不依止品释显示巴利原文
Anissitavaggavaṇṇanā
417 在优波离的提问中,“尊者,以多少……”这一问题的关联如下:据说,长老独自一人思惟所有这些五法之后,心想:“我现在应当去请问世尊,为依止而住的比丘等确立一个准则。”于是他前往世尊处,以“尊者,以多少……”的方式提出问题。在回答这些问题时,“不知布萨”是指不知九种布萨;“不知布萨仪轨”是指不知非法、别众等四种布萨仪轨;“不知巴帝摩卡”是指不知两部根本戒本;“不知巴帝摩卡诵”是指不知比丘的五种、比丘尼的四种,共九种巴帝摩卡诵。显示巴利原文
417. Upālipañhesu katihi nu kho bhanteti pucchāya ayaṃ sambandho. Thero kira rahogato sabbāni imāni pañcakāni āvajjetvā ‘‘bhagavantaṃ dāni pucchitvā imesaṃ nissāya vasanakādīnaṃ atthāya tantiṃ ṭhapessāmī’’ti bhagavantaṃ upasaṅkamitvā ‘‘katihi nu kho bhante’’tiādinā nayena pañhe pucchi. Tesaṃ vissajjane uposathaṃ na jānātīti navavidhaṃ uposathaṃ na jānāti. Uposathakammaṃ na jānātīti adhammenavaggādibhedaṃ catubbidhaṃ uposathakammaṃ na jānāti. Pātimokkhaṃ na jānātīti dve mātikā na jānāti. Pātimokkhuddesaṃ na jānātīti bhikkhūnaṃ pañcavidhaṃ bhikkhunīnaṃ catubbidhanti navavidhaṃ pātimokkhuddesaṃ na jānāti.
“不知自恣”是指不知九种自恣;“不知自恣仪轨”是指不知非法、别众等四种自恣仪轨。显示巴利原文
Pavāraṇaṃ na jānātīti navavidhaṃ pavāraṇaṃ na jānāti. Pavāraṇākammaṃ na jānātīti adhammenavaggādibhedaṃ catubbidhaṃ pavāraṇākammaṃ na jānāti.
“不知犯与不犯”是指不知在每一条学处中所规定的犯与不犯。显示巴利原文
Āpattānāpattiṃ na jānātīti tasmiṃ tasmiṃ sikkhāpade niddiṭṭhaṃ āpattiñca anāpattiñca na jānāti.
‘犯者已被作羯磨’是指:他犯了戒,并因此由僧团对他执行了羯磨。显示巴利原文
Āpanno kammakatoti āpattiṃ āpanno tappaccayāva saṅghena kammaṃ kataṃ hoti.
不令止息品释显示巴利原文
Nappaṭippassambhanavaggavaṇṇanā
420 ‘不应令羯磨止息’的意思是:由于他不履行随顺行,所以不应令其羯磨止息;应当如同抛弃一头系着绳子的牛一般将他弃舍,这是其含义。显示巴利原文
420.Kammaṃnappaṭippassambhetabbanti ayaṃ yasmā anulomavatte na vattati, tasmā nāssa kammaṃ paṭippassambhetabbaṃ; sarajjukova vissajjetabboti attho.
421 ‘优波离,若僧团执行应和合的羯磨’:这是指僧团执行那些应由和合僧团举行的羯磨,如布萨等。因为在举行布萨、自恣等时,不应提供支持。若僧团先令其忏悔罪过,达成和合,或经由覆草净事之后举行布萨、自恣,这类羯磨即称为应和合的羯磨。‘若在那样的情况下’:是指在这样的羯磨中,如有比丘不同意,即便作了表明己见的羯磨,也应促成那样的和合,不得采取对立的态度。然而,在那些宣扬非法、非律、背离师教之处,表明己见的羯磨则不适当,应当予以阻止并离开。显示巴利原文
421.Sace upāli saṅgho samaggakaraṇīyāni kammāni karotīti sace samaggehi karaṇīyāni uposathādīni kammāni karoti, uposathapavāraṇādīsu hi ṭhitāsu upatthambho na dātabbo. Sace hi saṅgho accayaṃ desāpetvā saṅghasāmaggiṃ karoti, tiṇavatthārakasamathaṃ vā katvā uposathapavāraṇaṃ karoti , evarūpaṃ samaggakaraṇīyaṃ nāma kammaṃ hoti. Tatra ceti sace tādise kamme bhikkhuno nakkhamati, diṭṭhāvikammampi katvā tathārūpā sāmaggī upetabbā, evaṃ vilomaggāho na gaṇhitabbo. Yatra pana uddhammaṃ ubbinayaṃ satthu sāsanaṃ dīpenti, tattha diṭṭhāvikammaṃ na vaṭṭati, paṭibāhitvā pakkamitabbaṃ.
“傲慢语者”是指:因贪、嗔、痴、慢而说傲慢之语,说黑话,开显无利益之人。“依他而语者”是指:自己无力以自然方式说与慢相应的话,转而依凭他人,如说“国王与我这样交谈,某大臣这样交谈,我的某位老师、戒师或三藏法师这样与我交谈”。“不善于语之连贯者”是指:不善于话语的连贯与决断的连贯。“不如法、不如律者”是指:不以真实事由举罪而成举罪者。显示巴利原文
Ussitamantī cāti lobhadosamohamānussannaṃ vācaṃ bhāsitā kaṇhavāco anatthakadīpano. Nissitajappīti attano dhammatāya ussadayuttaṃ bhāsituṃ na sakkoti; atha kho ‘‘mayā saddhiṃ rājā evaṃ kathesi, asukamahāmatto evaṃ kathesi, asuko nāma mayhaṃ ācariyo vā upajjhāyo vā tepiṭako mayā saddhiṃ evaṃ kathesī’’ti evaṃ aññaṃ nissāya jappati. Na ca bhāsānusandhikusaloti kathānusandhivacane ca vinicchayānusandhivacane ca akusalo hoti. Na yathādhamme yathāvinayeti na bhūtena vatthunā āpattiṃ sāretvā codetā hoti.
“抬高者”是指:以“我们的老师是大三藏法师、最上法说者”等方式抬高某人。“贬低者”是指:以“他难道不知罪吗?”等方式贬低某人。“执取非法”是指:执取非导向解脱的一方。“阻碍法”是指:阻碍导向解脱的一方。“多言杂语”是指:说众多无利益的话。显示巴利原文
Ussādetā hotīti ‘‘amhākaṃ ācariyo mahātepiṭako paramadhammakathiko’’tiādinā nayena ekaccaṃ ussādeti. Dutiyapade ‘‘āpattiṃ kiṃ so na jānātī’’tiādinā ekaccaṃ apasādeti. Adhammaṃ gaṇhātīti aniyyānikapakkhaṃ gaṇhāti. Dhammaṃ paṭibāhatīti niyyānikapakkhaṃ paṭibāhati. Samphañca bahuṃ bhāsatīti bahuṃ niratthakakathaṃ katheti.
“强行而为者”是指:未被请求、未被委以重任,唯凭慢心而僭越,在无权之处发言之人。“未作许可羯磨而作”是指:未行许可羯磨而行。“不如所见而解说者”是指:不将自己所持的见解置于前而解说;其含义是,舍弃己见,不如实地在非法等上执取为法等的见解而说话。显示巴利原文
Pasayha pavattā hotīti anajjhiṭṭho bhāre anāropite kevalaṃ mānaṃ nissāya ajjhottharitvā anadhikāre kathetā hoti. Anokāsakammaṃ kāretvāti okāsakammaṃ akāretvā pavattā hoti. Na yathādiṭṭhiyā byākatā hotīti yassa attano diṭṭhi taṃ purakkhatvā na byākatā ; laddhiṃ nikkhipitvā ayathābhuccaṃ adhammādīsu dhammādiladdhiko hutvā kathetā hotīti attho.
言说品释显示巴利原文
Vohāravaggavaṇṇanā
424 “不知罪之加行”是指:不知“此罪由身加行生起,此罪由语加行生起”。“不知罪之止息”是指:不知“此罪由说罪而止息,此罪由出罪而止息,此罪既非由说罪、也非由出罪而止息”。“不擅于罪之决断”是指:不知“于此事中,此是此罪”,不能就过失将对应的罪取出并确立。显示巴利原文
424.Āpattiyā payogaṃ na jānātīti ‘‘ayaṃ āpatti kāyappayogā, ayaṃ vacīpayogā’’ti na jānāti. Āpattiyā vūpasamaṃ na jānātīti ‘‘ayaṃ āpatti desanāya vūpasamati, ayaṃ vuṭṭhānena, ayaṃ neva desanāya na vuṭṭhānenā’’ti na jānāti. Āpattiyā na vinicchayakusalohotīti ‘‘imasmiṃ vatthusmiṃ ayaṃ āpattī’’ti na jānāti, dosānurūpaṃ āpattiṃ uddharitvā patiṭṭhāpetuṃ na sakkoti.
“不知诤事之生起”是指:不知“此诤事依十八种破僧事而生起,此依四种违犯,此依五种或七种罪聚,此依四种僧伽之事而生起”。“不知加行”是指:不知“此诤事有十二种根本加行,此有十四种根本加行,此有六种根本加行,此有一种根本加行”。所谓对于诤事,各自根本即是加行,不知这一切即是其义。“不知止息”是指:不知“此诤事由两种止息而止息,此由三种,此由四种,此由一种止息而止息”。“不擅于决断”是指:不知如何决断诤事而令其达到止息。显示巴利原文
Adhikaraṇasamuṭṭhānaṃ na jānātīti ‘‘idaṃ adhikaraṇaṃ aṭṭhārasa bhedakaravatthūni nissāya samuṭṭhāti, idaṃ catasso vipattiyo, idaṃ pañca vā satta vā āpattikkhandhe, idaṃ cattāri saṅghakiccāni nissāya samuṭṭhātī’’ti na jānāti. Payogaṃ na jānātīti ‘‘idaṃ adhikaraṇaṃ dvādasamūlappayogaṃ, idaṃ cuddasamūlappayogaṃ, idaṃ chamūlapayogaṃ, idaṃ ekamūlapayoga’’nti na jānāti. Adhikaraṇānañhi yathāsakaṃmūlameva payogā nāma honti, taṃ sabbampi na jānātīti attho. Vūpasamaṃ na jānātīti ‘‘idaṃ adhikaraṇaṃ dvīhi samathehi vūpasamati, idaṃ tīhi, idaṃ catūhi, idaṃ ekena samathena vūpasamatī’’ti na jānāti. Na vinicchayakusalo hotīti adhikaraṇaṃ vinicchinitvā samathaṃ pāpetuṃ na jānāti.
“不知羯磨”是指:不知呵责等七种羯磨。“不知羯磨之执行”是指:不知“此羯磨应以此方式执行”。“不知羯磨之事由”是指:不知“此是呵责羯磨之事由,此是依止等之事由”。“不知行持”是指:于七种羯磨中,不知下四种羯磨的十八种行持,以及三种举罪甘马的四十三种行持。“不知羯磨之止息”是指:不知“若有比丘履行行持后提出请求,即应令其羯磨止息,应令其说罪”。显示巴利原文
Kammaṃ na jānātīti tajjanīyādi sattavidhaṃ kammaṃ na jānāti. Kammassa karaṇaṃ na jānātīti ‘‘idaṃ kammaṃ iminā nīhārena kātabba’’nti na jānāti. Kammassa vatthuṃ na jānātīti ‘‘idaṃ tajjanīyassa vatthu, idaṃ niyassādīna’’nti na jānāti. Vattanti sattasu kammesu heṭṭhā catunnaṃ kammānaṃ aṭṭhārasavidhaṃ tividhassa ca ukkhepanīyakammassa tecattālīsavidhaṃ vattaṃ na jānāti. Kammassa vūpasamaṃ na jānātīti ‘‘yo bhikkhu vatte vattitvā yācati, tassa kammaṃ paṭippassambhetabbaṃ, accayo desāpetabbo’’ti na jānāti.
不知事由,即不知七种犯蕴的事由。不知因缘,即不知‘此学处制定于此城,此学处制定于此城’。不知制定,即不知制定、随制定、未生制定这三种制定。不知字句颠倒,即不知当面应说的字句;当该说‘佛世尊’时,却将字句颠倒组合成‘世尊佛’。显示巴利原文
Vatthuṃ na jānātīti sattannaṃ āpattikkhandhānaṃ vatthuṃ na jānāti. Nidānaṃ na jānātīti ‘‘idaṃ sikkhāpadaṃ imasmiṃ nagare paññattaṃ, idaṃ imasmi’’nti na jānāti. Paññattiṃ na jānātīti paññattianupaññattianuppannapaññattivasena tividhaṃ paññattiṃ na jānāti. Padapaccābhaṭṭhaṃ na jānātīti sammukhā kātabbaṃ padaṃ na jānāti. ‘‘Buddho bhagavā’’ti vattabbe ‘‘bhagavā buddho’’ti heṭṭhupariyaṃ katvā padaṃ yojeti.
且于律不善巧,即于律藏及注释书不善巧。显示巴利原文
Akusalo ca hoti vinayeti vinayapāḷiyañca aṭṭhakathāyañca akusalo hoti.
不知动议:简言之,动议有二种——即如说‘这是动议’这般已指示的,与未指示的。其中,未指示者名为‘业动议’,已指示者名为‘业句动议’。他完全不知这一切动议。不知动议的作法,即不知在九种场合中业动议的作法,以及在二种场合中业句动议的作法。不知动议的复诵,即不知‘此动议有一复诵,此动议有三复诵’。不知动议的止息,即不知忆念律、不痴律、与彼同罪、如草覆地这四种止息,若无动议则不能成就,因此他不知这是动议的止息。不知动议的平息,即对于由这四种动议止息所平息的诤事,他不知其平息为‘此平息是由动议所作’。显示巴利原文
Ñattiṃ na jānātīti saṅkhepato hi duvidhā ñatti – ‘‘esā ñattī’’ti evaṃ niddiṭṭhā ca aniddiṭṭhā ca. Tattha yā evaṃ aniddiṭṭhā, sā ‘‘kammañatti’’ nāma hoti. Yā niddiṭṭhā, sā ‘‘kammapādañatti’’ nāma, taṃ sabbena sabbaṃ ñattiṃ na jānāti. Ñattiyākaraṇaṃ na jānātīti navasu ṭhānesu kammañattiyā karaṇaṃ na jānāti, dvīsu ṭhānesu kammapādañattiyā. Ñattiyā anussāvananti ‘‘imissā ñattiyā ekā anussāvanā, imissā tisso’’ti na jānāti. Ñattiyā samathaṃ na jānātīti yvāyaṃ sativinayo, amūḷhavinayo, tassapāpiyasikā, tiṇavatthārakoti catubbidho samatho ñattiyā vinā na hoti, taṃ ñattiyā samathoti na jānāti. Ñattiyā vūpasamaṃ na jānātīti yaṃ adhikaraṇaṃ iminā catubbidhena ñattisamathena vūpasamati, tassa taṃ vūpasamaṃ ‘‘ayaṃ ñattiyā vūpasamo kato’’ti na jānāti.
不知经,即不知二部分别。不知随经,即不知四大教法。不知律,即不知犍度与附随。不知随律,即不知四大教法。且于处非处不善巧,即于因非因不善巧。显示巴利原文
Suttaṃ na jānātīti ubhatovibhaṅgaṃ na jānāti. Suttānulomaṃ na jānātīti cattāro mahāpadese na jānāti. Vinayaṃ na jānātīti khandhakaparivāraṃ na jānāti. Vinayānulomaṃ na jānātīti cattāro mahāpadeseyeva na jānāti. Na ca ṭhānāṭhānakusaloti kāraṇākāraṇakusalo na hoti.
不知法,即除律藏外,不知其余二藏。不知随法,即不知经藏中的四大教法。不知律,即不知犍度与附随。不知随律,即不知四大教法。然而此处并未包含二部分别,因此《库伦达》中所说的“不知律,即不知全部律藏”,此说不应采纳。又,于前后不善巧,即于前说与后说不善巧。其余一切,皆可从其反面推知,且前文已加阐明,故皆浅显易明。显示巴利原文
Dhammaṃ na jānātīti ṭhapetvā vinayapiṭakaṃ avasesaṃ piṭakadvayaṃ na jānāti. Dhammānulomaṃ na jānātīti suttantike cattāro mahāpadese na jānāti. Vinayaṃ na jānātīti khandhakaparivārameva na jānāti. Vinayānulomaṃ na jānātīti cattāro mahāpadese na jānāti. Ubhatovibhaṅgā panettha asaṅgahitā honti, tasmāyaṃ kurundiyaṃ vuttaṃ – ‘‘vinayanti sakalaṃ vinayapiṭakaṃ na jānātī’’ti taṃ na gahetabbaṃ. Na ca pubbāparakusalo hotīti purekathāya ca pacchākathāya ca akusalo hoti. Sesaṃ sabbattha vuttapaṭipakkhavasena ñeyyattā pubbe pakāsitattā ca uttānamevāti.
见表明业品注释显示巴利原文
Diṭṭhāvikammavaggavaṇṇanā
425 425. 于“见表明业品”中——见表明业:即诸见的表明;这是对名为“犯之发露”的律业的增语,即阐明见解。于无罪而表明见:即把无罪说为有罪而发露,这是其义。于不归发露者:即于重罪表明见;即发露桑喀地谢沙及波罗夷,这是其义。于已发露者:即于轻罪也已发露而表明见;即对已发露者再次发露,这是其义。显示巴利原文
425. Diṭṭhāvikammavagge – diṭṭhāvikammāti diṭṭhīnaṃ āvikammāni; laddhippakāsanāni āpattidesanāsaṅkhātānaṃ vinayakammānametaṃ adhivacanaṃ. Anāpattiyā diṭṭhiṃ āvi karotīti anāpattimeva āpattīti desetīti attho . Adesanāgāminiyāti garukāpattiyā diṭṭhiṃ āvikaroti; saṅghādisesañca pārājikañca desetīti attho. Desitāyāti lahukāpattiyāpi desitāya diṭṭhiṃ āvikaroti; desitaṃ puna desetīti attho.
“以四五而见”:即如同在四五人面前表明其见那样,如是而表明;意思是四五人一同发露犯,这是它的含义。“以心意慢”:即依名为“心”的慢而表明见;不借由言语分别,唯以心发露犯,这是它的含义。显示巴利原文
Catūhi pañcahi diṭṭhinti yathā catūhi pañcahi diṭṭhi āvikatā hoti, evaṃ āvikaroti; cattāro pañca janā ekato āpattiṃ desentīti attho. Manomānasenāti manasaṅkhātena mānasena diṭṭhiṃ āvikaroti; vacībhedaṃ akatvā citteneva āpattiṃ desetīti attho.
“于别住者”:即于见解别住者或羯磨别住者的近处表明见;也就是发露犯,这是它的含义。“于别界者”:即使是同住者,若立于别界,也在其近处表明见。因为立于殿堂界者,不得对立于界隙者发露犯;立于界隙者,也不得对立于不离界者发露犯。“于未作者”:即对被举罪者,或对其布萨自恣已被搁置者,于其近处发露犯,这是它的含义。显示巴利原文
Nānāsaṃvāsakassāti laddhinānāsaṃvāsakassa vā kammanānāsaṃvāsakassa vā santike diṭṭhiṃ āvikaroti; āpattiṃ desetīti attho. Nānāsīmāyāti samānasaṃvāsakassāpi nānāsīmāya ṭhitassa santike āvikaroti. Māḷakasīmāya hi ṭhitena sīmantarikāya ṭhitassa sīmantarikāya vā ṭhitena avippavāsasīmāya ṭhitassāpi āpattiṃ desetuṃ na vaṭṭati. Apakatattassāti ukkhittakassa vā, yassa vā uposathapavāraṇā ṭhapitā honti, tassa santike desetīti attho.
430 “不能作许可业”:即不能胜任、不应作,这是它的含义。在此,“未作者”亦指被举罪者及布萨自恣被搁置者。“欲令退转”:即欲令其从教法退转。显示巴利原文
430.Nālaṃ okāsakammaṃ kātunti na pariyattaṃ kātuṃ; na kātabbanti attho. Idhāpi apakatatto ukkhittako ca ṭhapitauposathapavāraṇo ca. Cāvanādhippāyoti sāsanato cāvetukāmo.
432 432. 由于愚钝、由于痴迷:即因愚钝的状态、痴迷的状态,即便得到解释也无法了知,只是彰显自身的迷惑而问,犹如狂人。恶欲者:即怀着“人们将因此而尊敬我”的恶欲而问。轻蔑者:即欲加以轻蔑而问。于其他回答中,理趣亦同。其余一切皆是浅显易明的。于自取品与头陀支品中,若有应说者,一切皆如前已说。显示巴利原文
432.Mandattāmomūhattāti mandabhāvena momūhabhāvena vissajjitampi jānituṃ asamattho, kevalaṃ attano momūhabhāvaṃ pakāsentoyeva pucchati ummattako viya. Pāpicchoti ‘‘evaṃ maṃ jano sambhāvessatī’’ti pāpikāya icchāya pucchati. Paribhavāti paribhavaṃ āropetukāmo hutvā pucchati. Aññabyākaraṇesupi eseva nayo. Sesaṃ sabbattha uttānamevāti. Attādānavagge ca dhutaṅgavagge ca yaṃ vattabbaṃ siyā, taṃ sabbaṃ heṭṭhā vuttameva.
妄语品注释。显示巴利原文
Musāvādavaggavaṇṇanā
444 444. 于妄语品中——趣波罗夷,即导致波罗夷;达到波罗夷罪的状态,这是其义。于其余者,理趣亦同。其中,无有而说上人法之妄语,是趣波罗夷;以无根的波罗夷诽谤之妄语,是趣桑喀地谢沙;以“住在你精舍者”等暗示方式,对明知者所说之妄语,是趣偷兰遮;对不知者,是趣恶作;依“故意妄语者波逸提”而来者,应知是趣波逸提。显示巴利原文
444. Musāvādavagge – pārājikaṃ gacchatīti pārājikagāmī; pārājikāpattibhāvaṃ pāpuṇātīti attho. Itaresupi eseva nayo. Tattha asantauttarimanussadhammārocanamusāvādo pārājikagāmī, amūlakena pārājikena anuddhaṃsanamusāvādo saṅghādisesagāmī, ‘‘yo te vihāre vasatī’’tiādinā pariyāyena jānantassa vuttamusāvādo thullaccayagāmī, ajānantassa dukkaṭagāmī, ‘‘sampajānamusāvāde pācittiya’’nti āgato pācittiyagāmīti veditabbo.
“因不见”:指因不见持律者。若于如法、不如法事生疑,见持律者后,询问如法与不如法的性质,便舍不如法而行如法;然而若不见彼,则将不如法者作如法想而行,便犯戒。如此本应犯之罪,因见持律者而不犯,唯因不见而犯,故说“因不见”。“因不闻”:即使住在同一住处,若不前往侍奉持律者、询问如法与不如法,或不听闻他人所说,亦会犯戒,故说“因不闻”。“因昏睡”:指因昏睡的状态。共宿之戒亦因昏睡状态而犯。因于不如法生起如法想而犯者,则因有如是之想而犯。因失念者,以过一夜等方式,犯应犯之戒。其余各处皆清晰明了。显示巴利原文
Adassanenāti vinayadharassa adassanena. Kappiyākappiyesu hi kukkucce uppanne vinayadharaṃ disvā kappiyākappiyabhāvaṃ paṭipucchitvā akappiyaṃ pahāya kappiyaṃ kareyya, taṃ apassanto pana akappiyampi kappiyanti karonto āpajjati. Evaṃ āpajjitabbaṃ āpattiṃ vinayadharassa dassanena nāpajjati, adassaneneva āpajjati, tena vuttaṃ ‘‘adassanenā’’ti. Assavanenāti ekavihārepi vasanto pana vinayadharassa upaṭṭhānaṃ gantvā kappiyākappiyaṃ apucchitvā vā aññesañca vuccamānaṃ asuṇanto āpajjatiyeva, tena vuttaṃ ‘‘assavanenā’’ti. Pasuttakatāti pasuttakatāya. Sahagāraseyyañhi pasuttakabhāvenapi āpajjati. Akappiye kappiyasaññitāya āpajjanto pana tathāsaññī āpajjati. Satisammosā ekarattātikkamādivasena āpajjitabbaṃ āpajjati. Sesaṃ sabbattha uttānamevāti.
比丘尼教诫品注释。显示巴利原文
Bhikkhunovādavaggavaṇṇanā
450 比丘尼品——“为不得利”者,意为为令其不得四种资具;即为了使其无法获得资具而奔走、努力。“为不利”者,指为加诸不利与恶名而奔走。“为无住处”者,意为为令其无处安住;即为了将其从所住的村落区域中驱逐出去。“令交往”者,指为令其行非法事而令其与彼交往。显示巴利原文
450. Bhikkhunivagge – alābhāyāti catunnaṃ paccayānaṃ alābhatthāya; yathā paccaye na labhanti, tathā parisakkati vāyamatīti attho. Anatthāyāti anatthaṃ kalisāsanaṃ āropento parisakkati. Avāsāyāti avāsatthāya; yasmiṃ gāmakhette vasanti, tato nīharaṇatthāya. Sampayojetīti asaddhammapaṭisevanatthāya sampayojeti.
451 “尊者,比丘尼具足多少支分,方可对其作羯磨?”此问是针对七种羯磨中的某一种而提出的。显示巴利原文
451. ‘‘Katihi nu kho bhante aṅgehi samannāgatāya bhikkhuniyā kammaṃ kātabba’’nti sattannaṃ kammānaṃ aññataraṃ sandhāya pucchati.
454 “不应共论”者,指不应谈论关于如法不如法、名色分别、止观等分类的论题。然而,因为漏尽比丘已不再有妄语,能作为此类论题的大师而宣说,他人则不能;因此,在第一组五法中,以“非无学者”遮止后,在第二组五法中,便宣说了“无学者”等内容。显示巴利原文
454.Na sākacchātabboti kappiyākappiyanāmarūpaparicchedasamathavipassanādibhedo kathāmaggo na kathetabbo. Yasmā pana khīṇāsavo bhikkhu na visaṃvādeti, tathārūpassa kathāmaggassa sāmī hutvā katheti, na itaro; tasmā paṭhamapañcake ‘‘na asekkhenā’’ti paṭikkhipitvā dutiyapañcake ‘‘asekkhenā’’tiādi vuttaṃ.
“未得义无碍解”者,指未依注释书而得无碍解,未达分类智。“未得法无碍解”者,指于巴利法中未得无碍解。“未得词无碍解”者,指于世俗言辞中未得无碍解。“未得辩无碍解”者,指于名为辩才的义无碍解等诸智中未得无碍解。“未省察如解脱之心”者,指虽依四种果而得解脱,却未以十九种省察来审察如解脱之心。其余各处皆清晰明了。显示巴利原文
Na atthapaṭisambhidāpattoti aṭṭhakathāya paṭisambhidāpatto pabhedagatañāṇappatto na hoti. Na dhammapaṭisambhidāpattoti pāḷidhamme paṭisambhidāpatto na hoti. Na niruttipaṭisambhidāpattoti vohāraniruttiyaṃ paṭisambhidāpatto na hoti. Na paṭibhānapaṭisambhidāpattoti yāni tāni paṭibhānasaṅkhātāni atthapaṭisambhidādīni ñāṇāni, tesu paṭisambhidāpatto na hoti. Yathāvimuttaṃcittaṃ na paccavekkhitāti catunnaṃ phalavimuttīnaṃ vasena yathāvimuttaṃ cittaṃ ekūnavīsatibhedāya paccavekkhaṇāya na paccavekkhitā hoti. Sesaṃ sabbattha uttānamevāti.
选派裁决品注释显示巴利原文
Ubbāhikavaggavaṇṇanā
455 “不善于义”者,指不善于注释书,于提取义理不熟练。“不善于法”者,指因未从师受持,故于巴利不熟练,非巴利中的勇锐者。“不善于词”者,指不善于别语及世俗言辞。“不善于文”者,指不善于依缓急等安立圆满文句,即不精通字母分别之义。“不善于前后”者,指不善于义理之前后、法之前后、词之前后、文之前后,以及前说与后说。显示巴利原文
455. Ubbāhikavagge – na atthakusaloti na aṭṭhakathākusalo; atthuddhāre cheko na hoti. Na dhammakusaloti ācariyamukhato anuggahitattā pāḷiyaṃ na kusalo, na pāḷisūro. Naniruttikusaloti bhāsantaravohāre na kusalo. Na byañjanakusaloti sithiladhanitādivasena parimaṇḍalabyañjanāropane kusalo na hoti; na akkharaparicchede nipuṇoti attho. Na pubbāparakusaloti atthapubbāpare dhammapubbāpare niruttipubbāpare byañjanapubbāpare purekathāpacchākathāsu ca na kusalo hoti.
“易怒者”等,是因为被忿怒等所制伏的人不知合理与不合理,无法裁决,故如此说。“令消失者,非令忆念者”,指令其迷惑者,非令生正念者;意思是令举罪者和被举罪者的言说陷入迷惑、遭到遮蔽,而不令其忆念。此处选派裁决品中其余内容皆清晰明了。显示巴利原文
Kodhanotiādīni yasmā kodhādīhi abhibhūto kāraṇākāraṇaṃ na jānāti, vinicchituṃ na sakkoti, tasmā vuttāni. Pasāretā hotino sāretāti mohetā hoti, na satiuppādetā; codakacuditakānaṃ kathaṃ moheti pidahati na sāretīti attho. Sesamettha ubbāhikavagge uttānamevāti.
诤事平息品注释显示巴利原文
Adhikaraṇavūpasamavaggavaṇṇanā
457 灭诤品——“重个人”者,思惟“此是我和尚,此是我阿阇梨”等,期望其得胜,便宣说“非法为法”。“重僧伽”者,指不舍法与律而作裁决者,名为重僧伽。为得衣等资具而裁决者,名为重利养者;不为那些资具而如法裁决者,名为重正法者。显示巴利原文
457. Adhikaraṇavūpasamavagge – puggalagaru hotīti ‘‘ayaṃ me upajjhāyo, ayaṃ me ācariyo’’tiādīni cintetvā tassa jayaṃ ākaṅkhamāno ‘‘adhammaṃ dhammo’’ti dīpeti. Saṅghagaru hotīti dhammañca vinayañca amuñcitvā vinicchinanto saṅghagaruko nāma hoti. Cīvarādīni gahetvā vinicchinanto āmisagaruko nāma hoti, tāni aggahetvā yathādhammaṃ vinicchinanto saddhammagaruko nāma hoti.
458 “优波离,以五种相”者,指僧团由五种原因而分裂——以羯磨、以诵戒、以言说、以宣告、以取筹。其中,以羯磨者,指以白等四种羯磨中的某一种羯磨。以诵戒者,指以五种巴帝摩卡诵中的某一种诵。以言说者,指以种种理由,宣说“非法为法”等十八种破僧事。以宣告者,指作如是言:“汝等岂不知我出身高族、多闻而出家?如我者竟会持非法、非律、背离师教,汝等生起此念实为不当。于我,无间地狱岂非如青莲池般清凉?我岂不怖畏恶趣?”于耳边如是宣告。以取筹者,指如此宣告后,为令生起支持之心,使其成就不退转法,而说“取此筹”令取筹。显示巴利原文
458.Pañcahupāli ākārehīti pañcahi kāraṇehi saṅgho bhijjati – kammena, uddesena, voharanto, anussāvanena, salākaggāhenāti. Ettha kammenāti apalokanādīsu catūsu kammesu aññatarena kammena. Uddesenāti pañcasu pātimokkhuddesesu aññatarena uddesena. Voharantoti kathayanto; tāhi tāhi upapattīhi ‘‘adhammaṃ dhammo’’tiādīni aṭṭhārasa bhedakaravatthūni dīpento . Anussāvanenāti ‘‘nanu tumhe jānātha mayhaṃ uccākulā pabbajitabhāvaṃ bahussutabhāvañca, mādiso nāma uddhammaṃ ubbinayaṃ satthu sāsanaṃ gāheyyāti cittampi uppādetuṃ tumhākaṃ yuttaṃ, kiṃ mayhaṃ avīci nīluppalavanamiva sītalo, kimahaṃ apāyato na bhāyāmī’’tiādinā nayena kaṇṇamūle vacībhedaṃ katvā anussāvanena. Salākaggāhenāti evaṃ anussāvetvā tesaṃ cittaṃ upatthambhetvā anivattidhamme katvā ‘‘gaṇhatha imaṃ salāka’’nti salākaggāhena.
此处,唯以羯磨或诵戒为标准,而言说、宣告、取筹只是前方便。因为,在阐明十八事时,为令人生起兴趣,虽经宣告并以筹选取,僧团仍未分裂。然而,当如此以筹选取四人或更多之后,若作别众羯磨或别众说戒,此时僧团便名为分裂。因此,我们在《破僧犍度注释》中所说——“如此,在十八事中阐明任何一事,以种种理由令人信受‘取此筹,乐此筹’,然后以筹选取,若作别众僧羯磨,僧团即分裂。然而,在《附随》中说:‘优波离,以五种行相,僧团分裂。’这与此处所说的破僧特征在意义上并无差别。这一无差别的意义,我们将在那里阐明”——此义已得阐明。显示巴利原文
Ettha ca kammameva uddeso vā pamāṇaṃ, vohārānussāvanasalākaggāhā pana pubbabhāgā. Aṭṭhārasavatthudīpanavasena hi voharante tattha rucijananatthaṃ anussāvetvā salākāya gāhitāyapi abhinnova hoti saṅgho. Yadā pana evaṃ cattāro vā atireke vā salākaṃ gāhetvā āveṇikaṃ kammaṃ vā uddesaṃ vā karoti, tadā saṅgho bhinno nāma hoti. Iti yaṃ saṅghabhedakakkhandhakavaṇṇanāyaṃ avocumhā ‘‘evaṃ aṭṭhārasasu vatthūsu yaṃkiñci ekampi vatthuṃ dīpetvā tena tena kāraṇena ‘imaṃ gaṇhatha, imaṃ rocethā’ti saññāpetvā salākaṃ gāhetvā visuṃ saṅghakamme kate saṅgho bhinno hoti. Parivāre pana ‘pañcahi, upāli, ākārehi saṅgho bhijjatī’tiādi vuttaṃ. Tassa iminā idha vuttena saṅghabhedalakkhaṇena atthato nānākaraṇaṃ natthi. Taṃ panassa nānākaraṇābhāvaṃ tattheva pakāsayissāmā’’ti, svāyaṃ pakāsito hoti.
“已制定”即此已被制定。于何处制定?于《仪法犍度》中。因于该处,制定了十四种犍度仪法。故说:“优波离,此乃我为外来比丘制定的外来比丘仪法”等。优波离,即便如此,此亦成僧团裂痕,而非僧团分裂——至此仅为僧团裂痕而已,尚未达至僧团分裂;然此僧团裂痕逐渐增长,则会导致僧团分裂,此为义理所在。“随夜”即随顺夜间的份量;意思是随顺长老。“作别众状态”即作别众的认定。“作羯磨非羯磨”即执取僧团羯磨,种种或大或小地作羯磨。其余在此处及《灭诤犍度》中所述,皆甚明了。显示巴利原文
Paññattetanti paññattaṃ etaṃ. Kva paññattaṃ? Vattakkhandhake. Tatra hi cuddasa khandhakavattāni paññattāni. Tenāha – ‘‘paññattetaṃ, upāli, mayā āgantukānaṃ bhikkhūnaṃ āgantukavatta’’ntiādi. Evampi kho upāli saṅgharāji hoti, no ca saṅghabhedoti ettāvatā hi saṅgharājimattameva hoti, na tāva saṅghabhedo; anupubbena pana ayaṃ saṅgharāji vaḍḍhamānā saṅghabhedāya saṃvattatīti attho. Yathārattanti rattiparimāṇānurūpaṃ; yathātheranti attho. Āvenibhāvaṃ karitvāti visuṃ vavatthānaṃ karitvā. Kammākammāni karontīti aparāparaṃ saṅghakammaṃ upādāya khuddakāni ceva mahantāni ca kammāni karonti. Sesametthāpi adhikaraṇavūpasamavagge uttānameva.
破僧者二品注释显示巴利原文
Saṅghabhedakavaggadvayavaṇṇanā
459 在《破僧二品》中——“执持邪见以羯磨”者,即于那些非法等之中,执持“非法等为法”之见,成为如此邪见者后,秉持该邪见,以法等名义加以阐明,作别众羯磨。如此,由执持邪见而作羯磨,以此种方式所作,执持邪见与羯磨合为五支,即“优波离,以此五支”云云,此即一个五支中的义理连结。依此理,一切五支应知。在此,“宣言”等三支亦是依先前方便而说。而依羯磨说戒,则可了知其不可治疗的性质。其余一切处皆甚明了。在此,并无任何先前未阐述之理。显示巴利原文
459. Saṅghabhedavaggadvaye – vinidhāya diṭṭhiṃ kammenāti tesu adhammādīsu adhammādayo eteti evaṃdiṭṭhikova hutvā taṃ diṭṭhiṃ vinidhāya te dhammādivasena dīpetvā visuṃ kammaṃ karoti. Iti yaṃ vinidhāya diṭṭhiṃ kammaṃ karoti, tena evaṃ katena vinidhāya diṭṭhiṃ kammena saddhiṃ pañcaṅgāni honti, ‘‘imehi kho upāli pañcahaṅgehī’’ti ayamekasmiṃ pañcake atthayojanā . Etena nayena sabbapañcakāni veditabbāni. Etthāpi ca vohārādi aṅgattayaṃ pubbabhāgavaseneva vuttaṃ. Kammuddesavasena pana atekicchatā veditabbā. Sesaṃ sabbattha uttānameva. Na hettha kiñci atthi yaṃ pubbe avuttanayaṃ.
住处比丘品注释显示巴利原文
Āvāsikavaggavaṇṇanā
461 在《住处比丘品》中——“如持来而放置”即如带来后放置。显示巴利原文
461. Āvāsikavagge – yathābhataṃ nikkhittoti yathā āharitvā ṭhapito.
462 “律之解说”:指对律藏问题的解答。“使了知”:即确定、阐明、讲述。其余内容在此皆甚明了。显示巴利原文
462.Vinayabyākaraṇāti vinayapañhe vissajjanā. Pariṇāmetīti niyāmeti dīpeti katheti. Sesamettha uttānameva.
咖提那衣铺设品注释显示巴利原文
Kathinatthāravaggavaṇṇanā
467 在《咖提那衣铺设品》中——“入暗者”:即身处暗处者;因为,若礼拜他,额头可能会碰到床脚等处。“不作意者”:即因忙于事务而对礼拜不作意者。“睡眠者”:即进入睡眠者。“同一转向者”:指转向一边、与敌对一方站在一起、怀有敌意的异类人,称为不可礼拜者;若有人礼拜他,他甚至会用脚踢打。“心在他处者”:即正在思考其他事情者。显示巴利原文
467. Kathinatthāravagge – otamasikoti andhakāragato; tañhi vandantassa mañcapādādīsupi nalāṭaṃ paṭihaññeyya. Asamannāharantoti kiccayapasutattā vandanaṃ asamannāharanto. Suttoti niddaṃ okkanto. Ekāvattoti ekato āvatto sapattapakkhe ṭhito verī visabhāgapuggalo vuccati; ayaṃ avandiyo. Ayañhi vandiyamāno pādenapi pahareyya. Aññavihitoti aññaṃ cintayamāno.
“正在嚼食者”:指正在嚼食粉食等食物的人。正在进行大小便者,因处于不宜之处,不可礼拜。“被举罪者”:指由三种举罪甘马中任何一种所举者,不可礼拜。然而,被处以呵责等羯磨的四种人,仍可礼拜。也可与他们一起进行布萨和自恣。从最初所说的不可礼拜者当中,唯有礼拜裸体者与被举罪者,方为犯戒。对其余者,则由于状态不合宜及中间所述的原因,禁止礼拜。自此以下,后受具足戒等十种人,只因属于犯戒之缘而不可礼拜;因为若礼拜他们,必定犯戒。如此,在这五组五法中,礼拜十三种人者无犯,礼拜十二种人者犯戒。显示巴利原文
Khādantoti piṭṭhakhajjakādīni khādanto. Uccārañca passāvañca karonto anokāsagatattā avandiyo. Ukkhittakoti tividhenapi ukkhepanīyakammena ukkhittako avandiyo. Tajjanīyādikammakatā pana cattāro vanditabbā. Uposathapavāraṇāpi tehi saddhiṃ labbhanti. Ādito paṭṭhāya ca vuttesu avandiyesu naggañca ukkhittakañca vandantasseva āpatti. Itaresaṃ pana asāruppaṭṭhena ca antarā vuttakāraṇena ca vandanā paṭikkhittā. Ito paraṃ pacchāupasampannādayo dasapi āpattivatthubhāveneva avandiyā. Te vandantassa hi niyameneva āpatti. Iti imesu pañcasu pañcakesu terasa jane vandantassa anāpatti, dvādasannaṃ vandanāya āpatti.
468 “应礼拜的阿阇梨”,指出家阿阇梨、受具足戒阿阇梨、依止阿阇梨、教授阿阇梨、教诫阿阇梨,这五种阿阇梨都应礼拜。其余各处皆甚明了。显示巴利原文
468.Ācariyovandiyoti pabbajjācariyo upasampadācariyo nissayācariyo uddesācariyo ovādācariyoti ayaṃ pañcavidhopi ācariyo vandiyo. Sesaṃ sabbattha uttānamevāti.