审问者职责的解释
Anuvijjakakiccavaṇṇanā
360-361360-361. 现在,为了说明当这样的举罪发生后,持律者应当做的事,开始讲解“审问者”等的内容。其中,“以所见对所见”这句偈颂的意思是:有人看见某个比丘和某个女人一起从同一个地方出来或进去,就用波罗夷罪来举罪他;被举罪的人承认自己确实被看见了。但他并不因为被看见就承认犯了波罗夷罪,不承认自己犯了波罗夷罪。这样一来,举罪者说的“被我看见了”,和他承认的“被看见了”这一点是相符的。可是,因为被举罪的人并不因为那个看见就承认自己有罪,所以他被怀疑为不清净,也就是没有根据地被怀疑。对这个人,既然他自己承认“我是清净的”,就应该和他一起举行布萨。剩下两首偈颂的道理也是这样。其余各处,文义都很清楚。
360-361. Idāni evaṃ uppannāya codanāya vinayadharena kattabbakiccaṃ dassetuṃ anuvijjakenātiādi āraddhaṃ. Tattha diṭṭhaṃ diṭṭhenāti gāthāya ayamattho – ekeneko mātugāmena saddhiṃ ekaṭṭhānato nikkhamanto vā pavisanto vā diṭṭho, so taṃ pārājikena codeti, itaro tassa dassanaṃ anujānāti. Taṃ pana dassanaṃ paṭicca pārājikaṃ na upeti, na paṭijānāti. Evamettha yaṃ tena diṭṭhaṃ, taṃ tassa ‘‘diṭṭho mayā’’ti iminā diṭṭhavacanena sameti. Yasmā pana itaro taṃ dassanaṃ paṭicca dosaṃ na paṭijānāti, tasmā asuddhaparisaṅkito hoti; amūlakaparisaṅkitoti attho. Tassa puggalassa ‘‘suddho aha’’nti paṭiññāya tena saddhiṃ uposatho kātabbo. Sesagāthādvayepi eseva nayo. Sesaṃ sabbattha uttānamevāti.
举罪者提问与回答的解释
Codakapucchāvissajjanāvaṇṇanā
362-363对“举罪者等”这些问题的回答是:应当立足于真实,也应当立足于不动摇。无论事情做过还是没做过,都只应照实说,不应对举罪者、审问者或僧团生起嗔怒。应当知道什么是已卷入和未卷入的说法,也就是要分辨已卷入和未卷入的话语。这里分辨的方法是:应当知道举罪者的话说到这里为止、后面的话说到这里为止;被举罪者的话说到这里为止、后面的话说到这里为止。应当衡量举罪者的标准,衡量被举罪者的标准,衡量审问者的标准。审问者即使损失一点点也不放弃,应当对他说:“贤友,请善加注意,正直地陈述。”僧团应当这样实行。以何法、以何律、以何师教,使那诤事得以平息?此中,“法”是指真实的事。“律”是指举罪和提醒。“师教”是指动议的成就和宣布的成就。因为以此法、此律、此师教,诤事得以平息。因此,审问者应当以真实的事举罪,提醒其罪,以动议的成就和宣布的成就使那诤事平息。审问者应当这样实行。其余在此处则是显而易见的。
362-363.Codanāyako ādītiādipucchānaṃ vissajjane sacce ca akuppe cāti sacce patiṭṭhātabbaṃ akuppe ca. Yaṃ kataṃ vā na kataṃ vā, tadeva vattabbaṃ, na ca codake vā anuvijjake vā saṅghe vā kopo uppādetabbo. Otiṇṇānotiṇṇaṃ jānitabbanti otiṇṇañca anotiṇṇañca vacanaṃ jānitabbaṃ. Tatrāyaṃ jānanavidhi – ettakā codakassa pubbakathā, ettakā pacchimakathā, ettakā cuditakassa pubbakathā, ettakā pacchimakathāti jānitabbā . Codakassa pamāṇaṃ gaṇhitabbaṃ, cuditakassa pamāṇaṃ gaṇhitabbaṃ, anuvijjakassa pamāṇaṃ gaṇhitabbaṃ, anuvijjako appamattakampi ahāpento ‘‘āvuso samannāharitvā ujuṃ katvā āharā’’ti vattabbo, saṅghena evaṃ paṭipajjitabbaṃ. Yena dhammena yena vinayena yena satthusāsanena taṃ adhikaraṇaṃ vūpasammatīti ettha dhammoti bhūtaṃ vatthu. Vinayoti codanā ceva sāraṇā ca. Satthusāsananti ñattisampadā ceva anussāvanasampadā ca. Etena hi dhammena ca vinayena ca satthusāsanena ca adhikaraṇaṃ vūpasamati, tasmā anuvijjakena bhūtena vatthunā codetvā āpattiṃ sāretvā ñattisampadāya ceva anussāvanasampadāya ca taṃ adhikaraṇaṃ vūpasametabbaṃ, anuvijjakena evaṃ paṭipajjitabbaṃ. Sesamettha uttānameva.
364“布萨是为了什么”等问答,其含义也很清楚。在结尾的偈颂中,“他轻视长老”,是指以轻慢之心说“这些人知道什么”而加以轻视。“被毁坏、诸根受损”,是指由于那种随欲而行和那种轻视,他自己毁坏了自己,所以是“被毁坏”;又因为信等诸根受到损害,所以是“诸根受损”。“愚痴者堕地狱,不尊重学处”,是指那个被毁坏、诸根受损的人,因为没有智慧所以是愚痴者,因为不修学三学所以不尊重学处,身坏命终之后就直堕地狱。因此,“不依利养……应如法而行”。意思是:不应依利养而行。在举罪者和被举罪者当中,如果接受了任何一方给的衣等利养,那就是依利养而行,不应这样做。“不依人”,是指以“这是我的戒师或老师”等方式,随欲而行、依人而行,不应这样做。应当舍弃这两种,像安住于法那样去做。
364.Uposatho kimatthāyātiādipucchāvissajjanampi uttānameva. Avasānagāthāsu there ca paribhāsatīti avamaññaṃ karonto ‘‘kiṃ ime jānantī’’ti paribhāsati. Khato upahatindriyoti tāya chandādigāmitāya tena ca paribhāsanena attanā attano khatattā khato. Saddhādīnañca indriyānaṃ upahatattā upahatindriyo. Nirayaṃ gacchati dummedho, na ca sikkhāya gāravoti so khato upahatindriyo paññāya abhāvato dummedho tīsu sikkhāsu asikkhanato na ca sikkhāya gāravo kāyassa bhedā nirayameva upagacchati, tasmā na ca āmisaṃ nissāya…pe… yathā dhammo tathā kareti. Tassattho na ca āmisaṃ nissāya kare, cuditakacodakesu hi aññatarena dinnaṃ cīvarādiāmisaṃ gaṇhanto āmisaṃ nissāya karoti, evaṃ na kareyya. Na ca nissāya puggalanti ‘‘ayaṃ me upajjhāyo vā ācariyo vā’’tiādinā nayena chandādīhi gacchanto puggalaṃ nissāya karoti, evaṃ na kareyya. Atha kho ubhopete vivajjetvā yathā dhammo ṭhito, tatheva kareyyāti.
在耳边悄悄说话,就是指在耳朵边上低声嘀咕:“你应该这样说,不该那样说。”斜着眼睛看,就是专门挑别人的毛病。越轨,就是让裁决失效。走上邪路,就是指出别人的罪过。
Upakaṇṇakaṃ jappatīti ‘‘evaṃ kathehi, mā evaṃ kathayitthā’’ti kaṇṇamūle manteti. Jimhaṃ pekkhatīti dosameva gavesati. Vītiharatīti vinicchayaṃ hāpeti. Kummaggaṃ paṭisevatīti āpattiṃ dīpeti.
不在合适的时候指责,就是没被请求、也没有适当场合就去指责别人。不懂前后,就是不知道前面说的话和后面说的话之间有什么关联。
Akālena ca codetīti anokāse anajjhiṭṭhova codeti. Pubbāparaṃ na jānātīti purimakathañca pacchimakathañca na jānāti.
不知道话语之间的连贯脉络,就是指他不懂按照谈话的连贯性和判断的连贯性来组织话语。其余各处都很清楚。
Anusandhivacanapathaṃna jānātīti kathānusandhivinicchayānusandhivasena vacanaṃ na jānāti. Sesaṃ sabbattha uttānamevāti.