破僧犍度
7. Saṅghabhedakakkhandhakaṃ
六位释迦族人出家的故事
Chasakyapabbajjākathā
330330. 在破僧犍度中,“abhiññātā abhiññātā”就是众所周知、众所周知的意思。所谓释迦童子,是指以咖鲁达义为首的十位使者,连同他们的随从,以及许多其他人。“Amhākaṃ”意思是在我们之中;或者说,是指属于我们家族的。“我要教导在家之事”,意思是我要让他们知道在家生活中应当做什么。“水应当被引导”,意思是应当让水在所有地方都均匀分布,应当这样做。“应当清除”,意思是应当把草拔掉。“应当让人除去谷壳”,意思是应当从混有细秆的谷粒中把细秆扬走。“应当簸扬”,意思是应当把细秆去掉。“你自己以在家之事来了知吧”,意思是你自己要知道在家之事。“我随你随意出家吧”——在这里,他本来因为同伴之间的情谊,急切地想说“我要和你一起出家”,但随后心被王位荣华的贪欲所牵引,只说了“我随你”这么一点,就无法再说出剩下的话。应当这样理解其含义。
330. Saṅghabhedakakkhandhake abhiññātā abhiññātāti pākaṭā pākaṭā. Sakyakumārā nāma kāḷudāyippabhutayo dasa dūtā saddhiṃ parivārehi aññe ca bahū janā. Amhākanti amhesu; amhākaṃ kulatoti vā vuttaṃ hoti. Gharāvāsatthaṃ anusāsissāmīti gharāvāse yaṃ kattabbaṃ, taṃ jānāpessāmi. Udakaṃ ninnetabbanti yathā udakaṃ sabbaṭṭhāne samaṃ hoti, evaṃ kātabbaṃ. Niddhāpetabbanti tiṇāni uddharitabbāni. Bhusikā uddharāpetabbāti sukhumapalālamissadhaññā palālikā palāpetabbā. Opunāpetabbanti sukhumapalālaṃ apanetabbaṃ. Tvaññeva gharāvāsatthena upajānāhīti tvaññeva gharāvāsatthaṃ jānāhi. Ahaṃ tayā yathāsukhaṃ pabbajāhīti ettha ahaṃ tayā saddhiṃ pabbajissāmīti sahāyasinehena sahasā vattukāmo hutvā puna rajjasirilobhena parikaḍḍhiyamānahadayo ‘‘ahaṃ tayā’’ti ettakameva vatvā sesaṃ vattuṃ nāsakkhīti evamattho veditabbo .
331“Nippātitā”就是已经出离、已经离开。“Mānassino”就是有慢的人,也就是依止于慢的人。
331.Nippātitāti nikkhamitā. Mānassinoti mānassayino; mānanissitāti vuttaṃ hoti.
332内心没有嗔怒的人,因为第三道已经断除了嗔怒,所以他的心中没有嗔怒。然而,“有”是指兴盛,“非有”是指衰败;同样,“有”是指增长,“非有”是指减损;“有”是指常见,“非有”是指断见;“有”是指福德,“非有”是指恶行;而“非有”和“无有”在意义上是一样的。因此,“超越如是此有彼无之状态”这句应这样理解:这里所说的“此有彼无之状态”,是依兴盛与衰败、增长与减损、常见与断见、福德与恶行等种种方式而说的,种类繁多;修行者则依四道,随其可能,以相应方式超越它。“不经历”就是“达不到”;意思是说,连天神也难以见到他。
332.Yassantarato na santi kopāti tatiyamaggena samūhatattā yassa citte kopā na santi. Yasmā pana bhavoti sampatti, vibhavoti vipatti; tathā bhavoti vuḍḍhi, vibhavoti hāni; bhavoti sassataṃ, vibhavoti ucchedo; bhavoti puññaṃ, vibhavoti pāpaṃ; vibhavoti ca abhavoti ca atthato ekameva, tasmā itibhavābhavatañca vītivattoti ettha yā esā sampattivipattivuḍḍhihānisassatucchedapuññapāpavasena iti anekappakārā bhavābhavatā vuccati; catūhipi maggehi yathāsambhavaṃ tena tena nayena taṃ itibhavābhavatañca vītivattoti evamattho daṭṭhabbo. Nānubhavantīti na sampāpuṇanti; tassa dassanaṃ devānampi dullabhanti adhippāyo.
333333. “Ahimekhalikā”的意思是:把蛇系在腰上。“Ucchaṅge”的意思是在怀里。
333.Ahimekhalikāti ahiṃ kaṭiyaṃ bandhitvā. Ucchaṅgeti aṅke.
334Sammannatī的意思是尊敬。Yaṃ tumo karissatī的意思是,他将要做的那件事。
334.Sammannatīti sammāneti. Yaṃ tumo karissatīti yaṃ so karissati.
关于宣告甘马等的讨论
Pakāsanīyakammādikathā
336336. 关于“食唾沫者”:在这里,通过邪命而得到的资具,是圣者们应当唾弃的,就像唾沫一样;他受用这样的资具,因此世尊称他为“食唾沫者”。
336.Kheḷāsakassāti ettha micchājīvena uppannapaccayā ariyehi vantabbā kheḷasadisā, tathārūpe paccaye ayaṃ ajjhoharatīti katvā kheḷāsakoti bhagavatā vutto.
340以僵硬的身体,也就是像木桩一样一动不动的身体。
340.Patthaddhena kāyenāti potthakarūpasadisena niccalena kāyena.
342喂,我们是王亲国戚。他因为国王认得我们而抬高自己,说自己是王亲国戚。耳尾竖起:就是在捆绑中让他僵直不动。
342.Mayaṃ kho bhaṇe rājañātakā nāmāti rājā amhe jānātīti rājañātakassa bhāvena attānaṃ ukkaṃsanto āha. Pahaṭṭhakaṇṇavāloti bandhane niccale katvā.
象王啊,伤害龙象就是苦。意思是:象王啊,怀着杀害的心去接近、伤害佛陀这头龙象,这就叫苦。杀龙象的人,就是杀害佛陀这头龙象的人。
Dukkhañhi kuñjara nāgamāsadoti bho kuñjara buddhanāgaṃ āsādanaṃ vadhakacittena upagamanaṃ nāma dukkhaṃ. Nāgahatassāti buddhanāgaṃ ghātakassa.
他像被击退一样往后倒退,也就是正对着如来,用脚跟倒退。这里“Alakkhiko”的意思是:不能辨识,所以叫“无辨识者”;意思是他不知道,他不知道“我正在造作恶业”。或者也可以说:不应被辨识,所以叫“无辨识者”;意思是不应被看见。
Paṭikuṭiyova osakkīti tathāgatābhimukhoyeva piṭṭhimehi pādehi avasakki. Alakkhikoti ettha na lakkhetīti alakkhiko; na jānātīti attho , ahaṃ pāpakammaṃ karomīti na jānāti. Na lakkhitabboti vā alakkhiko; na passitabboti attho.
343343.“三人食”:这里指应当由三个人一起吃的食物。“我将制定它”,意思是“我将允许它”。但在僧团集体进食时,应当按戒律来处理。关于乞求五种事的说法,已经在桑喀地谢思注释中讲过了。“劫”,指寿命的劫。“梵福”,指最殊胜的福。“劫在天中”,也就是寿命的劫。
343.Tikabhojananti ettha tīhi janehi bhuñjitabbabhojanaṃ. Taṃ paññāpessāmīti taṃ anujānissāmi . Gaṇabhojane pana yathādhammo kāretabboti. Pañcavatthuyācanakathā saṅghādisesavaṇṇanāyaṃ vuttā. Kappanti āyukappaṃ. Brahmaṃ puññanti seṭṭhaṃ puññaṃ. Kappaṃ saggamhīti āyukappameva.
344那时,提婆达多破坏了僧团——据说,他让人这样取了筹,就在那里另行做了伍波萨他,然后离开了,所以这样说。
344.Atha kho devadatto saṅghaṃ bhinditvāti so kira evaṃ salākaṃ gāhetvā tattheva āveṇikaṃ uposathaṃ katvā gato, tenetaṃ vuttaṃ.
345345.“背痛”:因为久坐,被疼痛压住,很难受。“我要把它伸一伸”:就是我要把它舒展一下。所谓“示导神变与教诫神变”,就是像说“你的心是这样,你的心是那样”,这样知道别人的心之后,再按照那个样子为他说法。
345.Piṭṭhime āgilāyatīti ciranisajjāya vedanābhibhūtā bādhati. Tamahaṃ āyamissāmīti taṃ ahaṃ pasāressāmi. Ādesanāpāṭihāriyānusāsanī nāma ‘‘evampi te mano, tathāpi te mano’’ti evaṃ parassa cittaṃ jānitvā tadanurūpā dhammadesanā.
346346. “模仿我”是指做出模仿我的行为。“Kapaṇo”就是痛苦的人。“大野猪”就是大龙象。“翻掘大地”就是扒开大地。“吃藕”就是吃藕。“在河中醒着”——这里说的是,那头象王傍晚时进入那个名叫“河”的莲池,疲惫地过了整整一夜,弄出水网戏水,所以才有“在河中醒着”这句话。
346.Mamānukubbanti mamānukiriyaṃ kurumāno. Kapaṇoti dukkhito. Mahāvarāhassāti mahānāgassa. Mahiṃ vikubbatoti pathaviṃ padālentassa. Bhisaṃ ghasamānassāti bhisaṃ khādantassa. Nadīsu jaggatoti ettha so kira hatthināgo sāyanhasamayaṃ taṃ nadināmakaṃ pokkharaṇiṃ ogāhetvā kilanto sabbarattiṃ vītināmesi, jālikaṃ karoti, tena vuttaṃ ‘‘nadīsu jaggato’’ti.
347所闻就是听受。他不扭曲地宣说,意思是毫无疑惑地宣说,按照前后文的脉络一处一处连接起来宣说。
347.Sutāti sotā. Asandiddho ca akkhātīti nissandeho hutvā akkhāti anusandhivasena yojetvā yojetvā.
350350. “将投生到恶趣”,所以叫“恶趣者”。同样地,叫“地狱者”。“将住一劫”,所以叫“劫住者”。如今,即使有一千尊佛也无法救治,所以叫“不可救者”。
350. Apāye nibbattissatīti āpāyiko. Evaṃ nerayiko. Kappaṃ ṭhassatīti kappaṭṭho. Idāni buddhasahassenāpi tikicchituṃ na sakkāti atekiccho.
愿世间任何时候都没有任何一个众生。Udapajjatha 就是再生。如火焰以名声而站立,就是像以名声燃烧着一样站立。我听闻提婆达多如是,是说世尊也曾听闻“提婆达多是这样的人”,就是取了这一点才这样说。彼行放逸,这里“行放逸”就是不断积聚放逸,意思是放逸没有被断除。伤害,就是以恶意触及,或者意思是使枯竭。堕入无间地狱,这是愿望句中的过去说法。Bhesmā 就是可怕的。
Mā jātu koci lokasminti mā kadācipi koci satto lokasmiṃ. Udapajjathāti upapajjatha . Jalaṃva yasasā aṭṭhāti yasasā jalanto viya ṭhito. Devadattoti me sutanti ‘‘īdiso devadatto’’ti bhagavatā sutampi atthi, tadeva gahetvā idaṃ vuttaṃ. So pamādamanuciṇṇoti ettha pamādaṃ anucinātīti anuciṇṇo, pamādo appahīnoti attho. Āsajja nanti pāpakena cittena patvā, visosetvāti vā attho. Avīcinirayaṃ pattoti idaṃ pana āsīsāyaṃ atītavacanaṃ. Bhesmāti bhayānako.
351351. 优波离,所谓“一边一人”,是指在主张正法的那一方有一个人。所谓“一边两人”,是指在主张非法的那一方有两个人。所谓“第四人宣告”,是指他作为主张非法那一方的第四人,心里想着“我要分裂僧团”而宣告;他用劝诱的方式告诉大家:“不是只有你们才有堕地狱的恐惧,我们也有;无间地狱之路对我们并不关闭;我们也不是不善,我们也不怕。如果这确实是非法的、非律的、不是导师的教导,我们就不会接受。”像这样,以“把非法说成是法”等方式,让人明白十八种导致分裂的事,这就是其含义。所谓“使他取筹”,是指这样宣告之后,又说“你们拿这个,你们同意这个”,就是使他取筹。
351.Ekato upāli ekoti dhammavādipakkhe eko. Ekato dveti adhammavādipakkhe dve. Catuttho anussāvetīti saṅghaṃ bhindissāmīti adhammavādicatuttho hutvā anussāveti; anunayanto sāveti ‘‘na tumhākaṃyeva narakabhayaṃ atthi, amhākampi atthi, na amhākaṃ avīcimaggo pihito, na mayaṃ akusalā na bhāyāma. Yadi hi ayaṃ adhammo avinayo asatthusāsanaṃ vā bhaveyya, na mayaṃ gaṇheyyāmā’’tiādinā nayena ‘‘adhammaṃ dhammo’’ti evaṃ aṭṭhārasa bhedakaravatthūni bodhetīti attho. Salākaṃ gāhetīti evaṃ anussāvetvā pana ‘‘idaṃ gaṇhatha, idaṃ rocethā’’ti vadanto salākaṃ gāheti.
优波离,在“一边两人”等说法里,道理也是一样。优波离,这样一来,就既有僧团裂痕,也有僧团分裂;但仅仅到这一步,僧团还不算已经被分裂。
Ekato upāli dve hontītiādīsupi eseva nayo. Evaṃ kho upāli saṅgharāji ceva hoti saṅghabhedo cāti evaṃ hoti; na pana ettāvatā saṅgho bhinno hoti.
优波离,比丘确实是本性清净者、同一共住者、站在同一界内的人,却分裂了僧团。在这里,可能会有这样的疑问:提婆达多怎么会是本性清净者呢?他为什么不是本性清净者呢?因为他派人杀害国王,又造成了出佛身血。对此,我们回答说:首先,因为命令被违背了,所以派人杀害国王这件事并不成立。他当时的命令是这样的:“那么,王子,你杀了父亲当国王,我杀了世尊当佛陀。”可是王子是先当了国王,后来才杀了父亲。所以,由于命令被违背,派人杀害国王这件事并不成立。至于出佛身血,就在造成出佛身血的那一刻,世尊并没有以出佛身血为理由说他是不能者;而且,如果没有世尊的言教,就不能把不能者这个名目加在他身上。
Bhikkhu kho upāli pakatatto samānasaṃvāsako samānasīmāyaṃ ṭhito saṅghaṃ bhindatīti ettha siyā evaṃ ‘‘devadatto kathaṃ pakatatto’’ti. Kathaṃ tāva na pakatatto, rañño ghātāpitattā ruhiruppādassa ca katattāti? Tattha vadāma – āṇattiyā tāva viraddhattā rañño ghātāpanaṃ natthi. ‘‘Tena hi tvaṃ, kumāra, pitaraṃ hantvā rājā hohi, ahaṃ bhagavantaṃ hantvā buddho bhavissāmī’’ti evañhi tassa āṇatti. Kumāro pana rājā hutvā pacchā pitaraṃ māresi; evaṃ tāva āṇattiyā viraddhattā rañño ghātāpanaṃ natthi. Ruhiruppāde pana katamatteyeva ruhiruppādapaccayā bhagavatā abhabbatā na vuttā, na ca sakkā bhagavato vacanaṃ vināyeva tassa abhabbatā āropetuṃ.
比丘们,出佛身血的人,如果还没有受具足戒,就不应该给他授具足戒;如果已经受了具足戒,就应该把他灭摈。
‘‘Ruhiruppādako, bhikkhave, anupasampanno na upasampādetabbo, upasampanno nāsetabbo’’ti –
不过,这是世尊在僧团分裂之后才说的,所以僧团就是因为他本身那种惯常的状态而分裂的。
Idaṃ pana bhagavatā saṅghabhedato pacchā vuttaṃ, tasmā pakatatteneva tena saṅgho bhinnoti.
在“把非法说成是法”等十八种导致分裂的事由中,先按经教的分类来说:十善业道是法,十不善业道是非法。同样地,四念处、四正勤、四神足、五根、五力、七觉支、八支圣道,这三十七种菩提分法是法;而三念处、三正勤、三神足、六根、六力、八觉支、九支道,以及四取、五盖、七随眠、八邪行,这些就是非法。
Adhammaṃ dhammoti dīpentītiādīsu aṭṭhārasasu bhedakaravatthūsu suttantapariyāyena tāva dasa kusalakammapathā dhammo, dasa akusalakammapathā adhammo. Tathā cattāro satipaṭṭhānā, cattāro sammappadhānā, cattāro iddhipādā, pañcindriyāni, pañca balāni, satta bojjhaṅgā, ariyo aṭṭhaṅgiko maggoti sattatiṃsa bodhipakkhiyadhammā dhammo nāma; tayo satipaṭṭhānā , tayo sammappadhānā, tayo iddhipādā, cha indriyāni, cha balāni, aṭṭha bojjhaṅgā, navaṅgiko maggoti ca cattāro upādānā, pañca nīvaraṇā, satta anusayā, aṭṭha micchattāti ca ayaṃ adhammo.
在这里,如果有人抓住任何一条属于非法的部分,心想:“我们要把这条非法说成是法;这样依靠我们的师承,就能成为导向解脱的,我们也会在世间出名。”然后他们讲说“这是法”,这就是在把非法说成是法。同样,在属于法的各部分中,抓住其中一条,讲说“这是非法”,这就是在把法说成是非法。不过,按照律教的分类方式,以真实的事情举罪、提醒之后,依照当事人自己承认而该做的甘马,叫做法;以不真实的事情,不举罪、不提醒,在当事人不承认的情况下所做的甘马,叫做非法。
Tattha yaṃkiñci ekaṃ adhammakoṭṭhāsaṃ gahetvā ‘‘imaṃ adhammaṃ dhammoti karissāma; evaṃ amhākaṃ ācariyakulaṃ nissāya niyyānikaṃ bhavissati, mayañca loke pākaṭā bhavissāmā’’ti taṃ adhammaṃ ‘‘dhammo aya’’nti kathayantā adhammaṃ dhammoti dīpenti nāma. Tatheva dhammakoṭṭhāsesu ca ekaṃ gahetvā ayaṃ adhammoti kathentā dhammaṃ adhammoti dīpenti nāma. Vinayapariyāyena pana bhūtena vatthunā codetvā sāretvā yathāpaṭiññāya kātabbaṃ kammaṃ dhammo nāma, abhūtena vatthunā acodetvā asāretvā apaṭiññāya kātabbaṃ kammaṃ adhammo nāma.
从经教的角度来说,调伏贪、调伏嗔、调伏痴,也就是守护、断除、审察,这叫作律;不调伏贪等,也就是不守护、不断除、不审察,这叫作非律。从律教的角度来说,事成就、白成就、甘马语成就、界成就、众成就,这叫作律;事不成就……乃至……众不成就,这叫作非律。
Suttantapariyāyena rāgavinayo dosavinayo mohavinayo saṃvaro pahānaṃ paṭisaṅkhāti ayaṃ vinayo nāma, rāgādīnaṃ avinayo asaṃvaro appahānaṃ appaṭisaṅkhāti ayaṃ avinayo nāma. Vinayapariyāyena vatthusampatti ñattisampatti anussāvanasampatti sīmāsampatti parisāsampattīti ayaṃ vinayo nāma, vatthuvipatti…pe… parisāvipattīti ayaṃ avinayo nāma.
按经教的分类,四念处……八支道,这是如来所说、所讲的;三念处、三正勤、三神足、六根、六力、八觉支、九支道,这是如来没有说、没有讲的。按律教的分类,四巴拉基格、十三桑喀地谢思、二不定、三十尼萨耆亚巴吉帝亚,这是如来所说、所讲的;三巴拉基格、十四桑喀地谢思、三不定、三十一尼萨耆亚巴吉帝亚,这是如来没有说、没有讲的。
Suttantapariyāyena cattāro satipaṭṭhānā… aṭṭhaṅgiko maggoti idaṃ bhāsitaṃ lapitaṃ tathāgatena ; tayo satipaṭṭhānā, tayo sammappadhānā, tayo iddhipādā, cha indriyāni, cha balāni, aṭṭha bojjhaṅgā, navaṅgiko maggoti idaṃ abhāsitaṃ alapitaṃ tathāgatena. Vinayapariyāyena cattāro pārājikā, terasa saṅghādisesā, dve aniyatā, tiṃsa nissaggiyā pācittiyāti idaṃ bhāsitaṃ lapitaṃ tathāgatena; tayo pārājikā, cuddasa saṅghādisesā, tayo aniyatā, ekattiṃsa nissaggiyā pācittiyāti idaṃ abhāsitaṃ alapitaṃ tathāgatena.
按经教的说法,每天进入果定、进入大悲定、用佛眼观察世间、随具体因缘而说法、讲本生故事,这些是常规做法;不每天进入果定……乃至……不讲本生故事,这些就不是常规做法。按律教的说法,受邀请后住过雨安居,辞别之后外出游方;自恣之后外出游方;先与客来比丘互相问候接待,这些是常规做法;不这样做,就叫非常规做法。
Suttantapariyāyena devasikaṃ phalasamāpattisamāpajjanaṃ, mahākaruṇāsamāpattisamāpajjanaṃ, buddhacakkhunā lokavolokanaṃ, aṭṭhuppattivasena suttantadesanā, jātakakathāti idaṃ āciṇṇaṃ; na devasikaṃ phalasamāpattisamāpajjanaṃ…pe… na jātakakathāti idaṃ anāciṇṇaṃ. Vinayapariyāyena nimantitassa vassāvāsaṃ vasitvā apaloketvā cāriyapakkamanaṃ, pavāretvā cāriyapakkamanaṃ, āgantukehi saddhiṃ paṭhamaṃ paṭisanthārakaraṇanti idaṃ āciṇṇaṃ; tasseva āciṇṇassa akaraṇaṃ anāciṇṇaṃ nāma.
按经教的方式来说,四念处……乃至……八支道,这叫作已制立;三念处……乃至……九支道,这叫作未制立。按律教的方式来说,四巴拉基格……乃至……三十尼萨耆亚巴吉帝亚,这叫作已制立;三巴拉基格……乃至……三十一尼萨耆亚巴吉帝亚,这叫作未制立。
Suttantapariyāyena cattāro satipaṭṭhānā…pe… aṭṭhaṅgiko maggoti idaṃ paññattaṃ nāma; tayo satipaṭṭhānā…pe… navaṅgiko maggoti idaṃ apaññattaṃ nāma. Vinayapariyāyena cattāro pārājikā…pe… tiṃsa nissaggiyā pācittiyāti idaṃ paññattaṃ nāma; tayo pārājikā…pe… ekattiṃsa nissaggiyā pācittiyāti idaṃ apaññattaṃ nāma.
不知道、没有偷盗心、没有杀人的意图、没有劝人还俗的意图、没有放走(犯人)的意图,这些情况在各地经论中说的“无犯”,就叫无犯。而“知道、有偷盗心”等等方式所说的犯戒,就叫犯戒。五种罪聚叫轻罪,两种罪聚叫重罪。六种罪聚叫有余罪,一种巴拉基格罪聚叫无余罪。两种罪聚叫粗重罪,五种罪聚叫非粗重罪。
‘‘Anāpatti ajānantassa, atheyyacittassa, na maraṇādhippāyassa, anullapanādhippāyassa, na mocanādhippāyassā’’ti tattha tattha vuttā anāpatti anāpatti nāma. ‘‘Jānantassa, theyyacittassā’’tiādinā nayena vuttā āpatti āpatti nāma. Pañcāpattikkhandhā lahukāpatti nāma, dve āpattikkhandhā garukāpatti nāma. Cha āpattikkhandhā sāvasesāpatti nāma, eko pārājikāpattikkhandho anavasesāpatti nāma. Dve āpattikkhandhā duṭṭhullāpatti nāma, pañcāpattikkhandhā aduṭṭhullāpatti nāma.
同样按照前面说的方式,把本来是法的说成“这是非法”,这就是在宣示“法是非法的”。把不是律的说成“这是律”……把不是粗重罪的说成“这是粗重罪”,这就是在宣示“非粗重罪是粗重罪”。像这样,把“非法是法”……把“非粗重罪说成粗重罪”,取得一方支持后,在同一界内,由一些人另外举行四种僧团甘马中的任何一种,这时僧团就称为分裂了。因此说:“他们以这十八种事进行排斥”等等。
Purimanayeneva panettha vuttappakāraṃ dhammaṃ ‘‘adhammo aya’’nti kathayantā ‘‘dhammaṃ adhammo’’ti dīpenti nāma. Avinayaṃ ‘‘vinayo aya’’nti…pe… aduṭṭhullāpattiṃ ‘‘duṭṭhullāpatti aya’’nti kathayantā ‘‘aduṭṭhullāpattiṃ duṭṭhullāpattī’’ti dīpenti nāma. Evaṃ ‘‘adhammaṃ dhammo’’ti vā…pe… ‘‘aduṭṭhullāpattiṃ duṭṭhullāpattī’’ti vā dīpetvā pakkhaṃ labhitvā catunnaṃ saṅghakammānaṃ aññataraṃ saṅghakammaṃ ekasīmāyaṃ visuṃ karontehi saṅgho bhinno nāma hoti. Tena vuttaṃ – ‘‘te imehi aṭṭhārasahi vatthūhi apakassantī’’tiādi.
其中,“拉走”是指把大众拽过去、拆散开来,推到一边。“往外宣扬”是指过分地宣扬,使他们好像散开了一样,就这样去做。“别众”就是分开。到此为止,优波离,僧团就算分裂了——也就是说,在十八种破僧事里,只要指出其中任何一种事,用种种理由劝他们“你们接受这个、认可这个”,让他们取筹,然后另外做僧团甘马,僧团就算分裂了。不过,《附随》里说“优波离,僧团以五种方式分裂”等等,这跟这里所说的僧团分裂的特征,在意义上并没有差别。它没有差别这一点,我们就在那里说明。其余各处都很明白。
Tattha apakassantīti parisaṃ ākaḍḍhanti, vijaṭenti, ekamantaṃ ussārenti ca. Avapakāsantīti ati viya pakāsenti yathā visaṃsaṭṭhāva honti, evaṃ karonti. Āveninti visuṃ. Ettāvatā kho upāli saṅgho bhinno hotīti evaṃ aṭṭhārasasu bhedakaravatthūsu yaṃkiñci ekampi vatthuṃ dīpetvā tena tena kāraṇena ‘‘imaṃ gaṇhatha, imaṃ rocethā’’ti saññāpetvā salākaṃ gāhāpetvā visuṃ saṅghakamme kate saṅgho bhinno hoti. Parivāre pana ‘‘pañcahi upāli ākārehi saṅgho bhijjatī’’tiādi vuttaṃ, tassa iminā idha vuttena saṅghabhedalakkhaṇena atthato nānākaraṇaṃ natthi. Taṃ panassa nānākaraṇābhāvaṃ tattheva pakāsayissāma. Sesaṃ sabbattha uttānamevāti.