15. 第十五章
21 段
第十五章
15. Pannarasamo paricchedo
无色界定修习阐释的注解
Arūpāvacarasamādhibhāvanāniddesavaṇṇanā
982-3“于色身存在时”:指当色身存在时,便会发生执杖等取杖之举。如是,于色、于色身见其过患。
982-3.Rūpekho vijjamānasminti rūpakāye vijjamāne daṇḍādānādayo daṇḍaggahaṇādayo. Iti rūpe rūpakāye ādīnavaṃ disvā.
984“犹如被猪攻击者”:指如同被猪追赶的狗。
984.Sūkarābhihatova sāti sūkaraṃ anubandhito sā sunakho viya.
985“有持者”:指瑜伽行者。
985.Vasīti yogī.
988-990“触所缘处”即以此心触及其所缘处,并作意“虚空无边”而开拓之。这是另一种解说:当作意“虚空”时,并不卷收该遍相。
988-990.Phuṭṭhokāsañca tena tanti tena cittena phuṭṭhaṃ tamokāsaṃ ‘‘ananto ākāso’’iti ca manasā karonto eva ugghāṭeti. Iti vacanaṃ vuccate, ayamañño nayo, ‘‘ākāso’’ iti manasā karonto taṃ kasiṇaṃ na saṃvelleti.
998色界禅那本身即是其所对治的敌对者,即色界禅那为其敌对。
998. Rūpāvacarajjhānameva paccatthikaṃ rūpāvacarajjhānapaccatthikaṃ.
1004“触虚空之识”:已触及的识即是触识;在此处,指以虚空为所缘的那种触识。
1004.Ākāsaphuṭaviññāṇeti phuṭameva viññāṇaṃ phuṭaviññāṇaṃ, tasmiṃ ākāsārammaṇe phuṭaviññāṇe.
1005-6“虚空是无限的”——像这样遍满该虚空而转起的识,即称为“识无边处”。并非识本身是无限的,而是因为它以无限为所缘,所以被称为“无限识”。同时,此识也通过作意而被阐明为无限。
1005-6. Ayaṃ ākāso ananto iti evaṃ taṃ ākāsameva pharitvā pavattaṃ viññāṇaṃ viññāṇañca iti vacanaṃ vuccate. Viññāṇaṃ anantaṃ nāma na hoti, anantārammaṇattā ‘‘viññāṇaṃ ananta’’nti vuccate, taṃ viññāṇaṃ manakkāravasena api anantaṃ paridīpitaṃ.
1010第一无色界识的不存在,即是该第一无色界自身的空,因为它是空的状态。
1010. Paṭhamāruppaviññāṇassa abhāvo tassa eva paṭhamāruppassa suññato suññabhāvato.
1013当念住立时,更为强力的念便住立。
1013.Satitiṭṭhati bhiyyo balavā sati tiṭṭhati.
1015无有者,即于不存在中。
1015. Abhāvake natthibhāve.
1017-8“以第二无色界之眼”,指以眼(智眼)观第二无色界,通过‘无、无’等的方式,以遍作(预备修习)而作意;以及彼第一无色界的仅离去,亦即该第一无色界的仅离去。
1017-8.Dutiyāruppacakkhunāti cakkhunā dutiyāruppaṃ ‘‘natthi natthī’’tiādinā ākārena parikammavasena manakkāre. Tassāpagamamattañca tassa paṭhamāruppassa apagamamattañca.
1029这些至名之为唯以无所有为行境而安住,这些至确实全然显现为“啊!寂静”。
1029. Yā nāma ayaṃ samāpatti abhāvamattampi gocaraṃ katvā ṭhassati, ayaṃ samāpatti vata ekantena aho santāti padissati.
1033凭借该想而成为非有想非无想者,然而,该想并非全然如此而已。
1033. Yāya saññāya nevasaññī, nāsaññī ca hoti, kevalaṃ ekantena atha kho sā saññā edisī na hoti.
1035-7由于不执行敏锐想的作用,此定被称为“非想”,正如从第四无色界生起而转起的火界,不能在温水中执行燃烧的作用一样,这是由于诸行法尚有残余。
1035-7. Paṭusaññāya kiccassa neva karaṇato ayaṃ samāpatti ‘‘nevasaññā’’ti niddiṭṭhāti catutthaāruppato sambhavā pavattā tejodhātu sukhodake dahanakiccaṃ kātuṃ na sakkoti yathā, sā saṅkhāradhammānaṃ avasesattā.
1040楼台与布幔。
1040. Pāsādatalañca sāṭikā ca.
1041然而,若有比丘深知此色界、无色界禅那等至的次第更为殊胜,他便成为以色界、无色界禅那等至为先行的有学,征服并超越欲有之后,到达色界与无色界。
1041. Yo pana bhikkhu imaṃ rūpārūpajjhānasamāpattividhānaṃ sārataraṃ jānāti, so rūpārūpajjhānasamāpattipurekkho sekkho bhavaṃ kāmabhavaṃ abhibhuyya abhibhavitvā rūpārūpaṃ yāti pāpuṇāti.
如是,在《阿毗达摩入门疏》中
无色界定修习阐释的注解完毕。
第十五章。
