭhānādhippāyo. Anuvijjanādhippāyoti vīmaṃsanādhippāyo, upaparikkhādhippāyo. Anuvijjakenāti saṅghamajjhe otiṇṇaṃ adhikaraṇaṃ vinicchinituṃ nisinnena vinayadharena. Kiṃ te diṭṭhanti tayā kiṃ diṭṭhaṃ, paṭhamaṃ pārājikaṃ ajjhāpajjanto diṭṭho, dutiyaṃ tatiyaṃ catutthaṃ pārājikaṃ āpajjanto diṭṭhoti vuttaṃ hoti. Ādisaddena ‘‘kinti te diṭṭhaṃ, kadā te diṭṭhaṃ, kattha te diṭṭha’’nti imaṃ nayaṃ saṅgaṇhāti.
以令平息的方式现行、应被灭诤法所处理者,为诤事。正如诸灭诤法通过平息的方式而对诤论等具有能处理的性质,同样地,诤论等也应被诸灭诤法以平息的方式所处理,此即其义,因此说「以灭诤法作为应处理的事项」等。由此说明「诤事」一词具有业格的词义。「诤事」有四种:诤论诤事、诃责诤事、犯戒诤事、事务诤事。平息、止息诤论等诤事者,为灭诤法,即现前调伏等。再者,「于此被处理者」即是诤事——何者被处理?即灭诤法被处理。以何种方式被处理?以令平息的方式。「平息、止息诸诤事者,亦是灭诤法」,此处亦应依此理解句义。由于除犯戒诤事外,其余诤事均不带有指控,故说「这里所指的,正是被称为巴拉基咖的犯戒诤事」。犯戒本身即是诤事,故为犯戒诤事。于被诬谤的当下即构成桑喀地谢萨,若他于当下即明了此事,此为其意趣。
Samanatthāya pavattamānehi samathehi adhikātabbanti adhikaraṇaṃ. Yathā hi samanavasena samathānaṃ vivādādīsu adhikatabhāvo, evaṃ vivādādīnaṃ tehi adhikattabbatāti. Tenāha ‘‘samathehi adhikaraṇīyabhāvenā’’tiādi. Iminā hi adhikaraṇasaddassa kammasādhanatā vuttā. Adhikaraṇanti vivādādhikaraṇaṃ anuvādādhikaraṇaṃ āpattādhikaraṇaṃ kiccādhikaraṇanti catubbidhaṃ adhikaraṇaṃ. Vivādādīni adhikaraṇāni samenti vūpasamentīti samathā, sammukhāvinayādayo. Atha vā adhikarīyanti etthāti adhikaraṇaṃ. Ke adhikarīyanti? Samathā. Kathaṃ adhikarīyanti? Samanavasena. Adhikaraṇaṃ samenti vūpasamentītipi samathāti evampettha attho daṭṭhabbo. Āpattādhikaraṇaṃ ṭhapetvā sesādhikaraṇehi codanāya abhāvato ‘‘idaṃ pana pārājikasaṅkhātaṃāpattādhikaraṇameva adhippeta’’nti vuttaṃ. Āpattiyeva adhikaraṇaṃ āpattādhikaraṇaṃ. Anuddhaṃsitakkhaṇeyeva saṅghādiseso, so ce taṅkhaṇeyeva jānātīti adhippāyo.
“梅帝亚与布玛咖”,即梅帝亚和布玛咖二人,他们是六群比丘中的首领。“清净者”,指未犯波罗夷者。“若他于当下即知悉”一句,所说的是作意的时机。所谓“于当下即知悉”实为不易,但若能在某时作意后而了知,即算已知。若事后方知,则不构成犯戒。舍戒、妄说、粗恶语、出于贪欲的恶意、妄说——所有这些学处同属一类。然而,以七种犯聚对向他人背后之人说话,仅构成恶作,因此说“但对向他人背后之人指控,则不构成犯戒”。“依前述方式之犯戒”者,即依“以言语、以言语”等前述方式所犯的桑喀地谢沙犯与恶作犯。“亦如是”,即指以言语、唯以言语。“对说者”,指以七种犯聚当面指责比丘者。“依前述方式”,亦是以言语、唯以言语。对于先请求许可而后当面指责比丘者,以言语、以言语构成波逸提,故说“请求许可后方指责者,唯构成波逸提”。此中“唯”字排除恶作。对未当面者以七种犯聚指控,构成恶作。“七种羯磨”,即呵责羯磨、依止甘马、驱摈羯磨、和解羯磨,以及三种举罪甘马,共有七种羯磨。
Mettiyabhūmajaketi mettiyañca bhūmajakañca. Chabbaggiyānaṃ aggapurisā ete. Suddhaṃ vāti pārājikamanāpannaṃ vā. ‘‘Sace so taṅkhaṇeyeva jānātī’’ti iminā āvajjanasamayamāha. Taṅkhaṇeyeva jānanaṃ nāma dukkaraṃ, samayena āvajjitvā ñāte pana ñātameva hoti. Pacchā ce jānāti, sīsaṃ na eti. Sikkhāpaccakkhānaabhūtārocanaduṭṭhullavācāattakāmaduṭṭhadosabhūtārocanasikkhāpadānīti sabbāneva hi imāni ekaparicchedāni. Yasmā pana parammukhā sattahipi āpattikkhandhehi vadato dukkaṭameva, tasmā ‘‘parammukhā codentassa pana sīsaṃ na etī’’ti vuttaṃ. Vuttanayāpattiyoti ‘‘vācāya vācāyā’’tiādinā vuttanayā saṅghādisesadukkaṭāpattiyo. Tathevāti vācāya vācāyeva. Vadantassāti sattahipi āpattikkhandhehi upasampannaṃ sammukhā vadantassa. Vuttanayenevāti vācāya vācāyeva. Okāsaṃ kāretvā upasampannaṃ sammukhā vadantassa vācāya vācāya pācittiyanti āha ‘‘okāsaṃ kāretvā vadantassa pācittiyamevā’’ti. Evasaddena dukkaṭaṃ nivattīyati. Asammukhā sattahipi āpattikkhandhehi vadantassa dukkaṭaṃ. Sattavidhampi kammanti tajjanīyaṃ, niyasaṃ, pabbājanīyaṃ, paṭisāraṇīyaṃ, tividhañca ukkhepanīyanti sattavidhampi kammaṃ.
“停止布萨或停止自恣者无需请求许可羯磨”——在此,于布萨之前或之后停止者,亦算未停止。但在应停止之范围内停止者,才算已停止,因此在“诸尊者,请听我说,今日是十五日布萨,若僧团认为适当,愿僧团举行布萨”这句话中,当念诵至“re”这个音节之前停止,即属应停止之范围。然而当“yya”音节已被说出之后,由停止者停止,则称为之后才停止。当“请听我说”还未开始时,由停止者停止,则称为之前停止。停止自恣又分两种:涉及全体僧团者与涉及个别人士者。其中,涉及全体僧团者,在“诸尊者,请听我说……愿僧团作三语自恣”这句话中,从“su”音节起直到“re”音节,自恣尚未圆满,在此期间若停止任何一个词,自恣即算被停止。然而当“yya”音节到达时,自恣已圆满,因此从那之后才停止者,自恣算未被停止。至于涉及个别人士之停止,在“尊者,我向僧团自恣……第三次,尊者,我向僧团自恣,以所见或……见者当……”这句话中,从“saṃ”音节起直到最后这个“ṭi”音节,自恣尚未圆满。
Uposathaṃ vā pavāraṇaṃ vā ṭhapentassa ca okāsakammaṃ natthīti ettha uposathato pure vā pacchā vā ṭhapitopi aṭṭhapito hoti. Khette ṭhapito pana ṭhapito hoti, tasmā ‘‘suṇātu me, bhante, saṅgho, ajjuposatho pannaraso, yadi saṅghassa pattakallaṃ, saṅgho uposathaṃ kareyyā’’ti ettha yāva re-kāraṃ bhaṇati, tāva ṭhapetabbo, idaṃ khettaṃ. Yya-kāre pana vutte ṭhapentena pacchā ṭhapito nāma hoti . ‘‘Suṇātu me’’ti anāraddhe ṭhapentena pure ṭhapito hoti. Pavāraṇāṭṭhapanaṃ pana sabbasaṅgāhikaṃ, puggalikañcāti duvidhaṃ. Tattha sabbasaṅgāhike ‘‘suṇātu me, bhante, saṅgho…pe… saṅgho tevācikaṃ pavāreyyā’’ti su-kārato yāva re-kāro, tāva apariyositāva hoti pavāraṇā, etthantare ekapadepi ṭhapentena ṭhapitā hoti pavāraṇā. Yya-kāre pana patte pariyositāva hoti, tasmā tato paṭṭhāya ṭhapentena aṭṭhapitā hoti. Puggalikaṭṭhapane pana ‘‘saṅghaṃ, bhante, pavāremi…pe… tatiyampi bhante saṅghaṃ pavāremi diṭṭhena vā…pe… passanto paṭī’’ti (mahāva. 210) saṃ-kārato yāva ayaṃ sabbapacchimo ṭi-kāro, tāva apariyositāva hoti pavāraṇā, etthantare ekapadepi ṭhapentena ṭhapitā hoti pavāraṇā. ‘‘Karissāmī’’ti vutte pana pariyositā hoti, tasmā ‘‘karissāmī’’ti etasmiṃ pade sampatte ṭhapitāpi aṭṭhapitā hoti. Eseva nayo dvevācikaekavācikasamānavassikāsu. Etāsupi hi ṭi-kārāvasānaṃyeva ṭhapanakkhettanti. Tenāha ‘‘ṭhapanakkhettaṃ pana jānitabba’’nti. Osaṭe vatthusminti codakena attanā vattabbe saṅghamajjhe udāhaṭe. Idañca idañca karotīti pāṇātipātaṃ, adinnādānañca karoti, jātarūparajatañca paṭiggaṇhāti. Asuko ca asuko ca assamaṇo, anupāsakoti akkosādhippāyena parammukhā vadantassa dukkaṭaṃ, sammukhā vadantassa pana pācittiyameva. Tenāha ‘‘sace pana odissa niyametvā’’tiādi. Saṅkhyupagamananti vohārūpagamanaṃ.
九、别众食学处注释
9. Aññabhāgiyasikkhāpadavaṇṇanā
“另一部分的”,即另一份、另一类的;所指的是:与想要指控者的种族等不同的那一部分——亦即属于畜生种等的那一份。“此”以中性词指示,指山羊等,意思是“此即山羊等”;又或因与“诤事”一词相应,故用中性,意思是“此被称为山羊等的诤事”。“另一部分者”,即属于畜生种等类别的另一类。“它的”,指山羊等的。“另一部分的山羊等”,即“属于另一部分的山羊等”。对此,第一种解释意为“与另一部分相关联的,即属于另一部分的”,第二种解释意为“具有另一部分者的,即属于另一部分的”。然而,除了畜生种等类别之外,在胜义上,即使山羊等各别并不存在,但如同在“塑像之身体”等处,依世俗共称,以无差别而施设差别的方式,说“此属于另一部分,或它具有另一部分”,应如此了知。“此中被处理者”即诤事,因此说“应理解为所依处”。“以之为所依止者”即所依处,即所依托之义,因此说“所谓‘事项’,即指所依止之物”。
Aññabhāgassāti aññakoṭṭhāsassa, yaṃ codetukāmo, tassa jātiādito aññassa tiracchānajātiādikoṭṭhāsassāti vuttaṃ hoti. Idanti napuṃsakaniddesena chagalakādiṃ niddisati, ayaṃ chagalakādikoti attho, adhikaraṇasaddāpekkhāya vā napuṃsakaniddeso, idaṃ chagalakādisaṅkhātaṃ adhikaraṇanti vuttaṃ hoti. Aññabhāgo vāti tiracchānajātiādibhedo añño koṭṭhāso vā. Assāti chagalakādikassa . Aññabhāgiyaṃ chagalakādi. Ettha ca ‘‘aññabhāgasambandhi aññabhāgiya’’nti paṭhamaviggahassa attho, ‘‘aññabhāgavantaṃ aññabhāgiya’’nti dutiyaviggahassa. Ṭhapetvā pana tiracchānajātiādikaṃ paramatthato visuṃ chagalakādike asatipi ‘‘paṭimāya sarīra’’ntiādīsu viya abhedepi bhedakappanāya pavattalokavohāravasena ‘‘aññabhāgassa idaṃ, aññabhāgo vā assa atthī’’ti vuttanti daṭṭhabbaṃ. Adhikarīyati etthāti adhikaraṇaṃ. Tenāha ‘‘ādhāro veditabbo’’ti. Ādharīyati asminti ādhāro, patiṭṭhānaṃ. Tenāha ‘‘vatthu adhiṭṭhānanti vuttaṃ hotī’’ti.
今以“另一部分者”等语,仅为例示理趣,故但取《事起》中所述者而作分别,乃说“彼即是”等。如是,岂非此一学处乃为堵塞未来如此诘难之恶比丘众的藉口与余地而制,非为美提亚与普马咖二人耶?盖他们二人是最初作业者,故而无罪。是故,义理应依共通性而作分别。不应以“彼者,即《事起》中之答巴马喇子”等特殊性来作分别,如此诘难当知全无机会。“彼”字是不变词,表因由,即“因为”之义。“于事起中”者,事之生起为事起,事起即是此事起,于彼事起中,即于学处之因缘中。“山羊”者,指白色山羊。“彼”者,即指此山羊。然此应与“是”字相连结。“另一部分……乃至……山羊性”者,所谓“畜生趣与山羊性”之另一部分、区分、方面之义。
Idāni ‘‘aññabhāgassa ida’’ntiādinā saṅkhepena vuttamevatthaṃ kevalaṃ nayadassanatthaṃ aṭṭhuppattiyaṃ āgatameva gahetvā vibhajanto ‘‘yo hi so’’tiādimāha. Tena nanu anāgate evaṃ codentānaṃ pāpabhikkhūnaṃ lesokāsapidahanatthaṃ idaṃ sikkhāpadaṃ paññattaṃ, na pana mettiyabhūmajakānaṃ. Tesañhi ādikammikattā anāpatti, tasmā sāmaññena attho vibhajitabbo. Na pana ‘‘yo hi so aṭṭhuppattiyaṃ dabbo mallaputto’’tiādinā visesenāti edisī codanā anavakāsāti daṭṭhabbaṃ. Hīti kāraṇatthe nipāto, yasmāti vuttaṃ hoti. Aṭṭhuppattiyanti atthassa uppatti atthuppatti, atthuppattiyeva aṭṭhuppatti, tassaṃ aṭṭhuppattiyaṃ, sikkhāpadassa nidāneti vuttaṃ hoti. Chagalakoti setachagalako. Soti chagalako. Imassa pana ‘‘hotī’’ti iminā sambandho. Aññassa…pe… chagalakabhāvassa cāti ‘‘tiracchānajātiyā ceva chagalakabhāvassa cā’’ti saṅkhātassa aññassa bhāgassa koṭṭhāsassa, pakkhassāti attho.
云何名为“另一者”?既已言“另一部分”,故复说“此即是……乃至……从此”以释。于此,“人趣与比丘性”,此即是部分、区分、方面,此为文句之连结;其义为:所指即是名为“人趣与比丘性”的这一部分、区分、方面。“从此”者,即从此“人趣与比丘性”之部分。“抑或彼另一部分”者,即指前文所说畜生趣山羊性之彼另一部分。“属于”者,谓属于山羊者也。“有”者,谓可以得见。“因此”者,因山羊乃是另一部分者,又因或彼另一部分属于山羊而有,故云因此。“得另一部分之数”者,此处应取“彼此者”中之“彼”字,连结为“彼得另一部分之数”;或当视“彼”字为文句之余遗。“与”字是合集之义。然彼应视为在“所依”一词之后,当知其为“所依”。“他们”者,指美提亚与普马咖二人。“我们将此达巴·末罗子作名”者,他们见到山羊与母山羊交合,便说:“朋友,我们就把这头山羊叫作‘达巴·末罗子’吧。”此即是义。“于命名想中”者,谓处于名为命名之想的状态中。于此亦应取“彼者”等连结,其义为:彼命名之想,彼于《事起》中被称为“名为达巴·末罗子”之山羊,彼即是所依、事物、所缘。
Kutoyamañño, yato ‘‘aññassa bhāgassā’’ti vuttanti āha ‘‘yvāyaṃ…pe… tato’’ti. Tattha manussajāti ceva bhikkhubhāvo cāti yo ayaṃ bhāgo koṭṭhāso pakkhoti sambandho, ‘‘manussajāti ceva bhikkhubhāvo cā’’ti saṅkhāto yo ayaṃ bhāgo koṭṭhāso pakkhoti attho. Tatoti ‘‘manussajāti ceva bhikkhubhāvo cā’’ti bhāgato. So vā aññabhāgoti yathāvuttatiracchānajātichagalakabhāvasaṅkhāto so aññabhāgo vā. Assāti chagalakassa. Atthīti upalabbhati. Tasmāti yasmā aññabhāgassa chagalako hoti, yasmā ca so vā aññabhāgo assa atthi, tasmā. Aññabhāgiyasaṅkhyaṃ labhatīti ettha ‘‘so yvāya’’nti idha so-saddameva ānetvā so aññabhāgiyasaṅkhaṃ labhatīti yojetabbaṃ, ‘‘so’’ti vā pāṭhaseso daṭṭhabbo. Ca-saddo samuccayattho. So pana adhikaraṇasaddato paraṃ daṭṭhabbo, ‘‘adhikaraṇa’’nti ca veditabboti. Tesanti mettiyabhūmajakānaṃ. Imaṃ mayaṃ dabbaṃ mallaputtaṃ nāma karomāti chagalakaṃ ajikāya vippaṭipajjantaṃ disvā ‘‘mayaṃ, āvuso, imaṃ chagalakaṃ dabbaṃ mallaputtaṃ nāma karomā’’ti vadantānaṃ. Nāmakaraṇasaññāyāti nāmakaraṇasaṅkhātāya saññāya. Etthāpi ‘‘yo so’’tiādikaṃ ānetvā tassā nāmakaraṇasaññāya yo so aṭṭhuppattiyaṃ ‘‘dabbo mallaputto nāmā’’ti chagalako vutto, so yasmā ādhāro vatthu adhiṭṭhānanti yojetabbaṃ.
今有人问难:如何了知此处所谓“所依”,应知其指所依之处,而非诤事所依等四种之一?为答此诘问,故说“即以此为对象”等语。其中,“此”者,指回想彼命名想之缘境——那只山羊。“非为指诤事所依等中之任一而说”,此是文句连结。又问因由:“何以故?”答曰:“因不可能故。”今为彰显彼不可能性,故说“实非取……”等。“实非执取”,此是连结。“取”者,即执取义。岂有将其视为四种所依之少分的可能,而作如此之说?故言“非四种所依”等。今更证成其义,说“实为趣少分等”等语。其中,趣之少分,即趣少分。以“等”字摄取名少分等。于此即有:
Idāni kathametaṃ viññāyati ‘‘adhikaraṇa’’nti cettha ādhāro veditabbo, na vivādādhikaraṇādīsu aññataranti anuyogaṃ sandhāyāha ‘‘tañhi sandhāyā’’tiādi. Tattha tanti tassā nāmakaraṇasaññāya adhiṭṭhānabhūtaṃ chagalakaṃ paccāmasati. Vivādādhikaraṇādīsu aññataraṃ sandhāya na vuttanti sambandho. Tattha kāraṇaṃ pucchati ‘‘kasmā’’ti. Kāraṇamāha ‘‘asambhavato’’ti. Idāni tameva asambhavaṃ pākaṭaṃ katvā dassetuṃ ‘‘na hī’’tiādi vuttaṃ. Na hi upādiyiṃsūti sambandho. Upādiyiṃsūti gaṇhiṃsu. Kiṃ catunnaṃ adhikaraṇānampi leso atthi, yenevaṃ vuttanti āha ‘‘na ca catunnaṃ adhikaraṇāna’’ntiādi. Idāni tameva samatthetuṃ ‘‘jātilesādayo hī’’tiādi vuttaṃ. Tattha jātiyeva leso jātileso. Ādisaddena nāmalesādīnaṃ gahaṇaṃ. Hoti cettha –
少分有十:趣、名、姓、性别、罪、依止、钵、衣、依止师、行处、住所依止。
少分有十:趣、名、姓、性别、罪、依止、钵、衣、依止师、行处、住所依止。
‘‘Lesā jātināmagotta-liṅgāpattivasāpi ca; Pattacīvarupajjhāyā-cariyāvāsavasā dasā’’ti.
所谓“罪少分”,是指见到某人犯轻罪时,若以波罗夷罪诘责他:“你非沙门,非释迦子”,则每说一语即犯桑喀地谢萨。如此,因罪少分也是针对人而提出的,故说“唯说人之少分”。而“彼与‘达巴·末罗子’之名”,是指美提亚与普马咖针对山羊所做之事中,提及的那个“达巴·末罗子”之名。这样表明了那是不可能的之后,现在借此因缘,为了阐明处少分二词的含义,故说“于此与”等。“于此”,是指于此两种少分之中。“处”,名为趣等的差别、言辞。因此说“于趣等”等。“另一事物”,是指舍弃所依止的事物,而转向另一事物。是如何黏着的呢?因此说“仅以言说”等,其意趣是仅凭言说,而非依据义理。为了显示这是“少分”,故说“稍微黏着”,其形式就是黏着、附着。虽然处少分在说明方法上,文字表达有所不同,但在义理上并无差异,因此说“此是趣等中任一差别的同义语”。
Āpattileso nāma lahukaṃ āpattiṃ āpajjanto diṭṭho hoti. Tañce pārājikena codeti ‘‘assamaṇosi, asakyaputtiyosī’’ti, āpatti vācāya vācāya saṅghādisesassāti (pārā. 396) evaṃ āpattilesampi puggalasmiṃyeva āropetvā vuttattā ‘‘puggalānaṃyeva lesā vuttā’’ti vuttaṃ . Tañca ‘‘dabbo mallaputto’’ti nāmanti mettiyabhūmajakehi chagalakassa kataṃ taṃ ‘‘dabbo mallaputto’’ti nāmañca. Evaṃ asambhavaṃ dassetvā idāni imināva pasaṅgena desalesasaddānaṃ atthaṃ saṃvaṇṇetuṃ ‘‘ettha cā’’tiādimāha. Etthāti etesu dvīsu desalesesu. Deso nāma jātiādibhedo vohāro. Tenāha ‘‘jātiādīsū’’tiādi. Aññampi vatthunti yasmiṃ vatthusmiṃ patiṭṭhitaṃ, taṃ muñcitvā aññampi vatthuṃ. Kathaṃ silissatīti āha ‘‘vohāramattenevā’’tiādi, vohāramatteneva, na tu atthatoti adhippāyo. ‘‘Īsakaṃ allīyatī’’ti iminā ‘‘leso’’ti lisa allībhāveti imassa rūpanti dasseti. Kiñcāpi desalesānaṃ vuttanayena byañjanato nānākaraṇaṃ atthi, atthato pana natthīti āha ‘‘jātiādīnaṃyeva aññatarakoṭṭhāsassetaṃ adhivacana’’nti.
然而,如果针对作为命名想之所依的山羊而说「异分之诤事」,那么为何在词语分解中不加以分析,却说「异分之诤事者,或是罪异分,或是诤事异分」等?为说明此点,故说「然而在词语分解中」等。其中,「彼」指称所依的诤事。「已显现」即明显。「以义理提取的方式」指以提取应说义理的方式。难道不是说「诸词唯依一义而确定」,故不以一词表达多义吗?确实如此,若着眼于词的差别。然而,种种义理具有可被「诤事」一词所称说的共性,依此而审察,故称为诤事一词的义理提取。因此说「『诤事』者,从词之共性,以义理提取的方式,有四种诤事生起」。「异分性」即属他方之性。「彼分性」即属彼方之性。「不明显」是因为除了词语分解之外,未在别处显示。最后,「以罪异分与诤事异分」是针对「比丘犯桑喀地谢沙时被见,于桑喀地谢沙有桑喀地谢沙想,若以波罗夷诘问」等诘问,而说「诤事异分」。因为每一诤事对其余三种诤事而言,是异分、属他方、属他部分,以事体不同故。以「等」字包含了「如何诤事是诤事之异分」等词语分别。
Yadi pana nāmakaraṇasaññāya ādhārabhūtaṃ chagalakaṃ sandhāya ‘‘aññabhāgiyassa adhikaraṇassā’’ti vuttaṃ, atha kasmā padabhājane taṃ avibhajitvā ‘‘aññabhāgiyassa adhikaraṇassāti āpattaññabhāgiyaṃ vā hoti adhikaraṇaññabhāgiyaṃ vā’’tiādi (pārā. 393) vuttanti āha ‘‘padabhājane panā’’tiādi. Tanti ādhārasaṅkhātaṃ adhikaraṇaṃ. Āvibhūtaṃ pākaṭaṃ. Atthuddhāravasenāti tena vattabbaatthānaṃ uddharaṇavasena. Nanu ca ‘‘atthamattaṃ pati saddā abhinivisantī’’ti na ekena saddena anekatthā abhidhīyantīti? Saccametaṃ saddavisese apekkhite, tesaṃ tesaṃ pana atthānaṃ adhikaraṇasaddavacanīyatāsāmaññaṃ upādāya vuccamāno ayaṃ vicāro adhikaraṇasaddassa atthuddhāroti vutto. Tenevāha ‘‘adhikaraṇanti vacanasāmaññato atthuddhāravasena pavattāni cattāri adhikaraṇānī’’ti. Aññabhāgiyatāti aññapakkhiyatā. Tabbhāgiyatāti tappakkhiyatā. Apākaṭā padabhājanato aññatra dassitaṭṭhānābhāvato. Avasāne āpattaññabhāgiyena codanañcāti ‘‘bhikkhu saṅghādisesaṃ ajjhāpajjanto diṭṭho hoti, saṅghādisese saṅghādisesadiṭṭhi hoti, tañce pārājikena codetī’’tiādicodanaṃ sandhāya vuttaṃ ‘‘adhikaraṇaññabhāgiya’’nti. Ekamekañhi adhikaraṇaṃ itaresaṃ tiṇṇaṃ tiṇṇaṃ aññabhāgiyaṃ aññapakkhiyaṃ aññakoṭṭhāsiyaṃ hoti vatthuvisabhāgattā. Ādisaddena ‘‘kathaṃ adhikaraṇaṃ adhikaraṇassa aññabhāgiya’’ntiādiko padavibhāgo saṅgahito.
「取某部分、些许片段」:于此,由于前文已说应说之事无有可能性,故说「其余决断之说,与第八中所说相似」。其中,「其余决断之说」指「『以波罗夷』者,对比丘以相应的十九种之一」等决断之说。「如所说相似」:于此学处中应说者,是指与彼学处共通者,即如所说相似,并非指不共通者,因为意指前未曾说明者。因此说「然此」等。由于在前一学处中,作如是想者亦无罪,故说「于此亦」。「作如是想者亦」指作「此人确实犯波罗夷」想者亦如是。「如是」一词,或为「等」义,或为「方式」义。由此,某比丘见另一刹帝利种姓者正犯波罗夷法,之后他见到另一自己的仇敌刹帝利种姓比丘,取其刹帝利种姓之片段,如是诘问:「我见刹帝利正犯波罗夷法,汝是刹帝利,已犯波罗夷法,或者汝确是刹帝利,非他人,已犯波罗夷法,汝非沙门,非释迦子,与汝无布萨、自恣、僧团羯磨」,每说一语即犯桑喀地谢沙。于此,应知那些刹帝利相互并非相似,以各自高矮等或所见等之不同为异分性,以刹帝利种姓之施设作为所依的方式为诤事性。此理于名之片段等亦同。
Kiñci desaṃ lesamattaṃ upādāyāti ettha yaṃ vattabbaṃ, tassāpi asambhavadassanappasaṅgena heṭṭhā vuttattā ‘‘sesā vinicchayakathā aṭṭhame vuttasadisāyevā’’ti vuttaṃ. Tattha sesā vinicchayakathāti ‘‘pārājikenāti bhikkhuno anurūpesu ekūnavisatiyā aññatarenā’’tiādikā (kaṅkhā. aṭṭha. duṭṭhadosasikkhāpadavaṇṇanā) vinicchayakathā. Vuttasadisāyevāti ettha imasmiṃ sikkhāpade yā vattabbā, tena sikkhāpadena sādhāraṇabhūtā sā vuttasadisāyevāti adhippetā, na asādhāraṇabhūtā apubbavaṇṇanāya adhippetattā. Tenevāha ‘‘ayaṃ panā’’tiādi. Purimasmiṃ sikkhāpadepi tathāsaññino anāpattikattā ‘‘idha cā’’ti vuttaṃ. Tathāsaññinopīti ‘‘pārājikaṃyeva ayaṃ āpanno’’ti evaṃsaññinopi. Itisaddo ādiattho vā pakārattho vā. Tena kenaci bhikkhunā añño koci khattiyajātiko pārājikaṃ dhammaṃ ajjhāpajjanto diṭṭho hoti, atha so aññaṃ attano veriṃ khattiyajātikaṃ bhikkhuṃ passitvā taṃ khattiyajātilesaṃ gahetvā evaṃ codeti ‘‘khattiyo mayā diṭṭho pārājikaṃ dhammaṃ ajjhāpajjanto, tvaṃ khattiyo pārājikaṃ dhammaṃ ajjhāpannosi, atha vā tvaṃ kho khattiyo, na añño, pārājikaṃ dhammaṃ ajjhāpannosi, assamaṇosi, asakyaputtiyosi, natthi tayā saddhiṃ uposatho vā pavāraṇā vā saṅghakammaṃ vā’’ti, āpatti vācāya vācāya saṅghādisesassa. Ettha ca tesaṃ khattiyānaṃ aññamaññaṃ asadisassa tassa tassa dīghādino vā diṭṭhādino vā vasena aññabhāgiyatā, khattiyajātipaññattiyā ādhāravasena adhikaraṇatā ca veditabbā. Esa nayo nāmalesādīsupi.
然而,在罪的片段中,若某比丘见某比丘正犯轻罪,却以此波罗夷诘问彼比丘,则每语犯桑喀地谢沙。如果这样,如何成为异分诤事?因为其所犯的轻罪,是波罗夷的异分诤事,而此异分诤事的片段,就如同一切刹帝利所共通的刹帝利性,是一切罪所共通的罪性。以此方式,含摄了「某比丘见某比丘正犯桑喀地谢沙」等种种差别。
Āpattilese pana kenaci bhikkhunā koci bhikkhu lahukaṃ āpattiṃ āpajjanto diṭṭho hoti, so cetaṃ bhikkhuṃ pārājikena codeti, āpatti vācāya vācāya saṅghādisesassa. Yadi evaṃ kathaṃ aññabhāgiyaṃ adhikaraṇaṃ hotīti? Yañhi so lahukaṃ āpattiṃ āpanno, taṃ pārājikassa aññabhāgiyaṃ adhikaraṇaṃ, tassa pana aññabhāgiyassa adhikaraṇassa leso nāma. Yo so sabbakhattiyānaṃ sādhāraṇo khattiyabhāvo viya sabbāpattīnaṃ sādhāraṇo āpattibhāvo. Eteneva upāyena ‘‘kenaci bhikkhunā koci bhikkhu saṅghādisesaṃ ajjhāpajjanto diṭṭho hotī’’tiādikaṃ visesaṃ saṅgaṇhāti.
于异分之学,不如理而修习;
通达律藏者应知,此人即属异分。
Aññabhāgiyasikkhaṃ yo, neva sikkhati yuttito; Gacche vinayaviññūhi, aññabhāgiyataṃva so. (vajira. ṭī. pārājika 408);
十、破僧学处注释
10. Saṅghabhedasikkhāpadavaṇṇanā
「和合者」:以身与心合一者为和合。因此说「意为心与身不分离者」。「者」字对应于「和合」一词。「同一共住者」:共住相同,即同一布萨等类别之共住者为同一共住者,此即远离见别住或羯磨别住者。「给予身和合」:以身,或以身之合、和合状态而给予,意即于诸僧团羯磨中进入手臂范围之内。如何可破此?以何方便令此僧团成为异众。应努力:应作努力,应寻求派别,应结党,作如是说。所谓「事」,即造作自果者;任何原因、殊胜之作即是诤事,特殊原因即是破僧之特殊缘由,故说「破裂之」等。以破裂事方式而有十八种——
Sahitassāti kāyacittehi ekībhūtassa. Tenāha ‘‘cittena ca sarīrena ca aviyuttassāti attho’’ti. Assāti ‘‘samaggassā’’ti padassa. Samānasaṃvāsakoti samāno ekūposathādibhedo saṃvāso assāti samānasaṃvāsako, laddhinānāsaṃvāsakena vā kammanānāsaṃvāsakena vā virahito. Kāyasāmaggidānatoti kāyena, kāyassa vā sāmaggiyā sahitabhāvassa dānato, tesu tesu saṅghakammesu hatthapāsūpagamanatoti vuttaṃ hoti. Kathaṃ nāmāyaṃ bhijjeyyāti ayaṃ saṅgho kena nu kho upāyena vaggo bhaveyya. Vāyāmeyyāti ussāhaṃ kareyya, pakkhaṃ pariyeseyya, gaṇaṃ bandheyyāti vuttaṃ hoti. Attano phalaṃ karotīti karaṇaṃ, yaṃ kiñci kāraṇaṃ, adhikaṃ karaṇanti adhikaraṇaṃ, visesakāraṇaṃ, visesakāraṇañca saṅghabhedassāti vuttaṃ ‘‘bhedanassā’’tiādi. Bhedakaravatthuvasena aṭṭhārasavidhanti –
优波离,此处诸比丘将非法说为‘法’,将法说为‘非法’;将非律说为‘律’,将律说为‘非律’;将如来未说未言者,说为‘如来已说已言’,将如来已说已言者,说为‘如来未说未言’;将如来未常行者,说为‘如来常行’,将如来常行者,说为‘如来未常行’;将如来未制定者,说为‘如来已制定’,将如来已制定者,说为‘如来未制定’;将非罪说为‘罪’,将罪说为‘非罪’;将轻罪说为‘重罪’,将重罪说为‘轻罪’;将有余罪说为‘无余罪’,将无余罪说为‘有余罪’;将粗罪说为‘非粗罪’,将非粗罪说为‘粗罪’。
‘‘Idhupāli bhikkhū adhammaṃ ‘dhammo’ti dīpenti, dhammaṃ ‘adhammo’ti dīpenti. Avinayaṃ ‘vinayo’ti dīpenti, vinayaṃ ‘avinayo’ti dīpenti. Abhāsitaṃ alapitaṃ tathāgatena ‘bhāsitaṃ lapitaṃ tathāgatenā’ti dīpenti, bhāsitaṃ lapitaṃ tathāgatena ‘abhāsitaṃ alapitaṃ tathāgatenā’ti dīpenti. Anāciṇṇaṃ tathāgatena ‘āciṇṇaṃ tathāgatenā’ti dīpenti, āciṇṇaṃ tathāgatena ‘anāciṇṇaṃ tathāgatenā’ti dīpenti. Apaññattaṃ tathāgatena ‘paññattaṃ tathāgatenā’ti dīpenti, paññattaṃ tathāgatena ‘apaññattaṃ tathāgatenā’ti dīpenti. Anāpattiṃ ‘āpattī’ti dīpenti, āpattiṃ ‘anāpattī’ti dīpenti. Lahukaṃ āpattiṃ ‘garukā āpattī’ti dīpenti, garukaṃ āpattiṃ ‘lahukā āpattī’ti dīpenti. Sāvasesaṃ āpattiṃ ‘anavasesā āpattī’ti dīpenti, anavasesaṃ āpattiṃ ‘sāvasesā āpattī’ti dīpenti. Duṭṭhullaṃ āpattiṃ ‘aduṭṭhullā āpattī’ti dīpenti, aduṭṭhullaṃ āpattiṃ ‘duṭṭhullā āpattī’ti dīpentī’’ti (cūḷava. 352) –
如是,依《羯磨犍度》所说的十八种破僧事,而有十八种。由于因依彼而存在,果便安住于此,故称为‘事’。此处有:
Evaṃ kammakkhandhake vuttānaṃ aṭṭhārasannaṃ bhedakaraṇānaṃ vasena aṭṭhārasavidhaṃ. Kāraṇañhi tadāyattavuttitāya phalaṃ ettha vasatīti ‘‘vatthū’’ti vuccati. Honti cettha –
此十八种即称为‘破僧事’;
为颠倒所执取者,是争论的根本所依。
‘‘Dhammavinayabhāsitā-ciṇṇapaññattikā dukā; Āpattilahuduṭṭhulla-sāvasesadukāni ca. ‘‘Etānaṭṭhārasa ‘bheda-karavatthū’ti vuccare; Vipallāsagahitāni, vādamūlūpanissayā’’ti.
“应举起”,即将其举起、抬高,使之显明。“应住立”,即如所领受、如所举起地作持而安住。然而,因为如此举起、如此住立时,此事即被彰显而不被舍弃,故说“应彰显且不应舍弃”。“听闻多远后前往劝告者犯恶作”,这是就“以一切边际界限”等而言。此处的“亦”字用于不定场合,应知它与“半由旬量”相连属。所说“半由旬量”,是借以显示在同一住处中确实没有应当劝告之事。以“去”字,说明若派遣使者或送书信去说者,亦不脱罪;然而若亲自前往应当劝阻说:“诸位具寿,僧团破裂之事甚为严重,切勿为僧团破裂而行事。”
Paggayhāti paggahitaṃ abbhussitaṃ pākaṭaṃ katvā. Tiṭṭheyyāti yathāsamādinnaṃ, yathāpaggahitameva ca katvā accheyya. Yasmā pana evaṃ paggaṇhatā, tiṭṭhatā ca taṃ dīpitañceva avinissaṭṭhañca hoti, tasmā ‘‘dīpeyya ceva nappaṭinissajjeyya cā’’ti vuttaṃ. Kīva dūre sutvā gantvā avadantānaṃ dukkaṭanti āha ‘‘sabbantimena paricchedenā’’tiādi. Pi-saddo cettha aṭṭhānappayutto, tassa ‘‘aḍḍhayojanamatta’’nti iminā sambandho veditabbo. Tattha ‘‘aḍḍhayojanamatta’’nti iminā ekavihāre vattabbameva natthīti dīpeti. ‘‘Gantvā’’ti iminā dūtaṃ vā paṇṇaṃ vā pesetvā vadatopi āpattimokkho natthi, sayameva pana gantvā ‘‘garuko kho, āvuso, saṅghabhedo, mā saṅghabhedāya parakkamī’’ti (pārā. aṭṭha. 2.411) nivāretabboti dīpeti.
“应和合”,即应成为一体。而一体性须依同一所得而有,故说“应成为一所得者”。拥有一所得、一执取、一见者,为一所得者,即同一见解者之义。“以相互成就”,意指以彼此之间所谓见解心性相同的成就。也有人解释:“以彼此间功德获得等的成就。”不和合者则各自分别诵巴帝摩卡,或于界外,或于别住处,故非共诵。因此说“即共同举行巴帝摩卡诵”。“因不舍弃而恶作”,是指对分别、分别说者的计度为恶作。“应行随顺羯磨”——乃至第三回应如此作随顺羯磨,即如句分中所说,应以“尊者们,请僧团听我说:此某名比丘正为和合僧团的破裂而行事”等语,作白四甘马中三番随顺甘马语所示之羯磨,如此所说。应知:因为说“应为破裂而行事”之分别,故在接受导致破裂的诤事、并将其举出而住立之前,若已通过寻求派别等方式为僧团破裂而行事者,亦应行随顺羯磨。因若舍弃,即具无罪之性,故说“彼比丘之安稳性”。
Samāgacchatūti ekībhavatu. Ekībhāvo ca samānaladdhivasena hotīti āha ‘‘ekaladdhiko hotū’’ti. Ekā laddhi gahaṇaṃ assāti ekaladdhiko, ekadiṭṭhikoti attho. Aññamaññasampattiyāti aññamaññassa samānadiṭṭhicittatāsaṅkhātāya sampattiyā. ‘‘Aññamaññassa guṇalābhādikāya sampattiyā’’ti keci. Asamaggo hi visuṃ pātimokkhaṃ uddisati, bahisīmāyaṃ vā anupariveṇiyaṃ vāti na ekuddeso. Tenāha ‘‘ekato pavattapātimokkhuddesoti attho’’ti. Appaṭinissajjato dukkaṭanti visuṃ visuṃ vadantānaṃ gaṇanāya dukkaṭaṃ. Samanubhāsanakammaṃ kātabbanti yāvatatiyaṃ samanubhāsanakammaṃ kātabbaṃ, ‘‘suṇātu me, bhante, saṅgho, ayaṃ itthannāmo bhikkhu samaggassa saṅghassa bhedāya parakkamatī’’tiādinā (pārā. 413) padabhājane vuttāhi ñatticatutthāhi tīhi samanubhāsanakammavācāhi kammaṃ kātabbanti vuttaṃ hoti. ‘‘Bhedāya parakkameyyā’’ti visuṃ vuttattā bhedanasaṃvattanikassa adhikaraṇassa samādāya paggaṇhanato pubbepi pakkhapariyesanādivasena saṅghabhedāya parakkamantassa samanubhāsanakammaṃ kātabbanti veditabbaṃ. Paṭinissajjantassa anāpattibhāvato ‘‘sotthibhāvo tassa bhikkhuno’’ti vuttaṃ.
虽比丘尼不破僧团,但若为破裂而行事,故说此为“共通制立”。犯僧伽底沙罪者,在动议时犯恶作,以二番甘马语时犯偷兰遮,而后止息,故说“于随顺羯磨”等语。所谓“彼恶作与那些偷兰遮止息”,是指在动议结束时犯下的恶作,以及以二番甘马语犯下的偷兰遮,这三项罪以转变相状的方式,如同不共罪一般而止息。然而,若在动议结束时生起惭愧法,生起防护,舍弃彼事,则从动议的恶作中解脱。若不弃舍彼事,继续为破裂而行事,且接受导致破裂的诤事,将其举出而住立,则动议的恶作止息,于第一番甘马语的偷兰遮得以确立。其余甘马语中的道理也是如此。未被劝告且不弃舍者,亦无僧伽底沙罪。对于弃舍者:或在动议前,或在动议刹那,或在动议结束时,或在第一番告知时,或在第二番,或在第三番,乃至未到达“亚”字之前弃舍者,皆无僧伽底沙罪。故说“未被劝告者且”等。
Kiñcāpi bhikkhunī saṅghaṃ na bhindati, apica kho bhedāya parakkamatīti ‘‘sādhāraṇapaññattī’’ti vuttaṃ. Saṅghādisesaṃ ajjhāpajjantassa ñattiyā dukkaṭaṃ, dvīhi kammavācāhi thullaccayā ca paṭippassambhantīti āha ‘‘samanubhāsanakamme’’tiādi. Tañca dukkaṭaṃ te ca thullaccayā paṭippassambhantīti yañca ñattipariyosāne dukkaṭaṃ āpanno, ye ca dvīhi kammavācāhi thullaccaye, tā tissopi āpattiyo liṅgaparivattena asādhāraṇāpattiyo viya paṭippassambhanti. Sace panassa ñattipariyosāne lajjidhammo okkamati, saṃvaro uppajjati, taṃ paṭinissajjati, ñattiyā dukkaṭaṃ desetvā muccati. Atha taṃ na paṭinissajjati, bhedāya parakkamati ceva bhedanasaṃvattanikaṃ adhikaraṇaṃ samādāya paggayha tiṭṭhati ca, ñattidukkaṭaṃ paṭippassambhati, paṭhamakammavācāya thullaccaye patiṭṭhāti. Esa nayo itarakammavācāyampi. Asamanubhāsiyamānassa appaṭinissajjantassāpi saṅghādisesena anāpatti. Paṭinissajjantassāpi ñattito pubbe vā ñattikkhaṇe vā ñattipariyosāne vā paṭhamāya vā anussāvanāya dutiyāya vā tatiyāya vā yāva yya-kāraṃ na sampāpuṇāti, tāva paṭinissajjantassa saṅghādisesena anāpatti. Tenāha ‘‘asamanubhāsiyamānassa cā’’tiādi.
此中,因《附随》云“提婆达多为之努力,以破和合僧”,故知提婆达多为最初犯罪者;然其仅为破僧努力时之最初犯罪者,而非不舍弃者之最初犯罪者。因该项羯磨并未对他施行。若问“此事如何得知?”——依经说可知。正如《附随》云:“阿利德比丘(原猎鹰师)因怀恶见,经三次劝谏仍不舍弃”,故知阿利德是已受羯磨者,提婆达多则不然。或有人凭己意说:“他本应被施行羯磨”,即便如此,对不舍弃者而言,绝无“最初犯罪者无罪”之理。因为除了特定情形所开许的之外,违犯已制学处者绝不可说为无罪。至于在阿利德学处的词句分别中,于无罪项下写入“最初犯罪者”一语,乃是误写。何以知为误写?应从《小品·羯磨犍度》中的治罪次第——“应先劝谏阿利德比丘,劝谏后令其随顺,随顺后方治其罪”——而得知。
Ettha pana (pārā. aṭṭha. 2.416) ‘‘devadatto samaggassa saṅghassa bhedāya parakkami, tasmiṃ vatthusmi’’nti (pari. 17) parivāre āgatattā devadatto ādikammiko, so ca kho saṅghabhedāya parakkamanasseva, na appaṭinissajjanassa. Na hi tassa taṃ kammaṃ kataṃ. Kathamidaṃ jānitabbanti ce? Suttato. Tathā hi ‘‘ariṭṭho bhikkhu gaddhabādhipubbo pāpikāya diṭṭhiyā yāvatatiyaṃ samanubhāsanāya na paṭinissajji, tasmiṃ vatthusmi’’nti parivāre āgatattā ariṭṭhassa kammaṃ katanti paññāyati, na tathā devadattassa. Athāpissa katena bhavitabbanti koci attano rucimattena vadeyya, tathāpi appaṭinissajjane ādikammikassa anāpatti nāma natthi. Na hi paññattaṃ sikkhāpadaṃ vītikkamantassa aññatra odissa anuññātato anāpatti nāma dissati. Yampi ariṭṭhasikkhāpadassa padabhājane anāpattiyaṃ ‘‘ādikammikassā’’ti potthakesu likhitaṃ, taṃ pamādalikhitaṃ, pamādalikhitabhāvo ca tassa ‘‘paṭhamaṃ ariṭṭho bhikkhu codetabbo, codetvā sāretabbo, sāretvā āpattiṃ āropetabbo’’ti (cūḷava. 65) evaṃ kammakkhandhake āpattiropanato veditabbo.
此中,针对提婆达多作为最初犯罪者图谋破僧一事,因该羯磨并未完成(参见《巴拉基咖注疏》二·四一六),所以他实际上并未生罪。然而,由于该学处正是因他而制定,故称其为“最初犯罪者”。如此,正因为无罪,才说其无罪。此一“无罪”,虽仅凭“未受劝谏者”一语亦得成立。然所谓“未受劝谏者”,指全然未受劝谏者,而非最初犯罪者。此提婆达多正是最初犯罪者,故(注疏)说“最初犯罪者”(参见《巴拉基咖》四一六)。依此,除阿利德所学处外,其余一切劝谏情形的判决,皆应如此了知。就行相而言,劝谏生起于身、语、意。因犯者未作“我舍弃”的身表或语表而即犯,故属“不作为”;因无“我不舍弃”之想而得脱,故属“想解脱”;因以了知“我不舍弃”之心而生,故属“有心”。
Idha bhedāya parakkamane ādikammikassa devadattassa yasmā taṃ kammaṃ na kataṃ (pārā. aṭṭha. 2.416), tasmāssa āpattiyeva na jātā. Sikkhāpadaṃ pana taṃ ārabbha paññattanti katvā ‘‘ādikammiko’’ti vutto. Iti āpattiyā abhāvatoyevassa anāpatti vuttā. Sā panesā kiñcāpi ‘‘asamanubhāsiyamānassā’’ti imināva siddhā. Yasmā pana asamanubhāsiyamāno nāma yassa kevalaṃ samanubhāsanaṃ na karonti, so vuccati, na ādikammiko. Ayañca devadatto ādikammikoyeva. Tasmā ‘‘ādikammikassā’’ti (pārā. 416) vuttaṃ. Eteneva upāyena ṭhapetvā ariṭṭhasikkhāpadaṃ sabbasamanubhāsanāsu vinicchayo veditabbo. Kāyavācācittato samuṭṭhānato samanubhāsanasamuṭṭhānaṃ. ‘‘Paṭinissajjāmī’’ti kāyavikāraṃ vā vacībhedaṃ vā akarontasseva pana āpajjanato akiriyaṃ. ‘‘Nappaṭinissajjāmī’’ti saññāya abhāvena muccanato saññāvimokkhaṃ. ‘‘Nappaṭinissajjāmī’’ti jānanacitteneva sacittakaṃ.
十一、随破僧者学处注释
11. Bhedānuvattakasikkhāpadavaṇṇanā
“彼之”者,指正为破僧努力者。“kho(确实)”者,是一语气词。“pana(然而)”者,是表特示的语气词。所谓以言说令和合中亦成别异、成破裂者,这些制造争斗之言说,于此处称为“异语”,故说:“说‘异语’,即说不和合派之言说”。住于不和合派者是不和合派者,即制造争斗者,他们的话语是不和合派者之语;或者说,住于不和合派中的话语,是不和合派者之语。“僧团不对僧团作羯磨”者,是就应作之呵责羯磨而言;然而举罪等羯磨,众多人共作亦完全适当。“说随法者”,即如理而说者。“说随律者”,即寂静而说者。“知否”处,此中亦应连接“意欲与好乐”。故言:“知我等之意欲等”。“说”处,此中“不”字依格变化相连。故言:“如是我等应行,而与我等同语”。“以此”之语,指拒绝彼之所作,故言“彼所作”等。“彼”者,指正为破僧努力者。“诸具寿已集合”处,此中应引入“心”,故言:“诸具寿之心”。“如所说”者,此中应说者,将于后文别别学处注疏之释义中说。
Tassevāti bhedāya parakkamantasseva. Khoti nipātamattaṃ. Panāti visese nipāto. Yaṃ vacanaṃ samaggepi vagge avayavabhūte karoti bhindati, taṃ kalahakārakavacanaṃ idha ‘‘vagga’’nti vuccatīti āha ‘‘vaggaṃ asāmaggipakkhiyavacanaṃ vadantī’’ti. Asāmaggipakkhe bhavā asāmaggipakkhiyā, kalahakārakā, tesaṃ vacanaṃ asāmaggipakkhiyavacanaṃ, asāmaggipakkhe vā bhavaṃ vacanaṃ asāmaggipakkhiyavacanaṃ. ‘‘Na hi saṅgho saṅghassa kammaṃ karotī’’ti idaṃ niggahavasena kattabbaṃ kammaṃ sandhāya vuttaṃ, ubbāhikādikammaṃ pana bahūnampi kātuṃ vaṭṭatiyeva. Dhammavādīti bhūtavādī. Vinayavādīti vūpasamavādī. Jānāti noti etthāpi ‘‘chandañca ruciñcā’’ti idaṃ ānetvā sambandhitabbaṃ. Tenāha ‘‘amhākaṃ chandādīni jānātī’’ti. Bhāsatīti ettha ‘‘no’’ti idaṃ vibhattivipariṇāmena yujjati. Tenāha ‘‘evaṃ karomāti amhehi saddhiṃ bhāsatī’’ti. ‘‘Eta’’nti iminā tassa kammaṃ paccāmaṭṭhanti āha ‘‘yaṃ so karotī’’tiādi. Soti saṅghabhedāya parakkamanto. Sametāyasmantānanti ettha ‘‘citta’’nti ajjhāharitabbanti āha ‘‘āyasmantānaṃ citta’’nti. Vuttasadisāyevāti ettha yaṃ vattabbaṃ, taṃ heṭṭhā aññabhāgiyasikkhāpadaṭṭhakathāya vaṇṇanāyaṃ (kaṅkhā. aṭṭha. aññabhāgiyasikkhāpadavaṇṇanā) vuttameva.
十二、难调伏学处注释
12. Dubbacasikkhāpadavaṇṇanā
“难以教诫”指本性如此,难以被教导,故称为“难语性者”,即违逆之性。因此说“难语性”等。“难以言说”者,指于被说及任何事时不能容忍,故难以教诫。“被诵出”者为诵,即巴帝摩卡,其中所含摄者,即为“诵中所摄”;于诸诵中所摄者中。因此说“于诵中”等。然而,一切学处如何为巴帝摩卡诵中所摄?答:“因以‘若有罪者,应发露’如是而被摄。”以“若有罪者”此语,一切罪于因缘诵中皆已被摄。“于诸学处中”,意为于作为增上戒学证得方便的律制之中。然而,其明显者,于注疏中未说。“以五种同法者”,即比丘、比丘尼、沙弥、沙弥尼、在学尼。“应学性”者,以堪能故为应学性。如是,他们各自学习其应学,而非学习一切。“以佛所制”者,以佛所立,意为所制;或者,以同法者、有理由而说,应如是见其义。“为语”者,于出离格转为与格,故说“从彼我之语”。
Dukkhena vattabbo anusāsituṃ asakkuṇeyyo sabhāvo assāti dubbacajātiko, vilomabhāvī. Tenāha ‘‘dubbacasabhāvo’’tiādi. Vattuṃ asakkuṇeyyoti kismiñci vuccamāne asahanato ovadituṃ asakkuṇeyyo. Uddisīyatīti uddeso, pātimokkho, tasmiṃ pariyāpannā antogadhā uddesapariyāpannā, tesu uddesapariyāpannesu. Tenāha ‘‘uddese’’tiādi. Atha sabbāneva sikkhāpadāni kathaṃ pātimokkhuddesapariyāpannānīti āha ‘‘yassa siyā āpatti, so ‘āvikareyyā’ti evaṃ saṅgahitattā’’ti. ‘‘Yassa siyā āpattī’’ti iminā sabbāpi āpattiyo nidānuddese saṅgahitā eva honti. Sikkhāpadesūti adhisīlasikkhāya adhigamūpāyabhūtesu vinayapaññattīsūti attho. So pana pākaṭoyevāti aṭṭhakathāyaṃ na vutto. Pañcahi sahadhammikehīti bhikkhubhikkhunisāmaṇerasāmaṇerisikkhamānāhi. Sikkhitabbattāti labbhamānavasena sikkhitabbattā. Tathā hi tehi yathāsakaṃ sikkhā sikkhīyati, na sabbā. Buddhapaññattenāti buddhena ṭhapitena, vihitenāti attho. Atha vā sahadhammikena sakāraṇena vuccamānoti evamettha attho daṭṭhabbo. Vacanāyāti nissakke sampadānavacananti āha ‘‘tato mama vacanato’’ti.
十三、污家学处注释
13. Kuladūsakasikkhāpadavaṇṇanā
城因是村的特殊类别,在此以“村”的取义即摄受了城,故说“城亦包含在村中”;以“或”字或以非穷尽列举之义而摄受,如是所说。于此,无围墙而有市场者为镇,有围墙和市场者为城,与此相反者为村,应见此三者的差别。“败坏诸家”者,即令刹帝利、婆罗门、吠舍、首陀罗四种家族陷于败坏。而败坏时,并非以不净、泥等去败坏,而是以自身恶行破坏他们的净信。因此说“以施花等”等。其中,自己带去或令人带去,或召唤或令人召唤,或对自行前来者,将自己所有的任何花,为摄受家族而施与,是为施花;以他们为首,故为施花等;以彼施花等。以“等”字,摄受施果、施粉、施土、施齿木、施竹、施医、施跑腿。“破坏净信”者,即令他们对其他未如是作的善良比丘,不生净信、不见功德。以施花等所作之摄受,令那些人嫉妒其他未如是作的善良者而不亲近,因此他破坏他们的净信,应如是见。“恶行”者,因被佛所呵斥,故为卑劣之行。然而,因为摄受家族之故,于此意指种花树等,故说“种花树等”。但为寺院等之利益,以净语等令人种植等是允许的。其中,“花树”者,即
Nagarassāpi gāmavisesattā idha gāmaggahaṇeneva nagarampi gahitanti āha ‘‘nagarampi gāme antogadhamevā’’ti, vā-saddena vā anuttavikappatthena gahaṇanti evaṃ vuttaṃ. Ettha ca apākāraparikkhepo sāpaṇo nigamo, sapākārāpaṇaṃ nagaraṃ, taṃtaṃviparīto gāmoti imesaṃ tiṇṇaṃ viseso daṭṭhabbo. Kulāni dūsetīti khattiyabrāhmaṇavessasuddavasena cattāri kulāni vikāraṃ āpādeti. Dūsento ca na asucikaddamādīhi dūseti, atha kho attano duppaṭipattiyā tesaṃ pasādaṃ vināseti. Tenāha ‘‘pupphadānādīhī’’tiādi. Tattha haritvā vā harāpetvā vā pakkositvā vā pakkosāpetvā vā sayaṃ vā upagatānaṃ (pārā. aṭṭha. 2.436-437) yassa kassaci attano santakassa pupphassa kulasaṅgahatthāya dānaṃ pupphadānaṃ, taṃ ādi yesaṃ te pupphadānādayo, tehi pupphadānādīhi. Ādisaddena (pārā. 437) phaladānacuṇṇamattikādantakaṭṭhaveḷuvejjikājaṅghapesanikānaṃ gahaṇaṃ. Saddhaṃ vināsentoti tathā akarontesu aññesu pesalesu bhikkhūsu appasādaṃ adassanaṃ gamento. Pupphadānādīhi ca tehi katasaṅgahehi aññe pesale tathā akaronte te manussā issanti na allīyantīti so tesaṃ pasādaṃ vināseti nāmāti daṭṭhabbaṃ. Pāpakā samācārāti buddhappaṭikuṭṭhattā lāmakā samācārā . Te pana yasmā kulasaṅgahatthaṃ mālāvaccharopanādayo idha adhippetā, tasmā ‘‘mālāvaccharopanādayo’’ti vuttaṃ. Ārāmādīnamatthāya pana kappiyavohārādīhi ropāpanādikaṃ vaṭṭati. Tattha mālāvacchanti taruṇapuppharukkhaṃ. Taruṇakā hi puppharukkhāpi pupphagacchāpi ‘‘mālāvacchā’’tveva vuccanti, tassa ropanaṃ mālāvaccharopanaṃ, taṃ ādi yesaṃ te mālāvaccharopanādayo. Ādisaddena cettha ropāpanasiñcanasiñcāpanaocinanaocināpanaganthanaganthāpanānaṃ gahaṇaṃ.
「于本母中被见」者,即那些现前看见者,被他们所见。「被闻」者,即那些从他人处听闻者,以耳门听闻后被了知。「已败坏」者,即已被败坏。「你于此住已足够」者,意为你于此住已足够,不要有你在此的居住,此为义。因为在此‘足够’一词是遮止义。「已作驱摈羯磨者」,即举罪、令忆念、确定罪后,以「尊者们,请僧团听我,这些阿沙基、般那瓦苏咖」等开始,以在句分别中所说的白四甘马语,作已驱摈羯磨者。「于任何寺院住」者,指村外的寺院。「既非于彼村……乃至……不得行」者,即使村或镇最远十二由旬,寺院最远三由旬,既不得于彼村或镇行乞食,亦不得住于寺院。住于彼寺院者,于周边村亦不应行乞食,住于周边寺院者,于彼村亦不应行乞食。然而,住于周边寺院者,于周边村行是允许的。「应犯之罪」者,即为摄受家族而施与自己所有物者为恶作,以主人姿态施与僧团所有物者为偷兰遮,强行施与者为波罗夷,这些诸罪。于本母中「从彼离去」,是依已作驱摈羯磨者之义务而说。然而,在开头应依驱摈羯磨而见。「阿沙基、般那瓦苏咖」者,即阿沙基与般那瓦苏咖。
Mātikāyaṃ dissantīti ye paccakkhato passanti, tehi dissanti. Suyyantīti ye parato suṇanti, tehi sotadvārena sutvā upadhārīyanti. Duṭṭhānīti dūsitāni. Alaṃ te idha vāsenāti tava idha vāsena alaṃ, mā idha tava vāso hotūti attho. Vāraṇattho hi idha alaṃ-saddo. Pabbājanīyakammakatoti codetvā sāretvā āpattiṃ āropetvā ‘‘suṇātu me, bhante, saṅgho, ime assajipunabbasukā’’tiādinā (pārā. 434) padabhājane vuttāya ñatticatutthakammavācāya katapabbājanīyakammo. Yasmiñca vihāre vasatīti gāmato bahivihāramāha. Neva tasmiṃ gāme…pe… carituṃ labhatīti sacepi gāmo vā nigamo vā dvādasayojanaparamo hoti, tiyojanaparamo ca vihāro hoti, neva tasmiṃ gāme vā nigame vā piṇḍāya carituṃ labhati, na vihāre vasituṃ. Tasmiṃ vihāre vasantena sāmantagāmepi piṇḍāya na caritabbaṃ, sāmantavihārepi vasantena tasmiṃ gāme piṇḍāya na caritabbaṃ. Sāmantavihāre vasantena pana sāmantagāme carituṃ vaṭṭati. Āpajjitabbā āpattiyoti kulasaṅgahatthaṃ attano santakadāne dukkaṭaṃ, issaravatāya saṅghasantakadāne thullaccayaṃ, pasayha dāne pārājikanti imā āpattiyo. Mātikāyaṃ ‘‘pakkamatā yasmā’’ti pabbājanīyakammakatassa vattavasena vuttaṃ. Ādimhi pana pabbājanīyakammavasena daṭṭhabbaṃ. Assajipunabbasuketi assajiñceva punabbasukañca.
桑喀地谢沙结语注释
Saṅghādisesanigamanavaṇṇanā
「初罪者」:以部分作离释,以集合为依主释,故说「于他们,此罪为初,故为初罪」。「于违犯之刹那即」者,即于违犯事之刹那即。以「即」字遮除共住羯磨之刹那。「日之限度」者,即有多少日。因此说「多少日」。「日」者,意为天数。
Paṭhamāpattikāti avayavena viggaho samudāyo samāsatthoti āha ‘‘paṭhamaṃ āpatti etesanti paṭhamāpattikā’’ti. Vītikkamanakkhaṇeyevāti vatthuvītikkamanakkhaṇeyeva. Eva-kārena samanubhāsanakammakkhaṇaṃ paṭikkhipati. Ahassa yattako paricchedo yāvatīhaṃ. Tenāha ‘‘yattakāni ahānī’’ti. Ahānīti ca divasānīti attho.
「或以事之缘故」者,即仅以泄精等违犯本身为缘。「此」者,即此违犯。「或仅以名之缘故」者,即此是名为某之罪,如「此是名为桑喀地谢沙之罪」,如是离于事,仅以名之为缘。这里以「仅」字排除了事。然而,在某些写本中,有写作「或以名与姓之缘故」者,那并不妥当,因为已说了「此是名为某之罪」的缘故。现在,「我今将不向任何人发露彼」为连结。「放弃责任」者,即舍弃对发露的精勤。并非仅以事或名之为缘而有罪想才为覆藏,即使不知事与名,仅以「我覆藏罪」之罪想而覆藏,彼亦已为覆藏,当知。然而,若于此为无罪想,或有其他罪聚之想,或有疑惑,却仍「我今将不向任何人发露彼」,如是欲覆藏而放弃责任,令明相显现,则为未覆藏,当引此说为连结。再者,无罪者,无论作罪想或作无罪想而覆藏,亦为未覆藏。轻罪视为「重罪」而覆藏,或重罪视为「轻罪」而覆藏,虽住于无惭者一方,其罪仍属未覆藏。若认为重罪「是轻罪」而说出,则既非已发露,亦非已覆藏。
Vatthuvasena vāti asucimocanādivītikkamamattavasena vā. Idanti idaṃ vītikkamaṃ. Nāmamattavasena vā ayaṃ itthannāmā āpattīti ‘‘ayaṃ saṅghādiseso nāma āpattī’’ti evaṃ vinā vatthuṃ nāmavasena vā. Mattasaddena cettha vatthuṃ paṭikkhipati. Potthakesu pana katthaci ‘‘nāmagottavasena vā’’ti likhanti, taṃ na sundaraṃ ‘‘ayaṃ itthannāmā āpattī’’ti vuttattā. Idāni naṃ kassaci na ārocessāmīti sambandho. Dhuraṃ nikkhipitvāti ārocane ussāhaṃ ṭhapetvā. Na kevalaṃ vatthunāmavaseneva āpattisaññī hutvā chādentasseva, atha kho yopi evaṃ ajānanto kevalaṃ ‘‘āpattiṃ chādemī’’ti āpattisaññāya chādeti, tassapi channā hotīti veditabbaṃ. Sace panettha anāpattisaññī vā hoti, aññāpattikkhandhasaññī vā vematiko vā hutvā ‘‘na dāni naṃ kassaci ārocessāmī’’ti evaṃ chādetukāmova dhuraṃ nikkhipitvā aruṇaṃ uṭṭhāpeti, acchannāva hotīti ānetvā yojetabbaṃ. Anāpatti pana āpattisaññāyapi anāpattisaññāyapi chādentena acchāditāva hoti. Lahukaṃ vā ‘‘garukā’’ti garukaṃ vā ‘‘lahukā’’ti chādeti, alajjipakkhe tiṭṭhati, āpatti pana acchannā hoti. Garukaṃ ‘‘lahukā’’ti maññamāno deseti, neva desitā hoti nacchannā.
自性即自己本具之状态,故为「本性者」,意指未被众羯磨所改变者。因此说「未被举罪、作共住者」。「依前述方式即……」者,即是依「我今将不向任何人发露彼……」等上文已述的方式。若他想「僧团已对我行了羯磨」,以非本性者之想而覆藏,则为未覆藏。反之,以非本性者而有本性者之想,或以本性者而有非本性者之想而覆藏,亦为未覆藏。此义也已说……
Pakato sabhāvabhūto attā assāti pakatatto, na kammehi vikatattoti attho. Tenāha ‘‘anukkhitto samānasaṃvāsako’’ti. Vuttanayenevāti ‘‘na dāni naṃ kassaci ārocessāmī’’tiādinā vuttaneva nayena. Atha ‘‘mayhaṃ saṅghena kammaṃ kata’’nti (cūḷava. aṭṭha. 102) apakatattasaññī hutvā chādeti, acchannāva hoti. Apakatattena pana pakatattasaññinā vā pakatattena apakatattasaññinā vā chāditāpi acchannāva hoti. Vuttampi cetaṃ –
犯重罪而有残余
因不敬而覆藏
非比丘尼,亦不应触犯
此问,是善者所思维。
‘‘Āpajjati garukaṃ sāvasesaṃ; Chādeti anādariyaṃ paṭicca; Na bhikkhunī no ca phuseyya vajjaṃ; Pañhāmesā kusalehi cintitā’’ti. (pari. 481);
此问,是就被举者所说的。
Ayañhi pañho ukkhittakena kathito.
于十种障碍中应说者,前已说讫。若有人因生性怯弱,于黑暗中畏惧非人、猛兽,以障碍想而覆藏,则不为覆藏。又若有住山寺者,须越过洞窟或河流去告知,而途中有猛虎、非人等之怖畏,蟒蛇横卧于路,河流涨满,正当这些障碍存在时,若以障碍想而覆藏,亦不为覆藏。若人实有障碍,无论以有障碍想还是以无障碍想而覆藏,皆不为覆藏。
Dasasu antarāyesu yaṃ vattabbaṃ, taṃ heṭṭhā vuttameva. Sace pana yo bhīrukajātikatāya andhakāre amanussacaṇḍamigabhayena antarāyikasaññī hutvā chādeti, acchannāva hoti. Yassapi pabbatavihāre vasantassa kandaraṃ vā nadiṃ vā atikkamitvā ārocetabbaṃ hoti, antarāmagge ca caṇḍavāḷaamanussādibhayaṃ atthi, magge ajagarā nipajjanti, nadī pūrā hoti, etasmiṃ satiyeva antarāye antarāyikasaññī hutvā chādeti, acchannāva hoti. Antarāyikassa pana antarāyikasaññāya vā anantarāyikasaññāya vā chādayato acchannāva.
“比丘”者,指同类比丘。若他口中生有小瘤,或颚部中风疼痛,或牙齿疼痛,或乞食所得微少,仅因这些,便不能说、不能去。然而,若他只是生起“我不能”的想法,便是本来有能力却作无能力想,以此覆藏亦属未覆藏。若是确实无能力说或去的人,无论起有能力想还是无能力想而覆藏,同样为未覆藏。
Bhikkhunoti sabhāgassa bhikkhuno. Sacassa mukhe appamattako gaṇḍo vā hoti, hanukavāto vā vijjhati, danto vā rujjati, bhikkhā vā mandā laddhā hoti, tāvatakena pana neva vattuṃ na sakkoti, na gantuṃ. Apica kho ‘‘na sakkomī’’ti saññī hoti, ayaṃ pahu hutvā appahusaññī nāma. Iminā chāditāpi acchāditā. Appahunā pana vattuṃ vā gantuṃ vā asamatthena pahusaññinā vā appahusaññinā vā chāditāpi acchāditāva.
“此唯明显”者:此二支的意义显而易见。若有人心想“我要覆藏”,却放下覆藏的担子,于午前、午后或初夜等时分,生起惭耻之心,在天明之前便发露,这便名为欲覆藏而未覆藏。
Idaṃ uttānamevāti idaṃ aṅgadvayaṃ uttānatthameva. Sace pana ‘‘chādessāmī’’ti dhuranikkhepaṃ katvā purebhatte vā pacchābhatte vā paṭhamayāmādīsu vā lajjidhammaṃ okkamati, antoaruṇeyeva āroceti, ayaṃ chādetukāmo na chādeti nāma.
若有人居于没有同类比丘之处,犯罪之后,等待同类比丘到来,或前往同类比丘之处,经过半月乃至一月,这便名为不欲覆藏而成覆藏,此亦为未覆藏。
Yassa pana abhikkhuke ṭhāne vasantassa āpattiṃ āpajjitvā sabhāgassa bhikkhuno āgamanaṃ āgamentassa vā, sabhāgassa santikaṃ vā gacchantassa aḍḍhamāsopi māsopi atikkamati, ayaṃ nacchādetukāmo chādeti nāma. Ayampi acchannāva hoti.
若人刚犯罪,便如踏到火的人一般急忙离开,前往同类比丘处发露,此人即是不欲覆藏而不覆藏。‘唯同类为量’,是指唯以无怨同类为量。因为应向无怨同类处告白。若对方是异类,听闻后想加以宣扬,即使在戒师面前也不应告白。对此,不管是在午前犯罪、午后、白昼或夜间,只要在天明还未出现之前,都应告白。一旦天明,即构成覆藏,以覆藏为缘而犯恶作。‘略说’,是简要而言。至于详细解说,则如《普端严》所述,这便是偈颂的意趣。
Yo pana āpannamattova aggiṃ akkantapuriso viya sahasā apakkamitvā sabhāgaṭṭhānaṃ gantvā āvi karoti, ayaṃ nacchādetukāmova na chādeti nāma. Sabhāgamattameva pamāṇanti averisabhāgamattameva pamāṇaṃ. Averisabhāgassa hi santike ārocetabbaṃ. Yo pana visabhāgo hoti sutvā pakāsetukāmo, evarūpassa upajjhāyassapi santike na ārocetabbā. Tattha purebhattaṃ āpattiṃ āpanno hotu, pacchābhattaṃ vā divā vā rattiṃ vā, yāva aruṇaṃ na uggacchati, tāva ārocetabbaṃ. Uddhaste aruṇe paṭicchannā hoti, paṭicchādanapaccayā ca dukkaṭaṃ āpajjati. Saṅkhepatoti samāsato. Vitthārato pana samantapāsādikāyaṃ vuttoti adhippāyo.
‘不愿亦应行’:由于罪尚未忏悔,会障碍生天与解脱,因此即使不愿,也必须履行别住,这便是它的意思。所以说‘非因爱乐’等。‘受别住’:即在僧团中接受别住仪轨。别住虽有四种——未覆藏别住、覆藏别住、清净边别住、合并别住,然而未覆藏别住在此并非所指,因此说‘在此,覆藏……三种别住’。‘在此’,是指在该句中。当罪有覆藏时,应施予的别住,因以覆藏为所缘,故称覆藏别住。应从清净边开始施予的别住,名为清净边别住。经合并而施予的别住,名为合并别住。
Akāmā parivatthabbanti appaṭikammakatāya āpattiyā saggamokkhāvaraṇabhāvato anicchantenāpi parivasitabbanti attho. Tenāha ‘‘na kāmenā’’tiādi. Parivāsaṃ samādāyāti parivāsavattaṃ saṅghamajjhe samādiyitvā. Yadipi catubbidho parivāso appaṭicchannaparivāso, paṭicchannaparivāso, suddhantaparivāso, samodhānaparivāsoti, tathāpi appaṭicchannaparivāso idha na adhippetoti āha ‘‘tattha paṭicchanna…pe… tividho parivāso’’ti. Tatthāti tasmiṃ vākye. Paṭicchannāya āpattiyā sati dātabbo parivāso paṭicchannavisayatāya paṭicchannaparivāso. Suddhantato paṭṭhāya dātabbo parivāso suddhantaparivāso. Samodahitvā dātabbo parivāso samodhānaparivāso.
今为如实显示彼三种别住,说‘于此’等。‘因’者,由于。‘一日覆藏’者,一日覆藏。‘以所说方式’者,以‘有罪’等所说之方式。‘一日覆藏’者,于此‘伊帝’词如‘或如是,或如是种种邪见远离’等中为‘等’义。由此摄取‘尊者,我向僧团乞求一罪故意漏精一日覆藏之一日别住’此圣典余文。‘如是令乞别住’者,如是令乞至三次。‘以篇集中所来方式’者,以《杂事篇集》中所来方式。‘从彼’者,从半月开始。‘超半月覆藏’者,半月之超过为超半月,覆藏彼,此为义。‘从彼’者,从三十日开始。‘月覆藏’者,如量众生寿命般,似作终结故为月,三十日夜,覆藏彼,此为义。‘年满’者,如说彼彼众生、法之流转而合说般,忆念、流转故为年,十二月,于彼圆满时。
Idāni te tividheyeva parivāse sarūpato dassetuṃ ‘‘tatthā’’tiādimāha. Hīti yasmā. Ekāhaṃ paṭicchannā ekāhappaṭicchannā. Vuttanayenāti ‘‘āpatti ca hotī’’tiādinā vuttena nayena. Ekāhappaṭicchannanti ettha itisaddo ‘‘iti vā, iti evarūpā visūkadassanā paṭivirato’’tiādīsu (dī. ni. 1.13, 197) viya ādiattho. Tena ‘‘sohaṃ, bhante, saṅghaṃ ekissā āpattiyā sañcetanikāya sukkavisaṭṭhiyā ekāhappaṭicchannāya ekāhaparivāsaṃ yācāmī’’ti imaṃ pāḷisesaṃ (cūḷava. 102) saṅgaṇhāti. Evaṃ parivāsaṃ yācāpetvāti evaṃ yāvatatiyaṃ yācāpetvā. Khandhake āgatanayenāti samuccayakkhandhake (cūḷava. 97 ādayo) āgatanayena. Tatoti pakkhato paṭṭhāya. Atirekapakkhappaṭicchannanti pakkhassa atireko atirekapakkho, taṃ paṭicchannanti attho. Tatoti tiṃsatimadivasato paṭṭhāya. Māsappaṭicchannanti sattānaṃ āyuṃ minanto viya siyati antaṃ karotīti māso, tiṃsarattindivo, taṃ paṭicchannanti attho. Saṃvacchare puṇṇeti taṃ taṃ sattaṃ, dhammappavattiñca saṅgamma vadanto viya sarati pavattatīti saṃvaccharo, dvādasa māsā, tasmiṃ paripuṇṇe.
或以陈述事由的方式:即与名称一起,或以陈述事由的方式,这是其含义。正因如此,下文“或仅以名称的方式”中才特别加了“仅”字,应如此理解。“仅以名称的方式”是指不涉及事由的陈述,纯粹以名称本身的方式。“因此”:因为在这两种名称中,“罪”是一切所共通的名称,所以如此说。“故意泄精”:这称为“故意泄精”。这里的“如是”一词,是指示应说的内容。而这只是举例,因为“故意泄精”乃至身触等,也应当被理解为事由等。“既是事由又是种类”:因为它是违犯,所以是事由;因为它不与其他共通,所以是种类。“守护其种类”即是种类,意指不让智慧与言语从同类跑到他处的身触等当中,而加以守护,这是其含义。“桑喀地谢沙”:这称为桑喀地谢沙。然而,这里的“如是”一词,是指示能说与所说的总集。因此说“既是名称又是罪”:因为是同类共通的名称,所以是名称;因为可由种种违犯而被犯下,所以是罪,这是其含义。这也只是举例,因为“诸罪”也应当被理解为名称等。或者,“如是”一词是“等”的意思。如此理解,则“以身触等言说”等说法也得以成立。
Vatthukittanavasena vāti nāmena saha vatthukittanavasena vāti attho. Teneva hi upari ‘‘nāmamattavasena vā’’ti mattaggahaṇaṃ katanti daṭṭhabbaṃ. Nāmamattavasenāti vatthukittanaṃ vinā kevalaṃ nāmasseva vasena. Tasmāti yasmā duvidhe nāme ‘‘āpattī’’ti sabbasādhāraṇaṃ nāmaṃ, tasmā . Sukkavissaṭṭhīti sukkavissaṭṭhi nāmāyaṃ. Itisaddo hettha vacanīyatthaṃ nidasseti. Nidassanamattañcetaṃ ‘‘sukkavissaṭṭhī’’ti kāyasaṃsaggādīnampi vatthuādibhāvena icchitabbattā. Vatthu ceva gottañcāti vītikkamattā vatthu ceva anaññasādhāraṇattā gottañca. Gaṃ tāyatīti gottaṃ, sajātito aññattha kāyasaṃsaggādīsu gantuṃ adatvā buddhiṃ, vacanañca rakkhatīti attho. Saṅghādisesoti saṅghādiseso nāmāyaṃ. Ettha pana itisaddo vacanavacanīyasamudāyaṃ nidasseti. Tenāha ‘‘nāmañceva āpatti cā’’ti, sajātisādhāraṇanāmattā nāmañceva tena tena vītikkamenāpajjitabbattā āpatti cāti attho. Idampi nidassanamattameva ‘‘āpattiyo’’ti imassāpi nāmādibhāvena icchitabbattā. Itisaddo vā ādiattho. Evañca katvā ‘‘kāyasaṃsaggantiādivacanenāpī’’tiādikampi samatthitaṃ hoti.
针对“此甘马语以何种言词而取”的追问,说“于此”等。因为“罪”是一切共通的名称,且因由违犯而应被犯下,故它既是名称又是罪,因此说“以‘罪’的言词”。“因此”:因为这种别住等律仪行事,依事由、依种类、依名称、依罪而作,都是可行的,所以这样说。“于这些中”:在事由等中,或在故意泄精等中。“应受持义务”:在如前所说的两种情形中,即使只以其中一种亦应受持,但以两种则善为受持。正因如此,下面将说“在受持上,这也是同样的道理”。
Tayidaṃ kammavācāya kena vacanena gahitanti anuyogaṃ sandhāya ‘‘tatthā’’tiādimāha. ‘‘Āpattī’’ti sabbasādhāraṇanāmattā, vītikkamena āpajjitabbattā ca nāmañceva āpatti ca hotīti āha ‘‘āpattiyoti vacanenāpī’’ti. Tasmāti yasmā idaṃ parivāsādivinayakammaṃ vatthuvasena, gottavasena, nāmavasena, āpattivasena ca kātuṃ vaṭṭatiyeva, tasmā. Etesūti vatthuādīsu, sukkavissaṭṭhiādīsu vā. Vattaṃ samādātabbanti yathāvuttesu dvīsu padesu ekenapi samādātabbaṃ. Dvīhi pana susamādinnaṃyeva. Teneva vakkhati ‘‘samādānepi eseva nayo’’ti (kaṅkhā. aṭṭha. nidānavaṇṇanā).
“告知后”者——
Ārocetvāti –
尊者,我犯有一罪——故意泄精,覆藏一日。我为此向僧团乞求一罪故意泄精覆藏一日的一日别住。僧团已授予我一罪故意泄精覆藏一日的一日别住。我正行别住。尊者,我表白‘我表白’,愿僧团持我为‘表白者’。
‘‘Ahaṃ, bhante, ekaṃ āpattiṃ āpajjiṃ sañcetanikaṃ sukkavissaṭṭhiṃ ekāhappaṭicchannaṃ, sohaṃ saṅghaṃ ekissā āpattiyā sañcetanikāya sukkavissaṭṭhiyā ekāhappaṭicchannāya ekāhaparivāsaṃ yāciṃ, tassa me saṅgho ekissā āpattiyā sañcetanikāya sukkavissaṭṭhiyā ekāhappaṭicchannāya ekāhaparivāsaṃ adāsi, sohaṃ parivasāmi, vedayāmahaṃ, bhante, ‘vedayatī’ti maṃ saṅgho dhāretū’’ti (cūḷava. aṭṭha. 102) –
以如是等方式,随顺种种组合而告知后,领会此义,以任何语言告知都可以。关于“对一再前来的比丘们告知”,这是就客比丘而言。在此,对一位比丘告知时,最后应说“愿具寿持我为表白者”;对两位应说“愿具寿们持”;对三位也如此说。“不犯义务之违犯及断夜”:即不违犯《行别住者篇》中所说“诸比丘,行别住的比丘不应接受清净比丘的礼拜、起迎”等九十四种义务,以及不造成《优波离》中所说“行别住的比丘有三种断夜:共住、别住、不告知”这样的断夜。
Evamādinā taṃ taṃ yojanānurūpaṃ ārocetvā. Imañca panatthaṃ gahetvā yāya kāyaci bhāsāya ārocetuṃ vaṭṭatiyeva (cūḷava. aṭṭha. 102). ‘‘Puna āgatāgatānaṃ bhikkhūnaṃ ārocentenā’’ti idaṃ āgantukaṃ bhikkhuṃ sandhāya vuttaṃ. Ettha ca ekassa ārocentena avasāne ‘‘vedayatīti maṃ āyasmā dhāretu’’, dvinnaṃ ‘‘āyasmantā dhārentu’’, tiṇṇaṃ ‘‘āyasmanto dhārentū’’ti vattabbaṃ. Vattabhedañca ratticchedañca akatvāti ‘‘na, bhikkhave, pārivāsikena bhikkhunā sāditabbaṃ pakatattānaṃ bhikkhūnaṃ abhivādanaṃ paccupaṭṭhāna’’ntiādinā (cūḷava. 75) pārivāsikakkhandhake yāni catunavuti vattāni vuttāni, tesaṃ bhedañca, yo ca ‘‘tayo kho, upāli, pārivāsikassa bhikkhuno ratticchedā sahavāso vippavāso anārocanā’’ti (cūḷava. 83) ratticchedo vutto, tañca akatvā.
此处的决断如下:客比丘若稍作休息或未休息,便从寺院中央经过而离去,也应对他们告知。若他们在他不知情时离去,而他事后才知晓,应前往告知。若不能赶上,则仅有断夜,无不履行义务的恶作。那些未进入寺院内,只踏入近行界域便离去的比丘,若他听到伞声、咳嗽声或投掷声而知道有客比丘,应前往告知。即使事后才知晓,也应追随告知。若不能赶上,则仅有断夜,无不履行义务的恶作。若比丘夜间来、夜间去,也造成他的断夜;但因不知情,故无不履行义务的恶作。若不知情而作出罪,则羯磨不成,这是《古伦地》中所说。因此,应多取一夜而作。这是无过失的行道。
Ayaṃ hettha vinicchayo – sace (cūḷava. aṭṭha. 76) āgantukā muhuttaṃ vissamitvā vā avissamitvā eva vā vihāramajjhena gacchanti, tesampi ārocetabbaṃ. Sace tassa ajānantasseva gacchanti, ayañca gatakāle jānāti, gantvā ārocetabbaṃ. Sampāpuṇituṃ asakkontassa ratticchedova hoti, na vattabhedadukkaṭaṃ. Yepi antovihāraṃ appavisitvā upacārasīmaṃ okkamitvā gacchanti, ayañca nesaṃ chattasaddaṃ vā ukkāsitasaddaṃ vā khipitasaddaṃ vā sutvāva āgantukabhāvaṃ jānāti, gantvā ārocetabbaṃ. Gatakāle jānantenāpi anubandhitvā ārocetabbameva. Sampāpuṇituṃ asakkontassa ratticchedova hoti, na vattabhedadukkaṭaṃ. Yopi rattiṃyeva āgantvā rattiṃyeva gacchati, sopissa ratticchedaṃ karoti. Aññātattā pana vattabhedadukkaṭaṃ natthi. Sace ajānitvāva abbhānaṃ karoti, akatameva hotīti kurundiyaṃ (cūḷava. aṭṭha. 76) vuttaṃ. Tasmā adhikā rattiyo gahetvā kātabbaṃ. Ayaṃ apaṇṇakappaṭipadā.
在河流等处,若见到比丘乘船行进、或站在对岸、或于空中行进、或远远站在山麓、林野等处,并能确定“这是比丘”,则应乘船等前往,或大声呼喊,或快速追随而告知。不告知者,既有断夜,又有义务违犯的恶作。若虽尽力却无法赶上或使其听闻,则仅有断夜,无义务违犯的恶作。
Nadiādīsu nāvāya gacchantampi paratīre ṭhitampi ākāse gacchantampi pabbatatalaaraññādīsu dūre ṭhitampi bhikkhuṃ disvā sace ‘‘bhikkhū’’ti vavatthānaṃ atthi, nāvādīhi vā gantvā, mahāsaddaṃ katvā vā vegena anubandhitvā vā ārocetabbaṃ, anārocentassa ratticchedo ceva vattabhedadukkaṭañca. Sace vāyamantopi sampāpuṇituṃ vā sāvetuṃ vā na sakkoti, ratticchedova hoti, na vattabhedadukkaṭaṃ.
比丘即使前往其他寺院,也应当告知。若见诸比丘齐聚一处,便在彼处站立告知。若他们分散坐在树下等处,则应前往各处告知。故意不告知者,既有断夜,又有义务违犯的恶作。若寻找时未见到某些比丘,则仅有断夜,无义务违犯的恶作。然而,故意不告知者,既有断夜,又有义务违犯的恶作。
Aññaṃ kañci vihāraṃ gatenapi bhikkhūnaṃ ārocetabbameva (cūḷava. aṭṭha. 76). Sace sabbe ekaṭṭhāne ṭhite passati, ekaṭṭhāne ṭhiteneva ārocetabbaṃ. Atha rukkhamūlādīsu visuṃ visuṃ ṭhitā honti, tattha tattha gantvā ārocetabbaṃ. Sañcicca anārocentassa ratticchedo ca hoti, vattabhede ca dukkaṭaṃ. Atha vicinanto ekacce na passati, ratticchedova hoti , na ca vattabhedadukkaṭaṃ. Sañcicca anārocentassa pana ratticchedo ceva hoti, vattabhede ca dukkaṭaṃ.
“就在那里”:即于摩罗迦界内。然而,若比丘已离开摩罗迦,则即便将物品放在任何一位比丘处,也是允许的(《小品义注》97)。离开摩罗迦后,恢复正念者应将物品交给同行者。因此说“或在一人那里”。若此人也已离去,则应告知摩罗迦内尚未被告知的其他比丘,而后放下。“在通常的处所”:即适合僧团羯磨的处所。“越过两掷石之距”:此为舍弃可闻比丘诵经声的邻近范围而说(《心义注·小品》3.97)。“离开大路”:此为舍弃行路比丘的邻近范围而说。“在丛林或围墙遮蔽之处”:此为舍弃可见的邻近范围而说。“受持义务后应告知”:即依照所述方式受持义务后,应告知别住。而“应告知”是总摄语。告知时,若对方较年轻,应称“贤友”;若较年长,应称“尊者”。若有其他比丘因事来到此处,若能看见他,或听到他的声音,则应告知。若不告知,则有隔夜及违犯义务。故说“即使见到其他比丘,也应当向他告知”。若不知晓而进入十二肘的邻近范围后离去,则有隔夜,但无违犯义务。“日出时”:即太阳升起之时。“最先见到的任何比丘”:即从住处外出或迎接来客时,最先见到的比丘。
Tatthevāti māḷakasīmāyameva. Māḷakato pana bhikkhūsu nikkhantesu ekassapi santike nikkhipituṃ vaṭṭati (cūḷava. aṭṭha. 97). Māḷakato nikkhamitvā satiṃ paṭilabhantena saha gacchantassa santike nikkhipitabbaṃ. Tenāha ‘‘ekapuggalassa vā santike’’ti. Sace sopi pakkanto, aññassa yassa māḷake nārocitaṃ, tassa ārocetvā nikkhipitabbaṃ. Pakatattaṭṭhāneti saṅghakammānaṃ arahaṭṭhāne. Dve leḍḍupāte atikkamitvāti (sārattha. ṭī. cūḷavagga 3.97) bhikkhūnaṃ sajjhāyanasaddasavanūpacāravijahanatthaṃ vuttaṃ. Mahāmaggato okkammāti maggappaṭipannabhikkhūnaṃ upacāravijahanatthaṃ vuttaṃ. Gumbena vā vatiyā vā paṭicchannaṭṭhāneti dassanūpacāravijahanatthaṃ vuttaṃ. Vattaṃ samādiyitvā ārocetabbanti vuttanayeneva vattaṃ samādiyitvā parivāso ārocetabbo. ‘‘Ārocetabba’’nti pana sāmaññena vuttaṃ. Ārocentena ca sace navakataro hoti, ‘‘āvuso’’ti vattabbaṃ. Sace vuḍḍhataro, ‘‘bhante’’ti vattabbaṃ. Sace añño koci bhikkhu kenacideva karaṇīyena taṃ ṭhānaṃ āgacchati. Sace esa naṃ passati, saddaṃ vā tassa suṇāti, ārocetabbaṃ. Anārocentassa ratticchedo ceva vattabhedo ca. Tenāha ‘‘yampi aññaṃ bhikkhuṃ passati, tassāpi ārocetabbamevā’’ti. Atha dvādasahatthaṃ upacāraṃ okkamitvā ajānantasseva gacchati, ratticchedo hotiyeva, vattabhedo pana natthi. Uṭṭhiteti uggate. Yaṃ sabbapaṭhamaṃ bhikkhunti vihārato nikkhamantaṃ vā āgantukaṃ vā sabbapaṭhamaṃ yaṃ aññaṃ bhikkhuṃ passati. Tassa ārocetvā nikkhipitabbanti anārocentassa dukkaṭaṃ siyā, taṃ sandhāya vuttaṃ, na tu ratticchedaṃ sandhāya. Itarathā hi ‘‘vihārasīmāpariyāpannānaṃ sabbesaṃ ārocetvā’’ti vadeyya. Yāva rattiyo pūrentīti yattakā rattiyo āpatti paṭicchannā hoti, tattakā rattiyo yāva pūrenti, tāva parivatthabbaṃ. Samantapāsādikāyaṃ pana ‘‘evaṃ yattakāni divasāni āpatti paṭicchannā hoti, tattakāni, tato adhikatarāni vā kukkuccavinodanatthāya parivasitvā’’ti vuttaṃ. Vitthāroti papañco.
“于其余二者中”:即于清净边别住与合并别住二者之中。“于《犍度》中”:即于《集犍度》(《小品》156等)。所谓“小清净边”与“大清净边”:于此,或从具足戒日起依序顺问,或从告知日起逆问,若当被问到“你可知自己从某日、某半月、某月或某年起,是否清净”时,回答“是的,尊者,我知,我如此长时间是清净的”,由此所施予的清净边别住,即称为“小清净边”。
Itaresu pana dvīsūti suddhantaparivāso, samodhānaparivāsoti dvinnaṃ majjhe. Khandhaketi samuccayakkhandhake (cūḷava. 156 ādayo). Cūḷasuddhanto mahāsuddhantoti ettha yo upasampadato (cūḷava. aṭṭha. 102; vi. saṅga. aṭṭha. 242) paṭṭhāya anulomakkamena vā ārocitadivasato paṭṭhāya paṭilomakkamena vā ‘‘asukañca asukañca divasaṃ vā pakkhaṃ vā māsaṃ vā saṃvaccharaṃ vā tava suddhabhāvaṃ jānāsī’’ti pucchiyamāno ‘‘āma, bhante, jānāmi , ettakaṃ nāma kālaṃ ahaṃ suddho’’ti vadati, tassa dinno suddhantaparivāso ‘‘cūḷasuddhanto’’ti vuccati.
受持此别住而行者,应将自己所知的清净时间扣除,对剩余的一个月或两个月行别住。若思量“我一个月不清净”而受别住,行别住时又忆起其他一个月,也应对那一个月行别住,不必再施别住。若思量“我两个月不清净”而受,行别住时确定“我仅有一个月不清净”,便应只行一个月的别住,不必再施别住。此清净边别住既可向上增补,亦可向下减除,这是它的特征。
Taṃ gahetvā parivasantena yattakaṃ kālaṃ attano suddhabhāvaṃ jānāti, tattakaṃ apanetvā avasesaṃ māsaṃ vā dvemāsaṃ vā parivasitabbaṃ. Sace ‘‘māsamattaṃ asuddhomhī’’ti sallakkhetvā parivāsaṃ aggahesi, parivasanto ca puna aññaṃ māsaṃ sarati, tampi māsaṃ parivasitabbameva, puna parivāsadānakiccaṃ natthi. Atha ‘‘dvemāsaṃ asuddhomhī’’ti sallakkhetvā aggahesi, parivasanto ca ‘‘māsamattamevāhaṃ asuddhomhī’’ti sanniṭṭhānaṃ karoti, māsameva parivasitabbaṃ, puna parivāsadānakiccaṃ natthi. Ayañhi suddhantaparivāso uddhampi ārohati, heṭṭhāpi orohati, idamassa lakkhaṇaṃ.
然而,若有人依所述顺、逆方式被问时,对夜的界限不能了知、不能忆念,或于夜的界限心存疑惑,那时所施予的清净边别住,即称为“大清净边”。受持之后,应从受持日起,计算直至具足戒日之间所有夜数而行别住。这不能向上增补,唯能向下减除。因此,若行别住时对夜的界限确定“我有一月或一年不清净”,便应行一月或一年的别住。此处,虽对说“我清净如此长时间”者给予小清净边,但因无决定的了知,故说“此二种亦应施予”。其施予的方法已于《犍度》中说明。亦即,此二种清净边的施法,在《集犍度》中是以“诸比丘,那位比丘应前往僧团……应如此对他说”等语宣说的。因此,当依彼处所说方式来了解,这是其意趣所在。此法的抉择论,于《一切善见》中有详说,此处亦然。
Yo pana yathāvuttena anulomappaṭilomavasena pucchiyamānopi rattipariyantaṃ (cūḷava. aṭṭha. 102) na jānāti nassarati, rattipariyante vematiko vā hoti, tassa dinno suddhantaparivāso ‘‘mahāsuddhanto’’ti vuccati. Taṃ gahetvā gahitadivasato yāva upasampadadivaso, tāva rattiyo gaṇetvā parivasitabbaṃ. Ayaṃ uddhaṃ nārohati, heṭṭhā pana orohati. Tasmā sace parivasanto rattiparicchede sanniṭṭhānaṃ karoti ‘‘māso vā saṃvaccharo vā mayhaṃ āpannassā’’ti, māsaṃ vā saṃvaccharaṃ vā parivasitabbaṃ. Ettha ca kiñcāpi ‘‘ettakaṃ kālaṃ ahaṃ suddho’’ti vadantassa cūḷasuddhanto dīyati, tathāpi niyameneva jānanābhāvā ‘‘duvidhopi cesa…pe… dātabbo’’ti vuttaṃ. Tassa dānavidhi khandhake āgatoti tassa duvidhassāpi suddhantassa dānavidhi ‘‘tena, bhikkhave, bhikkhunā saṅghaṃ upasaṅkamitvā…pe… evamassa vacanīyo’’tiādinā samuccayakkhandhake (cūḷava. 156) āgato. Tasmā tattha vuttanayeneva veditabboti adhippāyo. Esa nayo vinicchayakathā pana vitthārato samantapāsādikāyaṃ vuttāti etthāpi.
“抖落”者,是抖掉、舍弃后合并之义,是为“抖落合并”。对久覆藏者,依价值而合并,是为“价值合并”。对诸混杂罪合并,是为“混杂合并”。今为略示此三种合并别住,故说“于此”等语。“犯中间罪而覆藏者”,是指受别住之后,未舍弃义务,在别住期间、别住未竟时,于其间犯桑喀地谢沙罪而覆藏者。“已别住日”是示相语,由此,“及已行僧悦日”之义亦已昭示。“抹除”者,即以白四甘马,退回至原本而抹除。“合并”者,安置于根本罪处,即投入之义。“应给予别住”者,应以“尊者们,请僧团听我……”等语的白四甘马给予别住。此中所说义为:为覆藏罪受别住后,正在行别住者,或应得僧悦者,或正行僧悦者,或应得出罪者,未舍弃义务,又犯他罪,覆藏夜数等于或少于前罪者,对此人,应退回至原本,抹除彼已别住之日及已行僧悦之日,使其一切归零,然后将所犯之罪合并于根本罪中,给予别住。
Odhunitvā avadhuya pahāya samodhāno odhānasamodhāno. Cirappaṭicchannānaṃ agghena samodhāno agghasamodhāno. Missakānaṃ samodhāno missakasamodhāno. Idāni taṃ tividhampi samodhānaparivāsaṃ saṅkhepato dassetuṃ ‘‘tatthā’’tiādimāha. Antarāpattiṃ āpajjitvā paṭicchādentassāti yo parivāsaṃ gahetvā anikkhittavatto hutvā parivasanto apariniṭṭhiteyeva parivāse antarā vemajjhe saṅghādisesāpattiṃ āpajjitvā paṭicchādeti, tassa. Parivutthadivaseti lakkhaṇavacanametaṃ, tena ‘‘mānattaciṇṇadivase cā’’tipi vuttameva hoti. Makkhetvāti ñatticatutthena kammena mūlāya paṭikassanavasena makkhetvā. Samodahitvāti mūlāpattiṭṭhāne ṭhapetvā, pakkhipitvāti attho. Dātabbaparivāsoti ‘‘suṇātu me, bhante, saṅgho’’tiādinā ñatticatutthena kammena dātabbaparivāso. Idaṃ vuttaṃ hoti – yo paṭicchannāya āpattiyā parivāsaṃ gahetvā parivasanto (cūḷava. aṭṭha. 102; vi. saṅga. aṭṭha. 243) vā mānattāraho vā mānattaṃ caranto vā abbhānāraho vā anikkhittavatto aññaṃ āpattiṃ āpajjitvā purimāpattiyā samā vā ūnatarā vā rattiyo paṭicchādeti, tassa mūlāya paṭikassanena te parivutthadivase ca mānattaciṇṇadivase ca sabbe odhunitvā adivase katvā pacchā āpannāpattiṃ mūlāpattiyaṃ samodhāya parivāso dātabboti.
然而,若中间罪较根本罪覆藏更多夜,则应以此中间罪为根本罪,将另一罪合并于其中,给予别住。若中间罪未曾覆藏,则无需退回至原本,仅依先前所受的别住而行即可。
Sace pana antarāpatti mūlāpattito atirekappaṭicchannā hoti (cūḷava. aṭṭha. 102), taṃ mūlāpattiṃ katvā tattha itaraṃ samodhāya parivāso dātabbo. Sace pana antarāpatti appaṭicchannā hoti, mūlāya paṭikassanaṃ akatvā pubbe gahitaparivāseneva parivasitabbaṃ.
“一罪……乃至……全部久覆藏”之义,即一罪全部久覆藏,或二罪、三罪、众多罪全部久覆藏。“对那些”,即对那些全部久覆藏之罪。至于其给予方式,则当依《犍度》中所说之法了知。
Yā ekā vā…pe… sabbacirappaṭicchannāyoti yā ekā vā āpatti sabbacirappaṭicchannā, yā dve vā tisso vā sambahulā vā āpattiyo sabbacirappaṭicchannāyoti attho. Tāsanti sabbacirappaṭicchannānaṃ āpattīnaṃ. Dānavidhi panassa khandhake vuttanayeneva veditabbo.
若有人有百罪,各各覆藏十日;又有百罪,各各覆藏十日;复有百罪,各各覆藏十日。如此重复十次,便有一千罪,覆藏百日。他应如何处理?应将所有罪合并,别住十日。如此,仅以一个十日,便成就了百日覆藏的别住。这已说过:
Yassa pana sataṃ āpattiyo dasāhapaṭicchannā, aparampi sataṃ āpattiyo dasāhapaṭicchannā, aparampi sataṃ āpattiyo dasāhapaṭicchannāti evaṃ dasakkhattuṃ katvā āpattisahassaṃ divasasatapaṭicchannaṃ hoti, tena kiṃ kātabbanti? Sabbaṃ samodahitvā dasa divase parivasitabbaṃ. Evaṃ ekeneva dasāhena divasasatampi parivasitameva hoti. Vuttampi cetaṃ –
‘‘Dasasataṃ rattisataṃ, āpattiyo chādayitvāna; Dasa rattiyo vasitvāna, mucceyya pārivāsiko’’ti. (pari. 477);
此名为价值总计。
Ayaṃ agghasamodhāno nāma.
今为阐明混合合并,故说“混合合并者”等。于此,其方法如下——
Idāni missakasamodhānaṃ niddisituṃ ‘‘missakasamodhāno nāmā’’tiādimāha. Tatrāyaṃ nayo –
“尊者,我犯了众多桑喀地谢沙罪:一次出精罪,一次身触罪,一次粗恶语罪,一次为己欲求罪,一次行媒罪,一次造小屋罪,一次造大住处罪,一次嗔恨罪,一次异分罪,一次破僧罪,一次随破僧罪,一次恶性不受谏罪,一次污家罪。尊者,我向僧团乞求这些罪的合并别住。”
‘‘Ahaṃ, bhante, sambahulā saṅghādisesā āpattiyo āpajjiṃ ekaṃ sukkavissaṭṭhiṃ, ekaṃ kāyasaṃsaggaṃ, ekaṃ duṭṭhullavācaṃ, ekaṃ attakāmaṃ, ekaṃ sañcarittaṃ, ekaṃ kuṭikārakaṃ, ekaṃ vihārakārakaṃ, ekaṃ duṭṭhadosaṃ, ekaṃ aññabhāgiyaṃ, ekaṃ saṅghabhedaṃ, ekaṃ bhedānuvattakaṃ, ekaṃ dubbacaṃ, ekaṃ kuladūsakaṃ, sohaṃ, bhante, saṅghaṃ tāsaṃ āpattīnaṃ samodhānaparivāsaṃ yācāmī’’ti –
令其乞求三次后,应以相应的甘马语授予别住。此处,依前所说的方法,可将「我犯了桑喀地谢沙罪,诸事各别」或「我犯了桑喀地谢沙罪」等语,结合事发、族姓、名目、罪相而作甘马语,这是允许的。这便是混合合并。然而,在一切别住羯磨末尾,关于舍置与不舍置等的论述,应依前述方法了知。于三种合并别住中,仅略示其义,或因未触及决断等,故说「这是三种合并别住的略说」。由于范围广大,如何能详究合并?故说「详说」等。
Tikkhattuṃ yācāpetvā tadanurūpāya kammavācāya parivāso dātabbo. Ettha ca ‘‘saṅghādisesā āpattiyo āpajjiṃ nānāvatthukāyo’’tipi ‘‘saṅghādisesā āpattiyo āpajji’’ntipi evaṃ pubbe vuttanayena vatthuvasenapi gottavasenapi nāmavasenapi āpattivasenapi yojetvā kammavācaṃ kātuṃ vaṭṭhatiyevāti. Ayaṃ missakasamodhāno. Sabbaparivāsakammavācāvasāne pana nikkhittānikkhittavattādikathā purimanayeneva veditabbā. Tividhepi samodhānaparivāse atthamattasseva vuttattā, vinicchayādīnaṃ vā anāmaṭṭhattā ‘‘ayaṃ tividhepi samodhānaparivāse saṅkhepakathā’’ti vuttaṃ. Mahāvisayattā samodhānavicāraṇāya sā niravasesā kuto laddhabbāti āha ‘‘vitthāro’’tiādi.
「六夜」:「拉」音在此被截断、断除,故称为「夜」,意为众生音声止息之时;六夜聚集,或六夜之聚集即为「六夜」,「六夜」即是「六夜」,因为离了部分便无整体,故说「六夜」之义。
Chārattanti rā saddo tīyati chijjati etthāti ratti, sattānaṃ saddassa vūpasamanakāloti attho, cha rattiyo samāhaṭā, channaṃ rattīnaṃ vā samāhāro charattaṃ, charattameva chārattaṃ, avayavabyatirekena samudāyassābhāvato cha rattiyoti attho vutto.
「不给与别住,只应给与敬悦」:因为罪未覆藏,又因为以犯罪者本身的状态便堪受敬悦,所以不给与别住,只应给与敬悦。对于覆藏罪、已住别住者所给予的,名为「覆藏敬悦」,因此说「对于有覆藏者」等。「此」指覆藏敬悦。「于此」指在此句中。然而,应如何了知这两种敬悦的授与方法与决断论述呢?故说「然而,对于二者」等。
Parivāsaṃ adatvā mānattameva dātabbanti yasmā āpatti appaṭicchannā, yasmā ca āpannabhāveneva mānattāraho hoti, tasmā parivāsaṃ adatvā kevalaṃ mānattameva dātabbaṃ. Yaṃ paṭicchannāya āpattiyā parivutthaparivāsassa dīyati, idaṃ paṭicchannamānattaṃ nāmāti āha ‘‘yassa paṭicchannā hotī’’tiādi. Idanti paṭicchannamānattaṃ. Idhāti imasmiṃ vākye. Kathaṃ pana tesaṃ dvinnaṃ mānattānaṃ dānavidhi ca vinicchayakathā ca veditabbāti āha ‘‘ubhinnampi panā’’tiādi.
「此」者,指将要说的。「在别住中所说的方式」,「处所」者,对于有围墙的住处,从围墙处;对于无围墙的住处,从值得围墙之处,越过两块石头投掷距离,离开大道,以丛林或沟渠遮蔽之处。「受持之后」者,在黎明之内受持。「告知之后」者——
Ayanti vakkhamānaṃ sandhāyāha. Parivāse vuttappakāraṃ padesanti parikkhittassa vihārassa parikkhepato , aparikkhittassa parikkhepārahaṭṭhānato dve leḍḍupāte atikkamitvā mahāmaggato okkamma gumbena vā vatiyā vā paṭicchannaṭṭhānaṃ. Samādiyitvāti antoaruṇeyeva samādiyitvā. Ārocetvāti –
“尊者,我犯了一罪——故意出精,未覆藏。尊者,我为此故意出精而未覆藏之罪,向僧团乞求六夜敬悦。僧团因我此故意出精而未覆藏之罪,授予我六夜敬悦。我今正行敬悦。尊者,我作表白:‘我表白’,愿僧团忆持于我。”等——
‘‘Ahaṃ, bhante, ekaṃ āpattiṃ āpajjiṃ sañcetanikaṃ sukkavissaṭṭhiṃ appaṭicchannaṃ, sohaṃ, bhante, saṅghaṃ ekissā āpattiyā sañcetanikāya sukkavissaṭṭhiyā appaṭicchannāya chārattaṃ mānattaṃ yāciṃ , tassa me saṅgho ekissā āpattiyā sañcetanikāya sukkavissaṭṭhiyā appaṭicchannāya chārattaṃ mānattaṃ adāsi, sohaṃ mānattaṃ carāmi, vedayāmahaṃ, bhante, vedayatī’ti maṃ saṅgho dhāretū’’tiādinā (cūḷava. aṭṭha. 97) –
依犯罪日数作相应告知后。领会此义之后,以任何语言作此告知皆是许可的。从告知之时起,除留一位比丘之外,若有应作之事,与其余比丘一同前往也是许可的。黎明破晓之时,应在该比丘跟前放下义务。若这位比丘亦因某事于黎明前离去,则应向从住处外出者或来访者中最初见到的人告知后放下。此人因向大众告知后,观察诸比丘的存在而住,故于人数不足时,对他而言,既无行持之过失,亦无别住之过失。若不见任何人,则应前往住处,向最初见到的人告知后放下。因此说:“于他们离去或未离去时,应依前述方式行持。”
Āpattidivasānurūpaṃ ārocetvā. Imañca pana atthaṃ gahetvā (cūḷava. aṭṭha. 97) yāya kāyaci bhāsāya ārocetuṃ vaṭṭatiyeva. Ārocitakālato paṭṭhāya ca ekaṃ bhikkhuṃ ṭhapetvā sesehi sati karaṇīye gantumpi vaṭṭati. Aruṇe uṭṭhite tassa bhikkhussa santike vattaṃ nikkhipitabbaṃ. Sace sopi kenaci kammena pure aruṇeyeva gacchati, aññaṃ vihārato nikkhantaṃ vā āgantukaṃ vā yaṃ paṭhamaṃ passati, tassa santike ārocetvā nikkhipitabbaṃ. Ayañca yasmā gaṇassa ārocetvā, bhikkhūnañca atthibhāvaṃ sallakkhetvāva vasi, tenassa ūne gaṇe caraṇadoso vā vippavāso vā na hoti. Sace pana kañci na passati, vihāraṃ gantvā yaṃ paṭhamaṃ passati, tassa ārocetvā nikkhipitabbaṃ. Tenāha ‘‘tato tesu gatesu vā agatesu vā purimanayena paṭipajjitabba’’nti.
「在那里有」,是指在那同一住处界中,有二十众比丘僧团。「应被召唤」,是说应以出罪羯磨召请。而「但出罪羯磨如何」这句,引出「但出罪羯磨」等的说明。「依经文方式」,是依「尊者,愿僧团听我」等经文的方式。「依决择方式」则是:「被出罪者首先应被认定为值得出罪者。因为他已放下义务而住于清净位,对于清净位者不允许作出罪,因此应使其受持义务。受持义务后,他便成为值得出罪者。他也应在受持义务后,通过告知而乞求出罪。但是对于未放下义务者,则没有受持义务的必要,因为他仅因超逾六夜便成为值得出罪者。」如这些依决择方式。然而,这一切别住等羯磨,依经文方式与注疏方式都极易了知,因恐过于详广而未详细说明,有需要者可自行查阅。但是,此羯磨需由二十众比丘执行,若少于二十众,所作即成破坏,因此说「即使以一位……乃至……未被出罪」。「此」者,指如前所说的内容。「正当」者,是指义务。
Yattha siyāti yassaṃ samānasaṃvāsakasīmāyaṃ vīsatigaṇo bhikkhusaṅgho atthi. Avhātabboti abbhānakammavasena pakkositabbo. Abbhānakammaṃ pana kathanti āha ‘‘abbhānakammaṃ panā’’tiādi. Pāḷivasenāti ‘‘suṇātu me, bhante, saṅgho’’tiādinā (cūḷava. 101) pāḷivasena. Vinicchayavasenāti ‘‘abbhantehi ca paṭhamaṃ abbhānāraho kātabbo. Ayañhi nikkhittavattattā pakatattaṭṭhāne ṭhito, pakatattassa ca abbhānaṃ kātuṃ na vaṭṭati, tasmā vattaṃ samādapetabbo. Vatte samādinne abbhānāraho hoti. Tenāpi vattaṃ samādiyitvā ārocetvā abbhānaṃ yācitabbaṃ. Anikkhittavattassa pana vattasamānakiccaṃ natthi. So hi chārattātikkameneva abbhānāraho hotī’’tiādinā (cūḷava. aṭṭha. 97) vinicchayavasena. Taṃ panetaṃ sabbaṃ parivāsādikammaṃ pāḷivasena (cūḷava. 75) ca aṭṭhakathāvasena (cūḷava. aṭṭha. 75, 97) ca suviññeyyattā ativitthārabhayena na vitthārayimha, atthikehi pana tatova gahetabbaṃ. Imassa pana kammassa vīsativaggakaraṇīyattā tato ūnatarena kataṃ kuppati. Tenāha ‘‘ekenāpi ce…pe… anabbhito’’ti. Ayanti ayaṃ yathāvuttā. Sāmīcīti vattaṃ.