(18)3. 优婆塞品
(18) 3. Upāsakavaggo
1-4. 《畏惧经》等的注释
1-6. Sārajjasuttādivaṇṇanā
171-176171-176. 第三品的第一、二、三、四经没有什么可说的。第五经中,“upāsakapacchimako”指的是最下等的近事男。“闹热吉祥者”是指:他持有“凭所见等,这将会成为吉祥”这样的想法,具备愚人所构想出来的、被称为闹热的见闻触之吉祥,所以叫闹热吉祥者。因此他说“凭这个,这将会发生”等等。“他相信吉祥”:他追求的就是所见吉祥等各种吉祥本身。“他不相信业”:他不追求业为自作。“从此教法”:从此一切智佛陀的教法。“外部”:外道的教法。“他寻找应供者”:他认定“那些邪行的人是应供者”,就去寻找。在这里,把前面寻找应供者的行为合在一起,应当知道有五种法。第六种显而易见。
171-176. Tatiyassa paṭhamadutiyatatiyacatutthe natthi vattabbaṃ. Pañcame upāsakapacchimakoti upāsakanihīno. ‘‘Iminā diṭṭhādinā idaṃ nāma maṅgalaṃ bhavissatī’’ti evaṃ bālajanaparikappitakotūhalasaṅkhātena diṭṭhasutamutamaṅgalena samannāgato kotūhalamaṅgaliko. Tenāha ‘‘iminā idaṃ bhavissatī’’tiādi. Maṅgalaṃ paccetīti diṭṭhamaṅgalādibhedaṃ maṅgalameva patthiyāyati. No kammanti kammassakataṃ no patthiyāyati. Imamhā sāsanāti ito sabbaññubuddhasāsanato. Bahiddhāti bāhirakasamaye. Dakkhiṇeyyaṃ pariyesatīti ‘‘duppaṭipannā dakkhiṇeyyā’’ti saññī gavesati. Ettha dakkhiṇapariyesanapubbakāre ekaṃ katvā pañca dhammā veditabbā. Chaṭṭhaṃ uttānameva.
7-8. 《贸易经》等的注释
7-8. Vaṇijjāsuttādivaṇṇanā
177-8第七经里说的“刀剑贸易”,是指自己制造武器、让别人制造武器,或者拿到已经做好的武器之后把它卖出去。至于“让别人制造武器然后贩卖”这一句,只是举一个例子而已。饲养猪、鹿等动物然后贩卖,是指把猪、鹿等养大,处理好它们的肉再拿去卖。在这里,刀剑贸易因为是以伤害他人为手段,所以说不该做;活物贸易因为会让众生失去自主;肉类贸易因为是以杀生为因;毒药贸易因为是以杀生为因;酒类贸易因为会让人放逸。第八经的意思很明白。
177-8. Sattame satthavaṇijjāti āvudhabhaṇḍaṃ katvā vā kāretvā vā kataṃ vā paṭilabhitvā tassa vikkayo. Āvudhabhaṇḍaṃ kāretvā tassa vikkayoti idaṃ pana nidassanamattaṃ. Sūkaramigādayo posetvā tesaṃ vikkayoti sūkaramigādayo posetvā tesaṃ maṃsaṃ sampādetvā vikkayo. Ettha ca satthavaṇijjā paroparādhanimittatāya akaraṇīyā vuttā, sattavaṇijjā abhujissabhāvakaraṇato, maṃsavisavaṇijjā vadhahetuto, majjavaṇijjā pamādaṭṭhānato. Aṭṭhamaṃ uttānameva.
9. 《在家人经》的注释
9. Gihisuttavaṇṇanā
179179. 在第九中,“属于增上心的”:“增上心”指的是极为清净的心,或者叫殊胜心。从增上心生起的,就是“属于增上心的”;或者依止增上心的,也叫“属于增上心的”。因此他说“依止最胜心的”。“现法安乐住”指的是在现法中安乐地安住。“现法”指的是当下这个自体,意思是在这自体之中安乐地安住。这是对色界禅那的另一种叫法。因为那些专注于这些禅那而安坐修禅的人,正是在这个自体之中体验到没有染污的出离之乐,所以称为“现法安乐住”。
179. Navame ābhicetasikānanti abhicetoti abhikkantaṃ visuddhacittaṃ vuccati adhicittaṃ vā, abhicetasi jātāni ābhicetasikāni, abhiceto sannissitānīti vā ābhicetasikāni. Tenevāha ‘‘uttamacittanissitāna’’nti. Diṭṭhadhammasukhavihārānanti diṭṭhadhamme sukhavihārānaṃ. Diṭṭhadhammoti paccakkho attabhāvo vuccati, tattha sukhavihārānanti attho. Rūpāvacarajjhānānametaṃ adhivacanaṃ. Tāni hi appetvā nisinnā jhāyino imasmiṃyeva attabhāve asaṃkiliṭṭhaṃ nekkhammasukhaṃ vindanti, tasmā ‘‘diṭṭhadhammasukhavihārānī’’ti vuccanti.
四种迷醉品,就是花酒、果酒、糖酒、蜜酒这四类迷醉品。五种酒,就是面酒、粉酒、米酒、酵母酒和混合成分酒这五类酒。福德就是他的目的,所以叫“以福德为目的”。因为他确实是一个需要福德的人,所以说“为求福德者”。这里其余的内容意思都很清楚。
Catubbidhamerayanti pupphāsavo, phalāsavo, guḷāsavo, madhvāsavoti evaṃ catuppabhedaṃ merayaṃ. Pañcavidhañca suranti pūvasurā, piṭṭhasurā, odanasurā, kiṇṇapakkhittā, sambhārasaṃyuttāti evaṃ pañcappabhedaṃ suraṃ. Puññaṃ attho etassāti puññattho. Yasmā panesa puññena atthiko nāma hoti, tasmā vuttaṃ ‘‘puññena atthikassā’’ti. Sesamettha uttānameva.
第10经 伽维西经的注释
10. Gavesīsuttavaṇṇanā
180第十经中,“善因”是指圆满菩提的绝对殊胜之因。“微笑”是指微微露出笑意。“kahaṃ kahaṃ”这是对笑声的模仿。“仅是欢喜踊跃的样子”是指仅仅表现出欢喜之人踊跃的神态。就像那些领会了暗示的人知道“世尊很欢喜”,这里仅仅是示现这样一种表情而已。
180. Dasame sukāraṇanti bodhiparipācanassa ekantikaṃ sundaraṃ kāraṇaṃ. Mandahasitanti īsakaṃ hasitaṃ. Kahaṃ kahanti hāsasaddassa anukaraṇametaṃ. Haṭṭhappahaṭṭhākāramattanti haṭṭhassa pahaṭṭhākāramattaṃ. Yathā gahitasaṅketā ‘‘pahaṭṭho bhagavā’’ti sañjānanti, evaṃ ākāranidassanamattaṃ.
现在,借着这个因缘,为了按类别说明笑是如何生起的,开始讲“所谓笑……”这一段。其中,即使以舍心的方式也不可能笑,更何况以忧心的方式呢?所以说“以十三种悦俱心”。有人会问:不是也有人因为愤怒而笑吗?不是的。他们其实是贪著于愤怒的所缘,心里想“我们现在可以随心所欲了”,这时候,是一种难以分辨的悦俱心在促使笑生起。所谓“在这些心中”,指的是五种悦俱唯作心。“强所缘”是指面对极为殊胜的所缘,比如双神变那样的;“弱所缘”是指面对不那么殊胜的所缘。
Idāni iminā pasaṅgena hāsasamuṭṭhānaṃ vibhāgato dassetuṃ ‘‘hasitañca nāmeta’’ntiādi āraddhaṃ. Tattha ajjhupekkhanavasenapi hāso na sambhavati, pageva domanassavasenāti āha ‘‘terasahi somanassasahagatacittehī’’ti. Nanu ca keci kodhavasenapi hasantīti? Na, te sampiyanti kodhavatthuṃ tattha ‘‘mayaṃ dāni yathākāmakāritaṃ āpajjissāmā’’ti duviññeyyantarena somanassacitteneva hāsassa uppajjanato. Tesūti pañcasu somanassasahagatakiriyacittesu. Balavārammaṇeti uḷāratame ārammaṇe yamakapāṭihāriyasadise. Dubbalārammaṇeti anuḷāraārammaṇe.
“在这个地方……令生起”这句话,因为古注中就是这样传下来的,所以这么说,并不是为了说明世尊不依有因悦俱心而微笑。《阿毗达摩复注》中则说:“在说了对过去等无碍的智之后,由于‘具足这些法的佛陀世尊,一切身业都以智为先导、有智随转’等说法,所以应当考察‘世尊生起此心’这句话。”在这里,虽然世尊的微笑是由这令微笑生起的心所推动,但由于它随顺宿住随念智、未来分智和一切知智,所以确实是有智随转的。这样一来成就了有智随转的状态,就和圣典及注疏都没有矛盾。正如《阿毗达摩注》所说:“在这些智的惯行结束后,此心生起。”而且必须这样理解,否则那时世尊连转向心也不合适。因为转向心也已被确定能生起表色。正如所说:“这样说来,意门转向心能生起表色,也是合理的。”但并不能因为它能生起表色,由它生起的身表就失去了身业的性质。
‘‘Imasmiṃ pana ṭhāne…pe… uppādetī’’ti idaṃ porāṇaṭṭhakathāyaṃ tathā āgatattā vuttaṃ, na sahetukasomanassasahagatacittehi bhagavato sitaṃ na hotīti dassanattaṃ. Abhidhammaṭīkāyaṃ (dha. sa. mūlaṭī. 968) pana ‘‘atītaṃsādīsu appaṭihataṃ ñāṇaṃ vatvā ‘imehi dhammehi samannāgatassa buddhassa bhagavato sabbaṃ kāyakammaṃ ñāṇapubbaṅgamaṃ ñāṇānuparivattī’tiādivacanato (mahāni. 156; paṭi. ma. 3.5) ‘bhagavato idaṃ cittaṃ uppajjatī’ti vuttavacanaṃ vicāretabba’’nti vuttaṃ. Tattha iminā hasituppādacittena pavattiyamānampi bhagavato sitakaraṇaṃ pubbenivāsaanāgataṃsasabbaññutaññāṇānaṃ anuvattakattā ñāṇānuparivattiyevāti evaṃ pana ñāṇānuparivattibhāve sati na koci pāḷiaṭṭhakathānaṃ virodho. Tathā hi abhidhammaṭṭhakathāyaṃ (dha. sa. aṭṭha. 568) ‘‘tesaṃ ñāṇānaṃ ciṇṇapariyante idaṃ cittaṃ uppajjatī’’ti vuttaṃ. Avassañcetaṃ evaṃ icchitabbaṃ, aññathā āvajjanacittassapi bhagavato tathārūpe kāle na yujjeyya. Tassapi hi viññattisamuṭṭhāpakabhāvassa nicchitattā. Tathā hi vuttaṃ ‘‘evañca katvā manodvārāvajjanassapi viññattisamuṭṭhāpakattaṃ upapannaṃ hotī’’ti (dha. sa. mūlaṭī. 1 kāyakammadvārakathāvaṇṇanā) na ca viññattisamuṭṭhāpakatte taṃsamuṭṭhānakāyaviññattiyā kāyakammādibhāvaṃ āpajjanabhāvo vissajjatīti.
“微笑”这个词,是就微笑本身而说的。因此说“即使是这么微小的”。聚集的闪电。它不像其他闪电那样只停留一刹那便迅速消失,而是缓慢地消失,也不是一直存在。光芒从火大云或四大洲大云中放出。因此说“从四大洲大云之口”。据说,那些光芒有这样的规律:右绕头部三圈之后,就在牙尖处消失。这里其余的内容都很容易理解。
Hasitanti sitameva sandhāya vadati. Tenāha ‘‘evaṃ appamattakampī’’ti. Samosaritā vijjulatā. Sā hi itaravijjulatā viya khaṇaṭṭhitiyā sīghanirodhā ca na hoti, apica kho dandhanirodhā, na ca sabbakālikā. Dīdhiti pāvakamahāmeghato vā cātuddīpikamahāmeghato vā niccharati. Tenāha ‘‘cātuddīpikamahāmeghamukhato’’ti. Ayaṃ kira tāsaṃ rasmīnaṃ dhammatā, yadidaṃ tikkhattuṃ sīsaṃ padakkhiṇaṃ katvā dāṭhaggesuyeva antaradhānaṃ. Sesamettha suviññeyyameva.