第7章
7. Sattamo paricchedo
果报心生起的解说
Vipākacittappavattiniddeso
以彼无尽智、离垢
求功德、怀悲悯者
当果报被宣说时,为了智慧之善巧,
请听,果报心是如何生起的。
Anantañāṇena niraṅgaṇena, Guṇesinā kāruṇikena tena; Vutte vipāke matipāṭavatthaṃ, Vipākacittappabhavaṃ suṇātha.
二十九种业,三十二种果报,已经显示出来。
在三门中造作的业,其果报在六门中显现。
Ekūnatiṃsa kammāni, pākā dvattiṃsa dassitā; Tīsu dvāresu kammāni, vipākā chasu dissare.
欲界里的善业,在转起和结生中;
依靠种种不同的条件,它给出各种各样的果报。
Kusalaṃ kāmalokasmiṃ, pavatte paṭisandhiyaṃ; Taṃ taṃ paccayamāgamma, dadāti vividhaṃ phalaṃ.
由同一个思,结生被说为同一种。
不同的业,就有不同的结生。
Ekāya cetanāyekā, paṭisandhi pakāsitā; Nānākammehi nānā ca, bhavanti paṭisandhiyo.
而那种被称为欲界的三因业,
产生三因、二因及无因的果报。
Tihetukaṃ tu yaṃ kammaṃ, kāmāvacarasaññitaṃ; Tihetukaṃ duhetuñca, vipākaṃ detyahetukaṃ.
不过,二因的业不会产生三因的果报;
它产生属于自己的二因和无因的果报。
Duhetukaṃ tu yaṃ kammaṃ, taṃ na deti tihetukaṃ; Duhetukamahetuñca, vipākaṃ deti attano.
以三因之业,
结生是三因的;
二因的也确实是有的,
也不是无因的。
Tihetukena kammena, Paṭisandhi tihetukā; Duhetukāpi hoteva, Na ca hoti ahetukā.
由二因的业,
结生是二因的;
也有无因的情况,确实如此。
也不是三因的。
Duhetukena kammena, Paṭisandhi duhetukā; Ahetukāpi hoteva, Na ca hoti tihetukā.
无行之业生无行之果,亦生有行之果;
有行之业生无行之果,有行之果亦复然。
Asaṅkhāramasaṅkhāraṃ , sasaṅkhārampi deti hi; Sasaṅkhāramasaṅkhāraṃ, sasaṅkhāraṃ phalaṃ tathā.
在这里,以单一思,以及善的十六种;
种种异熟心,我将说明它们的存在。
Ekāya cetanāyettha, kusalassa ca soḷasa; Vidhā vipākacittāni, bhavantīti pakāsaye.
受的转变确实是由于所缘。
以彼为所缘的心,也由速行来确定。
Ārammaṇena hoteva, vedanāparivattanaṃ; Tadārammaṇacittampi, javanena niyāmitaṃ.
而由欲界心、善心等,
若结生是被同等果报心所执取。
Kāmāvacaracittena, kusalenādinā pana; Tulyena pākacittena, gahitā paṭisandhi ce.
当强大又合意的所缘出现在眼门时,
意界在有分中,但由它(所缘)令其转向时。
Balavārammaṇe iṭṭhe, cakkhussāpāthamāgate; Manodhātu bhavaṅgasmiṃ, tāya āvaṭṭite pana.
当路心即眼识等生起时,
最初的欲界心作为速行而生起。
Vīthicittesu jātesu, cakkhuviññāṇakādisu; Jāyate javanaṃ hutvā, paṭhamaṃ kāmamānasaṃ.
七次速行之后,当最初的善心已灭去时;
以那同一个所缘为目标,再次生起与之同类的心。
Sattakkhattuṃ javitvāna, paṭhame kusale gate; Tadevārammaṇaṃ katvā, teneva sadisaṃ puna.
异熟心生起时,它被称为彼所缘。
因与结生相同而被称为根本有分。
Vipākaṃ jāyate cittaṃ, tadārammaṇasaññitaṃ; Sandhiyā tulyato mūla-bhavaṅganti pavuccate.
而在这里,那推度、见和领受;
可计数的心确实只有四种。
Tañca santīraṇaṃ ettha, dassanaṃ sampaṭicchanaṃ; Gaṇanūpagacittāni, cattāreva bhavanti hi.
当第二个心是善速行心时,
与那(善心)同等的异熟,也可能是彼所缘(心)。
Yadā hi dutiyaṃ cittaṃ, kusalaṃ javanaṃ tadā; Tena tulyavipākampi, tadārammaṇakaṃ siyā.
Sandhiyā asamānattā, dve nāmānissa labbhare; ‘‘Āgantukabhavaṅga’’nti, ‘‘tadārammaṇaka’’nti ca.
当第三福行速行生起时,由此
与它相似的第三异熟,可能成为彼所缘。
Yadā hi tatiyaṃ puññaṃ, javanaṃ hoti tena ca; Sadisaṃ tatiyaṃ pākaṃ, tadārammaṇakaṃ siyā.
‘‘Āgantukabhavaṅga’’nti, idampi ca pavuccati; Iminā pana saddhiṃ cha, purimāni ca pañcapi.
当第四善速行心生起时,与彼等同的第四果报,
即归入彼所缘。
Yadā catutthaṃ kusalaṃ, javanaṃ hoti tena ca; Tulyaṃ catutthaṃ pākaṃ tu, tadārammaṇataṃ vaje.
不过,来客有分则名为彼所缘。
前面这六种果报,加上这个就成了七种。
Āgantukabhavaṅgaṃ tu, tadārammaṇanāmakaṃ; Purimāni cha pākāni, iminā honti satta tu.
当可意或中舍的所缘在那个门出现时,
那时它来到现前,这里就按前面所说的方式发生。
Tasmiṃ dvāre yadā iṭṭha-majjhattārammaṇaṃ pana; Āgacchati tadāpāthaṃ, tadā vuttanayenidha.
Ārammaṇavaseneva, vedanā parivattati; Upekkhāsahitaṃ tasmā, hoti santīraṇaṃ mano.
与舍相应的四种速行心中,
与彼同等的四种果报心亦生起。
Upekkhāsahitesveva, javanesu catūsupi; Tehi tulyāni cattāri, pākacittāni jāyare.
受由于不相似性,确实完全不同于先前者。
它们也存在作为背景的有分心,从名称上说有四种。
Vedanāyāsamānattā, accantaṃ purimehi tu; Honti piṭṭhibhavaṅgāni, cattārīti ca nāmato.
此五果报,与前七种相合,
共成十二果报,如是宣示。
Pañcimāni vipākāni, purimehi ca sattahi; Saddhiṃ dvādasa pākāni, bhavantīti viniddise.
在眼门是这样,在耳门等处也应这样说明。
十二种各有十二种异熟,我计为六十二种。
Cakkhudvāre tathā evaṃ, sotādīsvapi niddise; Dvādasa dvādasa pākā, samasaṭṭhi bhavantime.
Ekāya cetanāyeva, kamme āyūhite pana; Samasaṭṭhi vipākāni, uppajjanti na saṃsayo.
这里,以包含与不包含来说,在眼门有十二种。
耳识等四种,这样一共是十六种。
Gahitāgahaṇenettha , cakkhudvāresu dvādasa; Sotaviññāṇakādīni, cattārīti ca soḷasa.
同样地,对于有行、三因的善心也是如此。
对于无行及有行的舍俱(心)也是如此。
Evameva sasaṅkhāra-tihetukusalenapi; Asaṅkhārasasaṅkhāru-pekkhāsahagatehipi.
彼等所积之业,及由三种异熟;
彼等所与之结生,其理亦复如是。
Kamme āyūhite tesaṃ, vipākehi ca tīhipi; Eseva ca nayo tehi, dinnāya paṭisandhiyā.
初以可意与中容之境,于此示其生起;
次及与舍俱之二心。
Paṭhamaṃ iṭṭhamajjhatta-gocarassa vasenidha; Pavattiṃ pana dassetvā, upekkhāsahitadvaye.
而在可爱所缘中,此后应当在此显示。
不过,在每一个门那里,都各有十二个。
Dassetabbā tappacchā tu, iṭṭhasmiṃ gocare idha; Ekekasmiṃ pana dvāre, dvādasa dvādaseva tu.
这里,从执取与不执取来说,有十六种成熟心;
就像前面说过的那样,应当毫无遗漏地了知一切。
Gahitāgahaṇenettha, pākacittāni soḷasa; Pubbe vuttanayeneva, ñeyyaṃ sabbamasesato.
以三因业结生,结生亦三因;
此节名为“成为”,我至此已说。
Tihetukena kammena, paṭisandhi tihetukā; Bhavatīti ayaṃ vāro, vutto ettāvatā mayā.
然而一个业只产生一个结生,不再多于此。
在转起时,会引生许多果报。
Sandhimekaṃ tu kammekaṃ, janeti na tato paraṃ; Anekāni vipākāni, sañjaneti pavattiyaṃ.
确实,就像从一粒种子,只长出一个芽;
许多果实由因的运作而产生。
Ekasmā hi yathā bījā, jāyate ekamaṅkuraṃ; Subahūni phalānissa, honti hetupavattito.
以二因之业结生,结生亦具二因;
此“有”之句,次第而来。
Duhetukena kammena, paṭisandhi duhetukā; Hotīti hi ayaṃ vāro, anupubbena āgato.
在这里,以与喜悦相应的二因之业,
以无行心造业时。
Duhetukena kammena, somanassayutenidha; Asaṅkhārikacittena, kamme āyūhite pana.
如果结生是被同等果报所执取的,
当可爱的所缘出现在眼门时。
Tena tulyena pākena, gahitā paṭisandhi ce; Iṭṭhe ārammaṇe cakkhu-dvāre āpāthamāgate.
与喜俱、智不相应之善心,即彼二因心;
七度速行已,其心遂逝。
Somanassayute ñāṇa-hīne kusalamānase; Sattakkhattuṃ javitvāna, gate tasmiṃ duhetuke.
以彼同境为所缘,紧随其后即生起;
与彼相似之一心,则名无行心。
Tadevārammaṇaṃ katvā, jāyate tadanantaraṃ; Taṃsarikkhakamekaṃ tu, asaṅkhārikamānasaṃ.
彼实称为根本有分,亦称为彼所缘;
此二者皆说为彼之名称。
Taṃ hi mūlabhavaṅganti, tadārammaṇamiccapi; Ubhayampi ca tasseva, nāmanti paridīpitaṃ.
二因有行之速行,纵在速行亦与彼同;
彼所缘心,即名之为客心。
Duhetukasasaṅkhāre, javitepi ca taṃsamaṃ; Hotāgantukasaṅkhātaṃ, tadārammaṇamānasaṃ.
二因结生者亦复如是,于可意与中庸所缘中;
二舍俱速行之后。
Tatheva ca duhetūnaṃ, iṭṭhamajjhattagocare; Dvinnaṃ upekkhāyuttānaṃ, javanānamanantaraṃ.
两种这样的彼所缘心生起。
它们被称为“后有分”,也叫“客”。
Dve tādisāni jāyante, tadārammaṇamānasā; Tesaṃ ‘‘piṭṭhibhavaṅga’’nti, nāmaṃ ‘‘āgantuka’’nti ca.
二种推度,以及见与领受;
此等及有分,于眼门处实为八。
Santīraṇadvayañceva, dassanaṃ sampaṭicchanaṃ; Imāni ca bhavaṅgāni, cakkhudvāre panaṭṭha hi.
就这样八八地安排,在五种门里也是如此。
在转起中,有四十种果报。
Evamaṭṭhaṭṭha katvāna, dvāresupi ca pañcasu; Cattālīsa vipākāni, bhavantīti pavattiyaṃ.
这里,就“已取”和“无取”来说,然而在眼门也有八种;
与耳、鼻等一起,确实就成了十二。
Gahitāgahaṇenettha, cakkhudvāre panaṭṭha ca; Sotaghānādinā saddhiṃ, dvādaseva bhavanti hi.
当同一个思心所如此造作、业已积集时,
果报确实有十二种,这是已经明确开示的。
Ekāya cetanāyevaṃ, kamme āyūhite pana; Dvādaseva vipākāni, bhavantīti pakāsitaṃ.
以二因三类,及其余同类;
就异熟所执取的结生而言,此理亦应如是知。
Duhetukattayenāpi , sesena sadisena tu; Pākenādinnasandhiyā, ayameva nayo mato.
以二因之业,结生亦为二因;
“有”此段,至此我已说毕。
Duhetukena kammena, paṭisandhi duhetukā; Hotītipi ayaṃ vāro, vutto ettāvatā mayā.
以二因之业,结生为无因;
此一节(论项)名为“有(生起)”,依次第而来。
Duhetukena kammena, paṭisandhi ahetukā; Hotīti ca ayaṃ vāro, anupubbena āgato.
Duhetukesu cittesu, kusalesu catūsupi; Tesu aññatareneva, kamme āyūhite pana.
对于那已执取结生、由彼业成熟所成的
与舍俱无因意识界。
Tasseva pākabhūtāya, ādinnapaṭisandhino; Upekkhāsahitāhetu, manoviññāṇadhātuyā.
结生不能说与业相似,因为。
业是二因的,结生则是无因的。
Paṭisandhi na vattabbā, sā kammasadisāti hi; Kammaṃ duhetukaṃ hoti, paṭisandhi ahetukā.
对于具备智慧的人,在可爱、中性的所缘中,
当对象进入视野、来到眼门时,对于有身体的人,又会再次发生。
Tassa buddhimupetassa, iṭṭhamajjhattagocare; Āpāthamāgate cakkhu-dvāre puna ca dehino.
对于任何人的四种二因善业,
在速行的末尾,这个意是无因的。
Duhetūnaṃ catunnampi, puññānaṃ yassa kassaci; Javanassāvasānasmiṃ, ahetukamidaṃ mano.
以彼所缘的作用而生起,这一点毫无疑问。
而那就是根本有分,也正是彼所缘。
Tadārammaṇabhāvena, jāyate natthi saṃsayo; Taṃ tu mūlabhavaṅgañca, tadārammaṇameva ca.
Vīthicittesu jātesu, cakkhuviññāṇakādisu; Upekkhāsahitaṃyeva, hoti santīraṇampi ca.
在这两者之中,先除去一种,然后依执取与未执取的方式来说。
能够被计算的心,确实只有三种。
Tesu ekaṃ ṭhapetvāna, gahitāgahaṇenidha; Gaṇanūpagacittāni, tīṇiyeva bhavanti hi.
当可意的所缘出现在眼门时,
那时,就是推度心与彼所缘心。
Iṭṭhe ārammaṇe cakkhu-dvāre āpāthamāgate; Tadā santīraṇañceva, tadārammaṇamānasaṃ.
取与喜相应的,就在它们当中只取一个;
加上前面的三种,确实就成了四种。
Somanassayutaṃyeva, gahetvā tesu ekakaṃ; Purimāni ca tīṇīti, cattārova bhavanti hi.
这样,四种心在五门中也是如此;
在转起中,有二十种果报心。
Evaṃ cattāri cittāni, dvāresupi ca pañcasu; Honti vīsati cittāni, vipākāni pavattiyaṃ.
而在眼门这里,依执取与不执取,共有四种。
与耳门、鼻门等一起,就成了无因的八法。
Cakkhudvāre tu cattāri, gahitāgahaṇenidha; Sotaghānādinā saddhiṃ, hotevāhetukaṭṭhakaṃ.
无因结生者,那时没有彼所缘。
二因结生者的彼所缘,是二因或三因。
Ahetupaṭisandhissa , na tadārammaṇaṃ bhave; Duhetukaṃ tihetuṃ vā, duhetupaṭisandhino.
凡是投生到善趣的众生,其结生也是由那种业所感得的。
与那相等或更低的,也可能成为以彼为所缘者。
Jātā sugatiyaṃ yena, pākena paṭisandhi tu; Tena tulyampi hīnaṃ vā, tadārammaṇakaṃ bhave.
针对人间界,已经说了无因的八法;
在四恶趣里也都能得到,不过在转起的时候才获得。
Manussalokaṃ sandhāya, vuttañcāhetukaṭṭhakaṃ; Catūsupi apāyesu, pavatte pana labbhati.
长老为地狱众生说法,如降法雨;
应他们所需之时,化现香气与风。
Thero nerayikānaṃ tu, dhammaṃ deseti vassati; Gandhaṃ vāyuñca māpeti, yadā tesaṃ tadā pana.
Theraṃ disvā ca sutvā ca, dhammaṃ gandhañca ghāyataṃ; Pivatañca jalaṃ vāyuṃ, phusataṃ mudumeva ca.
眼识等五种,都只是福业所生的。
两个推度心,以及一意界,合起来是八种。
Cakkhuviññāṇakādīni, puññajāneva pañcapi; Santīraṇadvayaṃ ekā, manodhātūti aṭṭhakaṃ.
这段话先就可爱和可爱中容两种对象来说。
此处依欲界善业速行的本性。
Ayaṃ tāva kathā iṭṭha-iṭṭhamajjhattagocare; Kāmāvacarapuññānaṃ, javanānaṃ vasenidha.
不过,说到“决定性的意义”,那是针对以彼为所缘的心而说的。
不过,这是针对善法而说的,所以才这样阐明。
Niyamatthaṃ tu yaṃ vuttaṃ, tadārammaṇacetaso; Kusalaṃ pana sandhāya, taṃ vuttanti hi dīpitaṃ.
于此,纵与喜俱之不善心,
于可爱所缘,彼四种速行心中。
Idhākusalacittesu, somanassayutesupi; Iṭṭhe ārammaṇe tesu, javitesu catūsupi.
与喜相应的无因意识界,
以彼所缘(tadārammaṇa)之力用,紧随其后而生起。
Somanassayutāhetu-manoviññāṇadhātu hi; Tadārammaṇabhāvena, jāyate tadanantaraṃ.
在六种与舍俱行的不善心里,确实……
在可爱和中等所缘上速行之后,紧接着。
Chasvākusalacittesu, upekkhāya yutesu hi; Gocare iṭṭhamajjhatte, javitesu anantaraṃ.
与舍俱行的无因意识界,确实依彼所缘而生起;
然而,那是善业所生。
Upekkhāsahitāhetu-manoviññāṇadhātu hi; Tadārammaṇabhāvena, jāyate pana puññajā.
于可意所缘之系缚中,疑惑或掉举的人;
心与喜相伴,并以那为所缘。
Iṭṭhārammaṇayogasmiṃ , kaṅkhato uddhatassa vā; Somanassayutaṃ hoti, tadārammaṇamānasaṃ.
Somanassayute citte, javane javite pana; Gavesitabbā pañceva, tadārammaṇamānasā.
与舍俱的速行心已速行时,
应当寻求六种彼所缘心。
Upekkhāsahite citte, javane javite pana; Chaḷeva gavesitabbā, tadārammaṇamānasā.
Tihetusomanassena, ādinnapaṭisandhino; Jhānato parihīnassa, taṃ jhānaṃ paccavekkhato.
一个追悔的人,他的心就与忧恼相伴。
请告诉我,为它生起哪种以那为所缘的心?
Domanassayutaṃ cittaṃ, hoti vippaṭisārino; Tassa kiṃ jāyate brūhi, tadārammaṇamānasaṃ.
在《发趣论》里,忧受之后的关联确实是被遮止的。
喜的生起,以及忧的生起。
Paṭṭhāne paṭisiddhā hi, domanassaanantaraṃ; Somanassassa uppatti, domanassassa cassa vā.
若缘广大心,速行纵已起;
彼所缘之心,于彼即遮止。
Mahaggataṃ panārabbha, javane javitepi ca; Tattheva paṭisiddhaṃ tu, tadārammaṇamānasaṃ.
是故,既不落入有分,亦无彼所缘;
此时当有何所作?论师,请你说。
Tasmā bhavaṅgapātova, tadārammaṇameva vā; Na hoti kiṃ nu kātabbaṃ, vada tvaṃ ābhidhammika.
与舍俱的无因意识界;
福与非福的异熟,确实可能成为彼所缘。
Upekkhāsahitāhetu-manoviññāṇadhātu tu; Puññāpuññavipākā hi, tadārammaṇikā siyā.
它的转向是什么?此若无,云何生起?
有分与转向是什么?紧接道心之后者,复是何?
Āvajjanaṃ kimassāti, natthi taṃ jāyate kathaṃ; Bhavaṅgāvajjanānaṃ kiṃ, maggassānantarassa ca.
比丘从果的灭尽中出起时,
对于果心,也是这样:据说并没有转向。
Phalassapi nirodhā ca, vuṭṭhahantassa bhikkhuno; Phalacittassa vā evaṃ, natthi āvajjanaṃ kira.
即使没有转向,心也照样会生起,就让它生起吧。
智者,如果你知道,请说说它的所缘是什么。
Vinā āvajjanenāpi, hoti jāyatu mānasaṃ; Kimassārammaṇaṃ brūhi, yadi jānāsi paṇḍita.
没有所缘,心根本就不会生起。
对于色等有限的所缘,无论缘取哪一种,它都会生起。
Vinā ārammaṇeneva, na hi jāyati mānasaṃ; Rūpādīsu parittesu, yaṃ kiñcārabbha jāyate.
Utubījaniyāmo ca, kammadhammaniyāmatā; Cittassa ca niyāmoti, ñeyyā pañca niyāmatā.
在此,一时之间,持受果、花等;
然而对于一切树木,这是季节的规律。
Tattha ekappahārena, phalapupphādidhāraṇaṃ; Rukkhānaṃ pana sabbesaṃ, ayaṃ utuniyāmatā.
而各种种子,则各自产生与自身相同的果实。
椰子树的顶端有孔洞,这是由种子产生的。
Tesaṃ tesaṃ tu bījānaṃ, taṃtaṃtulyaphalubbhavo; Matthake nāḷikerassa, chiddattaṃ bījajo ayaṃ.
三因者与三因、二因及无因;
由此而给果报,此即业之定则。
Tihetukaṃ tihetuñca, duhetuñca ahetukaṃ; Vipākaṃ tu yato deti, ayaṃ kammaniyāmatā.
菩萨出生时,大地震动等种种瑞相;
即使有种种殊胜,这就是法的固定规律。
Jātiyaṃ bodhisattassa, medanīkampanādikaṃ; Visesattamanekampi, ayaṃ dhammaniyāmatā.
当所缘境触及净色时,心便由此生起。
心识生起、转向等的规律就是这样。
Gocarena pasādasmiṃ, ghaṭṭite pana tenidha; Uppattāvajjanādīnaṃ, ayaṃ cittaniyāmatā.
能摧毁盲者心中的黑暗,
此燃烧之灯;
智者应当持续不断地精勤修习,
如果有人想要去除愚痴的黑暗。
Andhajjanānaṃ hadayandhakāraṃ, Viddhaṃsanaṃ dīpamimaṃ jalantaṃ; Sikkhetha dhīro satataṃ payutto, Mohandhakārāpagamaṃ yadiccheti.
这就是《阿毗达摩入门》中名为“果报心生起”的解说。
Iti abhidhammāvatāre vipākacittappavattiniddeso nāma