第11章
Ekādasamo paricchedo
11. 关于同形聚的解说
11. Rāsisarūpakathā
一切法都按各自的自性、共相和别相,随其所应而说。
依归入各聚而言,说为十八种。
Sabbaṃ sabhāvasāmañña-visesena yathārahaṃ; Gatarāsivasenātha, aṭṭhārasavidhaṃ kathaṃ.
触等五法聚,禅那与诸根,余者亦如是;
道力因业道,及世间蕴聚。
Phassapañcakarāsī ca, jhānindriyamathāpare; Maggabalahetukamma-pathalokiyarāsayo.
六种无过,轻安等及具念;
双运与止,如是乃至余诸法。
Niravajjā cha passaddhi-ādikā ca satīmatā; Yuganandhā ca samathā, tathā yevāpanāti ca.
触、受、想、思,以及心本身;
触等五法聚,已被开示为五种法。
Phasso ca vedanā saññā, cetanā cittameva ca; Phassapañcakarāsīti, pañca dhammā pakāsitā.
寻、伺、喜,还有心一境性;
乐、苦、舍,是七种禅支的名称。
Vitakko ca vicāro ca, pīti cekaggatā tathā; Sukhaṃ dukkhamupekkhāti, satta jhānaṅganāmakā.
信根、精进根,还有念根和定根;
慧被说为四种,意和五种受。
Saddhindriyañca vīriyaṃ, sati ceva samādhi ca; Paññā catubbidhā vuttā, mano pañcāpi vedanā.
命根为一,眼等为七;
名为二十二根之法,被开示为十六。
Jīvitindriyamekanti, cakkhādīni ca sattadhā; Bāvīsatindriyā nāma, dhammā soḷasa desitā.
初道位有“未知当知根”,
中位为已知根,末位乃具知根。
Ādimagge anaññāta-ññassāmītindriyaṃ bhave; Majjhe aññindriyaṃ ante, aññātāvindriyanti ca.
于无上慧诸心中,亦有三根;
于其余三因心中,唯立一慧根。
Paññānuttaracittesu, honti tīṇindriyānipi; Tihetukesu sesesu, ekaṃ paññindriyaṃ mataṃ.
乐、苦根,以及喜根,同样如此;
忧受与舍受,受的分类有五种。
Sukhaṃ dukkhindriyañceva, somanassindriyaṃ tathā; Domanassamupekkhāti, pañcadhā vedanā kathā.
色与非色之力故有二,命根为一;
眼、耳、鼻、舌、身、女、男根。
Rūpārūpavasā dvedhā, jīvitindriyamekakaṃ; Cakkhusotaghānajivhākāyitthipurisindriyā.
此中命根色与八者,于此皆非所执取;
是故唯应分别而说,十五名根。
Tattha jīvitarūpañca, aṭṭhettha na tu gayhare; Tasmā nāmindriyāneva, dasapañca viniddise.
正见和正思惟,正精进以及三种远离;
正念与正定,以及邪见,都应从法的角度来理解。
Sammādiṭṭhi ca saṅkappo, vāyāmo viratittayaṃ; Sammāsati samādhi ca, micchādiṭṭhi ca dhammato.
道支有九,由门故成十二;
正邪之思惟、精进与定。
Maggaṅgāni navetāni, dvādasāpi yato dvidhā; Sammāmicchāti saṅkappo, vāyāmo ca samādhi ca.
守护世间之二法,即是惭与愧;
毁坏世间之二法,乃无惭无愧。
Lokapāladukañceva , hirottappamathāparaṃ; Ahirīkamanottappaṃ, dukaṃ lokavināsakaṃ.
信等五种以及这些,被宣说为九种力法,
即使从黑与白两方面来看,面对对立之法也毫不动摇。
Pañca saddhādayo ceti, baladhammā naveritā; Kaṇhasukkavasenāpi, paṭipakkhe akampiyā.
在因的集合中,有六种因。
贪与无贪等三集。
于痴根中,疑与掉举;
此处所说,共有八种。
Cha hetū heturāsimhi, Lobhālobhādikā tikā; Momūhe kaṅkhituddhaccā, Tattha vuttāti aṭṭhadhā.
邪见、贪欲、瞋恚,以及三种远离。
正见、无贪欲、无瞋恚,以及思。
Micchādiṭṭhi abhijjhā ca, byāpādo viratittayaṃ; Sammādiṭṭhinabhijjhā ca, abyāpādo ca cetanā.
此中十业道,说为远离与思;
护世之灭,说为世间二法,二者如是。
Dasa kammapathānettha, vuttā viraticetanā; Lokapālavināsāti, vuttā lokadukā dvidhā.
轻安等一对一对的法,这六类都没有过失;
正念与正知,应是利益的一对法。
Passaddhiādiyugaḷā, niravajjā cha rāsayo; Sati ca sampajaññañca, upakāradukaṃ bhave.
名为双运二法,就是止与观;
策励和不散乱,这被称为“止”的两种法。
Yuganandhadukaṃ nāma, samatho ca vipassanā; Paggaho ca avikkhepo, samathaddukamīritaṃ.
那些由佛陀本人以自相在诸心念生起中指示出来的法,
除了这些以外,剩下的那些则属于“亦尔”这一类名目。
Ye sarūpena niddiṭṭhā, cittuppādesu tādinā; Te ṭhapetvāvasesā tu, yevāpanakanāmakā.
欲、胜解,以及中舍性;
掉举和作意,名为五不定。
Chando ca adhimokkho ca, tatramajjhattatā tathā; Uddhaccaṃ manasikāro, pañcāpaṇṇakanāmakā.
慢、昏沉睡眠,还有嫉妒和悭吝;
后悔和无量,以及三种戒除。
Māno ca thinamiddhañca, issā macchariyaṃ tathā; Kukkuccamappamaññā ca, tisso viratiyopi ca.
这些就叫作不定法,按次第共有十一种。
除此以外,其余的一切也都被称为决定性的。
Ete aniyatā nāma, ekādasa yathārahaṃ; Tato ca sesā sabbepi, niyatāti pakittitā.
某些法不入于聚,某些法由是而成不定;
是故唯此十六法,说为或别之法。
Keci rāsiṃ na bhajanti, keci cāniyatā yato; Tasmā yevāpanāteva, dhammā soḷasa desitā.
然而,剩下的三十七种,则在各处按适当的情况。
诸法完全以各自的本相,在诸心生起中被指示。
Sattatiṃsāvasesā tu, tattha tattha yathārahaṃ; Sarūpeneva niddiṭṭhā, cittuppādesu sabbathā.
在无上心与掉举心中所宣说的,依名称而称为离等。
在同样无上的诸心中,三种离是确定存在的。
Desitānuttaruddhacce, nāmato viratuddhavā; Tathānuttaracittesu, niyataṃ viratittayaṃ.
心、寻和信,
惭愧两种力量;
无贪和无嗔,
贪、嗔和邪见。
Cittaṃ vitakko saddhā ca, Hirottappabaladvayaṃ; Alobho ca adoso ca, Lobho doso ca diṭṭhi ca.
无惭与无愧,
掉举与三种远离。
这十六法,按各自相应的情况,
在两个地方宣说了。
Ahirīkamanottappaṃ, Uddhaccaṃ viratittayaṃ; Soḷasete yathāyogaṃ, Dvīsu ṭhānesu desitā.
受在三处,精进与念则在四聚中;
定在六处,慧在七处,都已说明。
Vedanā tīsu vīriyaṃ, sati ca caturāsikā; Samādhi chasu paññā ca, sattaṭṭhānesu dīpitā.
这二十一种,是名为有分别的。
其余的三十二法,全都是无分别的。
Ekavīsa paniccete, savibhattikanāmakā; Sesā dvattiṃsati dhammā, sabbepi avibhattikāti.