第12章
12. Dvādasamo paricchedo
十种事的分类
Dasāvatthāvibhāgo
这样分成十八种,是由于断除对立面。
按特相和行相的差别,修习也有三种。
Iccaṭṭhārasadhā bhinnā, paṭipakkhappahānato; Lakkhaṇākārabhedena, tividhāpi ca bhāvanā.
从聚(整体)上观察思惟,以及观见生起与坏灭;
对坏灭的智、对怖畏的智,以及对过患的智。
Kalāpato sammasanaṃ, udayabbayadassanaṃ; Bhaṅge ñāṇaṃ bhaye ñāṇaṃ, ñāṇamādīnavepi ca.
同样地,厌离智和解脱欲智;
还有审察智、行舍智和随顺智。
Tatheva nibbidāñāṇaṃ, ñāṇaṃ muccitukamyatā; Paṭisaṅkhā ca saṅkhāru-pekkhāñāṇānulomakaṃ.
按照这样各类别的划分,也说明为十种。
按照同类的特殊区分,又归纳为三种。
Iccāvatthāpabhedena, dasadhāpi vibhāvitā; Sabhāgatthavisesena, tidhā saṅgahitā puna.
如实这个名字,指的是三种智,包括思惟等。
怖畏等智有三种,这被称为厌离。
Yathābhūtaṃ nāma ñāṇattayaṃ sammasanādikaṃ; Bhayādiñāṇaṃ tividhaṃ, nibbidāti pavuccati.
如是欲求解脱等,离欲唯是四种;
复依三相审观力,出起于诸行。
Tathā muccitukāmādi, virāgova catubbidhaṃ; Lakkhaṇattayanijjhānavasena puna vuṭṭhitā.
Suññatañcānimittañca , tathāppaṇihitanti ca; Sādheti maggasaṅkhātaṃ, vimokkhattayamuttamaṃ.
Iti bhāvetukāmassa, vibhāveti yathākkamaṃ; Dasāvatthāvibhāgena, samādāya yathā kathaṃ.
首先,通过戒清净而清净,这是好的。
安住在近行定和安止定中,保持心清净。
Visuddho paṭhamaṃ tāva, sādhu sīlavisuddhiyā; Upacārappanāyañca, ṭhatvā cittavisuddhiyaṃ.
把握住有因缘条件的名色,从它的自性来了知。
达到了见与疑的超越之后,从此获得了清净。
Sappaccayaṃ pariggayha, nāmarūpaṃ sabhāvato; Diṭṭhikaṅkhāvitaraṇaṃ, patvā suddhiṃ tato paraṃ.
对于过去、未来的诸蕴,以及现在有漏的诸蕴,
把诸法按组合整体来观照之后,应当再观照它们的三种特相。
Atītānāgate khandhe, paccuppanne ca sāsave; Kalāpato sammasitvā, sammaseyya tilakkhaṇaṃ.
从抓取到放下,
从年龄增长走向衰老。
由食而生,由时节生;
由业而生,由心亦生。
Ādānanikkhepanato, Vayovuddhatthagāmito; Āhāratopi ututo, Kammato cāpi cittato.
从法的真实本性及从色法来看,也从色法七种的角度,按方法。
从聚的角度、从对的角度、从刹那的角度、从次第的角度。
Dhammatārūpato cāpi, rūpasattakato naye; Kalāpato yamakato, khaṇikā paṭipāṭito.
1655第1655段没有可翻译的巴利文内容。
1655.
破除邪见,亦断我慢;
渴爱灭尽,依名七法而趣入。
Diṭṭhimugghāṭayanto ca, mānamugghāṭayaṃ tathā; Nikantipariyādāno, nāmasattakato naye.
如果是恒常的,就不会灭去;如果是快乐的,就不会带来苦恼。
若有能随心所欲而转之我,以彼无故,则非如是。
Niccā ce na nirujjheyyuṃ, na bādheyyuṃ sukhā yadi; Vase vatteyyumattā ce, tadabhāvā na tādisā.
诸行确实生起,当因缘和合时;
由此缘生之法,必定趣向坏灭。
Sambhavanti hi saṅkhārā, sati paccayasambhave; Tato paccayanipphannā, avassaṃ bhedagāmino.
1658(此段原文缺失,无法翻译。)
1658.
因为会坏灭,所以它们是无常的;因为令人恐惧,所以被称为苦。
以“没有坚实核心”这一含义,说明诸行是无我的。
Tadaniccā khayaṭṭhena, dukkhā nāma bhayaṭṭhato; Anattāsārakaṭṭhena, saṅkhārāti vibhāvayaṃ.
有时观察色,有时观察名;
内在和外在,都要从总括和分别的角度来观察。
Kālena sammase rūpaṃ, nāmaṃ kālena sammase; Ajjhattañca bahiddhā ca, samāsabyāsato tato.
按照它们呈现时的差别,从整体去审察。
智者修习“以聚观察”的观法。
Yathopaṭṭhitabhedena, sammasanto samūhato; Kalāpato sammasanamiti bhāveti paṇḍito.
当他这样反复观察时,心就变得柔顺堪用;
诸行也现前,修习也清净。
Tassevaṃ sammasantassa, kammaññaṃ hoti mānasaṃ; Sūpaṭṭhanti ca saṅkhārā, vodāyati ca bhāvanā.
Tato paraṃ vipassanto, pariggaṇhāti paṇḍito; Paccuppannasabhāvānaṃ, khandhānamudayabbayaṃ.
由渴爱与愚痴所造之业,
以五蕴为体性。
色从食而生起,
受等从触而生。
Taṇhāsammohakammehi, Khandhapañcakasabhāvo; Rūpamāhārato hoti, Phassato vedanādayo.
对于看见“识从名色生起”的人,
由于缘,便有对诸蕴的生起之见。
Viññāṇaṃ nāmarūpamhā, sambhotīti ca passato; Tassa paccayato hoti, khandhesudayadassanaṃ.
渴爱等灭故,
观见者之灭尽存。
这样就有二十种。
就在那同一个地方,观察坏灭。
Taṇhādīnaṃ nirodhā ca, Nirodho hoti passato; Tathā vīsatidhā hoti, Tattheva vayadassanaṃ.
而对于观察生起与变异之相的人来说;
从刹那的角度,以十种方式观它们的生灭。
Nibbattivipariṇāmalakkhaṇaṃ pana passato; Khaṇato dasadhā nesamudayabbayadassanaṃ.
这样共有五十种分类,
诸蕴的生起与灭去
处等的区分亦
应当根据情况恰当地配合。
Itthaṃ paññāsadhā bhedo, Khandhānamudayabbayo; Āyatanādibhedopi, Yojetabbo yathārahaṃ.
他这样观察蕴、处、界,
智者以多种方式修习:无常、苦、无我。
Tadevamanupassanto , khandhāyatanadhātuyo; Aniccā dukkhānattāti, bhāveti bahudhā budho.
如是勤修观行者,菩提分法现前起;
明利纯熟而运转,殊胜增上。
Bhāvanāpasutassevaṃ, passato bodhipakkhiyā; Pātubhūtā pavattanti, visesena visāradā.
于自相所限、三相所定,
欲在有漏造作中遍求坚实。
Salakkhaṇaparicchinne, tilakkhaṇavavatthite; Chando sāsavasaṅkhāre, sāradaṃ pariyesati.
于彼,心先作前导,奋然投入;
思惟安立(所缘),屡取无已。
Tattha pubbaṅgamaṃ hutvā, saṃpakkhandati mānasaṃ; Saṅkappobhiniropeti, āharanto punappunaṃ.
如实依彼事之自性,由彼信解;
正念善安住,以自性把握。
Yathāvatthusabhāvena, tato saddhādhimuccati; Sati sūpaṭṭhitā hoti, pariggayha sabhāvato.
慧彻底穿透,集中专注地观照;
提起精进努力之后,就推动禅修前进。
Paññā sampaṭivijjhantī, samāhacca vipassati; Paggahetvāna vāyāmo, paṭipādeti bhāvanaṃ.
从那时起,他内心充满喜悦,心中所愿已经达成。
他满心欢喜,内心的不安也随之平息下来。
Tato pītimano hoti, nipphāditamanoratho; Pāmojjabahulo hutvā, passaddhadaratho pana.
超越了散乱和掉举,心稳定下来,安住不动。
从此以后,舍维持修习的进程。
Vikkhepuddhaccanittiṇṇo, samādhiyati niccalo; Upekkhā bhāvanāvīthiṃ, adhiṭṭhāti tato paraṃ.
如驯马师已登上的良马宝车,
似无风灯焰安住一净所缘。
Āruḷhayoggācariyo, ājānīyaratho viya; Vātābhāve padīpova, pasannekamukhaṭṭhitā.
微细精妙,犹如行于刀刃;
执持修习之胎,观乃增长。
Sukhumā nipuṇākārā, khuradhārāgatā viya; Gaṇhantī bhāvanāgabbhaṃ, pavaḍḍhati vipassanā.
已经证得通达的人,
当他这样观照它的时候,
会生起一种随烦恼,
以十种随烦恼事为依托。
Sampattapaṭivedhassa, Tassevaṃ taṃ vipassato; Jāyateko upakleso, Dasopaklesavatthukā.
光明、喜、轻安,胜解和策励;
乐、智、现起、舍与贪爱。
Obhāso pīti passaddhi, adhimokkho ca paggaho; Sukhaṃ ñāṇamupaṭṭhānamupekkhā ca nikanti ca.
当这些生起时,凡有殊胜境,见者生惊奇
见已,遂离观道去
Jātesvetesu yaṃ kiñci, uḷāraṃ jātavimhayo; Disvā vipassanāmaggā, vokkamitvā tato paraṃ.
被我慢搅得心神散乱,他贪爱地执取着它。
或者怀着增上慢,以为那就是无上的境界。
Tamahaṃkāravikkhitto, assādento mamāyati; Hotādhimāniko vātha, maññanto tamanuttaraṃ.
此修习若被染污,或已退堕;
智者于彼如是审察后,即能洞察通达。
Siyā cevamupakliṭṭhā, patitā vātha bhāvanā; Tatthevaṃ paṭisaṅkhāya, paṭivijjhati paṇḍito.
不是由渴爱、邪见和慢,因深入之故。
而且,因为以各种相为所缘,这种观属于世间观。
Na taṇhādiṭṭhimānehi, pariyogāhahetuto; Lakkhaṇālambaṇattā ca, lokiyāyaṃ vipassanā.
邪见、我慢和贪爱,是邪道上的拦路障碍;
这条道被称为清净之道,而观就是清净的观。
Diṭṭhimānanikantī ca, kummaggā paripanthakā; Maggo visuddhiyā nāma, visuddhā ca vipassanā.
如御者审察车之奔逸,善能调御已入歧途、散乱之车,
令复归正道,如昔所行。
Sārathīva rathaṃ bhantamiti saṅkhāya sādhukaṃ; Paviṭṭhamaggaṃ vikkhittaṃ, sampādeti yathā pure.
Itthaṃ magge amagge ca, yāthāvapaṭivedhakaṃ; Maggāmaggavisuddhīti, ñāṇadassanamīritaṃ.
觉者清楚地观察了心运作的方式,
他彻底看透、通达了那微细又精妙的东西。
Cetopavattanākāramiti sallakkhayaṃ budho; Sādhukaṃ paṭivijjhanto, sukhumaṃ nipuṇaṃ tato.
从险难中脱身之后,又令菩提分法生起;
正在修习禅修的人,又一次见到生起与坏灭。
Paripanthe vimocetvā, bodhetvā bodhipakkhiye; Bhāvanaṃ paṭipādento, punadevodayabbayaṃ.
有智慧的人为了定而观察三相。
从此之后,他们就把这个称为“生灭智”。
Samadhiṭṭhāya medhāvī, vipassati tilakkhaṇaṃ; Udayabbayañāṇanti, tamīrenti tato paraṃ.
由于诸行已显明,尤其是对有行相的法而言;
因为已经照见了三相,所以能在诸行中依自性而了知。
Saṅkhārānaṃ vibhūtattā, sākārānaṃ visesato; Tilakkhaṇānaṃ diṭṭhattā, saṅkhāresu sabhāvato.
1691(此段无对应巴利原文内容,无法翻译。)
1691.
已脱诸障者,以道非道清净;
循道而行者,以修行清净。
Paripanthā vimuttassa, maggāmaggavisuddhiyā; Yathāvīthippavattassa, paṭipattivisuddhiyā.
因为诸根极其锐利,观已经完全成熟;
从生起中解脱后,是如何安住在坏灭上呢?
Indriyānaṃ sutikkhattā, paripakkā vipassanā; Udayamhā vimuccitvā, bhaṅge ṭhāti yathā kathaṃ.
Uppādo paccayāyatto, dhammānamiti nicchite; Nirodhānugatā jāti, siddhāvassaṃ niyāmato.
从其生起开始,到落下,就像太阳一样;
正在趋向坏灭的(诸行),他观察为“它们正在灭去”。
Tatodayāva paṭṭhāya, atthāya sūriyo viya; Vināsāya pavattantā, vayantevāti pekkhati.
为断生起作意之痴,于一切处唯观坏灭;
缘彼坏灭之性,正念安住于诸法。
Udayābhogamohāya , vayanticceva sabbathā; Bhedassabhāvamārabbha, dhammesu sati tiṭṭhati.
过去已灭,未来将灭;
正在灭去的正是那些运作着的,如此观察者的。
Atītā ca niruddhāva, nirujjhissantināgatā; Nirujjhanteva vattantā, iccevamanupassato.
就像山顶上直冲而下的瀑布,又像荷叶上滚落的水珠;
像燃烧的油灯,像针尖上的芥子。
Nijjharova giraggamhi, vārivoṇatapokkhare; Padīpo viya jhāyanto, āraggeriva sāsapo.
就像烈日下的露水,就像滤水器里的水;
就像揉碎的泡沫团,就像水里的盐团。
Ātape viya ussāvo, parissāve jalaṃ viya; Madditaṃ pheṇapiṇḍaṃva, loṇapiṇḍamivodake.
如水中杖痕,如云中闪电;
如热釜上水,如水中浮泡。
Udake daṇḍarājīva, vijjutāva valāhake; Jalaṃ tattakapāleva, salile viya bubbuḷaṃ.
就像被风吹散的棉花,又像拍上岸就碎掉的浪花;
就像脱离束缚的果实,就像扔进火里的草束。
Vātabbhāhatatūlaṃva, tīraṃ pattāva vīciyo; Phalaṃ bandhanamuttaṃva, tiṇānīva hutāvahe.
他们一边出生,一边衰老,又一刻不停地死去;
奔向灭尽,冲向坏灭而坠落。
Jāyantāpi ca jiyyantā, miyyantā ca nirantaraṃ; Nirodhāyābhidhāvantā, bhaṅgābhimukhapātino.
消散时仍可见,衰亡而消失;
诸行摧坏,坠落而毁灭。
Vigacchantāva dissanti, khīyantantaradhāyino; Viddhaṃsayantā saṅkhārā, patantā ca vināsino.
以那个智见到坏灭,这被称为坏灭智。
三种观智也都跟着无常等相随而行。
Bhaṅgañāṇaṃ tamakkhātaṃ, yena ñāṇena passato; Aniccantānudhāvanti, tividhāpi vipassanā.
在生起、衰败与坏灭中,无常性确实很明显;
在怖畏、过患与厌离之中,由此而见苦性与无我性。
Udayabbayabhaṅgesu, pākaṭā hi aniccatā; Bhayādīnavanibbede, dukkhatānattatā tato.
这样安住于坏灭,观照三相者;
诸行变得令人恐惧,显现于瑜伽行者面前。
Itthaṃ bhaṅgamadhiṭṭhāya, passantassa tilakkhaṇaṃ; Saṅkhārā sabhayā hutvā, samupaṭṭhanti yogino.
就像被猛兽追赶,又像沉没于海洋中。
就像被非人抓住一样,又像被怨敌包围一样。
Vāḷamigānubaddhāva, nimmujjantā viyaṇṇave; Amanussagahitāva, parikkhittāva verihi.
被黑蛇舔过,被暴怒的大象惊起;
正坠入悬崖深坑,就像直直掉进火里一样。
Kaṇhasappasamālīḷhā , caṇḍahatthisamuṭṭhitā; Papātāvāṭapakkhantā, patantāva hutāvahe.
就像被判了死刑的大盗,头颅正从脖子处被砍下;
就像被尖桩刺穿,被大山压住一样。
Vajjhappattā mahācorā, chijjantā viya sīsato; Sūlamāropiyantāva, pabbatenotthaṭā viya.
陷于生之险隘,老病所逼恼;
为死霹雳所碾,同受大灾祸。
Jātisaṅkaṭapakkhantā, jarābyādhinipīḷitā; Maraṇāsanisammaddā, mahābyasanabhāgino.
被死亡不断打击,始终被苦的重担所覆盖;
从忧愁和悲伤中流出,最终走向哀号哭泣。
Maccunabbhāhatā niccaṃ, dukkhabhārasamotthaṭā; Sokopāyāsanissandā, paridevaparāyaṇā.
众生唯因渴爱、邪见与我执,于此深陷耽溺;
为惧所缚者,实是受缚;已得脱者,实脱于恐惧。
Taṇhādiṭṭhimamattena, sattā etthādhimucchitā; Baddhā bhayena baddhāva, muttāva bhayamuttakā.
Iti saṅkhāradhammesu, bhayuppattimudikkhato; Bhayañāṇanti bhāsanti, bhayamuttā mahesayo.
诸行又处处显现为可怖。
无常带来不利,过患持续不断。
Sabhayā puna saṅkhārā, sandissanti samantato; Ahitāvahitāniccamādīnavaṃ nirantaraṃ.
就像沸腾的粪坑,就像被灰烬盖住的火;
就像有罗刹出没的水,就像有毒的食物。
Gūthakūpaṃva kuthitaṃ, bhasmacchannova pāvako; Sarakkhasaṃva salilaṃ, savisaṃ viya bhojanaṃ.
森林里满是凶猛的野兽,道路上盗贼横行、极其可怕;
就像正在碎裂的大船,就像正在炸裂的雷电。
Vanaṃ vāḷamigākiṇṇaṃ, maggo coramahabbhayo; Bhijjamānā mahānāvā, phalantā asanī yathā.
各种武器堆在身上、全副武装,站在战场上;
大军聚集起来,被引向可怕的灾难。
Āvudhākulasannaddhā, yuddhabhūmipatiṭṭhitā; Saṅgatāva mahāsenā, ghorānatthaniyāmitā.
一辆战车套好了车轮,正被卷向牝马口大漩涡。
就像劫初时的大举动,劫数就这样一个接一个地更替。
Rathaṃ cakkasamāruḷhaṃ, vuyhantaṃ vaḷavāmukhaṃ; Kappuṭṭhānamahārambhaṃ, kappo pattantaro yathā.
同样,这三个世间也是如此,
充满巨大灾难;
被十一种火焚烧,
挣扎即是其归宿。
Tathā lokā tayopete, Mahopaddavasaṅkulā; Ḍayhantekādasaggīhi, Paripphandaparāyaṇā.
就像大火燃烧的大森林,有、生、趣、住——
众生的住处,都变成了炽燃的炭床。
Mahāraññamivādittaṃ, bhavayonigatiṭṭhiti- Sattāvāsā samībhūtā, jalitaṅgārakāsukā.
四大种就像毒蛇,五蕴就像杀手;
眼等诸根如同空村,它们的行境如同毁村者。
Āsīvisā mahābhūtā, vadhakā khandhapañcakā; Cakkhādayo suññā gāmā, gocarā gāmaghātakā.
就这样,充满了种种非道邪途的生死大海之轮。
没有庇护所,没有保护,没有立足之处,也没有皈依处。
Iccānayasamākiṇṇaṃ, bhavasāgaramaṇḍalaṃ; Leṇaṃ tāṇaṃ patiṭṭhā vā, saraṇaṃ vā na vijjati.
此处愤怒对抗的愚人,如钩在口中的鱼。
被大车碾碎,陷入极大的恐惧中。
Etthābhirodhino bālā, vaṅkaghastāva mīnakā; Mahāsakaṭupabbuḷhā, mahabbhayapatiṭṭhitā.
刚一生下来就在衰老,被种种灾祸折磨;
已落入衰败漩涡者,被死亡的必然牢牢捆住。
Jāyamānāva jiyyantā, nānābyasanapīḷitā; Vipattāvaṭṭapatitā, maraṇābaddhanicchayā.
被无明的黑暗笼罩,被四种瀑流淹没;
被苦箭刺穿的人,会被烦恼折磨得痛苦不堪。
Mohandhakārapihitā, caturoghasamotthaṭā; Vitunnā dukkhasallena, vihaññanti vighātino.
如毒花在此,结种种祸患之果;
苦随逼迫,犹疾病之生起。
Itthañca visapupphaṃva, nānānatthaphalāvahaṃ; Dukkhānubandhasambādhaṃ, ābādhaṃva samuṭṭhitaṃ.
1726(此段无对应巴利原文内容,无法翻译。)
1726.
就像一条被激怒的毒蛇,凶猛可怕,是恐惧的根源;
就像剑屠场一样的争斗,是积聚痛苦的境地。
Āsīvisaṃva kupitaṃ, ghoraṃ bhayanibandhanaṃ; Asisūnaṃva sārambhaṃ, dukkhāyūhanakaṃ padaṃ.
如灼热跳动、煮沸结块之水;
生起与转起,相与积聚,亦复如是。
Savidāhaparipphandapakkabandhamivodakaṃ; Uppādañca pavattañca, nimittāyūhanaṃ tathā.
见结生之智,被称为过患;
他因此能在三地之中洞察到不增长。
Paṭisandhiñca passantaṃ, ñāṇamādīnavaṃ mataṃ; Tebhūmakesu tenāyamavuddhiṃ paṭivijjhati.
观诸行具怖畏惊惧、多过患之缘,
无依无著而厌离。
Bhayabheravapakkhante, bahvādīnavapaccaye; Saṅkhāre samavekkhanto, nibbindati nirālayo.
就像想活命的人害怕毒药,就像胆小鬼害怕仇敌;
就像龙王怕金翅鸟,就像有钱人怕盗贼。
Visaṃ jīvitukāmova, verike viya bhīruko; Supaṇṇaṃ nāgarājāva, coraṃ viya mahaddhano.
在苦随眠的逼迫中,当被压迫时,令其消散。
令无喜乐者、为险阻怖畏所扰乱的者生起悚惧。
Dukkhānusayasambādhe, bādhamāne vibhāvayaṃ; Saṃvejeti nirānande, paripanthabhayākule.
就像洁净的人厌恶屎尿,就像吃饱的人厌恶吐出来的东西;
就像涂香者厌恶恶臭,就像沐浴者厌恶垢秽。
Suddho muttakarīsaṃva, suhito vamitaṃ viya; Suvilittova duggandhaṃ, sunhāto aṅgaṇaṃ viya.
为贪与嗔所染污,被四漏所腐坏;
卑劣的世间利养无实义,为杂染之毒所毁坏。
Rāgadosaparikliṭṭhe, caturāsavapūtike; Hīnalokāmisāsāre, saṃklesavisadūsite.
智者厌离诸行时,亦不贪喜诸行;
此已舍离贪喜者,说名厌离之智。
Saṅkhārepi jigucchanto, nābhinandati paṇḍito; Tassetaṃ nandinissaṭṭhaṃ, nibbidāñāṇamabravuṃ.
智者看清了诸行的怖畏和过患之后,
由于厌离,他便想从那些事物中解脱出来。
Sabhayādīnave disvā, saṅkhāre puna paṇḍito; Nibbindanto tato tehi, parimuccitumicchati.
如鱼陷网中,如鸟囚笼里;
如贼锁牢狱,如蛇入竹篓。
Mīnāva kumīne baddhā, pañjare viya pakkhino; Coro cārakabaddhova, peḷāyantova pannago.
17371737.
(此段无对应巴利原文内容,无法翻译。)
1737.
大象陷进泥沼里,月亮落进罗睺的口中;
就像鹿掉进了陷阱,同样也困在轮回的牢笼里。
Paṅke sanno mahānāgo, cando rāhumukhaṃ gato; Migo yathā pāsagato, tathā saṃsāracārake.
被无明裹住,躺在五蕴的床铺上;
被见网所遮蔽,被颠倒想所包围。
Avijjāpariyonaddhe , khandhapañcakasanthare; Diṭṭhijālapaṭicchanne, vipallāsaparikkhite.
被五盖捆住,又在傲慢的支柱上昂然挺立;
在贪欲的深渊与险崖之中,在灾祸与堕落的境地。
Pañcanīvaraṇābaddhe, mānatthambhasamussaye; Icchāpapātagambhīre, vipattivinipātane.
当衰老和疾病产生时,当彗星出现时;
在愤怒与怨恨的灼烧中,被忧愁与绝望熏得乌黑。
Jarābyādhisamuppāde, dhūmaketupapattike; Kodhūpanāhadahane, sokopāyāsadhūpite.
在骄慢放逸的阻碍中,在生存渴爱的牵引下;
由于离别分离而生起,恒常恶趣恐惧聚集。
Madappamādāvarodhe, bhavataṇhāvakaḍḍhane; Vippayogasamuttāse, niccāpāyabhayākule.
被六种所缘不断打击,在触门处反复敲击。
以思为刑吏,以受为酷刑。
Chālambābhihate niccaṃ, phassadvārādhikuṭṭane; Sañcetanākāraṇike, vedanākammakāraṇe.
在毫无意义的呼喊声中,他被烦恼罗刹戏弄着;
在死亡即将发生、即将了结的地方,被绑住的人寻求解脱。
Anatthālāpanigghose, klesarakkhasalālite; Maraṇārambhaniṭṭhāne, baddho muttiṃ gavesati.
Aggiṃ viya ca samphuṭṭha-masuciṃ gahitaṃ viya; Petaṃ khāditukāmaṃva, vikkantentamivāvudhaṃ.
诸行为大灾难所逼恼,欲从彼解脱者,
欲脱之智于彼生起,是即说为欲解脱智。
Mahābyasanupassaṭṭhe, saṅkhāre mottumicchato; Muccitukamyatāñāṇamuppannanti pavuccati.
在难断除、又被缠缚的结与随眠会合之处,
在渴爱与取抓取的地方,在欢喜与贪染紧紧跟随的地方。
Dujjahe palibajjhante, ganthānusayasaṅgame; Taṇhupādānagahaṇe, nandirāgānubandhane.
为邪见、我慢与骄傲所硬化,贪欲罗网密布其间;
陷于结缚的大险难中,久远以来为戏论所编织。
Diṭṭhimānamadatthaddhe, lobhapāsanirantare; Saṃyojanamahādugge, cirakālappapañcite.
彻底放舍诸行,就像甩开毒蛇一样。
审察诸相,而是以微细的方式如理地。
Saṅkhāre muñcataccantaṃ, āvijjhitvāva pannagaṃ; Lakkhaṇānupanijjhāya, sukhumaṃ pana yoniso.
是故执持中舍心,为无待之解脱;
如蝙蝠于无果树,彼特伺察。
Majjhattagahaṇo tasmā, nirapekkhavimuttiyā; Vaggulīvāphalaṃ rukkhaṃ, vīmaṃsati visesato.
就像反复弹松已经弹松的棉花一样,
就像研磨香料一般,把已研磨的细细磨匀。
Vihataṃ viya kappāsaṃ, vihananto punappunaṃ; Gandhaṃ viya ca pisento, pisitaṃyeva sādhukaṃ.
具念而心善安定,观无常、苦、无我;
击而彻穿,照见诸相。
Aniccā dukkhānattāti, satimā susamāhito; Āhacca paṭivijjhanto, lakkhaṇāni vipassati.
如是观照之人,审察随观之智,
智者说其微密,谓其善于简择。
Vipassantassa tassevaṃ, paṭisaṅkhānupassanā- Ñāṇamiccāhu nipuṇaṃ, vicinantaṃ visāradā.
他这样正确地观照,亲证了三相;
以真实的样子、按其本来性质,就在那里随观。
Iti sammā vipassanto, sacchikatvā tilakkhaṇaṃ; Yathābhūtasabhāvena, tatthevamanupassati.
诸行确实是无常的,过去却被执为常;
苦被看成乐,无我被看成我。
Aniccā vata saṅkhārā, niccāti gahitā pure; Dukkhāva sukhato diṭṭhā, anattāva panattato.
无常、苦、无我,而且一切皆是有为法。
不可得之法,以及同样不随人意愿而行的。
Aniccā dukkhānattā ca, saṅkhatā puna sabbathā; Alabbhaneyyadhammā ca, tathevākāmakāriyā.
只是界而已,受他人支配,与自主无关。
受制于死神的领地,活动范围被执取所困扰。
Dhātumattā parādhīnā, attādheyyavivajjitā; Maccudheyyavasānītā, upadhihatagocarā.
所谓“我”和“我的”这种说法,或者“他人”、或者“他人的”。
我或我所拥有的东西,从实体上说,在任何地方都不存在。
Ahaṃ mamanti vohāro, paro vātha parassa vā; Attā vā attanīyaṃ vā, vatthuto natthi katthaci.
如诸支分聚,乃有车之名;
如是蕴若存,假立有情名。
Yathāpi aṅgasambhārā, hoti saddo ratho iti; Evaṃ khandhesu santesu, hoti sattoti sammuti.
在那里,愚痴无智的人们建构起自我。
无论看内还是看外,都找不到任何属于我的东西。
Tattha kappenti attānaṃ, bālā dummedhino janā; Ajjhattaṃ vā bahiddhā vā, passato natthi kiñcanaṃ.
无论快乐还是痛苦,所谓“人”在任何地方都不可得;
从所依来说,一切处都不存在,诸行具有那样的自性。
Sukhito dukkhito vātha, puggalo nāma katthaci; Vatthuto natthi sabbattha, saṅkhārā taṃsabhāvino.
正在出生、正在衰老、正在死亡的一切,都是有为法。
他们自己就是痛苦的,而不是让任何人痛苦。
Jāyamānā ca jiyyantā, miyyamānā ca saṅkhatā; Attāva dukkhitā hete, na tu dukkhāya kassaci.
确实,只有苦在生起,只有苦在持续,也只有苦在消失;
除了苦,没有别的东西生起;除了苦,没有别的东西灭去。
Dukkhameva hi sambhoti, dukkhaṃ tiṭṭhati veti ca; Nāññatra dukkhā sambhoti, nāññaṃ dukkhā nirujjhati.
此处无可执取之境,虚诳戏论;
寂灭者之积聚,皆无义生起。
Ettha gayhūpagaṃ natthi, palāsetaṃ papañcitaṃ; Niruddhassa samāyūhā, niratthakasamubbhavā.
诸行或是无常,或是苦,于我何有?
或是无我?如是行舍智生起。
Aniccā hontu saṅkhārā, dukkhitā vā mamettha kiṃ; Anattā vāti? Saṅkhārupekkhāñāṇaṃ pavattati.
如是如实照见,乃至坏灭及其后际;
观既成熟,孕育修习之胎。
Iti disvā yathābhūtaṃ, yāva bhaṅgā tato paraṃ; Gaṇhantī bhāvanāgabbhaṃ, paripakkā vipassanā.
在坏灭的终点上,这是必然的;对于怖畏和过患,也已经认定。
已经厌离,就逐渐离染,经过反复审察而安住于舍。
Avassaṃ bhaṅganiṭṭhāne, bhayādīnavanicchite; Nibbinditvā virajjanto, paṭisaṅkhāyupekkhati.
在那里,就像被丢弃的尿粪,就像被扔掉的痰团;
就像被抛弃的别人的孩子,就像被抛弃的妻子。
Tattha muttakarīsaṃva, kheḷapiṇḍaṃva ujjhitaṃ; Vissaṭṭhaparaputtaṃva, vissaṭṭhabhariyaṃ viya.
对生起的和定相,以审察而住于舍;
在一切诸行法中,或者在趣、胎、有之中。
Pavattañca nimittañca, paṭisaṅkhāyupekkhato; Sabbasaṅkhāradhammesu, gatiyonibhavesu vā.
就像莲叶上的水珠,就像针尖上的芥子;
就像扔掉的鸡毛,就像丢进火里的木片。
Vāri pokkharapatteva, sūcikaggeva sāsapo; Khittaṃ kukkuṭapattaṃva, daddulaṃva hutāvahe.
心不向外散开,也不黏着、不被绑住;
诸执著处消退,从轮回中辗转出离。
Na pasārīyatī cittaṃ, na tu sajjati bajjhati; Ālayā patilīyanti, parivattati vaṭṭato.
如被寒热所逼者渴慕清凉,
如内为饥饿所迫者渴求饮食。
就像口渴的人想喝水一样,
就像病人渴望良药一样。
Sītaṃ ghammābhitattova, Chātajjhattova bhojanaṃ; Pipāsitova pānīyaṃ, Byādhitova mahosadhaṃ.
就像害怕的人奔向安全的地方,就像穷人发现了一大笔宝藏;
就像迷路的人找到了正道,又像大海中的一座岛屿。
Bhīto khemantabhūmiṃva, duggatova mahānidhiṃ; Añjasaṃ maggamuḷhova, dīpaṃ viya ca aṇṇave.
不老、不死、究竟,无为、无漏;
他渴望涅槃,那个一切苦都灭尽的地方。
Ajarāmaramaccantaṃ , asaṅkhāramanāsavaṃ; Sabbadukkhakkhayaṃ ṭhānaṃ, nibbānamabhikaṅkhati.
1774(此段无对应巴利原文内容,无法翻译。)
1774.
此观向出起,已臻于顶极;
如望岸之鸟,随顺而现起。
Vuṭṭhānagāminī cāyaṃ, sikhappattā vipassanā; Sakuṇī tīradassīva, sānulomā pavattati.
而寂静地观见不转起的相。
就像鸟儿舍弃不结果的树而离去,从有为法中脱离出来。
Appavattamanimittaṃ, passanto pana santato; Pakkhīva nipphalaṃ rukkhaṃ, hitvā vuṭṭhāti saṅkhatā.
近行定者,即欲界之修习;
除出世间道外,此世间道及前行之观。
Upacārasamādhīti, kāmāvacarabhāvanā; Muttoyaṃ lokiyo maggo, pubbabhāgavipassanā.
渐次成熟者,修习已修成;
彼等舍诸行,跃入无为之境。
Paripakkā kamenevaṃ, paribhāvitabhāvanā; Pariccajantī saṅkhāre, pakkhandantī asaṅkhate.
因殊胜修习无上道,
如木相摩所生之火与烟,光明赫奕。
Janetānuttaraṃ magga-māsevanavisesato; Kaṭṭhasaṅghaṭṭanā jātā, accidhūmāva bhāsuraṃ.
就像太阳升起时,以曙光为先导一样;
把观放在最前面,道法就运转起来。
Uggacchati yathādicco, purakkhatvāruṇaṃ tathā; Vipassanaṃ purakkhatvā, maggadhammo pavattati.
如是运转,以涅槃为行境;
依三解脱之名,随宜而无余。
Tathā pavattamāno ca, nibbānapadagocaro; Vimokkhattayanāmena, yathārahamasesato.
击碎烦恼所污之心相续,
一刹那心生起,如雷霆劈山。
Klesadūsitasantāne, abhihantvā vigacchati; Ekacittakkhaṇuppādo, asanī viya pabbataṃ.
就像前面说过的那样,解说安止的方式。
按照作为基础的禅那的类别,禅支的确定方式也就随之而定。
Pubbe vuttanayeneva, appanānayamīraye; Pādakajjhānabhedena, jhānaṅganiyamo bhave.
以遍作、近行、随顺所名者为所缘,
彼观照任何相与行相,如是运转生起。
Parikammopacārānu-lomasaṅkhātagocarā; Yaṃ kiñci lakkhaṇākāraṃ, vipassantā pavattare.
从那时起,种姓心缘取涅槃而生起。
因此,从外在的诸蕴出起,就称为“出起”。
Tato gotrabhu nibbāna-mālambitvāna jāyati; Bahiddhā khandhato tasmā, vuṭṭhānanti pavuccati.
此后,道从烦恼中解脱而运转;
因此,从两方面出离:从诸蕴与从烦恼。
Tato maggo kilesamhā, vimuccanto pavattati; Vuṭṭhānaṃ ubhato tasmā, khandhato ca kilesato.
其后同样有二三果,果后落入有分;
断彼有分,省察乃生。
Dve tathā tīṇi vā honti, phalāni ca tato paraṃ; Bhavaṅgapāto taṃ chetvā, jāyate paccavekkhaṇā.
智者会审察道、果和涅槃;
他要么观察那些已断除的烦恼和剩余的烦恼,要么不观察。
Maggaṃ phalañca nibbānaṃ, paccavekkhati paṇḍito; Hīne kilese sese ca, paccavekkhati vā na vā.
Bhāvetvā paṭhamaṃ magga-mitthamādiphale ṭhito; Tato paraṃ pariggayha, nāmarūpaṃ yathā pure.
Kamena ca vipassanto, punadeva yathārahaṃ; Yathānukkamamappeti, sakadāgāmiādayo.
在这样对已分别之成熟的阐明中,
在诸佛与随佛者所净化开发的修行中
救拔者,到达存在之海彼岸者,
大仙之道,能到达功德海的彼岸。
Itthaṃ vibhattaparipākavibhāvanāyaṃ, Buddhānubuddhaparibhāvitabhāvanāyaṃ; Paccuddhareti bhavasāgarapāragāmī, Maggo mahesi guṇasāgarapāragāmī.
如是十种修习门,
循序修习已,能致最上之利益。
久修终证不老不死境,
智者尽舍一切诸杂染。
Iccetaṃ dasavidha bhāvanāvibhāgaṃ, Bhāvetvā paramahitāvahaṃ kamena; Papponti padamajarāmaraṃ cirāya, Saṃklesaṃ sakalamavassajanti dhīrā.