第4章
4. Catuttho paricchedo
一法和二法等的解说
Ekavidhādiniddeso
接下来,我要讲说一种、多种等分类方式。
为了让阿毗达摩比丘们的智慧增长。
Ito paraṃ pavakkhāmi, nayamekavidhādikaṃ; Ābhidhammikabhikkhūnaṃ, buddhiyā pana vuddhiyā.
一切心都只有一种,因为它的本性就是认知。
心又有两种:无因心与有因心。
Sabbamekavidhaṃ cittaṃ, vijānanasabhāvato; Duvidhañca bhave cittaṃ, ahetukasahetuto.
善与不善的果报,在欲界确实有十种和五种;
唯作心有三种,无因心总共十八种。
Puññāpuññavipākā hi, kāme dasa ca pañca ca; Kriyā tissoti sabbepi, aṭṭhārasa ahetukā.
其余七十一种心生起,为大仙所开示;
那位如如者、说因者说它们为有因。
Ekasattati sesāni, cittuppādā mahesinā; Sahetukāti niddiṭṭhā, tādinā hetuvādinā.
按有依处和无依处,以及二者兼具的方式;
所有已说的方式,心则是三重的。
Savatthukāvatthukato , tathobhayavasena ca; Sabbaṃ vuttapakāraṃ tu, tividhaṃ hoti mānasaṃ.
一切欲界果报,以及色界十五种心;
最初的道心、笑生心,以及意界和唯作心。
Sabbo kāmavipāko ca, rūpe pañcadasāpi ca; Ādimaggo situppādo, manodhātu kriyāpi ca.
还有两种忧俱心,以及四十三种意识心。
没有所依处,它们就绝不生起,必定有所依。
Domanassadvayañcāpi, tecattālīsa mānasā; Nuppajjanti vinā vatthuṃ, ekantena savatthukā.
无色界果报心,则完全是无依止的;
其余四十二心,则两种情形都可能存在。
Arūpāvacarapākā ca, ekantena avatthukā; Dvācattālīsa sesāni, cittānubhayathā siyuṃ.
一种是一种所缘的心,另一种是五种所缘的心。
还有六所缘的心;同样地,这样也可以分为三种。
Ekekārammaṇaṃ cittaṃ, pañcārammaṇameva ca; Chaḷārammaṇakañceti, evampi tividhaṃ siyā.
识有十种及八种出世间识;
除神通心外,一切皆属广大心。
Viññāṇāni ca dvepañca, aṭṭha lokuttarāni ca; Sabbaṃ mahaggatañceva, ṭhapetvābhiññamānasaṃ.
四十三种应当被了知,但每一种只取一个所缘。
其中,三种意界被宣说为以五种所缘为所缘。
Tecattālīsa viññeyyā, ekekārammaṇā pana; Manodhātuttayaṃ tattha, pañcārammaṇamīritaṃ.
其余四十三种,则被认为是取六种所缘的。
同样地,心也有三种,从善、不善等来分。
Tecattālīsa sesāni, chaḷārammaṇikā matā; Tathā ca tividhaṃ cittaṃ, kusalākusalādito.
无因、一因、二因和三因;
心有四种,有智慧的人应当这样了知。
Ahetuṃ ekahetuñca, dvihetuñca tihetukaṃ; Evaṃ catubbidhaṃ cittaṃ, viññātabbaṃ vibhāvinā.
十八无因心,我于下文已明示;
与疑、掉举相应者,则说为一因心。
Heṭṭhā mayāpi niddiṭṭhā, aṭṭhārasa ahetukā; Vicikicchuddhaccasaṃyuttaṃ, ekahetumudīritaṃ.
欲界中,善、果报与唯作有十二种;
不善有十种,如此二因者共二十二种。
Kāme dvādasadhā puñña-vipākakriyato pana; Dasadhākusalā cāti, bāvīsati duhetukā.
欲界十二种,由善、异熟、唯作所成;
一切广大心与无量心,悉皆三因心。
Kāme dvādasadhā puñña-vipākakriyato pana; Sabbaṃ mahaggatañceva, appamāṇaṃ tihetukaṃ.
能生起与不能生起色、威仪路、表色等者,
此心亦然,总为四种。
Rūpīriyāpathaviññatti-janakājanakādito; Evañcāpi hi taṃ cittaṃ, hoti sabbaṃ catubbidhaṃ.
在欲界中,有十二种不善心,以及善心;
同样地,欲界有十种唯作心,以及两种与神通相应的意。
Dvādasākusalā tattha, kusalā kāmadhātuyā; Tathā dasa kriyā kāme, abhiññāmānasaṃ dvayaṃ.
它们产生色法,并做出各种身体姿势;
这三十二种心识也能产生表色。
Samuṭṭhāpenti rūpāni, kappenti iriyāpathaṃ; Janayanti ca viññattiṃ, ime dvattiṃsa mānasā.
善心与唯作心,彼等即广大心。
八种无漏心,以及二十六种意。
Kusalā ca kriyā ceva, te mahaggatamānasā; Aṭṭhānāsavacittāni, chabbīsati ca mānasā.
它们让色法生起,也造作出行住坐卧的威仪姿态;
这些不会产生动摇,具有两种作用,是决定的。
Samuṭṭhāpenti rūpāni, kappenti iriyāpathaṃ; Copanaṃ na ca pāpenti, dvikiccā niyatā ime.
除却十种识,二地果报,
与唯作、并意界,此等共计十九种。
Ṭhapetvā dasa viññāṇe, vipākā dvīsu bhūmisu; Kriyā ceva manodhātu, imānekūnavīsati.
它们能生起色法,却不造作另外那两类。
另外,两种五识是果报,在无色界中也是。
Samuṭṭhāpenti rūpāni, na karontitaradvayaṃ; Puna dvepañcaviññāṇā, vipākā ca arūpisu.
一切众生的结生心,以及阿拉汉的死心;
此十六种心,不造作三种作用。
Sabbesaṃ sandhicittañca, cuticittañcārahato; Na karonti tikiccāni, ime soḷasa mānasā.
按一处、二处、三处、四处、五处的分类来区分;
他以五种方式宣说了心,拥有五种清净眼。
Ekadviticatuṭṭhāna-pañcaṭṭhānapabhedato; Pañcadhā cittamakkhāsi, pañcanimmalalocano.
一切善与不善心生起,及大唯作;
广大唯作,并四种果心。
Kusalākusalā sabbe, cittuppādā mahākriyā; Mahaggatā kriyā ceva, cattāro phalamānasā.
一切五十五种心,都由远离戏论的导师(世尊)所宣说;
就在速行的阶段,被固定在同一个处所上。
Sabbeva pañcapaññāsa, nippapañcena satthunā; Javanaṭṭhānatoyeva, ekaṭṭhāne niyāmitā.
复次,二种五识,于见、于闻亦复如是;
于嗅、于尝、于触,依次第。
Puna dvepañcaviññāṇā, dassane savane tathā; Ghāyane sāyane ṭhāne, phusane paṭipāṭiyā.
意界三心于诸处,转向领受之时;
此六十八法皆归,各一作用之类。
Manodhātuttikaṃ ṭhāne, āvajjane paṭicchane; Aṭṭhasaṭṭhi bhavantete, ekaṭṭhānikataṃ gatā.
复次,所谓二处所者,宣说为二种心;
在五门中,与喜相应之推度心。
Puna dviṭṭhānikaṃ nāma, cittadvayamudīritaṃ; Somanassayutaṃ pañca-dvāre santīraṇaṃ siyā.
六门所缘若强盛,彼所缘心即现起;
五门之中亦复然,确定之心当下生。
Tadārammaṇaṃ chadvāre, balavārammaṇe sati; Tathā voṭṭhabbanaṃ hoti, pañcadvāresu voṭṭhabo.
不过,在一切意门中,都有转向。
这叫做“二处所行”,而实际上是两种心。
Manodvāresu sabbesaṃ, hoti āvajjanaṃ pana; Idaṃ dviṭṭhānikaṃ nāma, hoti cittadvayaṃ pana.
结生、有分与死时,
依彼九种广大异熟,立为三处者。
Paṭisandhibhavaṅgassa, cutiyā ṭhānato pana; Mahaggatavipākā te, nava tiṭṭhānikā matā.
八种欲界大异熟心,在结生与有分中,
从彼所缘,以及从死没的角度。
Aṭṭha kāmā mahāpākā, paṭisandhibhavaṅgato; Tadārammaṇato ceva, cutiṭṭhānavasena ca.
四种作用处之心,当说共有八种;
善与不善异熟中,则有与舍俱之二种。
Catuṭṭhānikacittāni , aṭṭha hontīti niddise; Kusalākusalapākaṃ tu-pekkhāsahagatadvayaṃ.
推度心在五门和六门中存在。
当所缘强有力时,它就达到彼所缘的作用。
Santīraṇaṃ bhave pañca-dvāre chadvārikesu ca; Tadārammaṇataṃ yāti, balavārammaṇe sati.
按照结生、有分和死位来说,
这二种心,就是所说的“五处心”。
Paṭisandhibhavaṅgānaṃ, cutiṭṭhānavasena ca; Pañcaṭṭhānikacittanti, idaṃ dvayamudīritaṃ.
五种作用的心有两种,四种作用的心有八种。
九种心执行三种作用,两种心执行两种作用,其余诸心各执行一种作用。
Pañcakiccaṃ dvayaṃ cittaṃ, catukiccaṃ panaṭṭhakaṃ; Tikiccaṃ navakaṃ dve tu, dvikiccā sesamekakaṃ.
有分、转向,以及见、领受;
推度、确定,第七是速行。
Bhavaṅgāvajjanañceva, dassanaṃ sampaṭicchanaṃ; Santīraṇaṃ voṭṭhabbanaṃ, javanaṃ bhavati sattamaṃ.
它分为六种,这是按六种识的差别来分的。
按七识界的区别,则有七种。
Chabbidhaṃ hoti taṃ channaṃ, viññāṇānaṃ pabhedato; Sattadhā sattaviññāṇa-dhātūnaṃ tu pabhedato.
六者一一各缘一境,依五种所缘而分;
依六种所缘,意成八种。
Ekekārammaṇaṃ chakkaṃ, pañcārammaṇabhedato; Chaḷārammaṇato ceva, hoti aṭṭhavidhaṃ mano.
在这里,两个五识各自有各自的所缘。
而以色为所缘的有两种,以声等为所缘的则各有两种。
Tattha dvepañcaviññāṇā, honti ekekagocarā; Rūpārammaṇikā dve tu, dve dve saddādigocarā.
一切广大心,排除五种神通。
一切出世间的(法),也都是各自单一所缘而存在。
Sabbaṃ mahaggataṃ cittaṃ, pañcābhiññāvivajjitaṃ; Sabbaṃ lokuttarañceti, ekekārammaṇaṃ bhave.
此六者各各专缘一境,智者当知;
三种意界,则应名为五所缘。
Ekekārammaṇaṃ chakka-midaṃ ñeyyaṃ vibhāvinā; Pañcārammaṇikaṃ nāma, manodhātuttayaṃ bhave.
Kāmāvacaracittāni, cattālīsaṃ tathekakaṃ; Abhiññāni ca sabbāni, chaḷārammaṇikāniti.
心在七识界中有九种。
再把最后一种分成三种,按善、不善等来区分。
Cittaṃ navavidhaṃ hoti, sattaviññāṇadhātusu; Pacchimañca tidhā katvā, kusalākusalādito.
依福德与非福德,以及从异熟和唯作来区分;
意识界有七十六种差别。
Puññāpuññavaseneva , vipākakriyabhedato; Chasattatividho bhedo, manoviññāṇadhātuyā.
把意界分成两种:按异熟和唯作来区分。
把前面说的九种再加一种,心就成为十种。
Manodhātuṃ dvidhā katvā, vipākakriyabhedato; Navadhā pubbavuttehi, dasadhā hoti mānasaṃ.
智者把两类界分成三种,然后再处理后一种。
心是十一种,应当这样说明。
Dhātudvayaṃ tidhā katvā, pacchimaṃ puna paṇḍito; Ekādasavidhaṃ cittaṃ, hotīti paridīpaye.
意识界也依据善、不善等来区分。
分成四种之后,再说它安立在十二种当中。
Manoviññāṇadhātumpi, kusalākusalādito; Catudhā vibhajitvāna, vade dvādasadhā ṭhitaṃ.
在有中,心按十四种处所的差别而有十四种。
结生心、有分心、死心与转向心。
Bhave cuddasadhā cittaṃ, cuddasaṭṭhānabhedato; Paṭisandhibhavaṅgassa, cutiyāvajjanassa ca.
Pañcannaṃ dassanādīnaṃ, sampaṭicchanacetaso; Santīraṇassa voṭṭhabba-javanānaṃ vasena ca.
彼所缘之心,也同样按处的不同而有差别。
心这样以十四种方式生起,应当加以阐明。
Tadārammaṇacittassa, tatheva ṭhānabhedato; Evaṃ cuddasadhā cittaṃ, hotīti paridīpaye.
并且,从地与人的种种差别的角度来说,它也是生起的。
而且,应当清楚地知道:这个心会以多种方式生起。
Bhūmipuggalanānātta-vasena ca pavattito; Bahudhā panidaṃ cittaṃ, hotīti ca vibhāvaye.
不过在“一种”等理趣这一项里,
在这教法里,那位善巧又有智慧的比丘,
于他而言,阿毗达摩所摄之诸义,
犹如掌中之余甘子。
Ekavidhādinaye panimasmiṃ, Yo kusalo matimā idha bhikkhu; Tassabhidhammagatā pana atthā, Hatthagatāmalakā viya honti.