十七、小事分别
17. Khuddakavatthuvibhaṅgo
一、单一解说之注释
1. Ekakaniddesavaṇṇanā
843-4“有缘”的意思是:存在性即是缘。即便没有俱生、前生等关系,只要某一法存在时,另一法便随之生起,此法即作为彼法的缘,因此,这里仅以“存在性”作为缘的含义。为了通过遮诠的方式使此缘的含义更加明晰,故说“如同”等。其中,以依止等缘的方式而成为缘,故称为“依止等缘的方式”,而作为缘的眼等则被称为“缘”。关于“同一队伍”,在十八个队伍中,有人这样说:“我们出生于某一队伍,不像其他人那样无名。”他们在此处如此解释其意义。
843-4.Atthipaṭiccaṃnāmāti atthitā paṭiccattho nāma, asatipi sahajātapurejātādibhāve yasmiṃ sati yaṃ hoti, so tassa paccayoti katvā yathā tathā atthitāmattaṃ idha paṭiccatthoti attho. Taṃ pana paṭiccatthaṃ byatirekamukhena pākaṭataraṃ kātuṃ ‘‘yathā’’tiādimāha. Tattha nissayādipaccayabhāvena paṭiccāti vuttanti nissayādipaccayabhāvato paccayabhūtaṃ cakkhādi ‘‘paṭiccā’’ti vuttaṃ. Ekissā seṇiyāti aṭṭhārasasu seṇīsu mayaṃ amukāya seṇiyā jātāmha, na aññe viya appaññātāti evamettha atthaṃ vadanti.
“置于前”的意思是:使其处于首要地位。“积聚之藏”是指被储存安置起来的财富积聚。“权威”是指主宰力。而这种权威在哪些人身上体现,便通过任命者与发号施令者而彰显,因此说“任命的权威、号令的权威”。
Purato karaṇaṃ pamukhabhāvakaraṇaṃ. Nidhānarāsīti nidahitvā ṭhapitadhananicayo. Yasoti issariyaṃ. Taṃ pana yesu vattati, tesu paṭṭhāpakaāṇākaraṇehi pākaṭo hotīti ‘‘paṭṭhāpakamado, āṇākaraṇamado’’ti ca vuttaṃ.
845“以事”,即依出生等转起的原因。
845.Vatthunāti jātiādipavattihetunā.
846“无安住”即于善业中无安住。然而,由于那并非善行的立足处,故说“于善行中无立足处”。应如此连接:以放逸为名的意义有这些同义词。“等”字应视为包含了“语恶行、意恶行、心的放纵、覆藏、恼害”等。“放逸、放逸性等”是显示其意义的;“心的放纵、不令生起放纵”等是显示其同义词的;而文句的同义词是无尽的,如此连接。说“显示四蕴”,以此表明由失念之相生起的四不善蕴即是放逸。
846.Patiṭṭhābhāvoti kusalakammesu patiṭṭhānābhāvo, so pana yasmā kusalakiriyāya ṭhānaṃ na hoti, tasmā ‘‘kusalakaraṇe aṭṭhāna’’nti āha. Pamādasaṅkhātassa atthassa evamādiko pariyāyoti yojanā. Ādi-saddena ‘‘vacīduccarite, manoduccarite cittassa vossaggo, makkho, paḷāso’’ti ca evamādikassa saṅgaho daṭṭhabbo. ‘‘Pamādo pamajjanādī’’tiādiko tadatthappakāsako, ‘‘cittassa vossaggo vossaggānuppādana’’ntiādiko tappariyāyappakāsako byañjanapariyāyo ca apariyantoti sambandho. ‘‘Cattāro khandhe dassetī’’ti iminā sativossaggākārappavattā cattāro akusalakkhandhā pamādoti vadati.
847“无风”者,指成为温和之因的心摄持,这是人的殊胜之处。
847. Anivātavuttitāya hetubhūto cittasampaggaho mānaviseso.
848“更高状态”即是更上。以工具而更上,即是“工具之更上”。以努力而超越他人之行,即是“更上之行”。
848. Uttarabhāvo uttariyaṃ, karaṇena uttariyaṃ karaṇuttariyaṃ, sārambhena parassa kiriyato uttarikiriyā.
849依语法规则,即是将 i 音与 c 音转为 r 音。
849.Neruttikavidhānenāti i-kāracca-kārānañca ra-kāratāpādanena.
“自利”即“自己”,由省略后分而作说明,如同“色有即色,怖军即怖”一样。已取、已得之义即是“自己”,应依语源学的方法,理解其词句之成就。
Attahitaṃ attāti uttarapadalopena niddesamāha yathā ‘‘rūpabhavo rūpaṃ, bhīmaseno bhīmo’’ti ca. Ādinno, patto vā attho attāti niruttinayena padasiddhi veditabbā.
“已印者”,即已被标记。
Mudditassāti aṅkitassa.
850正如大众所了知。所谓“以取等为缘”,即是以柴薪、饮水、衣物等令其圆满的因。
850.Jānantasseva mahājanassa. Upādānādipaccayeti indhanudakacīvarādike pāripūrihetuke.
851所谓“结”,因自己作结,因言说适宜,亦因能解开他结,故成为结。
851.Gaṇṭhikā sayaṃ gaṇṭhikaraṇato. Patirūpavacanato, aññesaṃ gaṇṭhibhedato ca gaṇṭhibhūtā.
852由于内在不可坏,由于完全修习,亦由于善巧修习。
852. Abhejjantaratāya samāsevitatāya suṭṭhu āsevitatāya.
853由于长时间浸润,令其润湿、成为湿润,即因贪而流下,这是它的含义。
853. Cirakālaparibhāvitattena temanakaraṇaṃ allabhāvakaraṇaṃ, lobhavasena avassavananti attho.
既然如此,如何说“被耗尽”?为作说明,故说“被耗尽”等。
Evaṃ sante kathaṃ khīyananti niddesoti āha ‘‘khīyananti cā’’tiādi.
854“衣庄严等”,即指衣庄严、钵庄严、坐卧处庄严这些。现在为结合其差别相而显示,故说“以衣……”等。
854.Cīvaramaṇḍanādīnanti cīvaramaṇḍanā pattamaṇḍanā senāsanamaṇḍanāti imesaṃ. Idāni taṃ visesanabhāvaṃ yojetvā dassetuṃ ‘‘cīvarena hī’’tiādi vuttaṃ.
855855.既无同类,又与同类相违者,便是非同类,亦即对不顺从者生起厌恶。因此说“慢心之僵硬,或对立”。
855. Sabhāgarahito, sabhāgapaṭipakkho vā asabhāgo, ananukūlānaṃ paṭikkūlatā vā. Tenāha ‘‘mānathaddhatā, virodho vā’’ti.
856856.动摇,即由于厌倦而不安住,或心不专注。以及对种种所缘的渴爱。
856.Saṅkampanā ukkaṇṭhanāvasena anavaṭṭhānaṃ, anavadhānaṃ vā. Tassa tassa ārammaṇassa taṇhāyanā.
857857.“身”指名身。当名身不散乱时,色身亦不散乱。
857.Kāyassāti nāmakāyassa. Tasmiñhi avipphārike rūpakāyopi avipphāriko hoti.
860『贪等者』指贪、痴、无惭、无愧、疑等。
860.Rāgādīnanti rāgamohaahirikānottappavicikicchādīnaṃ.
861“为了显示三种诡诈事”——这是句子的连接。其中,“此处”是指《大义释》。依于此《小分别》中所开示的教说法门,而展开了《大义释》的教说,故说“以此巴利语为依止”。
861. Tividhampi kuhanavatthuṃ dassetunti sambandho. Tatthāti mahāniddese. ‘‘Tattha katamā kuhanā lābhasakkārasilokasannissitassā’’tiādinā (vibha. 861) idha khuddakavibhaṅge āgataṃ desanānayaṃ nissāya mahāniddesadesanā pavattāti āha ‘‘nissayabhūtāya imāya pāḷiyā’’ti.
“已消失者”是指末端残缺、正在断灭者。
Antarahitānīti antavikalāni chindantāni.
为了利养、恭敬与名声,怀着被尊崇的意图而示现调伏之相,这便是诡诈,故说“因恶欲而收摄无益的身语躁动,这是诡诈”。那位多怀悚惧、多追悔的人,对自身前后所行皆怀疑虑,审察而住,示现得如同那般,便被称为“过度怀疑者”。
Lābhasakkārasilokahetu sambhāvanādhippāyena saṃyatākāradassanaṃ kohaññanti āha ‘‘pāpicchatāya niratthakakāyavacīvipphandaniggahaṇaṃ koraja’’nti. Yo saṃvegabahulo kukkuccako pubbenāparaṃ attanopi kiriyaṃ parisaṅkanto paccavekkhamāno tiṭṭhati, tādisaṃ viya attānaṃ dassento ‘‘atiparisaṅkito’’ti vutto.
864864. 以称赞为口而行诽谤,即从称赞的立场予以摈弃、向外丢弃,正如说:“啊,您这吝施者,真是大施主呀!”
864. Pasaṃsāmukhena nindananti pasaṃsāvatthuto khipanaṃ bahi chaḍḍanaṃ yathā ‘‘adāyakaṃ aho dānapatī’’ti.
865865. 寻求的行为,是指以微少的利得而去营求大利的勤勉。
865.Gavesanakammanti appakena lābhena mahantassa pariyesanakabyāpāro.
866“莲池”意指美妙。色泽美妙的状态,即是色泽圆满,故说“色泽圆满或色泽之莲池”。
866. Pokkharaṃ vuccati sundaraṃ, vaṇṇassa sundarabhāvo vaṇṇapāripūrī hotīti āha ‘‘vaṇṇapāripūrī vā vaṇṇapokkharatā’’ti.
879于“胜慢等解说”中,即“其中,什么是胜者的‘我胜’慢”等(《分别》869)所解说的九种慢解说。“胜等人”一语,是因该经文中触及了胜等九种人而说。然而在此处,若触及于人,胜人也应被触及。因此说“即使在胜慢的状态下”。“即使在胜慢的状态下”中的“pi”字为牵引词,因为即使在非胜慢的解说中,也触及了人。“任何”即胜等中的任一人。
879.Seyyamānādiniddesesūti ‘‘tattha katamo seyyassa ‘seyyohamasmī’ti māno’’tiādinā (vibha. 869) niddiṭṭhesu navasu mānaniddesesu. ‘‘Seyyādipuggalo’’ti idaṃ tattha pāḷiyaṃ seyyādīnaṃ navannaṃ puggalānaṃ āmaṭṭhattā vuttaṃ. Idha pana puggalāmasane sati seyyapuggalo ca āmasitabbo siyā. Tenevāha ‘‘seyyamānabhāvepī’’ti. Seyyamānabhāvepīti pi-saddo ākaḍḍhako aseyyamānaniddesepi puggalāmasanassa katattā. Yassa kassacīti seyyādīsu yassa kassaci puggalassa.
880“前慢”,即先前已生起的等慢,或卑慢;然经中唯依等慢而说。
880.Purimamānassāti pubbe pavattassa sadisamānassa, hīnamānassa vā, sadisamānavaseneva pana pāḷi āgatā.
881依“兽中豺狼为卑劣,鸟中乌鸦为卑劣”之说,故言“诸鸟类中,乌鸦最为卑劣”。
881. ‘‘Migānaṃ kotthuko anto, pakkhīnaṃ pana vāyaso’’ti (jā. 1.3.135) vacanato āha ‘‘pakkhijātīsu vāyaso anto lāmako’’ti.
882“无欲离染”即是阿拉汉果。
882.Virāganti arahattaṃ.
883与慢俱行的欲,是渴爱之欲。随顺慢的自性,以“我优胜”等方式执取而生起的、与慢俱行的想要之欲,亦名为慢欲。
883.Mānasampayuttacchando taṇhāchando. Mānasabhāvaṃ anugato seyyādito sampaggaṇhanavasena pavatto mānasampayuttakattukamyatāchando vā mānacchando.
884“于此”:指在所应完成的所缘中。“适当的”:即相称的。“松散的”:即放逸的。“紧密的”:即连贯的,或指能阐释二义的。
884.Tatthāti tasmiṃ vilambane nipphādetabbe. Yuttaṃ anucchavikaṃ. Muttaṃ vissaṭṭhaṃ. Siliṭṭhaṃ sahitaṃ, atthadvayavibhāvakaṃ vā.
888“如同悲悯者”:指如同修慈者、如同悲悯者那样作意,故说“具有同喜等”。这是指以慈等相似形式生起的在家人之爱著。因此说“那样的贪染”。“义理相应”:如此,“tatthā”一词的义理也是相应的,因为那种寻是以对他人的悲悯为因、伴随对他人的悲悯的。
888.Anuddayassevāti mettāyantassa viya anukampantassa viya vikappanāti āha ‘‘sahananditādikassā’’ti, mettādipatirūpena pavattagehasitasinehassāti attho. Tenāha ‘‘tādisorāgo’’ti. Attho yujjatīti evampi ‘‘tatthā’’ti pāḷipadassa attho yujjati. Parānuddayatāhetuko hi parānuddayatāsahito so vitakkoti.
890世人大多因欲乐圆满而受到尊敬,故说“他所希求的正是无被轻慢的意义与欲乐”。
890. Kāmaguṇapāripūriyā yebhuyyena loko sambhāvetīti āha ‘‘anavaññattatthameva kāmaguṇe ca patthetī’’ti.
二法释义注释
2. Dukaniddesavaṇṇanā
891“结缚”:即取嗔怒相而系缚、结合。因为怨恨犹如以嗔恨事系缚心,因此,即使心转向他处转起,若怨恨未被觉知,心仍依附于嗔恨事。
891.Bandhatīti kujjhanākāraṃ bandhati ghaṭeti. Upanāho hi āghātavatthunā cittaṃ bandhanto viya hoti, yato aññathā pavattitvāpi avidite upanāhe āghātavatthusannissitova hoti.
892“以牙咬断”者,其义趣为:如以牙咬断,除去一部分而保留一部分。
892.Dantehichinditvāti dantehi chinditvā viya ekadesaṃ apanetvā ekadesaṃ gahetvāti adhippāyo.
894“造作过失”:即造作违犯。“覆藏”:即覆藏自己所造的过失。“截断”:因不承认所造违犯的行为而予以遮断;以截断的方式覆藏,称为“截断覆藏”。
894.Accayaṃ katvāti vītikkamaṃ katvā. Paṭicchādaneti attanā katassa accayassa paṭicchādane. Vocchindanaṃ vītikkamakiriyāya appaṭijānavasena upacchindanaṃ, vocchindanena chādanā vocchindanachādanā.
“欺诈”一词在世间通用于不善的言语,故说:“凡不正直语者,即是欺诈。”为显示欺诈者如同夜叉、猪一般,说“无法知晓是腹部还是背部”,或应视其如同幻术一般。
Asammābhāsane saṭha-saddo loke niruḷhoti āha ‘‘yo na sammā bhāsati, so saṭho’’ti. Saṭhassa yakkhasūkarasadisataṃ dassento ‘‘kucchi vā piṭhi vā jānituṃ na sakkā’’ti āha, indajālasadiso vā eso daṭṭhabbo.
凡是心志已完全败坏的人,仅以身行和语行的假象,把自己装成具足者,欺诳世间,将并非如此的说成那样。因此说:“由此,这种谄曲应视为比幻术更强大的欺诳。”因为幻术只是覆藏存在的过失。“由此”:即因为是更强大的欺诳。因为在《坚固经》中说“已遍计”。
Yo sabbathā vipannajjhāsayopi samāno kāyavacībhedamattena attānaṃ sampannaṃ viya dassetvā lokaṃ vañcento aññathā santaṃ aññathā pavedeti. Tenāha ‘‘tenetaṃ sāṭheyyaṃ māyāto balavatarā vañcanāti daṭṭhabba’’nti. Santadosapaṭicchādanameva hi māyā. Tenevāti balavataravañcanābhāveneva. Daḷhakerāṭiyañhi ‘‘parikkhatatā’’ti vuttaṃ.
908“即使于无有时”:以“pi”字显示“何况于有时”。因为虽然凡夫及某些有学,依其相应,由我执等资助的色贪等结缚作用得以成就,然而对于另一些,即使没有这些,由于任何烦恼皆未被镇伏,欲有于一切时皆未解脱,成为内执的殊胜缘,故称为“内”;由于无此,在称为“外”的色有、无色有中,纯粹成就结缚作用而转起,因此色界、无色界众生以外结为因,故称为“外结”。这是说明此义:“有身见等……结缚之名”。
908.Abhāvepīti pi-saddena ‘‘ko pana vādo bhāve’’ti dasseti. Yadipi hi puthujjanānaṃ, ekaccānañca sekkhānaṃ yathārahaṃ attābhinivesādīhi katūpakāraṃ rūparāgādisaṃyojanakiccaṃ sādheti, ekaccānaṃ pana vinā eva tehīti kassacipi kilesassa avikkhambhitattā kathañcipi avimutto kāmabhavo ajjhattaggahaṇassa visesapaccayoti ‘‘ajjhatta’’nti vuccati, tadabhāvato ‘‘bahiddhā’’ti laddhavohāre rūpārūpabhave kevalampi saṃyojanakiccaṃ sādhentaṃ pavattatīti, tato eva rūpārūpāvacarasattānaṃ bahiddhāsaṃyojanabhāvahetajātanti ca ‘‘bahiddhāsaṃyojana’’nti vuccatīti imamatthamāha ‘‘sakkāyadiṭṭhādīnaṃ…pe… yojanaṃ nāmā’’ti.
三法解说注释
3. Tikaniddesavaṇṇanā
909如同由无明、有、爱一样,由与嫉妒、悭吝、忧恼等为伴的嗔,也能造作有行,故说“不善根即是轮转之根”。因此说“以三……所说”。
909. Avijjābhavataṇhāhi viya issāmacchariyadomanassādisahāyabhūtena dosenapi bhavābhisaṅkharaṇaṃ hotīti ‘‘akusalamūlāneva vaṭṭamūlānī’’ti. Tenāha ‘‘tīhi…pe… kathito’’ti.
919色界、无色界的异熟,其性寂静、殊胜,最为广大,因此这里说它为殊胜的‘有贪’。
919. Rūpārūpāvacaravipākānaṃ santapaṇītabhāvena uḷāratamattā tattha sātisayo bhavarāgo vutto.
920‘依慢安立’:即依慢心、以‘我胜’、‘我劣’等方式安立自我。‘安立’,意为放置或执取。
920.Mānena ṭhapanāti mānena seyyādivasena attano ṭhapanā. Ṭhapanāti ca dahanā, paggaṇhanā vā.
921‘瞋恚相应’是指与瞋恚相应。
921.Taṃsampayuttāti dosasampayuttā.
922“他们色身的差别”:指那些命者色身的不同特征;或者指听闻如是说者之描述而得知。“遍满”:遍满一切世间,或遍满整个身体。“圆”:即圆如极微之量。句首的“等”字,还含摄“拇指量”“寿量”等义。
922.Tesaṃ vaṇṇabhedanti tesaṃ jīvānaṃ vaṇṇavisesaṃ, tesaṃ vā tathā kathentānaṃ sutvā. Byāpīti sakalalokabyāpī, sakalasarīrabyāpī vā. Parimaṇḍaloti paramāṇuppamāṇo hutvā parimaṇḍalo. Ādi-saddena aṅguṭṭhappamāṇo vayappamāṇotiādikaṃ saṅgaṇhāti.
923“时节变化所生”:即由寒等时节转变而生起。“加害所生”:由自己或他人的同类加害所产生。“不平等受用所生”:即由久坐、久站等,对身体的受用不均衡所生起。“集合所生”:即从积集起始,各各以不平等的形态,由三种过患(三毒)的和合所生起。“业所等起”:即不由时节变化等,唯从业等起。然而,所谓胆汁、痰、风所等起,是就胆汁等的增盛而说。因为一切疾病,三毒为近因,若无三毒的扰乱则无疾病。业是主因,唯在其已作之机缘成熟时生起,其他则应视为其助因。那些主张“宿作因”论者对此加以反驳。“生受业果”亦属宿作因派所摄,因为彼业是过去时的。为表示不赞同,故用“据说”一词:“据说他们反驳生受业果”。
923.Utuvipariṇāmajo sītādiutuviparivattajāto. Opakkamiko attano, parassa vā tādisaupakkamanibbatto. Visamaparihārajo cirāsanaciraṭṭhānādinā kāyassa visamapariharaṇato jāto. Sannipātajo sañcayato paṭṭhāya paccekaṃ visamākārato dosattayasamodhānato jāto. Kammasamuṭṭhāno utuvipariṇāmādīhi vinā kammato samuṭṭhito. Pittasemhavātasamuṭṭhānā pana pittādīnaṃ adhikabhāveneva vuttā. Sabbassāpi hi rogassa dosattayaṃ āsannakāraṇaṃ dosappakopena vinā abhāvato. Kammaṃ padhānakāraṇaṃ katokāse eva tasmiṃ uppajjanato, itaraṃ pana tassa sahakārikāraṇaṃ daṭṭhabbaṃ. Tayidaṃ pubbekatahetuvādino paṭikkhipanti. Upapajjavedanīyaphalampi pubbekatahetukapakkhikameva atītaddhikattā kammassāti arucisūcanatthaṃ kira-saddaggahaṇaṃ karoti ‘‘upapajjavedanīyañca kira paṭikkhipantī’’ti.
924“因能燃烧故”:即以能作贪等十种事火之燃烧,以及地狱火之燃烧的因故。
924.Dāhakāraṇatāyāti rāgādidasavidhaggidāhassa, narakaggidāhassa ca kāraṇatāya.
926“于种种相的自性中”:即于种种不同的烦恼等之因的自性中。
926.Puthunimittasabhāvesūti puthu nānākilesādīnaṃ kāraṇasabhāvesu.
931“加害”:即加害,柔软;由于词根有多义,以其否定而说“不加害”,故说“或不柔软、不加害”。
931. Addanaṃ addā maddavo, anekatthattā dhātūnaṃ tappaṭikkhepena anaddāti āha ‘‘amudutā vā anaddā’’ti.
936因其以不如理作意为因,应知转向具有随顺不善的作用。
936. Ayonisomanasikārahetukattā āvajjanāya akusalānukūlakiccatā daṭṭhabbā.
四法释注
4. Catukkaniddesavaṇṇanā
939“以此词”意为以指示之义而用“如是”一词。“有”本身即是增上,“非有”即是“无有”,正如“无学之法”(《法集论·三法论母》11)所示。在第二种立场中,应知“有与非有”一词乃用以表述圆满与衰损,或增长与减损。
939.Evaṃ-saddenāti nidassanatthena evaṃ-saddenāti adhippāyo. Bhavo eva abhivuddho abhavo yathā ‘‘asekkhā dhammā’’ti (dha. sa. tikamātikā 11). Dutiyasmiṃ pakkhe bhavābhavasaddena sampattivipattiyo, vuddhihāniyo vā vuttāti veditabbā.
“不当行”者,即不合宜的行为、不恰当的举动,这是它的意思。
Agatiyāti ayuttagatiyā, appatirūpakiriyāyāti attho.
“愤怒、苦恼……乃至女人等波浪之怖畏”,这是句义的连接。所谓“对五种欲功德及女人的取着”,即指对五种欲功德的取着,以及对女人的取着。
Kodhūpāyāsa…pe… mātugāmā vā ūmiādibhayanti yojanā. Pañcakāmaguṇamātugāmaggahaṇeti pañcakāmaguṇaggahaṇe, mātugāmaggahaṇe ca.
“自作之苦乐”等见,虽亦为其他持见者所有,但丁跋鲁迦(Timbaruka)持此见而来诣世尊发问,故此见被称为“丁跋鲁迦见”(《相应部》2.18)。因此说:“丁跋鲁迦……乃至……因其来至。”
‘‘Sayaṃkataṃ sukhadukkha’’ntiādikā diṭṭhi yadipi aññesampi diṭṭhigatikānaṃ attheva, timbaruko pana tathādiṭṭhiko bhagavantaṃ upasaṅkamitvā pucchīti sā diṭṭhi ‘‘timbarukadiṭṭhī’’ti (saṃ. ni. 2.18) vuttā. Tenāha ‘‘timbaruko…pe… āgatattā’’ti.
五 五法解说之注释
5. Pañcakaniddesavaṇṇanā
940所谓“来”(āgamana),是指以执取结生(paṭisandhi)的方式而说的意思。
940.Āgamanassa paṭisandhiggahaṇavasenāti adhippāyo.
941“增长”者,即增广之义。“其他方式”者,谓由得利与思择而执取其他方式,为显示此而说“以信、喜好等”。因为随闻而生信,而喜好亦由宿命智而生。以“等”字摄忍辱等。
941.Upacayanatoti vaḍḍhanato. Aññathāti lābhato takkanato ca aññappakāro gahitoti taṃ dassento ‘‘saddhāruciādīhī’’ti āha. Anussavato hi saddahanaṃ, ruccanaṃ pana jātissarañāṇatopi hoti. Ādi-saddena khantiādīnaṃ saṅgaho.
942“以不忍为根本”是说:不忍是这些恶行的根本。恶作、恶说等过失,即是那样的身恶行、语恶行、意恶行。
942. Akkhanti mūlaṃ etesanti akkhantimūlakā. Dukkaṭadubbhāsitatādidosā tādisāni kāyavacīmanoduccaritāni.
943名为“高昂性”的不安息,并非“掉举”的不安息;这是说喜本身扩展性的不实之性。作为不安息之因,即散乱之因。喜之相,即喜的现行相。
943.Udaggatāsaṅkhāto avūpasamo na uddhaccasaṅkhātoti pītiyā eva savipphārikatāsaṅkhātaṃ asantasabhāvaṃ āha. Avūpasamahetubhūtoti vikkhepahetubhūto. Pītiyā ākāroti pītiyā pavattiākāro.
六、六法解说注释
6. Chakkaniddesavaṇṇanā
944“以彼”:因为嗔等即是争论之根本。
944.Tenāti kodhādīnaṃyeva vivādamūlattā.
945“于善法修习之持续”者,指持续地修习善法。
945. Kusalānuyoge sātaccaṃ kusalānuyogasātaccaṃ.
“与众同聚”者,即与众多有情组成的群体聚集一处,与彼共相会合,是名群众之聚集。“某人之”者,指某人的食物、衣服等资具。
Gaṇena sattasamūhena saṅgaṇi sannipatanaṃ yena saddhiṃ, tena saṅgati gaṇasaṅgaṇikā. Kassaci ghāsacchādanādikassa.
946“近伺”者,即趋近所缘而伺察。
946.Upavitakketīti ārammaṇaṃ upecca takketi.
948“无因生论者”,即持如是说者:“我与世间是无因而生的。”
948.Adhiccasamuppannikoti ‘‘adhiccasamuppanno attā ca loko cā’’ti evaṃvādī.
第八 八法解说注释
8. Aṭṭhakaniddesavaṇṇanā
952“以沉没之相”者,即于应作之业不精勤之相。
952.Osīdanākārenāti kattabbakamme anussahanākārena.
958“执著”者,指无想论者依此而说。
958.Te abhinivesā asaññīvādā vadanti etehīti.
九、九法解说注释
9. Navakaniddesavaṇṇanā
960-963“第十之”者,指断除八难(无机会处)的第十种。
960-963.Dasamassāti aṭṭhānaghātassa.
“内”:意指所行境的内在。这是本偈颂的语句。“令完成”:即执取。
Ajjhattanti gocarajjhattaṃ adhippetaṃ. Etassa gāthāvacanassa. Niṭṭhapetvāti abhinivissa.
964其他如触等诸行之有为性,各依其缘而成就。为显示慢的殊胜现行相,故说“我”、“我是”等。“我”:即由邪见所假立的自我。如同慢以执取为作用,爱以我所执为作用,见以常等为作用,虽于现在也有殊胜的现行,但也涉及未来,因此说“将是……乃至……所说”。而“我是”唯于现行时存在,因此在注释书中,依一切句共通的慢而说动摇等性。
964.Aññesaṃ phassādīnaṃ saṅkhatabhāve yathāsakaṃpaccayehi. Yenākārena mānassa sātisayā pavatti, taṃ dassetuṃ ‘‘ahanti, asmīti cā’’ti vuttaṃ. Attanoti diṭṭhigataparikappitassa attano. Yathā mānassa sampaggahavasena, evaṃ taṇhāya mamattavasena, diṭṭhiyā niccādivasena pavatti visesavatī samānepi anāgatakālāmasaneti āha ‘‘bhavissantī…pe… vutto’’ti. ‘‘Ahamasmī’’ti pana pavattamānasseva bhavatīti sabbapadasādhāraṇassa mānasseva vasena iñjitāditā aṭṭhakathāyaṃ vuttā.
十、十法解说注释
10. Dasakaniddesavaṇṇanā
970“思惟”者,是对所说“善巧”一词的义释,即其方便思惟。邪性即有过失之性。其相为痴,即依所述之相而生起的心中的痴。此痴也存在于所说的观察中,也存在于所作之恶中。与增上慢相应的认知,因见凡夫异人而生起,与见相应之心,被执取为似解脱之果,应作如是见。
970.Saṅkappananti ‘‘kusalatā’’ti vuttapadassa atthavacanaṃ. Tassā upāyacintāya. Micchābhāvo sāvajjabhāvo. Tadākāro mohoti yathāvuttākārena pavatte cittuppāde moho. Tassāpi yathāvuttapaccavekkhaṇāyapi yathākatapāpepi. Adhimānasampayuttaṃ sañjānanaṃ pakatipurisantaradassanādivasena pavattaṃ diṭṭhisampayuttacittaṃ phalaṃ viya vimuttanti gahitaṃ daṭṭhabbaṃ.
渴爱行境解说之注释
Taṇhāvicaritaniddesavaṇṇanā
973“不作区别”者,即不作比较,不区分“平等与不平等之比较”这一差别,此由“如是、如此、别样”等语句所显示。
973.Visesaṃakatvāti anupanidhānaṃ, samato ca asamato ca upanidhānanti imaṃ vibhāgaṃ akatvā, yo ‘‘itthaṃ, evaṃ, aññathā’’ti padehi pakāsito.
“差别”者,指“如是、如此、别样”等所说的差别。“见”者,显示与所执之见不相离的渴爱。“以首及首根本”者,即四首与十二首根本。且此处也显示了渴爱自身,这是句子的连接。若见与慢的执著在此也意有所指,因为注释书中说“依渴爱、慢、见而总执故”(《分别论注》973),那为何说“渴爱行境”之语?故说“于见与慢中”等。以其为根本,即渴爱为根本。
Visesassāti ‘‘itthaṃ, evaṃ, aññathā’’ti yathāvuttasseva visesassa. Diṭṭhiyāti diṭṭhiyā gahitāya tadavinābhāvinī taṇhā dassitā. Sīsasīsamūlakehīti catūhi sīsehi, dvādasahi ca sīsamūlakehi. Sayameva ca taṇhā dassitāti yojanā. Yadi diṭṭhimānagāhopi idhādhippeto, yato ‘‘taṇhāmānadiṭṭhivasena samūhagāhato’’ti (vibha. aṭṭha. 973) aṭṭhakathāyaṃ vuttaṃ, kathaṃ ‘‘taṇhāvicaritānī’’ti vacananti āha ‘‘diṭṭhimānesū’’tiādi. Taṃmūlakattāti taṇhāmūlakattā.
974“不弃”即不被抛弃。使成为不弃,为阐明此义而以另一词说:“不弃,令彼为。”散乱,即从组成部分上分解。“不从自我分离”是指:那个由邪见施设的自我,不从它分离而作。
974. Na avakkarīyatīti anavakārī, taṃ anavakāriṃ katvā, taṃ padantarena vibhāvento ‘‘anavakkari, taṃ katvā’’ti āha. Vikkhepanaṃ avayavato vibhāgo. Attato avinibbhujitvāti yvāyaṃ diṭṭhigatikaparikappito attā, tato avisuṃ katvā.
976所谓“取”,是指趋近于外部的色等而生起的渴爱。这是字句的连接。
976. Bahikatāni rūpādīni upagantvā pavattā taṇhā upādāyāti vuttāti yojanā.
对于某位补特伽罗在某一生中,某些渴爱的活动不可能发生,某些则可能,因此说:“这是为了显示某者之可能而说。”
Ekaccassa puggalassa ekasmiṃ attabhāve kassaci taṇhāvicaritassa asambhavo, kassacideva sambhavoti āha ‘‘kassaci sambhavadassanatthaṃ vutta’’nti.