13. 第十三品
13. Terasamo paricchedo
流出果分别
Nissandaphalavibhāgo
既说“毗钵舍那之流出”,此后;
我将次第宣说诸谛的现观等。
Vipassanāya nissandamiti vuttamito paraṃ; Saccānaṃ paṭivedhādiṃ, pavakkhāmi yathākkamaṃ.
遍知、断除、作证与修习;
于苦等诸谛中,说有四种应作之事。
Pariññā ca pahānañca, sacchikiriyā ca bhāvanā; Iti dukkhādisaccesu, kiccamāhu catubbidhaṃ.
Taṃ sabbaṃ maggakālamhi, karissati tato paraṃ; Paṭipassaddhakiccattā, kataṃ hoti phale kathaṃ.
犹如被截断的多罗树果,已断随眠之根;
五蕴不再堪为颠倒转起之所依。
Chinnatālo phalasseva, chinnānusayamūlakā; Khandhā nālamadhiṭṭhānaṃ, vipallāsapavattiyā.
以全然相违故,四道生起;
烦恼便不再生起,犹如烧焦的种子不出芽。
Accantapaṭipakkhattā, catumaggapavattiyā; Paraṃ klesā na jāyanti, daḍḍhabījaṅkuraṃ yathā.
以出离果的差别,互为缘;
道即是道的修习,或于再生之际亦复如是。
Niyyānaṭṭhavisesena, aññamaññassa paccayo; Maggova maggaṃ bhāveti, jāyamānotha vā puna.
Maggappavattisantāne , bhāvanāti pavuccati; Vattamānena taṃ kiccaṃ, nipphāditamasesato.
如是,三种谛由作用而通达;
正在作证涅槃时,道于同一刹那俱起。
Iti tīṇipi saccāni, kiccato paṭivijjhati; Nibbānaṃ sacchikubbanto, maggo ekakkhaṇe saha.
而此处,由作用的现起,称为通达;
此道成就之,出离而趣入寂静之境。
Kiccappavattito cettha, paṭivedhoti vuccati; Tañca sādheti maggoyaṃ, niyyanto santigocaro.
Pariccajitvā saṅkhāre, maggassārabbha nibbutiṃ, Niyyānameva saccesu, kiccasādhanamīritaṃ.
因为唯有道出离,其余皆是它的助缘;
诸禅那法于入定,诸菩提分于觉悟。
Maggo eva hi niyyāti, sesā tassopakārakā; Appentā jhānadhammā ca, bujjhantā bodhipakkhiyā.
Tasmā tasseva vuṭṭhānaṃ, pakāsenti visesato; Khandhehi ca kilesehi, vimokkhattayato kathaṃ.
然而,不论于何处、以何种方式作意之后,
把握了地法之后,进而再修于观。
Katvānābhinivesaṃ tu, yattha tattha yathā tathā; Bhūmidhammaṃ pariggayha, vipassitvā tato paraṃ.
若从何处出起,皆以无常而出起;
以殊胜的信根,成为胜解多者。
Yato kutoci vuṭṭhānaṃ, yadi hoti aniccato; Hutvādhimokkhabahulo, saddhindriyavisesato.
以无相解脱为出离者,是有情;
初阶为信随行者,中阶为信解脱者。
Animittavimokkhena, niyyanto sattapuggalo; Saddhānusārī paṭhame, majjhe saddhāvimuttako.
最终,如来称说此人为“慧解脱者”;
见诸行是苦而从中出起,此人即是。
Ante paññāvimuttoti, tamīrenti tathāgatā; Saṅkhāre dukkhato disvā, vuṭṭhahanto sa puggalo.
Passaddhibahulo hutvā, samādhindriyalābhato; Tathevāppaṇihitena, niyyanto tividho bhave.
从无我出起,由多修明觉故;
由此以空解脱导引,以慧根为最胜。
Anattato vuṭṭhahitvā, vedabāhulyayogato; Suññatenātha niyyanto, paññindriyavisesato.
先是随法行者,次则是见至者;
最后而立慧解脱者,智者们亦阐明这两条道路。
Dhammānusārī paṭhame, diṭṭhippatto tato paraṃ; Ante paññāvimuttoti, tampi dīpenti paṇḍitā.
由不动安止定所起的殊胜名身
亲证涅槃已,中间有六种身证者。
Āneñjapādakajjhāna-nāmakāyavisesato ; Sacchikatvāna nibbānaṃ, majjhe cha kāyasakkhino.
由无色界道与不动道,及由色界道
解脱者即俱分解脱的阿罗汉。
Arūpato ca maggena, āneñjena ca rūpato; Vimutto ubhatobhāga-vimutto arahā bhave.
成为三解脱门,由此成就出起;
观又能成就七种补特伽罗的差别。
Tivimokkhamukhībhūtā, iti vuṭṭhānasādhikā; Sattapuggalabhedañca, sampādeti vipassanā.
信,依诸法真实本性而得胜解;
于一切所知法,慧能通达。
Adhimuccati saddhā ca, yathāvatthusabhāvato; Ñeyyadhammesu sabbattha, paññā ca paṭivijjhati.
Tasmā saddhā ca paññā ca, vatthunicchayalakkhaṇā; Vatthuppatiṭṭhitā cāyaṃ, tilakkhaṇavipassanā.
因此,以信为重的瑜伽行者,见到粗显之相后,
此后,他对微细的“无我”等法生起胜解。
Tasmā saddhādhuro yogī, disvoḷārikalakkhaṇaṃ; Tato paramanattāti, sukhume adhimuccati.
而对如此胜解的他,或唯仅具信者;
定根等增上者,成为出起之契机。
Tassevamadhimuttassa, saddhā vā pana kevalā; Samādhindriyādhikā ca, vuṭṭhānaghaṭikā bhave.
Thūlalakkhaṇamohāya, paññādhure vipassato; Dhammasabhāvamāhacca, sukhumaṃ paṭivijjhati.
因此,对于以信为轭者,最初有两种出起;
对于信心已随行之人,智慧便得完全圆满。
Tasmā saddhādhurasseva, vuṭṭhānadvayamādito; Ante saddhānugatassa, paññā suparipūrati.
然而,有些阿阇梨却说,那是慧重者的余分;
他们对名为“重任结合”之义,在诸出起中作了阐明。
Paññādhurassa sesanti, keci ācariyā pana; Dhurasaṃsandanaṃ nāma, vuṭṭhānesu vibhāvayuṃ.
Sattakkhattuparamo ca, Kolaṃkolo tathāparo; Ekabījīti tividho, Sotāpanno pavuccati.
此人仅一次还来此世间后,
以斯陀含之名,称为第二果。
Sakiṃdeva imaṃ lokaṃ, āgantvā puna puggalo; Sakadāgāmināmena, dutiyopi pakāsito.
中般涅槃者,及生般涅槃者;
无行般涅槃者、有行般涅槃者、上流般涅槃者,总此五种。
Antarāparinibbāyī , upahaccāparo tathā; Asaṅkhāraṃ sasaṅkhāraṃ, uddhaṃsototi pañcadhā.
Anāgāmī ca tatiyo, catuttho arahāti ca; Itthaṃ phalaṭṭhā cattāro, maggaṭṭhā ca tatopare.
Bhāvanāpariyāyena , paṭivedhānurūpato; Cattāro ca yugā honti, aṭṭha cāriyapuggalā.
以最初道,于一切处断除见与疑;
其余导向恶趣的恶业亦被断除。
Diṭṭhikaṅkhā pahīyanti, ādimaggena sabbathā; Apāyagamanīyampi, pāpamaññaṃ pahīyati.
以一来道,粗烦恼如是灭尽;
以不来道,一切欲垢皆已断除。
Sakadāgāmimaggena, khīyantoḷārikā tathā; Anāgāmikamaggena, kāmadosāva sabbathā.
Arahattena sabbepi, klesā khīyanti sabbathā; Klesahāni yathāyoga-miti ñeyyā vibhāvinā.
四无碍解:于义、于法、于词、于辩——
于辩才中,智者宣说差别智。
Paṭisambhidā catasso, atthe dhamme niruttiyaṃ; Paṭibhāne ca bhāsanti, ñāṇaṃ bhedagataṃ budhā.
因、果与涅槃,及另一所说之义;
以及所作,此五种以‘义’之名而说。
Hetupphalañca nibbānaṃ, bhāsitattho tathāparo; Pākākriyāti pañcete, atthanāmena bhāsitā.
因、圣道,以及另一种所说;
善与不善,这五种法已得阐明。
Hetu cāriyamaggo ca, bhāsitañca tathāparaṃ; Kusalākusalañceti, pañca dhammo pakāsito.
如是,于此十种差别中,义与法相应开示;
凡是依自性而有的表达,即被称为‘词源’。
Tatthevaṃ dasadhā bhede, atthadhamme yathārahaṃ; Yo vohāro sabhāvena, sā niruttīti sammatā.
依各自的行境、作用等差别而区分,于诸处,
正在转起的那种智,即称为无碍解。
Taṃtaṃgocarakiccādi-bhedabhinnaṃ tahiṃ tahiṃ; Pavattamānaṃ yaṃ ñāṇaṃ, paṭibhānaṃ tamīritaṃ.
前世的修行与多闻,
地方语言与圣典
遍问与证得
依止与善友具足
Pubbayogo bāhussaccaṃ, Desabhāsā tathāgamo; Paripucchā cādhigamo, Nissayo mittasampadā.
如是获得这些亲依止后,无碍解便生起;
或在无学地,或在有学地。
Iccūpanissayaṃ laddhā, bhijjati paṭisambhidā; Asekkhabhūmiyaṃ vātha, sekkhabhūmiyameva vā.
由忆持、由圣典,亦由所缘;
智者开显名之生起,及果之三种。
Sarassato āgamato, tathālambaṇatopi ca; Nāmuppattiṃ pakāsenti, phalassa tividhaṃ budhā.
Tidhā tato samāpatti, sotāpattiphalādikā; Suññatā cānimittā ca, tathāppaṇihitāti ca.
若欲依前述方法证入者,
对于观照诸行的人,自证其果。
Tañca vuttanayeneva, samāpajjitumicchato; Vipassantassa saṅkhāre, phalamappeti attano.
然而,证得色界与无色界定者,能入灭尽定;
阿那含与阿拉汉各依其方式而入。
Nirodhaṃ tu samāpattiṃ, rūpārūpassa lābhako; Samāpajjatānāgāmī, arahā ca yathā tathā.
依序进入色界定与无色界定后,
出定后,便于那些诸行处一一观照。
Rūpārūpasamāpattiṃ, samāpajja yathākkamaṃ; Vuṭṭhahitvā vipassanto, tattha tattheva saṅkhate.
Yuganandhaṃ pavattetvā, samathañca vipassanaṃ; Yāvākiñcaññāyatana-mitthaṃ patvā tato paraṃ.
于所应决意之事已作决意,并如理作意之后,
贤者证入道果等至。
Adhiṭṭheyyamadhiṭṭhāya, katvābhogaṃ yathārahaṃ; Maggārūpasamāpattiṃ, samāpajjati paṇḍito.
从那时起,在两个心生起之后,他触及灭尽;
他如此心意不显现,故称为灭尽。
Tato nirodhaṃ phusati, cittuppādadvayā paraṃ; Tassevaṃ manasābhāvo, nirodhoti pavuccati.
其出定被阐明为果心生起;
从此截断有分之后,智者便省察。
Phalacittasamuppādā, vuṭṭhānaṃ tassa dīpitaṃ; Tato bhavaṅgaṃ chetvāna, paccavekkhati buddhimā.
如此,具足众多功德、殊胜的慧修习,
有智的瑜伽者,若希求自利,应当修习。
Iccānekaguṇādhāraṃ, paññābhāvanamuttamaṃ; Bhāveyya matimā yogī, patthento hitamattano.
如此,善成就此戒清净、心清净与
慧清净,令其得以成就;
已证正觉,离诸忧苦,
恒久护持最上安稳。
Itthaṃ susampāditasīlacitta- Paññāvisuddhī paṭipādayantā; Patvāna sambodhimapetasokā, Pālenti sotthiṃ paramaṃ cirāya.
他们已达最上,极生喜悦,
洗净烦恼垢秽的大仙们;
因具足极纯净之功德,
为世间最上应供者。
Te pattipattā paramappatītā, Pakkhālitaklesamalā mahesī; Accantavodātaguṇoditattā, Lokassa hontuttamadakkhiṇeyyā.
至此,最初所承诺的“我当宣说”,
这部《名色分别》,我已圆满完成。
Ettāvatā paṭiññāto, pavakkhāmīti ādito; Nāmarūpaparicchedo, pariniṭṭhāpito mayā.
所分别者恰为十三品,以及七颂余;
《名色分别》中,诸诵分已阐明。
Teraseva paricchedā, vibhattā satta sādhikā; Nāmarūpaparicchede, bhāṇavārā pakāsitā.
阿毗达摩胜义、止与观,
各各分别——此中,当知有三种分判。
Abhidhammaparamatthā, samatho ca vipassanā; Visuṃ visuṃ vibhattāti, vibhāgettha tidhā matā.
彼明与解脱,存于智者心中;
于此教法中,为寻求者所喜爱而安住。
Soyaṃ vijjāvimokkhā ca, hadayesu vibhāvinaṃ; Vallabhattamadhiṭṭhāya, sāsanettha gavesinaṃ.
智者如日光,驱散心中黑暗,
愿于正法宝藏中,长久示现光明。
Manogatatamuddhaṃsī, raviraṃsīva paṇḍito; Dassetu ciramālokaṃ, saddhammaratanālaye.
Paṇḍiccaṃ paramatthesu, pāṭavaṃ paṭipattiyaṃ; Patthayantena bhikkhūna-mitthaṃ sugatasāsane.
此《名色分别》,不混杂、不紊乱;
为利益而行者之所行,我所成就之善业。
Nāmarūpapariccheda-masaṃkiṇṇamanākulaṃ; Kubbatā hitakāmena, sukatena katena me.
如大须弥山般的殿堂,以大塔为庄严;
大寺之中,有攀爬大菩提树的盛大庆典。
Mahāmerunibhaṃ gehaṃ, mahācetiyabhūsitaṃ; Mahāvihāramāruḷha-mahābodhimahussavaṃ.
长久为苦行者所居,足以庄严无比;
是楞伽岛的庄严,离诸垢秽之处。
Alaṅkātuṃ pahontālaṃ, cirakālaṃ tapodhanā; Laṅkādīpassalaṅkāraṃ, kalaṅkāpagatālayaṃ.
《名色分别》
愿无障难,如是
此于世间已圆满
意乐圆满,贤善成就。
Nāmarūpaparicchedo, Antarāyaṃ vinā yathā; Niṭṭhitoyaṃ tathā loke, Niṭṭhantajjhāsayā subhā.