第六 无记品
6. Abyākatavaggo
《无记经》
1. Abyākatasuttaṃ
54那时,某位比丘来到世尊处,礼敬世尊后,在一旁坐下。在一旁坐定后,那位比丘对世尊这样说:「尊者,是什么因、什么缘,令多闻的圣弟子于无记事不生起疑惑呢?」
Atha kho aññataro bhikkhu yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinno kho so bhikkhu bhagavantaṃ etadavoca – ‘‘ko nu kho, bhante, hetu ko paccayo yena sutavato ariyasāvakassa vicikicchā nuppajjati abyākatavatthūsū’’ti?
「比丘,由于见的息灭,多闻的圣弟子对于无记事不生疑惑。比丘,『如来死后存在』——这是见所至;『如来死后不存在』——这是见所至;『如来死后既存在又不存在』——这是见所至;『如来死后既非存在又非不存在』——这是见所至。比丘,未多闻的凡夫不了知见,不了知见的集起,不了知见的灭,不了知导向见灭之道。他的见便随之增长,他无法从生、老、死、愁、悲、苦、忧、恼中解脱。我说,他不得解脱于苦。」
‘‘Diṭṭhinirodhā kho, bhikkhu, sutavato ariyasāvakassa vicikicchā nuppajjati abyākatavatthūsu. ‘Hoti tathāgato paraṃ maraṇā’ti kho, bhikkhu, diṭṭhigatametaṃ; ‘na hoti tathāgato paraṃ maraṇā’ti kho, bhikkhu, diṭṭhigatametaṃ; ‘hoti ca na ca hoti tathāgato paraṃ maraṇā’ti kho, bhikkhu, diṭṭhigatametaṃ; ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṃ maraṇā’ti kho, bhikkhu, diṭṭhigatametaṃ. Assutavā, bhikkhu, puthujjano diṭṭhiṃ nappajānāti, diṭṭhisamudayaṃ nappajānāti, diṭṭhinirodhaṃ nappajānāti, diṭṭhinirodhagāminiṃ paṭipadaṃ nappajānāti. Tassa sā diṭṭhi pavaḍḍhati, so na parimuccati jātiyā jarāya maraṇena sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, na parimuccati dukkhasmāti vadāmi.
「比丘,多闻的圣弟子了知见,了知见之集,了知见之灭,了知导向见灭之道。他的那种见便灭尽,他从生、老、死、愁、悲、苦、忧、恼中解脱,我说他解脱于苦。比丘,如此知见的多闻圣弟子,对于‘如来死后存在’亦不记说;‘如来死后不存在’亦不记说;‘如来死后既存在又不存在’亦不记说;‘如来死后既非存在又非不存在’亦不记说。比丘,如此知见的多闻圣弟子,于无记事中作如此之不记说。比丘,如此知见的多闻圣弟子,于无记事不惊惶、不战栗、不颤抖、不陷恐惧。」
‘‘Sutavā ca kho, bhikkhu, ariyasāvako diṭṭhiṃ pajānāti, diṭṭhisamudayaṃ pajānāti, diṭṭhinirodhaṃ pajānāti, diṭṭhinirodhagāminiṃ paṭipadaṃ pajānāti. Tassa sā diṭṭhi nirujjhati, so parimuccati jātiyā jarāya maraṇena sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, parimuccati dukkhasmāti vadāmi. Evaṃ jānaṃ kho, bhikkhu, sutavā ariyasāvako evaṃ passaṃ ‘hoti tathāgato paraṃ maraṇā’tipi na byākaroti; ‘na hoti tathāgato paraṃ maraṇā’tipi na byākaroti; ‘hoti ca na ca hoti tathāgato paraṃ maraṇā’tipi na byākaroti; ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṃ maraṇā’tipi na byākaroti. Evaṃ jānaṃ kho, bhikkhu, sutavā ariyasāvako evaṃ passaṃ evaṃ abyākaraṇadhammo hoti abyākatavatthūsu . Evaṃ jānaṃ kho, bhikkhu, sutavā ariyasāvako evaṃ passaṃ na chambhati, na kampati, na vedhati, na santāsaṃ āpajjati abyākatavatthūsu.
「比丘,所谓‘如来死后存在’,这是渴爱所至……这是想所至……这是慢所至……这是戏论所至……这是取所至……比丘,‘如来死后存在’即是追悔;‘如来死后不存在’即是追悔;‘如来死后既存在又不存在’即是追悔;‘如来死后既非存在又非不存在’即是追悔。比丘,未多闻的凡夫,不了知追悔,不了知追悔之集,不了知追悔之灭,不了知导向追悔灭之道。他的那种追悔便增长,他不从生、老、死、愁、悲、苦、忧、恼中解脱,我说他不解脱于苦。」
‘‘‘Hoti tathāgato paraṃ maraṇā’ti kho, bhikkhu, taṇhāgatametaṃ…pe… saññāgatametaṃ …pe… maññitametaṃ…pe… papañcitametaṃ…pe… upādānagatametaṃ…pe… ‘hoti tathāgato paraṃ maraṇā’ti kho, bhikkhu, vippaṭisāro eso; ‘na hoti tathāgato paraṃ maraṇā’ti kho, bhikkhu, vippaṭisāro eso; ‘hoti ca na ca hoti tathāgato paraṃ maraṇā’ti kho, bhikkhu, vippaṭisāro eso; ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṃ maraṇā’ti kho, bhikkhu, vippaṭisāro eso. Assutavā, bhikkhu, puthujjano vippaṭisāraṃ nappajānāti, vippaṭisārasamudayaṃ nappajānāti, vippaṭisāranirodhaṃ nappajānāti, vippaṭisāranirodhagāminiṃ paṭipadaṃ nappajānāti. Tassa so vippaṭisāro pavaḍḍhati, so na parimuccati jātiyā jarāya maraṇena sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, na parimuccati dukkhasmāti vadāmi.
「比丘,多闻的圣弟子了知追悔,了知追悔之集,了知追悔之灭,了知导向追悔灭之道。他的那种追悔便灭尽,他从生……乃至苦中解脱,我说他解脱于苦。比丘,如此知见的多闻圣弟子,对于‘如来死后存在’亦不记说……乃至‘如来死后既非存在又非不存在’亦不记说。比丘,如此知见的多闻圣弟子,于无记事中作如此之不记说。比丘,如此知见的多闻圣弟子,于无记事不惊惶、不战栗、不颤抖、不陷恐惧。比丘,这就是因,这就是缘,令多闻圣弟子对于无记事不生疑惑。」第一经。
‘‘Sutavā ca kho, bhikkhu, ariyasāvako vippaṭisāraṃ pajānāti, vippaṭisārasamudayaṃ pajānāti, vippaṭisāranirodhaṃ pajānāti , vippaṭisāranirodhagāminiṃ paṭipadaṃ pajānāti. Tassa so vippaṭisāro nirujjhati, so parimuccati jātiyā…pe… dukkhasmāti vadāmi. Evaṃ jānaṃ kho, bhikkhu, sutavā ariyasāvako evaṃ passaṃ ‘hoti tathāgato paraṃ maraṇā’tipi na byākaroti…pe… ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṃ maraṇā’tipi na byākaroti. Evaṃ jānaṃ kho, bhikkhu, sutavā ariyasāvako evaṃ passaṃ evaṃ abyākaraṇadhammo hoti abyākatavatthūsu. Evaṃ jānaṃ kho, bhikkhu, sutavā ariyasāvako evaṃ passaṃ na chambhati, na kampati, na vedhati, na santāsaṃ āpajjati abyākatavatthūsu. Ayaṃ kho, bhikkhu, hetu ayaṃ paccayo yena sutavato ariyasāvakassa vicikicchā nuppajjati abyākatavatthūsū’’ti. Paṭhamaṃ.
2. 人趣经
2. Purisagatisuttaṃ
55「诸比丘,我将教导七种人趣与无取般涅槃。你们要听!要善作意!我将说。」「是的,尊者。」那些比丘回答世尊。世尊这样说:「诸比丘,什么是七种人趣?
‘‘Satta ca , bhikkhave, purisagatiyo desessāmi anupādā ca parinibbānaṃ . Taṃ suṇātha , sādhukaṃ manasi karotha; bhāsissāmī’’ti. ‘‘Evaṃ, bhante’’ti kho te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ. Bhagavā etadavoca – ‘‘katamā ca, bhikkhave, satta purisagatiyo?
“诸比丘,在此法门中,比丘这样行道:‘愿此无,愿此非我所;将无有,我所将无有,凡是现有的、已成的,我皆弃舍。’他获得舍心。他于有不生贪染,于生起不生贪染,以正慧见到更为殊胜的寂静境界。然而,他尚未完全证得那境界,慢随眠尚未彻底断除,有贪随眠尚未彻底断除,无明随眠尚未彻底断除。他通过灭尽五下分结,成为中般涅槃者。诸比丘,好比在白昼烧得滚烫的铁锅上敲打,火星迸出,随即熄灭而消失。同样地,诸比丘,比丘这样行道:‘愿此无,愿此非我所;将无有,我所将无有,凡是现有的、已成的,我皆弃舍。’他获得舍心。他于有不生贪染,于生起不生贪染,以正慧见到更为殊胜的寂静境界。然而,他尚未完全证得那境界,慢随眠尚未彻底断除,有贪随眠尚未彻底断除,无明随眠尚未彻底断除。他通过灭尽五下分结,成为中般涅槃者。”
‘‘Idha , bhikkhave, bhikkhu evaṃ paṭipanno hoti – ‘no cassa no ca me siyā, na bhavissati na me bhavissati, yadatthi yaṃ bhūtaṃ taṃ pajahāmī’ti upekkhaṃ paṭilabhati. So bhave na rajjati, sambhave na rajjati, atthuttari padaṃ santaṃ sammappaññāya passati. Tañca khvassa padaṃ na sabbena sabbaṃ sacchikataṃ hoti, tassa na sabbena sabbaṃ mānānusayo pahīno hoti, na sabbena sabbaṃ bhavarāgānusayo pahīno hoti, na sabbena sabbaṃ avijjānusayo pahīno hoti. So pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā antarāparinibbāyī hoti. Seyyathāpi, bhikkhave, divasaṃsantatte ayokapāle haññamāne papaṭikā nibbattitvā nibbāyeyya. Evamevaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu evaṃ paṭipanno hoti – ‘no cassa no ca me siyā, na bhavissati na me bhavissati, yadatthi yaṃ bhūtaṃ taṃ pajahāmī’ti upekkhaṃ paṭilabhati. So bhave na rajjati, sambhave na rajjati, atthuttari padaṃ santaṃ sammappaññāya passati. Tañca khvassa padaṃ na sabbena sabbaṃ sacchikataṃ hoti, tassa na sabbena sabbaṃ mānānusayo pahīno hoti, na sabbena sabbaṃ bhavarāgānusayo pahīno hoti, na sabbena sabbaṃ avijjānusayo pahīno hoti. So pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā antarāparinibbāyī hoti.
诸比丘,再者,比丘如此行道:‘愿无有我,愿无我所;我将无有,我所将无有;凡存在的、已成的,我悉皆舍断。’他证得舍心。他于有不染著,于再生不染著,以正慧照见更上的寂静之地。然而,他尚未完全现证那个境界,慢随眠并未完全断除,有贪随眠并未完全断除,无明随眠并未完全断除。他以五下分结的尽灭,成为中般涅槃者。诸比丘,犹如在白天被烧热的铁锅上敲击时,火星溅起,凌空飞散,未触及地面便熄灭。同样地,诸比丘,那位比丘如此行道……他以五下分结的尽灭,成为中般涅槃者。
‘‘Idha pana, bhikkhave, bhikkhu evaṃ paṭipanno hoti – ‘no cassa no ca me siyā, na bhavissati na me bhavissati, yadatthi yaṃ bhūtaṃ taṃ pajahāmī’ti upekkhaṃ paṭilabhati. So bhave na rajjati, sambhave na rajjati, atthuttari padaṃ santaṃ sammappaññāya passati. Tañca khvassa padaṃ na sabbena sabbaṃ sacchikataṃ hoti, tassa na sabbena sabbaṃ mānānusayo pahīno hoti, na sabbena sabbaṃ bhavarāgānusayo pahīno hoti, na sabbena sabbaṃ avijjānusayo pahīno hoti. So pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā antarāparinibbāyī hoti. Seyyathāpi, bhikkhave, divasaṃsantatte ayokapāle haññamāne papaṭikā nibbattitvā uppatitvā nibbāyeyya. Evamevaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu evaṃ paṭipanno hoti – no cassa no ca me siyā…pe… so pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā antarāparinibbāyī hoti.
“诸比丘,在此,有比丘如是行道——‘愿无有,愿我无有;将不有,将我不有。’他舍断现有的与已成的,获得舍。他于有不染着,于再有亦不染着,以正慧照见寂静、更上的境地。然而,他并未完全现证那境地,他的慢随眠尚未完全舍断,他的有贪随眠尚未完全舍断,他的无明随眠尚未完全舍断。由断尽五下分结,他是中般涅槃者。诸比丘,譬如在白昼,将铁锅烧得炽热,以锤敲击时,火星迸出、向上飞起,未触及地面便告熄灭。正是如此,诸比丘,有比丘如是行道——‘愿无有,愿我无有;将不有,将我不有。’他舍断现有的与已成的,获得舍。他于有不染着,于再有亦不染着,以正慧照见寂静、更上的境地。然而,他并未完全现证那境地,他的慢随眠尚未完全舍断,他的有贪随眠尚未完全舍断,他的无明随眠尚未完全舍断。由断尽五下分结,他是中般涅槃者。”
‘‘Idha pana, bhikkhave, bhikkhu evaṃ paṭipanno hoti – no cassa no ca me siyā…pe… so pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā antarāparinibbāyī hoti. Seyyathāpi, bhikkhave, divasaṃsantatte ayokapāle haññamāne papaṭikā nibbattitvā uppatitvā anupahacca talaṃ nibbāyeyya. Evamevaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu evaṃ paṭipanno hoti – no cassa no ca me siyā…pe… so pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā antarāparinibbāyī hoti.
“诸比丘,于此,有比丘如是行道——‘愿无有,愿我无有;将不有,将我不有’,他舍断现有的、已成的,获得了舍。他不染着于有,不染着于后有,他以正慧照见寂静、更上的境界。然而那境界并未被他完全现证,他的慢随眠并未完全舍断,有贪随眠并未完全舍断,无明随眠也并未完全舍断。由五下分结灭尽,他是生般涅槃者。诸比丘,譬如白昼间被烧热的铁锅,遭敲打时,有火花迸出,飞腾而起,触及地面便熄灭。同样地,诸比丘,有比丘如是行道——‘愿无有,愿我无有;将不有,将我不有’,他舍断现有的、已成的,获得了舍。他不染着于有,不染着于后有,他以正慧照见寂静、更上的境界。然而那境界并未被他完全现证,他的慢随眠并未完全舍断,有贪随眠并未完全舍断,无明随眠也并未完全舍断。由五下分结灭尽,他是生般涅槃者。”
‘‘Idha pana, bhikkhave, bhikkhu evaṃ paṭipanno hoti – no cassa no ca me siyā…pe… so pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā upahaccaparinibbāyī hoti. Seyyathāpi, bhikkhave, divasaṃsantatte ayokapāle haññamāne papaṭikā nibbattitvā uppatitvā upahacca talaṃ nibbāyeyya. Evamevaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu evaṃ paṭipanno hoti – no cassa no ca me siyā…pe… so pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā upahaccaparinibbāyī hoti.
“诸比丘,此处,有比丘如此行道:『愿无有,愿我无有;将不有,将我不有。』他舍断已存在的、已生成的,证得舍。他不染着于有,不染着于后有。他以五下分结的灭尽,成为无行般涅槃者。
诸比丘,犹如在白昼被烧得炽热的铁锅上,敲打之时,火星迸生,飞溅而起,落在一小堆草或一小堆木柴上。在那里,它既生出火,也生出烟;既已生火,也已生烟之后,便把那小堆草或那堆木柴烧尽,无有燃料而熄灭。
正是如此,诸比丘,比丘如此行道:『愿无有,愿我无有;将不有,将我不有。』他舍断已存在的、已生成的,证得舍。他不染着于有,不染着于后有。他以五下分结的灭尽,成为无行般涅槃者。”
‘‘Idha pana, bhikkhave, bhikkhu evaṃ paṭipanno hoti – no cassa no ca me siyā…pe… so pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā asaṅkhāraparinibbāyī hoti. Seyyathāpi, bhikkhave, divasaṃsantatte ayokapāle haññamāne papaṭikā nibbattitvā uppatitvā paritte tiṇapuñje vā kaṭṭhapuñje vā nipateyya. Sā tattha aggimpi janeyya, dhūmampi janeyya, aggimpi janetvā dhūmampi janetvā tameva parittaṃ tiṇapuñjaṃ vā kaṭṭhapuñjaṃ vā pariyādiyitvā anāhārā nibbāyeyya. Evamevaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu evaṃ paṭipanno hoti – no cassa no ca me siyā…pe… so pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā asaṅkhāraparinibbāyī hoti.
“诸比丘,在此,有一位比丘如此行道:‘愿无有,愿我无有;将无有,将无有我。’他舍断现有的、已成的,获得舍。他不染着于有,不染着于后有。以五下分结的灭尽,他是有行般涅槃者。
诸比丘,譬如在白天被烧热的铁锅上敲打时,火星迸出、飞腾而起,落在一大堆草或一大堆柴上。它在那里面既生起火,也生出烟;生起火、生出烟之后,便耗尽那一大堆草或一大堆柴,因无燃料而熄灭。
同样地,诸比丘,比丘如此行道:‘愿无有,愿我无有;将无有,将无有我。’他舍断现有的、已成的,获得舍。他不染着于有,不染着于后有。以五下分结的灭尽,他是有行般涅槃者。”
‘‘Idha pana, bhikkhave, bhikkhu evaṃ paṭipanno hoti – no cassa no ca me siyā…pe… so pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā sasaṅkhāraparinibbāyī hoti. Seyyathāpi, bhikkhave, divasaṃsantatte ayokapāle haññamāne papaṭikā nibbattitvā uppatitvā vipule tiṇapuñje vā kaṭṭhapuñje vā nipateyya. Sā tattha aggimpi janeyya, dhūmampi janeyya, aggimpi janetvā dhūmampi janetvā tameva vipulaṃ tiṇapuñjaṃ vā kaṭṭhapuñjaṃ vā pariyādiyitvā anāhārā nibbāyeyya. Evamevaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu evaṃ paṭipanno hoti – no cassa no ca me siyā…pe… so pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā sasaṅkhāraparinibbāyī hoti.
诸比丘,在此,有比丘行持如此行道:‘愿无有,愿我不有;未来当无有,未来当我不有’,他舍断现有与已成者,获得舍心。他不贪染于有,不贪染于再有,以正慧照见寂静、更为超上的境地。然而,彼境地并未被他完全现证,他的慢随眠尚未完全断尽,有贪随眠尚未完全断尽,无明随眠尚未完全断尽。由五下分结灭尽故,他成为上流者,终至阿迦尼吒天。诸比丘,譬如在白日被烧热的铁锅上敲击时,火星生起、迸出后,落在大草堆或大柴堆上。它在彼处生起火焰,亦生起烟;起焰并生烟后,烧尽那大草堆或大柴堆,继而于行进中燃烧,于回燃中燃烧;如是行进燃烧、回燃燃烧后,到达青草地、或平地、或岩地、或水边、或可悦意之处,因无燃料而熄灭。同样地,诸比丘,有比丘行持如此行道:‘愿无有,愿我不有;未来当无有,未来当我不有’,他舍断现有与已成者,获得舍心。他不贪染于有,不贪染于再有。由五下分结灭尽故,他成为上流者,终至阿迦尼吒天。诸比丘,如是即为七种人趣。
‘‘Idha pana, bhikkhave, bhikkhu evaṃ paṭipanno hoti – ‘no cassa no ca me siyā, na bhavissati na me bhavissati, yadatthi yaṃ bhūtaṃ taṃ pajahāmī’ti upekkhaṃ paṭilabhati. So bhave na rajjati, sambhave na rajjati, atthuttari padaṃ santaṃ sammapaññāya passati. Tañca khvassa padaṃ na sabbena sabbaṃ sacchikataṃ hoti, tassa na sabbena sabbaṃ mānānusayo pahīno hoti, na sabbena sabbaṃ bhavarāgānusayo pahīno hoti, na sabbena sabbaṃ avijjānusayo pahīno hoti. So pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā uddhaṃsoto hoti akaniṭṭhagāmī. Seyyathāpi, bhikkhave, divasaṃsantatte ayokapāle haññamāne papaṭikā nibbattitvā uppatitvā mahante tiṇapuñje vā kaṭṭhapuñje vā nipateyya. Sā tattha aggimpi janeyya, dhūmampi janeyya, aggimpi janetvā dhūmampi janetvā tameva mahantaṃ tiṇapuñjaṃ vā kaṭṭhapuñjaṃ vā pariyādiyitvā gacchampi daheyya , dāyampi daheyya, gacchampi dahitvā dāyampi dahitvā haritantaṃ vā pathantaṃ vā selantaṃ vā udakantaṃ vā ramaṇīyaṃ vā bhūmibhāgaṃ āgamma anāhārā nibbāyeyya. Evamevaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu evaṃ paṭipanno hoti – no cassa no ca me siyā…pe… so pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ parikkhayā uddhaṃsoto hoti akaniṭṭhagāmī. Imā kho, bhikkhave, satta purisagatiyo.
诸比丘,什么是无取般涅槃?诸比丘,于此,比丘如此行道——‘愿此无有,愿我无有;愿将无有,愿我将无有’,他舍断现有的、已成的,从而获得舍。他不染着于有,不染着于后有,以正慧见到那寂静、更上的境界。他完全现证了那个境界,慢随眠便彻底断除,有贪随眠便彻底断除,无明随眠便彻底断除。由此灭尽诸漏,他现证无漏的心解脱、慧解脱,安住其中。诸比丘,这便称为无取般涅槃。诸比丘,这些就是七种人趣以及无取般涅槃。第二经。
‘‘Katamañca, bhikkhave, anupādāparinibbānaṃ? Idha, bhikkhave, bhikkhu evaṃ paṭipanno hoti – ‘no cassa no ca me siyā, na bhavissati na me bhavissati, yadatthi yaṃ bhūtaṃ taṃ pajahāmī’ti upekkhaṃ paṭilabhati. So bhave na rajjati, sambhave na rajjati, atthuttari padaṃ santaṃ sammappaññāya passati. Tañca khvassa padaṃ sabbena sabbaṃ sacchikataṃ hoti, tassa sabbena sabbaṃ mānānusayo pahīno hoti, sabbena sabbaṃ bhavarāgānusayo pahīno hoti, sabbena sabbaṃ avijjānusayo pahīno hoti. So āsavānaṃ khayā…pe… sacchikatvā upasampajja viharati. Idaṃ vuccati, bhikkhave, anupādāparinibbānaṃ. Imā kho, bhikkhave, satta purisagatiyo anupādā ca parinibbāna’’nti. Dutiyaṃ.
3. 帝萨梵天经
3. Tissabrahmāsuttaṃ
56如是我闻:一时,世尊住在王舍城灵鹫山。当时,夜深之际,两位天人以殊胜容色遍照灵鹫山,来到世尊跟前,礼敬世尊后,立于一旁。其中一位天人对世尊这样说:“尊者,这些比丘尼已得解脱。”另一位天人对世尊这样说:“尊者,这些比丘尼已得无余依解脱。”两位天人这样说了,导师默然认可。天人知道导师默然认可后,便礼敬世尊,右绕作礼,随即从那里消失。
Evaṃ me sutaṃ – ekaṃ samayaṃ bhagavā rājagahe viharati gijjhakūṭe pabbate. Atha kho dve devatā abhikkantāya rattiyā abhikkantavaṇṇā kevalakappaṃ gijjhakūṭaṃ obhāsetvā yena bhagavā tenupasaṅkamiṃsu; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ aṭṭhaṃsu. Ekamantaṃ ṭhitā kho ekā devatā bhagavantaṃ etadavoca – ‘‘etā, bhante, bhikkhuniyo vimuttā’’ti. Aparā devatā bhagavantaṃ etadavoca – ‘‘etā, bhante, bhikkhuniyo anupādisesā suvimuttā’’ti. Idamavocuṃ tā devatā. Samanuñño satthā ahosi. Atha kho tā devatā ‘‘samanuñño satthā’’ti bhagavantaṃ abhivādetvā padakkhiṇaṃ katvā tatthevantaradhāyiṃsu.
那时,世尊过了那夜,便召集比丘们说:“诸比丘,昨夜深夜时分,有两位天人以殊胜的容色照亮整座灵鹫山,来到我的面前;来到后,向我顶礼,立于一旁。诸比丘,其中一位立于一旁的天人对我这样说:‘尊者,那些比丘尼已得解脱。’另一位天人对我这样说:‘尊者,那些比丘尼已得无余依解脱。’诸比丘,这便是那些天人所言。说完之后,他们向我顶礼,右绕之后,就在那里消失了。”
Atha kho bhagavā tassā rattiyā accayena bhikkhū āmantesi – ‘‘imaṃ, bhikkhave, rattiṃ dve devatā abhikkantāya rattiyā abhikkantavaṇṇā kevalakappaṃ gijjhakūṭaṃ obhāsetvā yenāhaṃ tenupasaṅkamiṃsu; upasaṅkamitvā maṃ abhivādetvā ekamantaṃ aṭṭhaṃsu. Ekamantaṃ ṭhitā kho, bhikkhave, ekā devatā maṃ etadavoca – ‘etā, bhante, bhikkhuniyo vimuttā’ti. Aparā devatā maṃ etadavoca – ‘etā, bhante, bhikkhuniyo anupādisesā suvimuttā’ti. Idamavocuṃ, bhikkhave, tā devatā. Idaṃ vatvā maṃ abhivādetvā padakkhiṇaṃ katvā tatthevantaradhāyiṃsū’’ti.
那时,尊者大目犍连正坐在离世尊不远处。此时,尊者大目犍连心中生起这样的念头:“哪些天人有这样的智慧,能了知‘这是有余依者,这是无余依者’呢?”恰在此时,有一位名叫帝思沙的比丘刚刚命终,往生至某一梵天界。在那里,天众们如此了知:“帝思沙梵天有大神通、大威力。”
Tena kho pana samayena āyasmā mahāmoggallāno bhagavato avidūre nisinno hoti. Atha kho āyasmato mahāmoggallānassa etadahosi – ‘‘katamesānaṃ kho devānaṃ evaṃ ñāṇaṃ hoti – ‘saupādisese vā saupādisesoti, anupādisese vā anupādiseso’’’ti? Tena kho pana samayena tisso nāma bhikkhu adhunākālaṅkato aññataraṃ brahmalokaṃ upapanno hoti. Tatrāpi naṃ evaṃ jānanti – ‘‘tisso brahmā mahiddhiko mahānubhāvo’’ti.
于是,尊者大目犍连——犹如力士屈伸手臂那样——从灵鹫山隐没,出现在那个梵天界中。帝思沙梵天远远望见尊者大目犍连正朝这边走来,见后便对尊者大目犍连说:“来吧,目犍连尊者!欢迎您,目犍连尊者!目犍连尊者,您许久未曾以如此方便来此了。目犍连尊者,请坐,这里已为您敷好座位。”于是,尊者大目犍连在敷设好的座位上坐下。帝思沙梵天也向尊者大目犍连顶礼后,坐在一旁。尊者大目犍连对坐在一旁的帝思沙梵天说:“帝思沙,哪些天人有这样的智慧,能了知‘这是有余依,这是无余依’呢?”“目犍连尊者,梵众天的天人有这样的智慧,能了知‘这是有余依,这是无余依。’”
Atha kho āyasmā mahāmoggallāno – seyyathāpi nāma balavā puriso samiñjitaṃ vā bāhaṃ pasāreyya, pasāritaṃ vā bāhaṃ samiñjeyya, evamevaṃ – gijjhakūṭe pabbate antarahito tasmiṃ brahmaloke pāturahosi. Addasā kho tisso brahmā āyasmantaṃ mahāmoggallānaṃ dūratova āgacchantaṃ. Disvā āyasmantaṃ mahāmoggallānaṃ etadavoca – ‘‘ehi kho, mārisa moggallāna; svāgataṃ, mārisa moggallāna! Cirassaṃ kho, mārisa moggallāna, imaṃ pariyāyamakāsi , yadidaṃ idhāgamanāya. Nisīda, mārisa moggallāna, idamāsanaṃ paññatta’’nti. Nisīdi kho āyasmā mahāmoggallāno paññatte āsane. Tissopi kho brahmā āyasmantaṃ mahāmoggallānaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinnaṃ kho tissaṃ brahmānaṃ āyasmā mahāmoggallāno etadavoca – ‘‘katamesānaṃ kho, tissa , devānaṃ evaṃ ñāṇaṃ hoti – ‘saupādisese vā saupādisesoti, anupādisese vā anupādiseso’’’ti? ‘‘Brahmakāyikānaṃ kho, mārisa moggallāna, devānaṃ evaṃ ñāṇaṃ hoti – ‘saupādisese vā saupādisesoti, anupādisese vā anupādiseso’’’ti.
“帝思,是否所有梵众天人都具有这样的智慧——‘这是有余依’、‘这是无余依’?”“目犍连尊者,并非所有梵众天人都具有这样的智慧——‘这是有余依’、‘这是无余依’。”
‘‘Sabbesaññeva kho, tissa, brahmakāyikānaṃ devānaṃ evaṃ ñāṇaṃ hoti – ‘saupādisese vā saupādisesoti, anupādisese vā anupādiseso’’’ti? ‘‘Na kho, mārisa moggallāna, sabbesaṃ brahmakāyikānaṃ devānaṃ evaṃ ñāṇaṃ hoti – ‘saupādisese vā saupādisesoti, anupādisese vā anupādiseso’’’ti.
“目犍连尊者,那些梵众天的天人们,满足于梵天的寿命,满足于梵天的色,满足于梵天的乐,满足于梵天的名声,满足于梵天的主权,他们并未如实了知更上的出离。他们没有这样的智:‘有余依即是有余依,无余依即是无余依。’而那些梵众天的天人们,不满足于梵天的寿命,不满足于梵天的色,不满足于梵天的乐,不满足于梵天的名声,不满足于梵天的主权,他们如实了知更上的出离。他们有这样的智:‘有余依即是有余依,无余依即是无余依。’”
‘‘Ye kho te, mārisa moggallāna, brahmakāyikā devā brahmena āyunā santuṭṭhā brahmena vaṇṇena brahmena sukhena brahmena yasena brahmena ādhipateyyena santuṭṭhā, te uttari nissaraṇaṃ yathābhūtaṃ nappajānanti. Tesaṃ na evaṃ ñāṇaṃ hoti – ‘saupādisese vā saupādisesoti, anupādisese vā anupādiseso’ti. Ye ca kho te, mārisa moggallāna, brahmakāyikā devā brahmena āyunā asantuṭṭhā, brahmena vaṇṇena brahmena sukhena brahmena yasena brahmena ādhipateyyena asantuṭṭhā, te ca uttari nissaraṇaṃ yathābhūtaṃ pajānanti. Tesaṃ evaṃ ñāṇaṃ hoti – ‘saupādisese vā saupādisesoti, anupādisese vā anupādiseso’’’ti.
“目犍连尊者,于此,有比丘是俱分解脱者。那些天人这样了知他:‘这位具寿是俱分解脱者。只要他的身体还存在,天与人便能见到他;身坏命终之后,天与人便见不到他了。’目犍连尊者,那些天人也有这样的智慧,即了知‘这是有余依’、‘这是无余依’。”
‘‘Idha, mārisa moggallāna, bhikkhu ubhatobhāgavimutto hoti. Tamenaṃ te devā evaṃ jānanti – ‘ayaṃ kho āyasmā ubhatobhāgavimutto. Yāvassa kāyo ṭhassati tāva naṃ dakkhanti devamanussā. Kāyassa bhedā na naṃ dakkhanti devamanussā’ti. Evampi kho, mārisa moggallāna , tesaṃ devānaṃ ñāṇaṃ hoti – ‘saupādisese vā saupādisesoti, anupādisese vā anupādiseso’’’ti.
目犍连尊者,于此,有比丘是慧解脱者。那些天人这样了知他:‘这位具寿是慧解脱者。只要他的色身尚在,天与人便能见到他;身坏之后,天与人便不会见到他。’目犍连尊者,那些天人也有这样的智:对于有余依者,了知‘这是有余依’;对于无余依者,了知‘这是无余依’。
‘‘Idha pana, mārisa moggallāna, bhikkhu paññāvimutto hoti. Tamenaṃ te devā evaṃ jānanti – ‘ayaṃ kho āyasmā paññāvimutto. Yāvassa kāyo ṭhassati tāva naṃ dakkhanti devamanussā. Kāyassa bhedā na naṃ dakkhanti devamanussā’ti. Evampi kho, mārisa moggallāna, tesaṃ devānaṃ ñāṇaṃ hoti – ‘saupādisese vā saupādisesoti, anupādisese vā anupādiseso’’’ti.
目犍连尊者,于此,有比丘是身证者。那些天人这样知道他:‘这位具寿是身证者。但愿这位具寿依止适宜的住处、亲近善友、调御诸根,为了善男子们正确地由在家而出家、达致无家的那个目标——就在现法中,以自己的证智体证无上的梵行终极,安住其中。’目犍连尊者,那些天人也这样具有智慧:对于有余依者,他们知道‘这是有余依’;对于无余依者,他们知道‘这是无余依’。
‘‘Idha pana, mārisa moggallāna, bhikkhu kāyasakkhī hoti. Tamenaṃ devā evaṃ jānanti – ‘ayaṃ kho āyasmā kāyasakkhī. Appeva nāma ayamāyasmā anulomikāni senāsanāni paṭisevamāno kalyāṇamitte bhajamāno indriyāni samannānayamāno – yassatthāya kulaputtā sammadeva agārasmā anagāriyaṃ pabbajanti tadanuttaraṃ – brahmacariyapariyosānaṃ diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja vihareyyā’ti. Evampi kho, mārisa moggallāna, tesaṃ devānaṃ ñāṇaṃ hoti – ‘saupādisese vā saupādisesoti, anupādisese vā anupādiseso’’’ti.
“目犍连尊者,于此,有比丘是见至者……信解脱者……随法行者。那些天人这样知道他:‘这位具寿是随法行者。但愿这位具寿依止适宜的住处、亲近善友、调御诸根,为了善男子们正确地由在家而出家、达致无家的那个目标——就在现法中,以自己的证智体证无上的梵行终极,安住其中。’目犍连尊者,那些天人也这样具有智慧:对于有余依者,知道‘这是有余依’;对于无余依者,知道‘这是无余依’。”
‘‘Idha pana, mārisa moggallāna, bhikkhu diṭṭhippatto hoti…pe… saddhāvimutto hoti…pe… dhammānusārī hoti. Tamenaṃ te devā evaṃ jānanti – ‘ayaṃ kho āyasmā dhammānusārī . Appeva nāma ayamāyasmā anulomikāni senāsanāni paṭisevamāno kalyāṇamitte bhajamāno indriyāni samannānayamāno – yassatthāya kulaputtā sammadeva agārasmā anagāriyaṃ pabbajanti tadanuttaraṃ – brahmacariyapariyosānaṃ diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja vihareyyā’ti. Evampi kho, mārisa moggallāna, tesaṃ devānaṃ ñāṇaṃ hoti – ‘saupādisese vā saupādisesoti, anupādisese vā anupādiseso’’’ti.
那时,尊者大目犍连对帝思沙梵天所说随喜赞叹后,犹如力士屈伸臂顷,即从梵天界隐没,出现于灵鹫山。那时,尊者大目犍连前往世尊所在处;到达后,恭敬礼敬世尊,坐于一旁。坐在一旁的尊者大目犍连,便将与帝思沙梵天的全部对话,一一告诉世尊。
Atha kho āyasmā mahāmoggallāno tissassa brahmuno bhāsitaṃ abhinanditvā anumoditvā – seyyathāpi nāma balavā puriso samiñjitaṃ vā bāhaṃ pasāreyya, pasāritaṃ vā bāhaṃ samiñjeyya, evamevaṃ – brahmaloke antarahito gijjhakūṭe pabbate pāturahosi. Atha kho āyasmā mahāmoggallāno yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā mahāmoggallāno yāvatako ahosi tissena brahmunā saddhiṃ kathāsallāpo taṃ sabbaṃ bhagavato ārocesi.
「然而,目犍连,帝思沙梵天并未宣说第七无相住者。」「世尊,此时正是时候;善逝,此时正是时候!愿世尊宣说第七无相住者。诸比丘听闻世尊所说后,将会信受奉行。」「那么,目犍连,谛听!善加作意!我当为你说。」「是,尊者!」尊者大目犍连回答世尊。世尊这样说道——
‘‘Na hi pana te, moggallāna, tisso brahmā sattamaṃ animittavihāriṃ puggalaṃ deseti’’. ‘‘Etassa, bhagavā, kālo; etassa, sugata, kālo! Yaṃ bhagavā sattamaṃ animittavihāriṃ puggalaṃ deseyya. Bhagavato sutvā bhikkhū dhāressantī’’ti. ‘‘Tena hi, moggallāna, suṇāhi, sādhukaṃ manasi karohi; bhāsissāmī’’ti. ‘‘Evaṃ, bhante’’ti kho āyasmā mahāmoggallāno bhagavato paccassosi. Bhagavā etadavoca –
「目犍连,在此,比丘因不于一切相作意,入于无相心定而安住。诸天人这样了知他:『这位尊者因不于一切相作意,安住于无相心定。愿这位尊者受用合适的住所,亲近善友,调伏诸根。正是为了此义,善男子们正当地从在家而出家,过着无家的生活,于现法中,以证智自作证,证入无上梵行的究竟而住。』目犍连,就如此,诸天人有了知:『有余依或无余依。』」第三经。
‘‘Idha, moggallāna, bhikkhu sabbanimittānaṃ amanasikārā animittaṃ cetosamādhiṃ upasampajja viharati. Tamenaṃ te devā evaṃ jānanti – ‘ayaṃ kho āyasmā sabbanimittānaṃ amanasikārā animittaṃ cetosamādhiṃ upasampajja viharati. Appeva nāma ayamāyasmā anulomikāni senāsanāni paṭisevamāno kalyāṇamitte bhajamāno indriyāni samannānayamāno – yassatthāya kulaputtā sammadeva agārasmā anagāriyaṃ pabbajanti tadanuttaraṃ – brahmacariyapariyosānaṃ diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja vihareyyā’ti. Evaṃ kho, moggallāna, tesaṃ devānaṃ ñāṇaṃ hoti – ‘saupādisese vā saupādisesoti, anupādisese vā anupādiseso’’’ti. Tatiyaṃ.
4. 西哈将军经
4. Sīhasenāpatisuttaṃ
57如是我闻:一时,世尊住在毗舍离城大林的重阁讲堂。那时,西哈将军来到世尊跟前,礼敬世尊后,退坐一面。坐定之后,西哈将军对世尊说:“尊者,是否有可能揭示布施在当下可见的果报呢?”
Evaṃ me sutaṃ – ekaṃ samayaṃ bhagavā vesāliyaṃ viharati mahāvane kūṭāgārasālāyaṃ. Atha kho sīho senāpati yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinno kho sīho senāpati bhagavantaṃ etadavoca – ‘‘sakkā nu kho, bhante, sandiṭṭhikaṃ dānaphalaṃ paññāpetu’’nti?
“既然这样,西哈,我就在这里问你,你依你认为合适的来回答就好。西哈,你认为如何?假设这里有两个人:一个人无信、悭啬、吝啬又常辱骂他人;另一个人则有信、乐善好施、欢喜无间地布施。西哈,你认为如何?阿拉汉们首先会慈悯谁?是那个无信、悭啬、吝啬又常辱骂他人的人,还是那个有信、乐善好施、欢喜无间布施的人呢?”
‘‘Tena hi, sīha, taññevettha paṭipucchissāmi, yathā te khameyya tathā naṃ byākareyyāsi. Taṃ kiṃ maññasi, sīha, idha dve purisā – eko puriso assaddho maccharī kadariyo paribhāsako, eko puriso saddho dānapati anuppadānarato. Taṃ kiṃ maññasi, sīha, kaṃ nu kho arahanto paṭhamaṃ anukampantā anukampeyyuṃ – ‘yo vā so puriso assaddho maccharī kadariyo paribhāsako, yo vā so puriso saddho dānapati anuppadānarato’’’ti?
“尊者,那无信、悭吝、吝啬又辱骂的人,诸阿拉汉怎会首先怜愍他呢?尊者,那有信、慷慨好施、乐于持续布施的人,诸阿拉汉才会首先怜愍他。”
‘‘Yo so, bhante, puriso assaddho maccharī kadariyo paribhāsako, kintaṃ arahanto paṭhamaṃ anukampantā anukampissanti! Yo ca kho so, bhante, puriso saddho dānapati anuppadānarato taṃyeva arahanto paṭhamaṃ anukampantā anukampeyyuṃ’’.
“西哈,你意如何?诸阿拉汉首先会去拜访谁呢——是那无信、悭吝、吝啬而辱骂的人,还是那有信、施主、乐于持续布施的人?”“尊者,对于那无信、悭吝、吝啬而辱骂的人,诸阿拉汉怎会首先去拜访他呢?而那有信、施主、乐于持续布施的人,诸阿拉汉才会首先去拜访他。”
‘‘Taṃ kiṃ maññasi, sīha, kaṃ nu kho arahanto paṭhamaṃ upasaṅkamantā upasaṅkameyyuṃ – ‘yo vā so puriso assaddho maccharī kadariyo paribhāsako, yo vā so puriso saddho dānapati anuppadānarato’’’ti? ‘‘Yo so, bhante, puriso assaddho maccharī kadariyo paribhāsako, kintaṃ arahanto paṭhamaṃ upasaṅkamantā upasaṅkamissanti! Yo ca kho so, bhante, puriso saddho dānapati anuppadānarato taṃyeva arahanto paṭhamaṃ upasaṅkamantā upasaṅkameyyuṃ’’.
“西哈,你意如何?诸阿拉汉会先接受谁的供养呢——是那无信、悭吝、吝啬而辱骂的人,还是那有信、施主、乐于持续布施的人?”“尊者,对于那无信、悭吝、吝啬而辱骂的人,诸阿拉汉怎会先接受他的供养呢?而为那有信、施主、乐于持续布施的人,诸阿拉汉才会先接受供养。”
‘‘Taṃ kiṃ maññasi, sīha, kassa nu kho arahanto paṭhamaṃ paṭiggaṇhantā paṭiggaṇheyyuṃ – ‘yo vā so puriso assaddho maccharī kadariyo paribhāsako, yo vā so puriso saddho dānapati anuppadānarato’’’ti? ‘‘Yo so, bhante, puriso assaddho maccharī kadariyo paribhāsako, kintaṃ tassa arahanto paṭhamaṃ paṭiggaṇhantā paṭiggaṇhissanti! Yo ca kho so, bhante, puriso saddho dānapati anuppadānarato tasseva arahanto paṭhamaṃ paṭiggaṇhantā paṭiggaṇheyyuṃ’’’.
西哈,你认为如何?无信、悭吝、吝啬、辱骂之人,与有信、施主、乐于不断布施之人,阿拉汉会先向哪一位说法呢?”“尊者,对于那位无信、悭吝、吝啬、辱骂之人,阿拉汉怎会先为他说法!而那位有信、施主、乐于不断布施之人,阿拉汉才会先为他说法。
‘‘Taṃ kiṃ maññasi, sīha, kassa nu kho arahanto paṭhamaṃ dhammaṃ desentā deseyyuṃ – ‘yo vā so puriso assaddho maccharī kadariyo paribhāsako, yo vā so puriso saddho dānapati anuppadānarato’’’ti? ‘‘Yo so, bhante, puriso assaddho maccharī kadariyo paribhāsako, kintaṃ tassa arahanto paṭhamaṃ dhammaṃ desentā desessanti! Yo ca kho so, bhante, puriso saddho dānapati anuppadānarato tasseva arahanto paṭhamaṃ dhammaṃ desentā deseyyuṃ’’ .
西哈,你认为如何?善名称誉会传扬于哪一位——无信、悭吝、吝啬、辱骂之人,还是有信、施主、乐于不断布施之人?”“尊者,对于那位无信、悭吝、吝啬、辱骂之人,善名称誉怎会传扬于他!而那位有信、施主、乐于不断布施之人,善名称誉才会传扬于他。
‘‘Taṃ kiṃ maññasi, sīha, kassa nu kho kalyāṇo kittisaddo abbhuggaccheyya – ‘yo vā so puriso assaddho maccharī kadariyo paribhāsako, yo vā so puriso saddho dānapati anuppadānarato’’’ti? ‘‘Yo so, bhante, puriso assaddho maccharī kadariyo paribhāsako, kintaṃ tassa kalyāṇo kittisaddo abbhuggacchissati! Yo ca kho so, bhante, puriso saddho dānapati anuppadānarato tasseva kalyāṇo kittisaddo abbhuggaccheyya’’.
“西哈,你认为如何?哪一位能自信无畏地走入任何集会——无论是刹帝利集会、婆罗门集会、居士集会还是沙门集会——无信、悭吝、吝啬、辱骂之人,还是有信、施主、乐于不断布施之人?”“尊者,那位无信、悭吝、吝啬、辱骂之人,又怎能自信无畏地走入任何集会,不论是刹帝利集会、婆罗门集会、居士集会还是沙门集会呢?尊者,而有信、施主、乐于不断布施之人,他才能自信无畏地走入任何集会,无论是刹帝利集会、婆罗门集会、居士集会还是沙门集会。”
‘‘Taṃ kiṃ maññasi, sīha, ko nu kho yaṃyadeva parisaṃ upasaṅkameyya, yadi khattiyaparisaṃ yadi brāhmaṇaparisaṃ yadi gahapatiparisaṃ yadi samaṇaparisaṃ visārado upasaṅkameyya amaṅkubhūto – ‘yo vā so puriso assaddho maccharī kadariyo paribhāsako, yo vā so puriso saddho dānapati anuppadānarato’’’ti? ‘‘Yo so, bhante, puriso assaddho maccharī kadariyo paribhāsako, kiṃ so yaṃyadeva parisaṃ upasaṅkamissati, yadi khattiyaparisaṃ yadi brāhmaṇaparisaṃ yadi gahapatiparisaṃ yadi samaṇaparisaṃ visārado upasaṅkamissati amaṅkubhūto! Yo ca kho so, bhante, puriso saddho dānapati anuppadānarato so yaṃyadeva parisaṃ upasaṅkameyya, yadi khattiyaparisaṃ yadi brāhmaṇaparisaṃ yadi gahapatiparisaṃ yadi samaṇaparisaṃ visārado upasaṅkameyya amaṅkubhūto’’.
“西哈,你意如何?谁会在身坏命终后往生善趣、天界——是那位无信、悭吝、吝啬、辱骂者,还是那位有信、施主、乐于不断布施者?”“尊者,那位无信、悭吝、吝啬、辱骂者,怎会在身坏命终后往生善趣、天界呢?尊者,唯有那位有信、施主、乐于不断布施者,才会在身坏命终后往生善趣、天界。”
‘‘Taṃ kiṃ maññasi, sīha, ko nu kho kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjeyya – ‘yo vā so puriso assaddho maccharī kadariyo paribhāsako, yo vā so puriso saddho dānapati anuppadānarato’’’ti ? ‘‘Yo so, bhante, puriso assaddho maccharī kadariyo paribhāsako, kiṃ so kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjissati! Yo ca kho so, bhante, puriso saddho dānapati anuppadānarato so kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjeyya’’.
“世尊,对于世尊所说的这些现世可见的布施果报,我并非出于对世尊的信心而接受。这些我自己也了知。世尊,我是施者、施主,阿拉汉们首先垂悯于我。世尊,我是施者、施主,阿拉汉们首先来到我这里。世尊,我是施者、施主,阿拉汉们首先接受我的供养。世尊,我是施者、施主,阿拉汉们首先为我说法。世尊,我是施者、施主,我善美的名声已这样远扬:‘西哈将军是施者、布施者、僧团的护持者。'世尊,我是施者、施主,我自信而无畏地走进任何集会,无论是刹帝利集会……乃至沙门集会。世尊,对于世尊所说的这些现世可见的布施果报,我并非出于对世尊的信心而接受,这些我自己也了知。然而,世尊对我这样说:‘西哈,施者、施主在身坏命终后往生善趣、天界。'对此,我尚不知晓。正因为不知,我出于对世尊的信心而接受。”“正是如此,西哈!正是如此,西哈!施者、施主在身坏命终后往生善趣、天界。”——第四经。
‘‘Yānimāni, bhante, bhagavatā sandiṭṭhikāni dānaphalāni akkhātāni, nāhaṃ ettha bhagavato saddhāya gacchāmi. Ahampi etāni jānāmi. Ahaṃ, bhante, dāyako dānapati, maṃ arahanto paṭhamaṃ anukampantā anukampanti. Ahaṃ, bhante, dāyako dānapati, maṃ arahanto paṭhamaṃ upasaṅkamantā upasaṅkamanti. Ahaṃ, bhante, dāyako dānapati, mayhaṃ arahanto paṭhamaṃ paṭiggaṇhantā paṭiggaṇhanti . Ahaṃ, bhante, dāyako dānapati, mayhaṃ arahanto paṭhamaṃ dhammaṃ desentā desenti. Ahaṃ, bhante, dāyako dānapati, mayhaṃ kalyāṇo kittisaddo abbhuggato – ‘sīho senāpati dāyako kārako saṅghupaṭṭhāko’ti . Ahaṃ, bhante, dāyako dānapati yaṃyadeva parisaṃ upasaṅkamāmi, yadi khattiyaparisaṃ…pe… yadi samaṇaparisaṃ visārado upasaṅkamāmi amaṅkubhūto. Yānimāni, bhante, bhagavatā sandiṭṭhikāni dānaphalāni akkhātāni, nāhaṃ ettha bhagavato saddhāya gacchāmi. Ahampi etāni jānāmi. Yañca kho maṃ, bhante, bhagavā evamāha – ‘dāyako, sīha, dānapati kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjatī’ti . Etāhaṃ na jānāmi, ettha ca panāhaṃ, bhagavato saddhāya gacchāmī’’ti. ‘‘Evametaṃ, sīha ; evametaṃ, sīha! Dāyako, sīha, dānapati kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjatī’’ti. Catutthaṃ.
第五 应守护经
5. Arakkheyyasuttaṃ
58诸比丘,如来有四种不需防护之事,并在三方面无可指责。哪四种是如来不需防护的呢?诸比丘,如来身行清净;如来没有任何身恶行需要想着“愿他人不知此事”而加以防护。诸比丘,如来语行清净;如来没有任何语恶行需要想着“愿他人不知此事”而加以防护。诸比丘,如来意行清净;如来没有任何意恶行需要想着“愿他人不知此事”而加以防护。诸比丘,如来活命清净;如来没有任何邪命需要想着“愿他人不知此事”而加以防护。这便是如来的四种不需防护之事。
‘‘Cattārimāni, bhikkhave, tathāgatassa arakkheyyāni, tīhi ca anupavajjo. Katamāni cattāri tathāgatassa arakkheyyāni? Parisuddhakāyasamācāro, bhikkhave, tathāgato; natthi tathāgatassa kāyaduccaritaṃ yaṃ tathāgato rakkheyya – ‘mā me idaṃ paro aññāsī’ti. Parisuddhavacīsamācāro, bhikkhave, tathāgato; natthi tathāgatassa vacīduccaritaṃ yaṃ tathāgato rakkheyya – ‘mā me idaṃ paro aññāsī’ti. Parisuddhamanosamācāro, bhikkhave, tathāgato; natthi tathāgatassa manoduccaritaṃ yaṃ tathāgato rakkheyya – ‘mā me idaṃ paro aññāsī’ti. Parisuddhājīvo, bhikkhave, tathāgato; natthi tathāgatassa micchāājīvo yaṃ tathāgato rakkheyya – ‘mā me idaṃ paro aññāsī’ti. Imāni cattāri tathāgatassa arakkheyyāni.
哪三方面无可指责呢?诸比丘,如来是善说法者。对此,若有沙门、婆罗门、天人、魔罗、梵天或世间任何一人,如法地指责我:“如此,你并非善说法者。”诸比丘,我不见有此可能。诸比丘,正因我不见有此可能,故我住于安稳、无畏,具足自信。
‘‘Katamehi tīhi anupavajjo? Svākkhātadhammo , bhikkhave, tathāgato. Tatra vata maṃ samaṇo vā brāhmaṇo vā devo vā māro vā brahmā vā koci vā lokasmiṃ sahadhammena paṭicodessati – ‘itipi tvaṃ na svākkhātadhammo’ti. Nimittametaṃ, bhikkhave, na samanupassāmi. Etamahaṃ , bhikkhave , nimittaṃ asamanupassanto khemappatto abhayappatto vesārajjappatto viharāmi.
“诸比丘,我为弟子们善施设了导向涅槃之道。循此道修行的弟子们,以诸漏尽,于现法自己以证智作证之后,具足住于无漏的心解脱、慧解脱。对此,若有沙门、婆罗门、天人、魔罗、梵天或世间任何一人,如法地指责我:“如此,你并未为弟子们善施设导向涅槃之道。循此道修行的弟子们,以诸漏尽……乃至……作证之后,具足而住。”诸比丘,我不见有此可能。诸比丘,正因我不见有此可能,故我住于安稳、无畏,具足自信。”
‘‘Supaññattā kho pana me, bhikkhave, sāvakānaṃ nibbānagāminī paṭipadā. Yathāpaṭipannā mama sāvakā āsavānaṃ khayā anāsavaṃ cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja viharanti. Tatra vata maṃ samaṇo vā brāhmaṇo vā devo vā māro vā brahmā vā koci vā lokasmiṃ sahadhammena paṭicodessati – ‘itipi te na supaññattā sāvakānaṃ nibbānagāminī paṭipadā. Yathāpaṭipannā tava sāvakā āsavānaṃ khayā…pe… sacchikatvā upasampajja viharantī’ti. Nimittametaṃ, bhikkhave, na samanupassāmi . Etamahaṃ, bhikkhave, nimittaṃ asamanupassanto khemappatto abhayappatto vesārajjappatto viharāmi.
“诸比丘,我有数百之众的弟子,以诸漏尽、无漏心解脱、慧解脱,于现法自证知、作证后,具足而住。在此世间,无论沙门、婆罗门、天、魔、梵,还是任何众生,若有人如法地指责我:‘你并非有数百之众的弟子,以诸漏尽、无漏心解脱、慧解脱,于现法自证知、作证后,具足而住。’我看不到有丝毫这样的因缘。诸比丘,正因为我不见有此因缘,我得以安稳、得无畏,安住于无所畏。以此三种,无可指责。”
‘‘Anekasatā kho pana me, bhikkhave, sāvakaparisā āsavānaṃ khayā…pe… sacchikatvā upasampajja viharanti. Tatra vata maṃ samaṇo vā brāhmaṇo vā devo vā māro vā brahmā vā koci vā lokasmiṃ sahadhammena paṭicodessati – ‘itipi te na anekasatā sāvakaparisā āsavānaṃ khayā anāsavaṃ cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja viharantī’ti. Nimittametaṃ, bhikkhave, na samanupassāmi. Etamahaṃ, bhikkhave, nimittaṃ asamanupassanto khemappatto abhayappatto vesārajjappatto viharāmi. Imehi tīhi anupavajjo.
诸比丘,这是如来的四种无需防护,以此三种,无可指责。第五经。
‘‘Imāni kho, bhikkhave, cattāri tathāgatassa arakkheyyāni, imehi ca tīhi anupavajjo’’ti. Pañcamaṃ.
6. 金毗罗经
6. Kimilasuttaṃ
59如是我闻:一时,世尊住在吉米喇的尼俱卢林。那时,具寿吉米喇来到世尊所在处,礼敬世尊后,坐于一旁。坐定之后,具寿吉米喇对世尊这样说:“尊者,是何种因,何种缘,令如来般涅槃后正法不能久住?”
Evaṃ me sutaṃ – ekaṃ samayaṃ bhagavā kimilāyaṃ viharati niculavane . Atha kho āyasmā kimilo yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā kimilo bhagavantaṃ etadavoca – ‘‘ko nu kho, bhante, hetu ko paccayo yena tathāgate parinibbute saddhammo na ciraṭṭhitiko hotī’’ti?
“吉米喇,此处,如来般涅槃后,诸比丘、比丘尼、近事男、近事女于导师不恭敬、不尊重而住,于法不恭敬、不尊重而住,于僧团不恭敬、不尊重而住,于学不恭敬、不尊重而住,于定不恭敬、不尊重而住,于不放逸不恭敬、不尊重而住,于款待不恭敬、不尊重而住。吉米喇,这便是因,这便是缘,令如来般涅槃后正法不能久住。”
‘‘Idha , kimila, tathāgate parinibbute bhikkhū bhikkhuniyo upāsakā upāsikāyo satthari agāravā viharanti appatissā, dhamme agāravā viharanti appatissā, saṅghe agāravā viharanti appatissā, sikkhāya agāravā viharanti appatissā, samādhismiṃ agāravā viharanti appatissā, appamāde agāravā viharanti appatissā, paṭisanthāre agāravā viharanti appatissā. Ayaṃ kho, kimila, hetu ayaṃ paccayo yena tathāgate parinibbute saddhammo na ciraṭṭhitiko hotī’’ti.
“尊者,那么,是何种因,何种缘,令如来般涅槃后正法能久住呢?”“吉米喇,此处,如来般涅槃后,诸比丘、比丘尼、近事男、近事女于导师恭敬、尊重而住,于法恭敬、尊重而住,于僧团恭敬、尊重而住,于学恭敬、尊重而住,于定恭敬、尊重而住,于不放逸恭敬、尊重而住,于款待恭敬、尊重而住。吉米喇,这便是因,这便是缘,令如来般涅槃后正法能久住。”
‘‘Ko pana, bhante, hetu ko paccayo yena tathāgate parinibbute saddhammo ciraṭṭhitiko hotī’’ti? ‘‘Idha, kimila, tathāgate parinibbute bhikkhū bhikkhuniyo upāsakā upāsikāyo satthari sagāravā viharanti sappatissā, dhamme sagāravā viharanti sappatissā, saṅghe sagāravā viharanti sappatissā, sikkhāya sagāravā viharanti sappatissā, samādhismiṃ sagāravā viharanti sappatissā, appamāde sagāravā viharanti sappatissā, paṭisanthāre sagāravā viharanti sappatissā. Ayaṃ kho, kimila, hetu ayaṃ paccayo yena tathāgate parinibbute saddhammo ciraṭṭhitiko hotī’’ti. Chaṭṭhaṃ.
七法经
7. Sattadhammasuttaṃ
60「诸比丘,具足七法的比丘,不久便能诸漏灭尽……于现法中自证、具足而住。哪七种?诸比丘,于此,比丘有信,持戒,多闻,乐独处,精勤,具念,具慧。诸比丘,具足此七法的比丘,不久便能诸漏灭尽……于现法中自证、具足而住。」第七经。
‘‘Sattahi , bhikkhave, dhammehi samannāgato bhikkhu nacirasseva āsavānaṃ khayā…pe… sacchikatvā upasampajja vihareyya. Katamehi sattahi ? Idha, bhikkhave, bhikkhu saddho hoti, sīlavā hoti, bahussuto hoti, paṭisallīno hoti, āraddhavīriyo hoti, satimā hoti, paññavā hoti. Imehi kho, bhikkhave, sattahi dhammehi samannāgato bhikkhu nacirasseva āsavānaṃ khayā…pe… sacchikatvā upasampajja vihareyyā’’ti. Sattamaṃ.
瞌睡经
8. Pacalāyamānasuttaṃ
61如是我闻:一时,世尊住在跋耆国苏苏马拉山的毗萨咖喇林鹿野苑。那时,具寿大目犍连在摩揭陀国的咖喇瓦喇子村,正坐着打瞌睡。世尊以清净、超胜人类的天眼,看见具寿大目犍连在摩揭陀国咖喇瓦喇子村坐着打瞌睡。见后,世尊犹如力士屈伸手臂那样迅速,从跋耆国苏苏马拉山毗萨咖喇林鹿野苑隐没,在摩揭陀国咖喇瓦喇子村具寿大目犍连面前显现。世尊在敷好的座位上坐下,坐定后,便对具寿大目犍连这样说:
Evaṃ me sutaṃ – ekaṃ samayaṃ bhagavā bhaggesu viharati susumāragire bhesakaḷāvane migadāye. Tena kho pana samayena āyasmā mahāmoggallāno magadhesu kallavāḷaputtagāme pacalāyamāno nisinno hoti. Addasā kho bhagavā dibbena cakkhunā visuddhena atikkantamānusakena āyasmantaṃ mahāmoggallānaṃ magadhesu kallavāḷaputtagāme pacalāyamānaṃ nisinnaṃ. Disvā – seyyathāpi nāma balavā puriso samiñjitaṃ vā bāhaṃ pasāreyya, pasāritaṃ vā bāhaṃ samiñjeyya, evamevaṃ – bhaggesu susumāragire bhesakaḷāvane migadāye antarahito magadhesu kallavāḷaputtagāme āyasmato mahāmoggallānassa sammukhe pāturahosi. Nisīdi bhagavā paññatte āsane. Nisajja kho bhagavā āyasmantaṃ mahāmoggallānaṃ etadavoca –
「目犍连,你在打瞌睡吗?目犍连,你在打瞌睡吗?」
「是的,尊者。」
「那么,目犍连,当你带着那种想而安住时,昏沉便会侵入。你不要作意那种想,也不要反复作意它。目犍连,确实有此可能:当你如此安住时,那昏沉就会舍断。」
‘‘Pacalāyasi no tvaṃ, moggallāna, pacalāyasi no tvaṃ, moggallānā’’ti? ‘‘Evaṃ, bhante’’ . ‘‘Tasmātiha, moggallāna, yathāsaññissa te viharato taṃ middhaṃ okkamati, taṃ saññaṃ mā manasākāsi , taṃ saññaṃ mā bahulamakāsi . Ṭhānaṃ kho panetaṃ, moggallāna, vijjati yaṃ te evaṃ viharato taṃ middhaṃ pahīyetha’’.
「目犍连,如果你这样安住,昏沉仍然不舍断,那么,目犍连,你应以心对如所听闻、如所学修的法,加以寻思、加以伺察,并以意作观察。确实有此可能:当你如此安住时,那昏沉便会舍断。」
‘‘No ce te evaṃ viharato taṃ middhaṃ pahīyetha, tato tvaṃ, moggallāna, yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ cetasā anuvitakkeyyāsi anuvicāreyyāsi, manasā anupekkheyyāsi. Ṭhānaṃ kho panetaṃ vijjati yaṃ te evaṃ viharato taṃ middhaṃ pahīyetha.
“目犍连,若你如此安住时,昏沉仍未舍断,那么,目犍连,你应将如所闻、如所学的法详细读诵。这确有可能:当你如此安住时,昏沉便会舍断。”
‘‘No ce te evaṃ viharato taṃ middhaṃ pahīyetha, tato tvaṃ, moggallāna, yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ vitthārena sajjhāyaṃ kareyyāsi. Ṭhānaṃ kho panetaṃ vijjati yaṃ te evaṃ viharato taṃ middhaṃ pahīyetha.
“目犍连,若你如此安住时,昏沉仍未舍断,那么,目犍连,你便应拉拔双耳孔,并用手掌摩擦肢体。这确有可能:当你如此安住时,昏沉便会舍断。”
‘‘No ce te evaṃ viharato taṃ middhaṃ pahīyetha, tato tvaṃ, moggallāna, ubho kaṇṇasotāni āviñcheyyāsi , pāṇinā gattāni anumajjeyyāsi. Ṭhānaṃ kho panetaṃ vijjati yaṃ te evaṃ viharato taṃ middhaṃ pahīyetha.
“目犍连,若你如此安住时,昏沉仍未舍断,那么,目犍连,你便从座而起,用水洗眼后,环顾四方,仰望星宿、星辰。这确有可能:当你如此安住时,昏沉便会舍断。”
‘‘No ce te evaṃ viharato taṃ middhaṃ pahīyetha, tato tvaṃ, moggallāna, uṭṭhāyāsanā udakena akkhīni anumajjitvā disā anuvilokeyyāsi , nakkhattāni tārakarūpāni ullokeyyāsi. Ṭhānaṃ kho panetaṃ vijjati yaṃ te evaṃ viharato taṃ middhaṃ pahīyetha.
“目犍连,若你如此而住时,那昏沉仍不舍断,那么,目犍连,你应作意光明想,安立日想——如白昼时那样于夜晚,如夜晚时那样于白昼。如此,以敞开而不覆蔽的心,修习有光辉的心。实有可能:当你如此而住时,那昏沉便会舍断。”
‘‘No ce te evaṃ viharato taṃ middhaṃ pahīyetha, tato tvaṃ, moggallāna, ālokasaññaṃ manasi kareyyāsi, divāsaññaṃ adhiṭṭhaheyyāsi – yathā divā tathā rattiṃ yathā rattiṃ tathā divā. Iti vivaṭena cetasā apariyonaddhena sappabhāsaṃ cittaṃ bhāveyyāsi. Ṭhānaṃ kho panetaṃ vijjati yaṃ te evaṃ viharato taṃ middhaṃ pahīyetha.
“目犍连,若你如此而住时,那昏沉仍不舍断,那么,目犍连,你应安立前后想而行经行,诸根向内、意不外散。实有可能:当你如此而住时,那昏沉便会舍断。”
‘‘No ce te evaṃ viharato taṃ middhaṃ pahīyetha, tato tvaṃ, moggallāna, pacchāpuresaññī caṅkamaṃ adhiṭṭhaheyyāsi antogatehi indriyehi abahigatena mānasena. Ṭhānaṃ kho panetaṃ vijjati yaṃ te evaṃ viharato taṃ middhaṃ pahīyetha.
“目犍连,若你如此而住时,那昏沉仍不舍断,那么,目犍连,你应以右胁作狮子卧,足叠足,具念、正知,作意起来想。目犍连,当你醒来时,应迅速起身——‘我不耽著于卧乐、睡眠乐、昏沉乐而住’。目犍连,你应当这样修学。”
‘‘No ce te evaṃ viharato taṃ middhaṃ pahīyetha, tato tvaṃ, moggallāna, dakkhiṇena passena sīhaseyyaṃ kappeyyāsi pāde pādaṃ accādhāya sato sampajāno uṭṭhānasaññaṃ manasi karitvā. Paṭibuddhena ca te, moggallāna, khippaññeva paccuṭṭhātabbaṃ – ‘na seyyasukhaṃ na passasukhaṃ na middhasukhaṃ anuyutto viharissāmī’ti. Evañhi te, moggallāna, sikkhitabbaṃ.
“目犍连,因此你应当这样学:‘我将不以骄慢之心前往俗家。’目犍连,你应如此学。目犍连,若比丘以骄慢之心前往俗家,在俗家确实有应做之事。当人们不理会前来的比丘时,他便这样想:‘现在有谁在这家中离间我?这些人似乎对我已无所染著。’于是,由于无所得,他便忧恼;忧恼则掉举;掉举便不防护;不防护者的心便远离定。”
‘‘Tasmātiha, moggallāna, evaṃ sikkhitabbaṃ – ‘na uccāsoṇḍaṃ paggahetvā kulāni upasaṅkamissāmī’ti. Evañhi te, moggallāna, sikkhitabbaṃ. Sace, moggallāna, bhikkhu uccāsoṇḍaṃ paggahetvā kulāni upasaṅkamati, santi hi, moggallāna, kulesu kiccakaraṇīyāni. Yehi manussā āgataṃ bhikkhuṃ na manasi karonti, tatra bhikkhussa evaṃ hoti – ‘kosu nāma idāni maṃ imasmiṃ kule paribhindi, virattarūpā dānime mayi manussā’ti. Itissa alābhena maṅkubhāvo, maṅkubhūtassa uddhaccaṃ, uddhatassa asaṃvaro, asaṃvutassa ārā cittaṃ samādhimhā.
目犍连,因此你应当这样学:‘我将不说诤论之语。’目犍连,你应如此学。目犍连,若有诤论之语,便可预期多话;多话则掉举;掉举则无防护;无防护者的心便远离定。目犍连,我并非赞叹与一切人交往,但也并非不赞叹与一切人交往。目犍连,我不赞叹与在家众及出家众相交往。而对于那些少声、少喧闹、有远离之风、不杂人群、适于独坐的住处,我赞叹与之交往。
‘‘Tasmātiha, moggallāna, evaṃ sikkhitabbaṃ – ‘na viggāhikakathaṃ kathessāmī’ti. Evañhi te, moggallāna, sikkhitabbaṃ. Viggāhikāya, moggallāna, kathāya sati kathābāhullaṃ pāṭikaṅkhaṃ, kathābāhulle sati uddhaccaṃ, uddhatassa asaṃvaro, asaṃvutassa ārā cittaṃ samādhimhā . Nāhaṃ, moggallāna, sabbeheva saṃsaggaṃ vaṇṇayāmi. Na panāhaṃ , moggallāna, sabbeheva saṃsaggaṃ na vaṇṇayāmi. Sagahaṭṭhapabbajitehi kho ahaṃ, moggallāna, saṃsaggaṃ na vaṇṇayāmi . Yāni ca kho tāni senāsanāni appasaddāni appanigghosāni vijanavātāni manussarāhasseyyakāni paṭisallānasāruppāni tathārūpehi senāsanehi saṃsaggaṃ vaṇṇayāmī’’ti.
听了这话,具寿大目犍连对世尊说:‘尊者,比丘因渴爱的灭尽而解脱,简而言之,要到怎样的程度,才算究竟终结、究竟安稳、究竟梵行、究竟圆满,为人天中的最胜者呢?’
Evaṃ vutte āyasmā mahāmoggallāno bhagavantaṃ etadavoca – ‘‘kittāvatā nu kho, bhante, bhikkhu saṃkhittena taṇhāsaṅkhayavimutto hoti accantaniṭṭho accantayogakkhemī accantabrahmacārī accantapariyosāno seṭṭho devamanussāna’’nti?
目犍连,在此,比丘已闻知:‘一切法皆不应执取。’目犍连,若比丘如是闻知:‘一切法皆不应执取’,他便证知一切法;证知一切法后,遍知一切法;遍知一切法后,无论他感受乐受、苦受或不苦不乐受,他皆于那些受随观无常而住,随观离贪而住,随观灭而住,随观舍遣而住。如此,于那些受随观无常、离贪、灭、舍遣而住时,他不执取世间任何事物;不执取则无战栗;无战栗则自般涅槃。他了知:‘生已尽,梵行已立,应作已作,不受后有。’目犍连,简而言之,比丘正是以此由渴爱灭尽而解脱,是究竟终结者、究竟安稳者、究竟梵行者、究竟终极者,为天人中最胜者。第八经。
‘‘Idha, moggallāna, bhikkhuno sutaṃ hoti – ‘sabbe dhammā nālaṃ abhinivesāyā’ti; evañcetaṃ, moggallāna, bhikkhuno sutaṃ hoti – ‘sabbe dhammā nālaṃ abhinivesāyā’ti. So sabbaṃ dhammaṃ abhijānāti, sabbaṃ dhammaṃ abhiññāya sabbaṃ dhammaṃ parijānāti. Sabbaṃ dhammaṃ pariññāya yaṃkiñci vedanaṃ vediyati sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā. So tāsu vedanāsu aniccānupassī viharati, virāgānupassī viharati, nirodhānupassī viharati, paṭinissaggānupassī viharati. So tāsu vedanāsu aniccānupassī viharanto virāgānupassī viharanto nirodhānupassī viharanto paṭinissaggānupassī viharanto na kiñci loke upādiyati, anupādiyaṃ na paritassati, aparitassaṃ paccattaṃyeva parinibbāyati. ‘Khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ itthattāyā’ti pajānāti. Ettāvatā kho, moggallāna, bhikkhu saṃkhittena taṇhāsaṅkhayavimutto hoti accantaniṭṭho accantayogakkhemī accantabrahmacārī accantapariyosāno seṭṭho devamanussāna’’nti. Aṭṭhamaṃ.
第九·慈经
9. Mettasuttaṃ
62诸比丘,莫畏惧福德。诸比丘,福德即是乐的别名。诸比丘,我忆念长时所作福德,于长时中领受悦意、可爱、可意的果报。我修习慈心七年。修习慈心七年后,于七次成劫坏劫之间,我不再返回此世间。诸比丘,当世间坏灭时,我生于光音天;当世间生成时,我生于空的梵天宫。
‘‘Mā , bhikkhave, puññānaṃ bhāyittha. Sukhassetaṃ, bhikkhave , adhivacanaṃ yadidaṃ puññāni . Abhijānāmi kho panāhaṃ , bhikkhave, dīgharattaṃ katānaṃ puññānaṃ dīgharattaṃ iṭṭhaṃ kantaṃ manāpaṃ vipākaṃ paccanubhūtaṃ. Satta vassāni mettaṃ cittaṃ bhāvesiṃ . Satta vassāni mettaṃ cittaṃ bhāvetvā satta saṃvaṭṭavivaṭṭakappe nayimaṃ lokaṃ punāgamāsiṃ. Saṃvaṭṭamāne sudāhaṃ , bhikkhave, loke ābhassarūpago homi, vivaṭṭamāne loke suññaṃ brahmavimānaṃ upapajjāmi.
“诸比丘,我那时曾是梵天、大梵天,无能胜者、遍见一切者、自在者。诸比丘,我曾三十六次成为帝释、诸天之主,又无数百次成为转轮圣王,是如法法王,威服四方,所向皆克,国土安稳,具足七宝。诸比丘,我有七宝,即:轮宝、象宝、马宝、摩尼宝、女宝、居士宝、主兵臣宝为第七。诸比丘,我有超过一千位儿子,个个勇健英武,能摧破敌阵。我不依棍棒,不依刀剑,唯以正法征服大地至于海际,安宁而住。”
‘‘Tatra sudaṃ, bhikkhave, brahmā homi mahābrahmā abhibhū anabhibhūto aññadatthudaso vasavattī. Chattiṃsakkhattuṃ kho panāhaṃ, bhikkhave, sakko ahosiṃ devānamindo; anekasatakkhattuṃ rājā ahosiṃ cakkavattī dhammiko dhammarājā cāturanto vijitāvī janapadatthāvariyappatto sattaratanasamannāgato. Tassa mayhaṃ, bhikkhave, imāni satta ratanāni ahesuṃ, seyyathidaṃ – cakkaratanaṃ, hatthiratanaṃ, assaratanaṃ, maṇiratanaṃ, itthiratanaṃ, gahapatiratanaṃ, pariṇāyakaratanameva sattamaṃ. Parosahassaṃ kho pana me, bhikkhave, puttā ahesuṃ sūrā vīraṅgarūpā parasenappamaddanā. So imaṃ pathaviṃ sāgarapariyantaṃ adaṇḍena asatthena dhammena abhivijiya ajjhāvasi’’nti .
修习慈心,历经七年,诸比丘;
“七成坏劫之间,我不再来到此世间。”
当世界坏灭时,我便往生光音天;
当世界形成时,我即生为空梵天。
我曾七次为大梵天,那时为自在者;
我曾三十六次为天帝,行使天王之权。
我曾为转轮王,主宰阎浮洲;
灌顶刹帝利,我曾为人主。
不用棍棒与刀剑,我征服此大地;
以无暴力的业行,平等地治理它。
依法治理王国,在此大地上;
富甲一方、受用丰足,我生于豪贵之家。
具足一切欲乐与七宝,
诸佛是世间的摄受者,此法由他们善说。
这是大果之因,我的道途不会失败;
财富资具丰饶者,成为具足威德的国王。
具足神通,享有名声,为阎浮洲的主宰;
谁听闻之后,能不生起净信?纵是黑种姓者亦然。
‘‘Passa puññānaṃ vipākaṃ, kusalānaṃ sukhesino ; Mettaṃ cittaṃ vibhāvetvā, satta vassāni bhikkhavo ; Sattasaṃvaṭṭavivaṭṭakappe , nayimaṃ lokaṃ punāgamiṃ . ‘‘Saṃvaṭṭamāne lokamhi, homi ābhassarūpago; Vivaṭṭamāne lokasmiṃ, suññabrahmūpago ahuṃ. ‘‘Sattakkhattuṃ mahābrahmā, vasavattī tadā ahuṃ; Chattiṃsakkhattuṃ devindo, devarajjamakārayiṃ. ‘‘Cakkavattī ahuṃ rājā, jambumaṇḍassa issaro; Muddhāvasitto khattiyo, manussādhipatī ahuṃ. ‘‘Adaṇḍena asatthena, vijeyya pathaviṃ imaṃ; Asāhasena kammena , samena anusāsi taṃ. ‘‘Dhammena rajjaṃ kāretvā, asmiṃ pathavimaṇḍale; Mahaddhane mahābhoge, aḍḍhe ajāyihaṃ kule. ‘‘Sabbakāmehi sampanne , ratanehi ca sattahi; Buddhā saṅgāhakā loke, tehi etaṃ sudesitaṃ. ‘‘Eso hetu mahantassa, pathabyo me na vipajjati ; Pahūtavittūpakaraṇo, rājā hoti patāpavā. ‘‘Iddhimā yasavā hoti , jambumaṇḍassa issaro; Ko sutvā nappasīdeyya, api kaṇhābhijātiyo.
诸比丘,尼干陀具足十种非正法。哪十种?诸比丘,尼干陀是无信者、恶戒者、无惭者、无愧者、不亲近善士者、自赞毁他者、执著己见、难以弃舍者、诳惑者、恶欲者、恶友者。诸比丘,尼干陀即具足此十种非正法。第八经。
‘‘Tasmā hi attakāmena , mahattamabhikaṅkhatā;
Saddhammo garukātabbo, saraṃ buddhānasāsana’’nti. navamaṃ;
10. 妻子经
10. Bhariyāsuttaṃ
63那时,世尊在午前时分着衣持钵,前往给孤独居士的住所;抵达后,坐在已设好的座位上。那时,给孤独居士的住所里,人们正高声大噪。于是,给孤独居士来到世尊前,顶礼世尊,坐在一旁。世尊对坐在一旁的给孤独居士这样说:
Atha kho bhagavā pubbaṇhasamayaṃ nivāsetvā pattacīvaramādāya yena anāthapiṇḍikassa gahapatissa nivesanaṃ tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā paññatte āsane nisīdi. Tena kho pana samayena anāthapiṇḍikassa gahapatissa nivesane manussā uccāsaddā mahāsaddā honti. Atha kho anāthapiṇḍiko gahapati yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinnaṃ kho anāthapiṇḍikaṃ gahapatiṃ bhagavā etadavoca –
“居士,你的住所里,人们为何如此高声喧哗,就像渔夫在争抢鱼获一般?”“尊者,这位是儿媳苏嘉答,从富裕的人家娶来。她既不顺从婆婆、不顺从公公、不顺从丈夫,对世尊也不恭敬、不尊重、不崇敬、不礼敬。”
‘‘Kiṃ nu te, gahapati, nivesane manussā uccāsaddā mahāsaddā kevaṭṭā maññe macchavilope’’ti? ‘‘Ayaṃ, bhante, sujātā gharasuṇhā aḍḍhakulā ānītā. Sā neva sassuṃ ādiyati, na sasuraṃ ādiyati, na sāmikaṃ ādiyati, bhagavantampi na sakkaroti na garuṃ karoti na māneti na pūjetī’’ti.
于是,世尊告诉家中之媳苏嘉答:“来,苏嘉答!”“是,世尊。”家中之媳苏嘉答应诺世尊后,便来到世尊跟前;到达后,向世尊礼敬,退坐一面。世尊对退坐一面的家中之媳苏嘉答这样说:
Atha kho bhagavā sujātaṃ gharasuṇhaṃ āmantesi – ‘‘ehi, sujāte’’ti! ‘‘Evaṃ, bhante’’ti kho sujātā gharasuṇhā bhagavato paṭissutvā yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinnaṃ kho sujātaṃ gharasuṇhaṃ bhagavā etadavoca –
“苏嘉答,男子有七种妻子。哪七种呢?如杀者之妻、如盗贼之妻、如主母之妻、如母亲之妻、如姊妹之妻、如朋友之妻、如奴婢之妻。苏嘉答,这些就是男子的七种妻子。你是其中哪一种?”“尊者,我不能理解世尊所略说的义理。萨度,尊者,请世尊为我说法,使我能理解世尊所略说的义理。”“那么,苏嘉答,谛听,善加作意,我今当说。”“是,尊者。”家中之媳苏嘉答应诺世尊后,世尊这样说:
‘‘Satta kho imā, sujāte, purisassa bhariyāyo. Katamā satta? Vadhakasamā, corīsamā, ayyasamā, mātāsamā, bhaginīsamā, sakhīsamā, dāsīsamā. Imā kho, sujāte, satta purisassa bhariyāyo. Tāsaṃ tvaṃ katamā’’ti? ‘‘Na kho ahaṃ , bhante, imassa bhagavatā saṃkhittena bhāsitassa vitthārena atthaṃ ājānāmi. Sādhu me, bhante, bhagavā tathā dhammaṃ desetu yathāhaṃ imassa bhagavatā saṃkhittena bhāsitassa vitthārena atthaṃ jāneyya’’nti. ‘‘Tena hi, sujāte, suṇāhi, sādhukaṃ manasi karohi; bhāsissāmī’’ti. ‘‘Evaṃ, bhante’’ti kho sujātā gharasuṇhā bhagavato paccassosi. Bhagavā etadavoca –
‘‘Paduṭṭhacittā ahitānukampinī,
贪著他人,轻慢丈夫;」
Aññesu rattā atimaññate patiṃ;
以财买来丈夫,却处心积虑欲加杀害,
Dhanena kītassa vadhāya ussukā,
如此女子,即是男子之妻;
Yā evarūpā purisassa bhariyā;
她被称为「残暴之妻」。
‘Vadhā ca bhariyā’ti ca sā pavuccati.
丈夫通过妻子而获得的财富,
‘‘Yaṃ itthiyā vindati sāmiko dhanaṃ,
安住于技艺、商贾与农耕——
Sippaṃ vaṇijjañca kasiṃ adhiṭṭhahaṃ;
她想夺走他哪怕微薄的东西,
Appampi tassa apahātumicchati,
这样的女人便是男子的妻子,
Yā evarūpā purisassa bhariyā;
她被称为“盗贼妻”。
‘Corī ca bhariyā’ti ca sā pavuccati.
不喜作务,懒散懈怠,贪食多受
‘‘Akammakāmā alasā mahagghasā,
粗暴凶戾,出言粗恶
Pharusā ca caṇḍī duruttavādinī;
凌驾勤勉者,独断专行
Uṭṭhāyakānaṃ abhibhuyya vattati,
这样的女子,便是男子的妻;
Yā evarūpā purisassa bhariyā;
她即被称为‘主母妻’。
‘Ayyā ca bhariyā’ti ca sā pavuccati.
凡她恒常怀有利益与哀愍,
‘‘Yā sabbadā hoti hitānukampinī,
如母亲守护儿子般守护丈夫;
Mātāva puttaṃ anurakkhate patiṃ;
继而守护他所积聚的财富,
Tato dhanaṃ sambhatamassa rakkhati,
如是之女,便是丈夫的妻子;
Yā evarūpā purisassa bhariyā;
她被称作“母亲”与“妻子”。
‘Mātā ca bhariyā’ti ca sā pavuccati.
犹如姐姐对弟、妹,
‘‘Yathāpi jeṭṭhā bhaginī kaniṭṭhakā ,
对自己的丈夫心怀恭敬;
Sagāravā hoti sakamhi sāmike;
她心怀惭愧,随顺夫意,
Hirīmanā bhattuvasānuvattinī,
这样的男子之妻,便被称作‘姐妹妻’。
Yā evarūpā purisassa bhariyā;‘Bhaginī ca bhariyā’ti ca sā pavuccati.
她在这里见到丈夫便心生欢喜,
‘‘Yācīdha disvāna patiṃ pamodati,
犹如久别的老友重逢,
Sakhī sakhāraṃva cirassamāgataṃ;
良家之女,持戒守誓,
Koleyyakā sīlavatī patibbatā,
这般女子,便是男子之妻;
Yā evarūpā purisassa bhariyā;
她被称作“友伴与妻子”。
‘Sakhī ca bhariyā’ti ca sā pavuccati.
不嗔不怒,寂静平和,纵使面临杖打与杀害的恐吓,
‘‘Akkuddhasantā vadhadaṇḍatajjitā,
内心无有嗔恨,于丈夫常怀堪忍;
Aduṭṭhacittā patino titikkhati;
她不生嗔怒,随顺丈夫心意;
Akkodhanā bhattuvasānuvattinī,
如是之女,即为男子之妻;
Yā evarūpā purisassa bhariyā;
她便名为“婢与妻”。
‘Dāsī ca bhariyā’ti ca sā pavuccati.
在此世间,被称为‘杀夫之妻’者,
‘‘Yācīdha bhariyā vadhakāti vuccati,
以及那被唤作‘盗贼’与‘贵妇人’者;
‘Corī ca ayyā’ti ca yā pavuccati;
那戒行不净、言语粗恶、无恭敬者,
Dussīlarūpā pharusā anādarā,
她们身坏之后,便堕入地狱。
Kāyassa bhedā nirayaṃ vajanti tā.
世间所谓的母亲、姐妹、朋友,
‘‘Yācīdha mātā bhaginī sakhīti ca,
以及那被称作“婢女”与“妻子”的人;
‘Dāsī ca bhariyā’ti ca sā pavuccati;
因安住于戒,长夜防护,
Sīle ṭhitattā cirarattasaṃvutā,
她们身坏之后,便趣向善趣。」
Kāyassa bhedā sugatiṃ vajanti tā’’ti.
「苏嘉答,这就是男子的七种妻子。你是哪一种?」
「尊者,从今日起,请世尊将我视作对丈夫如奴婢般的妻子。」
第十经。
‘‘Imā kho, sujāte, satta purisassa bhariyāyo. Tāsaṃ tvaṃ katamā’’ti? ‘‘Ajjatagge maṃ, bhante, bhagavā dāsīsamaṃ sāmikassa bhariyaṃ dhāretū’’ti. Dasamaṃ.
易怒经
11. Kodhanasuttaṃ
64“诸比丘,有七法,是怨敌所喜、能令成怨敌,降临于忿怒的男女。哪七种呢?诸比丘,这里,怨敌对怨敌如此期望:‘啊,愿此人变得丑陋!’为什么呢?诸比丘,怨敌不会随喜怨敌的端严。诸比丘,这个忿怒之人被忿怒征服、被忿怒主宰,即使他妥善沐浴、涂油、剃须理发、身着白衣,却因被忿怒征服而形貌丑陋。诸比丘,这是第一法,是怨敌所喜、能令成怨敌,降临于忿怒的男女。
‘‘Sattime , bhikkhave, dhammā sapattakantā sapattakaraṇā kodhanaṃ āgacchanti itthiṃ vā purisaṃ vā. Katame satta? Idha, bhikkhave, sapatto sapattassa evaṃ icchati – ‘aho vatāyaṃ dubbaṇṇo assā’ti! Taṃ kissa hetu? Na, bhikkhave, sapatto sapattassa vaṇṇavatāya nandati. Kodhanoyaṃ , bhikkhave, purisapuggalo kodhābhibhūto kodhapareto, kiñcāpi so hoti sunhāto suvilitto kappitakesamassu odātavatthavasano ; atha kho so dubbaṇṇova hoti kodhābhibhūto. Ayaṃ, bhikkhave, paṭhamo dhammo sapattakanto sapattakaraṇo kodhanaṃ āgacchati itthiṃ vā purisaṃ vā.
“再者,诸比丘,怨敌对怨敌如此期望:‘啊,愿此人痛苦而卧!’为什么呢?诸比丘,怨敌不因怨敌的安眠而欢喜。诸比丘,这个忿怒之人被忿怒征服、被忿怒主宰,即使他卧在铺着牛毛毯、白羊毛毯、最胜羚羊皮之床榻,上有华盖,两头有红枕,却因被忿怒征服而痛苦而卧。诸比丘,这是第二法,是怨敌所喜、能令成怨敌,降临于忿怒的男女。
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, sapatto sapattassa evaṃ icchati – ‘aho vatāyaṃ dukkhaṃ sayeyyā’ti! Taṃ kissa hetu? Na, bhikkhave, sapatto sapattassa sukhaseyyāya nandati. Kodhanoyaṃ, bhikkhave, purisapuggalo kodhābhibhūto kodhapareto, kiñcāpi so pallaṅke seti gonakatthate paṭalikatthate kadalimigapavarapaccattharaṇe sauttaracchade ubhatolohitakūpadhāne; atha kho so dukkhaññeva seti kodhābhibhūto. Ayaṃ, bhikkhave, dutiyo dhammo sapattakanto sapattakaraṇo kodhanaṃ āgacchati itthiṃ vā purisaṃ vā.
再者,诸比丘,怨敌对怨敌会这样希望:‘啊,愿此人无有利益!’那是什么原因呢?诸比丘,怨敌不会因怨敌获得利益而欢喜。诸比丘,这个被愤怒征服、被愤怒主宰的易怒之人,将无利执取为‘我得了利益’,将利益却执取为‘我得了无利’。对他而言,这些彼此矛盾的法被执取后,会在漫长的岁月里,为被愤怒征服者带来无利与痛苦。诸比丘,这是怨敌所乐见的第三法,能利益怨敌,会降临在愤怒的女人或男子身上。
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, sapatto sapattassa evaṃ icchati – ‘aho vatāyaṃ na pacurattho assā’ti! Taṃ kissa hetu? Na, bhikkhave, sapatto sapattassa pacuratthatāya nandati . Kodhanoyaṃ , bhikkhave, purisapuggalo kodhābhibhūto kodhapareto, anatthampi gahetvā ‘attho me gahito’ti maññati , atthampi gahetvā ‘anattho me gahito’ti maññati. Tassime dhammā aññamaññaṃ vipaccanīkā gahitā dīgharattaṃ ahitāya dukkhāya saṃvattanti kodhābhibhūtassa. Ayaṃ, bhikkhave, tatiyo dhammo sapattakanto sapattakaraṇo kodhanaṃ āgacchati itthiṃ vā purisaṃ vā.
“再者,诸比丘,怨敌对怨敌会这样希望:‘啊,愿此人无有财富!’那是什么原因呢?诸比丘,怨敌不会因怨敌拥有财富而欢喜。诸比丘,这个被愤怒征服、被愤怒主宰的易怒之人,他所拥有的财富——由勤奋精进所得、以臂力积聚、以汗水换来、如法依法而得——诸王也会将这些财富没收入王库,因为他已被愤怒所征服。诸比丘,这是怨敌所乐见的第四法,能利益怨敌,会降临在愤怒的女人或男子身上。”
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, sapatto sapattassa evaṃ icchati – ‘aho vatāyaṃ na bhogavā assā’ti! Taṃ kissa hetu? Na, bhikkhave, sapatto sapattassa bhogavatāya nandati. Kodhanassa, bhikkhave, purisapuggalassa kodhābhibhūtassa kodhaparetassa, yepissa te honti bhogā uṭṭhānavīriyādhigatā bāhābalaparicitā sedāvakkhittā dhammikā dhammaladdhā, tepi rājāno rājakosaṃ pavesenti kodhābhibhūtassa. Ayaṃ, bhikkhave, catuttho dhammo sapattakanto sapattakaraṇo kodhanaṃ āgacchati itthiṃ vā purisaṃ vā.
“再者,诸比丘,怨敌对怨敌会这样希望:‘啊,愿此人没有名声!’那是什么原因呢?诸比丘,怨敌不会因怨敌拥有名声而欢喜。诸比丘,这个被愤怒征服、被愤怒主宰的易怒之人,他那由不放逸所得来的名声,也会因被愤怒征服而荡然无存。诸比丘,这是怨敌所乐见的第五法,能利益怨敌,会降临在愤怒的女人或男子身上。”
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, sapatto sapattassa evaṃ icchati – ‘aho vatāyaṃ na yasavā assā’ti! Taṃ kissa hetu? Na, bhikkhave, sapatto sapattassa yasavatāya nandati. Kodhanoyaṃ, bhikkhave, purisapuggalo kodhābhibhūto kodhapareto, yopissa so hoti yaso appamādādhigato, tamhāpi dhaṃsati kodhābhibhūto. Ayaṃ, bhikkhave, pañcamo dhammo sapattakanto sapattakaraṇo kodhanaṃ āgacchati itthiṃ vā purisaṃ vā.
“再者,诸比丘,怨敌对于怨敌会这样期望:‘但愿此人一个朋友也没有!’这是什么缘故呢?诸比丘,怨敌不会因怨敌有朋友而感到欢喜。诸比丘,那忿怒的男子,被忿怒征服、为忿怒所驱使,凡是他的朋友、同伴、亲属、血亲,也都远远避开这被忿怒压倒的人。诸比丘,这是第六种为怨敌所喜、能令怨敌成就的法,降临在忿怒的男女身上。”
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, sapatto sapattassa evaṃ icchati – ‘aho vatāyaṃ na mittavā assā’ti! Taṃ kissa hetu? Na, bhikkhave, sapatto sapattassa mittavatāya nandati. Kodhanaṃ, bhikkhave, purisapuggalaṃ kodhābhibhūtaṃ kodhaparetaṃ, yepissa te honti mittāmaccā ñātisālohitā, tepi ārakā parivajjanti kodhābhibhūtaṃ. Ayaṃ, bhikkhave, chaṭṭho dhammo sapattakanto sapattakaraṇo kodhanaṃ āgacchati itthiṃ vā purisaṃ vā.
“再者,诸比丘,怨敌对于怨敌会这样期望:‘但愿此人于身坏命终之后,投生到苦界、恶趣、堕处、地狱!’这是什么缘故呢?诸比丘,怨敌不喜见怨敌往生善趣。诸比丘,那忿怒的男子,被忿怒征服、为忿怒所驱使,以身行恶行,以语行恶行,以意行恶行。他如此以身、语、意行诸恶行之后,身坏命终,便因被忿怒征服而投生到苦界、恶趣、堕处、地狱。诸比丘,这是第七种为怨敌所喜、能令怨敌成就的法,降临在忿怒的男女身上。诸比丘,以上这七法,正是怨敌所乐见、能成就怨敌,而降临于忿怒男女的法。”
‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, sapatto sapattassa evaṃ icchati – ‘aho vatāyaṃ kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjeyyā’ti! Taṃ kissa hetu? Na, bhikkhave, sapatto sapattassa sugatigamane nandati. Kodhanoyaṃ, bhikkhave, purisapuggalo kodhābhibhūto kodhapareto kāyena duccaritaṃ carati, vācāya duccaritaṃ carati, manasā duccaritaṃ carati. So kāyena duccaritaṃ caritvā vācāya…pe… kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjati kodhābhibhūto. Ayaṃ, bhikkhave, sattamo dhammo sapattakanto sapattakaraṇo kodhanaṃ āgacchati itthiṃ vā purisaṃ vā. Ime kho, bhikkhave, satta dhammā sapattakantā sapattakaraṇā kodhanaṃ āgacchanti itthiṃ vā purisaṃ vā’’ti.
忿怒者容貌变丑,睡时亦受苦痛;
本得了利益,之后却陷入非利。
此后,那易怒之人以身行与语行,造作了杀害;
被忿怒所制伏的人,会蒙受财富的损耗。
为忿怒的迷醉所击垮者,堕入恶名;
亲戚、朋友与善友,都会远离那易怒之人。
忿怒生起祸患,忿怒扰乱内心;
怖畏由内而生,世人却不了知。
忿怒者不解利益,忿怒者不见法;
当人受忿怒征服,彼时即陷于大暗。
愤怒的人将易行之事,也摧毁得如同难行之事;
待到愤怒消退之后,他便如火焚身般备受煎熬。
他显露乖戾之态,犹如冒烟的火显露烟相;
愤怒从何处扩散开来?学童们因何而愤怒?
他无惭无愧,言语也无恭敬;
被愤怒征服者,没有任何依怙。
那些令人焦灼的业,正是远离正法所造作的;
我将宣说这些,你们当如实地谛听。
忿怒者杀害父亲,忿怒者杀害母亲;
愤怒者杀害婆罗门,愤怒者亦杀害凡夫。
由母亲养育的人,观察此世间;
即便是那给予生命的寂静者,愤怒的凡夫亦会杀害。
诸有情诚然以己为譬,自己诚为最亲爱者;
忿怒之人残害自身,迷醉于种种色相中。
以剑自戕,迷醉而吞毒;
或被绳缚而死,或丧命于山崖岩窟。
造杀生之业,行自害之事;
造作之时不觉知,嗔恚所招致的败亡。
这个以嗔怒为形态的死魔之索,潜藏于洞窟之中;
应以调伏、以慧、以精进、以见,将它断除。
犹如智者,断除此不善;
「当如是修学于法,莫令我等成为可羞愧者。」
「离忿怒者无忧恼,离贪者无热望;
「调伏者舍断忿怒已,漏尽者即证般涅槃。」
‘‘Kodhano dubbaṇṇo hoti, atho dukkhampi seti so; Atho atthaṃ gahetvāna, anatthaṃ adhipajjati . ‘‘Tato kāyena vācāya, vadhaṃ katvāna kodhano; Kodhābhibhūto puriso, dhanajāniṃ nigacchati. ‘‘Kodhasammadasammatto , āyasakyaṃ nigacchati; Ñātimittā suhajjā ca, parivajjanti kodhanaṃ. ‘‘Anatthajanano kodho, kodho cittappakopano; Bhayamantarato jātaṃ, taṃ jano nāvabujjhati. ‘‘Kuddho atthaṃ na jānāti, kuddho dhammaṃ na passati; Andhatamaṃ tadā hoti, yaṃ kodho sahate naraṃ. ‘‘Yaṃ kuddho uparodheti, sukaraṃ viya dukkaraṃ; Pacchā so vigate kodhe, aggidaḍḍhova tappati. ‘‘Dummaṅkuyaṃ padasseti , dhūmaṃ dhūmīva pāvako; Yato patāyati kodho, yena kujjhanti mānavā. ‘‘Nāssa hirī na ottappaṃ , na vāco hoti gāravo; Kodhena abhibhūtassa, na dīpaṃ hoti kiñcanaṃ. ‘‘Tapanīyāni kammāni, yāni dhammehi ārakā; Tāni ārocayissāmi, taṃ suṇātha yathā tathaṃ. ‘‘Kuddho hi pitaraṃ hanti, hanti kuddho samātaraṃ; Kuddho hi brāhmaṇaṃ hanti, hanti kuddho puthujjanaṃ. ‘‘Yāya mātu bhato poso, imaṃ lokaṃ avekkhati; Tampi pāṇadadiṃ santiṃ, hanti kuddho puthujjano. ‘‘Attūpamā hi te sattā, attā hi paramo piyo; Hanti kuddho puthuttānaṃ, nānārūpesu mucchito. ‘‘Asinā hanti attānaṃ, visaṃ khādanti mucchitā; Rajjuyā bajjha mīyanti, pabbatāmapi kandare. ‘‘Bhūnahaccāni kammāni, attamāraṇiyāni ca; Karontā nāvabujjhanti , kodhajāto parābhavo. ‘‘Itāyaṃ kodharūpena, maccupāso guhāsayo; Taṃ damena samucchinde, paññāvīriyena diṭṭhiyā. ‘‘Yathā metaṃ akusalaṃ, samucchindetha paṇḍito; Tatheva dhamme sikkhetha, mā no dummaṅkuyaṃ ahu. ‘‘Vītakodhā anāyāsā, vītalobhā anussukā ; Dantā kodhaṃ pahantvāna, parinibbanti anāsavā’’ti . ekādasamaṃ;
无记品第六
Abyākatavaggo chaṭṭho.
无记、人趣、帝沙、狮子、无守护
虫聚、七、动摇、慈、妻子,以忿怒为第十一。
Abyākato purisagati, tissa sīha arakkhiyaṃ; Kimilaṃ satta pacalā, mettā bhariyā kodhekādasāti.