智慧于此诸法中最先,
智慧之力最为殊胜;
善男子的力量即是智慧,
以此何事不能成就?
Paññaṃ pathamamesehi, Paññā-balaṃ bahuttamaṃ; Kula-putta balaṃ paññā, Kiṃhināma na sādhyati.
能断诸多疑惑者,
能显隐密义者;
为一切之眼目,是为教法,
于他,如无明般的盲昧不复存在。
Aneka-saṃsayucchedi , Parokkhatthassa dassakaṃ; Sabbassa locanaṃ satthaṃ, Yassa natthyandhameva so.
智慧能详察所闻法义,
令名誉与称誉增长;
具足智慧之人,于此
亦得安乐。
Paññā sutaṃ vinicchindi, Kitti-siloka-vaḍḍhanī; Paññāsahito naro idha, Api sukhānivindati.
正自觉者与独觉佛,
多闻四圣谛者,
于四佛中实为一体,
方可名为世间之多闻者。
Sabbaññubuddha-pacceka , Catusacca-sutā iti; Catu-buddhesu ekova, Bahussuto naro bhave.
善书写者或善言说者,
善著述且善言说者;
善穿刺之勇士,
自己的业本无苦。
Lekhacheko vācacheko, Ganthacheko suvācako; Vidhāyakacheko sūro, Niddukkhova sakammani.
Paññā hi seṭṭhā kusalā vadanti, Nakkhatta-rājāriva tārakānaṃ; Sīlaṃ sirīcāpi satañca dhammo, Anvāyikā paññāvato bhavanti.
应当亲近那些智慧精纯、博学多闻的佛陀,
既善领受教法,亦善追问决疑;
当以恭敬心专注聆听善说之言,
若人如此而行,便成就智慧。
Sevetha buddhe nipuṇe bahussutte, Uggāhako ca paripucchako; Suṇeyya sakkaccaṃ subhāsitāni, Evaṃ karo paññavā hoti macco.
于老年时,以名誉为检验,
以安忍而住,且当如理作意;
法谈与亲厚共处,
以及适宜的住处
Vayena yasa-pucchāhi, Tiṭṭha-vāsena yoniso; Sākacchā snehasaṃsevā, Patirūpa-vāsenaca.
此八处
是令慧明净的因缘
若人具足此八法,
其智慧便得开显。
Etāni aṭṭhaṭhānāni, Buddhi-visada-kāraṇā; Yesaṃ etāni sambhonti, Tesaṃ buddhi pabhijjati.
64比丘们,有四种法导向智慧的增长。哪四种呢?即亲近善士、听闻正法、如理作意、法随法行。比丘们,这四种法导向智慧的增长。
64. Cattārome bhikkhave dhammā paññāvuddhiyā saṃvattanti. Katame cattāro. Sappurisasaṃsevo saddhammasavanaṃ yoniso manasikāro dhammānudhamma-paṭipatti. Ime kho bhikkhave cattāro dhammā paññā-vuddhiyā saṃvattantītti.
具足清净眼根者,
能见有眼之人;
盲者与独眼之人,亦得善观察。
Cakkhupasāda-sampanno , Acchimantañca passati; Andhaṃ kāṇaṃ su-passantaṃ, Andho sabbaṃ na passati.
见者见所见者,
亦见不见者;
不见者不见那不见者,
见者亦不见。
Passatti passo passantaṃ, A-passantañca passati; A-passanto a-passantaṃ, Passantañca na passati.
Pākaṭaṃ a-paṭicchannaṃ, Rūpaṃ pasāda-cakkhunā; Nāññaṃ passatti sabbaṃpi, Tathato ñāṇa-cakkhunā.
一切善与不善的众生,
纵是具足功德的离群者,
亦不能证入真正的远离之境。
Sujanāsujanā sabbe, Guṇenāpi vivekino; Vivekaṃ na samāyanti, A-vivekījanantike.
对于已经现起的义理,
却不能迅速领悟;
不随不适当之事,
事后却心生懊悔;
Yo ca uppatitaṃ atthaṃ, Na khippamanubujjhati; A-mittavasamanveti, Pacchā ca anutappati.
Evaṃ mahiddhikā paññā, Nipuṇā sādhucintinī; Diṭṭhadhamma-hitatthāya, Samparāya-sukhāya vā.
诸力之中,此力最胜
此即最胜智慧之力
依智慧力而安立
智者由此了知。
Taṃ balānaṃ balaṃ seṭṭha, Agga paññābalaṃ balaṃ; Paññābalenupatthaddho, Etthaṃ vindati paṇḍitto.
Yena ñāṇena bujjhanti, Ariyā kata-kiccataṃ; Taṃ ñāṇa-ratanaṃ laddhaṃ, Vāyāmetha jinorasā.
Paññāratanamālassa , Na ciraṃ vattate bhavo; Khippaṃ dasseti amataṃ, Na ca so rocate bhave.
愚痴无知之人恣意放逸懈怠,
那些愚昧无智之人;
而明智之人则精勤不放逸,
如同守护无上财宝一般,守护正念与正智。
Pamādamanuyuñjanti , Bālā dummedhino janā; Appamādañca medhāvī, Dhanaṃ seṭṭhaṃva rakkhati.
依财富、福德与智慧之所得,
智者善御时光,不使空过。
Dhana-puñña-dhī-lābhena , Kālaṃ khiyyati paṇḍito; Kīḷanena ca dummedho, Niddāya kalahena vā.
当以不放逸克服放逸,
当智者觉醒之时;
登上智慧之殿堂,
无忧者以慈心观照着忧悲的众生,
如山立于大地之上,
智者则观察愚者。
Pamādaṃ appamādena, Yadā nūdati paṇḍito; Paññāpāsāda-māruyha, A-soko sokiniṃ pajaṃ, Pabbataṭṭhova bhūmaṭṭhe, Dhīro bāle avekkhati.
无有财物堪与谷物相比
无有光明堪与智慧相比
雨水实为最上之宝
Natti attasamaṃ pemaṃ, Natthi dhaññasamaṃ dhanaṃ; Natthi paññāsamā ābhā, Vuṭṭhi ve paramā sarā.
现世之利,
及来世之利;
智者因通达此义,
则称为智者。
Diṭṭhe dhamme ca yo attho, Yo cattho samparāyiko; Atthābhisamayā dhīro, Paṇḍitoti pavuccati.
Na tena paṇḍito hoti, Yāvatā bahu bhāsati; Khemī a-verī a-bhayo, Paṇḍitotti pavuccati.
若于何处,有真实与法,
不害、自制与调伏,
如此离垢的坚定者,
即称为长老。
Yamhi saccañca dhammo ca, A-hiṃsā saṃyamo damo; Sa ve vantamalo dhīro, Thero iti pavuccatti.
自身功德与过失,
能知此者,是为智者;
他人功德与过失,
能知者,是为有慧者。
Saka-guṇaṃ saka-dosaṃ, Yo jānāti sapaṇḍito; Para-guṇaṃ para-dosaṃ, Yo jānāti sapaṇḍito.
Sati-vīriya-paññāya , Yo karoti iriyāpathe; So paṇḍito have bhave, Ubhayattha-pariggaho.
出身尊贵,财富丰饶;
且具审察的习性,善于思惟;
这样的智者无有苦恼。
Kataññū vijjā-sampanno, Jātimā dhanavā have; So vicāraṇa-sīlo ca, Niddukkho paṇḍito bhave. Sabbe kammassakā sattā, Kammaṃ satte vibhajjati.
那现见实义者——
亦见轮回之义
如同时节所应敬者
于两方面皆善了知
Yo passati paccakkhatthaṃ, Yo ca saṃsāratthaṃ tesu; Pacchimova pūjanīyo, Ubhayattha-sudiṭṭhattā.
仅以少欲而无过失,
以易得之物而常满足;
知量节取,堪为易养,
智者应当如此生活与行持。
Appena anavajjena, Santuṭṭho sulabhena ca; Mattaññū subharo hutvā, Careyya paṇḍito naro.
自身为第一,
安住于正法之中;
而后依此法修习,
智者则不为所染污。
Attānameva pathamaṃ, Patirūpe nivesaye; Athaññamanusāseyya, Na kilisseyya paṇḍito.
在高贵的众会之中,
应说最上之语,
应说详尽广博之义,
这在世间是无价的。
Uttama-parisāya ve, Utttamaṃ vācamuttamo; Bhaṇeyyākhepa-vitthāraṃ, Sā anagghyā lokattaye.
智者的善说
唯智者能善了知
愚者则不能了知
贤者珍视贤者。
Paṇḍitassa subhāsittaṃ, Paṇḍitova sujāniyā; Dummedho taṃ na jānāti, Dhīro dhīraṃ mamāyati.
由于某种颜色,
他人便遭受恼害;
如果言语确实具有意义,
智者也不应贸然说出。
Yena kenaci vaṇṇena, Paro labhati rūppanaṃ; Attho vācāya ce hoti, Taṃ na bhāseyya paṇḍito.
为了饮食,或为了言谈,
不可说“这是口”;
无论什么话脱口而出,
那言语便是智者所言。
Bhuñjanatthaṃ kathanatthaṃ, Mukhaṃ hotītti no vade; Yaṃvā taṃvā mukhāruḷhaṃ, Vacanaṃ paṇḍito naro.
视他利如己利,
友中之人,实难测知,
若了知自他之利,
何况谈论他人私利?
Para-sattitto sa-sattiṃ, Dujjāno hi naro mite; Ce jāne saka-sattiṃca, Kā kathā para-sattiyā.
Katta-guṇaṃ paresaṃ yo, Paṭikaroti paṇḍito; Jānāti so ācikkhati, Na bālo guṇa-māmako.
不应造作过多,
不应挂念未来;
随顺当下之时,
具慧者善运心智而行。
Pabhūtaṃ neva kātabbaṃ, Bhavissaṃ neva cintaye; Vattamānena kālena, Vicaranti vicakkhaṇā.
Dhammesu sati icchitā, Rasesu loṇamicchitaṃ; Rāja-kiccesu amaccaṃ, Sabba-ṭhānesu paṇḍitaṃ.
于众人中,刹帝利最胜;
那些依族姓而计者;
明行具足,
于诸天与人中,彼为最上者。
Khattiyo seṭṭho jane tasmiṃ, Ye gottapaṭisārino; Vijjā-caraṇa-sampanno, So seṭṭho deva-mānuse.
正自觉者,两足中之最上者,
于四足之中,最为尊贵;
于诸妻之中,最为贤淑者,
即是随顺诸子之人。
Sambuddho dvipadaṃ seṭṭho, Ājānīyo catuppadaṃ; Sussusā seṭṭhā bhariyānaṃ, Yo ca puttānamassavo.
「有益」者,即不迷惑;
善行之境,亦为适宜;
于此四种,应当修习,
增长正知
Sātthako ca a-sammoho, Sappāyo gocaro tathā; Cattārimāni sikkheyyuṃ, Sampajaññābhivaḍḍhakā.
Paññañca kho a-sussusaṃ, Na koci adhigacchati; Bahussutaṃ anāgamma, Dhammaṭṭhaṃ a-vinibbhajaṃ.
由于律藏中有此规定,即为遮止不清净之法,
故应恭敬承事。
Adhippāyo sudubbodho, Yasmā vijjati pāḷiyaṃ; Tasmā upaṭṭhahaṃ gaṇhe, Garuṃ garumataṃ vidū.