13. 无量分别根本复注
13. Appamaññāvibhaṅgo
13 段
《经分别》的注释
1. Suttantabhājanīyavaṇṇanā
642“于一切处”是就方向、地方来说的无界限遍满;“以一切性而遍一切”是就有情来说的。因此说“为了显示无界限”。这里没有说“如是”这个词或“云”这个词,是因为如果这两个词跟随“以慈俱行之心”一语,成为该语在遍满间隔等方面的依据,那是不合理的,所以没有说;于是再次说“以慈俱行之心”,这就是它的意思。
642.Sabbadhīti disādesodhinā anodhisopharaṇaṃ vuttaṃ, sabbattatāya sabbāvantanti sattodhinā. Tenāha ‘‘anodhiso dassanattha’’nti. Tathā-saddo iti-saddo vā na vuttoti ‘‘mettāsahagatena cetasā’’ti etassa anuvattakaṃ taṃ dvayaṃ tassa pharaṇantarādiṭṭhānaṃ aṭṭhānanti katvā na vuttaṃ, puna ‘‘mettāsahagatena cetasā’’ti vuttanti attho.
643被惭与愧守护的慈不会退失,因为它的近敌——贪和爱着——没有机会生起破坏它。这就是这段话的意思。
643.Hirottappānupālitā mettā na parihāyati āsannasapattassa rāgassa sinehassa ca vipattiyā anuppattitoti adhippāyo.
645“Adhimuñcitvā”(胜解)的意思是:好好地伸展出去。为了说明这一点,就说“以增上的状态”等话;或者,是以强有力的胜解而胜解。
645.Adhimuñcitvāti suṭṭhu pasāretvāti attho. Taṃ dassento ‘‘adhikabhāvenā’’tiādimāha, balavatā vā adhimokkhena adhimuccitvā.
648这里所说的“如前已说”,意思是:这些词——“以一切、以一切方式、以一切”——的含义,在《禅分别》中已经解释过了,即“以一切修学的受持而修学一切修学,以一切应当修学的行相而修学一切修学”。但在这里,则可以这样理解:以一切界限、以与自身平等、以与一切有情相联结,而遍满一切世界;又以一切界限、方向等遍满的行相,而遍满一切世界。
648.Heṭṭhā vuttoyevāti ‘‘sabbena sabbaṃ sabbathā sabba’’nti etesaṃ ‘‘sabbena sikkhāsamādānena sabbaṃ sikkhaṃ, sabbena sikkhitabbākārena sabbaṃ sikkha’’nti ca jhānavibhaṅge (vibha. aṭṭha. 516) attho vutto. Idha pana sabbena avadhinā attasamatāya sabbasattayuttatāya ca sabbaṃ lokaṃ, sabbāvadhidisādipharaṇākārehi sabbaṃ lokanti ca attho yujjati.
650以摧破敌对者这一角度来说,就是指以摧破慈等法的近敌和远敌——贪、嗔等——来说。凡是那无量的,他就是无怨,这就是无怨的状态;或者,这就是那个词的含义。
650.Paccatthikavighātavasenāti mettādīnaṃ āsannadūrapaccatthikānaṃ rāgabyāpādādīnaṃ vighātavasena. Yaṃ appamāṇaṃ, so averoti so averabhāvoti ayaṃ vā tassa atthoti.
653地狱等是“趣”,旃陀罗等是“族姓”,得不到食物等是“财富”。“等”这个字还包含了丑陋等。
653. Nirayādi gati, caṇḍālādi kulaṃ, annādīnaṃ alābhitā bhogo. Ādi-saddena dubbaṇṇatādi gahitaṃ.
《经分别》的注释终
3. 提问者注释
3. Pañhapucchakavaṇṇanā
699这里说“于此……等”,是为了表明在这个分别里所说的(无量)只是世间性的,因此把它和蕴分别等区分开来;这并不是承认在其他地方所说的无量是出世间的。
699.Imasmiṃpana…pe… kathitāti iminā imasmiṃ vibhaṅge kathitānaṃ lokiyabhāvameva dassento khandhavibhaṅgādīhi visesetīti na aññattha lokuttarānaṃ appamaññānaṃ kathitatā anuññātā hoti.
问询分注释终
《无量分别》的注释终
