咖提那衣犍度巴利
7. Kathinakkhandhakaṃ
准许咖提那衣的讨论的注释巴利
Kathinānujānanakathāvaṇṇanā
306 在咖提那衣犍度中,“以头部为据”是指以主要部分为据。《结义句》中说:“咖提那,意思是坚固,因为能成就五种利益。”“他将成为他们的”这句话是说得通的,所以不说“他将成为你们的”,而说“他们的”,这样措辞才合理。意思是:凡是已敷展咖提那衣的人,不只是你们,其他已敷展咖提那衣的人,也将获得这份利益。“未告知而行”是指按照行持学处中所说的方式,不事先打招呼就在俗家之间走动。“死者之衣”是指死者所有的衣。“由彼所生而带来”是指由寺院所属的田地、宅基等而带来的。巴利
306. Kathinakkhandhake sīsavasenāti padhānaṅgavasena. ‘‘Kathinanti pañcānisaṃse antokaraṇasamatthatāya thiranti attho’’ti gaṇṭhipadesu vuttaṃ. ‘‘So nesaṃ bhavissatī’’ti yujjatīti ‘‘so tumhāka’’nti avatvā ‘‘nesa’’nti vacanaṃ yujjati. Ye atthatakathināti na kevalaṃ tumhākameva, ye aññepi atthatakathinā, tesampi bhavissatīti attho. Anāmantetvā caraṇanti cārittasikkhāpade vuttanayena anāpucchitvā kulesu caraṇaṃ. Matakacīvaranti matassa santakaṃ cīvaraṃ. Tatruppādena ābhatanti vihārasantakena khettavatthuādinā ānītaṃ.
在第一次自恣时已经自恣的人,这句话是为了说明:没有中断雨安居而住满雨安居的情形,因为即使由于障碍而没有自恣的人,只要住满了雨安居,也可以敷展咖提那衣。正因如此,没有说“或者未自恣的人”,而只说了“破雨安居的人,或者在后半期才入雨安居的人,不得”。在其他精舍住满雨安居的人也不得,意思是:在不同界内的其他精舍住满雨安居的人,不得在这座精舍敷展咖提那衣。“Khalimakkhitasāṭako”是指未染的新衣。“Dānakammavācā”是指布施咖提那衣布的甘马语。“Akātuṃ na labbhati”这句话表明:如果以轻慢心不做,就犯恶作。不过甘马语只需要一次,意思是:在布施咖提那衣布时所说的甘马语,只一次就有效。之后如果再布施别的衣,就不需要再做甘马语,只要白告即可,这是其意旨。巴利
Paṭhamapavāraṇāya pavāritāti idaṃ vassacchedaṃ akatvā vassaṃvutthabhāvasandassanatthaṃ vuttaṃ antarāyena appavāritānampi vutthavassānaṃ kathinatthārasambhavato. Teneva ‘‘appavāritā vā’’ti avatvā ‘‘chinnavassā vā pacchimikāya upagatā vā na labhantī’’ti ettakameva vuttaṃ. Aññasmiṃ vihāre vutthavassāpi na labhantīti nānāsīmāya aññasmiṃ vihāre vutthavassā imasmiṃ vihāre kathinatthāraṃ na labhantīti attho. Khalimakkhitasāṭakoti ahatavatthaṃ sandhāya vuttaṃ. Dānakammavācāti kathinadussadānakammavācā. Akātuṃ na labbhatīti iminā anādariyena akarontassa dukkaṭanti dīpeti. Kammavācā pana ekāyeva vaṭṭatīti kathinatthārasāṭakassa dānakāle vuttā ekāyeva kammavācā vaṭṭati. Puna tassa aññasmiṃ vatthe diyyamāne kammavācāya dātabbakiccaṃ natthi, apalokanameva alanti adhippāyo.
308 “大处”是指广大的范围,因为具有二十四种行相,所以极为宽广,这样说。“五”是指五片。其余的也同样如此理解。“第一块折叠布”是指不同于咖提那衣布、属于自己原本的折叠布。《结义句》中说:“把腹部折叠布缝合起来,仅仅以缝合而成”,这是对把牢固的旧折叠布合在一起缝合这一做法的称呼。《大筏疏》和《小筏疏》则说:“这是为了显示已说之语,差别只在文辞上,义理上没有不同,所以才这样说。”“仅仅从背面顺风搭上”是指从纵向仅搭上顺风之程度。“仅从腹部顺风搭上”是指从横向仅搭上顺风之程度。“成为适宜”是指成为沙门适宜之相。“以隔夜应舍”是指以过夜者。巴利
308.Mahābhūmikanti mahāvisayaṃ, catuvīsatiākāravantatāya mahāvitthārikanti vuttaṃ hoti. Pañcakanti pañcakhaṇḍaṃ. Esa nayo sesesupi. Paṭhamacimilikāti kathinavatthato aññā attano pakaticimilikā. ‘‘Kucchicimilikaṃ katvā sibbitamattenāti thirajiṇṇānaṃ cimilikānaṃ ekato katvā sibbanassetaṃ adhivacana’’nti gaṇṭhipadesu vuttaṃ. Mahāpaccariyaṃ kurundiyañca ‘‘vuttavacananidassanaṃ byañjane eva bhedo, atthe natthīti dassanatthaṃ kata’’nti vadanti. Piṭṭhianuvātāropanamattenāti dīghato anuvātassa āropanamattena. Kucchianuvātāropanamattenāti puthulato anuvātassa āropanamattena. Sāruppaṃ hotīti samaṇasāruppaṃ hoti. Rattinissaggiyenāti rattiatikkantena.
关于“执取七法”等论题的注释巴利
Ādāyasattakādikathāvaṇṇanā
311 311. “Ayaṃ”指的是以断除希望为特征的咖提那衣解除。这里没有说到,是因为在巴利圣典的论母分别中,紧接在“闻语”之后并没有提到它。“Tattha”是指在那个越界的咖提那衣解除中。有人这样说:“所谓越界者,就是超越了衣时之界的人。”而我们的主张是:“因为已经超出了外界衣时的时间,所以叫越界者。”在《共担疏》中可以看到“他已完成衣”这样的读法,如果这样,就可以知道衣的障碍是先被断除的;但在这里,根据《附随》中“两种障碍不分先后,同时断除”的说法,与那种读法并不一致,所以这里的道理需要仔细考察。巴利
311.Ayanti āsāvacchediko kathinuddhāro. Idha na vuttoti pāḷiyaṃ mātikāpadabhājane savanantikānantaraṃ na vutto. Tatthāti tasmiṃ sīmātikkantike kathinuddhāre. ‘‘Sīmātikkantiko nāma cīvarakālasīmātikkantiko’’ti kenaci vuttaṃ. ‘‘Bahisīmāyaṃ cīvarakālasamayassa atikkantattā sīmātikkantiko’’ti ayaṃ amhākaṃ khanti. Sahubbhāre ‘‘so katacīvaro’’ti pāṭho dissati, evañca sati cīvarapalibodho paṭhamaṃ chijjatīti viññāyati, idha pana parivārapāḷiyañca ‘‘dve palibodhā apubbaṃ acarimaṃ chijjantī’’ti (pari. 415) vacanato taṃ na sameti, tasmā vīmaṃsitabbamettha kāraṇaṃ.
312 312. 《结义句》中说:“‘持取轮’和‘取起轮’相似,这里唯一的差别只是前缀词。”但有些人说:“不留下自己的任何资具而离开,就叫‘持取而去’。”再者,在持取轮中也同样显示了那些内容,应当这样联系起来理解。因为在衣未完成时离去的情况下,不可能有离去之际的咖提那衣解除,所以说“随其所应”。因为离去之际的咖提那衣解除,是依衣已完成而说的,经文说“比丘已敷展咖提那衣,拿着已制成的衣离去”,所以衣未完成的情况不包括在内,因此那里只列出了六种解除。巴利
312. ‘‘Samādāyavāro ādāyavārasadiso, upasaggamattamettha viseso’’ti gaṇṭhipadesu vuttaṃ. Keci pana ‘‘sabbaṃ attano parikkhāraṃ anavasesetvā pakkamanto ‘samādāya pakkamatī’ti vuccatī’’ti vadanti. Puna samādāyavārepi teyeva dassitāti sambandho. Vippakatacīvare pakkamanantikassa kathinuddhārassa asambhavato ‘‘yathāsambhava’’nti vuttaṃ. Pakkamanantiko hi kathinuddhāro niṭṭhitacīvarasseva vasena vutto ‘‘bhikkhu atthatakathino katacīvaraṃ ādāya pakkamatī’’ti vuttattā, tasmā so vippakatacīvaro na sambhavatīti chaḷeva ubbhārā tattha dassitā.
这里从一开始,先说明各轮的区别:取起轮有七种,同样,持取轮也有七种,这就是两组七轮。之后,除去离去之际的情况,就衣未完成时的取起轮和持取轮,共有两组六轮。再之后,依完成、决意完成、失落、临近这几种情况,列出了三组三轮。
其中,第一组三轮在界内没有涉及“将回来、不将回来”这个规定,只是在界外依“不将回来”而运作,所以离去之际、越界、共提这三种解除,在那里不适用。第二组三轮是在界内依“不将回来”而运作。第三组三轮是用“未作决定”这个词加以限定而运作的,从意义上说,和第一组三轮相同。所谓“未作决定”,就是像“将回来、不将回来”这样还没有决定,也就是还没有确定的意思。第三组三轮之后,第四组三轮如果有可能成立,那是在界内以“将回来”这个说法的差别而成立。这样配合时,和其余“听到消息”等说法并不相违,因此应当知道,第四组不是三轮,而是成了一个六轮。这样,三个三轮和一个六轮,应当知道这就是最初的十五轮。巴利
Tatrāyaṃ ādito paṭṭhāya vāravibhāvanā – ādāyavārā satta, tathā samādāyavārāti dve sattakavārā, tato pakkamanantikaṃ vajjetvā vippakatacīvarassa ādāyasamādāyavāravasena dve chakkavārā, tato paraṃ niṭṭhānasanniṭṭhānanāsanantikānaṃ vasena tīṇi tikāni dassitāni. Tattha paṭhamattikaṃ antosīmāyaṃ ‘‘paccessaṃ na paccessa’’nti imaṃ vidhiṃ anāmasitvā bahisīmāyameva ‘‘na paccessa’’nti pavattaṃ, tasmā pakkamanantikasīmātikkantikasaubbhārā tattha na yujjanti. Dutiyattikaṃ antosīmāyaṃ ‘‘na paccessa’’nti pavattaṃ. Tatiyattikaṃ anadhiṭṭhita-padena visesetvā pavattaṃ, atthato paṭhamattikena sameti. Anadhiṭṭhitenāti ca ‘‘paccessaṃ na paccessa’’nti evaṃ anadhiṭṭhitena, aniyamitenāti attho. Tatiyattikānantaraṃ catutthattikaṃ sambhavantaṃ antosīmāyaṃ ‘‘paccessa’’nti vacanavisesena sambhavati. Tathā ca yojiyamānaṃ itarehi savanantikādīhi aviruddhaṃ hotīti catutthattikaṃ ahutvā chakkaṃ jātanti veditabbaṃ. Evaṃ tīṇi tikāni ekaṃ chakkañcāti paṭhamaṃ pannarasakaṃ veditabbaṃ.
316-320 316-320. 从此,这同样的十五法,因前缀的差别,成为第二组,名为“取后十五法”。再者,以“拿了未做完的衣”为第三组十五法,以“取后”为第四组十五法,如此应当知道共有四组十五法。其中,第一和第二组十五法,完全指没做的衣;其余两组,则应当知道指未做完的衣。此后,依照“为了期望衣而出发”等的方式,按完成、未完成、失坏、期望断绝为一轮,如此成为一组四法。因此,前面所说的三组三法,以及期望断绝的三组三法,应当知道这就是“无期望十二法”。紧接着,在“有期望十二法”里,虽然先得到十二法,但它并无差别,所以为了让这十二法成为未说而自然成立,并特别显示出来,从一开始便说“将在界内返回”。应当知道,这是为了给第二组四法里“他出到界外后听到”等语,以及第三组四法里的“随闻”等提供依据。然而,这十二法虽然也可依无期望而得到,但因为它由此成为未说而自然成立,所以没有显示出来,应当这样理解。如此,这里应当举出两种十二法。在“应作十二法”里,也应当像所显示的那样,举出两种十二法:即无期望十二法成为未说而自然成立,以及有期望十二法。巴利
316-320. Tato idameva pannarasakaṃ upasaggavisesena dutiyaṃ samādāyapannarasakaṃ nāma kataṃ. Puna ‘‘vippakatacīvaraṃ ādāyā’’ti tatiyaṃ pannarasakaṃ, ‘‘samādāyā’’ti catutthaṃ pannarasakaṃ dassitanti evaṃ cattāri pannarasakāni veditabbāni. Tattha paṭhamadutiyesu pannarasakesu sabbena sabbaṃ akatacīvaraṃ adhippetaṃ, itaresu dvīsu vippakatanti veditabbaṃ. Tato paraṃ ‘‘cīvarāsāya pakkamatī’’tiādinā nayena niṭṭhānasanniṭṭhānanāsanaāsāvacchedikavasena eko vāroti idamekaṃ catukkaṃ jātaṃ, tasmā pubbe vuttāni tikāni āsāvacchedikāni tīṇi ca tikānīti etaṃ anāsāyadvādasakanti veditabbaṃ. Tadanantare āsāyadvādasake kiñcāpi paṭhamaṃ dvādasakaṃ labbhati, tathāpi taṃ nibbisesanti tamekaṃ dvādasakaṃ avuttasiddhaṃ katvā visesato dassetuṃ ādito paṭṭhāya ‘‘antosīmāyaṃ paccessa’’nti vuttaṃ. Taṃ dutiyacatukke ‘‘so bahisīmagato suṇātī’’tiādivacanassa tatiyacatukke savanantikādīnañca okāsakaraṇatthanti veditabbaṃ. Idaṃ pana dvādasakaṃ anāsāyavasenapi labbhamānaṃ iminā avuttasiddhaṃ katvā na dassitanti veditabbaṃ. Evamettha dve dvādasakāni uddharitabbāni. Karaṇīyadvādasakepi yathādassitaṃ anāsāyadvādasakaṃ avuttasiddhaṃ āsāyadvādasakañcāti dve dvādasakāni uddharitabbāni.
321-322 321-322. 因为在“方向行者九法”里,单凭“方向行者出行”这句话,就已经让“将不返回”自然成立、不必再说,所以那句话没有另外说出来。到这里,已经显示出没有住所的障碍。“不舍弃衣的份额”这一句,则是显示他具有衣的障碍。其中,“衣的份额”指他自己应得的那一份衣。“不舍弃”指仍然怀着期待。当他得到衣时:在雨安居所住之处,按完成、未完成、失坏三种情况,有一组三法;按这三种情况,在途中有一组;在所到之处有一组;这样共有三组三法,应知合为一组九法。巴利
321-322. Yasmā disaṃgamikanavake ‘‘disaṃgamiko pakkamatī’’ti vacaneneva ‘‘na paccessa’’nti idaṃ avuttasiddhameva, tasmā taṃ na vuttaṃ. Ettāvatā ca āvāsapalibodhābhāvo dassito. Cīvarapaṭivīsaṃ apavilāyamānoti iminā cīvarapalibodhasamaṅgitamassa dasseti. Tattha cīvarapaṭivīsanti attano pattabbacīvarabhāgaṃ. Apavilāyamānoti ākaṅkhamāno. Tassa cīvaralābhe sati vassaṃvutthāvāse niṭṭhānasanniṭṭhānanāsanantikānaṃ vasena ekaṃ tikaṃ, tesaṃyeva vasena antarāmagge ekaṃ, gataṭṭhāne ekanti tiṇṇaṃ tikānaṃ vasena ekaṃ navakaṃ veditabbaṃ.
324 此后,依据完成、完全完成、失坏、近处、越界和共担,宣说了安乐住五法。这里其余的内容,从巴利圣典和义注中都很容易理解。巴利
324. Tato paraṃ niṭṭhānasanniṭṭhānanāsanantikasīmātikkantikasaubbhārānaṃ vasena phāsuvihārapañcakaṃ vuttaṃ. Sesamettha pāḷito aṭṭhakathāto ca suviññeyyameva.