身体堪忍的解说
Kāyakhamanīya-niddesa
常行顶礼、
恒敬年长之人,
四种法会增长,
寿命、容貌、安乐与力量。
Abhivādana-sīlissa , Niccaṃ vuḍḍhāpacāyino; Cattāro dhammā vaḍḍhanti, Āyu vaṇṇo sukhaṃ balaṃ.
235比丘们,有五种法能带来长寿。哪五种呢?做合适的事,在合适的事情上懂得适度,吃已经消化的食物,按时而行,修梵行。比丘们,这五种法就是能带来长寿的法。
235. Pañcime bhikkhave dhammā āyussā, katame pañca. Sappāya-kārī hoti. Sappāyeca mattaṃ jānāti. Pariṇattabhojī ca hoti. Kāla-cārī ca, brahma-cārīca. Ime kho bhikkhave pañca dhammā āyussāti.
236比丘们,有五种法能带来长寿。是哪五种呢?做事合乎适宜,在适宜的事情上懂得适量,食已熟之食,持戒,有善友。比丘们,这五种法就是能带来长寿的法。
236. Pañcime bhikkhave dhammā āyussā, katame pañca. Sappāya-kārī hoti. Sappāyeca mattaṃ jānāti. Pariṇatabhojīcahoti. Sīlavāca, kalyāṇa mittoca. Ime kho bhikkhave pañca dhammā āyussāti.
受持五戒,
每天都保持平稳安定;
具足正念与智慧之后,
应当在一切行仪中行持。
Pañca-sīlaṃ samādāya, Samaṃ katvā dine dine; Satimā paññavā hutvā, Care sabbiriyāpathe.
238比丘们,有五种经行的利益。是哪五种呢?能适应长途行走,能适应精勤修行,少病,吃下、喝下、嚼过、尝过的东西都能好好消化,由经行所得的定能够保持长久。比丘们,这就是五种经行的利益。
238. Pañcime bhikkhave caṅkame ānisaṃsā, katame pañca, addhānakkhamo hoti. Padhānakkhamo hoti. Appābādho hoti. Asitaṃpītaṃkhāyitaṃsāyitaṃ sammā pariṇāmaṃ gacchati. Caṅkamādhigato samādhi ciraṭṭhitiko hoti. Imekho bhikkhave pañca caṅkame āni saṃsāti.
布施滤水囊,
亦施住处。
给病人布施所需之物,
人主啊,这是应该布施的。
Parissāvana-dānañca , Āvāsa-dānameva ca; Gilāna-vatthu-dānañca, Dātabbaṃ manujādhipa.
应作朽旧住处之
修葺。
受持五戒,
善加守护。
还有伍波萨他斋戒,
在伍波萨他日应当实行。
Kātabbaṃ jiṇṇakāvāsaṃ, Paṭisaṅkharaṇaṃ tathā; Pañca-sīla-samādānaṃ, Katvā taṃ sādhu-rakkhitaṃ; Uposathopavāso ca, Kātabboposathe iti.
吃太多是生病的根源,
他确实是在耗尽寿命。
是故,智者当如避过量饮食般
避开它。
Ati-bhottā roga-mūlaṃ, Āyukkhayaṃ karoti ve; Tasmā taṃ ati-bhuttiṃva, Parihareyya paṇḍito.
在食物未消化时,食物就是毒。
难得到又不加辨别
前食已消,善得其食,审察思惟:
一切饮食非皆是罪过。
A-jiṇṇe bhojanaṃ visaṃ, Dulladdhe a-vicārake; Jiṇṇe su-laddhe vicāre, Na vajjaṃ sabba-bhojanaṃ.
食四五口已,
即饮水;
如是足以安乐而住
心志坚毅之比丘
Cattāro pañca ālope, Ābhutvā udakaṃ pive; Alaṃ phāsu-vihārāya; Pahitattassa bhikkhuno.
人若恒常持正念,
于所得食知节量。
护持者诸受渐微,
寿数缓缓衰谢。
Manujassa sadā satimato, Mattaṃ jānato laddha-bhojanaṃ; Tanukassa bhavanti vedanā, Sanikaṃ jīrati āyu pālayaṃ.
于尊长应真诚共事,
于卑下莫过度称誉。
已明确指出节量的衡量标准,
只要还活着,他就活得安乐。
Garūnaṃ aḍḍha-sohiccaṃ, Lahūnaṃ nāti-kittiyā; Mattā-pamāṇaṃ niddiṭṭhaṃ, Sukhaṃ jīrati tāvatā.
无水则渴所逼,
刹那即从命脱。
是故于一切处境,
皆当施水与渴者。
Toyābhāve pipāsattā, Khaṇā pāṇehi muccate; Tasmā sabbāsuvatthāsu, Deyyaṃ vāriṃ pipāsaye.
清凉的水、牛奶、蜂蜜,
煮、单独一种,或者两两(结合);
三种和合为一,或者
早晨饮用(该药)能赐予青春。
Sītodakaṃ payo khuddaṃ, Ghatamekekaso dviso; Tisso samaggamatha vā, Page pitaṃ yuvattadaṃ.
食物是梵天神,味是毗湿奴;
于所受用中,亦是大自在者。
如此了知之后,凡是食用的人
他不被饮食的过失所沾染。
Annaṃ brahmā rase viṇhu, Bhutte ceva mahesaro; Evaṃ ñatvātu yo bhuñje, Anna-dosaṃ na limpate.
迦提月的最后一段。
还有鹿月的前半月;
那两者被称为阎魔之牙,
只靠少量食物维持生命。
Kattikassantimo bhāgo, Yaṃ cādo miga-māsajo; Tāvubho yama-dāṭhākhyo, Laghvāhārova jīvati.
跟随导师的修行
以心自在之力
以智慧守护之义,
圆满的甘露。
Satthānukula-cariyā , Cittaññāvasavattinā; Buddhi-rakkhilitatthena, Paripuṇṇaṃ rasāyanaṃ.
为了未生起者的不生起,
让已生者得以止息;
疗疾之法既已得见,
欲求安乐者当依之奉行。
A-jātiyā a-jātānaṃ, Jātānaṃ vinivattiyā; Rogānaṃ yo vidhi diṭṭho, Taṃ sukhatthī samācare.
健康是至高之利,
知足是最高的财富;
信任是最亲的亲人,
涅槃是至高无上的快乐。
Ārogyaṃ paramā lābhā, Santuṭṭhi paramaṃ dhanaṃ; Vissāsā paramā ñāti, Nibbānaṃ paramaṃ sukhaṃ.