3. 不定篇复注
3. Aniyatakaṇḍaṃ
18 段
1. 第一不定学处的注释
1. Paṭhamaaniyatasikkhāpadavaṇṇanā
443443. 因为“儿子”这个词是通称,或者按省略的表达方式,女儿也被包括在内,所以说“众多女儿也”。在布施与供养中:就是在小布施和大布施中。所谓节庆,是指在自家应当举行的吉祥仪式,所以说“在迎娶、嫁娶等吉祥事中”。这里“等”字也包括了在颇勒具那月等月份中、以uttaraphagguṇā等为标志的日子里,人们和眷属一起举行的吉祥仪式。在节庆之间的庆典中:就是在盛大节庆之间举行的各种庆典中。在Āsāḷhī星、Pavāraṇā星等中:这里“星”字要分别搭配。其中,Āsāḷhī星是指入雨安居供养之日,Pavāraṇā星是指自恣供养之日。用“等”字,也包括这样的星日:在那一天,村落和城镇的居民宣告星庆,持续三天或七天,随自己的能力装饰打扮,享受各种受用,进行星庆游戏。“这些孩童”:是指自己的孩童而说的。“在那之后”:是指比丘们用餐之后。
443. Puttasaddena sāmaññaniddesato ekasesanayena vā puttīpi gahitāti āha ‘‘bahū dhītaro cā’’ti. Dānappadānesūti khuddakesu ceva mahantesu ca dānesu. Chaṇaṃ nāma attano gehe kattabbamaṅgalanti āha ‘‘āvāhavivāhamaṅgalādīsū’’ti. Ettha ādi-saddena phagguṇamāsādīsu uttaraphagguṇādiabhilakkhitadivasesu saparijanānaṃ manussānaṃ maṅgalakaraṇampi saṅgaṇhāti. Antarussavesūti mahussavassa antarantarā pavattitaussavesu. Āsāḷhīpavāraṇanakkhattādīsūti ettha nakkhattasaddo paccekaṃ yojetabbo. Tattha āsāḷhīnakkhattanti vassūpagamanapūjādivasaṃ sandhāya vuttaṃ, pavāraṇanakkhattanti pavāraṇapūjādivasaṃ sandhāya. Ādi-saddena yasmiṃ nakkhatte gāmanigamavāsino tayo satta vā divase nakkhattaghosanaṃ katvā yathāvibhavaṃ alaṅkatapaṭiyattā bhoge paribhuñjantā nakkhattakīḷaṃ kīḷanti, tampi saṅgaṇhāti. Imepi dārakāti attano dārake sandhāya vadanti. Tadanantaranti bhikkhūnaṃ bhojanānantaraṃ.
444-445“那行为”就是指那种邪行。在“比丘坐着”这句话里,“比丘”这个词用的是处格的形式,或者是省略了处格的语尾来表达,所以注释里说“在比丘坐着的时候”。巴利圣典中“耳的秘密”这句话,是就提取义理的角度说的;但根据“在有遮蔽的座位上”这句话,以及“能够行淫法”这句话,可知这里指的是眼的秘密。为了说明这一点,就说了“虽然”等话。应当知道界限——即应当知道隐秘独坐罪的界限和判定标准。现在,为了说明仅凭眼的秘密就能界定是否犯罪,就说了“即使”等话。“门已关闭的”:这是说明因为有遮蔽,所以存在眼的秘密。“门未关闭的”:这是说明没有遮蔽。在没有遮蔽的情况下,应当依照第二学处中所说的方式,也以耳的秘密来界定,所以说“即使在十二肘内的空间”。因为“在十二肘内”这句话,是针对没有耳的秘密而说的。如果是为了说明没有眼的秘密,就不会说“在十二肘内”,因为在没有遮蔽的情况下,即使坐在比那更远的地方,也可能有眼的秘密。因为坐着打瞌睡的人,被昏沉睡眠所控制,有时睁眼,有时闭眼,并没有进入深度睡眠,所以说“即使打瞌睡,也不犯”。但躺下睡觉的人就不是这样,所以说“躺下睡觉的人,不构成无犯”,意思是不构成无犯(即属于有犯)。
444-445.Taṃ kammanti taṃ ajjhācārakammaṃ. Bhikkhu nisinneti ettha bhikkhūti bhummatthe paccattavacanaṃ, bhummavacanassa vā lopaṃ katvā niddesoti āha ‘‘bhikkhumhi nisinne’’ti. Pāḷiyaṃ ‘‘sotassa raho’’ti idaṃ atthuddhāravasena vuttaṃ, ‘‘paṭicchanne āsane’’ti pana vacanato ‘‘sakkā hoti methunaṃ dhammaṃ paṭisevitu’’nti ca vuttattā cakkhussa raho idhādhippetoti dassetuṃ ‘‘kiñcāpī’’tiādi vuttaṃ. Paricchedo veditabboti raho nisajjāpattiyā paricchedo vavatthānaṃ veditabbaṃ. Idāni cakkhussa raheneva āpattiṃ paricchinditvā dassento ‘‘sacepi hī’’tiādimāha. Pihitakavāṭassāti iminā paṭicchannabhāvato cakkhussa rahosabbhāvaṃ dasseti. Apihitakavāṭassāti iminā appaṭicchannabhāvaṃ dasseti. Appaṭicchanne ca dutiyasikkhāpade āgatanayena sotassa rahavasenapi paricchedo veditabboti āha ‘‘antodvādasahatthepi okāse’’ti . ‘‘Antodvādasahatthe’’ti hi idaṃ sotassa rahābhāvaṃ sandhāya vuttaṃ. Yadi hi cakkhusseva rahābhāvaṃ sandhāya vadeyya , ‘‘antodvādasahatthe’’ti na vadeyya appaṭicchanne tato dūratare nisinnepi cakkhussa rahāsambhavato. Yasmā nisīditvā niddāyanto kapimiddhapareto kañci kālaṃ cakkhūni ummīleti, kañci kālaṃ nimīleti, na ca mahāniddaṃ okkamati, tasmā ‘‘niddāyantopi anāpattiṃ karotī’’ti vuttaṃ. Nipajjitvā niddāyanto pana tādiso na hotīti āha ‘‘nipajjitvā niddāyanto na karotī’’ti, anāpattiṃ na karotīti attho.
已证得入流果:这是从最终界限的角度来显示圣(女)弟子。已通达四谛:是以入流道通达四谛。应以三种法中的任意一种来处理:这是说,对于承认自己坐在(隐秘处)的人,确实会有三种法中的某一种与之相应。然而,对于以那种方式承认坐着的人,应以巴拉基格、桑喀地谢思或巴吉帝亚来处理。所谓并非不承认者:即使毫无惭愧的人,只要不承认,也不应依罪来处理,这是无区别地说的。因为只要他不承认,就既不能说他是清净的,也不能说他不清净,而应按照语词关联来处理。对此确实有偈颂说:
Paṭiladdhasotāpattiphalāti antimaparicchedato ariyasāvikaṃ dasseti. Paṭividdhacatusaccāti sotāpattimaggena paṭividdhacatusaccā. Tiṇṇaṃ dhammānaṃ aññatarena kāretabboti nisajjaṃ paṭijānamānassa tiṇṇaṃ dhammānaṃ aññatarasamāyogo hotiyevāti vuttaṃ. Pārājikena pana saṅghādisesena ca pācittiyena ca tenākārena nisajjaṃ paṭijānamānova kāretabbo. Na appaṭijānamānoti alajjīpi appaṭijānamāno āpattiyā na kāretabboti avisesena vuttaṃ. So hi yāva na paṭijānāti, tāva neva suddho, na asuddhoti vā vattabbo, vattānusandhinā pana kāretabbo. Vuttañhetaṃ –
“在知惭者当中,承诺是成立的;在无惭者当中,则不存在这样的事。
就算无惭的人说再多,也应当让他按照行为规范和相关规则去做。”
‘‘Paṭiññā lajjīsu katā, alajjīsu evaṃ na vijjati; Bahumpi alajjī bhāseyya, vattānusandhitena kāraye’’ti. (pari. 359);
那位近事女以可信的言语说了什么,那位比丘就应当照那样来处置。这里虽然没有明说“自认”,但因为这一点是主题所在,所以就说:“那位比丘正是自认了,才应当照那样处置。”既然这样一位近事女的话并不会使事情有所改变,那么所谓“所见”,就可能这样,也可能不这样;这番开示,正是在指出“所见”有变化的可能。下面这句“如此大神力者……(中略)……令他说出来”,是有人在劝诫长老时说的:“你们有如此大神力,为什么在这样可疑的地方,不先观察就坐下呢?像你们这样的人,在村落人家中坐下时,应当先观察清楚,选合适的地方再坐。”他说这话,并不是出于不信。长老为了表明自己并非不先观察就坐下,就说:“贤友,这是村落人家中的过失。”如此行事,就是如此显现了神通变化,同时也显露了自己本应隐藏的功德。你应当守护——这是希望不让他人知道自己的功德,所以说:“不要让别人也这样知道我。”
Yena vā sā saddheyyavacasā upāsikā vadeyya, tena so bhikkhu kāretabboti ettha ‘‘paṭijānamāno’’ti avuttepi adhikārattā ‘‘paṭijānamānova tena so bhikkhu kāretabbo’’ti vuttaṃ. Tathārūpāya upāsikāya vacanena aññathattābhāvato diṭṭhaṃ nāma tathāpi hoti, aññathāpi hotīti dassanena aññathattasambhavaṃ dasseti. Evaṃ mahiddhikā nāma…pe… vadāpethāti idaṃ ‘‘evaṃ mahiddhikāpi tumhe evarūpe āsaṅkanīye ṭhāne kasmā anupaparikkhitvā nisinnattha, tumhādisehi nāma antaraghare nisīdantehi upaparikkhitvā patirūpe ṭhāne nisīditabba’’nti theraṃ ovadanto āha, na pana asaddahanto. Thero attano anupaparikkhitvā anisinnabhāvaṃ dassento ‘‘antaragharasseveso āvuso doso’’ti āha. Evamakāsinti attano nigūhitabbampi guṇaṃ pakāsento evaṃ viya iddhipāṭihāriyaṃ akāsiṃ. Rakkheyyāsi manti ‘‘mā maṃ aññepi evaṃ jānantū’’ti attano guṇaṃ ajānāpetukāmo vadati.
446-451在“与女人行淫法”这一句里,应当看出省略了“于道”一词,所以说“于女人之道”。即使没有对隐秘共坐的贪著,但由于存在淫欲,那就是与淫欲相缠的烦恼,所以说“称为依止淫法的烦恼”,正因为如此,才采用了“依止”这一说法。针对这一点,即使身体没有前去,但因为是以不清净的心前去的,所以说“若生起贪著,就犯巴吉帝亚”。如果生起的是对隐秘处的贪著,则不犯戒——这是说,因为是以清净的心前去而坐,仅仅心生起,在这里并不构成罪。此法是不定的,在这里,对于三种罪,根据他承认哪一种罪或哪一种事,就依此来处理,所以说不定。这个意思很明显,因此没有加以说明。在这里,应当根据他所承认的罪,来理解其中的构成要素。
446-451.Mātugāmassa methunaṃ dhammaṃ paṭisevantoti ettha ‘‘magge’’ti pāṭhaseso daṭṭhabboti āha ‘‘mātugāmassa magge’’ti. Raho nisajjassādassa asatipi methunarāgabhāve tappaṭibaddhakilesattā vuttaṃ ‘‘methunadhammasannissitakileso vuccatī’’ti, teneva sannissitaggahaṇaṃ kataṃ. Taṃ sandhāya agatepi asuddhacittena gatattā ‘‘assāde uppanne pācittiya’’nti vuttaṃ. Rahassādo uppajjati anāpattīti suddhacittena gantvā nisinnattā cittuppādamattenettha āpatti na hotīti vuttaṃ. Ayaṃ dhammo aniyatoti ettha tiṇṇaṃ āpattīnaṃ yaṃ āpattiṃ vā vatthuṃ vā paṭijānāti, tassa vasena kāretabbatāya aniyatoti ayamattho pākaṭoyevāti na vutto. Yaṃ āpattiṃ paṭijānāti, tassā vasenettha aṅgabhedo veditabbo.
2. 第二不定学处的注释
2. Dutiyaaniyatasikkhāpadavaṇṇanā
452因为前面说的是“一人”,所以“禁止铺设座位”这句话在这里接不上,于是(注释者)说“应当理解‘一人……’这个关联”。这个“一人”是主格表达。
452. ‘‘Eko’’ti vuttattā ‘‘nisajjaṃ kappetuṃ paṭikkhitta’’nti iminā sambandho na ghaṭatīti āha ‘‘yaṃ eko…pe… sambandho veditabbo’’ti. Etaṃ paccattavacananti ‘‘eko’’ti idaṃ paccattavacanaṃ.
453“外面有围障”是指被墙壁等从外面围起来。“精舍的庭院”是就精舍的空地来说的。关于“女人或男人”这一句,这里要问:在第一学处里,为什么一百个女人也不构成无犯,而在这里,哪怕只有一个女人也构成无犯呢?回答说:第一学处是因为说到“能够行淫欲之法”,所以是依淫欲之法而来的,而女人并不是行淫欲的第二方。因为女人们会互相遮掩过失,正因如此,在毗舍离大林中,当比丘开着门躺着时,许多女人恣意行事之后就离开了,所以那里说“一百个女人也不构成无犯”。但这一学处是依粗恶语而来的,因为说到“足以用粗恶语对女人说”。女人听到粗恶语后也不会遮掩。正因如此,在粗恶语学处中,那些有惭耻心的女人走出来向比丘们抱怨,所以这里说“女人也构成无犯”。在这里,因为不隐蔽,女人也构成无犯;在那里,因为隐蔽,一百个女人也不构成无犯——诸师是这样说的。
453.Bahi parikkhittanti bahi pākārādinā parikkhittaṃ. Pariveṇaṅgaṇanti pariveṇamāḷakaṃ sandhāya vuttaṃ. Itthīpi purisopīti ettha paṭhame kasmā itthisatampi anāpattiṃ na karoti, idha ekāpi kasmā anāpattiṃ karotīti? Vuccate – paṭhamasikkhāpadaṃ ‘‘sakkā hoti methunaṃ dhammaṃ paṭisevitu’’nti vuttattā methunadhammavasena āgataṃ, na ca methunassa mātugāmo dutiyo hoti. Itthiyo hi aññamaññissā vajjaṃ paṭicchādenti, teneva vesāliyaṃ mahāvane dvāraṃ vivaritvā nipanne bhikkhumhi sambahulā itthiyo yāvadatthaṃ katvā pakkamiṃsu, tasmā tattha ‘‘itthisatampi anāpattiṃ na karotī’’ti vuttaṃ. Idaṃ pana sikkhāpadaṃ duṭṭhullavācāvasena āgataṃ ‘‘alañca kho hoti mātugāmaṃ duṭṭhullāhi vācāhi obhāsitu’’nti vuttattā. Duṭṭhullavācañca sutvā mātugāmopi na paṭicchādeti. Teneva duṭṭhullavācāsikkhāpade yā tā itthiyo hirimanā, tā nikkhamitvā bhikkhū ujjhāpesuṃ, tasmā idha ‘‘itthīpi anāpattiṃ karotī’’ti vuttaṃ. Idha appaṭicchannattā itthīpi anāpattiṃ karoti, tattha paṭicchannattā itthisatampi anāpattiṃ na karotīti ca vadanti.
就身相触来说,说到非盲者;就粗恶语来说,说到非聋者。十二肘以内的处所,是指耳朵的隐蔽范围,以此说明“耳朵的隐蔽范围应以十二肘为界限”。因此,坐在十二肘之外的人不构成无罪,即使眼睛的隐蔽范围存在,因为耳朵的隐蔽范围仍然存在。在这个学处中,由于不是隐蔽的,所以只以耳朵的隐蔽范围为所指。不过圣典中说“眼睛的隐蔽范围”,这是依义理提取而说的。有人主张“两种隐蔽范围在这里都是所指”,这不应采纳。因为在非隐蔽的处所,眼睛的隐蔽范围不可能存在,即使坐在十二肘之外、更远的可视范围内的人也能被看见。“即使躺着睡觉”这句,在三部注解书中都说“即使躺着睡觉也包括在内”。注解书作者的意思是:“即使躺着睡觉,如果眼睛的隐蔽范围存在,因为不聋,耳朵的隐蔽范围就不存在。”然而,就像躺着睡觉的人如同盲人一样什么都看不见,所以眼睛的隐蔽范围可以存在;同样,如同聋人一样什么声音都听不到,所以耳朵的隐蔽范围也可以存在,这样说也是可以的。而义注中只说“站着或坐着”,并没有像第一学处那样说“即使躺着睡觉也不构成无罪”,所以应当审察之后,以不相违的方式理解。
Kāyasaṃsaggavasena anandho vutto, duṭṭhullavācāvasena abadhiro. Antodvādasahatthe okāseti sotassa rahābhāvo vutto, etena ‘‘sotassa raho dvādasahatthena paricchinditabbo’’ti dasseti . Tasmā dvādasahatthato bahi nisinno anāpattiṃ na karoti satipi cakkhussa rahābhāve sotassa rahasabbhāvato. Imasmiñhi sikkhāpade appaṭicchannattā sotassa rahoyeva adhippeto. Pāḷiyaṃ pana ‘‘cakkhussa raho’’ti atthuddhāravasena vuttaṃ. Kenaci pana ‘‘dvepi rahā idha adhippetā’’ti vuttaṃ, taṃ na gahetabbaṃ. Na hi appaṭicchanne okāse cakkhussa raho sambhavati dvādasahatthato bahi dassanavisaye dūratare nisinnassapi daṭṭhuṃ sakkuṇeyyabhāvato. Niddāyantopīti iminā ‘‘nipajjitvā niddāyantopi gahitoyevā’’ti tīsupi gaṇṭhipadesu vuttaṃ. ‘‘Nipajjitvā niddāyantepi satipi cakkhussa rahe abadhirattā sotassa raho natthī’’ti gaṇṭhipadakārānaṃ adhippāyo. Yathā pana nipajjitvā niddāyanto andho viya kiñci na passatīti cakkhussa raho sambhavati, tathā badhiro viya kiñci saddaṃ na suṇātīti sotassa rahopi sambhavatīti sakkā vattuṃ. Aṭṭhakathāyañca ṭhito vā nisinno vāti ettakameva vuttaṃ, paṭhamasikkhāpade viya ‘‘nipajjitvā niddāyantopi anāpattiṃ na karotī’’ti idaṃ pana na vuttaṃ, tasmā vīmaṃsitvā yathā na virujjhati, tathā gahetabbaṃ.
因为这里只把耳边的隐蔽处当作所指,所以说“聋者即使有眼也一样”。盲者即使没有遮挡,也属于隐蔽那一类,归入第一学处的范围,所以说“盲者或者不聋的人做了,也不构成无犯”。就像那样:在门没有关上的房间里,即使盲者站在近处,也不构成无犯;这里也应这样理解。“两处”指的是两个不定学处中。既然这两个学处并没有针对伍达义长老各自单独制定出某种犯戒,所以针对各个学处的最初违犯者,说最初违犯者不犯。伍巴南达长老等人,就是屏处坐等的最初违犯者。而世尊只取最初制定的学处,在伍巴南达的事例中显示了不定的次第。如果这些学处并没有单独制定出的所谓犯戒,那么世尊为什么制定两个不定学处呢?是为了说明:即使被这样的近事女说了,也只有承认的人,才要按犯戒来处理,不承认的人则不处理。世尊以此说明:无论被谁以任何犯戒来指责,只有认罪才作处理,从而确立了律的裁决准则。那么,为什么没有说比丘尼的不定学处呢?因为这一准则普遍适用于一切情况,所以没有说。
Sotassa rahasseva idhādhippetattā ‘‘badhiro pana cakkhumāpī’’ti vuttaṃ. Andhassa appaṭicchannampi paṭicchannapakkhaṃ bhajatīti paṭhamasikkhāpadassa visayattā vuttaṃ ‘‘andho vā abadhiropi na karotī’’ti. Yatheva hi tattha apihitakavāṭassa gabbhassa anto samīpepi ṭhito andho anāpattiṃ na karoti, evamayampīti daṭṭhabbaṃ. Ubhayatthāpīti dvīsupi aniyatesu. Yasmā dvīhi sikkhāpadehi udāyittheraṃ ārabbha visuṃ paññattā kāci āpatti nāma natthi, tasmā tassa tassa sikkhāpadassa ādikammike sandhāya ādikammikānaṃ anāpatti vuttā. Upanandattherādayo hi raho nisajjādīnaṃ ādikammikā. Bhagavatā pana paṭhamaṃ paññattasikkhāpadāniyeva gahetvā upanandavatthusmiṃ aniyatakkamo dassito. Yadi imehi sikkhāpadehi visuṃ paññattā āpatti nāma natthi, atha kasmā bhagavatā aniyatadvayaṃ paññattanti? Evarūpāyapi upāsikāya vuccamāno paṭijānamānoyeva āpattiyā kāretabbo, na appaṭijānamānoti dassentena bhagavatā yāya kāyaci āpattiyā yena kenaci codite paṭiññātakaraṇaṃyeva daḷhaṃ katvā vinayavinicchayalakkhaṇaṃ ṭhapitaṃ. Atha bhikkhunīnaṃ aniyataṃ kasmā na vuttanti? Idameva lakkhaṇaṃ sabbattha anugatanti na vuttaṃ.