身体堪忍之解说
Kāyakhamanīya-niddesa
Abhivādana-sīlissa , Niccaṃ vuḍḍhāpacāyino; Cattāro dhammā vaḍḍhanti, Āyu vaṇṇo sukhaṃ balaṃ.
235比丘们,有五种法可带来长寿。哪五种呢?作适当之事,于适当中知量,食用已熟之食,适时而行,行于梵行。比丘们,这五种法即是长寿法。
235. Pañcime bhikkhave dhammā āyussā, katame pañca. Sappāya-kārī hoti. Sappāyeca mattaṃ jānāti. Pariṇattabhojī ca hoti. Kāla-cārī ca, brahma-cārīca. Ime kho bhikkhave pañca dhammā āyussāti.
236比丘们,有五种法可带来长寿。哪五种呢?作适当之事,于适当中知量,食用已熟之食,具戒,有善友。比丘们,这五种法即是长寿法。
236. Pañcime bhikkhave dhammā āyussā, katame pañca. Sappāya-kārī hoti. Sappāyeca mattaṃ jānāti. Pariṇatabhojīcahoti. Sīlavāca, kalyāṇa mittoca. Ime kho bhikkhave pañca dhammā āyussāti.
受持五戒,
日日平等而行,
成就正念与智慧,
于一切威仪中,精勤修习。
Pañca-sīlaṃ samādāya, Samaṃ katvā dine dine; Satimā paññavā hutvā, Care sabbiriyāpathe.
238诸比丘!有五种经行的利益。哪五种?堪于远行,堪于精勤,少病,所食、所饮、所嚼、所尝得以正确消化,由经行而得的定能长久保持。诸比丘,这便是五种经行的利益。
238. Pañcime bhikkhave caṅkame ānisaṃsā, katame pañca, addhānakkhamo hoti. Padhānakkhamo hoti. Appābādho hoti. Asitaṃpītaṃkhāyitaṃsāyitaṃ sammā pariṇāmaṃ gacchati. Caṅkamādhigato samādhi ciraṭṭhitiko hoti. Imekho bhikkhave pañca caṅkame āni saṃsāti.
布施漉水囊,
仅施舍住处,
布施病者所需之床榻,
人王啊,此皆应所施。
Parissāvana-dānañca , Āvāsa-dānameva ca; Gilāna-vatthu-dānañca, Dātabbaṃ manujādhipa.
应修葺旧精舍,
并加以修缮;
五戒奉持,
既奉持已,善加守护;
并修习布萨斋戒。
Kātabbaṃ jiṇṇakāvāsaṃ, Paṭisaṅkharaṇaṃ tathā; Pañca-sīla-samādānaṃ, Katvā taṃ sādhu-rakkhitaṃ; Uposathopavāso ca, Kātabboposathe iti.
这确实减损寿命;
因此,智者当如远离过量饮食,
将它彻底舍离。
Ati-bhottā roga-mūlaṃ, Āyukkhayaṃ karoti ve; Tasmā taṃ ati-bhuttiṃva, Parihareyya paṇḍito.
未消化的食物是毒
难以获得而不加审察
已消化、善得者,应仔细辨察。
A-jiṇṇe bhojanaṃ visaṃ, Dulladdhe a-vicārake; Jiṇṇe su-laddhe vicāre, Na vajjaṃ sabba-bhojanaṃ.
Cattāro pañca ālope, Ābhutvā udakaṃ pive; Alaṃ phāsu-vihārāya; Pahitattassa bhikkhuno.
人若恒持正念,
于所得饮食,能知量知足;
身中生起感受,
护持者的寿命渐趋于衰减。
Manujassa sadā satimato, Mattaṃ jānato laddha-bhojanaṃ; Tanukassa bhavanti vedanā, Sanikaṃ jīrati āyu pālayaṃ.
年长者宜半卧安适,
年轻者不应怠惰懒散;
适度之量已明示。
Garūnaṃ aḍḍha-sohiccaṃ, Lahūnaṃ nāti-kittiyā; Mattā-pamāṇaṃ niddiṭṭhaṃ, Sukhaṃ jīrati tāvatā.
因无水而感口渴之人,
刹那即从手中解脱;
是故,于一切处,
当施水以解渴。
Toyābhāve pipāsattā, Khaṇā pāṇehi muccate; Tasmā sabbāsuvatthāsu, Deyyaṃ vāriṃ pipāsaye.
冷水、牛奶、稀粥,
酥油一一分为两份;
三者和合为一者,或
碗中所盛之黄色青年
Sītodakaṃ payo khuddaṃ, Ghatamekekaso dviso; Tisso samaggamatha vā, Page pitaṃ yuvattadaṃ.
梵天与毗湿奴以味为食,
大自在天亦依食物而存;
如是了知而食用者,
不为饮食之过患所染。
Annaṃ brahmā rase viṇhu, Bhutte ceva mahesaro; Evaṃ ñatvātu yo bhuñje, Anna-dosaṃ na limpate.
迦絺迦月的最后时分,
正值雨季结束、名为‘鹿月’的时节,
此时正值所谓的严冬般寒冷,
唯以少许饮食维持生命。
Kattikassantimo bhāgo, Yaṃ cādo miga-māsajo; Tāvubho yama-dāṭhākhyo, Laghvāhārova jīvati.
敬顺师长之行
以心与慧自在所致
以智慧守护之义,
如同圆满的甘露。
Satthānukula-cariyā , Cittaññāvasavattinā; Buddhi-rakkhilitatthena, Paripuṇṇaṃ rasāyanaṃ.
于无生中,无有生者;
于有生者,归于灭尽;
已见诸病之对治法者;
求安乐者当行此。
A-jātiyā a-jātānaṃ, Jātānaṃ vinivattiyā; Rogānaṃ yo vidhi diṭṭho, Taṃ sukhatthī samācare.
Ārogyaṃ paramā lābhā, Santuṭṭhi paramaṃ dhanaṃ; Vissāsā paramā ñāti, Nibbānaṃ paramaṃ sukhaṃ.