审问者职责之解释
Anuvijjakakiccavaṇṇanā
360-361现在,为了说明如此生起举罪时,持律者所应行之事,开始解说“审问者”等。其中,“以所见对所见”这一偈颂的意思是:有人看见某比丘与某女人一同从同一处出来或进入,便以此波罗夷罪举罪该比丘;被举罪者承认自己确实被看见。然而,仅凭此“看见”,波罗夷罪并不成立,故他不承认犯波罗夷罪。如是,此中举罪者所说的“被我看见”,其“所见”与被举罪者承认的“所见”相符。但由于被举罪者不因那个看见而承认犯戒,因此他被怀疑为不清净,意思是无根据地受到怀疑。对于那人,既然他自己承认“我是清净的”,就应与他一同举行布萨。其余两首偈颂的方法也同此理。其余各处,文义明显。
360-361. Idāni evaṃ uppannāya codanāya vinayadharena kattabbakiccaṃ dassetuṃ anuvijjakenātiādi āraddhaṃ. Tattha diṭṭhaṃ diṭṭhenāti gāthāya ayamattho – ekeneko mātugāmena saddhiṃ ekaṭṭhānato nikkhamanto vā pavisanto vā diṭṭho, so taṃ pārājikena codeti, itaro tassa dassanaṃ anujānāti. Taṃ pana dassanaṃ paṭicca pārājikaṃ na upeti, na paṭijānāti. Evamettha yaṃ tena diṭṭhaṃ, taṃ tassa ‘‘diṭṭho mayā’’ti iminā diṭṭhavacanena sameti. Yasmā pana itaro taṃ dassanaṃ paṭicca dosaṃ na paṭijānāti, tasmā asuddhaparisaṅkito hoti; amūlakaparisaṅkitoti attho. Tassa puggalassa ‘‘suddho aha’’nti paṭiññāya tena saddhiṃ uposatho kātabbo. Sesagāthādvayepi eseva nayo. Sesaṃ sabbattha uttānamevāti.
举罪者问答之解释
Codakapucchāvissajjanāvaṇṇanā
362-363对于“举罪者等”等问题的解答:在真实与不动摇中——应立足于真实与不动摇。无论已做或未做,都应当如实而说,不应在举罪者、审问者或僧团中引生嗔怒。应知已涉及与未涉及之语——应辨别已涉及与未涉及的话语。这里的了知方法为:应知举罪者前语有多少、后语有多少;被举罪者前语有多少、后语有多少。应依举罪者的标准,应依被举罪者的标准,应依审问者的标准。审问者不应遗漏任何微细之处,应说:“贤友,留意之后,正直地说出来。”僧团应如此遵行。“通过怎样的法、怎样的律、怎样的师教,该诤事得以平息?”这其中,“法”指真实的事由;“律”指举罪与提醒;“师教”指动议的成就与宣布的成就。正是以此法、此律、此师教,诤事方得平息。因此,审问者应以真实的事由举罪,提醒其罪过,并通过动议的成就与宣布的成就来平息该诤事。审问者应当如此遵行。此处其余,文义明了。
362-363.Codanāyako ādītiādipucchānaṃ vissajjane sacce ca akuppe cāti sacce patiṭṭhātabbaṃ akuppe ca. Yaṃ kataṃ vā na kataṃ vā, tadeva vattabbaṃ, na ca codake vā anuvijjake vā saṅghe vā kopo uppādetabbo. Otiṇṇānotiṇṇaṃ jānitabbanti otiṇṇañca anotiṇṇañca vacanaṃ jānitabbaṃ. Tatrāyaṃ jānanavidhi – ettakā codakassa pubbakathā, ettakā pacchimakathā, ettakā cuditakassa pubbakathā, ettakā pacchimakathāti jānitabbā . Codakassa pamāṇaṃ gaṇhitabbaṃ, cuditakassa pamāṇaṃ gaṇhitabbaṃ, anuvijjakassa pamāṇaṃ gaṇhitabbaṃ, anuvijjako appamattakampi ahāpento ‘‘āvuso samannāharitvā ujuṃ katvā āharā’’ti vattabbo, saṅghena evaṃ paṭipajjitabbaṃ. Yena dhammena yena vinayena yena satthusāsanena taṃ adhikaraṇaṃ vūpasammatīti ettha dhammoti bhūtaṃ vatthu. Vinayoti codanā ceva sāraṇā ca. Satthusāsananti ñattisampadā ceva anussāvanasampadā ca. Etena hi dhammena ca vinayena ca satthusāsanena ca adhikaraṇaṃ vūpasamati, tasmā anuvijjakena bhūtena vatthunā codetvā āpattiṃ sāretvā ñattisampadāya ceva anussāvanasampadāya ca taṃ adhikaraṇaṃ vūpasametabbaṃ, anuvijjakena evaṃ paṭipajjitabbaṃ. Sesamettha uttānameva.
364对于“布萨有何目的”等问题的解答,其义也是显而易见的。在结尾的偈颂中,“他轻视长老”,是指以轻慢之心说出“这些人知道什么”而加以轻视。“被毁坏、诸根受损”是指:由于那种随欲而行,以及那种轻视,他自己毁了自己,故为“被毁坏”;由于信等诸根受到损害,故为“诸根受损”。“愚痴者堕地狱,于学处无尊重”,是指那个被毁坏、诸根受损之人,因无有智慧而是愚痴者,因不修习三学而是于学处无尊重者,身坏命终之后,便直堕地狱。因此,“不应依利养……应如法而行”。意思是:不应依于利养而行。如果在举罪者与被举罪者之中,接受了某一方所给的衣等利养,这便是依利养而行,不应如此做。“不应依人”,是指不应以“这是我的戒师或老师”等方式随欲而行、依人而行,不应如此做。应当舍弃这两者,如法安住而行。
364.Uposatho kimatthāyātiādipucchāvissajjanampi uttānameva. Avasānagāthāsu there ca paribhāsatīti avamaññaṃ karonto ‘‘kiṃ ime jānantī’’ti paribhāsati. Khato upahatindriyoti tāya chandādigāmitāya tena ca paribhāsanena attanā attano khatattā khato. Saddhādīnañca indriyānaṃ upahatattā upahatindriyo. Nirayaṃ gacchati dummedho, na ca sikkhāya gāravoti so khato upahatindriyo paññāya abhāvato dummedho tīsu sikkhāsu asikkhanato na ca sikkhāya gāravo kāyassa bhedā nirayameva upagacchati, tasmā na ca āmisaṃ nissāya…pe… yathā dhammo tathā kareti. Tassattho na ca āmisaṃ nissāya kare, cuditakacodakesu hi aññatarena dinnaṃ cīvarādiāmisaṃ gaṇhanto āmisaṃ nissāya karoti, evaṃ na kareyya. Na ca nissāya puggalanti ‘‘ayaṃ me upajjhāyo vā ācariyo vā’’tiādinā nayena chandādīhi gacchanto puggalaṃ nissāya karoti, evaṃ na kareyya. Atha kho ubhopete vivajjetvā yathā dhammo ṭhito, tatheva kareyyāti.
“在耳边低语”,是指于耳根处密语:“应当这样说,不应当那样说。”“斜视”,是指专寻他人过失。“越轨”,是指破坏裁决。“行邪道”,是指指认罪过。
Upakaṇṇakaṃ jappatīti ‘‘evaṃ kathehi, mā evaṃ kathayitthā’’ti kaṇṇamūle manteti. Jimhaṃ pekkhatīti dosameva gavesati. Vītiharatīti vinicchayaṃ hāpeti. Kummaggaṃ paṭisevatīti āpattiṃ dīpeti.
“非时而举罪”,是指在不适当的场合、未被请求时便举出他人之罪。“不知前后”,是指不了知前面所说与后面所说之语的关联。
Akālena ca codetīti anokāse anajjhiṭṭhova codeti. Pubbāparaṃ na jānātīti purimakathañca pacchimakathañca na jānāti.
“不知连贯的语路”是指,他既不知道依谈话连贯性而展开的话语,也不知道依判决连贯性所确立的言辞。其余各处皆一目了然。
Anusandhivacanapathaṃna jānātīti kathānusandhivinicchayānusandhivasena vacanaṃ na jānāti. Sesaṃ sabbattha uttānamevāti.