第13章
Terasamo paricchedo
第13章 关于“积聚”的讨论
13. Rāsiyogakathā
就这样,智者明白了蕴聚的运作方式后,随自己所能得到的而修行。
同样,还应说明它们在心念生起时的相应状态。
Iti rāsivīthiṃ ñatvā, labbhamānavasā budho; Tesamevātha yogampi, cittuppādesu dīpaye.
属于欲界善心的最初两个心识。
一切聚都只是存在,如何依可能情况存在呢?
Kāmāvacarakusalassa, paṭhamadvayamānase; Sabbepi rāsayo honti, yathāsambhavato kathaṃ.
Phassapañcakarāsī ca, jhānapañcakarāsi ca; Indriyaṭṭhakarāsī ca, maggapañcakarāsi ca.
还有力等七聚,以及因三法与业道三法;
还有十种剩余的聚,以及护世二法等等。
Balasattakarāsī ca, hetukammapathattikā; Dasāvasesā rāsī ca, lokapāladukādayo.
连同随附法九法,排除决定与掉举。
还有两种无量心,以及三种远离。
Yevāpanakanavakaṃ, niyatuddhaccavajjitā; Appamaññādvayañceva, tisso viratiyoti ca.
此十七法如是,各依自相而宣说;
随附类聚中,亦可得十八种。
Iti sattarasevete, desitā ca sarūpato; Yevāpanakarāsī ca, labbhantiṭṭhārasāpi ca.
这里以各自的本来面目宣说了五十六个词。
法有三十种,它们在那里是依各自的自体相而存在的。
Chappaññāsa padānettha, desitāni sarūpato; Dhammā pana samatiṃsa, tattha honti sarūpato.
那些同样属于随附类的,还有六十五句。
诸法有三十九种,都是生起的。
Tāni yevāpanakehi, pañcasaṭṭhi padāni ca; Dhammā cekūnatālīsa, bhavanti pana sambhavā.
在这里,十二法也被宣说为有分别的。
其余的一切,则都属于不分别名类。
Tattha dvādasa dhammā ca, desitā savibhattikā; Avasesā tu sabbepi, avibhattikanāmakā.
复有一、二、三、四、六、七、八法诸门;
二十七、七、一、二、一、一,依次相配。
Ekadvi ca ticatukka-chasattaṭṭhānikā pana; Sattavīsa ca satteko, dvekeko ca yathākkamaṃ.
决定法有三十四种,这是就它们同时生起而言的。
按各自生起所述,论述决定为五种。
Niyatā tu catuttiṃsa, dhammāva sahavuttito; Yathāsambhavavuttito, pañcadhā niyatā kathā.
于此,一切皆当取与舍;
逐一取之,亦有七种组合之法。
Tattha cāniyate sabbe, gahetvā ca pahāya ca; Paccekañca gahetvāpi, sattadhā yojanakkamo.
一次三十九,复次三十四,如是依次第;
智者合五次,即成三十五。
Sakimekūnatālīsa, catuttiṃsa yathākkamaṃ; Pañcakkhattuñca yojeyya, pañcatiṃsāti paṇḍito.
这里还有各种积聚(分类组),以及诸语句,和法义之间的种种分别。
就像在同分诸法当中,有确定的和不确定的。
Rāsayo ca padānīdha, dhammantaravibhattiyo; Sarūpayevāpanake, niyatāniyate yathā.
以及组合方式的差别、计算、归纳与安立。
以可得的推断,在各处仔细辨认。
Yojanānayabhedañca, gaṇanāsaṅgahaṭṭhiti; Labbhamānānumānena, sallakkhento tahiṃ tahiṃ.
于离智心中舍智,于舍俱受中舍喜;
受既转易,欲界福业及余亦然。
Ñāṇaṃ ñāṇaviyuttamhi, hitvā pītiṃ upekkhite; Vedanā parivattento, kāmapuññe ca sesake.
应令相应大唯作,捨三种远离;
复捨无量已,当令相应大异熟。
Mahākriye ca yojeyya, pahāya viratittayaṃ; Appamaññā ca hitvātha, mahāpāke ca yojaye.
寻等次第舍离已,一切处离三远离;
第五禅中舍二无量,当与色界心相应。
Takkādiṃ kamato hitvā, sabbattha viratittayaṃ; Pañcame appamaññāya, hitvā rūpe ca yojaye.
捨無量已,於無上(出世間)中隨禪那而組合;
復取出世間根及三遠離。
Hitvāppamaññā yojaye, yathājhānamanuttare; Lokuttarindriyañceva, gahetvā viratittayaṃ.
有四十四个禅那,它们都与乐相应而存在。
二十三种是舍俱的,在第五禅里则完全如此。
Jhānāni catutālīsa, sukhayuttāni vattare; Upekkhitāni tevīsa, pañcamajjhāne ca sabbathā.
无量心与离戒,在欲界善心里可以获得;
无量心在四种色界禅那以及大唯作心中存在。
Appamaññāviratiyo, kāmapuññesu labbhare; Appamaññā rūpajjhāna-catukke ca mahākriye.
在出世间的一切心中,都会生起三种离。
在无色界和第五禅的大果报心里,这两种都没有。
Lokuttaresu sabbattha, sambhoti viratittayaṃ; Natthidvayampi āruppe, mahāpāke ca pañcame.
寻等三者与慧,此五不定而动摇;
其余依减损与增长之力,任何时候皆不动摇。
Vitakkādittayaṃ paññā, pañca cāniyatā calā; Hānibuddhivasā sesā, na calanti kudācanaṃ.
此处,无过失法有二十二种摄集;
依两两之力,亦依五禅那。
Bāvīsatividho cettha, saṅgaho anavajjake; Dvayadvayavasā ceva, jhānapañcakatopi ca.
如是了知无过法中聚摄之生起。
诸聚如何由智者了知,即使在有过失者中。
Iti ñatvānavajjesu, rāsisaṅgaha sambhavaṃ; Sāvajjesupi viññeyyā, viññunā rāsayo kathaṃ.
在贪根的第一类里,以及触的五聚;
禅那五组之聚,以及同样地,根五组。
Lobhamūlesu paṭhame, phassapañcakarāsi ca; Jhānapañcakarāsī ca, tathevindriyapañcakaṃ.
道力四法组,及因、业道二法组;
毁坏世间诸法聚,并止与止二法组。
Maggabalacatukkañca, hetukammapathadukā; Lokanāsakarāsī ca, samatho samathaddukā.
除中舍性外,名为余附之法,
于中可得四种,其中复有十一聚。
Tatramajjhattataṃ hitvā, yevāpanakanāmakā; Cattāro ceti labbhanti, tatthekādasa rāsayo.
这里,就着它们各自的自相来说,所宣说的句恰好有三十二种。
那些再加上附属的,就正好变成三十六种。
Dvattiṃseva padānettha, desitāni sarūpato; Tāni yevāpanakehi, chattiṃseva bhavanti ca.
这里有不混杂的词,一共产生二十种;
还有九种法,是带有变格词形的名称,也已经开示出来。
Asambhinnapadānettha, samavīsati sambhavā; Savibhattikanāmā ca, nava dhammā pakāsitā.
一二三四六,诸处决定者;
十一、六及一,次第复有一。
Ekadvayaticatukka-chaṭṭhānaniyatā pana; Ekādasa chaḷekā ca, kameneko punekako.
此处实无不定之法,亦无名为或余之法;
构配与理趣之别,故此中悉不可得。
Natthevāniyatā hettha, yevāpanakanāmakā; Yojanānayabhedo ca, tasmā tattha na vijjati.
慢、惛沉睡眠、嫉妒、悭吝,
以及恶作,此六者于有罪法中被称为不定。
Māno ca thinamiddhañca, issā macchariyaṃ tathā; Kukkuccamiti sāvajje, chaḷevāniyatā matā.
慢于邪见不相应之五有行心中生起;
昏沉与睡眠,则与其余三种及两种嗔恚相应。
Māno diṭṭhiviyuttesu, sasaṅkhāresu pañcasu; Thinamiddhaṃ tayo sesā, paṭighadvayayogino.
就这样,有罪过的八种,没有罪过的二十八种;
三十六种心全都与不定心所相应。
Iccevamaṭṭha sāvajjā, anavajjaṭṭhavīsati; Chattiṃsa mānasā sabbe, hontāniyatayogino.
476476. 三十六种心全部都与不定心所相应。
476.
与它们相应的,按各自的情况,分别以一种、两种、三种、五种方式组合。
依次是二、二十二、三,以及九。
Tehi yuttā yathāyogaṃ, ekadvittayapañcahi; Dve dvāvīsaṃ tayo ceva, nava cātha yathākkamaṃ.
按照上面所说的次第,依据实际可得的情况;
对其他处也应当这样套用,在有过失处依次比照。
Iti vuttānusārena, labbhamānavasā pana; Tadaññesupi yojeyya, sāvajjesu yathākkamaṃ.
在贪根类里取贪,在二瞋恚心中取瞋,
在痴根里,取疑和掉举,归入因聚。
Lobhamūlesu lobhañca, dosañca paṭighadvaye; Mohamūle kaṅkhuddhaccaṃ, gahetvā heturāsiyaṃ.
于离见中舍见,于具舍中舍喜。
智者于嗔恨根源中转变感受。
Diṭṭhiṃ diṭṭhiviyuttamhi, hitvā pītimupekkhite; Vedanaṃ parivattento, dosamūle ca paṇḍito.
同样地,业道、见解,
在迷乱中,有喜与欲求。
在疑惑中,还有胜解;
舍弃之后,应当把诸聚组合起来。
Tathā kammapathaṃ diṭṭhiṃ, Pītiṃ chandañca momuhe; Kaṅkhite adhimokkhañca, Hitvā yojeyya rāsayo.
对于已经达到心住立的人来说,那就是心一境性;
于疑中,五根等五者确已退失。
Cittassa ṭhitiṃ pattāsu, cittassekaggatā pana; Kaṅkhite parihīnāva, indriyādīsu pañcasu.
如是十二门中了知,有罪之类亦皆含摄;
无因之心亦当了知,随其生起如实而辨。
Iti dvādasadhā ñatvā, sāvajjesupi saṅgahaṃ; Ahetukepi viññeyyā, yathāsambhavato kathaṃ.
十八无因心中,五识与意;
触等五法聚,禅那处二法,亦复如是。
Aṭṭhārasāhetukesu , pañcaviññāṇamānase; Phassapañcakarāsī ca, jhānaṭṭhānadukaṃ tathā.
还有根的三法聚,以及名为“其余”的那一类。
单一作意,将有四种聚集。
Indriyattikarāsī ca, yevāpanakanāmako; Eko manasikāroti, cattāro rāsayo siyuṃ.
不混杂者唯有八,于中二种有分别;
一处六种二处一,三处复唯一种摄。
Asambhinnā panaṭṭheva, dve tattha savibhattikā; Ekadvayatikaṭṭhānā, chaḷeko ca punekako.
然意界三法及无因结生二者中,
寻与伺,于禅那聚中为多出之支。
Manodhātuttikāhetu-paṭisandhiyuge pana; Vitakko ca vicāro ca, adhikā jhānarāsiyaṃ.
在悦俱推度里有喜,但在第二转向时,
精进和定,都能在根聚当中得到。
Sukhasantīraṇe pīti, dutiyāvajjane pana; Vīriyañca samādhiñca, labbhatindriyarāsiyaṃ.
笑时增盛起,喜与精进等;
复次胜解生,除五识余心。
Adhikā hasite honti, pīti ca vīriyādayo; Yevāpanādhimokkho ca, pañcaviññāṇavajjite.
无过者二十二,
有过者另十二。
在相应中,有这五种因。
关于“缺一之四十”的讨论。
Iccānavajje bāvīsa, Sāvajje dvādasāpare; Yogā hetumhi pañcete, Tālīsekūnakā kathāti.