「信心微弱者」(Ittarasaddho)指信心极少之人。在「不知善与不善法」(Kusalākusale dhamme na jānāti)等文句中,意思是:对于善法,他不知「这些是善」;对于不善法,不知「这些是不善」。同样地,对于有罪、有过失的法,不知「这些是有罪过的」;对于无罪、无过失的法,不知「这些是无过失的」;对于低劣者,不知为低劣;对于殊胜者,不知为殊胜。于黑、白及相互对治(Kaṇhasukkasappaṭibhāge)诸法,他亦不知:「这些黑法因排除了白法而住立,故称对治白法者;这些白法因排除了黑法而住立,故称对治黑法者」。
Ittarasaddhoti parittakasaddho. Kusalākusale dhamme na jānātītiādīsu kusale dhamme ‘‘ime kusalā’’ti na jānāti, akusale dhamme ‘‘ime akusalā’’ti na jānāti. Tathā sāvajje sadosadhamme ‘‘ime sāvajjā’’ti, anavajje ca niddosadhamme ‘‘ime anavajjā’’ti, hīne hīnāti, paṇīte paṇītāti. Kaṇhasukkasappaṭibhāgeti ‘‘ime kaṇhā sukke paṭibāhetvā ṭhitattā sappaṭibhāgā nāma, ime ca sukkā kaṇhe paṭibāhitvā ṭhitattā sappaṭibhāgā’’ti na jānāti.
2. 开始经注释
2. Ārabhatisuttavaṇṇanā
142第二经中,“造作且追悔”(ārabhati ca vippaṭisārī ca hoti),是指因违犯戒律而造作,并由此而生起追悔。“心解脱、慧解脱”(cetovimuttiṃ paññāvimuttinti),是指阿拉汉定与阿拉汉果的智慧。他“不能了知”(nappajānāti),是因为尚未证得,故不了知。“造作而不追悔”,是指虽然犯戒,但已出罪,故不追悔。“不造作而追悔”,是指曾犯过一次戒,出罪后虽不再犯,却无法消除内心的悔恨。“不造作且不追悔”,是指既不再犯戒,也不追悔。然而,若他“心解脱……时会退失”,那是指他尚未证得阿拉汉果。以此第五种方式,说明了谁是诸漏尽者(阿拉汉)。
142. Dutiye ārabhati ca vippaṭisārī ca hotīti āpattivītikkamanavasena ārabhati ceva, tappaccayā ca vippaṭisārī hoti. Cetovimuttiṃ paññāvimuttinti arahattasamādhiñceva arahattaphalañāṇañca. Nappajānātīti anadhigatattā na jānāti. Ārabhati na vippaṭisārī hotīti āpattiṃ āpajjati, vuṭṭhitattā pana na vippaṭisārī hoti. Nārabhati vippaṭisārī hotīti sakiṃ āpattiṃ āpajjitvā tato vuṭṭhāya pacchā kiñcāpi nāpajjati, vippaṭisāraṃ pana vinodetuṃ na sakkoti. Nārabhati na vippaṭisārī hotīti na ceva āpattiṃ āpajjati, na ca vippaṭisārī hoti. Tañca cetovimuttiṃ…pe… nirujjhantīti arahattaṃ pana appatto hoti. Pañcamanayena khīṇāsavo kathito.
147. Sattame asakkaccaṃ detīti na sakkaritvā suciṃ katvā deti. Acittīkatvā detīti acittīkārena agāravavasena deti. Apaviddhaṃ detīti na nirantaraṃ deti, atha vā chaḍḍetukāmo viya deti. Anāgamanadiṭṭhiko detīti katassa nāma phalaṃ āgamissatīti na evaṃ āgamanadiṭṭhiṃ na uppādetvā deti.