第11章
11. Ekādasamo paricchedo
紧接在色法之后被指出的,就是最初就已说明的涅槃;
现在,阐明它的方法次第已经到来。
Rūpānantaramuddiṭṭhaṃ , nibbānaṃ yaṃ panādito; Tassidāni anuppatto, vibhāvananayakkamo.
是故,为向彼宣说难行之理,我当尽己之力;
为彼难解者,我今进而开演显明之义。
Tasmāhaṃ tassa dassetuṃ, dukkarassa yathābalaṃ; Dubbodhassa pavakkhāmi, vibhāvanamito paraṃ.
在这里,“涅槃”是指:因为渴爱把种种有和非有编织起来,所以渴爱被称为“编织”(vāna);又因为从这渴爱中脱离出来,所以被称为“涅槃”,也就是不死、无为、至高之乐。正如这样说:“那一切行都止息、一切依着都弃舍、渴爱灭尽、离欲、灭——这就是涅槃。”
Tattha nibbānanti bhavābhavaṃ vinanato vānaṃ vuccati taṇhā, vānato nikkhantattā nibbānanti ca pavuccati amataṃ asaṅkhataṃ paramaṃ sukhaṃ. Vuttaṃ hetaṃ ‘‘yo so sabbasaṅkhārasamatho sabbūpadhipaṭinissaggo taṇhākkhayo virāgo nirodho nibbāna’’nti.
由证得它,一切烦恼即得灭尽;
通达涅槃者说,此即名为涅槃。
Yassa cādhigamā sabba-kilesānaṃ khayo bhave; Nibbānamiti niddiṭṭhaṃ, nibbānakusalena taṃ.
这个涅槃应当被理解为:它的特相是寂静,它的味是不死,或者是息止的味;它的显现方式是无相,或者是出离。
Etaṃ ca nibbānaṃ nāma tayidaṃ santilakkhaṇaṃ, accutirasaṃ, assāsakaraṇarasaṃ vā, animittapaccupaṭṭhānaṃ, nissaraṇapaccupaṭṭhānaṃ vāti veditabbaṃ.
这里有人问:从究竟真实的意义上说,是不是并不存在一个叫涅槃的单一实体,就像外道所说的“我”那样,或者像兔角一样根本找不到?不是这样。因为对于那些用智慧之眼去观察、寻求利益的人来说,通过与之相应的修行,涅槃是可以被证得的。凡是凡夫找不到的,不可以说它“不存在”。那么,法将舍利弗尊者被问到“贤友,什么是涅槃”时,回答“贤友,就是贪的灭尽、嗔的灭尽、痴的灭尽”,他这是把贪等的灭尽本身显示为涅槃。难道涅槃就仅仅是贪等的灭尽吗?不是。为什么呢?因为这样一来,阿拉汉果也会变成仅仅是贪等的灭尽,这个过失就逃不掉了。怎么说呢?在问了涅槃之后紧接着问“贤友,什么是阿拉汉果”时,他同样回答“贤友,就是贪的灭尽、嗔的灭尽、痴的灭尽”,照你的看法,阿拉汉果也会变成仅仅是贪等的灭尽。但这并不合理,因为无上的出世间果心不可能只是贪等的灭尽。所以,不要只抓着文字表面的意思这样说,应该仔细审察这两部经的义理。
Etthāha – na paramatthato nibbānaṃ nāma eko sabhāvo atthi, titthiyānaṃ attā viya, sasavisāṇaṃ viya ca anupalabbhanīyatoti? Na, paññācakkhunā upaparikkhiyamānānaṃ hitagavesīnaṃ yathānurūpāya paṭipattiyā upalabbhanīyato. Yaṃ hi puthujjanā nopalabbhanti, taṃ ‘‘natthī’’ti na vattabbaṃ. Athāyasmatā sāriputtattherena dhammasenāpatinā ‘‘katamaṃ nu kho, āvuso, nibbāna’’nti nibbānaṃ puṭṭhena ‘‘yo kho, āvuso, rāgakkhayo dosakkhayo mohakkhayo’’ti rāgādīnaṃ khayova dassito, tasmā rāgādīnaṃ khayamattameva nibbānanti ce? Taṃ na. Kasmā? Arahattassāpi rāgādīnaṃ khayamattapasaṅgadosāpattito. Kathaṃ? Nibbānaṃ pucchānantarameva ‘‘katamaṃ nu kho, āvuso, arahatta’’nti puṭṭhena ‘‘yo kho, āvuso, rāgakkhayo dosakkhayo mohakkhayo’’ti rāgādīnaṃ khayova vutto, tasmā tava matena arahattaphalassāpi rāgādīnaṃ khayamattatā bhaveyya, na cetaṃ yuttaṃ anuttarassa lokuttaraphalacittassa rāgānaṃ khayamattatāpajjanaṃ, tasmā mā evaṃ byañjanacchāyāya vadesi, ubhinnaṃ pana suttānaṃ attho upaparikkhitabbo.
然而,对于通过证得某种法而使贪等灭尽的人来说,那个法虽然本身并没有灭尽,但因为是贪等灭尽的强力助缘,所以借着“灭尽”这个近似的说法,被称为“贪等的灭尽就是涅槃”。应当知道,这就像说“黄瓜是发烧”“糖是痰”之类的话一样,是借果的名称来称呼。而阿拉汉果则因为是在灭尽的那一刻生起的,所以说它是“灭尽”。如果涅槃仅仅是贪等的灭尽,那么一切愚痴的凡夫也应该成了已证涅槃、已亲证灭尽的人。还有更进一步的问题:涅槃会因此变成有多种的过失。因为这样一来,贪等灭尽有多种多样,涅槃也就变成多种多样;涅槃也会具有有为法的特征;因为具有有为法的特征,就属于有为法的范围;因为属于有为法的范围,涅槃就成了无常、苦。
Yassa pana dhammassādhigamena rāgādīnaṃ khayo hoti, so dhammo rāgādīnaṃ khayassa upanissayattā akkhayopi samāno ‘‘rāgādīnaṃ khayo nibbāna’’nti khayopacārena vutto, ‘‘tipusaṃ jaro guḷo semho’’tiādīsu viya phalūpacārena vuttanti veditabbaṃ. Arahattaṃ pana khayante uppannattā ‘‘khayo’’ti vuttaṃ. Yadi rāgādīnaṃ khayamattaṃ nibbānaṃ bhaveyya, sabbe bālaputhujjanāpi samadhigatanibbānā sacchikatanirodhā bhaveyyuṃ. Kiñca bhiyyo – nibbānassa bahuttādidosāpattito ca. Evañhi sati rāgādikkhayānaṃ bahubhāvato nibbānassāpi bahubhāvo bhaveyya, saṅkhatalakkhaṇañca nibbānaṃ bhaveyya, saṅkhatalakkhaṇattā saṅkhatapariyāpannañca, saṅkhatapariyāpannattā aniccaṃ dukkhaṃ nibbānaṃ bhaveyyāti.
还有进一步的问题:如果灭尽就是涅槃,那么种姓心、遍净心、道心、果心,你说它们以什么为所缘?请说,善贤者!他回答:我说的是贪等的灭尽。那么,贪等是在种姓心等的刹那正在灭尽,还是将要灭尽,还是已经灭尽?他反问:我难道不是说在已经灭尽时才说灭尽吗?善贤者,请仔细思量后再说!如果你说在已经灭尽时才说以灭尽为所缘,那种姓心等以涅槃为所缘就不能成立。为什么呢?因为在种姓心的刹那,贪等将要灭尽;在遍净心的刹那也是如此;在道心的刹那,贪等正在灭尽,而不是已经灭尽;在果心的刹那,贪等才已经灭尽。这样一来,按你的主张,只有果心以灭尽为所缘,其他那些心则不是。那么,你说其他那些心以什么为所缘呢?他肯定找不到所缘,只能无言以对。再者,所谓烦恼的灭尽,是由善士通过相应的修行令其生起的。而涅槃不由任何人造作,也不被生起,所以涅槃是不死、无为。圣弟子了知那非造作的,因此被称为知非造作者。关于这一点也有这样的话:
Kiñca bhiyyo – yadi khayo nibbānaṃ bhaveyya, gotrabhuvodānamaggaphalacittānaṃ kiṃ nu ārammaṇaṃ vadesi, vada bhadramukhāti? Rāgādīnaṃ khayameva vadāmīti. Kiṃ pana rāgādayo gotrabhuādīnaṃ khaṇe khīyanti, udāhu khīyissanti, atha khīṇāti? Kiṃ panettha ‘‘khīṇesveva khayaṃ vadāmī’’ti. Suṭṭhu upadhāretvā vada bhadramukhāti, yadi khīṇesveva khayaṃ vadesi, na gotrabhucittādīnaṃ nibbānārammaṇatā sijjhatīti. Kiṃ kāraṇaṃ? Gotrabhukkhaṇe rāgādayo khīyissanti, tathā vodānakkhaṇe, maggakkhaṇe pana khīyanti, na khīṇā, phalakkhaṇe khīṇā. Evaṃ sante bhavato matena phalameva khayārammaṇaṃ, na itare, itaresaṃ pana kimārammaṇaṃ vadesīti ? Addhā so ārammaṇaṃ apassanto niruttaro bhavissati. Apica kilesakkhayo nāma sappurisehi karīyati, yathānurūpāya paṭipattiyā uppādīyatīti attho. Nibbānaṃ pana na kenaci karīyati na uppādīyati, tasmā nibbānamamatamasaṅkhataṃ. Tamakataṃ jānātīti ariyasāvako ‘‘akataññū’’ti pavuccati. Vuttañcetaṃ –
“无信复不知恩,
斯人截断结生。
再生之机已断,渴爱尽吐无余,
斯人实为至上丈夫。”
‘‘Asaddho akataññū ca, Sandhicchedo ca yo naro; Hatāvakāso vantāso, Sa ve uttamaporiso’’ti.
另外,因为世尊把它说成“出离”,而“出离”正是涅槃的名称。就像世尊所说:“比丘们,有三种法难以通达。哪三种法难以通达?三种出离界。对诸欲来说,它的出离就是离欲;对诸色来说,它的出离就是无色;凡任何已生、有为、缘起之法,它的灭尽就是出离。”如果按这样说,那么主张所说的涅槃不存在,就会有过失:初禅、空无边处等也会因此不存在。所以,把本来不会灭尽的涅槃说成有灭尽的过失,是不合理的。因此,灭尽并不是涅槃。
Apica ‘‘nissaraṇa’’nti bhagavatā vuttattā ca. ‘‘Nissaraṇa’’nti hi nibbānassetaṃ nāmaṃ. Yathāha ‘‘tayo khome, bhikkhave, dhammā duppaṭivijjhā. Katame tayo dhammā duppaṭivijjhā? Tisso nissaraṇadhātuyo. Kāmānametaṃ nissaraṇaṃ, yadidaṃ nekkhammaṃ. Rūpānametaṃ nissaraṇaṃ, yadidaṃ arūpaṃ. Yaṃ kho pana kiñci bhūtaṃ saṅkhataṃ paṭiccasamuppannaṃ, nirodho tassa nissaraṇa’’nti hi vuttaṃ. Evaṃ vuttassa tassa nibbānassa abhāvapattidosato paṭhamajjhānākāsānañcāyatanānampi abhāvo bhaveyya, tasmā ayuttaṃ akkhayassa nibbānassa khayadosāpajjananti, na tu khayo nibbānaṃ.
“世间有出离,我以智慧善巧地触证了它”,以及“比丘们,有未生、未有、未作、无为”——由于法主、如来、正自觉者在许多经典中依胜义如此宣说,所以在这里应当得出结论:“确实存在一种法,名叫涅槃。”再者,在《小论》中举出“哪些法是无量的?”之后说:“不属于世间的四道、四沙门果以及涅槃,这些法是无量的。”既然贪等的灭尽被称为无量,那怎么能成立呢?因此,从胜义上说,确实存在一种法,名叫涅槃,有其自性。然而,那涅槃并不像自性论者所说的自性那样,不像外道所说的我那样,也不像兔角那样根本不存在。
‘‘Atthi nissaraṇaṃ loke, paññāya me suphusita’’nti ca ‘‘atthi, bhikkhave, ajātaṃ abhūtaṃ akataṃ asaṅkhata’’nti ca dhammasāminā tathāgatena sammāsambuddhena anekesu suttantesu paramatthavasena vuttattā ‘‘atthi nibbānaṃ nāma eko dhammo’’ti niṭṭhamettha gantabbaṃ. Apica parittattike ‘‘katame dhammā appamāṇā’’ti padamuddharitvā – ‘‘cattāro maggā apariyāpannā cattāri ca sāmaññaphalāni nibbānañca, ime dhammā appamāṇā’’ti vuttattā rāgādīnaṃ khayassa appamāṇattaṃ kathaṃ yujjati, tasmā paramatthato atthiyeva nibbānaṃ nāma eko sabhāvoti. Taṃ pana pakativādīnaṃ pakati viya, titthiyānaṃ attā viya ca sasavisāṇaṃ viya ca nāvijjamānaṃ.
如果说涅槃仅仅只是概念施设,那也不合理。为什么?因为以涅槃为所缘的心与心所,它们的所缘属于“不可说”这一类。怎么讲?在《小所缘三法》中,先举出“哪些法是以无量为所缘?”这句话,然后说:“不属于三界的四道、四沙门果,这些法是以无量为所缘。”如果这些法是以概念为所缘,那么说它们“以无量为所缘”就说不通了,它们就该归入“不可说所缘”那一类。而经中确实说过:“不可说所缘的法是:色界的第三禅、第四禅,无论善、果报还是唯作;第四禅的果报;空无边处、无所有处,无论善、果报还是唯作——这些法是不可说所缘。”所以,涅槃并不是仅仅只是概念施设。既然涅槃是概念施设这一点不能成立,那就应当承认:涅槃是道与果的所缘缘,因为它没有生起等相状,所以是常;因为它没有色的自性,所以是无色;因为它没有戏论,所以是无戏论——确实存在一个叫做涅槃的法。
Atha paññattimattaṃ nibbānanti ce, tampi ayuttaṃ. Kasmā? Nibbānārammaṇānaṃ cittacetasikānaṃ navattabbārammaṇattā. Kathaṃ? Parittārammaṇattike ca pana ‘‘katame dhammā appamāṇārammaṇā’’ti padamuddharitvā ‘‘cattāro maggā apariyāpannā cattāri ca sāmaññaphalāni , ime dhammā appamāṇārammaṇā’’ti hi vuttaṃ. Yadi panetesaṃ paññattiārammaṇaṃ siyā, appamāṇārammaṇatā na yujjeyya, navattabbārammaṇapakkhaṃ bhajeyyuṃ. ‘‘Navattabbārammaṇā pana rūpāvacarattikacatukkajjhānā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, catutthassa jhānassa vipāko, ākāsānañcāyatanaṃ ākiñcaññāyatanaṃ kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, ime dhammā navattabbārammaṇā’’ti hi vuttaṃ, tasmā na paññattimattaṃ nibbānaṃ. Yasmā ca paṇṇattibhāvo nibbānassa na yujjati, tasmā maggaphalānaṃ ārammaṇapaccayabhūtaṃ uppādādīnamabhāvato niccaṃ, rūpasabhāvābhāvato arūpaṃ, papañcābhāvato nippapañcaṃ nibbānaṃ nāma atthīti upagantabbanti.
彻底无边际、寂静、不死、不坏灭。
殊胜的皈依处,安稳无畏,是庇护,是洞穴,是最终的归宿。
Accantamanantaṃ santaṃ, amataṃ apalokitaṃ; Paṇītaṃ saraṇaṃ khemaṃ, tāṇaṃ leṇaṃ parāyaṇaṃ.
寂静、深妙、真实,苦之灭尽、无漏;
彼岸极难可见,涅槃无可示现。
Sivañca nipuṇaṃ saccaṃ, dukkhakkhayamanāsavaṃ; Sududdasaṃ paraṃ pāraṃ, nibbānamanidassanaṃ.
渴爱灭尽,是恒常的洲岛,没有恼害,没有灾患;
不执着、非色、不死、不灭之境。
Taṇhākkhayaṃ dhuvaṃ dīpaṃ, abyāpajjhamanītikaṃ; Anālayamarūpañca, padamaccutamakkharaṃ.
离贪、灭、解脱与解脱离系;
不过,涅槃就是通过这些名称来宣说的。
Virāgañca nirodhañca, vimutti mokkhameva ca; Imehi pana nāmehi, nibbānaṃ tu kathīyati.
Evañca pana viññāya, nibbānampi ca accutaṃ; Tassa cādhigamūpāyo, kattabbo viññunā sadā.
能让人生起信心与智慧、彻底粉碎愚痴黑暗的如来之教。
如果有人能了知这个能生起智慧、带来清净信心之法;
义理与文辞兼备,极为甜美,令智者惊叹。
他在甚深又精妙的阿毗达摩藏中,达到了究竟的境地。
Saddhābuddhikaraṃ tathāgatamate sammohaviddhaṃsanaṃ, Paññāsambhavasampasādanakaraṃ jānāti yo ce imaṃ; Atthabyañjanasālinaṃ sumadhuraṃ sāraññuvimhāpanaṃ, Gambhīre nipuṇābhidhammapiṭake so yābhiniṭṭhaṃ padaṃ.