阿毗达摩注疏之作
Abhidhammaṭṭhakathākaraṇaṃ
至于三部阿毗达摩注疏——《殊胜义注》、《迷惑冰消》以及《界论》等五论的注疏,则是由一位与自己同名的、著作有《清净道论》的佛音比丘,应请而造。对此,在这些注疏之中,曾有如下记述——
Aṭṭhasāliniṃ pana sammohavinodaniñca dhātukathādipañcapakaraṇassa aṭṭhakathañcāti tisso abhidhammaṭṭhakathāyo attanā sadisanāmena sotatthakīganthakārakena buddhaghosabhikkhunā āyācito akāsi. Vuttañhetaṃ tāsu –
由具足清净戒行与微妙无垢智慧的
比丘佛音恭敬请求。"云云。
为阐明义理,我受安住于功德者所请——
那位不迟缓、善慧的修行者佛音。
我着手撰著的这部注疏,于诸微细义理之中,
因能断除迷惑,故名为《断惑释》。
由名为“佛音”——诸师长所赐此名的长老所造,
这就是名为《断惑释》的《分别论》注疏。
‘‘Visuddhācārasīlena, nipuṇāmalabuddhinā; Bhikkhunā buddhaghosena, sakkaccaṃ abhiyācito’’ti ca. ‘‘Buddhaghosoti garūhi gahitanāmadheyyena therena katā Ayaṃ aṭṭhasālinī nāma dhammasaṅgahaṭṭhakathā’’ti ca. ‘‘Atthappakāsanatthaṃ, tassāhaṃ yācito ṭhitaguṇena; Yatinā adandhagatinā, subuddhinā buddhaghosena. Yaṃ ārabhiṃ racayituṃ, aṭṭhakathaṃ sunipuṇesu atthesu; Sammohavinodanato, sammohavinodaniṃ nāmā’’ti ca. ‘‘Buddhaghosoti garūhi gahitanāmadheyyena therena katā Ayaṃ sammohavinodanī nāma vibhaṅgaṭṭhakathā’’ti ca.
不过,在这三部注疏中,《五论注疏》并无特别名称,也未明示请法者,似乎只是佛音阿阇梨出于自身信心策励而作。在其结语中即这样说道——
Imāsu pana tīsu pañcapakaraṇaṭṭhakathāya nāmaviseso natthi āyācako ca na pakāsito, kevalaṃ attano saddhāya eva sañcoditena ācariyabuddhaghosena sā katā viya dissati. Vuttañhetaṃ tassā nigamane –
依于善等诸法分别,以种种理趣、种种计数,
导师详细开示了第七部阿毗达摩论。
他所阐明的,是这部善巧确立、名为《发趣》的论;
我以信心,着手撰述了它的注释”云云。
‘‘Kusalādidhammabhedaṃ, nissāya nayehi vividhagaṇanehi; Vitthārento sattama-mabhidhammappakaraṇaṃ satthā. Suvihitasanniṭṭhāno, paṭṭhānaṃ nāma yaṃ pakāsesi; Saddhāya samāraddhā, yā aṭṭhakathā mayā tassāti ca.
导师宣说了阿毗达摩七论;
天中天,往昔曾于天界为诸天;
此即彼全部之注疏,亦已圆满”云云。
由那位被尊称为‘佛音’——此名号为诸师长所赋予——的长老所作,
此即全部阿毗达摩藏之注疏”云云。
Sattappakaraṇaṃ nātho, abhidhammamadesayi; Devātidevo devānaṃ, devalokamhi yaṃ pure; Tassa aṭṭhakathā esā, sakalassāpi niṭṭhitā’’ti ca. ‘‘Buddhaghosoti garūhi gahitanāmadheyyena therena katā Ayaṃ sakalassapi abhidhammapiṭakassa aṭṭhakathā’’ti ca.
然而,有些现代的长老说:“阿毗达摩诸注,是阿阇梨佛音请求之后,由僧护、佛友、光护等长老中的某一位所作。”他们给出的理由是:在《殊胜义注》与《断惑注》当中,著作者曾说“这些是应佛音的请求而造”,由此可知“造者另有其人,而阿阇梨佛音只是这些注疏中的祈请者”。而阿含诸注,阿阇梨佛音——
Ekacce pana ādhunikā therā ‘‘abhidhammaṭṭhakathāyo ācariyabuddhaghosena yācito saṅghapālabuddhamittajotipālādīnaṃ aññataro thero akāsī’’ti vadanti. Ayañca nesaṃ vicāraṇā, aṭṭhasālinīsammohavinodanīsu ‘‘tā buddhaghosena yācito akāsī’’ti ganthakārena vuttaṃ. Tena ñāyati ‘‘takkārako añño, ācariyabuddhaghoso pana tāsu yācakapuggaloyevā’’ti. Āgamaṭṭhakathāsu ca ācariyabuddhaghosena –
“戒论、头陀功德,乃至一切业处……
然凡此一切,因我已在《清净道论》中极为清净地善加解说,
故此,我于此不作细论”——
‘‘Sīlakathā dhutadhammā, kammaṭṭhānāni ceva sabbāni…pe… Iti pana sabbaṃ yasmā, visuddhimagge mayā suparisuddhaṃ; Vuttaṃ tasmā bhiyyo, na taṃ idha vicārayissāmī’’ti –
如此,由“我”一词,即已指明:戒论等内容,自身已于《清净道论》中阐述。而在《殊胜义释》中——
Evaṃ sīlakathādīnaṃ attanā eva visuddhimagge vuttabhāvo mayātipadena pakāsito. Aṭṭhasāliniyaṃ pana –
一切业处与诸行、神通、毗婆舍那;
然而,此义在《清净道论》中已全部阐明——
‘‘Kammaṭṭhānāni sabbāni, cariyābhiññā vipassanā; Visuddhimagge panidaṃ, yasmā sabbaṃ pakāsita’’nti –
如此,并未以“我”这个作者自称。由此也可知:“《清净道论》的作者是另一人,阿毗达摩注疏的作者又是另一人。”虽然佛音在阿毗达摩注疏中,只被请求者以“比丘”、“修行者”这类通称的功德名号来称呼,而未使用“长老”这一含敬意的功德名号,然而,既然他以“具足清净戒行、智慧微细无垢”、“不迟缓、具足善慧”这些殊胜的功德名号受到称扬,便可理解为:“《清净道论》等著作的作者,正是阿阇梨佛音。”因为他在刚受具足戒时,就已精通三藏、具足教理通达的功德,而在当时他可能尚不足十腊,所以未以“长老”相称,也就说得通了。
Evaṃ mayāti kattupadena vinā vuttaṃ. Tenāpi ñāyati ‘‘visuddhimaggakārako añño, abhidhammaṭṭhakathākārako añño’’ti. Kiñcāpi abhidhammaṭṭhakathāsu abhiyācako buddhaghoso bhikkhunāti ca yatināti ca imeheva sāmaññaguṇapadehi vutto na therenāti sagāravaguṇapadena, tathāpi so ‘‘visuddhācārasīlena nipuṇāmalabuddhinā’’ti ca, ‘‘adandhagatinā subuddhinā’’ti ca imehi adhikaguṇapadehi thomitattā ‘‘visuddhimaggādikārako ācariyabuddhaghosoyevā’’ti sakkā gahetuṃ. So hi upasampannakālatoyeva paṭṭhāya ganthakovido pariyattivisāradaguṇasampanno, tasmiñca kāle ūnadasavasso bhaveyya, tasmā therenāti na vuttoti sakkā gahetunti.
然而,那不过是他们的过度推论罢了。因为,我们不可能把阿阇梨佛音长老理解为“在那时不足十腊”,其理由在于,《清净道论》的结语中也说:“由一位名为‘佛音’——即诸师长所赋予名号的长老”所造;再者,仅以“具足清净戒行、智慧微细无垢”,或是“不迟缓、具足善慧”这样各两个功德名号来作赞叹,并不能算是充分的赞叹,反倒像是在赞叹“光芒暗淡的太阳升起来”一般。难道阿阇梨会在自己著作的结语中——
Taṃ pana tesaṃ ativicāraṇamattameva. Na hi ācariyabuddhaghosatthero ‘‘tasmiṃ kāle ūnadasavasso’’ti sakkā gahetuṃ, visuddhimagganigamanepi ‘‘buddhaghosoti garūhi gahitanāmadheyyena therenā’’ti vacanato, na ca ‘‘visuddhācārasīlena, nipuṇāmalabuddhinā’’ti vā, ‘‘adandhagatinā subuddhinā’’ti vā ettakeheva dvīhi dvīhi guṇapadehi thomanena suthomito hoti, aññadatthu ‘‘nippabhīkatakhajjoto samudeti divākaro’’ti thomanaṃ viya hoti. Nanu ācariyena attano ganthanigamanesu –
以最极清净的信、勤、精进为庄严,具足戒行、正直、柔和等诸功德聚,善于深入自宗与他宗教法的深奥之处,具足智慧与辩才,以无碍的智慧光明遍照三藏教理及其注释的导师教法,为大注释家”等等——
‘‘Paramavisuddhasaddhābaddhivīriyapaṭimaṇḍitena sīlācārajjavamaddavādiguṇasamudayasamuditena sakasamayasamayantaragahanajjhogāhaṇasamatthena paññāveyyattiyasamannāgatena tipiṭakapariyattibhede sāṭṭhakathe satthusāsane appaṭihatañāṇappabhāvena mahāveyyākaraṇenā’’tiādinā –
宣说了与自身相应的功德之语。正是他将古锡兰注释加以浓缩,成为新汇编注释的首创者与先驱;其他新注释作者只是追随他,完成了一部或两部注释。在阿毗达摩注释中,凡是在《清净道论》中已说明的义理,都依其出现之处撷取,原样复述。尤其在缘起分别、蕴、处、界、谛分别的注释以及禅那论释中,这一情况极为显著。纵然其中可见少许、零星与《清净道论》相异的注释差异,也应理解为:那是随顺阿毗达摩论师的主张,正如古注释中所说那样而说。正如在《殊胜义论》中可见对律注《普悦善显》的指涉,同样,在《普悦善显》中亦确实可见对《殊胜义论》的指涉。倘若《殊胜义论》为他人所作,又怎能于两者之间彼此指涉?因此,在阿毗达摩注释中,那位请求者佛音,与导师同名,被历代师承至今称为‘小佛音’,是《义摄》的作者,乃另一人,并非导师大佛音长老。正因如此,那里才提及‘由比丘’及‘由修行者’。
Attano anucchavikāni guṇapadāni pakāsitāni, soyeva ca porāṇasīhaḷaṭṭhakathāyo saṅkhipitvā abhinavasaṅgahaṭṭhakathānaṃ ādikattā pubbaṅgamo, aññe pana abhinavaṭṭhakathākārā tasseva anuvattitvā avasesamekaṃ vā dve vā aṭṭhakathāyo akaṃsu. Abhidhammaṭṭhakathāsu ca yo yo attho visuddhimagge vutto, so so yathānuppattaṭṭhāne tato gahetvā tatheva vutto. Visesato pana paṭiccasamuppādavibhaṅgakhandhāyatanadhātusaccavibhaṅgavaṇṇanāsu jhānakathāvaṇṇanāsu ca ayamattho ativiya pākaṭo, yopi ca tattha appako katipayamatto visuddhimaggena visadiso saṃvaṇṇanābhedo dissati, sopi ābhidhammikānaṃ matānusārena yathā porāṇaṭṭhakathāyaṃ vutto, tatheva vuttoti veditabbo. Yathā ca aṭṭhasāliniyaṃ samantapāsādikāya vinayaṭṭhakathāya atideso dissati , tatheva samantapāsādikāyampi aṭṭhasāliniyā atideso dissateva . Yadi ca aṭṭhasālinī aññena katā bhaveyya, kathaṃ tāsu aññamaññātideso sakkā kātuṃ. Tasmā abhidhammaṭṭhakathāsu abhiyācako buddhaghoso ācariyena samānanāmo cūḷabuddhaghosoti yāvajjatanā ācariyaparamparāya gahito sotatthakīganthakārako aññoyeva, na ācariyamahābuddhaghosatthero. Teneva tattha vuttaṃ ‘‘bhikkhunā’’ti ca ‘‘yatinā’’ti ca.
然而,如果仅凭这些仍无法得出结论,则还应如此审察:僧护等长老为请导师佛音长老撰写《清净道论》等而提出请求时,是相信他较自己更有能力而请求,还是因不相信而请求?显然,他们是出于相信而请求的。既然如此,导师佛音长老自己比他人更有能力,又为何要去请他人呢?因为对于一位具足信心、具足力量、正值盛年的长老来说,撰写一部更为优美的阿毗达摩注释,并非沉重的负担。而且,阿毗达摩注释中的语句,与《清净道论》、圣典注释中的释文,在风格上全然一致。倘若阿毗达摩注释是由他人所作,语句风格必定会有所不同。再者,在这些注释的结语中,所示‘由名为佛音、被尊者们所取名的长老所作’一语,已清楚地表明是‘由导师佛音所作’,而非他人。那些持‘由他人所作’之说者,也无法确切指明‘是由这位名叫某某的长老所作’,甚至连一丝一毫的佐证之语也寻觅不到。因此,对于阿毗达摩注释,也应得出这样的结论:它正由现在诸师称为‘小佛音’、名为佛音的比丘所请求,而由《清净道论》、律藏注释、圣典注释的作者——导师大佛音长老所作。
Yadi pana ettakena niṭṭhaṃ na gaccheyya, evampi vicāretabbaṃ – kinnu kho saṅghapālādayo therā visuddhimaggādīnaṃ karaṇatthāya ācariyabuddhaghosattheraṃ āyācamānā attanā samatthataroti saddahantā āyācanti udāhu asaddahantāti? Saddahantāyeva āyācantīti pākaṭoyevāyamattho. Tathā ca sati ācariyabuddhaghosatthero sayaṃ aññehi samatthatarova samāno kasmā aññaṃ āyāceyya. Na hi saddhāsampannassa thāmasampannassa yobbanasampannassa ācariyassa sundarataraṃ abhidhammaṭṭhakathaṃ kātuṃ bhāriyaṃ bhavissati. Abhidhammaṭṭhakathāsu ca vuttavacanāni visuddhimaggaāgamaṭṭhakathāsu vuttasaṃvaṇṇanāvacanehi ekākārāneva honti. Yadi ca abhidhammaṭṭhakathaṃ añño kareyya, kathamapi tāhi vacanākārassa visadisatā bhaveyya eva. Etāsaṃ nigamane ca dassitena ‘‘buddhaghosoti garūhi gahitanāmadheyyena therena katā’’ti vacanena ‘‘ācariyabuddhaghosena katā’’tveva pākaṭā honti, na aññenāti. Yepi ‘‘aññena katā’’ti vadanti, tepi ‘‘iminā nāma therenā’’ti ekaṃsato dassetuṃ na sakkonti, tathā dassetuñca lesamattampi sādhakavacanaṃ na dissati. Tasmā abhidhammaṭṭhakathāyopi idāni ācariyehi cūḷabuddhaghosoti voharitena buddhaghosena nāma bhikkhunāyācito visuddhimaggavinayāgamaṭṭhakathānaṃ kārako ācariyamahābuddhaghosattheroyeva akāsīti niṭṭhamettha gantabbanti.
然而,根据《大史》中的说法,所谓“导师佛音在抵达锡兰岛之前,尚住于赡部洲时,便已撰写了《殊胜义论》”——
Yaṃ pana mahāvaṃse ‘‘ācariyabuddhaghoso sīhaḷadīpāgamanato pubbe jambudīpe vasanakāleyeva aṭṭhasāliniṃ akāsī’’ti adhippāyena –
225225. “他为《法集论》撰写了注释——《殊胜义论》”——
225. ‘‘Dhammasaṅgaṇiyākāsi, kacchaṃ so aṭṭhasālini’’nti –
这一说法,与今日所见之《殊胜义论》并不相符。因为在该论中,不仅在著作的开端部分便已引证了《清净道论》,其后,该论与《普悦善显》又在多处被引述。因此,《殊胜义论》显然是导师抵达锡兰岛,并完成了《清净道论》与《普悦善显》之后,才予以撰写的,这一点就再明显不过了。
Vuttaṃ, taṃ idāni dissamānāya aṭṭhasāliniyā na sameti. Tattha hi ganthārambheyeva visuddhimaggaṃ atidisitvā pacchāpi so ca, samantapāsādikā ca bahūsu ṭhānesu atidisīyanti. Tasmā tassā ācariyena sīhaḷadīpaṃ patvā visuddhimaggañceva samantapāsādikañca katvā pacchāyeva katabhāvo ativiya pākaṭoti.