4. 第四品
4. Catuttho paricchedo
一法等等之解说
Ekavidhādiniddeso
此后,我将宣说一种等之方法;
为令阿毗达摩比丘智慧增长。
Ito paraṃ pavakkhāmi, nayamekavidhādikaṃ; Ābhidhammikabhikkhūnaṃ, buddhiyā pana vuddhiyā.
一切心,以能识知为自性故,唯是一种;
心又有两种:无因心与有因心。
Sabbamekavidhaṃ cittaṃ, vijānanasabhāvato; Duvidhañca bhave cittaṃ, ahetukasahetuto.
由于善与不善的果报,在欲界有十种和五种;
唯作心有三种,如是,无因心总计十八种。
Puññāpuññavipākā hi, kāme dasa ca pañca ca; Kriyā tissoti sabbepi, aṭṭhārasa ahetukā.
其余七十一心,为大牟尼所说;
如实者、说因者说为‘有因’。
Ekasattati sesāni, cittuppādā mahesinā; Sahetukāti niddiṭṭhā, tādinā hetuvādinā.
依有所依、无所依,及依二者兼具之方式;
如上所说一切种类,心共有三种。
Savatthukāvatthukato , tathobhayavasena ca; Sabbaṃ vuttapakāraṃ tu, tividhaṃ hoti mānasaṃ.
一切欲界果报心,及色界十五果报心;
最初的道心、笑生心,及意界唯作心;
Sabbo kāmavipāko ca, rūpe pañcadasāpi ca; Ādimaggo situppādo, manodhātu kriyāpi ca.
Domanassadvayañcāpi, tecattālīsa mānasā; Nuppajjanti vinā vatthuṃ, ekantena savatthukā.
无色界的果报心,必定无所依;
其余四十二心,或有所依,或无所依。
Arūpāvacarapākā ca, ekantena avatthukā; Dvācattālīsa sesāni, cittānubhayathā siyuṃ.
有一所缘之心,及有五所缘之心;
及有六所缘之心;如是,心亦有三种。
Ekekārammaṇaṃ cittaṃ, pañcārammaṇameva ca; Chaḷārammaṇakañceti, evampi tividhaṃ siyā.
识有二种与五种,及八种出世间识;
除神通心之外,一切皆为广大心,
Viññāṇāni ca dvepañca, aṭṭha lokuttarāni ca; Sabbaṃ mahaggatañceva, ṭhapetvābhiññamānasaṃ.
应知有四十三心,各各唯取一所缘;
此中,意界有三,称为五所缘。
Tecattālīsa viññeyyā, ekekārammaṇā pana; Manodhātuttayaṃ tattha, pañcārammaṇamīritaṃ.
其余四十三识,取六所缘;
如是,心依善、不善等差别,分为三种;
Tecattālīsa sesāni, chaḷārammaṇikā matā; Tathā ca tividhaṃ cittaṃ, kusalākusalādito.
Ahetuṃ ekahetuñca, dvihetuñca tihetukaṃ; Evaṃ catubbidhaṃ cittaṃ, viññātabbaṃ vibhāvinā.
如前所述,十八种心为无因;
与疑、掉举相应者,则说为一因。
Heṭṭhā mayāpi niddiṭṭhā, aṭṭhārasa ahetukā; Vicikicchuddhaccasaṃyuttaṃ, ekahetumudīritaṃ.
欲界中,善、果报与唯作有十二种;
及不善有十种,如是二因心共二十二;
Kāme dvādasadhā puñña-vipākakriyato pana; Dasadhākusalā cāti, bāvīsati duhetukā.
欲界善、果报与唯作有十二种;
一切广大心与无量心,皆是三因心。
Kāme dvādasadhā puñña-vipākakriyato pana; Sabbaṃ mahaggatañceva, appamāṇaṃ tihetukaṃ.
从能生或不生色、威仪路与表色等来说;
如是,此心亦总共有四种。
Rūpīriyāpathaviññatti-janakājanakādito; Evañcāpi hi taṃ cittaṃ, hoti sabbaṃ catubbidhaṃ.
其中,欲界有十二种不善心与善心;
同样,欲界有十种唯作心,以及两种神通相应意;
Dvādasākusalā tattha, kusalā kāmadhātuyā; Tathā dasa kriyā kāme, abhiññāmānasaṃ dvayaṃ.
它们生起色法,并造作威仪路;
此三十二种意,又能生起表色。
Samuṭṭhāpenti rūpāni, kappenti iriyāpathaṃ; Janayanti ca viññattiṃ, ime dvattiṃsa mānasā.
Kusalā ca kriyā ceva, te mahaggatamānasā; Aṭṭhānāsavacittāni, chabbīsati ca mānasā.
它们令色法生起,并造作威仪路;
它们不产生动摇,这些具有二作用,是为决定者。
Samuṭṭhāpenti rūpāni, kappenti iriyāpathaṃ; Copanaṃ na ca pāpenti, dvikiccā niyatā ime.
除去十种识,其余在二地中为异熟;
唯作心与意界,这些共计十九种。
Ṭhapetvā dasa viññāṇe, vipākā dvīsu bhūmisu; Kriyā ceva manodhātu, imānekūnavīsati.
它们令色法生起,而不造作其余二者;
再者,两种五识是异熟,在无色界中则不然。
Samuṭṭhāpenti rūpāni, na karontitaradvayaṃ; Puna dvepañcaviññāṇā, vipākā ca arūpisu.
一切有情的结生心,以及阿拉汉的死心;
这十六种意[界心]不造作三因[业]。
Sabbesaṃ sandhicittañca, cuticittañcārahato; Na karonti tikiccāni, ime soḷasa mānasā.
依一、二、四、五处之分类而区分;
具足五清净眼者,宣说心为五种。
Ekadviticatuṭṭhāna-pañcaṭṭhānapabhedato; Pañcadhā cittamakkhāsi, pañcanimmalalocano.
善、不善,以及一切大唯作心;
广大心与唯作心,以及四种果报意界心。
Kusalākusalā sabbe, cittuppādā mahākriyā; Mahaggatā kriyā ceva, cattāro phalamānasā.
所有五十五种心,由离戏论的导师开示;
唯在速行之处,被限定于一处。
Sabbeva pañcapaññāsa, nippapañcena satthunā; Javanaṭṭhānatoyeva, ekaṭṭhāne niyāmitā.
再者,眼等五识,于见时、闻时也是如此;
于嗅、尝、触之时,依次第而生。
Puna dvepañcaviññāṇā, dassane savane tathā; Ghāyane sāyane ṭhāne, phusane paṭipāṭiyā.
意界三心于一处,即于转向与领受时;
此六十八心,同归一处所行。
Manodhātuttikaṃ ṭhāne, āvajjane paṭicchane; Aṭṭhasaṭṭhi bhavantete, ekaṭṭhānikataṃ gatā.
再者,所谓二处所[行],是指二种心。
Puna dviṭṭhānikaṃ nāma, cittadvayamudīritaṃ;
Somanassayutaṃ pañca-dvāre santīraṇaṃ siyā.
Tadārammaṇaṃ chadvāre, balavārammaṇe sati; Tathā voṭṭhabbanaṃ hoti, pañcadvāresu voṭṭhabo.
然于意门,一切心皆有转向;
此即名二处所行,实为二种心。
Manodvāresu sabbesaṃ, hoti āvajjanaṃ pana; Idaṃ dviṭṭhānikaṃ nāma, hoti cittadvayaṃ pana.
而就处所而言,结生、有分与死心;
那些广大异熟心,被认为行于九处。
Paṭisandhibhavaṅgassa, cutiyā ṭhānato pana; Mahaggatavipākā te, nava tiṭṭhānikā matā.
八种欲界大异熟心,在结生与有分中;
依彼所缘及死位而说。
Aṭṭha kāmā mahāpākā, paṭisandhibhavaṅgato; Tadārammaṇato ceva, cutiṭṭhānavasena ca.
Catuṭṭhānikacittāni , aṭṭha hontīti niddise; Kusalākusalapākaṃ tu-pekkhāsahagatadvayaṃ.
Santīraṇaṃ bhave pañca-dvāre chadvārikesu ca; Tadārammaṇataṃ yāti, balavārammaṇe sati.
Paṭisandhibhavaṅgānaṃ, cutiṭṭhānavasena ca; Pañcaṭṭhānikacittanti, idaṃ dvayamudīritaṃ.
两种心执行五种作用,八种心执行四种作用;
九种心执行三种作用,两种心执行两种作用,其余诸心各执行一种作用。
Pañcakiccaṃ dvayaṃ cittaṃ, catukiccaṃ panaṭṭhakaṃ; Tikiccaṃ navakaṃ dve tu, dvikiccā sesamekakaṃ.
Bhavaṅgāvajjanañceva, dassanaṃ sampaṭicchanaṃ; Santīraṇaṃ voṭṭhabbanaṃ, javanaṃ bhavati sattamaṃ.
此六者,依识之差别而有六种;
依七识界之差别,则有七种。
Chabbidhaṃ hoti taṃ channaṃ, viññāṇānaṃ pabhedato; Sattadhā sattaviññāṇa-dhātūnaṃ tu pabhedato.
六种识各以单一所缘为境,依五种所缘的差别而分;
依六种所缘,意则有八种。
Ekekārammaṇaṃ chakkaṃ, pañcārammaṇabhedato; Chaḷārammaṇato ceva, hoti aṭṭhavidhaṃ mano.
其中,双五识各各以自境为行境;
两种以色为所缘,声等所缘则各有二种。
Tattha dvepañcaviññāṇā, honti ekekagocarā; Rūpārammaṇikā dve tu, dve dve saddādigocarā.
一切广大心,除去五神通(心);
及一切出世间心,皆是单一所缘。
Sabbaṃ mahaggataṃ cittaṃ, pañcābhiññāvivajjitaṃ; Sabbaṃ lokuttarañceti, ekekārammaṇaṃ bhave.
Ekekārammaṇaṃ chakka-midaṃ ñeyyaṃ vibhāvinā;
所谓五所缘,即是三意界。
Pañcārammaṇikaṃ nāma, manodhātuttayaṃ bhave.
Kāmāvacaracittāni, cattālīsaṃ tathekakaṃ; Abhiññāni ca sabbāni, chaḷārammaṇikāniti.
Cittaṃ navavidhaṃ hoti, sattaviññāṇadhātusu; Pacchimañca tidhā katvā, kusalākusalādito.
依福、非福,及异熟与唯作,而有差别;
意识界有六十三种差别。
Puññāpuññavaseneva , vipākakriyabhedato; Chasattatividho bhedo, manoviññāṇadhātuyā.
将意界分为两种:依异熟与唯作而别
加上前文所述的九种,意则成为十种
Manodhātuṃ dvidhā katvā, vipākakriyabhedato; Navadhā pubbavuttehi, dasadhā hoti mānasaṃ.
智者将二界各分为三,复于其中辨别后一类
心有十一种,如是阐明。
Dhātudvayaṃ tidhā katvā, pacchimaṃ puna paṇḍito; Ekādasavidhaṃ cittaṃ, hotīti paridīpaye.
意识界,亦依善、不善等,
分为四种后,当说为十二种安立。
Manoviññāṇadhātumpi, kusalākusalādito; Catudhā vibhajitvāna, vade dvādasadhā ṭhitaṃ.
于有中,心依十四处之差别而有十四种;
即结生心、有分心、死心与转向心。
Bhave cuddasadhā cittaṃ, cuddasaṭṭhānabhedato; Paṭisandhibhavaṅgassa, cutiyāvajjanassa ca.
Pañcannaṃ dassanādīnaṃ, sampaṭicchanacetaso; Santīraṇassa voṭṭhabba-javanānaṃ vasena ca.
彼所缘心,亦同样依处之差别而有不同;
如是,心被阐明为十四种。
Tadārammaṇacittassa, tatheva ṭhānabhedato; Evaṃ cuddasadhā cittaṃ, hotīti paridīpaye.
亦依地、人、种种之差别而转起;
然而,应当阐明:此心乃是种种多样的。
Bhūmipuggalanānātta-vasena ca pavattito; Bahudhā panidaṃ cittaṃ, hotīti ca vibhāvaye.
然而,于此“一种”等理趣之中,
凡是有智慧而善巧的比丘,
他对阿毗达摩的义理,
犹如掌中的余甘子一般。
Ekavidhādinaye panimasmiṃ, Yo kusalo matimā idha bhikkhu; Tassabhidhammagatā pana atthā, Hatthagatāmalakā viya honti.