1-8. 第一持律者经等的注释
1-8. Paṭhamavinayadharasuttādivaṇṇanā
75-82第八经的第一项和第二项意思很明白。第三项“住立于律相”:他因为具有惭耻心,所以安住在律的特征上。无惭的人即使多闻,也会因为看重利养而歪曲教法,把非法、非律说成是导师的教导,给教法带来巨大危害,甚至造成僧团分裂和僧团内部的裂痕。有惭的人则心存惭愧、畏惧,渴望修学,即使为了活命也不歪曲教法,只宣说正法和律,尊重导师的教法并使之稳固。因此,有惭的人不舍弃律、不退堕,以惭耻心而安住在律的特征上,稳固地立于其中。
75-82. Aṭṭhamassa paṭhamaṃ dutiyañca uttānatthameva. Tatiye vinayalakkhaṇe patiṭṭhito lajjibhāvena vinayalakkhaṇe ṭhito hoti. Alajjī (pārā. aṭṭha. 1.45) hi bahussutopi samāno lābhagarukatāya tantiṃ visaṃvādetvā uddhammaṃ ubbinayaṃ satthusāsanaṃ dīpetvā sāsane mahantaṃ upaddavaṃ karoti, saṅghabhedampi saṅgharājimpi uppādeti. Lajjī pana kukkuccako sikkhākāmo jīvitahetupi tantiṃ avisaṃvādetvā dhammameva vinayameva ca dīpeti, satthusāsanaṃ garuṃ katvā ṭhapeti. Evaṃ yo lajjī, so vinayaṃ ajahanto avokkamantova lajjibhāvena vinayalakkhaṇe ṭhito hoti patiṭṭhito.
“不可动摇者”在这里是指:所谓“可动摇者”,就是当有人针对巴利经文或注释,从下往上、从上往下,或按文句顺序向他提问时,他会发抖、挣扎,站不住脚,别人说什么他就跟着认可什么,丢掉自己的立场而接受对方的说法。反之,如果有人被问及巴利或注释时,不论从上下方向还是按文句顺序提问,他都不发抖、不挣扎,就像用镊子一根一根夹取毫毛那样回答:“我们是这样说的,我们的老师是这样说的”,那么对他来说,巴利经文和对巴利的判定就像倒进金器里的狮子油一样,不会耗尽、不会枯竭,始终安住——这就叫作“不可动摇者”。正因为这样的人不会别人说什么就跟着认可什么,不会把自己经过善加抉择而掌握的正确义理放弃掉,所以才说“无法让他放弃所执持的见解”。第四项等后面的内容容易理解。
Asaṃhīroti ettha saṃhīro nāma yo pāḷiyaṃ vā aṭṭhakathāyaṃ vā heṭṭhā vā uparito vā padapaṭipāṭiyā vā pucchiyamāno vitthunati vipphandati, saṇṭhātuṃ na sakkoti, yaṃ yaṃ parena vuccati, taṃ taṃ anujānāti, sakavādaṃ chaḍḍetvā paravādaṃ gaṇhāti. Yo pana pāḷiyaṃ vā aṭṭhakathāyaṃ vā heṭṭhupariyavasena vā padapaṭipāṭiyā vā pucchiyamāno na vitthunati na vipphandati, ekekalomaṃ saṇḍāsena gaṇhanto viya ‘‘evaṃ mayaṃ vadāma, evaṃ no ācariyā vadantī’’ti vissajjeti. Yamhi pāḷi ca pāḷivinicchayo ca suvaṇṇabhājane pakkhittasīhavasā viya parikkhayaṃ pariyādānaṃ agacchanto tiṭṭhati, ayaṃ vuccati asaṃhīro. Yasmā pana evarūpo yaṃ yaṃ parena vuccati, taṃ taṃ nānujānāti, attanā suvinicchinitaṃ katvā gahitaṃ aviparītamatthaṃ na vissajjeti, tasmā vuttaṃ ‘‘na sakkoti gahitaggahaṇaṃ vissajjāpetu’’nti. Catutthādīni suviññeyyāni.
9. 导师教法经的注释
9. Satthusāsanasuttavaṇṇanā
83第九经中,“远离”就是独处远离。因此接着说“远去了”。“安住于正念不远离”:就是安住在业处上,不舍弃正念。“心已投向”:因为对身体和生命都不再牵挂,所以把心投向涅槃,倾向涅槃,朝向涅槃,偏向涅槃。
83. Navame vivekaṭṭhoti vivitto. Tenāha ‘‘dūrībhūto’’ti. Satiavippavāse ṭhitoti kammaṭṭhāne satiṃ avijahitvā ṭhito. Pesitattoti kāye ca jīvite ca anapekkhatāya nibbānaṃ pesitacitto tanninno tappoṇo tappabbhāro.
10. 《灭诤经》的注释
10. Adhikaraṇasamathasuttavaṇṇanā
84在第十中,“于此中被行作者”就是各种诤事。什么被行作?就是止息法。怎样被行作?以止息的方式。因此,这些止息法以平息它们的方式而运作,所以经文说“诸诤事止息”等。已生起的已生起的,就是已经发生的已经发生的。为止息之义,就是令其平息之义。在《长部·合诵经》的注释中也有详细说明,这里展开说明的方式如下:在诤事中,比丘们因“这是法”或“这是非法”等十八种事由而争论,这种争论就叫“争论诤事”。因戒行缺失,或因行为、见解、谋生方式缺失而指责、举发对方,这种指责和举发就叫“指责诤事”。论母中提到的五种,加上分别中提到的两种,共七种犯戒的集合,这叫“犯戒诤事”。僧团进行表白、白、白二、白四等四种甘马,这叫“办事诤事”。
84. Dasame adhikarīyanti etthāti adhikaraṇāni. Ke adhikarīyanti? Samathā. Kathaṃ adhikarīyanti? Samanavasena. Tasmā te tesaṃ samanavasena pavattantīti āha ‘‘adhikaraṇāni samentī’’tiādi. Uppannānaṃ uppanānanti uṭṭhitānaṃ uṭṭhitānaṃ. Samathatthanti samanatthaṃ. Dīghanikāye saṅgītisuttavaṇṇanāyampi (dī. ni. aṭṭha. 3.331) vitthāratoyevāti etthāyaṃ vitthāranayo – adhikaraṇesu tāva dhammoti vā adhammoti vā aṭṭhārasahi vatthūhi vivadantānaṃ bhikkhūnaṃ yo vivādo, idaṃ vivādādhikaraṇaṃ nāma. Sīlavipattiyā vā ācāradiṭṭhiājīvavipattiyā vā anuvadantānaṃ yo anuvādo upavadanā ceva codanā ca, idaṃ anuvādādhikaraṇaṃ nāma. Mātikāyaṃ āgatā pañca, vibhaṅge dveti sattapi āpattikkhandhā, idaṃ āpattādhikaraṇaṃ nāma. Yaṃ saṅghassa apalokanādīnaṃ catunnaṃ kammānaṃ karaṇaṃ, idaṃ kiccādhikaraṇaṃ nāma.
在这里,争论类的纠纷通过两种止息法来平息:现前毗尼和多数决。如果只靠现前毗尼来平息,那么:纠纷在哪座精舍生起,就在那座精舍平息;或者比丘们为了平息它而前往别处,在路上就平息了;或者到了之后交给当地僧团,由僧团平息;如果僧团没法平息,就由就地选出的断事比丘们来裁决平息。在这种平息过程中,具备僧团现前、法现前、律现前、人现前这四种现前,这就叫现前毗尼。其中,执行甘马的僧团以和合的方式共同现前,就是僧团现前;所要平息的事本身是真实的,就是法现前;按照应当平息的方式去平息,就是律现前;争论的人和被争论的人,双方作为对立当事人都当面在场,就是人现前。不过,如果是由断事比丘来平息,这里的僧团现前就不具备了。以上就是单靠现前毗尼平息的情形。
Tattha vivādādhikaraṇaṃ dvīhi samathehi sammati sammukhāvinayena ca yebhuyyasikāya ca. Sammukhāvinayeneva sammamānaṃ yasmiṃ vihāre uppannaṃ tasmiṃyeva vā, aññatra vūpasametuṃ gacchantānaṃ antarāmagge vā, yattha gantvā saṅghassa niyyātitaṃ, tattha saṅghena vā, saṅghe vūpasametuṃ asakkonte tattheva ubbāhikāya sammatapuggalehi vā vinicchitaṃ sammati. Evaṃ sammamāne ca panetasmiṃ yā saṅghasammukhato dhammasammukhato vinayasammukhatā puggalasammukhatā, ayaṃ sammukhāvinayo nāma. Tattha ca kārakasaṅghassa saṅghasāmaggivasena sammukhibhāvo saṅghasammukhatā. Sametabbassa vatthuno bhūtattā dhammasammukhatā. Yathā taṃ sametabbaṃ, tathevassa samanaṃ vinayasammukhatā. Yo ca vivadati, yena ca vivadati, tesaṃ ubhinnaṃ atthapaccatthikānaṃ sammukhībhāvo puggalasammukhatā. Ubbāhikāya vūpasame panettha saṅghasammukhatā parihāyati. Evaṃ tāva sammukhāvinayeneva sammati.
如果这样还是平息不了,那就由被选任为断事人的比丘们说“我们没办法平息这件事”,把它交还给僧团。然后僧团选一位具足五法的比丘来主持抽签。他可以从秘密抽签、公开抽签、耳语抽签这三种抽签方式中选一种来执行。在集合起来的大众中,如果主张是法的人占多数,就按照那些主张是法的人所说的来平息。这样平息的诤事,就是通过现前毗尼和多数决两种方式平息了。其中的现前毗尼,前面已经说过。而执行多数决甘马的做法,就叫作多数决。这样,争论的诤事就由这两种止息法得以平息。
Sace panevampi na sammati, atha naṃ ubbāhikāya sammatā bhikkhū ‘‘na mayaṃ sakkoma vūpasametu’’nti saṅghasseva niyyātenti. Tato saṅgho pañcaṅgasamannāgataṃ bhikkhuṃ salākaggāhāpakaṃ sammannati, tena guḷhakavivaṭakasakaṇṇajappakesu tīsu salākaggāhakesu aññataravasena salākaṃ gāhāpetvā sannipatitāya parisāya dhammavādīnaṃ yebhuyyatāya yathā te dhammavādino vadanti, evaṃ vūpasantaṃ adhikaraṇaṃ sammukhāvinayena ca yebhuyyasikāya ca vūpasantaṃ hoti. Tattha sammukhāvinayo vuttanayo eva. Yaṃ pana yebhuyyasikākammassa karaṇaṃ, ayaṃ yebhuyyasikā nāma. Evaṃ vivādādhikaraṇaṃ dvīhi samathehi sammati.
指责类的诤事由四种止息法来平息:现前毗尼、忆念毗尼、不痴毗尼和恶人甘马。如果单靠现前毗尼来平息,做法是:听取指责方和被指责方双方的说法之后,如果发现没有犯戒,就让双方互相道歉原谅;如果确实有犯戒,就判定“这里确实有这样的犯戒”,这样裁决之后诤事就平息了。其中现前毗尼的特征,和前面所说的完全一样。
Anuvādādhikaraṇaṃ catūhi samathehi sammati sammukhāvinayena ca sativinayena ca amūḷhavinayena ca tassapāpiyasikāya ca. Sammukhāvinayeneva sammamānaṃ yo ca anuvadati, yañca anuvadati, tesaṃ vacanaṃ sutvā sace kāci āpatti natthi, ubho khamāpetvā, sace atthi ayaṃ nāmettha āpattīti evaṃ vinicchitaṃ vūpasammati. Tattha sammukhāvinayalakkhaṇaṃ vuttanayameva.
当一位漏尽比丘被人以毫无根据的破戒之事诬谤,他请求忆念毗尼,僧团以白四甘马授予他忆念毗尼时,这件诤事就通过现前毗尼和忆念毗尼两方面得到平息。忆念毗尼一旦授予,此后任何人再对那位比丘提出举罪,都不能成立。
当一位比丘在疯癫状态下做出了不合沙门身份的行为,比丘们以“尊者是否记得曾犯这样的罪”来呵责他,他回答说“贤友们,那是我疯癫时做的,我完全不记得那件事”,但比丘们仍然呵责他。为了不再被呵责,他请求不痴毗尼,僧团便以白四甘马授予他不痴毗尼。这时,这件诤事就通过现前毗尼和不痴毗尼两方面得到平息。不痴毗尼一旦授予,此后任何人再以那件事为由对那位比丘提出举罪,都不能成立。
当一位比丘被人以巴拉基格或近巴拉基格的事由举罪,他却东拉西扯、避而不答,由于恶行不断增上而成为恶人,僧团这样想:“如果这个人善根未断,他会好好修行,从而获得重新接纳;如果善根已断,这对他就等于灭摈。”于是僧团以白四甘马对他施行恶人甘马。这时,这件诤事就通过现前毗尼和恶人甘马两方面得到平息。
如此,举罪诤事由四种止息法得到平息。
Yadā pana khīṇāsavassa bhikkhuno amūlikāya sīlavipattiyā anuddhaṃsitassa sativinayaṃ yācamānassa saṅgho ñatticatutthena kammena sativinayaṃ deti, tadā sammukhāvinayena ca sativinayena ca vūpasantaṃ hoti. Dinne pana sativinaye puna tasmiṃ puggale kassaci anuvādo na ruhati. Yadā ummattako bhikkhu ummādavasena kate assāmaṇake ajjhācāre ‘‘saratāyasmā evarūpiṃ āpatti’’nti bhikkhūhi codiyamāno ‘‘ummattakena me, āvuso, etaṃ kataṃ, nāhaṃ taṃ sarāmī’’ti bhaṇantopi bhikkhūhi codiyamānova puna acodanatthāya amūḷhavinayaṃ yācati, saṅgho cassa ñatticatutthena kammena amūḷhavinayaṃ deti. Tadā sammukhāvinayena ca amūḷhavinayena ca vūpasantaṃ hoti. Dinne pana amūḷhavinaye puna tasmiṃ puggale kassaci tappaccayā anuvādo na ruhati. Yadā pana pārājikena vā pārājikasāmantena vā codiyamānassa aññenaññaṃ paṭicarato pāpussannatāya pāpiyassa puggalassa ‘‘sacāyaṃ acchinnamūlo bhavissati, sammā vattitvā osāraṇaṃ labhissati. Sace chinnamūlo, ayamevassa nāsanā bhavissatī’’ti maññamāno saṅgho ñatticatutthena kammena tassapāpiyasikaṃ karoti, tadā sammukhāvinayena ca tassapāpiyasikāya ca vūpasantaṃ hotīti. Evaṃ anuvādādhikaraṇaṃ catūhi samathehi sammati.
犯戒诤事由三种止息法平息:现前毗尼、自言毗尼和如草覆地。但犯戒诤事不可能仅靠现前毗尼就得到平息。当一位比丘在另一位比丘面前,或在僧团、众比丘当中发露轻罪时,犯戒诤事就通过现前毗尼和自言毗尼得到平息。其中,就现前毗尼来说,发露的人和接受发露的人彼此现前,这属于“人现前”。其余内容同前面所说。
Āpattādhikaraṇaṃ tīhi samathehi sammati sammukhāvinayena ca paṭiññātakaraṇena ca tiṇavatthārakena ca. Tassa sammukhāvinayeneva vūpasamo natthi. Yadā pana ekassa vā bhikkhuno santike saṅghagaṇamajjhesu vā bhikkhu lahukaṃ āpattiṃ deseti, tadā āpattādhikaraṇaṃ sammukhāvinayena ca paṭiññātakaraṇena ca vūpasammati. Tattha sammukhāvinaye tāva yo ca deseti, yassa ca deseti, tesaṃ sammukhībhāvo puggalasammukhato. Sesaṃ vuttanayameva.
在向个人或众发露的时候,僧伽现前这一项就不成立。不过,在这个过程中,随着“尊者,我犯了某某罪”“你看见了吗?”
“是的,我看见了”这些承认,而作出“今后应当防护”的处理,这就叫自言毗尼。在桑喀地谢思等重罪的处置中,乞求别住等是承认,给予别住等则叫自言毗尼。
Puggalassa ca gaṇassa ca desanākāle saṅghasammukhato parihāyati. Yaṃ panettha ‘‘ahaṃ, bhante, itthannāmaṃ āpattiṃ āpanno’’ti ca ‘‘passasī’’ti ca ‘‘āma, passāmī’’ti ca paṭiññātāya ‘‘āyatiṃ saṃvareyyāsī’’ti karaṇaṃ, taṃ paṭiññātakaraṇaṃ nāma. Saṅghādisese parivāsādiyācanā paṭiññā, parivāsādīnaṃ dānaṃ paṭiññātakaraṇaṃ nāma.
那些分成两派、好争吵的比丘,做了很多不合沙门身份的事之后,后来生起了惭愧心。他们想:“如果我们因为这些犯戒的事互相举罪,这场诤事可能会变得又硬又凶。”他们看到互相举罪的过患之后,当比丘们做如草覆地甘马时,犯戒诤事就通过现前毗尼和如草覆地这两种方式得到平息。在那个时候,凡是伸手可及范围内在场的人,只要没有提出“我不认可”这样的异议,也没有以“这是恶作甘马、应当重做甘马”为由翻案,而且即使睡着了,那么除了粗重罪和涉及在家人的罪之外,一切犯戒都能得到除罪。这样,犯戒诤事就通过三种止息法得到平息。
Dvepakkhajātā pana bhaṇḍanakārakā bhikkhū bahuṃ assāmaṇakaṃ ajjhācāraṃ caritvā puna lajjidhamme uppanne ‘‘sace mayaṃ imāhi āpattīhi aññamaññaṃ kāressāma, siyāpi taṃ adhikaraṇaṃ kakkhaḷattāya vāḷattāya saṃvatteyyā’’ti aññamaññaṃ āpattiyā kārāpane dosaṃ disvā yadā bhikkhū tiṇavatthārakakammaṃ karonti, tadā āpattādhikaraṇaṃ sammukhāvinayena ca tiṇavatthārakena ca sammati. Tatra hi yattakā hatthapāsūpagatā ‘‘na metaṃ khamatī’’ti evaṃ diṭṭhāvikammaṃ akatvā ‘‘dukkaṭaṃ kammaṃ puna kātabbaṃ kamma’’nti na ukkoṭenti, niddampi okkantā honti, sabbesaṃ ṭhapetvā thullavajjañca gihipaṭisaṃyuttañca sabbāpattiyo vuṭṭhahanti. Evaṃ āpattādhikaraṇaṃ tīhi samathehi sammati.
“义务诤事”只靠一种止息法就能平息,那就是“现前毗尼”。这样一来,这四种诤事各按各自的情况,通过这七种止息法得到平息。因此经中说:“为了对治和止息不断生起的诤事,应当施用现前毗尼……中略……如草覆地。”其余各处,意思都很清楚。
Kiccādhikaraṇaṃ ekena samathena sammati sammukhāvinayeneva. Iti imāni cattāri adhikaraṇāni yathānurūpaṃ imehi sattahi samathehi sammanti. Tena vuttaṃ – ‘‘uppannuppannānaṃ adhikaraṇānaṃ samathāya vūpasamāya sammukhāvinayo dātabbo…pe… tiṇavatthārako’’ti. Sesaṃ sabbattha uttānameva.