九、神足分别
9. Iddhipādavibhaṅgo
一、经分别注释
1. Suttantabhājanīyavaṇṇanā
431431. 现在,在其后的神足分别中,“四”是数量的限定。“神足”在此处:所谓“神”即成就,意为圆满、产生。或者,众生依此而成就、增长、达到殊胜,故也称为“神”。依第一义,神即是足,为神足,意为神的部分。依第二义,神之足为神足;足即安立处,意为证得之方法。因为依此方法,众生达到、证得称为上上殊胜的神,故称为足。如是,当知“四神足”中的含义。
431. Idāni tadanantare iddhipādavibhaṅge cattāroti gaṇanaparicchedo. Iddhipādāti ettha ijjhatīti iddhi, samijjhati nipphajjatīti attho. Ijjhanti vā etāya sattā iddhā vuddhā ukkaṃsagatā hontītipi iddhi. Paṭhamenatthena iddhi eva pādo iddhipādo, iddhikoṭṭhāsoti attho. Dutiyenatthena iddhiyā pādoti iddhipādo; pādoti patiṭṭhā, adhigamupāyoti attho. Tena hi yasmā uparūparivisesasaṅkhātaṃ iddhiṃ pajjanti pāpuṇanti, tasmā pādoti vuccati. Evaṃ tāva ‘‘cattāro iddhipādā’’ti ettha attho veditabbo.
现在,为分别解说它们,开始“于此,比丘”等文。其中,“于此,比丘”指于此教法中的比丘。“具足欲定与勤行”:此处,以欲为因或以欲为增上的定,称为欲定。这是以欲求之欲为增上而证得之定的名称。作为勤的诸行,称为勤行,这是成就四种作用的精进力的名称。“具足”指具备欲定与勤行。“神足”的意思是:依“成就”的同义语,或以成就之义——众生依此而成就、增长、达到殊胜——以此同义语称为“神”的、与近行定等善心相应的欲、定、勤行,作为安立处的足,即其余心、心所的集合。这也符合后面所说“神足,即彼所有之受蕴……乃至……识蕴”。依此方法,其余诸足的含义也当知。正如以欲为增上而获得的定称为欲定,同样,以精进、以心、以观为增上而获得的定,称为观定。
Idāni te bhājetvā dassetuṃ idha bhikkhūtiādi āraddhaṃ. Tattha idha bhikkhūti imasmiṃ sāsane bhikkhu. Chandasamādhipadhānasaṅkhārasamannāgatanti ettha chandahetuko chandādhiko vā samādhi chandasamādhi. Kattukamyatāchandaṃ adhipatiṃ karitvā paṭiladdhasamādhissetaṃ adhivacanaṃ. Padhānabhūtā saṅkhārā padhānasaṅkhārā. Catukiccasādhakassa sammappadhānavīriyassetaṃ adhivacanaṃ. Samannāgatanti chandasamādhinā ca padhānasaṅkhārehi ca upetaṃ. Iddhipādanti nipphattipariyāyena vā ijjhanakaṭṭhena ijjhanti etāya sattā iddhā vuddhā ukkaṃsagatā hontīti iminā vā pariyāyena iddhīti saṅkhaṃ gatānaṃ upacārajjhānādikusalacittasampayuttānaṃ chandasamādhipadhānasaṅkhārānaṃ adhiṭṭhānaṭṭhena pādabhūtaṃ sesacittacetasikarāsinti attho. Yañhi parato ‘‘iddhipādoti tathābhūtassa vedanākkhandho…pe… viññāṇakkhandho’’ti vuttaṃ, taṃ iminā atthena yujjati. Iminā nayena sesesupi attho veditabbo. Yatheva hi chandaṃ adhipatiṃ karitvā paṭiladdhasamādhi chandasamādhīti vutto, evaṃ vīriyaṃ…pe… cittaṃ. Vīmaṃsaṃ adhipatiṃ karitvā paṭiladdhasamādhi vīmaṃsasamādhīti vuccati.
现在,为分别解说“欲定”等词,开始“比丘如何”等文。其中,“若比丘以欲为增上”:若比丘以欲为增上、以欲为先导、以欲为要务、以欲为前导,而获得定、生起定,如此生起的定,即名为欲定。对于“以精进”等,同理。“这些名为勤行”:至此说明了修习欲神足的比丘的、称为勤行之行的、成就四种作用的精进。“他们一切合为一聚”:即将这一切合为一种集合。“入于算数”:即进入此名称之中,应如是了知。
Idāni chandasamādhiādīni padāni bhājetvā dassetuṃ kathañca bhikkhūtiādi āraddhaṃ. Tattha chandañce bhikkhu adhipatiṃ karitvāti yadi bhikkhu chandaṃ adhipatiṃ chandaṃ jeṭṭhakaṃ chandaṃ dhuraṃ chandaṃ pubbaṅgamaṃ katvā samādhiṃ paṭilabhati nibbatteti, evaṃ nibbattito ayaṃ samādhi chandasamādhi nāma vuccatīti attho. Vīriyañcetiādīsupi eseva nayo. Ime vuccanti padhānasaṅkhārāti ettāvatā chandiddhipādaṃ bhāvayamānassa bhikkhuno padhānābhisaṅkhārasaṅkhātacatukiccasādhakaṃ vīriyaṃ kathitaṃ. Tadekajjhaṃ abhisaññūhitvāti taṃ sabbaṃ ekato rāsiṃ katvāti attho. Saṅkhyaṃ gacchatīti etaṃ vohāraṃ gacchatīti veditabbanti attho.
433433. 现在,为了对“欲定勤行”这一词组逐一辨明欲等诸法,便开始解说“其中,什么是欲”等内容。其义浅显易了。
433. Idāni ‘‘chandasamādhipadhānasaṅkhāro’’ti etasmiṃ padasamūhe chandādidhamme bhājetvā dassetuṃ tattha katamo chandotiādi āraddhaṃ. Taṃ uttānatthameva.
“具足”即:具足了名为神足的法聚。“这些法”即:与它们相应的欲等诸法。“神”、“圆成”等,一切皆是表示成就的同义词。虽如此,就“成就”的含义而言,谓之“神”。圆满的神即“圆成”;或者说,此词以加接前缀的方式扩展了词义。成就的状态是“成就”。“圆成”,是以前缀扩展词义的方式而说。依止于自身相续中生起的获得,是“得”。即便退失,再依精进努力而再次获得,即是“复得”;或说此词亦是以前缀扩展词义。获得并达到,即是“证得”。依于不退失而正确到达,即是“圆满获得”。触证,是“获得之触证”。作证,是“获得之作证”。具足,是“获得之具足”,当知。
Upeto hotīti iddhipādasaṅkhāto dhammarāsi upeto hoti. Tesaṃ dhammānanti tesaṃ sampayuttānaṃ chandādidhammānaṃ. Iddhi samiddhītiādīni sabbāni nipphattivevacanāneva. Evaṃ santepi ijjhanakaṭṭhena iddhi. Sampuṇṇā iddhi samiddhi; upasaggena vā padaṃ vaḍḍhitaṃ. Ijjhanākāro ijjhanā. Samijjhanāti upasaggena padaṃ vaḍḍhitaṃ. Attano santāne pātubhāvavasena labhanaṃ lābho. Parihīnānampi vīriyārambhavasena puna lābho paṭilābho; upasaggena vā padaṃ vaḍḍhitaṃ. Pattīti adhigamo. Aparihānavasena sammā pattīti sampatti. Phusanāti paṭilābhaphusanā. Sacchikiriyāti paṭilābhasacchikiriyāva. Upasampadāti paṭilābhaupasampadā evāti veditabbā.
“已然存在者”,意为以那种状态存在的人,即证得那些欲等法之后而安住的人。“受蕴”等语,是将欲等包含在内,从而宣说了四蕴。“那些法”,即那些四无色蕴;或如所说,指欲等三法。“习行”等语,其义已如前文所述。对于其余神足的解说,也当依此方法了知其义理。
Tayābhūtassāti tena ākārena bhūtassa; te chandādidhamme paṭilabhitvā ṭhitassāti attho. Vedanākkhandhotiādīhi chandādayo anto katvā cattāropi khandhā kathitā. Te dhammeti te cattāro arūpakkhandhe; chandādayo vā tayo dhammetipi vuttaṃ. Āsevatītiādīni vuttatthāneva. Sesaiddhipādaniddesesupi imināva nayena attho veditabbo.
至此,说了什么呢?说的是四位比丘所修至顶的业处。一位比丘依止于欲:当以欲求善法之欲成就义利时,他生起‘我将证得出世间法,我于其证得无所负担’之念,以欲为增上、以欲为首、以欲为重任、以欲为先导,证得出世间法。一位依止于精进。一位依止于心,一位依止于慧。当以慧成就义利时,他生起‘我将证得出世间法,我于其证得无所负担’之念,以慧为增上、以慧为首、以慧为重任、以慧为先导,证得出世间法。
Ettāvatā kiṃ kathitanti? Catunnaṃ bhikkhūnaṃ matthakappattaṃ kammaṭṭhānaṃ kathitaṃ. Eko hi bhikkhu chandaṃ avassayati; kattukamyatākusaladhammacchandena atthanipphattiyaṃ sati ‘ahaṃ lokuttaradhammaṃ nibbattessāmi, natthi mayhaṃ etassa nibbattane bhāro’ti chandaṃ jeṭṭhakaṃ chandaṃ dhuraṃ chandaṃ pubbaṅgamaṃ katvā lokuttaradhammaṃ nibbatteti. Eko vīriyaṃ avassayati. Eko cittaṃ, eko paññaṃ avassayati. Paññāya atthanipphattiyaṃ sati ‘ahaṃ lokuttaradhammaṃ nibbattessāmi , natthi mayhaṃ etassa nibbattane bhāro’ti paññaṃ jeṭṭhakaṃ paññaṃ dhuraṃ paññaṃ pubbaṅgamaṃ katvā lokuttaradhammaṃ nibbatteti.
如何呢?譬如四位大臣之子,希求职位而各处活动,一人依靠侍奉,一人依靠勇武,一人依靠出身,一人依靠谋略。如何?其中第一位想:‘若于侍奉中不放逸而成就利益,便可获得此职位’,于是依靠侍奉。第二位想:‘即使侍奉中不放逸,有人于战事临阵时仍不能坚守;然而国王的边境必有叛乱;当边境叛乱时,我将在战车之轭处建功,取悦国王,从而获得此职位’,于是依靠勇武。第三位想:‘即使有勇武,有人仍出身低贱;国王审查出身而授予职位时,便会赐予我’,于是依靠出身。第四位想:‘即使出身高贵,有人仍不堪咨询;当出现需以谋略处理的事务时,我将以此获得此职位’,于是依靠谋略。他们全都依各自所依靠之力获得了职位。
Kathaṃ? Yathā hi catūsu amaccaputtesu ṭhānantaraṃ patthetvā vicarantesu eko upaṭṭhānaṃ avassayi, eko sūrabhāvaṃ, eko jātiṃ, eko mantaṃ. Kathaṃ? Tesu hi paṭhamo ‘upaṭṭhāne appamādakāritāya atthanipphattiyā sati labbhamānaṃ lacchāmetaṃ ṭhānantara’nti upaṭṭhānaṃ avassayi. Dutiyo ‘upaṭṭhāne appamattopi ekacco saṅgāme paccupaṭṭhite saṇṭhātuṃ na sakkoti; avassaṃ kho pana rañño paccanto kuppissati; tasmiṃ kuppite rathadhure kammaṃ katvā rājānaṃ ārādhetvā āharāpessāmetaṃ ṭhānantara’nti sūrabhāvaṃ avassayi. Tatiyo ‘sūrabhāvepi sati ekacco hīnajātiko hoti; jātiṃ sodhetvā ṭhānantaraṃ dadantā mayhaṃ dassantī’ti jātiṃ avassayi. Catuttho ‘jātimāpi eko amantanīyo hoti; mantena kattabbakicce uppanne āharāpessāmetaṃ ṭhānantara’nti mantaṃ avassayi. Te sabbepi attano attano avassayabalena ṭhānantarāni pāpuṇiṃsu.
其中,应知如同依靠侍奉不放逸而获得职位者,以欲为最上、以欲为轭、以欲为先导而证得出世间法者,即如罗吒波罗长老(中部293等)。那位尊者正是以欲为轭而证得出世间法。应知如同以勇武取悦国王而获得职位者,以精进为最上、以精进为轭、以精进为先导而证得出世间法者,即如索那长老(大品243)。那位尊者正是以精进为轭而证得出世间法。
Tattha upaṭṭhāne appamatto hutvā ṭhānantaraṃ patto viya chandaṃ avassāya kattukamyatākusaladhammacchandena atthanibbattiyaṃ sati ‘ahaṃ lokuttaradhammaṃ nibbattessāmi, natthi mayhaṃ etassa nibbattane bhāro’ti chandaṃ jeṭṭhakaṃ chandaṃ dhuraṃ chandaṃ pubbaṅgamaṃ katvā lokuttaradhammanibbattako daṭṭhabbo, raṭṭhapālatthero (ma. ni. 2.293 ādayo) viya. So hi āyasmā chandaṃ dhuraṃ katvā lokuttaradhammaṃ nibbattesi. Sūrabhāvena rājānaṃ ārādhetvā ṭhānantaraṃ patto viya vīriyaṃ jeṭṭhakaṃ vīriyaṃ dhuraṃ vīriyaṃ pubbaṅgamaṃ katvā lokuttaradhammanibbattako daṭṭhabbo, soṇatthero (mahāva. 243) viya. So hi āyasmā vīriyaṃ dhuraṃ katvā lokuttaradhammaṃ nibbattesi.
犹如凭借出身优越而获职位者,若人能以心为最上、以心为轭、以心为先导而证得出世间法,当知他如同桑菩多长老。那位尊者正是以心为轭而证得出世间法。又如依靠谋略而获职位者,若人能以慧为最上、以慧为轭、以慧为先导而证得出世间法,当知他如同摩诃罗阇长老。那位尊者正是以慧为轭而证得出世间法。
Jātisampattiyā ṭhānantaraṃ patto viya cittaṃ jeṭṭhakaṃ cittaṃ dhuraṃ cittaṃ pubbaṅgamaṃ katvā lokuttaradhammanibbattako daṭṭhabbo, sambhūtatthero viya. So hi āyasmā cittaṃ dhuraṃ katvā lokuttaradhammaṃ nibbattesi. Mantaṃ avassāya ṭhānantarappatto viya vīmaṃsaṃ jeṭṭhakaṃ vīmaṃsaṃ dhuraṃ vīmaṃsaṃ pubbaṅgamaṃ katvā lokuttaradhammanibbattako daṭṭhabbo, thero mogharājā viya. So hi āyasmā vīmaṃsaṃ dhuraṃ katvā lokuttaradhammaṃ nibbattesi.
在此,名为‘欲、三摩地、勤行’的三法,既是神通,亦是神足;其余相应的四蕴则唯是神足。名为‘精进、三摩地、勤行’的三法,名为‘心、三摩地、勤行’的三法,名为‘慧、三摩地、勤行’的三法,同样既是神通,亦是神足;其余相应的四蕴唯是神足。以上是据‘不分’而说。
Ettha ca tayo chandasamādhipadhānasaṅkhārasaṅkhātā dhammā iddhīpi honti iddhipādāpi. Sesā pana sampayuttakā cattāro khandhā iddhipādāyeva. Vīriyacittavīmaṃsasamādhipadhānasaṅkhārasaṅkhātāpi tayo dhammā iddhīpi honti iddhipādāpi. Sesā pana sampayuttakā cattāro khandhā iddhipādāyeva. Ayaṃ tāva abhedato kathā.
若依‘区分’而说:则‘欲’称为神通。以欲为轭所修习的四蕴,称为‘欲神足’。‘三摩地’与‘勤行’二法,以行蕴的方式入于欲神足;亦可说‘入于足中’。于此,‘三摩地’称为神通。以三摩地为轭所修习的四蕴,称为‘三摩地神足’。‘欲’与‘勤行’二法,以行蕴的方式入于三摩地神足。于此,‘勤行’称为神通。以勤行为轭所修习的四蕴,称为‘勤行神足’。‘欲’与‘三摩地’二法,以行蕴的方式入于勤行神足。如是,‘精进’、‘心’、‘慧’各各称为神通,各以其为轭所修习的四蕴名为相应神足,余法亦如是入。以上是就‘区分’而说。
Bhedato pana ‘chando’ iddhi nāma. Chandadhurena bhāvitā cattāro khandhā chandiddhipādo nāma. Samādhi padhānasaṅkhāroti dve dhammā saṅkhārakkhandhavasena chandiddhipāde pavisanti; pāde paviṭṭhātipi vattuṃ vaṭṭatiyeva. Tattheva ‘samādhi’ iddhi nāma. Samādhidhurena bhāvitā cattāro khandhā samādhiddhipādo nāma. Chando padhānasaṅkhāroti dve dhammā saṅkhārakkhandhavasena samādhiddhipāde pavisanti; pāde paviṭṭhātipi vattuṃ vaṭṭati eva. Tattheva ‘padhānasaṅkhāro’ iddhi nāma. Padhānasaṅkhārabhāvitā cattāro khandhā padhānasaṅkhāriddhipādo nāma. Chando samādhīti dve dhammā saṅkhārakkhandhavasena padhānasaṅkhāriddhipāde pavisanti; pāde paviṭṭhātipi vattuṃ vaṭṭati eva. Tattheva ‘vīriyaṃ’ iddhi nāma, ‘cittaṃ’ iddhi nāma, ‘vīmaṃsā’ iddhi nāma…pe… pāde paviṭṭhātipi vattuṃ vaṭṭati eva. Ayaṃ bhedato kathā nāma.
此处并无新义,唯是将所取之义加以阐明。如何阐明?欲、定、精勤行这三法,既是神通,也是神足。其余相应的四蕴则仅是神足。因为这三法在成就时,必定与相应的四蕴一同成就,不会相离。而相应的四蕴,依成就之义名为‘神通’,依安立之义名为‘足’。所谓‘神通’或‘神足’,并非其他法的名称,正是相应四蕴的别名。精进、心、慧、定、精勤行等法……正是四蕴的别名。
Ettha pana abhinavaṃ natthi; gahitameva vibhūtadhātukaṃ kataṃ. Kathaṃ? Chando, samādhi, padhānasaṅkhāroti ime tayo dhammā iddhīpi honti iddhipādāpi. Sesā sampayuttakā cattāro khandhā iddhipādāyeva. Ime hi tayo dhammā ijjhamānā sampayuttakehi catūhi khandhehi saddhiṃyeva ijjhanti, na vinā. Sampayuttakā pana cattāro khandhā ijjhanakaṭṭhena iddhi nāma honti, patiṭṭhānaṭṭhena pādo nāma. ‘Iddhī’ti vā ‘iddhipādo’ti vā na aññassa kassaci adhivacanaṃ, sampayuttakānaṃ catunnaṃ khandhānaṃyeva adhivacanaṃ. Vīriyaṃ, cittaṃ, vīmaṃsāsamādhipadhānasaṅkhāroti tayo dhammā…pe… catunnaṃ khandhānaṃyeva adhivacanaṃ.
复次,应知:前分、前分名为神足;证得、证得名为神通。此义应以近行或观照来说明。初禅的遍作即是神足,初禅即是神通。第二、第三、第四禅、空无边处、识无边处、无所有处、非想非非想处的遍作即是神足,非想非非想处即是神通。入流道的观照即是神足,入流道即是神通。一来、不来、阿罗汉道的观照即是神足,阿罗汉道即是神通。亦可以证得来说明:初禅即是神足,第二禅即是神通;第二禅即是神足,第三禅即是神通……不来道即是神足,阿罗汉道即是神通。
Apica pubbabhāgo pubbabhāgo iddhipādo nāma; paṭilābho paṭilābho iddhi nāmāti veditabbo. Ayamattho upacārena vā vipassanāya vā dīpetabbo. Paṭhamajjhānaparikammañhi iddhipādo nāma, paṭhamajjhānaṃ iddhi nāma. Dutiyatatiyacatutthaākāsānañcāyatana, viññāṇañcāyatanaākiñcaññāyatananevasaññānāsaññāyatanaparikammaṃ iddhipādo nāma, nevasaññānāsaññāyatanaṃ iddhi nāma. Sotāpattimaggassa vipassanā iddhipādo nāma, sotāpattimaggo iddhi nāma. Sakadāgāmi, anāgāmi, arahattamaggassa vipassanā iddhipādo nāma, arahattamaggo iddhi nāma. Paṭilābhenāpi dīpetuṃ vaṭṭatiyeva. Paṭhamajjhānañhi iddhipādo nāma, dutiyajjhānaṃ iddhi nāma; dutiyajjhānaṃ iddhipādo nāma, tatiyajjhānaṃ iddhi nāma…pe… anāgāmimaggo iddhipādo nāma, arahattamaggo iddhi nāma.
以何义为神通?以何义为足?即以成就义为神通,以住立义为足。如是,在此处,神通或足并非其他任何法的别名,而正是相应四蕴的别名。然而,如此说后,他们这样说——若导师随后未开示《后小分别》,则可能只是四蕴的别名。但在《后小分别》中,却说“欲即是欲神足,精进即是精进神足,心即是心神足,观即是观神足”。有些人则说“神通名为非已成就,神足为已成就”。驳斥他们之说后,作出定论:“神通与神足皆是已成就、为三相所触恼”。如是,在此《经分别》中,讲述了世间与出世间混合的神足。
Kenaṭṭhena iddhi? Kenaṭṭhena pādoti? Ijjhanakaṭṭheneva iddhi. Patiṭṭhānaṭṭheneva pādo. Evamidhāpi iddhīti vā pādoti vā na aññassa kassaci adhivacanaṃ, sampayuttakānaṃ catunnaṃ khandhānaṃyeva adhivacananti. Evaṃ vutte pana idamāhaṃsu – catunnaṃ khandhānameva adhivacanaṃ bhaveyya, yadi satthā parato uttaracūḷabhājanīyaṃ nāma na āhareyya. Uttaracūḷabhājanīye pana ‘‘chandoyeva chandiddhipādo, vīriyameva, cittameva, vīmaṃsāva vīmaṃsiddhipādo’’ti kathitaṃ. Keci pana ‘‘iddhi nāma anipphannā, iddhipādo nipphanno’’ti vadiṃsu. Tesaṃ vacanaṃ paṭikkhipitvā iddhīpi iddhipādopi ‘nipphanno tilakkhaṇabbhāhato’ti sanniṭṭhānaṃ kataṃ. Iti imasmiṃ suttantabhājanīye lokiyalokuttaramissakā iddhipādā kathitāti.
二、阿毗达摩分别释义
2. Abhidhammabhājanīyavaṇṇanā
444444. 阿毗达摩分别,其义自明。然而,此处应知其理趣之数:在“修习具足欲三摩地勤行成就之神足”一句所指处,已开示出世间四千理趣;于精进三摩地等中,其理趣亦同。同样,在《后小分别》中,于欲神足开示了四千理趣,于精进、心、观神足亦各各开示四千理趣。如是依八类四千,总共开示了三万二千理趣。应知,此即唯就所成就的出世间神足,以三万二千理趣为庄严的阿毗达摩分别所宣说。
444. Abhidhammabhājanīyaṃ uttānatthameva. Nayā panettha gaṇetabbā. ‘‘Chandasamādhipadhānasaṅkhārasamannāgataṃ iddhipādaṃ bhāvetī’’ti vuttaṭṭhānasmiñhi lokuttarāni cattāri nayasahassāni vibhattāni. Vīriyasamādhiādīsupi eseva nayo. Tathā uttaracūḷabhājanīye chandiddhipāde cattāri nayasahassāni vibhattāni, vīriyacittavīmaṃsiddhipāde cattāri cattārīti sabbānipi aṭṭhannaṃ catukkānaṃ vasena dvattiṃsa nayasahassāni vibhattāni. Evametaṃ nibbattitalokuttarānaṃyeva iddhipādānaṃ vasena dvattiṃsanayasahassappaṭimaṇḍitaṃ abhidhammabhājanīyaṃ kathitanti veditabbaṃ.
三、问分释义
3. Pañhāpucchakavaṇṇanā
462在《问分》中,应随顺巴利原文的次第了知神足的善等性质。然而,在所缘三法中,所有这些皆属无量所缘,因其缘取无量涅槃而转起,并非道所缘;但因俱生因之力而为道因,非道增上。何以故?因为四增上彼此不相互尊重。因为各自是最胜者。恰如同生、同岁、同力、同艺的四位王子,由于各自为长,彼此不相恭敬;同样,这四增上各自拥有各自的最胜法性,彼此不相尊重,故决定非道增上。于过去等分中,虽有一所缘性,亦不可说。然而,由于涅槃是外法,故称为外所缘。如是,于此《问分》中,唯说所成就的出世间神足。因为正自觉者仅在《经分别》中开示了世间与出世间相杂的神足,而在《阿毗达摩分别》和《问分》中,则唯说出世间的。如是,此《神足分别》亦被示现为三转。
462. Pañhāpucchake pāḷianusāreneva iddhipādānaṃ kusalādibhāvo veditabbo. Ārammaṇattikesu pana sabbepete appamāṇaṃ nibbānaṃ ārabbha pavattito appamāṇārammaṇā eva, na maggārammaṇā; sahajātahetuvasena pana maggahetukā, na maggādhipatino. Cattāro hi adhipatayo aññamaññaṃ garuṃ na karonti. Kasmā? Sayaṃ jeṭṭhakattā. Yathā hi samajātikā samavayā samathāmā samasippā cattāro rājaputtā attano attano jeṭṭhakatāya aññamaññassa apacitiṃ na karonti, evamimepi cattāro adhipatayo pāṭiyekkaṃ pāṭiyekkaṃ jeṭṭhakadhammatāya aññamaññaṃ garuṃ na karontīti ekanteneva na maggādhipatino. Atītādīsu ekārammaṇabhāvepi na vattabbā. Nibbānassa pana bahiddhādhammattā bahiddhārammaṇā nāma hontīti. Evametasmiṃ pañhāpucchake nibbattitalokuttarāva iddhipādā kathitā. Sammāsambuddhena hi suttantabhājanīyasmiṃyeva lokiyalokuttaramissakā iddhipādā kathitā, abhidhammabhājanīyapañhāpucchakesu pana lokuttarāyevāti. Evamayaṃ iddhipādavibhaṅgopi teparivaṭṭaṃ nīharitvāva dassitoti.