第13章
13. Terasamo paricchedo
等流果的分类
Nissandaphalavibhāgo
“观的流出”这样说之后,接下来;
我将按顺序宣说诸谛的领悟等。
Vipassanāya nissandamiti vuttamito paraṃ; Saccānaṃ paṭivedhādiṃ, pavakkhāmi yathākkamaṃ.
遍知、断除、证悟与修习;
对于苦等诸谛,说有四种类应作的事。
Pariññā ca pahānañca, sacchikiriyā ca bhāvanā; Iti dukkhādisaccesu, kiccamāhu catubbidhaṃ.
他将在道时做这一切,之后……
因为作用已经彻底平息,怎么能说在果位上“已作”呢?
Taṃ sabbaṃ maggakālamhi, karissati tato paraṃ; Paṭipassaddhakiccattā, kataṃ hoti phale kathaṃ.
如多罗树被断,于果已无所能;随眠之根已断,
诸蕴不堪作颠倒生起之依止。
Chinnatālo phalasseva, chinnānusayamūlakā; Khandhā nālamadhiṭṭhānaṃ, vipallāsapavattiyā.
因为彻底与四道运转相违,
后来烦恼不再生起,就像烧坏的种子不再发芽。
Accantapaṭipakkhattā, catumaggapavattiyā; Paraṃ klesā na jāyanti, daḍḍhabījaṅkuraṃ yathā.
依出离义之差殊,彼此相互缘;
唯道使道生起,或又于生起时。
Niyyānaṭṭhavisesena, aññamaññassa paccayo; Maggova maggaṃ bhāveti, jāyamānotha vā puna.
道生起的相续,称为修习;
以现前之心,那件事完全得以成办。
Maggappavattisantāne , bhāvanāti pavuccati; Vattamānena taṃ kiccaṃ, nipphāditamasesato.
就这样,道以作用了悟三种谛;
正在亲证涅槃的道,也在同一刹那一起生起。
Iti tīṇipi saccāni, kiccato paṭivijjhati; Nibbānaṃ sacchikubbanto, maggo ekakkhaṇe saha.
在这里,从作用的生起来说,就称为通达。
这条道也成就这一点,正通向寂静之境。
Kiccappavattito cettha, paṭivedhoti vuccati; Tañca sādheti maggoyaṃ, niyyanto santigocaro.
舍诸行已,道缘取涅槃;
诸谛之中,唯出离说为成办所作。
Pariccajitvā saṅkhāre, maggassārabbha nibbutiṃ, Niyyānameva saccesu, kiccasādhanamīritaṃ.
唯道本身能导向解脱,其余皆是它的助伴;
倾向于禅那诸法者,及觉悟菩提分法者。
Maggo eva hi niyyāti, sesā tassopakārakā; Appentā jhānadhammā ca, bujjhantā bodhipakkhiyā.
因此,正是这个出起被特别说明。
如何通过三种解脱,从诸蕴和诸烦恼中解脱出来?
Tasmā tasseva vuṭṭhānaṃ, pakāsenti visesato; Khandhehi ca kilesehi, vimokkhattayato kathaṃ.
无论何处、以何方式,倾注契入之后;
把握地法,更进而修观。
Katvānābhinivesaṃ tu, yattha tattha yathā tathā; Bhūmidhammaṃ pariggayha, vipassitvā tato paraṃ.
从任何一处出起,若以无常(观)而出起;
成为胜解增盛者,皆由信根殊胜故。
Yato kutoci vuṭṭhānaṃ, yadi hoti aniccato; Hutvādhimokkhabahulo, saddhindriyavisesato.
以无相解脱而得出离者,乃七种补特伽罗;
随信行者居其初,信解脱者居其中。
Animittavimokkhena, niyyanto sattapuggalo; Saddhānusārī paṭhame, majjhe saddhāvimuttako.
在最后(终位)中,诸如来称说他是慧解脱者;
他看见诸行是苦,就从诸行中出离,这个人就是这样。
Ante paññāvimuttoti, tamīrenti tathāgatā; Saṅkhāre dukkhato disvā, vuṭṭhahanto sa puggalo.
成为轻安增上者,获得定根;
同样以无愿,三种成为解脱者。
Passaddhibahulo hutvā, samādhindriyalābhato; Tathevāppaṇihitena, niyyanto tividho bhave.
从无我观中出来,因为多修明觉的缘故;
于是以空性引导而出,因为慧根殊胜的缘故。
Anattato vuṭṭhahitvā, vedabāhulyayogato; Suññatenātha niyyanto, paññindriyavisesato.
第一位是随法行者,其次是见至者;
智者们在最后也说明了慧解脱者。
Dhammānusārī paṭhame, diṭṭhippatto tato paraṃ; Ante paññāvimuttoti, tampi dīpenti paṇḍitā.
以不动为足处之禅那,名身殊胜,
亲证涅槃;此中有六,是身证者。
Āneñjapādakajjhāna-nāmakāyavisesato ; Sacchikatvāna nibbānaṃ, majjhe cha kāyasakkhino.
以圣道从无色解脱,以不动定从色解脱;
俱分解脱者,是阿拉汉。
Arūpato ca maggena, āneñjena ca rūpato; Vimutto ubhatobhāga-vimutto arahā bhave.
以三种解脱门为面貌,由此成为能成就出起(之道)。
观能成就七种人的差别。
Tivimokkhamukhībhūtā, iti vuṭṭhānasādhikā; Sattapuggalabhedañca, sampādeti vipassanā.
信以如实存在之理而决意信解;
慧在一切所知法上都能洞察通达。
Adhimuccati saddhā ca, yathāvatthusabhāvato; Ñeyyadhammesu sabbattha, paññā ca paṭivijjhati.
因此,信与慧都以抉择所缘为特征。
这三相观照是依于所缘而建立的。
Tasmā saddhā ca paññā ca, vatthunicchayalakkhaṇā; Vatthuppatiṭṭhitā cāyaṃ, tilakkhaṇavipassanā.
因此,以信为重的瑜伽行者,见到粗显的特征后,
从此以后,他对微细的无我生起信解。
Tasmā saddhādhuro yogī, disvoḷārikalakkhaṇaṃ; Tato paramanattāti, sukhume adhimuccati.
对这样胜解的人,或者仅仅只有信的人;
具有定根增上者,是出起的准备。
Tassevamadhimuttassa, saddhā vā pana kevalā; Samādhindriyādhikā ca, vuṭṭhānaghaṭikā bhave.
以智慧为职责的观照者,为了断除粗相之痴;
把握到法的自性之后,就能洞察到微细的层面。
Thūlalakkhaṇamohāya, paññādhure vipassato; Dhammasabhāvamāhacca, sukhumaṃ paṭivijjhati.
所以,对于以信为首要的人来说,从一开始就有两种出离。
对以信为先导的人来说,慧最终会得到充分圆满。
Tasmā saddhādhurasseva, vuṭṭhānadvayamādito; Ante saddhānugatassa, paññā suparipūrati.
有些阿阇梨则说,那是慧担者的其余;
又于诸出起处,阐扬名为“担相合”者。
Paññādhurassa sesanti, keci ācariyā pana; Dhurasaṃsandanaṃ nāma, vuṭṭhānesu vibhāvayuṃ.
最多七次投生的人,
家家者,以及同样另一类。
入流者称为三种:
一种子者等。
Sattakkhattuparamo ca, Kolaṃkolo tathāparo; Ekabījīti tividho, Sotāpanno pavuccati.
这个人只再来一次这个世间之后,
以一来果之名,第二果也被宣说。
Sakiṃdeva imaṃ lokaṃ, āgantvā puna puggalo; Sakadāgāmināmena, dutiyopi pakāsito.
中般涅槃者,以及生般涅槃者,同样地。
无行般涅槃、有行般涅槃、上流般涅槃,一共五种。
Antarāparinibbāyī , upahaccāparo tathā; Asaṅkhāraṃ sasaṅkhāraṃ, uddhaṃsototi pañcadhā.
不来者(阿那含)是第三,阿拉汉是第四;
如是,住果位的有四种,住道位的在这之后。
Anāgāmī ca tatiyo, catuttho arahāti ca; Itthaṃ phalaṭṭhā cattāro, maggaṭṭhā ca tatopare.
依修习之门类,随通达而相应,
有四种双、八种圣补特伽罗。
Bhāvanāpariyāyena , paṭivedhānurūpato; Cattāro ca yugā honti, aṭṭha cāriyapuggalā.
以最初的道,彻底断除见与疑。
其他导向恶趣的恶业也被断除。
Diṭṭhikaṅkhā pahīyanti, ādimaggena sabbathā; Apāyagamanīyampi, pāpamaññaṃ pahīyati.
以一来道,粗重的烦恼同样被灭尽;
以不来道,一切欲与嗔彻底断除。
Sakadāgāmimaggena, khīyantoḷārikā tathā; Anāgāmikamaggena, kāmadosāva sabbathā.
通过阿拉汉果,一切烦恼都彻底灭尽。
智者应当明白,烦恼的断除是如其本性的。
Arahattena sabbepi, klesā khīyanti sabbathā; Klesahāni yathāyoga-miti ñeyyā vibhāvinā.
四种无碍解:义无碍解、法无碍解、词无碍解。
智者也在辩才无碍解中宣说种种不同的智。
Paṭisambhidā catasso, atthe dhamme niruttiyaṃ; Paṭibhāne ca bhāsanti, ñāṇaṃ bhedagataṃ budhā.
因与果、涅槃、所说之义,以及异熟与唯作;
此五者以“义”之名而宣说。
Hetupphalañca nibbānaṃ, bhāsitattho tathāparo; Pākākriyāti pañcete, atthanāmena bhāsitā.
因、圣道,以及如是所说其余;
善与不善,此五种法已开示。
Hetu cāriyamaggo ca, bhāsitañca tathāparaṃ; Kusalākusalañceti, pañca dhammo pakāsito.
在这里,对于这十种分类,按照各自的含义与法,随宜地……
凡是依其本性而有的言说,就被共许为“词源”。
Tatthevaṃ dasadhā bhede, atthadhamme yathārahaṃ; Yo vohāro sabhāvena, sā niruttīti sammatā.
那为种种行境、作用等差别所区分的智,
随处现起,此即名为辩。
Taṃtaṃgocarakiccādi-bhedabhinnaṃ tahiṃ tahiṃ; Pavattamānaṃ yaṃ ñāṇaṃ, paṭibhānaṃ tamīritaṃ.
前世的行持与广学多闻,
以地方语言的如来
请问与证悟,
依止及善友成就。
Pubbayogo bāhussaccaṃ, Desabhāsā tathāgamo; Paripucchā cādhigamo, Nissayo mittasampadā.
这样得到亲依止之后,无碍解就会破灭;
或者是在无学地,或者就是在有学地。
Iccūpanissayaṃ laddhā, bhijjati paṭisambhidā; Asekkhabhūmiyaṃ vātha, sekkhabhūmiyameva vā.
智者依自性、依圣典、亦依所缘,
宣说果之名生共有三种。
Sarassato āgamato, tathālambaṇatopi ca; Nāmuppattiṃ pakāsenti, phalassa tividhaṃ budhā.
此后,以入流果等为首的等至有三种:
空、无相、无愿。
Tidhā tato samāpatti, sotāpattiphalādikā; Suññatā cānimittā ca, tathāppaṇihitāti ca.
想要按照前面所说的方式证入的人,也是同样。
观照诸行的人,会证得属于自己的果。
Tañca vuttanayeneva, samāpajjitumicchato; Vipassantassa saṅkhāre, phalamappeti attano.
得色界无色界定者,入灭尽定;
不还果者与阿拉汉,如其所应而入。
Nirodhaṃ tu samāpattiṃ, rūpārūpassa lābhako; Samāpajjatānāgāmī, arahā ca yathā tathā.
依次进入色界与无色界的定境后,
从定中出来以后,就在那些被造作的法上一一进行观照。
Rūpārūpasamāpattiṃ, samāpajja yathākkamaṃ; Vuṭṭhahitvā vipassanto, tattha tattheva saṅkhate.
让止与观成对地一起运作起来,
一直到达无所有处天后,再往后。
Yuganandhaṃ pavattetvā, samathañca vipassanaṃ; Yāvākiñcaññāyatana-mitthaṃ patvā tato paraṃ.
Adhiṭṭheyyamadhiṭṭhāya, katvābhogaṃ yathārahaṃ; Maggārūpasamāpattiṃ, samāpajjati paṇḍito.
此后,在两种心生起之后,他触及灭尽。
他这样的无心状态,就被称为灭尽。
Tato nirodhaṃ phusati, cittuppādadvayā paraṃ; Tassevaṃ manasābhāvo, nirodhoti pavuccati.
依果心之生起,而说其出定;
智者断有分已,乃作省察。
Phalacittasamuppādā, vuṭṭhānaṃ tassa dīpitaṃ; Tato bhavaṅgaṃ chetvāna, paccavekkhati buddhimā.
这样,承载着种种功德、最殊胜的智慧修习,
有智慧的人欲求自身利益,就应修习。
Iccānekaguṇādhāraṃ, paññābhāvanamuttamaṃ; Bhāveyya matimā yogī, patthento hitamattano.
就这样,戒与心的清净被善加圆满之后,
正在成就慧清净的人,
证得正觉之后,远离了一切忧愁。
他们长久地守护着至高的安稳。
Itthaṃ susampāditasīlacitta- Paññāvisuddhī paṭipādayantā; Patvāna sambodhimapetasokā, Pālenti sotthiṃ paramaṃ cirāya.
彼已证得果位,欢喜无极;
烦恼尘垢涤尽,是诸大仙。
因为彻底纯净的功德已经显现。
他们是世间最上等的应受供养者。
Te pattipattā paramappatītā, Pakkhālitaklesamalā mahesī; Accantavodātaguṇoditattā, Lokassa hontuttamadakkhiṇeyyā.
Ettāvatā paṭiññāto, pavakkhāmīti ādito; Nāmarūpaparicchedo, pariniṭṭhāpito mayā.
十三品之分,复有七品增;
于名色分别,诵分已宣明。
Teraseva paricchedā, vibhattā satta sādhikā; Nāmarūpaparicchede, bhāṇavārā pakāsitā.
阿毗达摩的胜义,以及止与观;
各各分别——这里应当知道有三种分判。
Abhidhammaparamatthā, samatho ca vipassanā; Visuṃ visuṃ vibhattāti, vibhāgettha tidhā matā.
明与解脱,于智者心中朗然显现;
彼等安住所珍爱者,于此即是寻求教法之人。
Soyaṃ vijjāvimokkhā ca, hadayesu vibhāvinaṃ; Vallabhattamadhiṭṭhāya, sāsanettha gavesinaṃ.
智者驱散了心中的黑暗,就像太阳的光芒一样。
愿在正法珍宝的殿堂里,长久地展示光明。
Manogatatamuddhaṃsī, raviraṃsīva paṇḍito; Dassetu ciramālokaṃ, saddhammaratanālaye.
欲求于胜义有慧、于行道有巧的比丘们,
在善逝教法中得利益。
Paṇḍiccaṃ paramatthesu, pāṭavaṃ paṭipattiyaṃ; Patthayantena bhikkhūna-mitthaṃ sugatasāsane.
名色分别,不混杂、不混乱;
我想利益他人,也做了该做的善事。
Nāmarūpapariccheda-masaṃkiṇṇamanākulaṃ; Kubbatā hitakāmena, sukatena katena me.
像大须弥山一样的殿堂,以宏伟的佛塔作为庄严。
在大寺中举行的、与摩诃菩提树有关的盛大庆典。
Mahāmerunibhaṃ gehaṃ, mahācetiyabhūsitaṃ; Mahāvihāramāruḷha-mahābodhimahussavaṃ.
苦行财者久能庄严,
兰卡岛之装饰;离垢无染之居所。
Alaṅkātuṃ pahontālaṃ, cirakālaṃ tapodhanā; Laṅkādīpassalaṅkāraṃ, kalaṅkāpagatālayaṃ.
名色分别
没有障碍,如同。
这样,此者在世间已圆满。
心意已经圆满的善者。
Nāmarūpaparicchedo, Antarāyaṃ vinā yathā; Niṭṭhitoyaṃ tathā loke, Niṭṭhantajjhāsayā subhā.