破僧犍度
7. Saṅghabhedakakkhandhako
六释迦子出家故事等之解释
Chasakyapabbajjākathādivaṇṇanā
330330. 在〈破僧犍度〉经文中,『阿努毕亚』是地名。『楼阁之下』指楼阁的下层底层,亦有『楼阁下方』的异文。『应引入』,指应引入已播种的田地中。『应导出』,指应从彼处导出。『应清除』,指应拔除损害庄稼的杂草等。『应令正直』,指应将其堆成一堆,或是另一异文的意思。
330. Saṅghabhedakakkhandhake pāḷiyaṃ anupiyaṃ nāmāti anupiyā nāma. Heṭṭhā pāsādāti pāsādato heṭṭhā heṭṭhimatalaṃ, ‘‘heṭṭhāpāsāda’’ntipi pāṭho. Abhinetabbanti vapitakhettesu pavesetabbaṃ. Ninnetabbanti tato nīharitabbaṃ. Niddhāpetabbanti sassadūsakatiṇādīni uddharitabbaṃ. Ujuṃ kārāpetabbanti puñjaṃ kārāpetabbaṃ, ayameva vā pāṭho.
332332.『Paradatto』意为依他人所施的资具而存活。『以如鹿之心』者,指于一切处皆无执著,犹如鹿一般之心。
332.Paradattoti parehi dinnapaccayehi pavattamāno. Migabhūtena cetasāti katthaci alaggatāya migassa viya jātena cittena.
333333.『意所成身』者,谓由禅那心所生的梵身。当时提婆达多最初生起如是寻思:‘我应令谁欢喜?若令彼欢喜,我当获得诸多利养、恭敬。’由于其时烦恼轻微,提婆达多于彼刹那并未退失禅那,应知退失是后来才发生的,故说‘与心生起同时’等。『二或三摩揭陀村田』者:在此摩揭陀国,小村田约为一牛呼,中等村田约一牛呼半,大村田则可达数由旬。若以中等村田计为二,或以小村田计为三,即说其身量为三牛呼之自体。
333.Manomayaṃ kāyanti jhānamanena nibbattaṃ brahmakāyaṃ, ‘‘kiṃ nu kho ahaṃ pasādeyyaṃ, yasmiṃ me pasanne bahulābhasakkāro uppajjeyyā’’ti paṭhamaṃ uppannaparivitakkassa mandapariyuṭṭhānatāya devadattassa tasmiṃ khaṇe jhānaparihāni nāhosi, pacchā eva ahosīti daṭṭhabbaṃ. Tenāha ‘‘saha cittuppādā’’tiādi. Dve vā tīṇi vā māgadhakāni gāmakhettānīti ettha magadharaṭṭhe khuddakaṃ gāmakhettaṃ gāvutamattaṃ, majjhimaṃ pana diyaḍḍhagāvutamattaṃ, mahantaṃ anekayojanampi hoti. Tesu majjhimena gāmakhettena dve vā khuddakena tīṇi vā gāmakhettāni, tassa sarīraṃ tigāvutappamāṇo attabhāvoti vuttaṃ hoti.
334334.『导师』者,指众团之导师。『于彼无』者,谓此人将不再有。『彼』者,即导师。『因彼』者,即由于不悦意之故。『恭敬』者,指以衣物等对我等表示恭敬,或谓此导师为他人所恭敬,此即其义。
334.Satthāroti gaṇasatthāro. Nāssassāti na etassa bhaveyya. Tanti satthāraṃ. Tenāti amanāpena. Sammannatīti cīvarādinā amhākaṃ sammānaṃ karoti, parehi vā ayaṃ satthā sammānīyatīti attho.
335335. “破坏鼻胆汁”:指将熊胆或鱼胆放入鼻孔。“骡”:指母马腹中所生的驴。母马怀胎后若不能分娩,便剖腹取出幼驹,故说“为自杀而怀胎”。
335.Nāsāyapittaṃ bhindeyyunti acchapittaṃ vā macchapittaṃ vā nāsāpuṭe pakkhipeyyuṃ. Assatarīti vaḷavāya kucchismiṃ gadrabhassa jātā. Tassā hi gahitagabbhāya vijāyitumasakkontiyā udaraṃ phāletvā potakaṃ nīharanti. Tenāha ‘‘attavadhāya gabbhaṃ gaṇhātī’’ti.
339339. “小刀”:即匕首,亦名“粗器”。
339.Potthanikanti churikaṃ, ‘‘khara’’ntipi vuccati.
342342. “莫近象王”:“象王”指佛陀大象;“莫近”谓莫以害心趋近。“苦”:以其为苦之因,故名为苦。“从此”:从此生而来。“往彼”:即“因为”之义,或“正在前往者”之义。“莫放逸”:谓汝不应生起放逸。
342.Mākuñjara nāgamāsadoti he kuñjara buddhanāgaṃ vadhakacittena mā upagaccha. Dukkhanti dukkhakāraṇattā dukkhaṃ. Itoti ito jātito. Yatoti yasmā, yantassa vā, gacchantassāti attho. Mā ca madoti mado tayā na kātabboti attho.
343343.【三人之食】:指应由三人共食的食物;若人数超出,集结受食则不如法,此为对治众食之食,是其含义。“果咖利咖”等,乃提婆达多一派中诸位首领之名。“劫”者,指大地狱中的寿量之劫;有人认为这是“中劫”,另有人则认为是“无数劫”。
343.Tikabhojananti tīhi bhuñjitabbaṃ bhojanaṃ, tato adhikehi ekato paṭiggahetvā bhuñjituṃ na vaṭṭanakaṃ gaṇabhojanapaṭipakkhaṃ bhojananti attho. Kokālikotiādīni devadattaparisāya gaṇapāmokkhānaṃ nāmāni. Kappanti mahāniraye āyukappaṃ, taṃ antarakappanti keci. Keci pana ‘‘asaṅkhyeyyakappa’’nti.
破僧故事之解释
Saṅghabhedakakathāvaṇṇanā
345345. 了知他人心意而说法,名为“记心神变”。纯粹的法义开示与教诫,则是“教诫神变”。这两种都称为“法谈”,长老以此教诫。“示现种种神通变化”,名为“神通神变”;与此相结合的教诫,同样是法谈,长老以此教诫。
345. Parassa cittaṃ ñatvā kathanaṃ ādesanāpāṭihāriyaṃ. Kevalaṃ dhammadesanā anusāsanīpāṭihāriyaṃ. Tadubhayampi dhammī kathā nāma. Tāya thero ovadi. Iddhividhaṃ iddhipāṭihāriyaṃ nāma. Tena sahitā anusāsanī eva dhammī kathā. Tāya thero ovadi.
“令其忏悔偷兰遮罪”一语,是因欲破僧者在布萨等行事中所犯的偷兰遮罪,已于《布萨犍度》等处最先制定,故如此说。若非如此,由于他们是初犯者,本应无罪。
‘‘Thullaccayaṃ desāpehī’’ti idaṃ bhedapurekkhārassa uposathādikaraṇe thullaccayassa uposathakkhandhakādīsu paṭhamameva paññattattā vuttaṃ, itarathā etesaṃ ādikammikattā anāpattiyeva siyā.
346「湖」:即池沼。「以牙划地」:指以象牙刮划大地,这是大象本然之态的展现。「诸河」:即诸湖沼之中。「食藕者」:此为句义连结。「护卫象群者」:即守护象群的首领。
346.Sarasīti saro. Mahiṃ vikrubbatoti mahiṃ dantehi vilikhantassa. Idañca hatthīnaṃ sabhāvadassanaṃ. Nadīsūti saresu. Bhisaṃ ghasamānassāti yojanā. Jaggatoti yūthaṃ pālentassa.
347「前往充当使者」:即承担使者之职,执行使者应做之事。「适宜与不适宜者」:对于应说与不应说、应为与不应为的事宜,皆善巧通达。或者另一种解释:善巧于所欲与非所欲的言语,不滞于文字表面,唯传达所欲之真实义。
347.Dūteyyaṃgantunti dūtakammaṃ pattuṃ, dūtakammaṃ kātunti attho. Sahitāsahitassāti yuttāyuttassa, yaṃ vattuṃ, kātuñca yuttaṃ, tattha kusalo. Atha vā adhippetānādhippetassa vacanassa kusalo, byañjanamatte na tiṭṭhati, adhippetatthameva ārocetīti attho.
350偈颂中,“切勿”一词,意为“一定”。“勿生起、勿成为”,这是它的含义。“恶欲者之所趣”:即恶欲者的趣向、来世。这便是所指之义。以此因缘亦当了知,由此显示下文将叙述提婆达多被称为“智者”等事的由来。
350. Gāthāsu jātūti ekaṃsena. Mā udapajjatha mā hotūti attho. Pāpicchānaṃ yathāgatīti pāpicchānaṃ puggalānaṃ yādisī gati abhisamparāyo. Taṃ atthajātaṃ. Imināpi kāraṇena jānāthāti devadattassa ‘‘paṇḍito’’tiādinā upari vakkhamānākāraṃ dasseti.
“行放逸”,即陷入放逸。“期望”,指必然成就之义,此处所说为期望,而非祈愿。于如是未来义中,通达声明者会用过去语。
Pamādaṃ anuciṇṇoti pamādaṃ āpanno. Āsīsāyanti avassaṃbhāvīatthasiddhiyaṃ. Sā hi idha āsīsāti adhippetā, na patthanā. Īdise anāgatatthe atītavacanaṃ saddavidū icchanti.
“难”,意为难以做到。“以毒瓶”,即用一个装满毒药的瓶子。“彼”,指那个人。“不能污染”,意为不能使之混入毒药,此是其义。“可怖”,因其广大深邃而令人怖畏,由此也显示难以污染。“以言说”,即以说过失的言词。“侵害”,即恼害。
Dubbheti dubbheyya. Visakumbhenāti ekena visapuṇṇakumbhena. Soti so puggalo. Na padūseyya visamissaṃ kātuṃ na sakkotīti attho. Bhayānakoti vipulagambhīrabhāvena bhayānako. Tenāpi dūsetuṃ na sakkuṇeyyataṃ dasseti. Vādenāti dosakathanena. Upahiṃsatīti bādhati.
优波离问故事之解释
Upālipañhākathāvaṇṇanā
351“然而,仅此僧团尚未破裂”,这是说仅凭取筹的行为,僧团破裂尚未发生。唯有行布萨等僧团羯磨时,僧团方破裂。其中,布萨与自恣中以单白完成,其余羯磨中则以求听羯磨等羯磨的结束而成就僧团破裂,应当这样理解。
351.Na pana ettāvatā saṅgho bhinno hotīti salākaggāhāpanamattena saṅghabhedānibbattito vuttaṃ. Uposathādisaṅghakamme kate eva hi saṅgho bhinno hoti. Tattha ca uposathapavāraṇāsu ñattiniṭṭhānena, sesakammesu apalokanādikammapariyosānena saṅghabhedo samatthoti daṭṭhabbo.
「未说不能性」者:这是指世尊在宣说「诸比丘,提婆达多已积聚第一无间业」等语开示无间性时,并未制定他那被称为「不能性」的波罗夷罪。由此显示:不能性如同罪过,唯在制定之后才有,不在制定之前。然而,在此处,因并未对初犯者宣说无罪,故应知提婆达多等人也未能得免。
‘‘Abhabbatā na vuttā’’ti idaṃ ‘‘bhikkhave, devadattena paṭhamaṃ ānantariyakammaṃ upacita’’ntiādinā ānantariyattaṃ vadatā bhagavatā tassa abhabbatāsaṅkhātā pārājikatā na paññattā. Etena āpatti viya abhabbatāpi paññattianantarameva hoti, na tato pureti dasseti. Idha pana ādikammikassapi anāpattiyā avuttattā devadattādayopi na muttāti daṭṭhabbaṃ.
在「三念处」等之中,唯独有三念处,而非更多。在此,对一念处的否定便是非法;但施设三念处性则不是,因为那本是法。对其余减损的部分也是如此。然而在增加的部分中,所谓「六根」,若将某个原本非根的东西施设为根性,这便是非法。于其余增加的部分也是如此。不仅仅是这些,「四蕴」「十三处」等,凡是以颠倒方式所显示的,一切皆是非法;凡是如实显示的,一切皆是法,应当这样知见。这里的「显示」,所指的只是由如是如是身业、语业所生起的诸无色蕴。因此,在十善业道等中,以无过失的意义,在诸法上如实显示;在不善业道等中,以有过失的意义,在诸非法上如实显示;在其余的无记法中,对于任何部分,凡是依世尊所制定的次第而显示的,就是「法」;凡是以颠倒方式显示的,就是「非法」,应当这样知见。虽然律藏等也因如实与不如实的显示而可归入法与非法,但由于它们是以「律」等名称被特别分别开示的,因此应知见,唯有其余的部分才被纳入法与非法之中。
Tayo satipaṭṭhānātiādīsu tayo eva satipaṭṭhānā, na tato paranti ekassa satipaṭṭhānassa paṭikkhepova idha adhammo, na pana tiṇṇaṃ satipaṭṭhānattavidhānaṃ tassa dhammattā. Evaṃ sesesupi hāpanakoṭṭhāsesu. Vaḍḍhanesu pana cha indriyānīti anindriyassapi ekassa indriyattavidhānameva adhammo. Evaṃ sesesupi. Na kevalañca eteva, ‘‘cattāro khandhā, terasāyatanānī’’tiādinā yattha katthaci viparītato pakāsanaṃ sabbaṃ adhammo. Yāthāvato pakāsanañca sabbaṃ dhammoti daṭṭhabbaṃ. Pakāsananti cettha tathā tathā kāyavacīpayogasamuṭṭhāpikā arūpakkhandhāva adhippetā, evamettha dasakusalakammapathādīsu anavajjaṭṭhena sarūpato dhammesu, akusalakammapathādīsu sāvajjaṭṭhena sarūpato adhammesu ca tadaññesu ca abyākatesu yassa kassaci koṭṭhāsassa bhagavatā paññattakkameneva pakāsanaṃ ‘‘dhammo’’ti ca viparītato pakāsanaṃ ‘‘adhammo’’ti ca dassitanti daṭṭhabbaṃ. Kāmañcettha vinayādayopi yathābhūtato, ayathābhūtato ca pakāsanavasena dhammādhammesu eva pavisanti, vinayādināmena pana visesetvā visuṃ gahitattā tadavasesameva dhammādhammakoṭṭhāse pavisatīti daṭṭhabbaṃ.
「将以此非法为法」等,是为显示:唯有如实知法与非法后,依恶欲而颠倒宣说者,方有僧团破裂,非以如是想而宣说者。此理于「宣说非律为律」等亦同。其中「出离」者,殊胜之义。以「如是」一词,引摄「如是我等老师家族」等所说之义。
Imaṃ adhammaṃ dhammoti karissāmātiādi dhammañca adhammañca yāthāvato ñatvāva pāpicchaṃ nissāya viparītato pakāsentasseva saṅghabhedo hoti, na pana tathāsaññāya pakāsentassāti dassanatthaṃ vuttaṃ. Esa nayo ‘‘avinayaṃ vinayoti dīpentī’’tiādīsupi. Tattha niyyānikanti ukkaṭṭhanti attho. ‘‘Tathevā’’ti iminā ‘‘evaṃ amhākaṃ ācariyakula’’ntiādinā vuttamatthaṃ ākaḍḍhati.
“防护、断除、省察”,即指防护律、断除律与省察律,故说“此律”。“所制与非所制”这组法与“所说与非所说”这组法,在意义上实为相同;同样,粗重二法与重二法亦是如此。因此,乃以“四念处……此名非所制”等文,作相似的解说。“有余罪”,指与其余戒条共存的罪;“此罪无戒余”,即无其余罪。
Saṃvaro pahānaṃ paṭisaṅkhāti saṃvaravinayo, pahānavinayo, paṭisaṅkhāvinayo ca vutto. Tenāha ‘‘ayaṃ vinayo’’ti. ‘‘Paññattaṃ apaññatta’’nti dukaṃ ‘‘bhāsitaṃ abhāsita’’nti dukena atthato samānameva, tathā duṭṭhulladukaṃ garukadukena. Teneva tesaṃ ‘‘cattāro satipaṭṭhānā…pe… idaṃ apaññattaṃ nāmā’’tiādinā sadisaniddeso kato. Sāvasesāpattinti avasesasīlehi sahitāpattiṃ. Natthi etissaṃ āpannāyaṃ sīlāvasesāti anavasesāpatti.
354经文中的“和合者之随顺”,意为:如同和合者的和合不遭破坏那样,予以随顺,即给予支持与助力。
354. Pāḷiyaṃ samaggānañca anuggahoti yathā samaggānaṃ sāmaggī na bhijjati, evaṃ anuggahaṇaṃ anubalappadānaṃ.
355“或有”,即可能存在。“于彼非法见”,是指在自己宣说“非法为法”时,所生起的不如理见。“于破僧中的非法见”,是指宣说“非法为法”之后,通过告白、取筹等方式使自己脱离,将共住同一界内的四人众等僧团,从四人众等僧团中分离出来,以成就同一羯磨等方式造成僧团分裂时,成为非法见者的意思。“隐藏见”,是指在“非法为法”的宣说中,将自己生起的非法见隐藏、覆盖,而颠倒宣说“此唯独是法”的意思。如此,一切处的意义应当了知。
355.Siyānu khoti sambhaveyya nu kho. Tasmiṃ adhammadiṭṭhīti attano ‘‘adhammaṃ dhammo’’ti etasmiṃ dīpane ayuttadiṭṭhi. Bhede adhammadiṭṭhīti ‘‘adhammaṃ dhammo’’ti dīpetvā anussāvanasalākaggāhāpanādinā attānaṃ muñcitvā catuvaggādikaṃ saṅghaṃ ekasīmāyameva ṭhitato catuvaggādisaṅghato viyojetvā ekakammādinipphādanavasena saṅghabhedakaraṇe adhammadiṭṭhiko hutvāti attho. Vinidhāya diṭṭhinti yā tasmiṃ ‘‘adhammaṃ dhammo’’ti dīpane attano adhammadiṭṭhi uppajjati, taṃ vinidhāya paṭicchādetvā ‘‘dhammo evāya’’nti viparītato pakāsetvāti attho. Evaṃ sabbattha attho veditabbo.
“于分裂中持有法见者”:即依如前所述的方式,认为僧团分裂并无过失之人。此人虽在宣说“非法为法”时成为非法见者,但因隐藏此见而行事,故成为无可挽救的破僧者。同样,“于分裂中存疑者”:此人对分裂亦隐藏其疑见。其余相同。“于彼法见分裂中持非法见者”:此人因隐藏对分裂的非法见而行事,故成为无可挽救的破僧者。然而,在白品中,无论是对“非法为法”等的宣说,还是对分裂本身,由于以法见为性、未曾隐藏其见而行事,破僧者亦有挽救的可能。因此应当了知:于“非法为法”等宣说中,或于僧团分裂中,或于二者中,成为非法见者或疑者,隐藏彼见、彼疑而宣称“是法”,并以所述方式造成僧团分裂者,方有无间业。
Bhede dhammadiṭṭhīti yathāvuttanayena saṅghabhedane doso natthīti laddhiko. Ayaṃ pana ‘‘adhammaṃ dhammo’’ti dīpane adhammadiṭṭhiko hutvāpi taṃ diṭṭhiṃ vinidhāya karaṇena saṅghabhedako atekiccho jāto. Evaṃ bhede vematikoti imassa pana bhede vematikadiṭṭhiyā vinidhānampi atthi. Sesaṃ samameva. Tasmiṃ dhammadiṭṭhibhede adhammadiṭṭhīti ayaṃ pana bhede adhammadiṭṭhiṃ vinidhāya katattā saṅghabhedako atekiccho jāto. Sukkapakkhe pana sabbattha ‘‘adhammaṃ dhammo’’tiādidīpane vā bhede vā dhammadiṭṭhitāya diṭṭhiṃ avinidhāyeva katattā saṅghabhedakopi satekiccho jāto. Tasmā ‘‘adhammaṃ dhammo’’tiādidīpane vā saṅghabhede vā ubhosupi vā adhammadiṭṭhi vā vematiko vā hutvā taṃ diṭṭhiṃ, vimatiñca vinidhāya ‘‘dhammo’’ti pakāsetvā vuttanayena saṅghabhedaṃ karontasseva ānantariyaṃ hotīti veditabbaṃ.