憍赏弥犍度巴利
10. Kosambakakkhandhako
憍赏弥诤论事的注释巴利
Kosambakavivādakathāvaṇṇanā
451 在《憍赏弥犍度》中,如果存在这种情况,持律者长老以“我将指出”这句话,让对方生起“这是犯戒”的见解后,才这样说的。因此,圣典中说:“他对那条罪持有不犯戒的见解。”如果不知道水是留存下来的,或者虽然知道却把留存的水倒掉、流失了,然后在行走时并非故意、也非有念,那么“不犯戒”这一方也有可能成立。持律者长老在这种情况下生起“不犯戒”的见解后,才这样说的。因此,圣典中说:“其他比丘对他的那条罪持有不犯戒的见解。”又因为在僧众中也生起了不犯戒的见解,所以用了复数“其他”。“他生起了不犯戒的见解”这句话,是说经师长老因为不精通律藏,仅凭持律者长老的一句话,就这样认为了;但对他来说,那条罪其实确实是罪,因为他明知还有剩余的水却把它留存了下来。因为只要了知事相本身,应学法就属于有心犯;并不是要了知制戒才算。因此,圣典中处处都说“他对那条罪持有不犯戒的见解”,而实际上说的就是那确实是罪。“正在犯戒”这句,是持律者长老回忆起自己曾问经师长老:“这水是你留存的吗?”经师长老回答:“是的,贤友。”由于不精通制戒,便以为他是故意这么做的,于是持犯戒的见解而说了出来。因此,圣典中说:“其他比丘对他的那条罪持有犯戒的见解。”巴利
451. Kosambakakkhandhake sace hoti, desessāmīti vinayadharassa vacanena āpattidiṭṭhiṃ paṭilabhitvā evamāha. Teneva pāḷiyaṃ ‘‘so tassā āpattiyā anāpattidiṭṭhi hotī’’ti vuttaṃ. Natthi āpattīti udakassa ṭhapanabhāvaṃ ajānitvā vā ṭhapitaṃ chaḍḍetvā vissaritvā vā gamane asañcicca asatiyā anāpattipakkhopi sambhavatīti vinayadharo tattha anāpattidiṭṭhiṃ paṭilabhitvā evamāha. Teneva pāḷiyaṃ ‘‘aññe bhikkhū tassa āpattiyā anāpattidiṭṭhino hontī’’ti vuttaṃ. Parisāyapissa anāpattidiṭṭhiyā uppannattā ‘‘aññe’’ti bahuvacanaṃ kataṃ. Anāpattidiṭṭhi ahosīti suttantikattherassa vinaye apakataññutāya vinayadharassa vacanamattena so evamahosi, sā panassa āpatti eva udakāvasesassa ṭhapanabhāvaṃ ñatvā ṭhapitattā. Vatthumattajānane eva hi sekhiyā sacittakā, na paṇṇattivijānane. Teneva pāḷiyaṃ ‘‘tassā āpattiyā anāpattidiṭṭhi hotī’’ti sabbattha āpatti icceva vuttaṃ. ‘‘Āpattiṃ āpajjamāno’’ti idaṃ vinayadharatthero ‘‘tayā idaṃ udakaṃ ṭhapita’’nti attanā puṭṭhena suttantikattherena ‘‘āmāvuso’’ti vuttavacanaṃ saritvā paṇṇattiakovidatāya sañcicceva akāsīti āpattidiṭṭhi hutvāva avoca. Teneva pāḷiyaṃ ‘‘aññe bhikkhū tassā āpattiyā āpattidiṭṭhino hontī’’ti vuttaṃ.
453 “尚未分裂”这句话的意思是:仅仅把对方举起(举罪)并跟着做随顺举罪的行为,僧团还不算分裂;但是,双方各自拉帮结派,以嗔怒之心不断增长身语方面的争执,这才成为分裂。这段话就是针对这个意思说的。因此说“而且那是由于争执”。“由于匆忙之义”就是由于仓促的意思。巴利
453.‘‘Na tāva bhinno’’ti idaṃ ukkhipanatadanuvattanamattena saṅgho bhinno nāma na hoti, taṃ nissāya pana ubhayapakkhikānaṃ pakkhaṃ pariyesitvā aññamaññaṃ kodhavasena kāyavacīkalahavaḍḍhaneneva hotīti imamatthaṃ sandhāya vuttaṃ. Tenāha ‘‘so ca kho kalahavasenā’’ti. Sambhamaatthavasenāti turitatthavasena.
454 “无因”等语,是就这种情况说的:还没有先举罪,就用善巧方便劝他、出于想利益他的心,想在合适的情况下让他从犯戒中解脱出来,却以嗔怒之心为了恼害他而这么做;并不是就甘马要件不具足而说。正因为这样,圣典里才说:“诸比丘,这是犯戒,这不是无犯……这个比丘已被举罪”等等。巴利
454.Akāraṇetiādi anukkhipitvāva upāyena saññāpetvā hitesitāya āpattito mocetuṃ yuttaṭṭhāne kodhacittavasena viheṭhanatthāya katabhāvaṃ sandhāya vuttaṃ, na pana kammaṅgassa abhāvaṃ sandhāya. Teneva pāḷiyaṃ ‘‘āpatti esā, bhikkhave, nesā anāpatti…pe… ukkhitto eso bhikkhū’’tiādi vuttaṃ.
455 “坐在非法说者那一边”,这只是一种简略的标示。即使坐在如法说者那一边,若执取非法说者的主张,仍然与如法说者不同住。“破坏甘马”,是就“缺了他,僧团便不圆满”这一情况而说的。“无论在哪里”,意思是无论在如法说者那一边,还是在非法说者那一边。“执取这些是如法说者”:对各派别中的比丘,无论如实还是不如实地执取“这些是如法说者”,此人都使自己与同派别的人同住。巴利
455.‘‘Adhammavādīnaṃ pakkhe nisinno’’ti idaṃ upalakkhaṇamattaṃ, dhammavādīnaṃ pakkhe nisīditvā adhammavādīnaṃ laddhiṃ gaṇhantopi dhammavādīnaṃ nānāsaṃvāsako hoti eva. Kammaṃ kopetīti taṃ vinā gaṇassa apūraṇapakkhaṃ sandhāya vuttaṃ. Yattha vā tattha vāti dhammavādīnaṃ pakkhe vā adhammavādīnaṃ pakkhe vāti attho. Ime dhammavādinoti gaṇhātīti taṃtaṃpakkhagate bhikkhū yāthāvato vā ayāthāvato vā ‘‘ime dhammavādino’’ti gaṇhāti, ayaṃ taṃtaṃpakkhagatānaṃ attānaṃ samānasaṃvāsakaṃ karoti.
456 “令现起”就是令发生。巴利圣典里说“ettāvatā”,意思是:“我们离开这个范围之后,就算起了瞋心,也没办法互相做出不合宜的身业等等。”这样自我策励之后,应该坐到远处去。因此说“离开界域”。巴利
456.Upadaṃsentīti pavattenti. Pāḷiyaṃ ettāvatāti ‘‘ettakapadesaṃ muñcitvā nisinnā mayaṃ kodhacitte uppannepi aññamaññaṃ ananulomikaṃ kāyakammādiṃ pavattetuṃ na sakkhissāmā’’ti sallekkhetvā dūre nisīditabbanti adhippāyo. Tenāha ‘‘upacāraṃ muñcitvā’’ti.
457 在经文里,“生起纷争”等说法中,争吵发生之前的那一段叫做“纷争”。动手拉扯之类的叫做“争吵”。互相说对立的话叫做“争论”。巴利
457. Pāḷiyaṃ bhaṇḍanajātātiādīsu kalahassa pubbabhāgo bhaṇḍanaṃ nāma. Hatthaparāmāsādi kalaho nāma. Viruddhavādo vivādo nāma.
458 458.“库藏谷仓充满”:这里,“库藏”是指存放金银珠宝等物品的内室。“仓”是指存放谷物的处所;作为仓的屋子就是“谷仓”,也就是收纳谷物的地方。“出征”的意思是面向战斗而出发。“一场战斗”就是一次交战。“洗涤”是指洗涤用水。巴利
458.Paripuṇṇakosakoṭṭhāgāroti ettha koso nāma suvaṇṇamaṇiādibhaṇḍāgārasāragabbho. Koṭṭhaṃ vuccati dhaññassa āvasanaṭṭhānaṃ, koṭṭhabhūtaṃ agāraṃ koṭṭhāgāraṃ, dhaññasaṅgahaṭṭhānaṃ. Abbhuyyāsīti yuddhāya abhimukho nikkhamīti attho. Ekasaṅghātampīti ekayuddhampi. Dhovananti dhovanudakaṃ.
463 被嗔怒心完全占据的色法。巴利
463.Pariyādinnarūpāti kodhacittena pariggahitasabhāvā.
464 巴利圣典里说“愚者处无友伴”,意思是:依靠愚者,就没有以戒等功德为内容的友伴,也不可能得到。巴利
464.Taṃ na jānantīti taṃ kalahaṃ na jānanti. Ye upanayhantīti yathāvuttaṃ kodhākāraṃ citte bandhanti. Pākaṭaparissayeti sīhādike. Paṭicchannaparissayeti rāgādike. Pāḷiyaṃ natthi bāle 97 sahāyatāti bālaṃ nissāya sīlādiguṇasaṅkhātā sahāyatā natthi, na sakkā laddhunti attho.
466 “自求安乐者”:就是本性只求自己利益的人。“阿那律等”:是以一余法的方式称呼三位善家子,所以用复数来说明。“堪忍之身、可维持之命”:是在问“你们能维持身体、延续生命吗?”“确实”:是表示决定义的助词,意思是“尊者,我们确实”。“如何”:这里“如”只是助词,或者“如何”是一个表示询问原因的助词,意思是“以什么方式”。“而且我想,心为一”:由于一个人的心,其他人的心也随之生起,所以我们所有人的心就像一个心一样。“阿那律,你们是否”:这里“vo”只是助词,或者是主格人称代词,意思是“你们”。“我们之中”:是表示简别义的属格,意思是“我们三人中,谁先退出”。巴利
466.Attakāmarūpāti attano hitakāmayamānasabhāvā. Anuruddhāti ekasesanayena tiṇṇampi kulaputtānaṃ ālapanaṃ, teneva bahuvacananiddeso kato. Khamanīyaṃ sarīraṃ yāpanīyaṃ jīvitaṃ ‘‘kacci vo sarīrañca dhāretuṃ, jīvitañca yāpetuṃ sakkā’’ti pucchati. Tagghāti ekaṃsatthe nipāto, ekaṃsena mayaṃ bhanteti attho. Yathā kathanti ettha yathāti nipātamattaṃ, yathākathanti vā eko nipāto kāraṇapucchanattho, kena pakārenāti attho. Ekañca pana maññe cittanti ekassa cittavasena itaresampi pavattanato sabbesaṃ no ekaṃ viya cittanti attho. Kacci pana vo anuruddhāti ettha voti nipātamattaṃ, paccattavacanaṃ vā, kacci tumheti attho. Amhākanti niddhāraṇe sāmivacanaṃ, amhesu tīsu yo paṭhamaṃ paṭikkamatīti attho.
前往巴利雷亚卡故事的注释巴利
Pālileyyakagamanakathāvaṇṇanā
467 “往巴利雷亚卡”用的是目的格来表示主格意义,意思是“在巴利雷亚卡村,他就进入那里”。“与幼象崽们”就是“与幼象”。也有写成“跳入”的读法,意思是跳进浴池。巴利
467.Yena pālileyyakanti paccatte upayogavacanaṃ, yattha pālileyyako gāmo, tattha avasarīti attho. Daharapotakehīti bhiṅkacchāpehi. ‘‘Ogāhi’’ntipi pāṭho, nahānapokkharaṇinti attho.
不过在《优陀那》的偈颂里:那头牙齿如车辕的龙象,它那颗倾向远离的心,与佛陀龙象倾向远离的心相应。为什么呢?因为他独自在林中享乐,所以应当这样理解其中的关联。巴利
Udānagāthāyaṃ pana – rathaīsasadisadantassa nāgassa hatthino etaṃ vivekaninnaṃ cittaṃ nāgena buddhanāgassa vivekaninnacittena sameti. Kasmā? Yaṃ yasmā ekova ramati vane, tasmā evaṃ yojanā daṭṭhabbā.
十八事论的注释巴利
Aṭṭhārasavatthukathāvaṇṇanā
468 “如法而住”的意思是:就像法和律已经确立的那样,你也应当那样安住;也就是站在如法说者这一边。这就是它的含义。巴利
468.Yathā dhammo tathā tiṭṭhāhīti yathā dhammo ca vinayo ca ṭhito, tathā tiṭṭha, dhammavādīpakkhe tiṭṭhāti attho.
473 若阻止,则犯恶作罪这句话,是针对不制造僧团分裂的人说的。至于那些制造分裂、对立、无惭无愧的人,就可以阻止他们,因为律中说可以毁坏他们名下的卧坐处。又因为说过“即使隔离出来也应给予”,所以应当这样理解:不按戒腊次第给予上等卧坐处;即使对年长却缺乏自制的人,也应由有自制的人将他们隔离出来后再给予。巴利
473.‘‘Yopaṭibāheyya, āpatti dukkaṭassā’’ti idaṃ sāmaggībhedassa akārake sandhāya vuttaṃ. Ye pana bhedakārakā viruddhā alajjino , tesaṃ paṭibāhituṃ vaṭṭati tesaṃ santakassapi senāsanassa vināsanavacanato. ‘‘Vivittaṃ katvāpi dātabba’’nti vuttattā pana yathāvuḍḍhaṃ varasenāsanaṃ adatvā vuḍḍhānampi asaññatānaṃ saññatehi vivittaṃ katvā dātabbanti daṭṭhabbaṃ.
475 “以甘马语令其回归”:在此,被举罪的比丘承认自己犯了罪,并以正当的行为表现,使那些举罪者生起让他回归的意愿;由于事先已经知道这一点,那些追随被举罪者的人便以平息甘马语自行让他回归——应当这样理解。巴利
475.Kammavācāya osāretvāti ettha ukkhittassa bhikkhuno āpattiyāpannabhāvaṃ paṭijānitvā sammāvattanena ukkhepakānaṃ samuppannaosāraṇacchandassa pageva ñātattā paṭippassambhanakammavācāya ukkhittānuvattakā sayameva naṃ osāresunti daṭṭhabbaṃ.
476 从意义上来说已经远离,意思是失去了和合的意义;空洞的言辞,就是这个意思。巴利
476.Atthato apagatāti sāmaggīatthavirahitā, tucchabyañjanāti attho.
477 无覆藏行是指无需隐藏的端正行为。未远离是指从原因上没有脱离。以应受取、应执取故为受持,这是师说,故说受持自己的师说。巴利
477.Appaṭicchannācāroti appaṭicchādetabbasundarācāro. Anapagatanti kāraṇato anapetaṃ. Ādātabbato gahetabbato ādāyanti ācariyavādo vuttoti āha ‘‘ādāyaṃ attano ācariyavāda’’nti.
具备八种使者特质,也就是按照经文所说:“是听闻者、能让人听闻者、能领受者、能忆持者、能了知者、能让人了知者、善于分辨合适与不合适者,而且不制造争执”(《增支部》8.16)——就是由这样所说的八种使者特质。这里剩下的内容,以及下面各处,都很容易理解。巴利
Aṭṭhahi dūtaṅgehīti ‘‘sotā ca hoti sāvetā ca uggahetā ca dhāretā ca viññātā ca viññāpetā ca kusalo ca sahitāsahitassa no ca kalahakārako’’ti (a. ni. 8.16) evaṃ vuttehi aṭṭhahi dūtaṅgehi. Sesamettha, heṭṭhā ca sabbattha suviññeyyamevāti.