不放逸带来杂项解说
Appamādāvaha pakiṇṇakaniddesa
世间多有
谋生之道。
他拿了钵,以拾残食为生。
那个活命者中的卑劣家伙。
Saṃvijjanti dha lokasmiṃ, Bahū jīvitakappanā; Gahetvā patta muñcho yo, Jīvikānaṃ sa lāmako.
良家出身,不贪图欲乐享受;
不是因为害怕,也不是因为欠了债,更不是为了讨生活。
Sukulāca tadupagā, kāmabhogā napekkhino; Na bhayaṭṭā na iṇaṭṭā, neva ājīva kāraṇā.
在家之人实难圆满无缺地修习梵行;
居家极为逼窄,唯出家者无所依著。
Nālaṃva gihinā brahma, cariyāya akhaṇḍitaṃ; Gharāvāso tisambādho, pabbajjāva nirālayā.
我辈已出轮回泥沼,尽渡怖畏诸险;
众人为成此修行,已作相宜之事。
Bhavapaṅkā pamuccāma, tivittiṇṇā bhayānakā; Paṭipatti yimāyāti, katvā tadupagā ime.
应当起身精进,不可放逸,要好好修习法行。
行持正法的人,今生和来世都能得到安乐。
Uttiṭṭhe nappamajjeyya, dhammaṃ caritaṃ sucare; Dhammacārī sukhaṃseti, asmiṃloke paramhica.
善来哉诸比丘,已证正觉子位;
永断在家系缚,安乐而乐圣教。
Svāgatā vata tebhikkhū, pattā sambuddhaputta taṃ; Gihi bandhana pucchijja, sukhitā sāsane ratā.
这些是善得而难得的,只有积福殊胜的人才能得到。
就算抛弃了大王国,在其他时候也不曾得到这样的。
Katapuñña visesāva, ete suladdha dullabhā; Chaṭṭetvāpi mahārajjaṃ, nedisaṃ laddha maññadā.
愿他们投生善趣,愿放逸的人不要堕入恶趣。
毁戒的人要是去了,就会去到那可怕的三恶趣。
Svāgatā sugatī hontu, māduggatī pamādino; Dussīlā ce gamissanti, apāyaṃ tibhayānakaṃ.
丧失了在家人的享乐,又毁坏了沙门的身份,
正在崩坏离散时,就像烧尸的残火一样熄灭。
Gihibhogā parīhinno, sāmaññattañca dūbhato; Paridhaṃsamāno pakireti, chavālātaṃva nassati.
就像抓吉祥草抓得不对,只会割伤自己的手;
不善把握的沙门法,会把人拖向地狱。
Kuso yathā duggahito, hatthamevā nukantati; Sāmaññaṃ dupparāmaṭṭhaṃ, nirayā yupa kaḍḍhati.
任何懈怠的业,以及任何被染污的业,
混杂不纯的梵行,不会有大果报。
Yaṃkiñci sithilaṃ kammaṃ, saṃkiliṭṭhañca yaṃkataṃ; Saṅkassaraṃ brahmacariyaṃ, nataṃhoti mahapphalaṃ.
应当做的事就去做,以坚定勇猛之心精进。
懈怠的游方者,只会让自己沾上更多尘垢。
Kariyāce kariyā venaṃ, daḷhamenaṃ parakkame; Sithilohi paribbajo, bhiyyo ākirate rajaṃ.
牟尼主如是说:佛弟子应常随念、不退转,
佛弟子应常以不懈怠之心而行。
Iti vuttaṃ munindena, nussaraṃ ani vattito; Sadā alina cittena, careyya buddhasāvako.
用不净的观想来挡住贪欲,用慈心来挡住嗔恨;
以死[念]挡住慢幢,对正自觉者怀着敏锐的信心。
Rāgaṃ asubhacintāya, dosaṃ mettāya vāraye; Maraṇena dhajaṃmānaṃ, sambuddhe tikkha saddhiko.
不净观对治欲寻思,慈心对治嗔恚寻思。
始终警醒者应仅以悲悯来阻止伤害。
Asubhā kāmavitakkaṃ, mettā byāpāda takkitaṃ; Vihiṃsaṃ karuṇāyeva, nivāreyya sadāsato.
违越了佛陀的教诫,被邪思惟所折磨;
与种种恶法混杂在一起,永远去往恶趣者。
Buddhāṇatti sadātīto, micchāvitakka pīḷito; Pāpadhammehi saṃkiṇṇo, soniccāpāya gāmiko.
洗净了钵上的污垢,又完全守护自己,不再违犯。
能断除邪思惟,远离苦界之途。
Dhovitvā pattimalāni, punātikkama saṃvuto; Micchāvitakka sañchedī, dūro apāya gāmito.
漏尽与正觉,出离及障法;
无畏胜者于四境,振狮子吼。
Khīṇāsavatta buddhattaṃ, niyyānika ntarā yikaṃ; Sīhanādaṃ catuṭṭhāne, vesārajjo jino nadi.
戒名为出离,犯戒即障碍;
不招障碍者,安住于出离。
Sīlaṃ niyyānikaṃ nāma, āpatti antarāyikaṃ; Antarāya manāpajja, niyyāneva patiṭṭhatu.
不净观能导向解脱,而美想则是障碍。
不陷入障碍,应当安住在出离之中。
Niyyānikāca asubhā, subhasaññā ntarāyikā; Antarāya manāpajja, niyyāneva patiṭṭhatu.
种种罪、杂类亦,巴拉基格、剩余者。
他以种种自制与誓愿,唯有具惭者才能清净。
Nānāpatti pakiṇṇopi, pārājikā vasesako; So mityatta paṇīdhīhi, lajjīyeva visodhako.
纵为无惭业所充塞之人,
善友亦能策发其心,令生悚惧。
只有心怀羞耻的人才能真正净化自己,
就像死人一样,是不能清净者。
Alajjīkamma kiṇṇopi, Saṃvejetvā sumittiko; Lajjīyeva visodhento, Matakova asodhako.
有人先前放逸,后来不再放逸;
他照亮了此世间,就像月亮脱离了云层一样。
Yo pubbeva pamajjitvā, pacchāso nappamajjati; Somaṃ lokaṃ pabhāseti, abbhāmuttovacandimā.
以增上为轭首,于诸功德勇猛精进者,
彼能导至解脱之业,何名而不成就?
Dhuraṃkatvā dhipatayo, yo puññesu parakkame; Tassa niyyānikaṃ kammaṃ, kiṃnāmakaṃ nasijjhate.
牟尼的饭食,是一点一点地在各家各户被煮熟的。
就让他们靠团食活命吧,别去搞那些不该求的营生。
Paccate munino bhattaṃ, thokaṃthokaṃ ghareghare; Piṇḍikāyeva jīvantu, māpajjantu anesanaṃ.
应以出罪与忏悔之水,洗净犯戒之垢。
他们将以心守护戒,使戒清净无染。
Dhoveyyā pattimagāni, vuṭṭhāna desanambuhi; Saṃvarissanti cittena, sīlaṃ dhotassa nimmalaṃ.
违越佛陀教令之罪,呵责贪嗔者时;
无故意犯之罪,彼方名为有惭者。
Buddhāṇātikkamāpatti , niggahe rāgadosake; Natthi sañcicca āpatti, lajīva so pavuccati.
不应以经商、耕作等事谋求饮食,于此教法中亦不应(如此);
此责犹如双担,莫因他事而令其废失。
Vāṇijja kasikādīhi, nāhāreṭṭhi dhasāsane; Dhura dvayaṃva kiccaṃ taṃ, nāññakiccehi hāpaye.
调伏自心,如制难驯之害禾畜;
具足正念与正知,行于一切威仪之中。
Niggaṇheyya sakaṃcittaṃ, kiṭṭhādiṃ viya duppasuṃ; Satimā sampajānoca, care sabbiriyāpathe.
就像有人在这世间,把一头需要调教的小牛拴在柱子上;
应该这样把自己的心,牢牢地以正念系在所缘上。
Yathā thambhe nibandheyya, vacchaṃ damaṃ naro idha; Bandheyyevaṃ sakaṃcittaṃ, satiyā rammaṇe daḷhaṃ.
对增上戒、增上心、增上慧的学习。
比丘只要履行这三项职责,就是一位好比丘。
Adhisīlādhicittānaṃ, adhipaññāya sikkhanaṃ; Bhikkhu kiccattayaṃ etaṃ, karontova subhikkhuko.
五戒、八戒、十戒并非增上戒,高于彼者才是增上戒。
巴帝摩卡是增上戒,就像须弥山高过其他所有的山。
Pañcāṭṭha dasa sīlāni, nādhisīlaṃ taduttari; Pātimokkhaṃ adhisīlaṃ, pabbatā dhika meruva.
为了让巴帝摩卡清净,宁可舍弃自己的生命;
世间之主制定了戒律的防护,不应毁犯。
Pātimokkhaṃ visodhento, appeva jīvitaṃ jahe; Paññattaṃ lokanāthena, nabhinde sīlasaṃvaraṃ.
用戒来制止粗重的违犯,用定来制止内心的缠缚;
比丘以智慧磨掉微细的随眠烦恼,将其摧毁。
Sīlenā tikkamaṃ thullaṃ, pariyuṭṭhaṃ samādhinā; Paññāyā nusayaṃ saṇhaṃ, kilesaṃ bhikkhu bhindati.
教法的开端是戒,中间是定;
慧就是最终目标,这三者都是善好的。
Sāsanassādi sīlaṃva, majjhe tassa samādhiva; Paññāva pariyosānaṃ, kalyāṇāva imetayo.
戒建立在广大的福德之上,定达到了安止的境界;
与四道相应的慧,这被认为是三学。
Mahāpuññe ṭhitaṃ sīlaṃ, samādhi appanā gataṃ; Catumagga yutā paññā, etaṃ sikkhattayaṃ mataṃ.
戒以整饬调顺为相,以摧破恶戒为用;
以惭与愧为近因,以清净为现起。
Sīlanalakkhaṇaṃ sīlaṃ, dussīlya dhaṃsanaṃ rasaṃ; Hirottappa padaṭṭhānaṃ, suci paccupaṭṭhānakaṃ.
戒护自守,堪为依怙,难可折伏,无畏自信,
安住于法——持律者许此五德。
Sasīlagutti nāthoca, dunnigaho visārado; Dhammaṭṭhītīti pañcete, guṇā venayike matā.
初善能觉知,诸比丘唯戒为依止;
上善为求得,精进不退转。
Ādi kalrāṇa saṃvedī, sīlamattaṭṭha bhikkhavo; Uddhaṃ kalyāṇa lābhāya, alino anivattiko.
以出罪与忏悔之水洗净罪垢。
有智慧的人应在清净戒律中安住,这样思惟。
Dhovitvā pattimalāni, vuṭṭhāna desana mbuhi; Suddhasīle ṭhitoyeva, evaṃ cinteyya paññavā.
如正自觉者胸生之子,随佛陀之教示而生;
由父所生、为父之嗣者,依其本性名为子。
Sampuddhorasa puttāva, buddhurojā nussāvanā; Sambhūtā pitu dāyādā, puttānāma sabhāvato.
在这里出生的孩子们,也是喝了母乳才能活下来。
喝了教理这胜者的乳汁,就成了胜者之子。
Khīraṃ pitvāva jīvanti, jātāpi idha puttakā; Pariyatti jinakkhīraṃ, pitvāva jinaputtakā.
佛陀之施名为二种,法施与财施;
道智等法是法施,四种资具是财施。
Dāyoca nāma buddhassa, dhammāmisa vasādvidhā; Maggañāṇā dayo dhammo, cattāro paccayāmisā.
久为财利继承者,王供等之执取者;
重法胜者悉舍离,财利遗产之执取。
Cira māmisa dāyādā, rājapūjādi gāhino; Dāyā missaggahaṃ nicchi, saddhamma garuko jino.
十万劫与四阿僧祇劫,以及拣择与决定的时节。
我们没有获得法的继承,尽管我们本是佛子。
Lakkha kappa catussaṅkhya, kālaṃ vicita niccitaṃ; Dhammadāyaṃ navindamhā, buddhaputtāpi yemayaṃ.
被佛陀遮止的继承者,是正法遗产的局外人;
诸子亦不过是导师的奴仆,只因吃过一餐便沦为奴仆。
Buddhavārita dāyādā, saddhammadāya bāhirā; Puttāpi satthudāsābhā, bhuttamattā hi dāsakā.
胜者未将遗产授予罗睺罗尊者本人;
我等未因放逸而取彼遗产,彼乃诸善之终极。
Bhaddanta rāhulasseva, dāyaṃ nopi adā jino; Nādiyimhā pamādāya, taṃ dāyaṃ kusalantakaṃ.
比丘们,你们要成为我法的继承者,
不要成为财物的继承者。
牟尼中尊作如是说,
悲悯弟子。
Dhammadāyādā mebhikkhave tumhebhavatha, Māāmisa dāyādā; Iti vuttaṃ munindena, Sāvakesu dayāvatā.
以此佛语,当忆念属于佛陀的它;
遮止二人成为财食继承者的状态。
Imāya buddhavācāya, buddhasantaka taṃ sare; Dvinnaṃ āmisaa dāyāda, bhāvassaca nivāraṇaṃ.
在正法转轮圣王的王国中,却像旃陀罗之子一样;
就算是儿子,在财产分配上也毫无指望,如此还被人指责。
Rajje caṇḍālaputtāva, saddhammacakka vattino; Puttā hontāpi dāyesmiṃ, nirāsā tiva ninditā.
耽行邪命,贪求资具利养无度;
惨遭大损,徒令三难得者空过。
Micchājīva samāpannā, accāsā paccayāmise; Mahājānīya sampattā, moghakatvā tidullabhaṃ.
他抛弃了在家人对欲望的贪求,却又黏着在别人的事情上。
就像渡过了恒河,却沉进了小池塘,极其可耻。
Gihikāme pahāyāgo, paravantosu laggito; Gaṅgātiṇṇo taḷākamhi, nimuggovā tinindito.
于衣、食、卧坐处及诸资具,莫于彼处生起渴爱;
勿再还来此世间。
Cīvare piṇḍapāteca, paccaye sayanāsane; Etesu taṇha mākāsi, mālokaṃ punarāgami.
按照如是所说的教法,为了以审察而获得清净;
于诸财物中,应当断除贪求,忆念子肉的譬喻。
Itivuttā nusārena, paccavekkhaṇa suddhiyā; Āmisesu hane āsaṃ, puttamaṃsu pamaṃ saraṃ.
宁可吞下铁丸,
炽热如火焰尖端;
破戒的人如果吃下彼物,
毫无克制地享用国家的施食。
Seyyo ayoguḷo bhutto, Tatto aggisikhūpamo; Yañce bhuñjeyya dussīlo, Raṭṭhapiṇḍaṃ asaññato.
随念如是语,当离破戒行;
安住戒中者,方可受饮食——莫吞烧铁丸。
Itivuttaṃ nucintento, vajje dussīla bhāvato; Sīle ṭhitova bhuñjeyya, māditta guḷakaṃ gili.
食物与饮料,
嚼食和衣物之类的东西,
既得之后,不应积藏;
未得彼时,亦莫怖畏。
Annāna matho pānānaṃ, Khādanīyāna mathopi vatthānaṃ; Laddhāna sannidhiṃ kariyā, Naca parittase tāni alabhamāno.
利养的途径是一回事,导向涅槃的是另一回事;
不要贪图恭敬供养,要努力修习远离。
Aññāhi lābhupanisā, aññā nibbāna gāminī; Sakkāraṃ nābhinandeyya, viveka manubrūhaye.
不贪求利养,
他的期望只放在正法上。
不放逸且已发起精进的人,
他将获得法的遗产。
Akatvā āmise āsaṃ, Saddhammeyeva āsiko; Appamatto samāraddho, Dhammadāyaṃ labhissati.
不习教理失殊胜,智者虽慧亦难获;
唯求殊胜者当学,非为供养等因缘。
Pariyattiṃ vinā seyyaṃ, nalabhanti budhāapi; Seyyatthikova sikkheyya, neva pūjādi kāraṇā.
为了出离生存而修学,不应像蛇喻那样。
像那样修学的人,会投生到恶趣之中。
Bhavanissaraṇatthaṃva , sikkhe nā laggadūpamo; Tathūpamāya sikkhanto, apāyesu patissati.
受过教导的人不应有傲慢之心,固执于傲慢实在不善。
为柔软而修习后,调伏者应当变得柔软。
Sikkhitena amānatthaṃ, nasādhu mānathaddhiko; Mudubhāvāya sikkhitvā, damento muduko bhave.
即使还在修学阶段,也应当远离贪欲、嗔恨和骄傲自大。
就算还是小孩,也一样会死;没有谁要等到年老才会死。
Rāgaṃ dosaṃ dhajaṃmānaṃ, sikkhantopi vivajjaye; Daharāpi hi miyyanti, natthi vassaggato mataṃ.
以佛陀锐化信心,以不净观对治贪欲;
以死念降伏骄慢,以慈心挡开嗔怒。
Saddhaṃtikkheyya buddhena, rāgaṃ asubha cintayā; Maraṇena dhajaṃmānaṃ, dosaṃ mettāya vāraye.
用这四种守护,约束好自己,去学习经典。
正在学习的人应当守护,不让任何杂染的之事发生。
Etehi caturakkhehi, ganthaṃ sikkheyya saṃ vuto; Sikkhantassehi rakkhehi, nakoci saṃkilesiko.
佛陀的言教也要反复诵习,这些也都要如理作意。
被称为法住者,就是教法中这样殊胜的人。
Buddhavācampi sajjhāya, etepi manasīkara; Vutto dhammavihārīti, ediso sāsane varo.
按照诸位导师的教导,
具备四种守护,戒行清净;
即使听闻很少,也值得称赞,
更何况是多闻者。
Garūna mupadesena, Caturakkho susīlavā; Appassutopi pāsaṃso, Bhiyyoyeva bahussuto.
安乐被享用的一刹那也是微少的,因此它带来的是无尽之苦。
智者应当断除对诸欲的渴求,就像避开刀刃上的蜂蜜一样。
Sātaṃ sevakkhaṇevappaṃ, taṃhetvā nantādukkhanti; Dhīro āsaṃ hane kāme, khuradhāramadhūpame.
有人在这里把欲乐当成快乐,
他无法从苦中解脱。
虎随母而行,
因惧而出声。
Yodha kāme sukhaṃmaññi, Na so dukkhā vimuccati; Mātāhi byaggha manvento, Vacho mutto kathaṃbhayā.
畜生饿鬼所得欲乐,不应对其贪求;
彼乐实可怖畏,大苦行者亦粘著其中。
Tiracchā peta laddhabbe, nāsaṃ kāmasukhe kare; Bhāyitabba sukhaṃ tañhi, tasmiṃ laggā mahātapā.
愚人得到欲乐就欢喜,智者不会这样。
被牲畜和飞禽所获得的,是无量苦的根源。
Laddhā kāmasukhaṃ bālā, pamodanti napaṇḍitā; Pasupakkhībhi laddhabbaṃ, anantadukkha kāraṇaṃ.
有智慧的人得到法喜,就欢欣喜悦;愚痴的人则不会这样。
无上的众生受用,能带来从福分中出离。
Laddhā dhammaratiṃviññū, modanti na apaṇḍitā; Anoma satta paribhogaṃ, bhaganissaraṇāvahaṃ.
不应贪求卑劣、隐蔽的业与欲乐之味;
一个善行圆满的人,应当在佛法中追求喜悦和欢欣。
Hīnakammaṃ paṭicchannaṃ, kāmassādaṃ napatthaye; Dhamme pītiñca pāmojjaṃ, pattheyya sādhusampato.
凡执取欲乐者,欲乐将伤害那些追求者;
已舍弃的不会带来伤害,善人们称赞这样的解脱。
Pariggaṇhanti yekāme, hiṃ santite tadatthikā; Pariccattaṃ na hiṃ santi, muttaṃ vaṇṇenti sādhavo.
虽经朝夕调养、勤加哺育,此身仍随敌力而转;
须臾即仆卧于地,正当以舍心观之。
Niccupakkamma puṭṭhopi, kāyo verīvasā nugo; Aciraṃyeva bhūsāyī, yuttova ta mupekkhituṃ.
即使被保护,身体也像没被保护一样,正站在恐惧的入口。
所以,要放下对身体的执著,无所畏惧地依法而行。
Rakkhitopi aguttova, kāyo bhayamukhe ṭhito; Tasmā kāya mupekkhitvā, caredhamma machambhito.
即使屡屡被滋养,这身体都是躺在地上的病窝。
所做非徒劳,故应行此难行之道。
Puṭṭho puṭṭhopi yaṃkāyo, bhuvi rogāsayīsayī; Kataṃkataṃ mudhāto na, tadatthaṃ duccare care.
愚人做恶事,
抚育极难奉养的身体;
把身体放在地上,
那个人没有皈依处,会堕入恶趣。
Pāpaṃ karoti yobālo, Puṭṭhuṃ kāyaṃ tidubbharaṃ; Bhūmyaṃ kāyaṃ ṭhapetvāna, Anātho so apāyiko.
愚人难调御,
却滋养怨敌所制之身。
滋养者,在地狱里被煮熟。
身体在大地上变坏。
Verīvasā nugaṃ kāyaṃ, Bālo poseti duccaro; Posento niraye pakko, Kāyo bhūmyaṃ vikāragū.
莫为身造恶,身是怨敌随顺者;
败坏之尸卧于地,恶人已堕地狱中。
Pāpaṃ mākara kāyatthaṃ, kāyo verī vasānugo; Bhūmyaṃ sessati vekārī, pāpiko nirayaṃ gato.
由于对“非我所”和“我所”想,
身体被疾病所控制;
人遭大损,
无暇省察法。
Amayhaṃ mayhasaññāya, Kāyaṃ rogavasānugaṃ; Posaṃ patto mahājāniṃ, Nokāso dhamma mikkhituṃ.
若顾恋身体,
独处者亦无机会见法。
唯以舍为依处,
我等因无期待而苦。
Kāyāpekkhāya nokāso, Dhammaṃ daṭṭhuṃ rahogato; Upekkhāyeva okāso, Dukkhitā mha apekkhayā.
心已净化者成熟,身净化者尚新;
当净化心如同已成熟者,莫净化身——畏轮回者。
Citta saṃsodhakā pakkā, kāyasaṃsodhakā navā; Sodhe cittaṃva pakkatthaṃ, nakāyaṃ bhavabhīruko.
调治心是善的,那被调治者是明净光洁的;
调治身非善,即使被调治,它仍是不净的。
Cittasaṅkharaṇaṃ sādhu, taṃ saṅkhataṃ pabhassaraṃ; Nasādhu kāyasaṅkhāro, saṅkhatopyasubhova so.
本性污秽的身体,怎么能通过净化让它变得清净?
被外来尘垢染污的心,是可以使它变得极其清净的。
Sabhāva malinaṃ kāyaṃ, nimmalāya kathaṃ kare; Āgantumalinaṃ cittaṃ, sakkā kātuṃ sunimmalaṃ.
被内外的病苦所逼迫,就像今天或明天就会坏灭的东西;
为了身体,为什么要行不如法之事?
Ādhibyādhi parotāya, ajjasvevā vināsinā; Kohināma sarīrāya, dhammāpetaṃ samācare.
此身本性可厌,纵加妆饰难美;
心若庄严乃美,戒等妙香所熏。
Sabhāvajegucchaṃ kāyaṃ, sobhetuṃnevasakkuṇe; Cittaṃ vā laṅkataṃ sobhaṃ, sīlādi gandhavāsitaṃ.
如果你们害怕苦,如果苦不是你们想要的;
不要作恶业,不管是明着做还是暗地里做。
Sace bhāyatha dukkhassa, sace vo dukkha mappiyaṃ; Mākattha pāpakaṃ kammaṃ, āvivā yadivā raho.
烦恼只是外来的尘垢,心的本性是清净光明的。
那时,把外来的尘垢洗净;心被洗净时,就是光明的。
Kilesā gantumalaṃcittaṃ, pabhassara sabhāvikaṃ; Tadāgantumalaṃ dhova, cittaṃ dhote pabhassaraṃ.
烦恼像外来的尘垢弄脏了心,要用精勤的方法把它清洗干净。
以极清净的心,他们超越了存在的洪流。
Kilesā gantumalaṃcittaṃ, upakkamena sodhaye; Suvisuddha manāyeva, uttariṃsu bhavaṇṇavā.
以舍心对待身上的污垢,同样也要洗净心中的污垢。
心只要清净无垢,哪怕身体已经腐烂发臭,也照样值得受人供养。
Kāye malamupekkhāya, citte malaṃva dhovatu; Citte hi nimmalesanto, pūtikāyopi pūjito.
用忍耐去承受身体的病,用心去治疗心病;
身体生病时也能安乐,只要心没有病。
Kāyarogaṃ titikkhāya, cittarogaṃ cikicchatu; Sukhito kāyarogīpi, citte nirāmaye sati.
身病来时医者众,心疾唯佛能疗治;
纵使身病得平息,心之忧恼犹无边。
Kāyaroge bahū vejjā, buddhuttiva manogade; Idhāpi kāyiko santo, anantāva manorujā.
就算头顶着火,也要用舍心熄灭贪欲之火;
要赶快以不净想(观照)那在每一生每一生中恒常被焚烧者。
Sīsadaḍḍha mupekkhāya, nibbātu rāgapāvakaṃ; Khippaṃ asubha saññāya, niccadaḍḍhaṃ bhavebhave.
对可爱事物生起的贪欲,要用不净观来阻挡。
被贪欲控制的人,会被它带向四种恶趣。
Subhāya uṭṭhitaṃ rāgaṃ, asubhāya nivāraye; Sorāgo sāditaṃ jantuṃ, catvāpāyaṃ nayissati.
慢是智者的垢,以自赞而昭显;
莫抬高自己,莫显露自己的垢秽。
Paṇḍitānaṃ malaṃ māno, sottukkaṃsena pākaṭo; Mākho attāna mukkaṃse, māvibhāve sakaṃmalaṃ.
依靠有德者的功德,我慢就会生起;
通过反复思惟死亡,摧毁我慢之幢。
Guṇaṃ paṭicca guṇīnaṃ, ahaṃmāno samuṭṭhahe; Maraṇaṃ anucintāya, dhajaṃmānaṃ nipātaya.
独自一人追求身体远离,已经调伏了烦恼;
寻求心远离者安住,从两种依著中取远离而住。
Eko kāyavivekesī, katvā kilesaniggahaṃ; Vase cittavivekesī, ubho padhi vivekādā.
求解脱者应住于未见未闻之处。
要挡住对所见所闻的贪味,实在太难了。
Adiṭṭhe asute ṭhāne, vaseyya mocanatthiko; Assādaṃhi nivāretuṃ, diṭṭhe sute tidukkaraṃ.
未见未闻林野处,护根之人宜居止;
境界纷杂欲遮拦,眼耳二门极难为。
Adiṭṭhe asute raññe, vaseyyi ndriyagopako; Vāretuṃ visayākiṇṇe, cakkhusotaṃ tidukkaraṃ.
贪欲于失念时生起,当以寂静之乐而遮止;
贪从外境起时,当以内修不净观而息除。
Rāgaṃ asati uppannaṃ, santābhujena vāraye; Bāhire rāga muppannaṃ, anto asubhacintayā.
独处的比丘随念诸佛,以此断除贪欲;
看清这身体是令人厌恶的,就能得到真正的解脱。
Rāgaṃ chindāti buddhāṇaṃ, saraṃ bhikkhu rahogato; Passaṃ kāyedha jegucchaṃ, labheyyā siṭṭhamocanaṃ.
观身不净,应于适时而见;
莫令时光空过,明日或已患病。
Kāyaṃ asubhatopassa, kallakāleva dassanaṃ; Moghaṃ kālaṃ nakhīyeyya, bhaveyyuṃsvepiāturā.
应当观察身体是令人厌恶的,从幼稚的状态去审视它;
起初只要有一点厌离,未来就会产生强烈的厌离。
Kāyaṃ jegucchatopassa, bālyanto paccavekkhiya; Ādo kiñci jigucchāya, jiguccheyyāyatiṃ bhusaṃ.
观身之过患,纵令所见微少;
此于未来得道,可为亲依止缘。
Kāyādinava mikkheyya, dāni kiñcipi dassanaṃ; Āyatiṃ maggalābhāya, bhaveyya upanissa yo.
女身诸支分,莫观亦莫念;
若于彼生贪著,是人善趣与教法两俱失。
Itthīna maṅgamaṅgāni, napasseyya nacintaye; Tadāsā ubhato bhaṭṭhā, sugatyā sāsanāpica.
被女子的色与声牵拉吸引的人,大量从教法中堕落。
他们在这里就已经受苦,死后还会更加痛苦。
Itthirūpa sarākaḍḍhā, bhaṭṭhā bahūva sāsanā; Ihāpi dukkhitā hutvā, te pecca atidukkhino.
女之色声,摄夺男心而住立;
与之同等者,遍求一切处皆不可得。
Puṃmano pariyādāya, itthirūpasarā ṭhitā; Tassama mañña mekampi, navijjateva sabbadhi.
可与持剑者交谈,亦可与食人鬼交谈。
即使靠近毒蛇,即使靠近火堆。
贤善者绝不应该和任何一个女人单独待在一起。
Sallape asihatthena, pisācenāpi sallape; Āsade āsivisepi, aggikkhandhepi āsade; Natveva mātugāmena, ekekāya supesalo.
应以不净观灭除欲贪,以慈爱心灭除嗔恚。
用悲心对治害念,应熄灭这三种寻火。
Kāmaṃ asubhacintāya, byāpādaṃ snehacetasā; Vihiṃsaṃ karuṇāyehi, vitakkaggī tayosame.
寻火未熄,如谷壳堆中枯桩;
于教法不坚者,今受烧灼,后受极烧。
Asameta vitakkaggī, thusarāsimhi khāṇuva; Athirā sāsane tāpī, tepacchāatitāpino.
以不净观离世间,以慈心近世间;
善修此二法,于世能舍可爱与不可爱。
Asubhā pagame lokā, taṃ mettāyupasaṅkame; Subhāvitāhi etāhi, jaheloke piyāpiyaṃ.
行、住等处生起时,三种寻思之火应被平息;
热忱、心志坚定者,如是之人名为(精勤)。
Gataṭṭhitādo uppanne, vitakkaggī tayo same; Ātāpī pahitattoti, evaṃbhūto pavuccati.
第二人已陷诤论,一人将与谁诤?
彼欲生天者,独处乃所许。
Vivādappatto dutīyo, keneko vivadissati; Tassate saggakāmassa, ekatta muparocitaṃ.
已得爱执之第二人,独自将爱恋于谁?
你既渴求解脱,独一境方为所欣。
Sinihappatto dutīyo, kamekā sinihissati; Tassate mokkhakāmassa, ekatta muparocitaṃ.
如果前方和后方都没有别人,
他独自住在树林里,就感到安适。
Purato pacchatovāpi, aparo ce navijjati; Tasseva phāsu bhavati, ekassa vasato vane.
欲乐带来的快乐,以及远离欲乐所带来的苦;
远离带来的苦,胜过由欲望产生的乐。
Sukhañca kāma mayikaṃ, dukkhañca pavivekikaṃ; Pavivekaṃ dukkhaṃ seyyo, yañce kāmamayaṃ sukhaṃ.
就算有人活到一百岁,却没见过生与灭;
看见生灭者,活一日更好。
Yoca vassasataṃ jīve, apassaṃ udayabbayaṃ; Ekāhaṃ jīvitaṃ seyyo, passato udayabbayaṃ.
比丘进入空寂之处,内心寂静。
对于如实观照正法的人来说,会生起一种不是人间所有的喜乐。
Suññāgāraṃ paviṭṭhassa, santacittassa bhikkhuno; Amānussī rati hoti, sammādhammaṃ vipassato.
随处正观诸蕴之生灭,
便得欢喜与喜悦;于知者,此即是不死。
Yatoyato sammasati, khandhānaṃ udayabbayaṃ; Labhati pītipāmojjaṃ, amataṃ taṃ vijānataṃ.
如是所说之法喜——由远离生、其味殊胜——
具戒比丘精进不退。
Iccuttaṃ dhammapāmojjaṃ, vivekajaṃ rasādhikaṃ; Icchanto sīlavā bhikkhu, anivattita vīriyo.
住在林野中,能带来少欲等功德。
斩断诸障碍羁绊,独处僻静者应如此修习。
Vanā vāse vasitvāna, appicchādiguṇāvaho; Pali bodhe samucchijja, bhāveyyevaṃrahogato.
身中可厌之聚,色以坏变为性;
依止于色者,是受与想,其后复有诸行。
Kāye jegucchapuñjāni, rūpaṃ ruppanabhāvato; Tassitā vedanā saññā, saṅkhārāca tatopare.
识与此五蕴,以聚集义名为蕴;
彼皆无常苦无我,有执取故终归坏灭。
Viññāṇañca imepañca, khandhā rāsatthato matā; Tecānicca dukkhā nattā, upādā vayadhammino.
Pheṇapiṇḍū pamaṃ rūpaṃ, vedanā pupphuḷūpamā; Marīcikūpamā saññā, saṅkhārā kadalūpamā.
识就像幻影一样,这是一切见者所开示的。
应当以譬喻来思惟观察无坚实的五蕴。
Māyūpamanti viññāṇaṃ, dassite sabba dassinā; Upamāhi samasse yya, pañcakkhandhe asārake.
直到消逝,不再眨眼为止,
在标记了亿万的刹那间
诸蕴生起之后便坏灭,
这些确实是无常的。
Yāva byāti nimmissati, Koṭilakkhātahiṃkhaṇe; Khandhā bhijjanti hutvāna, Aniccānāma te tato.
因为被恐惧逼迫,所以是苦;因为无法支配,所以是无我。
诸蕴本身生起且坏灭,找不到别的任何人。
Bhaya pīḷitato dukkhā, anattā avidheyyato; Khandhāva honti bhijjanti, añño koci nalabbhati.
诸蕴以坏灭之义为无常,以怖畏之义为苦,
以无坚实之义为无我;如是应数数观察。
Khandhā niccā khayaṭṭhena, bhayaṭṭhena dukhācate; Anattā sārakaṭṭhena, iti passe punappunaṃ.
日出时,寒冬降下的霜露消散;
贪与慢及一切,皆应正念随观无常。
Bhāṇūdaye kayaṃ enti, hemante patitussavā; Rāgā mānāca sabbevaṃ, satyā niccānupassane.
有耳者听闻林中狮子吼后,生起悚惧。
广果天的天人们也在世间如此,佛陀宣说的三相。
Sīhanādaṃ vanesutvā, saṃvejenti sasotakā; Vehapphalāpi lokevaṃ, jinerita tilakkhaṇaṃ.
受等名法,与色即是名色二者;
渴爱、无明及业等,是名色的缘。
Vedanādīni nāmāni, nāmarūpadvayaṃva te; Taṇhāvijjāca kammādi, nāmarūpassa paccayā.
把握了名色之后,再了知它的因缘;
由于会坏灭,所以是无常;被生起与消逝所逼迫,所以是苦。
Nāmarūpaṃ pariggayha, tato tassaca paccayaṃ; Hutvā abhāvato niccā, udayabbaya pīḷanā.
苦由不能自主故,无我即相之第三;
以相安立诸行已,数数反复而审观。
Dukkhā avasavattittā, anattātitilakkhaṇaṃ; Āropetvāva saṅkhāre, sammasanto punappunaṃ.
能够逐步达到,
彻底断除一切结缚;
证得此果的阿拉汉比丘,
已经渡过轮回之海,彻底得到寂静。
Pāpuṇeyyā nupubbena, Sabbasaṃyojana kkhayaṃ; Tampatto arahā bhikkhu, Bhavatiṇṇo sunibbuto.
既闻佛说“诸比丘,色非属汝,当舍之”,
便于五蕴上灭除“此是我所”之执取。
Natumhaṃ bhikkhave rūpaṃ, taṃ jahethāti vuttato; Memetanti upādānaṃ, pañcakkhandhe vināsaye.
“我有儿子,我有财富”,愚人就这样被折磨得痛苦不堪。
自己都不属于自己,哪来的儿子和财产呢?
Puttā matthi dhanā matthi, iti bālo vihaññati; Attāpi attano natthi, kutoputtokutodhanaṃ.
如是所说而随思惟:“我”或“于我有”。
智者应当灭除想,智者当意念:唯有诸蕴存在。
Iccutta manucintāya, attāti atthimetivā; Saññaṃ nāseyya khandhāva, atthīti ābhuje budho.
愚者不见蕴坏灭,唯念“我儿已死”而悲泣哀号;
实无儿子,亦无死者。
Khandhanāsa manābhujja, mato me puttako iti; Socanti paridevanti puttonatthi nasomato.
在诸蕴正在坏灭时,把无我的它们当成有我。
无始以来颠倒,他们遭受了巨大的衰损。
Bhijjamānesu khandhesu, attasaññī anattesu; Nādikāla viparitā, mahājānīyataṃ gatā.
当诸蕴正在坏灭时,他们却粘着、贪染、执为“我所有”;
从无始以来,就被男女等想所颠倒。
Bhijjamānesu khandhesu, laggā rattā mamāyitā; Nārīpumādi saññāya, viparetā anādike.
无始时来颠倒,于非我中执我;
诸蕴正在坏灭,当舍我所执。
Nādikāla viparito, attasaññī anattani; Bhijjamānesu khandhesu, jaha ttāti mamāyanaṃ.
正因不断生起,坏灭时他不了知;
无常相于六者,具善慧者应思惟它。
Abhiṇhuppattiyāyeva, bhijjamāno naññayati; Aniccalakkhaṇaṃ channaṃ, taṃ cinteyya supaññavā.
耽著虚妄不实者,不脱三界;
于真实者无执著,色蕴等在此亦然。
Asanteyeva laggantā, namuccanti bhavattayā; Natthi santesu laggantā, rūpakkhandhā dike svidha.
渴爱贪着“这是我的”,慢心认为“这是我”,
邪见执取“这是我”——这三种即是戏论。
Taṇhā gijjhati metanti, māno ahanti maññati; Diṭṭhi gaṇhāti attāti, ete papañcakā tayo.
认为这是我的,这是我自己,跟随戏论。
抓取“有”的时候,就像陷在可怕的泥沼里,根本爬不出来。
Mame ta maha mattāti, papañcānaṃ vasānugo; Gaṇhanto bhava paṅkamhi, nimmuggova bhayānake.
不是我的、非我、非自我,从而跟这些人争论;
争论的人,确实能从可怕的有之泥沼中解脱出来。
Name nāhaṃ naattāti, etehi vivadaṃ kare; Vivadantāva muccanti, bhavapaṅkā bhayānakā.
非我所有,非我,亦非自我——应作如是观,此是胜者所教;
当恒常如是思惟,莫随戏论而转。
Name nāhaṃ naattāti, daṭṭhabbanti jineritaṃ; Tatheva sabbadā maññe, mā papañca vasānugo.
佛陀从不与世间争论,而世间却与佛陀争论。
“无我”是胜者所宣说的,世人却认为有我。
Loko vivadi buddhena, nalokena kadāciso; Anattāti jinuddiṭṭhaṃ, loko attāti maññati.
愿他莫与世间等同;
与彼等同者尚且无,遑论超越彼者。
这个世间就像瞎子一样,
与正自觉者相对立。
Mo lokena samo hotu, Tassamo kiṃtaduttare; Andhibhūto ayaṃloko, Sambuddhassa virodhiko.
即使被黄昏等恐惧逼得走投无路,他也该随顺正自觉者的意愿。
只要跟随他,就能渡过轮回,将来也会得到解脱。
Sambuddhassa vasaṃ nvetu, sanjhādi bhayatajjito; Tabbasaṃyeva anvento, bhavatiṇṇo bhavissati.
说“无我”这句话是真实的,说“有我”这句话是虚妄的。
世间人以虚妄与说真谛的佛陀争辩。
Anattāti girā saccā, attāti vacanaṃ musā; Musāya vivade loko, buddhena sacca vādinā.
昔从都兰伽婆阇村,栖居遮摩迦林中;
长老阿迦昙摩安住最胜法,造此偈颂。
Turaṅgavajagāmamhā, purime camakya kānane; Vasatā aggadhammena, therena racito ayaṃ.
阿利弥勒佛的
愿在听闻正法之时,成为有。
愿我成为漏尽、大慧的
声闻弟子,以此功德。
Arimatteyya buddhassa, Dhamma ssutakkhaṇe bhave; Khīṇāsavo mahāpañño, Puññena tena sāvakoti.