第十一品
Ekādasamo paricchedo
11. 蕴聚相说
11. Rāsisarūpakathā
一切法依其自性、共相与别相,如其所应;
关于已灭的蕴聚,今说十八种论。
Sabbaṃ sabhāvasāmañña-visesena yathārahaṃ; Gatarāsivasenātha, aṭṭhārasavidhaṃ kathaṃ.
触等五蕴聚,禅那与根,及其他;
道蕴、力蕴、因蕴、业蕴、路蕴、世间诸蕴聚。
Phassapañcakarāsī ca, jhānindriyamathāpare; Maggabalahetukamma-pathalokiyarāsayo.
具念者所具足的六种无过失轻安等;
止观双运,及如是等。
Niravajjā cha passaddhi-ādikā ca satīmatā; Yuganandhā ca samathā, tathā yevāpanāti ca.
触、受、想、思,以及心;
此即名为触五蕴聚,这五种法得以阐明。
Phasso ca vedanā saññā, cetanā cittameva ca; Phassapañcakarāsīti, pañca dhammā pakāsitā.
Vitakko ca vicāro ca, pīti cekaggatā tathā; Sukhaṃ dukkhamupekkhāti, satta jhānaṅganāmakā.
信根与精进根,念根与定根;
慧根说为四种,意与五种受。
Saddhindriyañca vīriyaṃ, sati ceva samādhi ca; Paññā catubbidhā vuttā, mano pañcāpi vedanā.
命根为一,眼等七种;
名为二十二根,所说之法十六种。
Jīvitindriyamekanti, cakkhādīni ca sattadhā; Bāvīsatindriyā nāma, dhammā soḷasa desitā.
于初道,有未知当知根;
中间为已知根,最后为具知根。
Ādimagge anaññāta-ññassāmītindriyaṃ bhave; Majjhe aññindriyaṃ ante, aññātāvindriyanti ca.
于无上慧心中,亦有三根;
于其余三因心中,唯有一慧根。
Paññānuttaracittesu, honti tīṇindriyānipi; Tihetukesu sesesu, ekaṃ paññindriyaṃ mataṃ.
乐根、苦根,以及喜根同样如是;
忧根与舍根,如是受有五种。
Sukhaṃ dukkhindriyañceva, somanassindriyaṃ tathā; Domanassamupekkhāti, pañcadhā vedanā kathā.
依色与非色分为二种,命根唯一种;
眼、耳、鼻、舌、身、女、男诸根。
Rūpārūpavasā dvedhā, jīvitindriyamekakaṃ; Cakkhusotaghānajivhākāyitthipurisindriyā.
其中,命根色有八种,于此不被执取;
因此,应当说明:名根有十五种。
Tattha jīvitarūpañca, aṭṭhettha na tu gayhare; Tasmā nāmindriyāneva, dasapañca viniddise.
正见与正思惟,正精进与三远离;
从法来说,有正念、正定与邪见等。
Sammādiṭṭhi ca saṅkappo, vāyāmo viratittayaṃ; Sammāsati samādhi ca, micchādiṭṭhi ca dhammato.
这九种道支,若分两类则成十二支;
即正思惟与邪思惟、正精进与邪精进、正定与邪定的区分。
Maggaṅgāni navetāni, dvādasāpi yato dvidhā; Sammāmicchāti saṅkappo, vāyāmo ca samādhi ca.
Lokapāladukañceva , hirottappamathāparaṃ; Ahirīkamanottappaṃ, dukaṃ lokavināsakaṃ.
所谓信等五种,乃九种不为敌所害的强胜法;
Pañca saddhādayo ceti, baladhammā naveritā;
Kaṇhasukkavasenāpi, paṭipakkhe akampiyā.
在愚痴的状态下,有疑与掉举,
这其中所说的,分为八种。
Cha hetū heturāsimhi, Lobhālobhādikā tikā; Momūhe kaṅkhituddhaccā, Tattha vuttāti aṭṭhadhā.
邪见、贪欲、瞋恚,以及三种远离;
正见、无贪欲、无瞋恚,以及思。
Micchādiṭṭhi abhijjhā ca, byāpādo viratittayaṃ; Sammādiṭṭhinabhijjhā ca, abyāpādo ca cetanā.
Dasa kammapathānettha, vuttā viraticetanā;
所谓世间之毁灭,是指世间护法之毁灭,这是依二种世间之苦而说的。
Lokapālavināsāti, vuttā lokadukā dvidhā.
轻安等二法对,六聚无过失;
念与正知,是为利益二法。
Passaddhiādiyugaḷā, niravajjā cha rāsayo; Sati ca sampajaññañca, upakāradukaṃ bhave.
名为双运二法,即止与观;
策励与不散乱,此说为‘止’之二法。
Yuganandhadukaṃ nāma, samatho ca vipassanā; Paggaho ca avikkhepo, samathaddukamīritaṃ.
凡如来以自相在诸心中所开示者;
除这些外,所余诸法,则称为‘亦尔’类。
Ye sarūpena niddiṭṭhā, cittuppādesu tādinā; Te ṭhapetvāvasesā tu, yevāpanakanāmakā.
Chando ca adhimokkho ca, tatramajjhattatā tathā; Uddhaccaṃ manasikāro, pañcāpaṇṇakanāmakā.
慢与昏沉睡眠,以及嫉与悭;
追悔与无量心,以及三种离戒也是如此。
Māno ca thinamiddhañca, issā macchariyaṃ tathā; Kukkuccamappamaññā ca, tisso viratiyopi ca.
这些称为不定法,共有十一种,随应分别;
从此,其余一切皆名定法。
Ete aniyatā nāma, ekādasa yathārahaṃ; Tato ca sesā sabbepi, niyatāti pakittitā.
有些法不归入不定法集合,有些法则因此而不定;
因此,除了不定法之外,宣说了十六种法。
Keci rāsiṃ na bhajanti, keci cāniyatā yato; Tasmā yevāpanāteva, dhammā soḷasa desitā.
而其余三十七种法,于各处各随其宜,
于诸心中,皆以其自性而阐明。
Sattatiṃsāvasesā tu, tattha tattha yathārahaṃ; Sarūpeneva niddiṭṭhā, cittuppādesu sabbathā.
于无上心中所宣说者,依名称称为“离(戒)”等;
同样,于无上心中,三离必定存在。
Desitānuttaruddhacce, nāmato viratuddhavā; Tathānuttaracittesu, niyataṃ viratittayaṃ.
心、寻与信,
惭、愧二种力;
无贪与无嗔亦复如是,
贪、嗔与邪见。
Cittaṃ vitakko saddhā ca, Hirottappabaladvayaṃ; Alobho ca adoso ca, Lobho doso ca diṭṭhi ca.
无惭与无愧,
掉举、三远离;
此十六,依其所应
于二处宣说。
Ahirīkamanottappaṃ, Uddhaccaṃ viratittayaṃ; Soḷasete yathāyogaṃ, Dvīsu ṭhānesu desitā.
受于三处,精进与念,于八十四处;
定于六处,慧于七处,皆得阐明。
Vedanā tīsu vīriyaṃ, sati ca caturāsikā; Samādhi chasu paññā ca, sattaṭṭhānesu dīpitā.
Ekavīsa paniccete, savibhattikanāmakā; Sesā dvattiṃsati dhammā, sabbepi avibhattikāti.