3. 通称品
3. Sāmaññakaṇḍa
第四·不变格品
4. Abyayavagga
今说不变化词,如cirassaṃ与ciraṃ亦如是;
cirena、cirarattāya、saha、saddhiṃ、samaṃ、amā。
Abyayaṃ vuccate dāni, cirassaṃ tu ciraṃ tathā; Cirena cirarattāya, saha saddhiṃ samaṃ amā.
‘punappunaṃ’、‘abhiṇhaṃ’、‘sakiṃ’、‘abhikkhaṇaṃ’、‘muhuṃ’。
在遮止义中,则有‘vinā’、‘nānā’、‘antarena’、‘rite’、‘puthu’。
Punappunaṃ abhiṇhañcā, sakiṃ cā’bhikkhaṇaṃ muhuṃ; Vajjane tu vinā nānā, antarena rite puthu.
即“balavaṃ”“suṭṭhu”“atīva”“atisaye”“kimuta”“svati”等词。
即“aho”“tu”“kiṃ”“kimu”“dāhu”;于简择时,则有“kimuta”与“idaṃ ca”。
Balavaṃ suṭṭhu cā’tīvā, tisaye kimuta sva’ti; Aho tu kiṃ kimū’ dāhu, vikappe kimuto’da ca.
又如:“喂!喂!那么,如何?什么?难道不是吗?是否如此?究竟如何?”
Avhāne bho are ambho, Hambho re je’ṅga āvuso; He hare tha kathaṃ kiṃsu, nanu kacci nu kiṃ samā.
“现在、此时、如今、此刻”,而 aññadatthu 为“必定、确实”。
“确实!金碗!与自己的!”以及“的确、当然、确实、必定”。
Adhune’tarahī’dāni, sampati aññadatthu tu; Tagghe’ kaṃse sasakkañcā, ddhā kāmaṃ jātu ve have.
“所有”、“那么多”、“直到”、“乃至”、“同样如此”——
“至此”与“多少”等,是表示限定意义的词语。
Yāvatā tāvatā yāva, tāva kittāvatā tathā; Ettāvatā ca kīve’ti, paricchedatthavācakā.
“如”、“如此”、“正如”、“就这样”、“正如名为”、“正是因为”等。
“犹如”、“同样地”;或者“正如此般”;以及“正如”。
Yathā tathā yatheve’vaṃ, yathānāma yathāhi ca; Seyyathāpye’vamevaṃ, vā, tatheva ca yathāpi ca.
在比喻义中,则有 yathā、ca、viya、tathā、iva、api 与 ca。
Evampi ca seyyathāpi, nāma yatharivā’pi ca; Paṭibhāgatthe yathāca, viya tatharivā’pi ca.
Saṃ、sāmaṃ、ca、sayaṃ、ca、atha、āma、sāhu、lahu、api 与 ca。
Opāyikaṃ、patirūpaṃ、sādhu、evaṃ、sampaṭicchane。
Saṃ sāmañca sayaṃ cātha, āma sāhu lahū’pi ca; Opāyikaṃ patirūpaṃ, sādhve’vaṃ sampaṭicchane.
而 tu、cana、ci 表未完成之义;mudhā 一词,则表无结果之义。
Yaṃ taṃ yato tato yena, Tene’ti kāraṇe siyuṃ; Asākalye tu cana ci, nipphale tu mudhā bhave.
kadāci、jātu、tulyā、atha、sabbato、ca、samantato。
遍及(parito)、与(ca)、四周(samantā)、亦(api)、然后(atha)、邪(micchā)、妄(musā)——当如是知。
Kadāci jātu tulyā’tha, sabbato ca samantato; Parito ca samantāpi, atha micchā musā bhave.
于否定处:na、ano、mā、alaṃ、nahi、ca、etu、sace、yadi。
Nisedhe na anomā’laṃ, nahi cetu sace yadi; Anukulye tu saddhañca, Nattaṃ doso divā tva’he.
心意稍有所贪,若不待思择而骤然行事;
先往前去者已于前,逝后则于中阴有之间。
Īsaṃ kiñci manaṃ appe, sahasā tu atakkite; Pure ggato tu purato, peccā’mutrabhavantare.
然则,于牟尼行中安住并显现;
于彼刹那即时、速疾,以强力加行、制服。
Aho hī vimhaye tuṇhī, Tu mone thā’vi pātu ca; Taṅkhaṇe sajju sapadi, balakkāre pasayha ca.
诚然,他们正如尊上所言,乃充实词句之虚字;
中间之内即为尽处,雨季确然决定。
Sudaṃ kho assu yagghe ve,hā’dayo padapūraṇe; Antarena’ntarā anto, vassaṃ nūna ca nicchaye.
Ānande sañca diṭṭhā tha, virodhakathane nanu; Kāmappavedane kacci, usūyopagame’tthu ca.
如是,当知“eva”表决定义,而“yathāttaṃ”与“yathātathaṃ”则表如其实。
“nīcaṃ”表低下,“appe”表少,“mahatyu’ccaṃ”表大与高,而“atha pāto page samā”则表早晨与清晨。
Evā’vadhāraṇe ñeyyaṃ, yathāttaṃ tu yathātathaṃ; Nīcaṃ appe, mahatyu’ccaṃ, atha pāto page samā.
“nicce”表恒常,“sadā”表永远,“sanaṃpāyo”表恒久相随。
“bāhulye”意为众多,“bāhiraṃ”意为外部,“bahi”意为在外。
“bahiddhā”意为外部,“bāhirā”意为外部的,“bāhye”意为在外,而“sīghetu saṇikaṃ bhave”则意为迅速与缓慢。
Nicce sadā sanaṃpāyo, Bāhulye bāhiraṃ bahi; Bahiddhā bāhirā bāhye, sīghetu saṇikaṃ bhave.
“atthaṃ”意为义理,“adassane”意为不见,“duṭṭhu”意为恶,“nindāyaṃ”意为于毁谤,“vandane”意为于礼敬,“namo”意为归命。
“sammā”意为正当,“suṭṭhu”意为善妙,“pasaṃsāyaṃ”意为于赞叹中,而“atho sattāya matthi ca”则表示为众生与利益。
Atthaṃ adassane duṭṭhu, nindāyaṃ, vandane namo; Sammā suṭṭhu pasaṃsāyaṃ, atho sattāya matthi ca.
“sāyaṃ”意为傍晚,“sāye”意为于傍晚时,“ajja”意为今日,“atrā’he”意为此处与今日,
“suve”意为明日,“tu”意为而,“sve”意为明日,“anāgate”意为于未来时;
“tato pare”指此后,“parasuve”指后天,而“hiyyo”指昨日,“divase gate”指日子已过去。
Sāyaṃ sāye’jja atrā’he, Suve tu sve anāgate; Tato pare parasuve, hiyyotu divase gate.
“yattha”“yatra”“yahiṃ”皆指“于何处”;“tattha”“tatra”“tahiṃ”“tahaṃ”则指“于彼处”。
Yattha yatra yahiṃcātha, tattha tatra tahiṃtahaṃ;
“uddhañca”指向上,“upari”指上方;“heṭṭhā”指向下,而“adho”指下方——这些意义等同。其中,“tu”是而,“ca”是且,“samā”是平等。
Atho uddhañca upari, heṭṭhā tu ca adho samā.
Codana(催促)一词,有“来吧,现在,那么”等义,亦作“远处、远方”及“远离”之义。
Parammukhā(转过脸去)指“秘密地、私下地”,而sammukhā(面对面)指“公开地、显露地”。
Codane iṅgha handā’tha, ārādūrā ca ārakā; Parammukhā tu ca raho, sammukhā tvā’vi pātu ca.
在“疑惑”义(saṃsaya)中,有 appeva、appeva nāma、nū 等词,意为“或许”“可能”“难道”。
在“举例、说明”义(nidassana)中,有 iti、itthaṃ 等词,以及 evaṃ(如是);在“困难、勉强”义(kiccha)中,则有 kathañci(好不容易、总算)。
Saṃsayatthamhi appeva, appevanāma nū’ti ca; Nidassane iti’tthañca, evaṃ, kicche kathañci ca.
hā(唉)表忧伤、悲叹;sacchi(亲证)表现前、亲证。
tiro(横过)表横向、横穿;而kucchāyaṃ(腹中)的ku-(恶、劣)即说为duṭṭhu(恶、不善)。
Hā khede sacchi paccakkhe, Dhuvaṃ thire’vadhāraṇe; Tiro tu tiriyaṃ cātha, kucchāyaṃ duṭṭhu ku’ccate.
Suvatthi(善哉、吉祥)用于祝福、祝愿之义;dhī(呸)则用于谴责、贬斥之义。
Kuhiñcanaṃ、kuhiṃ、kutra、kuttha、kattha、kahaṃ、kva等词意为“何处”,tha意为“那么”。
Suvatthi āsiṭṭhatthamhi, nindāyaṃ tu dhī kathyate; Kuhiñcanaṃ kuhiṃ kutra, kuttha kattha kahaṃ kva tha.
此处、此义、此处所指之义;
此后,于一切处、一切时;
何时、偶尔,然后,那时、同样。
Ihe’dhā’tra tu etthā’ttha, Atha sabbatra sabbadhi; Kadā kudācanaṃ cātha, tadāni ca tadā samā.
起始业、强烈义,及生起、浸入、满足;
任命、主宰、喜;布施、供养、最上;寂静。
Ādikamme bhusatthe ca, sambhavo’tiṇṇa tittisu; Niyogi’ssariya’ppīti, dāna pūjā’gga, santisu.
Dassane tappare saṅge, pasaṃsā, gati, suddhisu; Hiṃsā, pakāranto’bhāva, viyogā’vayavesu ca; Po’pasaggo disāyoge, patthanā, dhitiādisu.
词“parā”表衰败、失败、趣向等义;
表强烈义、逆义,以及跨越、触等。
Parāsaddo parihāni, parājaya gatīsu ca; Bhusatthe paṭilomatthe, vikkamā’masanādisu.
在居所、指示、譬喻、减损、净信、出离、过失等义中。
Nissesā’bhāva sanyāsa, bhusattha mokkha rāsisu; Gehā’deso’pamāhīna, pasādaniggatā’ccaye.
Dassano’sānanikkhantā, dhobhāgesva’vadhāraṇe; Sāmīpye bandhane cheka, ntobhāgo’paratīsu ca.
Pātubhāve viyoge ca, nisedhādo ni dissati; Atho nīharaṇe cevā, varaṇādo ca nī siyā.
在善巧、至上等义,以及言说、能力、解脱等义中,u 亦同此。
Uddhakamma viyoga tta, lābha titti samiddhisu; Pātubhāva’ccayābhāva, pabalatte pakāsane; Dakkha’ggatāsu kathane, sattimokkhādike u ca.
Du kucchite’sadatthesu, virūpatte pya’sobhane; Siyā’bhāvā’samiddhīsu, kicche cā’nandanādike.
表“结合”“总摄”“简略”“遍满”与“成就”等义。
于“正确”“强烈”“伴随”“愿望”“面向”等义中结合。
Saṃ samodhāna saṅkhepa, samantatta samiddhisu; Sammā bhusa saha ppatthā, bhimukhatthesu saṅgate; Vidhāne pabhave pūjā, punappunakriyādisu.
1171(此行番号)一千一百七十一;
1171.
在“种种”“殊胜”“不存在”“强烈”“自在”与“过去”等义中。
在‘离别’、‘争吵’、‘显现’、‘存在’、‘言语’与‘轻蔑’等义中。
Vividhā’tisayā’bhāva, bhusatti’ssariyā’ccaye; Viyoge kalahe pātu, bhāve bhāse ca kucchane.
在‘遥远’、‘不面对’、‘愚痴’与‘不确立’等义中。
在‘精勤’、‘善巧’、‘疲惫’及‘亲手’等义中亦被见到。
Dūrā’nabhimukhattesu, mohā’navaṭṭhitīsu ca; Padhāna dakkhatā kheda, sahatthādo vi dissati.
于‘离别’、‘知’、‘向下’、‘部分’、‘决定’与‘清净’等义中。
于‘少许’、‘轻蔑’、‘处所’、‘遍满’与‘减损’等义中。
于‘言语行为’、‘偷盗’及‘智得’等义中,有‘ava’。
Viyoge jānane cā’dho,bhāga nicchaya suddhisu; Īsadatthe paribhave, desa byāpana hānisu; Vacokriyāya theyye ca, ñāṇappattādike ava.
其后,由于大量供养等因缘,它们未被截断,继续随转;
于低劣的第三义之下,在相随顺的诸分中为利益;
此处,在处所、特征、间隔的意义上,随过去部分等而随行。
Pacchā bhusatta sādisyā, nupacchinnā’nuvattisu; Hīne ca tatiyatthā’dho, bhāgesva’nugate hite; Dese lakkhaṇa vicche’ttha, mbhūta bhāgādike anu.
于周遍、限定、供养、拥抱、回避诸义中;
在述说过失、穿著、欺骗、执取、饮食之时;
在忧愁、遍满、真实等中,特征等可能周遍。
Samantatthe paricchede, pūjā’liṅgana vajjane; Dosakkhāne nivāsanā, vaññā’dhāresu bhojane; Soka byāpana tatvesu, lakkhaṇādo siyā pari.
在面向、殊胜、上升、业相应、增长的意义上;
“abhi”亦用于供养、增上、家族、真实、特征等义中。
Ābhimukhya visiṭṭhu’ddha, kammasāruppavuddhisu; Pūjā’dhika kulā’sacca, lakkhaṇādimhi cāpya’bhi.
“Adhi”有增胜、主宰、句读、所依处、到达等义。
Adhiki’ssara, pāṭhā’dhi, ṭṭhāna, pāpuṇanesva’dhi; Nicchaye coparittā’dhi, bhavane ca visesane.
表拒绝与禁止、左方、取去与回转之义;
表相似与替代、朝向与趣向之义。
Paṭidānanisedhesu, vāmā’dānanivattisu; Sādise paṭinidhimhi, ābhimukhyagatīsu ca.
表觉知与逆次,亦表复作之义;
“pati”有认可、依缘之义,亦指标记等。
Patibodhe patigate, tathā punakriyāya ca; Sambhāvane paṭiccatthe, patīti lakkhaṇādike; Su sobhane sukhe sammā, bhusa suṭṭhu samiddhisu.
于面向、靠近等,于业、执取与到达之义;
ā 用于界限、提升、作事、欲求、束缚、遍及等义。
Ābhimukhya, samīpā’di, kammā’liṅgana pattisu; Mariyādu’ddhakammi’cchā, bandhanā’bhividhīsu ā.
Nivāsā’vhāna gahaṇa, kicche’sattha nivattisu; Appasādā’si saraṇa, patiṭṭhā’vimhayādisu.
表内在、强调之义,表自身、供养及超越之义;
于真实、赞叹之义中,亦可表坚固等义。
Antobhāva bhusattā’ti, saya pūjāsva’tikkame; Bhūtabhāve pasaṃsāyaṃ, daḷhatthādo siyā ati.
Sambhāvane ca garahā, pekkhāsu ca samuccaye; Pañhe saṃvaraṇe ceva, āsīsatthe apī’ritaṃ.
于解说、于回避、于供养,于已去者、于遮止之义;
apa 又可表毁坏、谴责,乃至偷盗等义。
Niddese vajjane pūjā, pagate vāraṇepi ca; Padussane ca garahā, corikā’do siyā apa.
于邻近、于供养,于等同者、于过失之陈述、于无有等义;
表强调、离去、增上,宿业、回转等义。
Samīpapūjā sādissa, dosakkhāno’papattisu; Bhusatto’pagamā’dhikya, pubbakammanivattisu; Gayhākāro’parittesu, upe’tya ’nasanā’dike.
于教授、于言说、于领受、于确定;
于呵责、于此义、于限量、于问难。
Evaṃ nidassanā’kāro, pamāsu sampahaṃsane; Upadese ca vacana, paṭiggāhe’vadhāraṇe; Garahāye’damatthe ca, parimāne ca pucchane.
在合集、总摄、择取等余类义中;
唯作填词之用时,以及表示确定的ca字中。
Samuccaye samāhāre, nvācaye ce’tarītare; Padapūraṇamatte ca, casaddo avadhāraṇe.
如是,在因、方式、起始以及确定等义中;
表实例、词义、颠倒与完成;
Iti hetupakāresu, ādimhi cā’vadhāraṇe; Nidassane padatthassa, vipallāse samāpane.
表合集、譬喻、疑惑与填词;
表分别确定、舍弃与选择。
Samuccaye co’pamāyaṃ, saṃsaye padapūraṇe; Vavatthitavibhāsāyaṃ, vā’vassagge vikappane.
在庄严与遮止中,alaṃ一词用于指称教法;
再者,在表示无间、发端、问难以及凑足音节时亦然。
Bhūsane vāraṇe cā’laṃ, vuccate pariyattiyaṃ; Atho’thā’nantarā’rambha, pañhesu padapūraṇe.
pasaṃsā(赞叹)、garahā(谴责)、āsaññā(渴望)、sīkārā(嘶声)等亦为名称;
在决定与推论中,“nūna”可用于思惟。
Pasaṃsāgarahāsaññā, sīkārādo pi nāma tha; Nicchaye cā’numānasmiṃ, siyā nūna vitakkane.
在询问、确定、允许、安慰、称呼时,用 nanu;
在誓言、确信、悲悯、微笑、疲倦、呼唤、惊讶时。
Pucchā’vadhāraṇā’nuññā, sāntvanā’lapane nanu; Vate’kaṃsa, dayā, hāsa, khedā’lapana, vimhaye.
yāva…tāva 表示“直到……为止”,sākalya 表示“全部”,māna 表示“慢”,avadhya 表示“不可杀”,avadhāraṇe 表示“确定”。
Vākyārambha, visādesu, handa hāse’nukampane; Yāva tu tāva sākalya, mānā’vadhya’vadhāraṇe.
“pācī”指东方,“purā”指过去,“puratthā”指前,“paṭhame”指最初;
在相续、久远过去及邻近未来时,用“purā”。
Pācī, pura, ṅgatotthesu, puratthā paṭhame pyatha; Pabandhe ca cirātīte, nikaṭāgāmike purā.
禁止句的庄严,用于强调、确定等;
而 khalv 用于“附近”,abhito 用于“两边”,
“bhimukho”意为“面向”,“abhayatodike”意为“从两边无畏”。
Nisedhavākyālaṅkārā, vadhāraṇapasiddhisu; Khalvā’sanne tu abhito- Bhimukho’bhayatodike.
“kāmaṃ”一词用于表示“虽然”,亦见于表示“一处”。
“atho pana”一词用于表示“特别”,同样用于填充音节。
Kāmaṃ yadyapisaddatthe, ekaṃsatthe ca dissati; Atho pana visesasmiṃ, tatheva padapūraṇe.
hi 表“原因”、表“特别”、表“维持”、表“填充音节”。
tu 除了因之外、表“那里”、表“然后”,ku 表“恶”、表“不善”、表“鄙陋”。
Hi kāraṇe visesā’va, dhāraṇe padapūraṇe; Tu hetuvajje tatthā’tha, ku pāpe’sattha’kucchane.
kiṃ tu 表询问与厌恶,kaṃ tu 表水中、头上。
Nu saṃsaye ca pañhe tha, nānā’ nekattha vajjane; Kiṃ tu pucchājigucchāsu, kaṃ tu vārimhi muddhani.
Amā 意为“近、在面前”;sahasamīpe 意为“暴力、迅速、附近”;tha 意为“在……”;bhede 意为“分裂、破坏”;appaṭhame 意为“非第一、非最初”;puna 意为“又、再”。
Kirā 意为“据说、传闻”;anussavā 意为“随闻、传承”;rucisu 意为“在喜好中”;udā 意为“或者”;api 意为“也”;atthe 意为“义、目的”;vikappane 意为“在分别、思维中”。
Amā sahasamīpe tha, bhede appaṭhame puna; Kirā’nussavā’rucisu, udā’pyatthe vikappane.
Patīcī 意为“向西的、逆行的”;carime 意为“最后的”;pacchā 意为“之后、后面”;sāmi 意为“主人”;tvaddhe 意为“在你中”;jigucchane 意为“厌恶、嫌恶”。
Pakāse,即显现、公开;sambhave,即生起、存在;pātu,即显现、明显。
Aññoññe,即相互、彼此;tu,即而、但;raho,即秘密、独处;mitho,即相互、虚妄。
Patīcī carime pacchā, sāmi tvaddhe jigucchane; Pakāse sambhave pātu, Aññoññe tu raho mitho.
Hā 用于忧伤、悲痛、苦楚;在忧伤时,tva 是“你”,ahaha 是“啊”,vimhaye 是“惊讶、诧异”。
Bhiṃsāpane 意为令人恐惧、威吓;dhī 用于谴责、蔑视;nindāyaṃ 意为在责备中;pidhāne 意为覆盖、隐藏;tiriyaṃ 意为横的、逆的;tiro 意为越过、对面。
Hā khedasokadukkhesu, khede tva’haha vimhaye; Bhiṃsāpane dhī nindāyaṃ, pidhāne tiriyaṃ tiro.
1202此为章节编号一二〇二。
1202.
Tuna 意思是“你”,tvāna 意思是“你”,tave 意思是“为你”,tvā 意思是“你”,tuṃ 意思是“你”,dhā 意思是“放置”,so 意思是“他”,thā 意思是“站立”,kkhattu 意思是“次、回”,meva 意思是“仅我”,ca 意思是“和”。
种种恶行、残害与疯狂,皆以智慧调伏;以持戒守护而护持此智慧。
Tuna tvāna tave tvā tuṃ, dhā so thā kkhattu, meva ca; To tha tra hiñcanaṃ hiṃhaṃ, dhi ha hi dha dhunā rahi.
1203这是章节编号 1203。
1203.
Dāni vodācanaṃ dājja, thaṃ tattaṃ jjha jju ādayo; Samāso cā’byayībhāvo, Yādeso cā’byayaṃ bhaveti.
Saggakaṇḍo ca bhūkaṇḍo, tathā sāmaññakaṇḍiti; Kaṇḍattayānvitā esā, abhidhānappadīpikā.
在天界、大地和龙宫之中,
此《一切义名灯》能照明;
于此,若有具慧善巧之人,
大牟尼的话语已变得清晰明了。
Tidive mahiyaṃ bhujagāvasathe, Sakalatthasamavhayadīpani’yaṃ; Iha yo kusalo matimā sa naro, Paṭu hoti mahāmunino vacane.
有位以功德为庄严的国王,名为勇猛臂者;
于兰卡岛具足威光,所向皆胜,有狮子般的雄健之力。
Parakkamabhujo nāma, bhūpālo guṇabhūsano; Laṅkāya māsi tejassī, jayī kesarivikkamo.
长久分裂的比丘僧团与诸部派
你令他们在三事中如法和合
如对己身恒常珍重,历久不息
您以昂贵的资具护持他们。
Vibhinnaṃ ciraṃ bhikkhusaṅghaṃ nikāya- Ttayasmiñca kāresi sammā samagge; Sadehaṃ’va niccādaro dīghakālaṃ, Mahagghehi rakkhesi yo paccayehi.
兰卡因诸寺院、村落、园林与城邑,
复由田地与水池所成就,仿佛因盛名而拥挤熙攘。
Yena laṅkā vihārehi, gāmā’rāmapurīhi ca; Kittiyā viya sambādhī, katā khettehi vāpihi.
获得了他的殊胜摄受,那能赐予一切所愿的摄受后,
我也获致了著述论典的境地,进入了智者所行的境界。
Yassā’sādhāraṇaṃ patvā, nuggahaṃ sabbakāmadaṃ; Ahampi ganthakārattaṃ, patto vibudhagocaraṃ.
在那由他所建造、以门楼等严饰的殿堂中,
犹如天界水中,映现于自己的床榻之上。
Kārite tena pāsāda, gopurādivibhūsite; Saggakhaṇḍe’va tattoyā, sayasmiṃ patibimbite.
于名为大祇园、为贤善者所称许的精舍中;
居于娑罗村聚落中,安住寂静之行。
Mahājetavanā’khyamhi, vihāre sādhusammate; Sarogāmasamūhamhi, vasatā santavuttinā.
为令正法久住,具慧的大目犍连长老,
造此《辞汇灯明》。
Saddhammaṭṭhitikāmena, moggallānena dhīmatā; Therena racitā esā, abhidhānappadīpikāti.