善士品
(21) 1. Sappurisavaggo
学处经
1. Sikkhāpadasuttaṃ
201「诸比丘,我将为你们讲说非善士,以及比非善士更非善士者;善士,以及比善士更善士者。你们仔细听,善作意,我要说了。」「是的,尊者。」那些比丘回答世尊。世尊这样说道:
‘‘Asappurisañca vo, bhikkhave, desessāmi, asappurisena asappurisatarañca; sappurisañca, sappurisena sappurisatarañca. Taṃ suṇātha, sādhukaṃ manasi karotha; bhāsissāmī’’ti. ‘‘Evaṃ, bhante’’ti kho te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ. Bhagavā etadavoca –
诸比丘,什么是非善士?诸比丘,在此有人杀生、不与取、行欲邪行、说妄语,及沉溺于谷酒、果酒等麻醉物而放逸。诸比丘,这便称为非善士。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, asappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātī hoti, adinnādāyī hoti, kāmesumicchācārī hoti, musāvādī hoti, surāmerayamajjapamādaṭṭhāyī hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappuriso.
诸比丘,什么是比非善士更非善士者?诸比丘,在此有人自身杀生,也劝导他人杀生;自身不与取,也劝导他人不与取;自身行欲邪行,也劝导他人行欲邪行;自身说妄语,也劝导他人说妄语;自身沉溺于谷酒、果酒等麻醉物而放逸,也劝导他人沉溺于谷酒、果酒等麻醉物而放逸。诸比丘,这便称为比非善士更非善士者。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, asappurisena asappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca pāṇātipātī hoti, parañca pāṇātipāte samādapeti; attanā ca adinnādāyī hoti, parañca adinnādāne samādapeti; attanā ca kāmesumicchācārī hoti, parañca kāmesumicchācāre samādapeti; attanā ca musāvādī hoti, parañca musāvāde samādapeti; attanā ca surāmerayamajjapamādaṭṭhāyī hoti, parañca surāmerayamajjapamādaṭṭhāne samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappurisena asappurisataro.
诸位比丘,什么是善士?在此,有人离杀生,离不与取,离欲邪行,离妄语,离谷酒、果酒等放逸之因。诸位比丘,这便称为善士。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, sappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, musāvādā paṭivirato hoti, surāmerayamajjapamādaṭṭhānā paṭivirato hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappuriso.
诸位比丘,什么比善士更优胜呢?在此,有人自己离杀生,亦劝他人离杀生;自己离不与取,亦劝他人离不与取;自己离欲邪行,亦劝他人离欲邪行;自己离妄语,亦劝他人离妄语;自己离谷酒、果酒等放逸之因,亦劝他人离谷酒、果酒等放逸之因。诸位比丘,这便称为比善士更优胜者。第一经。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, sappurisena sappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca pāṇātipātā paṭivirato hoti, parañca pāṇātipātā veramaṇiyā samādapeti; attanā ca adinnādānā paṭivirato hoti, parañca adinnādānā veramaṇiyā samādapeti; attanā ca kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, parañca kāmesumicchācārā veramaṇiyā samādapeti; attanā ca musāvādā paṭivirato hoti, parañca musāvādā veramaṇiyā samādapeti; attanā ca surāmerayamajjapamādaṭṭhānā paṭivirato hoti, parañca surāmerayamajjapamādaṭṭhānā veramaṇiyā samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappurisena sappurisataro’’ti . Paṭhamaṃ.
2. 无信经
2. Assaddhasuttaṃ
202诸比丘,我将为你们宣说非善士与较非善士更为非善士者,以及善士与较善士更为善士者。你们仔细听。
‘‘Asappurisañca vo, bhikkhave, desessāmi, asappurisena asappurisatarañca; sappurisañca, sappurisena sappurisatarañca. Taṃ suṇātha…pe….
诸比丘,什么是非善士?在此,有一种人无信、无惭、无愧、少闻、懈怠、失念、智慧低劣。诸比丘,这种人便称为非善士。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, asappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco assaddho hoti, ahiriko hoti, anottappī hoti, appassuto hoti, kusīto hoti, muṭṭhassati hoti, duppañño hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappuriso.
诸比丘,什么是较非善士更为非善士者?在此,有一种人不仅自身无信,还教导他人无信;不仅自身无惭,还教导他人无惭;不仅自身无愧,还教导他人无愧;不仅自身少闻,还教导他人少闻;不仅自身懈怠,还教导他人懈怠;不仅自身失念,还教导他人失念;不仅自身智慧低劣,还教导他人智慧低劣。诸比丘,这种人就称为较非善士更为非善士者。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, asappurisena asappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca assaddho hoti, parañca assaddhiye samādapeti; attanā ca ahiriko hoti, parañca ahirikatāya samādapeti; attanā ca anottappī hoti, parañca anottappe samādapeti; attanā ca appassuto hoti, parañca appassute samādapeti; attanā ca kusīto hoti, parañca kosajje samādapeti; attanā ca muṭṭhassati hoti, parañca muṭṭhassacce samādapeti; attanā ca duppañño hoti, parañca duppaññatāya samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappurisena asappurisataro.
比丘们,什么是善士?比丘们,在此,有人具足信、具足惭、具足愧、多闻、精进、具念、具慧。比丘们,这便称为善士。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, sappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco saddho hoti, hirimā hoti, ottappī hoti, bahussuto hoti, āraddhavīriyo hoti, satimā hoti, paññavā hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappuriso.
“比丘们,什么是比善士更善的人?比丘们,在此,有人自己具足信,亦劝导他人具足信;自己具足惭,亦劝导他人具足惭;自己具足愧,亦劝导他人具足愧;自己多闻,亦劝导他人多闻;自己精进,亦劝导他人精进;自己具念,亦劝导他人具念;自己具足慧,亦劝导他人具足慧。比丘们,这便称为比善士更善的人。”
‘‘Katamo ca, bhikkhave, sappurisena sappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca saddhāsampanno hoti, parañca saddhāsampadāya samādapeti ; attanā ca hirimā hoti, parañca hirimatāya samādapeti; attanā ca ottappī hoti, parañca ottappe samādapeti; attanā ca bahussuto hoti, parañca bāhusacce samādapeti; attanā ca āraddhavīriyo hoti, parañca vīriyārambhe samādapeti; attanā ca upaṭṭhitassati hoti, parañca satiupaṭṭhāne samādapeti; attanā ca paññāsampanno hoti, parañca paññāsampadāya samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappurisena sappurisataro’’ti. Dutiyaṃ.
第三 七业经
3. Sattakammasuttaṃ
203诸比丘,我将为你们讲说非善人、比非善人更非善之人;善人、比善人更善之人。你们谛听……
‘‘Asappurisañca vo, bhikkhave, desessāmi, asappurisena asappurisatarañca ; sappurisañca, sappurisena sappurisatarañca. Taṃ suṇātha…pe….
诸比丘,何等为非善人?诸比丘,在此,有一类人杀生、不与取、行欲邪行、说妄语、说两舌、说粗恶语、说杂秽语。诸比丘,这即名为非善人。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, asappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātī hoti, adinnādāyī hoti, kāmesumicchācārī hoti, musāvādī hoti, pisuṇavāco hoti, pharusavāco hoti, samphappalāpī hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappuriso.
诸比丘,何等为比非善人更非善的人?诸比丘,在此,有一类人自己杀生,亦教导他人杀生;自己不与取,亦教导他人不与取;自己行欲邪行,亦教导他人行欲邪行;自己说妄语,亦教导他人说妄语;自己说两舌,亦教导他人说两舌;自己说粗恶语,亦教导他人说粗恶语;自己说杂秽语,亦教导他人说杂秽语。诸比丘,这即名为比非善人更非善的人。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, asappurisena asappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca pāṇātipātī hoti, parañca pāṇātipāte samādapeti; attanā ca adinnādāyī hoti, parañca adinnādāne samādapeti; attanā ca kāmesumicchācārī hoti, parañca kāmesumicchācāre samādapeti; attanā ca musāvādī hoti, parañca musāvāde samādapeti; attanā ca pisuṇavāco hoti, parañca pisuṇāya vācāya samādapeti; attanā ca pharusavāco hoti, parañca pharusāya vācāya samādapeti; attanā ca samphappalāpī hoti, parañca samphappalāpe samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappurisena asappurisataro.
诸比丘,何等为善人?诸比丘,在此,有一类人离杀生、离不与取、离欲邪行、离妄语、离两舌、离粗恶语、离杂秽语。诸比丘,这即名为善人。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, sappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, musāvādā paṭivirato hoti, pisuṇāya vācāya paṭivirato hoti, pharusāya vācāya paṭivirato, hoti, samphappalāpā paṭivirato hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappuriso.
「比丘们,什么是比善人更殊胜的善人?比丘们,在此,有人自己远离杀生,亦劝导他人远离杀生;自己远离不与取,亦劝导他人远离不与取;自己远离欲邪行,亦劝导他人远离欲邪行;自己远离妄语,亦劝导他人远离妄语;自己远离两舌,亦劝导他人远离两舌;自己远离粗恶语,亦劝导他人远离粗恶语;自己远离杂秽语,亦劝导他人远离杂秽语。比丘们,这便称为比善人更殊胜的善人。」第三经。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, sappurisena sappurisataro? Idha bhikkhave, ekacco attanā ca pāṇātipātā paṭivirato hoti, parañca pāṇātipātā veramaṇiyā samādapeti; attanā ca adinnādānā paṭivirato hoti, parañca adinnādānā veramaṇiyā samādapeti; attanā ca kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, parañca kāmesumicchācārā veramaṇiyā samādapeti; attanā ca musāvādā paṭivirato hoti, parañca musāvādā veramaṇiyā samādapeti; attanā ca pisuṇāya vācāya paṭivirato hoti, parañca pisuṇāya vācāya veramaṇiyā samādapeti; attanā ca pharusāya vācāya paṭivirato hoti, parañca pharusāya vācāya veramaṇiyā samādapeti; attanā ca samphappalāpā paṭivirato hoti, parañca samphappalāpā veramaṇiyā samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappurisena sappurisataro’’ti. Tatiyaṃ.
第四 十业经
4. Dasakammasuttaṃ
204诸比丘,我将为你们讲说非善人、比非善人更非善之人;善人、比善人更善之人。你们谛听……
‘‘Asappurisañca vo, bhikkhave, desessāmi, asappurisena asappurisatarañca ; sappurisañca, sappurisena sappurisatarañca. Taṃ suṇātha…pe….
「比丘们,什么是不善人?比丘们,在此,有人行杀生、行不与取、行欲邪行、行妄语、行两舌、行粗恶语、行杂秽语,心怀贪婪,心具嗔恚,持邪见。比丘们,这便称为不善人。」
‘‘Katamo ca, bhikkhave, asappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātī hoti, adinnādāyī hoti, kāmesumicchācārī hoti, musāvādī hoti, pisuṇavāco hoti, pharusavāco hoti, samphappalāpī hoti, abhijjhālu hoti, byāpannacitto hoti, micchādiṭṭhiko hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappuriso.
诸比丘,什么是比非善士更非善士?诸比丘,在此,有人自己杀生,亦劝导他人杀生……自己心怀贪欲,亦劝导他人贪欲;自己心怀嗔恨,亦劝导他人嗔恨;自己持邪见,亦劝导他人持邪见。诸比丘,这就称为比非善士更非善士。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, asappurisena asappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca pāṇātipātī hoti, parañca pāṇātipāte samādapeti…pe… attanā ca abhijjhālu hoti, parañca abhijjhāya samādapeti; attanā ca byāpannacitto hoti, parañca byāpāde samādapeti, attanā ca micchādiṭṭhiko hoti, parañca micchādiṭṭhiyā samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappurisena asappurisataro.
诸比丘,什么是善士?诸比丘,在此,有人远离杀生……不贪婪、无嗔恨心、具足正见。诸比丘,这就称为善士。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, sappuriso ? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātā paṭivirato hoti…pe… anabhijjhālu hoti, abyāpannacitto hoti, sammādiṭṭhiko hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappuriso.
诸比丘,什么是比善士更善士?诸比丘,在此,有人自己远离杀生,亦劝导他人远离杀生……自己不贪婪,亦劝导他人不贪婪;自己无嗔恨心,亦劝导他人无嗔恨;自己具足正见,亦劝导他人具足正见。诸比丘,这就称为比善士更善士。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, sappurisena sappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca pāṇātipātā paṭivirato hoti, parañca pāṇātipātā veramaṇiyā samādapeti…pe… attanā ca anabhijjhālu hoti, parañca anabhijjhāya samādapeti; attanā ca abyāpannacitto hoti, parañca abyāpāde samādapeti; attanā ca sammādiṭṭhiko hoti, parañca sammādiṭṭhiyā samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappurisena sappurisataro’’ti. Catutthaṃ.
5. 八支经
5. Aṭṭhaṅgikasuttaṃ
205诸比丘,我将为你们解说非善士、比非善士更非善士者;善士、比善士更善士者。谛听……
‘‘Asappurisañca vo, bhikkhave, desessāmi, asappurisena asappurisatarañca; sappurisañca, sappurisena sappurisatarañca. Taṃ suṇātha…pe….
诸比丘,什么是非善士?诸比丘,在此,有人是邪见者、邪思惟者、邪语者、邪业者、邪命者、邪精进者、邪念者、邪定者。诸比丘,这便称为非善士。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, asappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco micchādiṭṭhiko hoti, micchāsaṅkappo hoti, micchāvāco hoti, micchākammanto hoti, micchāājīvo hoti, micchāvāyāmo hoti, micchāsati hoti, micchāsamādhi hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappuriso.
诸比丘,什么是比非善士更非善士?在此,有一类人,自身是邪见者,又劝导他人成为邪见者;自身是邪思惟者,又劝导他人成为邪思惟者;自身是邪语者,又劝导他人成为邪语者;自身是邪业者,又劝导他人成为邪业者;自身是邪命者,又劝导他人成为邪命者;自身是邪精进者,又劝导他人成为邪精进者;自身是邪念者,又劝导他人成为邪念者;自身是邪定者,又劝导他人成为邪定者。诸比丘,这就称为比非善士更非善士。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, asappurisena asappurisataro? Idha bhikkhave, ekacco attanā ca micchādiṭṭhiko hoti, parañca micchādiṭṭhiyā samādapeti; attanā ca micchāsaṅkappo hoti, parañca micchāsaṅkappe samādapeti; attanā ca micchāvāco hoti, parañca micchāvācāya samādapeti; attanā ca micchākammanto hoti, parañca micchākammante samādapeti; attanā ca micchāājīvo hoti, parañca micchāājīve samādapeti; attanā ca micchāvāyāmo hoti, parañca micchāvāyāme samādapeti; attanā ca micchāsati hoti, parañca micchāsatiyā samādapeti; attanā ca micchāsamādhi hoti, parañca micchāsamādhimhi samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappurisena asappurisataro.
诸比丘,什么是善士?在此,有一类人,是正见者,是正思惟者,是正语者,是正业者,是正命者,是正精进者,是正念者,是正定者。诸比丘,这就称为善士。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, sappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco sammādiṭṭhiko hoti, sammāsaṅkappo hoti, sammāvāco hoti, sammākammanto hoti, sammāājīvo hoti, sammāvāyāmo hoti, sammāsati hoti, sammāsamādhi hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappuriso.
诸比丘,什么是比善士更善士?在此,有一类人,自身是正见者,又劝导他人成为正见者;自身是正思惟者,又劝导他人成为正思惟者;自身是正语者,又劝导他人成为正语者;自身是正业者,又劝导他人成为正业者;自身是正命者,又劝导他人成为正命者;自身是正精进者,又劝导他人成为正精进者;自身是正念者,又劝导他人成为正念者;自身是正定者,又劝导他人成为正定者。诸比丘,这就称为比善士更善士。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, sappurisena sappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca sammādiṭṭhiko hoti, parañca sammādiṭṭhiyā samādapeti; attanā ca sammāsaṅkappo hoti, parañca sammāsaṅkappe samādapeti; attanā ca sammāvāco hoti, parañca sammāvācāya samādapeti; attanā ca sammākammanto hoti, parañca sammākammante samādapeti; attanā ca sammāājīvo hoti, parañca sammāājīve samādapeti; attanā ca sammāvāyāmo hoti, parañca sammāvāyāme samādapeti; attanā ca sammāsati hoti, parañca sammāsatiyā samādapeti; attanā ca sammāsamādhi hoti, parañca sammāsamādhimhi samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappurisena sappurisataro’’ti. Pañcamaṃ.
6. 《十道经》
6. Dasamaggasuttaṃ
206诸比丘,我将为你们讲说非善人、比非善人更非善者,以及善人、比善人更善者。你们谛听……
‘‘Asappurisañca vo, bhikkhave, desessāmi, asappurisena asappurisatarañca; sappurisañca, sappurisena sappurisatarañca. Taṃ suṇātha…pe… .
诸比丘,什么是非善人?诸比丘,在此,有一类人具邪见……具邪智,具邪解脱。诸比丘,此即称为非善人。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, asappuriso? Idha , bhikkhave, ekacco micchādiṭṭhiko hoti …pe… micchāñāṇī hoti, micchāvimutti hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappuriso.
「诸比丘,什么是比非善人更非善的人呢?诸比丘,在此,有人自身持邪见,也劝导他人持邪见……自身持邪智,也劝导他人持邪智;自身持邪解脱,也劝导他人持邪解脱。诸比丘,这就称为比非善人更非善的人。」
‘‘Katamo ca, bhikkhave, asappurisena asappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca micchādiṭṭhiko hoti, parañca micchādiṭṭhiyā samādapeti…pe… attanā ca micchāñāṇī hoti, parañca micchāñāṇe samādapeti; attanā ca micchāvimutti hoti, parañca micchāvimuttiyā samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappurisena asappurisataro.
「诸比丘,什么是善人?诸比丘,在此,有人具正见……具正智,具正解脱。诸比丘,这称为善人。」
‘‘Katamo ca, bhikkhave, sappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco sammādiṭṭhiko hoti…pe… sammāñāṇī hoti, sammāvimutti hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappuriso.
诸比丘,什么样的人比善人更胜一筹呢?诸比丘,在此,有人自己具足正见,也劝导他人安住正见……自己具足正智,也劝导他人安住正智;自己具足正解脱,也劝导他人安住正解脱。诸比丘,这样的人便称为比善人更胜一筹的人。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, sappurisena sappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca sammādiṭṭhiko hoti, parañca sammādiṭṭhiyā samādapeti…pe… attanā ca sammāñāṇī hoti, parañca sammāñāṇe samādapeti; attanā ca sammāvimutti hoti, parañca sammāvimuttiyā samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappurisena sappurisataro’’ti. Chaṭṭhaṃ.
7. 第一恶法经
7. Paṭhamapāpadhammasuttaṃ
207“诸比丘,我将为你们解说恶、比恶更恶者,以及善、比善更善者。仔细听……
‘‘Pāpañca vo, bhikkhave, desessāmi, pāpena pāpatarañca; kalyāṇañca, kalyāṇena kalyāṇatarañca. Taṃ suṇātha…pe….
“诸比丘,什么是恶?诸比丘,在此,有人行杀生……乃至具足邪见。诸比丘,这便称为恶。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, pāpo? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātī hoti…pe… micchādiṭṭhiko hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, pāpo.
“诸比丘,何谓比恶更恶?诸比丘,在此,有人自己杀生,亦劝导他人杀生……自己执持邪见,亦劝导他人执持邪见。诸比丘,这便称为比恶更恶。”
‘‘Katamo ca, bhikkhave, pāpena pāpataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca pāṇātipātī hoti, parañca pāṇātipāte samādapeti…pe… attanā ca micchādiṭṭhiko hoti, parañca micchādiṭṭhiyā samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, pāpena pāpataro.
诸比丘,何谓善?诸比丘,在此,有人远离杀生……具足正见。诸比丘,这便称为善。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, kalyāṇo? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātā paṭivirato hoti…pe… sammādiṭṭhiko hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, kalyāṇo.
诸比丘,何谓善中更善?诸比丘,在此,有人自己远离杀生,亦劝导他人远离杀生……自己具足正见,亦劝导他人具足正见。诸比丘,这便称为善中更善。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, kalyāṇena kalyāṇataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca pāṇātipātā paṭivirato hoti, parañca pāṇātipātā veramaṇiyā samādapeti…pe… attanā ca sammādiṭṭhiko hoti, parañca sammādiṭṭhiyā samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, kalyāṇena kalyāṇataro’’ti. Sattamaṃ.
8. 第二恶法经
8. Dutiyapāpadhammasuttaṃ
208诸比丘,我当为你们开示:恶、比恶更恶者;善、比善更善者。你们谛听!善加作意!我将宣说。如是……世尊如是言:
‘‘Pāpañca vo, bhikkhave, desessāmi, pāpena pāpatarañca; kalyāṇañca, kalyāṇena kalyāṇatarañca. Taṃ suṇātha, sādhukaṃ manasikarotha; bhāsissāmī’’ti. Evaṃ…pe… etadavoca –
诸比丘,何为恶?诸比丘,于此,有人具足邪见……具足邪智、具足邪解脱。诸比丘,是名为恶。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, pāpo? Idha, bhikkhave, ekacco micchādiṭṭhiko hoti…pe… micchāñāṇī hoti, micchāvimutti hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, pāpo.
比丘们,什么是比恶更恶的呢?比丘们,有人自身持邪见,也引导他人持邪见……自身持邪智,也引导他人持邪智;自身持邪解脱,也引导他人持邪解脱。比丘们,这就称为比恶更恶。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, pāpena pāpataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca micchādiṭṭhiko hoti, parañca micchādiṭṭhiyā samādapeti…pe… attanā ca micchāñāṇī hoti, parañca micchāñāṇe samādapeti; attanā ca micchāvimutti hoti, parañca micchāvimuttiyā samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, pāpena pāpataro.
比丘们,什么是善呢?比丘们,有人具足正见……具足正智,具足正解脱。比丘们,这就称为善。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, kalyāṇo? Idha, bhikkhave, ekacco sammādiṭṭhiko hoti …pe… sammāñāṇī hoti, sammāvimutti hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, kalyāṇo.
比丘们,什么是比善更善的呢?比丘们,有人自身持正见,也引导他人持正见……自身持正智,也引导他人持正智;自身持正解脱,也引导他人持正解脱。比丘们,这就称为比善更善。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, kalyāṇena kalyāṇataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca sammādiṭṭhiko hoti, parañca sammādiṭṭhiyā samādapeti…pe… attanā ca sammāñāṇī hoti , parañca sammāñāṇe samādapeti; attanā ca sammāvimutti hoti, parañca sammāvimuttiyā samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, kalyāṇena kalyāṇataro’’ti. Aṭṭhamaṃ.
9. 第三恶法经
9. Tatiyapāpadhammasuttaṃ
209诸比丘,我将为你们讲说恶法、比恶法更恶之法;善法、比善法更善之法。你们谛听……
‘‘Pāpadhammañca vo, bhikkhave, desessāmi, pāpadhammena pāpadhammatarañca; kalyāṇadhammañca, kalyāṇadhammena kalyāṇadhammatarañca. Taṃ suṇātha…pe….
诸比丘,什么是恶法?诸比丘,在此,有人是杀生者……是邪见者。诸比丘,这便称为恶法。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, pāpadhammo? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātī hoti…pe… micchādiṭṭhiko hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, pāpadhammo.
诸比丘,什么是比恶法更恶的法?诸比丘,在此,有人自己杀生,也教令他人杀生……自己持邪见,也教令他人持邪见。诸比丘,这便称为比恶法更恶的法。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, pāpadhammena pāpadhammataro? Idha bhikkhave, ekacco attanā ca pāṇātipātī hoti, parañca pāṇātipāte samādapeti…pe… attanā ca micchādiṭṭhiko hoti, parañca micchādiṭṭhiyā samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, pāpadhammena pāpadhammataro.
诸比丘,什么是善法?诸比丘,在此世间,有人远离杀生……乃至具足正见。诸比丘,这便称为善法。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, kalyāṇadhammo? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātā paṭivirato hoti…pe… sammādiṭṭhiko hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, kalyāṇadhammo.
诸比丘,什么是比善法更善的法?诸比丘,在此世间,有人不仅自己远离杀生,也劝导他人远离杀生……乃至自己具足正见,也劝导他人具足正见。诸比丘,这便称为比善法更善之法。第九经。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, kalyāṇadhammena kalyāṇadhammataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca pāṇātipātā paṭivirato hoti, parañca pāṇātipātā veramaṇiyā samādapeti…pe… attanā ca sammādiṭṭhiko hoti, parañca sammādiṭṭhiyā samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, kalyāṇadhammena kalyāṇadhammataro’’ti. Navamaṃ.
第四恶法经
10. Catutthapāpadhammasuttaṃ
210诸比丘,我将为你们讲说恶法、比恶法更恶之法;善法、比善法更善之法。你们谛听……
‘‘Pāpadhammañca vo, bhikkhave, desessāmi, pāpadhammena pāpadhammatarañca; kalyāṇadhammañca, kalyāṇadhammena kalyāṇadhammatarañca. Taṃ suṇātha…pe….
“诸比丘,什么是恶法?在此,有人是邪见者……是邪智者,是邪解脱者。诸比丘,这便称为恶法。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, pāpadhammo? Idha, bhikkhave, ekacco micchādiṭṭhiko hoti…pe… micchāñāṇī hoti, micchāvimutti hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, pāpadhammo.
“诸比丘,什么是比恶法更恶之法?在此,有人自身是邪见者,又劝导他人执持邪见……自身是邪智者,又劝导他人执持邪智;自身是邪解脱者,又劝导他人执持邪解脱。诸比丘,这便称为比恶法更恶之法。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, pāpadhammena pāpadhammataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca micchādiṭṭhiko hoti, parañca micchādiṭṭhiyā samādapeti…pe… attanā ca micchāñāṇī hoti, parañca micchāñāṇe samādapeti; attanā ca micchāvimutti hoti, parañca micchāvimuttiyā samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, pāpadhammena pāpadhammataro.
“诸比丘,什么是善法?在此,有人具足正见……具足正智,具足正解脱。诸比丘,这便称为善法。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, kalyāṇadhammo? Idha, bhikkhave, ekacco sammādiṭṭhiko hoti…pe… sammāñāṇī hoti, sammāvimutti hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, kalyāṇadhammo.
诸比丘,何谓比善法更善之法?诸比丘,在此,有人自己具足正见,也劝导他人安立正见……自己具足正智,也劝导他人安立正智;自己具足正解脱,也劝导他人安立正解脱。诸比丘,这便称为比善法更善之法。
‘‘Katamo ca, bhikkhave, kalyāṇadhammena kalyāṇadhammataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca sammādiṭṭhiko hoti, parañca sammādiṭṭhiyā samādapeti…pe… attanā ca sammāñāṇī hoti, parañca sammāñāṇe samādapeti; attanā ca sammāvimutti hoti, parañca sammāvimuttiyā samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, kalyāṇadhammena kalyāṇadhammataro’’ti. Dasamaṃ.
善士品第一
Sappurisavaggo paṭhamo.
学处、不信,七业、十业;
八支、十道,二恶法与其余二法。
Sikkhāpadañca assaddhaṃ, sattakammaṃ atho ca dasakammaṃ; Aṭṭhaṅgikañca dasamaggaṃ, dve pāpadhammā apare dveti.