第二十一品
Ekavīsatimo paricchedo
21. 生起论
21. Uppattikathā
Aṭṭhavīsati rūpāni, kalāpā cekavīsati; Vuttā cettāvatā tesaṃ, uppādo dāni niyyate.
卵生、胎生、湿生、化生;
如是,依生起差别,此即四种生。
Aṇḍajā jalābujā ca, saṃsedajopapātikā; Iccuppattipabhedena, catasso yoniyo matā.
在除地居天以外的诸天中,
在饿鬼中,那些被渴爱所烧者;
以及在地狱中也有生起。
Bhummavajjesu devesu, Pete nijjhāmataṇhike; Nirayesu ca sambhoti, Yonekāvopapātikā.
于地居天与人中,
于畜生与阿修罗中亦复如是;
于饿鬼与其他众生中,
以及四生处。
Bhummadeve manussesu, Tiracchānāsure tathā; Petesu cāvasesesu, Catassopi ca yoniyo.
其中,卵生与胎生,乃从胎藏而生起;
湿生与化生,是名化生者。
Tatthaṇḍajā jalābujā, gabbhaseyyasamuggamo; Saṃsedajopapātikā, opapātikanāmakā.
其中,诸根完备者,从母胎出生;
无性、两种自性,及男女相杂。
Tattha sampuṇṇāyatano, gabbhaseyyasamuggamo; Abhāvo dve sabhāvā ca, itthipumbhāvamissitā.
诸根完备与不具足者,名为化生者;
无有与二种自性,于四恶趣地。
Paripuṇṇāparipuṇṇo, opapātikanāmako; Abhāvo dve sabhāvā ca, caturāpāyabhūmiyaṃ.
这是诸根具足者,
然而,于欲界善趣中;
于世界初成之劫,无有。
Sampuṇṇāyatanoveso , Kāme sugatiyaṃ pana; Ādikappe abhāvo ca, Dve sabhāvā tato paraṃ.
不圆满之处,及于广大心中无有;
如是,一切结生生起,共有十种。
Aparipuṇṇāyatano, abhāvo ca mahaggate; Iccevaṃ dasadhā honti, sabbā sandhisamuggamā.
即于此处,当自身生起分为十种时;
应当阐明色法于结生时与转起时的生起;
Tattheva dasadhā bhinne, attabhāvasamuggame; Sandhiyañca pavatte ca, rūpuppattiṃ vibhāvaye.
于无性有情入胎之时;
依身与心所依处,唯有两种业生十法聚。
Tatthābhāvakasattānaṃ, gabbhaseyyasamuggame; Kāyavatthuvasā dveva, dasakā honti kammajā.
色相续之首,与二十又二色;
由未执取之执取,于彼中说十一;
Rūpasantatisīsāni, dve ca rūpāni vīsati; Agahītaggahaṇena, tatthekādasa niddise.
此后,在转起中,对增长的有情;
眼十法聚等,有四种生起;
Tato paraṃ pavattimhi, vaḍḍhamānassa jantuno; Cakkhudasakādayo ca, cattāro honti sambhavā.
如是,无性有情,于上极为六有;
于下际唯二有,胎生现起。
Iccābhāvakasattānaṃ, chaḷevuttamakoṭiyā; Heṭṭhimakoṭiyā dveva, gabbhaseyyasamuggame.
依眼、耳、鼻,于彼有三、二或缺;
一、三、三,及四与五;
Cakkhusotaghānavasā, tattha tidvekahīnakā; Eko tayo tayo ceva, siyuṃticatupañcakā.
于化生之类,无性而诞生时;
依舌、身与心所依,下者可至三种;
Opapātikasaṅkhāte, abhāvakasamuggame; Jivhākāyavatthuvasā, tayo heṭṭhimakoṭiyā.
最高则有六种,另有介于其间的各类;
其中四组与五组,以及三种各缺其二。
Uttamakoṭiyā honti, chaḷevobhinnamantare; Catukkapañcakā tattha, dvekahīnā tayo tayo.
六种等,以无有故
如是,乃由五种摄集
一者、三者、三者、一者
所说的“一”,是依其次第而言。
Chakkādayo abhāvānaṃ, Iccevaṃ pañcasaṅgahā; Eko tayo tayo ceko, Ekoti ca yathākkamaṃ.
于二种自性者,七等各有二类;
有分等如前所说,各各为九。
Sabhāvakānaṃ dvinnampi, duvidhā sattakādayo; Bhāvādikā yathāvuttā, navadhā navadhā siyuṃ.
从七种最上者以下,于其中间有三类与四类;
四组、五组、六组,五组与六组,各分二类。
Sattevuttamato heṭṭhā, ticatukkā tadantare; Catukkapañcakacchakkā, pañcachakkāpi ca dvidhā.
依三种而言,有七组、六组与五组;
四组、三组、二组,以及六种分类,各依其类。
Tiṇṇannampi vaseneva, sattakacchakkapañcakā; Catukkatikadukkā ca, cha koṭṭhāsā yathārahaṃ.
二、七、九、五、三、一,依次排列;
色相续之首,共二十七聚。
Dve satta ca nava pañca, tayo ceko yathākkamaṃ; Rūpasantatisīsānaṃ, rāsayo sattavīsati.
业所生者,如其相应,于一一刹那转起;
在欲界众生的结生与转起中。
Kammajātā yathāyogaṃ, pavattanti khaṇe khaṇe; Kāmāvacarasattānaṃ, paṭisandhipavattiyaṃ.
Tattha santatisīsāni, rūpāni ca yathārahaṃ; Pubbe vuttanayeneva, sabbatthāpi viniddise.
Sītuṇhotusamaññātā, Tejodhātu ṭhitikkhaṇe; Bhūtā sandhikkhaṇe rūpaṃ, Janeti utujaṭṭhakaṃ.
越过结生之后,心生起心生八法;
从有分等开始,于转起时生起。
Paṭisandhimatikkamma, cittaṃ cittajamaṭṭhakaṃ; Bhavaṅgādimupādāya, janetuppattiyaṃ pana.
所食之食物,达到住立状态,由母亲及自身,
随附于身体之后,即生起食生八法。
Bhuttāhāro ṭhitippatto, mātarā ca sayampi ca; Sarīrānugato hutvā, janetāhārajaṭṭhakaṃ.
如此,有清净八法聚,亦有以它们为起源的其他法聚;
声、表、轻快性等,在生起时便生起。
Iti suddhaṭṭhakāni ca, tesamuṭṭhānikāpare; Saddaviññattilahutā, sambhave sambhavanti ca.
如此,在欲界地,有四种起源之聚;
它们如灯火之相续,尽形寿转起。
Itthaṃ catusamuṭṭhānā, kalāpā kāmabhūmiyaṃ; Yāvajīvaṃ pavattanti, dīpajālāva santati.
依眼、耳及依处,有十法聚,复有三种;
以及命九法聚,在色界地。
Cakkhusotavatthuvasā, dasakā ca tayo paraṃ; Jīvitanavakañceva, rūpāvacarabhūmiyaṃ.
在结生与转起时,常有四种业生色;
转起时,依前文所说方式,则有时节生色与心生色。
Honti sandhipavattīsu, cattāro kammajā sadā; Pubbe vuttanayeneva, pavatte utucittajā.
在转起中,又有时节生色生起;这是对两种想者的教导。
Jīvitanavakañcekaṃ, paṭisandhipavattiyaṃ; Pavatte utujañceti, dvedhāsaññīnamuddise.
Iccuppattikamaṃ ñatvā, vibhāveyya tato paraṃ; Kalāpānañca rūpānaṃ, sambhavāsambhavampi ca.
在根所系之相续中,一切皆由生起而生;
种种色聚如此,相续与积集也是如此。
Indriyabaddhasantāne, sabbe sambhonti sambhavā; Kalāpā ceva rūpāni, tathā santatirāsayo.
于外部的死尸中,则找不到业所生之色;
心生聚与时节生聚,以及轻快性等。
Bahiddhā matakāye ca, nopalabbhanti kammajā; Cittojajā kalāpā ca, utujā lahutādayo.
Tathā suddhaṭṭhakasadda-navakañcotu sabbathā; Kalāpā tattha labbhanti, dve ca rūpāni uddise.
所有以这些为起源的诸聚,在结生时并不存在;
于生起时,一切处皆具老性与无常性。
Tesamuṭṭhānikā sabbe, kalāpā natthi sandhiyaṃ; Uppādakāle sabbattha, jaratāniccatāpi ca.
业生的诸聚与生色,于结生时存在;
诸色与诸聚,一切于转起时亦皆存在。
Kalāpā kammajā santi, jātirūpañca sandhiyaṃ; Rūpāni ca kalāpā ca, sabbepi ca pavattiyaṃ.
欲界中,一切色皆由四种起源所生;
除命根九法聚外,共有二十种聚。
Santi sabbāni rūpāni, kāmesu catusambhavā; Jīvitanavakaṃ hitvā, kalāpā honti vīsati.
[色]仅于十法聚中被执取,在欲界中不单独存在;
名为命根九法聚者,在色界中可单独存在。
Dasakesveva gahitaṃ, visuṃ kāme na labbhati; Jīvitanavakaṃ nāma, rūpaloke visuṃ siyā.
食生之聚与二性根,在劫初时;
于最初时不可得,而后某些可得。
Āhārajakalāpā ca, bhāvā dve cādikappike; Ādikāle na labbhanti, pacchā labbhanti kecipi.
鼻、舌、身、性根十法聚,在色地中;
食生色聚,并非于一切处皆能获得。
Ghānajivhākāyabhāva-dasakā rūpabhūmiyaṃ; Āhārajakalāpā ca, na labbhanteva sabbathā.
眼、耳、处、声之色聚,以及心等起色聚亦然;
在无想地,先前所说的亦不可得。
Cakkhusotavatthusaddā, kalāpā cittajāpi ca; Asaññibhūmiyaṃ pubbe, vuttāpi ca na labbhare.
Kalāpā satta rūpāni, pañca rūpesvasaññisu; Natthekādasa rūpāni, kalāpekūnavīsati.
Tasmā tevīsa rūpāni, kalāpā pana cuddasa; Tesamuṭṭhānikā santi, rūpāvacarabhūmiyaṃ.
Sattaraseva rūpāni, kalāpā dve dvisambhavā; Asaññīnaṃ tu sambhonti, natthārūpesu kiñcipi.
如此即是生起之次第,以及(色聚的)等起与不等起;
并依相应之理阐明诸色聚。
Uppattikkamamiccevaṃ, sambhavāsambhavampi ca; Kalāpānañca rūpānaṃ, yathāyogaṃ vibhāvayeti.