1-8. 第一持律者经等的注释
1-8. Paṭhamavinayadharasuttādivaṇṇanā
75-8275-82. 第八经的第一项和第二项意义明显。第三项,“住立于律相者”:因具惭耻,而安住于律之相。无惭者(pārā. aṭṭha. 1.45)即便多闻,也因看重利养而歪曲教法,将非法、非律宣说为导师的教法,给教法带来巨大祸害,乃至造成僧团分裂和僧团内部的裂痕。而有惭者,则怀有惭悔、畏惧,渴望修学,即使为了活命也不歪曲教法,唯宣说正法与律,尊重导师的教法并将其稳固树立。因此,有惭者不舍律、不退堕,以惭耻心而安住于律之相,并稳固地立于其中。
75-82. Aṭṭhamassa paṭhamaṃ dutiyañca uttānatthameva. Tatiye vinayalakkhaṇe patiṭṭhito lajjibhāvena vinayalakkhaṇe ṭhito hoti. Alajjī (pārā. aṭṭha. 1.45) hi bahussutopi samāno lābhagarukatāya tantiṃ visaṃvādetvā uddhammaṃ ubbinayaṃ satthusāsanaṃ dīpetvā sāsane mahantaṃ upaddavaṃ karoti, saṅghabhedampi saṅgharājimpi uppādeti. Lajjī pana kukkuccako sikkhākāmo jīvitahetupi tantiṃ avisaṃvādetvā dhammameva vinayameva ca dīpeti, satthusāsanaṃ garuṃ katvā ṭhapeti. Evaṃ yo lajjī, so vinayaṃ ajahanto avokkamantova lajjibhāvena vinayalakkhaṇe ṭhito hoti patiṭṭhito.
「不可动摇者」于此:所谓可动摇者,是指当有人就巴利经文或注释,从下而上、从上而下,或依文句次第提问时,他便战栗、退缩,不能站稳,别人怎么说他便一一认可,舍弃自己的主张而接受对方的主张。然而,若有人在被问及巴利或注释,无论从上下或依文句次第提问时,不战栗、不退縮,犹如以镊子一根根夹取毫毛般回答:‘我们这样说,我们的老师这样说’,那么,对于此人,巴利经文与巴利的抉择便如盛在金器中的狮子油,不会耗尽、不会穷竭,恒久安住,这样的人便称为不可动摇者。因此,这样的人不会随别人所说而一一认可,对于自己经过善加抉择所获得的正确义理,他不会放弃,故说‘无法使他放弃所执持的见解’。第四项以后的内容容易理解。
Asaṃhīroti ettha saṃhīro nāma yo pāḷiyaṃ vā aṭṭhakathāyaṃ vā heṭṭhā vā uparito vā padapaṭipāṭiyā vā pucchiyamāno vitthunati vipphandati, saṇṭhātuṃ na sakkoti, yaṃ yaṃ parena vuccati, taṃ taṃ anujānāti, sakavādaṃ chaḍḍetvā paravādaṃ gaṇhāti. Yo pana pāḷiyaṃ vā aṭṭhakathāyaṃ vā heṭṭhupariyavasena vā padapaṭipāṭiyā vā pucchiyamāno na vitthunati na vipphandati, ekekalomaṃ saṇḍāsena gaṇhanto viya ‘‘evaṃ mayaṃ vadāma, evaṃ no ācariyā vadantī’’ti vissajjeti. Yamhi pāḷi ca pāḷivinicchayo ca suvaṇṇabhājane pakkhittasīhavasā viya parikkhayaṃ pariyādānaṃ agacchanto tiṭṭhati, ayaṃ vuccati asaṃhīro. Yasmā pana evarūpo yaṃ yaṃ parena vuccati, taṃ taṃ nānujānāti, attanā suvinicchinitaṃ katvā gahitaṃ aviparītamatthaṃ na vissajjeti, tasmā vuttaṃ ‘‘na sakkoti gahitaggahaṇaṃ vissajjāpetu’’nti. Catutthādīni suviññeyyāni.
9. 导师教法经注释
9. Satthusāsanasuttavaṇṇanā
8383. 第九经中,「住于远离」:即是远离。故接着说「远去的」。「住于念不远离」:即于所修业处,不舍正念而安住。「心投入涅槃者」:由于对身体和生命都无贪恋,故将心导向涅槃,倾注于涅槃,趣向涅槃,朝向涅槃。
83. Navame vivekaṭṭhoti vivitto. Tenāha ‘‘dūrībhūto’’ti. Satiavippavāse ṭhitoti kammaṭṭhāne satiṃ avijahitvā ṭhito. Pesitattoti kāye ca jīvite ca anapekkhatāya nibbānaṃ pesitacitto tanninno tappoṇo tappabbhāro.
10. 《诉讼止息经》的注释
10. Adhikaraṇasamathasuttavaṇṇanā
8484. 第十经中,「诉讼」即指种种争论与纠纷。以何而止息?以种种止息法。如何止息?通过止息之力。因此,这些诉讼因止息之力而得平息,故经文说「诸诉讼止息」等。‘已生起的已生起的’即已经发生、已经现起的。‘为止息’即为令它们平息。此事在《长部·合诵经》的注释中亦有详释,此处展开的道理如下:诸比丘因‘这是法’或‘这是非法’等十八种事由而生争论,此纷争即名为‘争论诉讼’。由于戒行缺失,或行为、见解、谋生方式缺失而指责对方,构成指责与举发,这称为‘指责诉讼’。总论部分提到的五种,加上分别部分提到的两种,合为七种犯戒的集合,这就是‘犯戒诉讼’。僧团进行的白、白二、白四等四种僧团羯磨,这即是‘办事诉讼’。
84. Dasame adhikarīyanti etthāti adhikaraṇāni. Ke adhikarīyanti? Samathā. Kathaṃ adhikarīyanti? Samanavasena. Tasmā te tesaṃ samanavasena pavattantīti āha ‘‘adhikaraṇāni samentī’’tiādi. Uppannānaṃ uppanānanti uṭṭhitānaṃ uṭṭhitānaṃ. Samathatthanti samanatthaṃ. Dīghanikāye saṅgītisuttavaṇṇanāyampi (dī. ni. aṭṭha. 3.331) vitthāratoyevāti etthāyaṃ vitthāranayo – adhikaraṇesu tāva dhammoti vā adhammoti vā aṭṭhārasahi vatthūhi vivadantānaṃ bhikkhūnaṃ yo vivādo, idaṃ vivādādhikaraṇaṃ nāma. Sīlavipattiyā vā ācāradiṭṭhiājīvavipattiyā vā anuvadantānaṃ yo anuvādo upavadanā ceva codanā ca, idaṃ anuvādādhikaraṇaṃ nāma. Mātikāyaṃ āgatā pañca, vibhaṅge dveti sattapi āpattikkhandhā, idaṃ āpattādhikaraṇaṃ nāma. Yaṃ saṅghassa apalokanādīnaṃ catunnaṃ kammānaṃ karaṇaṃ, idaṃ kiccādhikaraṇaṃ nāma.
其中,争论诉讼由两种止息法平息:现前毗尼与多数决。若单用现前毗尼平息,则:诉讼在哪所寺院生起,便在那所寺院平息;或比丘们为平息事前往他处,于途中平息;或抵达后提交当地僧团,由该僧团平息;若僧团不能平息,即就在当地通过委任选出的比丘裁决而平息。于此平息中,即具足僧伽现前、法现前、律现前、补特伽罗现前四者,这便称为现前毗尼。其中,行羯磨的僧团和合共现,是为僧伽现前;所要止息的事件真实不虚,是为法现前;依律如法而行止息,是为律现前;争执双方——原告与被告——当场对质,是为补特伽罗现前。然而,若由委任裁决而平息,则此处的僧伽现前即不具足。以上是单以现前毗尼平息的情形。
Tattha vivādādhikaraṇaṃ dvīhi samathehi sammati sammukhāvinayena ca yebhuyyasikāya ca. Sammukhāvinayeneva sammamānaṃ yasmiṃ vihāre uppannaṃ tasmiṃyeva vā, aññatra vūpasametuṃ gacchantānaṃ antarāmagge vā, yattha gantvā saṅghassa niyyātitaṃ, tattha saṅghena vā, saṅghe vūpasametuṃ asakkonte tattheva ubbāhikāya sammatapuggalehi vā vinicchitaṃ sammati. Evaṃ sammamāne ca panetasmiṃ yā saṅghasammukhato dhammasammukhato vinayasammukhatā puggalasammukhatā, ayaṃ sammukhāvinayo nāma. Tattha ca kārakasaṅghassa saṅghasāmaggivasena sammukhibhāvo saṅghasammukhatā. Sametabbassa vatthuno bhūtattā dhammasammukhatā. Yathā taṃ sametabbaṃ, tathevassa samanaṃ vinayasammukhatā. Yo ca vivadati, yena ca vivadati, tesaṃ ubhinnaṃ atthapaccatthikānaṃ sammukhībhāvo puggalasammukhatā. Ubbāhikāya vūpasame panettha saṅghasammukhatā parihāyati. Evaṃ tāva sammukhāvinayeneva sammati.
若如此仍无法平息,受委任的比丘们便说:‘我等无力平息此事’,将诉讼交还僧团。僧团于是选定一位具足五法的比丘担任抽签人,令其于秘密抽签、公开抽签、耳语抽签三种方式中,任取其一而行抽签。在和合的大众中,主张‘此是法’者占多数,便依这些主张法者所说的方式而平息。如此平息的诉讼,即是兼以现前毗尼与多数决而平息。其中的现前毗尼,含义同前所述。而执行多数决羯磨的具体作法,即称为多数决。如此,争论诉讼便由这两种止息法得以平息。
Sace panevampi na sammati, atha naṃ ubbāhikāya sammatā bhikkhū ‘‘na mayaṃ sakkoma vūpasametu’’nti saṅghasseva niyyātenti. Tato saṅgho pañcaṅgasamannāgataṃ bhikkhuṃ salākaggāhāpakaṃ sammannati, tena guḷhakavivaṭakasakaṇṇajappakesu tīsu salākaggāhakesu aññataravasena salākaṃ gāhāpetvā sannipatitāya parisāya dhammavādīnaṃ yebhuyyatāya yathā te dhammavādino vadanti, evaṃ vūpasantaṃ adhikaraṇaṃ sammukhāvinayena ca yebhuyyasikāya ca vūpasantaṃ hoti. Tattha sammukhāvinayo vuttanayo eva. Yaṃ pana yebhuyyasikākammassa karaṇaṃ, ayaṃ yebhuyyasikā nāma. Evaṃ vivādādhikaraṇaṃ dvīhi samathehi sammati.
指责诉讼由四种止息法平息:现前毗尼、忆念调伏、不痴毗尼及恶人羯磨。若单用现前毗尼平息,其过程为:听取指责方与被指责方双方陈述后,若不见有所犯戒,即令双方互相原谅;若确实有犯,便判定:‘此处有如是犯戒’,以此裁决而平息。其中的现前毗尼,其特征与前述完全相同。
Anuvādādhikaraṇaṃ catūhi samathehi sammati sammukhāvinayena ca sativinayena ca amūḷhavinayena ca tassapāpiyasikāya ca. Sammukhāvinayeneva sammamānaṃ yo ca anuvadati, yañca anuvadati, tesaṃ vacanaṃ sutvā sace kāci āpatti natthi, ubho khamāpetvā, sace atthi ayaṃ nāmettha āpattīti evaṃ vinicchitaṃ vūpasammati. Tattha sammukhāvinayalakkhaṇaṃ vuttanayameva.
然而,若有漏尽比丘被无根毁谤其戒行,在他乞求忆念调伏之后,僧团以白四甘马给予忆念调伏,此时此诤事即同时以现前毗尼与忆念调伏而得平息。忆念调伏一经授予,此后任何人对此比丘的举罪皆不得成立。若有比丘疯癫时作出了非沙门的行径,比丘们呵责他说:“尊者,你记得曾犯某罪吗?”他虽答道:“诸位贤友,那是我疯癫时所为,我全然不记得那件事了”,却仍被比丘们呵责。为了不再被呵责,他乞求不痴毗尼,僧团便以白四甘马给予他不痴毗尼。此时此诤事即同时以现前毗尼与不痴毗尼而得平息。不痴毗尼一经授予,任何人以此为由对此比丘的举罪皆不得成立。又如有比丘被人以波罗夷或近波罗夷的事由举罪,他却以另一事来支吾此事,且因其恶行众多而成为恶人。此时,僧团便思惟:“此人若未断善根,将会正确修行而得重新接纳;若已断善根,此举对他来说即等同灭摈。”因此,僧团以白四甘马对其行恶人羯磨,此时此诤事即同时以现前毗尼与恶人羯磨而得平息。
Yadā pana khīṇāsavassa bhikkhuno amūlikāya sīlavipattiyā anuddhaṃsitassa sativinayaṃ yācamānassa saṅgho ñatticatutthena kammena sativinayaṃ deti, tadā sammukhāvinayena ca sativinayena ca vūpasantaṃ hoti. Dinne pana sativinaye puna tasmiṃ puggale kassaci anuvādo na ruhati. Yadā ummattako bhikkhu ummādavasena kate assāmaṇake ajjhācāre ‘‘saratāyasmā evarūpiṃ āpatti’’nti bhikkhūhi codiyamāno ‘‘ummattakena me, āvuso, etaṃ kataṃ, nāhaṃ taṃ sarāmī’’ti bhaṇantopi bhikkhūhi codiyamānova puna acodanatthāya amūḷhavinayaṃ yācati, saṅgho cassa ñatticatutthena kammena amūḷhavinayaṃ deti. Tadā sammukhāvinayena ca amūḷhavinayena ca vūpasantaṃ hoti. Dinne pana amūḷhavinaye puna tasmiṃ puggale kassaci tappaccayā anuvādo na ruhati. Yadā pana pārājikena vā pārājikasāmantena vā codiyamānassa aññenaññaṃ paṭicarato pāpussannatāya pāpiyassa puggalassa ‘‘sacāyaṃ acchinnamūlo bhavissati, sammā vattitvā osāraṇaṃ labhissati. Sace chinnamūlo, ayamevassa nāsanā bhavissatī’’ti maññamāno saṅgho ñatticatutthena kammena tassapāpiyasikaṃ karoti, tadā sammukhāvinayena ca tassapāpiyasikāya ca vūpasantaṃ hotīti. Evaṃ anuvādādhikaraṇaṃ catūhi samathehi sammati.
犯戒诤事由三种止息法平息:现前毗尼、自言治及如草覆地。犯戒诤事不可能仅凭现前毗尼便得平息。然而,当有比丘在另一位比丘面前,或在僧团中、众多比丘前发露轻罪时,此时的犯戒诤事,即通过现前毗尼与自言治而得平息。其中,于现前毗尼而言,发露者与受露者彼此现前,这属于“补特伽罗现前”。其余含义同前所述。
Āpattādhikaraṇaṃ tīhi samathehi sammati sammukhāvinayena ca paṭiññātakaraṇena ca tiṇavatthārakena ca. Tassa sammukhāvinayeneva vūpasamo natthi. Yadā pana ekassa vā bhikkhuno santike saṅghagaṇamajjhesu vā bhikkhu lahukaṃ āpattiṃ deseti, tadā āpattādhikaraṇaṃ sammukhāvinayena ca paṭiññātakaraṇena ca vūpasammati. Tattha sammukhāvinaye tāva yo ca deseti, yassa ca deseti, tesaṃ sammukhībhāvo puggalasammukhato. Sesaṃ vuttanayameva.
向个人或团体发露时,“僧伽现前”这一项便不具足。而在此过程中,“尊者,我犯了某某罪”“你见罪了吗?”“是的,我见罪了”——依这些承认而作的“未来应当防护”,即名为“自言治”。在桑喀地谢沙等重罪的处置中,乞求别住等属于承认,而给予别住等则称作“自言治”。
Puggalassa ca gaṇassa ca desanākāle saṅghasammukhato parihāyati. Yaṃ panettha ‘‘ahaṃ, bhante, itthannāmaṃ āpattiṃ āpanno’’ti ca ‘‘passasī’’ti ca ‘‘āma, passāmī’’ti ca paṭiññātāya ‘‘āyatiṃ saṃvareyyāsī’’ti karaṇaṃ, taṃ paṭiññātakaraṇaṃ nāma. Saṅghādisese parivāsādiyācanā paṭiññā, parivāsādīnaṃ dānaṃ paṭiññātakaraṇaṃ nāma.
然而,当那些分为两派的争吵比丘做了许多不合沙门身份的行为后,生起了惭愧之心。他们想:“如果我们因这些犯戒彼此举罪,这起诉讼可能会变得激烈而凶险。”观察到互相举罪的过患之后,当比丘们实行“如草覆地”羯磨时,犯戒诉讼便以“现前毗尼”和“如草覆地”的方式得以平息。在这种情况下,所有处于伸手范围之内的人,若都未提出“这不认可”的异议,也未以“这是恶作羯磨、应重作羯磨”为由翻案,并且均已入座,那么除了粗重罪和涉及在家人的罪之外,一切犯戒都能得到除罪。就这样,“犯戒诉讼”通过三种止息法而平息。
Dvepakkhajātā pana bhaṇḍanakārakā bhikkhū bahuṃ assāmaṇakaṃ ajjhācāraṃ caritvā puna lajjidhamme uppanne ‘‘sace mayaṃ imāhi āpattīhi aññamaññaṃ kāressāma, siyāpi taṃ adhikaraṇaṃ kakkhaḷattāya vāḷattāya saṃvatteyyā’’ti aññamaññaṃ āpattiyā kārāpane dosaṃ disvā yadā bhikkhū tiṇavatthārakakammaṃ karonti, tadā āpattādhikaraṇaṃ sammukhāvinayena ca tiṇavatthārakena ca sammati. Tatra hi yattakā hatthapāsūpagatā ‘‘na metaṃ khamatī’’ti evaṃ diṭṭhāvikammaṃ akatvā ‘‘dukkaṭaṃ kammaṃ puna kātabbaṃ kamma’’nti na ukkoṭenti, niddampi okkantā honti, sabbesaṃ ṭhapetvā thullavajjañca gihipaṭisaṃyuttañca sabbāpattiyo vuṭṭhahanti. Evaṃ āpattādhikaraṇaṃ tīhi samathehi sammati.
“义务诉讼”唯由一种止息法平息,即“现前毗尼”。如此,这四种诉讼各随所应,依七种止息法而得平息。因此,经中说:“为对治、止息不断生起的诉讼,应施现前毗尼……乃至……如草覆地。”其余各处,其义显而易见。
Kiccādhikaraṇaṃ ekena samathena sammati sammukhāvinayeneva. Iti imāni cattāri adhikaraṇāni yathānurūpaṃ imehi sattahi samathehi sammanti. Tena vuttaṃ – ‘‘uppannuppannānaṃ adhikaraṇānaṃ samathāya vūpasamāya sammukhāvinayo dātabbo…pe… tiṇavatthārako’’ti. Sesaṃ sabbattha uttānameva.