礼敬彼世尊、阿拉汉、正自觉者
律藏·《附随》的义注
Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa · Vinayapiṭake · Parivāra-aṭṭhakathā
十六大结合义注
22 段
概念分别的章节注释
Paññattivāravaṇṇanā
于教法中,清净之《附随》即名为“附随”;
法蕴之身的诸《犍度》,则紧随其后。
凡已登上此总纲者,其先来之法门
我今舍之,而为隐微未显之义作此诠释。
Visuddhaparivārassa , parivāroti sāsane; Dhammakkhandhasarīrassa, khandhakānaṃ anantarā. Saṅgahaṃ yo samāruḷho, tassa pubbāgataṃ nayaṃ; Hitvā dāni karissāmi, anuttānatthavaṇṇanaṃ.
1在这里,针对“那位世尊……乃至……施设”这样展开的提问,先给出简要含义:那位世尊为了让教法长久住世,被法将(舍利弗)以对正法的敬重与崇敬所激发的力量将合掌举到头顶恳请之后,依据十种理由而施设了律制。那位世尊以了知每一学处施设时机的智慧而了知,以观见每一学处施设之十种理由的智慧而观见;又以宿住随念等而了知,以天眼而观见,以三明或六通而了知,以在任何地方都无障碍的一切眼而观见,以能了知一切法的智慧而了知,以极其清净的肉眼——超越一切众生眼所行境,也能看见墙壁等障碍之外的色法——而观见,以能成就自身利益、以定为所依的通达智慧而了知,以能成就他人利益、以悲为所依的说法智慧而观见。也就是那位阿拉汉、正自觉者,对于“最初施设的巴拉基格,是在哪里施设的?是针对谁施设的?是在什么事上施设的?那里有施设……乃至……是由谁带来的?”
1. Tattha yaṃ tena bhagavatā…pe… paññattanti ādinayappavattāya tāva pucchāya ayaṃ saṅkhepattho – yo so bhagavā sāsanassa ciraṭṭhitikatthaṃ dhammasenāpatinā saddhammagāravabahumānavegasamussitaṃ añjaliṃ sirasmiṃ patiṭṭhāpetvā yācito dasa atthavase paṭicca vinayapaññattiṃ paññapesi, tena bhagavatā tassa tassa sikkhāpadassa paññattikālaṃ jānatā, tassā tassā sikkhāpadapaññattiyā dasa atthavase passatā; apica pubbenivāsādīhi jānatā, dibbena cakkhunā passatā, tīhi vijjāhi chahi vā pana abhiññāhi jānatā, sabbattha appaṭihatena samantacakkhunā passatā, sabbadhammajānanasamatthāya paññāya jānatā, sabbasattānaṃ cakkhuvisayātītāni tirokuṭṭādigatāni cāpi rūpāni ativisuddhena maṃsacakkhunā ca passatā, attahitasādhikāya samādhipadaṭṭhānāya paṭivedhapaññāya jānatā, parahitasādhikāya karuṇāpadaṭṭhānāya desanāpaññāya passatā, arahatā sammāsambuddhena ‘‘yaṃ paṭhamaṃ pārājikaṃ paññattaṃ, taṃ kattha paññattaṃ, kaṃ ārabbha paññattaṃ, kismiṃ vatthusmiṃ paññattaṃ, atthi tattha paññatti…pe… kenābhata’’nti.
2在回答问题时,“那位世尊——知者、见者、阿拉汉、正自觉者——最初制定巴拉基格”这一句,只是把提问中已经出现的开头部分简略地重述了一下。接着又用“在哪里制定?在毗舍离制定;针对谁制定?针对苏丁那·咖兰达之子制定”这样的方式,把每一个词再逐一提问后作答。
“一制”,就是“若有比丘行淫法,即犯巴拉基格,不共住”这一条制定。
“二随制”,就是根据猕猴一事和瓦吉之子比丘一事所说的“乃至与畜生”以及“未舍学处”这两条——这就是二随制。
到这里,“其中是否有制、随制、未生制”这个问题中的两个部分已经回答完了。为了回答第三部分,就说“其中没有未生制”。所谓未生制,是指为尚未生起的过失而预先制定;它只依据八敬法而对比丘尼才有,别处没有,所以说“其中没有未生制”。
“普遍制”,是指在中印度和边地都通行的规定。以持律者为第五人的僧团授达上、多层底鞋、经常洗浴、以皮革作敷具,这四条学处只在印度中部制定,只有在那里才犯这些罪,边地则不犯。其余所有学处,都叫普遍制。
2. Pucchāvissajjane pana ‘‘yaṃ tena bhagavatā jānatā passatā arahatā sammāsambuddhena paṭhamaṃ pārājika’’nti idaṃ kevalaṃ pucchāya āgatassa ādipadassa paccuddharaṇamattameva, ‘‘kattha paññattanti vesāliyā paññattaṃ; kaṃ ārabbhāti sudinnaṃ kalandaputtaṃ ārabbhā’’ti evamādinā pana nayena punapi ettha ekekaṃ padaṃ pucchitvāva vissajjitaṃ. Ekā paññattīti ‘‘yo pana bhikkhu methunaṃ dhammaṃ paṭiseveyya pārājiko hoti asaṃvāso’’ti ayaṃ ekā paññatti. Dve anupaññattiyoti ‘‘antamaso tiracchānagatāyapī’’ti ca, ‘‘sikkhaṃ apaccakkhāyā’’ti ca makkaṭivajjiputtakavatthūnaṃ vasena vuttā – imā dve anupaññattiyo. Ettāvatā ‘‘atthi tattha paññatti anupaññatti anuppannapaññattī’’ti imissā pucchāya dve koṭṭhāsā vissajjitā honti. Tatiyaṃ vissajjetuṃ pana ‘‘anuppannapaññatti tasmiṃ natthī’’ti vuttaṃ. Ayañhi anuppannapaññatti nāma anuppanne dose paññattā; sā aṭṭhagarudhammavasena bhikkhunīnaṃyeva āgatā, aññatra natthi. Tasmā vuttaṃ ‘‘anuppannapaññatti tasmiṃ natthī’’ti. Sabbatthapaññattīti majjhimadese ceva paccantimajanapadesu ca sabbatthapaññatti. Vinayadharapañcamena gaṇena ‘‘upasampadā, guṇaṅguṇūpāhanā, dhuvanahānaṃ, cammattharaṇa’’nti imāni hi cattāri sikkhāpadāni majjhimadeseyeva paññatti. Ettheva etehi āpatti hoti, na paccantimajanapadesu. Sesāni sabbāneva sabbatthapaññatti nāma.
“共通制定”是指比丘和比丘尼共同制定的规定;只为比丘或只为比丘尼制定的学处,就叫“不共通制定”。而这一条是因为比丘的事情发生后,也为比丘尼制定了:“若有比丘尼故意行淫法,乃至与畜生行淫,也犯巴拉基格,不共住。”比丘尼那边并没有另外的详细解释,但学处本身是有的,因此说它是“共通制定”。“两者都制定”也是同样的道理。这里差别只在文字表述上,因为对比丘和比丘尼来说是共通的,所以叫“共通制定”;因为对两者都制定了,所以叫“两者都制定”。但在意义上并没有差别。
Sādhāraṇapaññattīti bhikkhūnañceva bhikkhunīnañca sādhāraṇapaññatti; suddhabhikkhūnameva hi suddhabhikkhunīnaṃ vā paññattaṃ sikkhāpadaṃ asādhāraṇapaññatti nāma hoti. Idaṃ pana bhikkhuṃ ārabbha uppanne vatthusmiṃ ‘‘yā pana bhikkhunī chandaso methunaṃ dhammaṃ paṭiseveyya, antamaso tiracchānagatenapi pārājikā hoti asaṃvāsā’’ti bhikkhunīnampi paññattaṃ, vinītakathāmattameva hi tāsaṃ natthi, sikkhāpadaṃ pana atthi, tena vuttaṃ ‘‘sādhāraṇapaññattī’’ti. Ubhatopaññattiyampi eseva nayo. Byañjanamattameva hi ettha nānaṃ, bhikkhūnaṃ bhikkhunīnampi sādhāraṇattā sādhāraṇapaññatti, ubhinnampi paññattattā ubhatopaññattīti. Atthe pana bhedo natthi.
“包含在因缘中”是指:在“若有罪过,他应当发露”这句话里,因为涵盖了一切罪过,所以叫“包含在因缘中”;意思是含摄在因缘之内。通过第二类诵出,是说:虽然它已包含在因缘中、被因缘所摄,但仍然通过第二类诵出而被诵出,即“此中四种巴拉基格法”等。四种坏失,是指戒坏失等。前两种罪蕴叫作戒坏失,其余五种叫作行坏失。邪见和执取极端之见叫作见坏失,为了活命而制定的六条学处叫作活命坏失。这样,在这四种坏失中,这个巴拉基格就叫作戒坏失。
Nidānogadhanti ‘‘yassa siyā āpatti so āvikareyyā’’ti ettha sabbāpattīnaṃ anupaviṭṭhattā nidānogadhaṃ; nidāne anupaviṭṭhanti attho. Dutiyena uddesenāti nidānogadhaṃ nidānapariyāpannampi samānaṃ ‘‘tatrime cattāro pārājikā dhammā’’tiādinā dutiyeneva uddesena uddesaṃ āgacchati. Catunnaṃ vipattīnanti sīlavipattiādīnaṃ. Paṭhamā hi dve āpattikkhandhā sīlavipatti nāma, avasesā pañca ācāravipatti nāma. Micchādiṭṭhi ca antaggāhikadiṭṭhi ca diṭṭhivipatti nāma, ājīvahetu paññattāni cha sikkhāpadāni ājīvavipatti nāma. Iti imāsaṃ catunnaṃ vipattīnaṃ idaṃ pārājikaṃ sīlavipatti nāma hoti.
由一种等起,是指由具有两支的一种等起。因为在这里,心是一支,而他是以身犯罪,所以说由身与心等起。以两种止法而得平息,意思是:当他被当面询问“你犯戒了吗”时,他承认“是的,我犯了”,就在那时,诤斗、吵骂、纷争便都平息了,而且能够把那个人排除在外,举行伍波萨他或自恣。这样,依现前毗尼和自言毗尼这两种止法而得平息,也不会因此产生任何祸患。至于在上面制戒篇中所说的“不以哪一种止法而得平息”,那是就这个意思说的:若应用那种止法,就无法作出无犯的判定。
Ekena samuṭṭhānenāti dvaṅgikena ekena samuṭṭhānena. Ettha hi cittaṃ aṅgaṃ hoti, kāyena pana āpattiṃ āpajjati. Tena vuttaṃ ‘‘kāyato ca cittato ca samuṭṭhātī’’ti. Dvīhi samathehi sammatīti ‘‘āpannosī’’ti sammukhā pucchiyamāno ‘‘āma āpannomhī’’ti paṭijānāti, tāvadeva bhaṇḍanakalahaviggahā vūpasantā honti, sakkā ca hoti taṃ puggalaṃ apanetvā uposatho vā pavāraṇā vā kātuṃ. Iti sammukhāvinayena ca paṭiññātakaraṇena cāti dvīhi samathehi sammati, na ca tappaccayā koci upaddavo hoti. Yaṃ pana upari paññattivagge ‘‘na katamena samathena sammatī’’ti vuttaṃ, taṃ samathaṃ otāretvā anāpatti kātuṃ na sakkāti imamatthaṃ sandhāya vuttaṃ.
“施设律”是指以“若有比丘……”这种方式所说的纲目,它的含义就是施设律。“分别”是指逐句分别解说;因为“分别”正是“毗崩伽”的另一个名称。“不防护”就是违犯。“防护”就是不违犯。“对他们有效”意思是:对他们来说,整部律藏和义注都完全精通。“他们持守”是指他们从文句和义理两方面持守这第一巴拉基格;因为如果不了知整部律藏,就不可能知道它的义理。“由谁传来”是指这第一巴拉基格,从文句和义理两方面,直到今天是由谁辗转传来——也就是由代代师资传承而来。
Paññatti vinayoti ‘‘yo pana bhikkhū’’tiādinā nayena vuttamātikā paññatti vinayoti attho. Vibhattīti padabhājanaṃ vuccati; vibhattīti hi vibhaṅgassevetaṃ nāmaṃ. Asaṃvaroti vītikkamo. Saṃvaroti avītikkamo. Yesaṃ vattatīti yesaṃ vinayapiṭakañca aṭṭhakathā ca sabbā paguṇāti attho. Te dhārentīti te etaṃ paṭhamapārājikaṃ pāḷito ca atthato ca dhārenti; na hi sakkā sabbaṃ vinayapiṭakaṃ ajānantena etassa attho jānitunti. Kenābhatanti idaṃ paṭhamapārājikaṃ pāḷivasena ca atthavasena ca yāva ajjatanakālaṃ kena ānītanti. Paramparābhatanti paramparāya ānītaṃ.
3现在,为了说明这个传承所辗转传来的方式,古代大长老们以“优波离、达萨咖……”这样的方式安置了偈颂。其中需要说明的内容,在因缘注释里已经讲过了。按照同样的方法,对于第二巴拉基格等处的问答抉择,也应当这样来理解。
3. Idāni yāya paramparāya ānītaṃ, taṃ dassetuṃ ‘‘upāli dāsako cevā’’tiādinā nayena porāṇakehi mahātherehi gāthāyo ṭhapitā . Tattha yaṃ vattabbaṃ, taṃ nidānavaṇṇanāyameva vuttaṃ. Iminā nayena dutiyapārājikādipucchāvissajjanesupi vinicchayo veditabboti.
罪行条等的注释
Katāpattivārādivaṇṇanā
157从此之后,有七个条目,含义都很浅显:以“行淫法的人犯多少条罪?”等为分类的已犯罪条目;以“行淫法的人所犯的罪,属于四种败坏中的哪几种败坏?”等为分类的败坏条目;以“行淫法的人所犯的罪,被七种罪聚中的哪几种罪聚所包含?”等为分类的包含条目;以“行淫法的人所犯的罪,从六种犯罪起因中的哪几种起因生起?”等为分类的起因条目;以“行淫法的人所犯的罪,是四种诤事中的哪一种诤事?”等为分类的诤事条目;以“行淫法的人所犯的罪,通过七种灭诤法中的哪几种灭诤法得到平息?”等为分类的灭诤条目;以及紧接着的合说条目。
157. Ito paraṃ ‘‘methunaṃ dhammaṃ paṭisevanto kati āpattiyo āpajjatī’’ti ādippabhedo katāpattivāro, ‘‘methunaṃ dhammaṃ paṭisevantassa āpattiyo catunnaṃ vipattīnaṃ kati vipattiyo bhajantī’’ti ādippabhedo vipattivāro, ‘‘methunaṃ dhammaṃ paṭisevantassa āpattiyo sattannaṃ āpattikkhandhānaṃ katihi āpattikkhandhehi saṅgahitā’’ti ādippabhedo saṅgahavāro, ‘‘methunaṃ dhammaṃ paṭisevantassa āpattiyo channaṃ āpattisamuṭṭhānānaṃ katihi samuṭṭhānehi samuṭṭhahantī’’ti ādippabhedo samuṭṭhānavāro, ‘‘methunaṃ dhammaṃ paṭisevantassa āpattiyo catunnaṃ adhikaraṇānaṃ katamaṃ adhikaraṇa’’nti ādippabhedo adhikaraṇavāro, ‘‘methunaṃ dhammaṃ paṭisevantassa āpattiyo sattannaṃ samathānaṃ katihi samathehi sammantī’’ti ādippabhedo samathavāro, tadanantaro samuccayavāro cāti ime satta vārā uttānatthā eva.
188188. 从那以后,又以“因为从事淫欲之法,巴拉基格是在哪里制定的?”等这样的方式,再依因缘另说了一个制戒条目;依这一个,又说了与前面相类似的已犯条目等七个条目。这样,另外八个条目也说了,它们同样意思浅显易懂。于是,这八个加上前面的八个,在大分别中一共显示了十六个条目。从那以后,以同样的方式,在比丘尼分别中也出现了十六个条目。因此应当知道,在这两部分别中,仅依经文本身的理路就有三十二个条目。在这里,确实没有任何先前未曾判定的事情。
188. Tato paraṃ ‘‘methunaṃ dhammaṃ paṭisevanapaccayā pārājikaṃ kattha paññatta’’ntiādinā nayena puna paccayavasena eko paññattivāro, tassa vasena purimasadisā eva katāpattivārādayo satta vārāti evaṃ aparepi aṭṭha vārā vuttā, tepi uttānatthā eva. Iti ime aṭṭha, purimā aṭṭhāti mahāvibhaṅge soḷasa vārā dassitā. Tato paraṃ teneva nayena bhikkhunivibhaṅgepi soḷasa vārā āgatāti evamime ubhatovibhaṅge dvattiṃsa vārā pāḷinayeneva veditabbā. Na hettha kiñci pubbe avinicchitaṃ nāma atthi.