十四、掘地决疑论
14. Pathavīkhaṇanavinicchayakathā
72在说完施与、信受、取得、回向的决断后,现在为了说地的决断,而说“地”等词。其中“地”(pathavī),意即“铺展”(pattharati)。由前缀“pa”加“thara”(散布)为字根,意为“铺展”,r音变为v,指含蕴聚的地。为了说明地的分类,说“有两种地:已生地和未生地”。为了显示它们的差别,说“其中,所谓已生地”等。其中,纯尘地……乃至……以泥土为主的地,称为已生地。但这并非仅指那种地,未被烧制的地也称为“已生地”。而且不限于这两种,凡是尘堆……乃至……被雨淋不足四个月的,也称为“已生地”,这是文句的衔接。在其他情况中,也是同样的理趣。
72. Evaṃ dānavissāsaggāhalābhapariṇāmanavinicchayaṃ kathetvā idāni pathavīvinicchayaṃ kathetuṃ ‘‘pathavī’’tyādimāha. Tattha pattharatīti pathavī, pa-pubba thara santharaṇeti dhātu, ra-kārassa va-kāro, sasambhārapathavī. Tappabhedamāha ‘‘dve pathavī, jātā ca pathavī ajātā ca pathavī’’ti. Tāsaṃ visesaṃ dassetuṃ ‘‘tattha jātā nāma pathavī’’tyādimāha. Tattha suddhapaṃsukā…pe… yebhuyyenamattikāpathavī jātā nāma pathavī hoti. Na kevalaṃ sāyeva, adaḍḍhā pathavīpi ‘‘jātā pathavī’’ti vuccati. Na kevalaṃ imā dveyeva, yopi paṃsupuñjo vā…pe… cātumāsaṃ ovaṭṭho, sopi ‘‘jātā pathavī’’ti vuccatīti yojanā. Itaratrapi eseva nayo.
其中,“纯尘地”是指该地只有纯尘,没有石头等物。“纯泥地”也是如此。“少石地”是指该地石头很少。在其他情况中,也是同样的理趣。“以尘为主地”是指该地大部分是尘,这是一个不变格复合词;“以泥为主地”也是如此。其中,超过拳头大小的,称为石头;拳头大小的,称为砾石。“瓦砾”是指陶片等。“粗砂”是指粗砾石。“砂”就是砂子。在“以尘为主地”中,三份中有两份是尘,一份是石头等中的一种。“未被烧制”是指未经炉灶烧制、瓦罐烧制、陶工火等种种方式烧制的地,但应知它并非独立存在,而是属于纯尘地等中的一种。“以砾石为主”是指砾石较多。据说,曾有人从象腹中取来满满一篮的土,在槽中清洗后,知道该地是以砾石为主,比丘们便自行挖掘了池塘。至于中间的“少尘地”“少泥地”这两个词,只是归纳在以石头等为主的五种地中。因为它们只是对那两类地——即纯石地等——的分类说明。
Tattha suddhā paṃsukāyeva ettha pathaviyā atthi, na pāsāṇādayoti suddhapaṃsukā. Tathā suddhamattikā. Appā pāsāṇā etthāti appapāsāṇā. Itaresupi eseva nayo. Yebhuyyena paṃsukā etthāti yebhuyyenapaṃsukā, aluttasamāsoyaṃ, tathā yebhuyyenamattikā. Tattha muṭṭhippamāṇato upari pāsāṇā. Muṭṭhippamāṇā sakkharā. Kathalāti kapālakhaṇḍādi. Marumpāti kaṭasakkharā. Vālukā vālukāyeva. Yebhuyyenapaṃsukāti ettha tīsu koṭṭhāsesu dve koṭṭhāsā paṃsu, eko pāsāṇādīsu aññatarakoṭṭhāso. Adaḍḍhāpīti uddhanapattapacanakumbhakārātapādivasena tathā tathā adaḍḍhā, sā pana visuṃ natthi, suddhapaṃsuādīsu aññatarāvāti veditabbā. Yebhuyyenasakkharāti bahutarasakkharā. Hatthikucchiyaṃ kira ekaṃ pacchipūraṃ āharāpetvā doṇiyaṃ dhovitvā pathaviyā yebhuyyenasakkharabhāvaṃ ñatvā sayaṃ bhikkhū pokkharaṇiṃ khaṇiṃsūti. Yāni pana majjhe ‘‘appapaṃsuappamattikā’’ti dve padāni, tāni yebhuyyenapāsāṇādipañcakameva pavisanti. Tesaññeva hi dvinnaṃ pabhedavacanametaṃ, yadidaṃ suddhapāsāṇādiādi.
在此,虽然提到了“多尘地”与“少尘地”,但并未提及“半尘地”。然而,在依制戒所遮止的学处中,由于尚有余类制戒存在,因此对于“半尘地”也应理解为犯波逸提。但有人认为:“因为在完全覆盖等情形中,对半覆盖的状态说了恶作,所以在此亦应适用恶作。”这并不合理,因为除了作为波逸提所依的地和无犯所依的地这两种地之外,并不存在第三种作为恶作所依的地。确实,只说了两种地:“已生地”与“未生地”,因此必定属于二者之一。而且,在律的决断中,当涉及重罪与轻罪时,应依重者而住,所以在此不可能无犯。然而,在完全覆盖等情形中,对于半覆盖,恶作是合理的,因为于彼处确实存在那样的恶作所依。《除疑迷》中也说:“由于少尘泥地被说为无犯所依,对于半尘泥地也应理解为犯波逸提。不能将此说为恶作所依,因为不存在已生、未生之外的第三种地。”
Ettha ca kiñcāpi yebhuyyenapaṃsuṃ appapaṃsuñca pathaviṃ vatvā upaḍḍhapaṃsukāpathavī na vuttā, tathāpi paṇṇattivajjasikkhāpadesu sāvasesapaññattiyāpi sambhavato upaḍḍhapaṃsukāyapi pathaviyā pācittiyamevāti gahetabbaṃ. Keci pana ‘‘sabbacchannādīsu upaḍḍhacchanne dukkaṭassa vuttattā idhāpi dukkaṭaṃ yujjatī’’ti vadanti, taṃ na yuttaṃ pācittiyavatthukañca anāpattivatthukañca duvidhaṃ pathaviṃ ṭhapetvā aññissā dukkaṭavatthukāya tatiyāya pathaviyā abhāvato. Dveyeva hi pathaviyo vuttā ‘‘jātā ca pathavī ajātā ca pathavī’’ti, tasmā dvīsu aññatarāya pathaviyā bhavitabbaṃ. Vinayavinicchaye ca sampatte garukalahukesu garukeyeva ṭhātabbattā na sakkā ettha anāpattiyā bhavituṃ. Sabbacchannādīsu pana upaḍḍhe dukkaṭaṃ yuttaṃ tattha tādisassa dukkaṭavatthuno sambhavato. Vimativinodaniyampi (vi. vi. ṭī. pācittiya 2.86) ‘‘appapaṃsumattikāya pathaviyā anāpattivatthubhāvena vuttattā upaḍḍhapaṃsumattikāyapi pācittiyamevāti gahetabbaṃ. Na hetaṃ dukkaṭavatthūti sakkā vattuṃ jātājātavinimuttāya tatiyāya pathaviyā abhāvato’’ti vuttaṃ.
“自己挖或令他人挖”:即使用脚趾或扫帚签,自己挖或教令他人挖,亦属此列。若说“挖池塘”,则是允许的,因为并未指定“在此处”而说,故为许可。即使说“挖这条蔓草”,由于此语是就挖地而施设的惯用语,因此依此学处犯波逸提,而非依坏草木学处。然而,若一语兼指两者,则犯两个波逸提。
Khaṇantassa khaṇāpentassa vāti antamaso pādaṅguṭṭhakenapi sammajjanisalākāyapi sayaṃ vā khaṇantassa aññena vā khaṇāpentassa. ‘‘Pokkharaṇiṃ khaṇā’’ti vadati, vaṭṭatīti ‘‘imasmiṃ okāse’’ti aniyametvā vuttattā vaṭṭati. ‘‘Imaṃ valliṃ khaṇā’’ti vuttepi pathavikhaṇanaṃ sandhāya pavattavohārattā imināva sikkhāpadena pācittiyaṃ, na bhūtagāmasikkhāpadena, ubhayampi sandhāya vutte pana dvepi pācittiyāni honti.
73“以罐”:即以瓶、罐等取泥。“稀泥”:混有水的泥,因其随水流动,故为不犯。“水膜”:当水渗入地下后,覆盖于地表之上,薄尘或泥土形成一层膜状而漂浮,此即名为水膜。即使水已干涸,彼膜仍因风而颤动存留,亦名为水膜。“不足四个月”:指少于四个月。“被雨淋”:指被天雨所淋湿。“无坡面”:这是为了说明没有坍塌之处而说,因为若有坍塌,便会有蚁冢。“鼠丘”:指被老鼠挖掘后堆积在外面的尘堆。
73.Kuṭehīti ghaṭehi. Tanukakaddamoti udakamissakakaddamo, so ca udakagatikattā vaṭṭati. Udakapappaṭakoti udake antobhūmiyaṃ paviṭṭhe tassa uparibhāgaṃ chādetvā tanukapaṃsu vā mattikā vā paṭalaṃ hutvā palavamānā uṭṭhāti, tasmiṃ udake sukkhepi taṃ paṭalaṃ vātena calamānaṃ tiṭṭhati, taṃ udakapappaṭako nāma. Omakacātumāsanti ūnacātumāsaṃ. Ovaṭṭhanti devena ovaṭṭhaṃ. Akatapabbhāreti avalañjanaṭṭhānadassanatthaṃ vuttaṃ. Tādise hi vammikassa sabbhāvoti. Mūsikukkuraṃ nāma mūsikāhi khaṇitvā bahi katapaṃsurāsi.
所谓“同样的理趣”,是指不足四个月且为雨水所淋的,方才适用,这就是它的意思。所谓“即使一天也不可以”,是指超过被雨水所淋的四个月,哪怕仅超出一天,也不可违犯。关于与下层地相连的牛角刺,因其从土中屡被割断而向上长出极高,据说可从顶部割取和拿取。对于不在原处停住的泥,用脚踩踏后搅起的泥,也可拿取。
Esevanayoti omakacātumāsaṃ ovaṭṭhoyeva vaṭṭatīti attho. Ekadivasampi na vaṭṭatīti ovaṭṭhacātumāsato ekadivasātikkantopi vikopetuṃ na vaṭṭati. Heṭṭhabhūmisambandhepi ca gokaṇṭake bhūmito chinditvā chinditvā uggatattā accuggataṃ matthakato chindituṃ gahetuñca vaṭṭatīti vadanti. Sakaṭṭhāne atiṭṭhamānaṃ katvā pādehi madditvā āloḷitakaddamampi gahetuṃ vaṭṭati.
由“无遮盖”等语可知,唯当直接由空中降下的雨水所淋时,才成为已生地;并非指落在遮盖物等之上、再从彼处流出的水所浸湿者。“从彼处”是指从旧精舍。“我取砖”等语,是就清净心而言。“以水”是指直接从空中降下的水。然而有人说:若被其他地方溅起的水所浸湿,那也是可以的。“曼达婆柱”是指树枝曼达婆的柱子。
Acchadanantiādinā vuttattā ujukaṃ ākāsato patitavassodakena ovaṭṭhameva jātapathavī hoti, na chadanādīsu patitvā tato pavattaudakena tintanti veditabbaṃ. Tatoti purāṇasenāsanato. Iṭṭhakaṃ gaṇhāmītiādi suddhacittaṃ sandhāya vuttaṃ. ‘‘Udakenāti ujukaṃ ākāsatoyeva patitaudakena. Sace pana aññattha paharitvā patitena udakena temitaṃ hoti, vaṭṭatī’’ti vadanti. Maṇḍapatthambhanti sākhāmaṇḍapatthambhaṃ.
74“扬起”是指举起。“以彼为借口”是指以彼为诡计。所谓“因非境而无犯”,在此是指:即使能够将火熄灭,由于最初是以清净心施与的,因此即便心存“任它烧吧”而站立一旁,也无所犯。“大泥”是指涂墙的泥。
74.Uccāletvāti ukkhipitvā. Tena apadesenāti tena lesena. Avisayattā anāpattīti ettha sacepi nibbāpetuṃ sakkā hoti, paṭhamaṃ suddhacittena dinnattā dahatūti sallakkhetvāpi tiṭṭhati, anāpatti. Mahāmattikanti bhittilepanaṃ.