应当首先追求智慧,
慧力最为广大。
善男子的力量,就是慧。
到底有什么是不能成就的呢?
Paññaṃ pathamamesehi, Paññā-balaṃ bahuttamaṃ; Kula-putta balaṃ paññā, Kiṃhināma na sādhyati.
断除种种疑惑,
明示幽隐之义。
论典是一切众生的眼目,
谁若没有它,谁便确实是盲人。
Aneka-saṃsayucchedi , Parokkhatthassa dassakaṃ; Sabbassa locanaṃ satthaṃ, Yassa natthyandhameva so.
慧辨明了所闻。
能让名声和声望增长;
有智慧的人在这教法里,
他确实得到了安乐。
Paññā sutaṃ vinicchindi, Kitti-siloka-vaḍḍhanī; Paññāsahito naro idha, Api sukhānivindati.
一切知佛与诸独觉,
通达四谛,如是。
四佛之中唯此一人,
此人当为多闻者。
Sabbaññubuddha-pacceka , Catusacca-sutā iti; Catu-buddhesu ekova, Bahussuto naro bhave.
擅长书写的人,或者擅长言辞的人,
精通典籍,也善于言辞;
善于安排、勇敢无畏,
确实无苦,于自己的业中。
Lekhacheko vācacheko, Ganthacheko suvācako; Vidhāyakacheko sūro, Niddukkhova sakammani.
善巧的人们说:慧确实是最殊胜的。
犹如星宿之王在群星中;
戒、荣光与善士之法,
皆随智者而行。
Paññā hi seṭṭhā kusalā vadanti, Nakkhatta-rājāriva tārakānaṃ; Sīlaṃ sirīcāpi satañca dhammo, Anvāyikā paññāvato bhavanti.
应亲近善巧、多闻之诸佛,
并应成为善受教者与善问者。
应当恭敬地聆听善说之言,
像这样做的人,就是有智慧的人。
Sevetha buddhe nipuṇe bahussutte, Uggāhako ca paripucchako; Suṇeyya sakkaccaṃ subhāsitāni, Evaṃ karo paññavā hoti macco.
以衰老来询问名声,
以安住为住处,如理地。
讨论与亲密交往,
还有适宜的住处。
Vayena yasa-pucchāhi, Tiṭṭha-vāsena yoniso; Sākacchā snehasaṃsevā, Patirūpa-vāsenaca.
这八处
让智慧变得清净明亮的因由。
这些人具备了这些
他们的智慧就破裂了。
Etāni aṭṭhaṭhānāni, Buddhi-visada-kāraṇā; Yesaṃ etāni sambhonti, Tesaṃ buddhi pabhijjati.
64比丘们,有四种法能带来智慧的成长。是哪四种呢?亲近善士、听闻正法、如理作意、法随法行。比丘们,这四种法能带来智慧的成长。
64. Cattārome bhikkhave dhammā paññāvuddhiyā saṃvattanti. Katame cattāro. Sappurisasaṃsevo saddhammasavanaṃ yoniso manasikāro dhammānudhamma-paṭipatti. Ime kho bhikkhave cattāro dhammā paññā-vuddhiyā saṃvattantītti.
具足眼净色的人,
也能以眼睛看见;
盲者、独眼者、善见者,
盲者不见一切。
Cakkhupasāda-sampanno , Acchimantañca passati; Andhaṃ kāṇaṃ su-passantaṃ, Andho sabbaṃ na passati.
见者见彼能见者,
亦复见彼不见者。
不见者不见不见者,
亦不见彼见者。
Passatti passo passantaṃ, A-passantañca passati; A-passanto a-passantaṃ, Passantañca na passati.
明显而没有遮盖,
用眼净色来看色。
不见余法,
以如实之智眼,而见一切。
Pākaṭaṃ a-paṭicchannaṃ, Rūpaṃ pasāda-cakkhunā; Nāññaṃ passatti sabbaṃpi, Tathato ñāṇa-cakkhunā.
一切善与不善者,
纵有功德亦有别。
他们不亲近远离。
在不乐远离之人身旁
Sujanāsujanā sabbe, Guṇenāpi vivekino; Vivekaṃ na samāyanti, A-vivekījanantike.
而凡对已生起之义
不能很快领悟;
随恶友之支配。
后来却后悔了。
Yo ca uppatitaṃ atthaṃ, Na khippamanubujjhati; A-mittavasamanveti, Pacchā ca anutappati.
如此,具有大神力的慧,
她思虑精妙,善于审察。
为了现世的利益,
或者为了来世的安乐。
Evaṃ mahiddhikā paññā, Nipuṇā sādhucintinī; Diṭṭhadhamma-hitatthāya, Samparāya-sukhāya vā.
在诸力之中,这个力是最殊胜的。
智慧之力是最上等的力。
依靠智慧之力而得到支撑,
智者如是得之。
Taṃ balānaṃ balaṃ seṭṭha, Agga paññābalaṃ balaṃ; Paññābalenupatthaddho, Etthaṃ vindati paṇḍitto.
圣者凭何智慧,
了达所作已办。
那智慧之宝已获得,
胜者之子们,你们要努力精进。
Yena ñāṇena bujjhanti, Ariyā kata-kiccataṃ; Taṃ ñāṇa-ratanaṃ laddhaṃ, Vāyāmetha jinorasā.
佩智慧宝珠之鬘者,
生命不会长久存在。
他很快让人看见不死。
他也不欢喜生存。
Paññāratanamālassa , Na ciraṃ vattate bhavo; Khippaṃ dasseti amataṃ, Na ca so rocate bhave.
愚痴无智诸众生,
一向耽着于放逸。
有智慧的人也不放逸,
他守护它,就像守护最珍贵的财宝一样。
Pamādamanuyuñjanti , Bālā dummedhino janā; Appamādañca medhāvī, Dhanaṃ seṭṭhaṃva rakkhati.
智者以财富、福德、智慧之所得,
度过时光。
愚者因嬉戏,
或者因为睡眠,或者因为争吵。
Dhana-puñña-dhī-lābhena , Kālaṃ khiyyati paṇḍito; Kīḷanena ca dummedho, Niddāya kalahena vā.
以不放逸驱除放逸,
当智者这样驱除之时,
登上智慧的高台,
没有忧愁的人,看着被忧愁缠住的众生,
如立山顶,
智者俯视立于地面的愚者。
Pamādaṃ appamādena, Yadā nūdati paṇḍito; Paññāpāsāda-māruyha, A-soko sokiniṃ pajaṃ, Pabbataṭṭhova bhūmaṭṭhe, Dhīro bāle avekkhati.
没有哪种爱比得上对自己的爱。
没有什么财富能比得上谷物。
没有哪一种光明能和智慧相比,
雨确实是最殊胜的池。
Natti attasamaṃ pemaṃ, Natthi dhaññasamaṃ dhanaṃ; Natthi paññāsamā ābhā, Vuṭṭhi ve paramā sarā.
凡于现世之利益,
凡属来世之利益。
由通达义利故,坚智者
被称为贤者。
Diṭṭhe dhamme ca yo attho, Yo cattho samparāyiko; Atthābhisamayā dhīro, Paṇḍitoti pavuccati.
光凭这个,他算不上智者
话说得再多
没有怨恨,没有恐惧,内心安稳。
他被称为智者。
Na tena paṇḍito hoti, Yāvatā bahu bhāsati; Khemī a-verī a-bhayo, Paṇḍitotti pavuccati.
在谁那里有真实和法,
不伤害、自我约束、调伏自心;
那位确实已吐尽污垢的智者,
他被称为长老。
Yamhi saccañca dhammo ca, A-hiṃsā saṃyamo damo; Sa ve vantamalo dhīro, Thero iti pavuccatti.
自己的功德,自己的过失,
谁了知,谁就是智者。
他人的功德,他人的过失,
凡能了知者,彼即是智者。
Saka-guṇaṃ saka-dosaṃ, Yo jānāti sapaṇḍito; Para-guṇaṃ para-dosaṃ, Yo jānāti sapaṇḍito.
以正念、精进和智慧,
如果有人行持威仪,
实为智者,
兼得现世与后世两利者。
Sati-vīriya-paññāya , Yo karoti iriyāpathe; So paṇḍito have bhave, Ubhayattha-pariggaho.
知恩感恩,具足明。
出身高贵,拥有财富,这是真的;
具审察性且无苦者,
愿彼为智者。
一切众生都是自己业的主人,
业把众生区分开来。
Kataññū vijjā-sampanno, Jātimā dhanavā have; So vicāraṇa-sīlo ca, Niddukkho paṇḍito bhave. Sabbe kammassakā sattā, Kammaṃ satte vibhajjati.
谁看见了眼前的事实,
而且有谁也在这些当中看见轮回的意义,
最后这位才值得供养,
因为对两方面都彻底看清了。
Yo passati paccakkhatthaṃ, Yo ca saṃsāratthaṃ tesu; Pacchimova pūjanīyo, Ubhayattha-sudiṭṭhattā.
以少而无过、
易得而知足。
知量而易于供养,
智者应当行。
Appena anavajjena, Santuṭṭho sulabhena ca; Mattaññū subharo hutvā, Careyya paṇḍito naro.
应当先使自己
安住于适宜之处。
然后他应该去教导别人,
智者不会被染污。
Attānameva pathamaṃ, Patirūpe nivesaye; Athaññamanusāseyya, Na kilisseyya paṇḍito.
最胜众中,
最胜者出最胜语。
引申微言法,当广敷演之;
斯于三界中,无价无与等。
Uttama-parisāya ve, Utttamaṃ vācamuttamo; Bhaṇeyyākhepa-vitthāraṃ, Sā anagghyā lokattaye.
智者说出的善语
智者确实善加辨别。
没智慧的人不懂他,
智者珍爱智者。
Paṇḍitassa subhāsittaṃ, Paṇḍitova sujāniyā; Dummedho taṃ na jānāti, Dhīro dhīraṃ mamāyati.
以任何形貌,
他人皆遭恼害。
如果话语有含义,
智者不会说那种话。
Yena kenaci vaṇṇena, Paro labhati rūppanaṃ; Attho vācāya ce hoti, Taṃ na bhāseyya paṇḍito.
为了吃,为了说,
不能说“这是嘴”;
凡有何言涌至唇边,
智者不轻率而说。
Bhuñjanatthaṃ kathanatthaṃ, Mukhaṃ hotītti no vade; Yaṃvā taṃvā mukhāruḷhaṃ, Vacanaṃ paṇḍito naro.
把别人的力量当成自己的力量,
朋友当中的人,确实很难看透。
若知自身之力,
何须论他人之能。
Para-sattitto sa-sattiṃ, Dujjāno hi naro mite; Ce jāne saka-sattiṃca, Kā kathā para-sattiyā.
谁对他人所作的功德,
有智慧的人会做出补救。
他能了知,亦能宣说:
他不是愚人,而是珍重德行者。
Katta-guṇaṃ paresaṃ yo, Paṭikaroti paṇḍito; Jānāti so ācikkhati, Na bālo guṇa-māmako.
不应做太多。
不应思虑未来。
智者依现前之时,
游方行化。
Pabhūtaṃ neva kātabbaṃ, Bhavissaṃ neva cintaye; Vattamānena kālena, Vicaranti vicakkhaṇā.
在诸法中,正念才是所希求的。
在各种味道里,盐才是人们想要的。
王事之中,须有大臣;
一切处境,须有智者。
Dhammesu sati icchitā, Rasesu loṇamicchitaṃ; Rāja-kiccesu amaccaṃ, Sabba-ṭhānesu paṇḍitaṃ.
于执著种姓出身之人众中,
刹帝利最为殊胜。
具足明与行,
他就是天与人中最殊胜的那位。
Khattiyo seṭṭho jane tasmiṃ, Ye gottapaṭisārino; Vijjā-caraṇa-sampanno, So seṭṭho deva-mānuse.
正自觉者,为两足之至尊;
调良骏骥,为四足之最胜。
顺从是妻众之最,
顺从是子众之最。
Sambuddho dvipadaṃ seṭṭho, Ājānīyo catuppadaṃ; Sussusā seṭṭhā bhariyānaṃ, Yo ca puttānamassavo.
既有利益,也不迷惑,
适合的,行境也同样。
这四种应当学习,
能增长正知者。
Sātthako ca a-sammoho, Sappāyo gocaro tathā; Cattārimāni sikkheyyuṃ, Sampajaññābhivaḍḍhakā.
若不听闻,
无人能证得智慧。
不亲近多闻者,
不分别住法者。
Paññañca kho a-sussusaṃ, Na koci adhigacchati; Bahussutaṃ anāgamma, Dhammaṭṭhaṃ a-vinibbhajaṃ.
意图难知,
因为巴利三藏中确实存在这样的说法,
是故智者应承事、恭敬奉侍
可敬者。
Adhippāyo sudubbodho, Yasmā vijjati pāḷiyaṃ; Tasmā upaṭṭhahaṃ gaṇhe, Garuṃ garumataṃ vidū.