10. 憍赏弥犍度显示巴利原文
10. Kosambakakkhandhako
憍赏弥争论之解说显示巴利原文
Kosambakavivādakathāvaṇṇanā
451 在《憍赏弥犍度》中,“若有,我将指出”——持律者以此语获得“不犯戒”之见后,如此说道。因此,圣典中说:“他对于该犯戒持有不犯戒见。”“无犯戒”是指:因不知水已留存,或知而弃置、忘记后而行,在非故意、无念的情形下,也存在不犯戒的一面;持律者对此获得不犯戒见后,于是这样说。故圣典中说:“其他比丘对于他的该犯戒持有不犯戒见。”由于在僧众中他生起了不犯戒见,故用复数“其他”。所谓“他持有不犯戒见”,是说经师长老因不精通律藏,仅凭持律者的话语便这样认为;但对他来说,由于明知有余水而留存,故确实是犯戒。因为仅凭了知事相,学处即属有心,而并非凭了知制戒。因此,圣典中多处说:“对于该犯戒,他持有不犯戒见”,意即那确实是犯戒。“正在犯戒”一语,是持律者长老忆起自己曾问经师长老:“此水是你留存的吗?”经师长老答:“是的,贤友。”由于不精通制戒,便以为他是故意而为,从而持犯戒见而说。故圣典中说:“其他比丘对于他的该犯戒持有犯戒见。”显示巴利原文
451. Kosambakakkhandhake sace hoti, desessāmīti vinayadharassa vacanena āpattidiṭṭhiṃ paṭilabhitvā evamāha. Teneva pāḷiyaṃ ‘‘so tassā āpattiyā anāpattidiṭṭhi hotī’’ti vuttaṃ. Natthi āpattīti udakassa ṭhapanabhāvaṃ ajānitvā vā ṭhapitaṃ chaḍḍetvā vissaritvā vā gamane asañcicca asatiyā anāpattipakkhopi sambhavatīti vinayadharo tattha anāpattidiṭṭhiṃ paṭilabhitvā evamāha. Teneva pāḷiyaṃ ‘‘aññe bhikkhū tassa āpattiyā anāpattidiṭṭhino hontī’’ti vuttaṃ. Parisāyapissa anāpattidiṭṭhiyā uppannattā ‘‘aññe’’ti bahuvacanaṃ kataṃ. Anāpattidiṭṭhi ahosīti suttantikattherassa vinaye apakataññutāya vinayadharassa vacanamattena so evamahosi, sā panassa āpatti eva udakāvasesassa ṭhapanabhāvaṃ ñatvā ṭhapitattā. Vatthumattajānane eva hi sekhiyā sacittakā, na paṇṇattivijānane. Teneva pāḷiyaṃ ‘‘tassā āpattiyā anāpattidiṭṭhi hotī’’ti sabbattha āpatti icceva vuttaṃ. ‘‘Āpattiṃ āpajjamāno’’ti idaṃ vinayadharatthero ‘‘tayā idaṃ udakaṃ ṭhapita’’nti attanā puṭṭhena suttantikattherena ‘‘āmāvuso’’ti vuttavacanaṃ saritvā paṇṇattiakovidatāya sañcicceva akāsīti āpattidiṭṭhi hutvāva avoca. Teneva pāḷiyaṃ ‘‘aññe bhikkhū tassā āpattiyā āpattidiṭṭhino hontī’’ti vuttaṃ.
453 “尚未分裂”这句话,是就以下含义而说:仅凭举罪及随顺举罪,僧团并不称为分裂;然而,依此而双方寻求朋党,以嗔怒心增长身语争执,这才成为分裂。因此说:“而且那是由于争执”。“由于匆忙之义”即由于仓促之义。显示巴利原文
453.‘‘Na tāva bhinno’’ti idaṃ ukkhipanatadanuvattanamattena saṅgho bhinno nāma na hoti, taṃ nissāya pana ubhayapakkhikānaṃ pakkhaṃ pariyesitvā aññamaññaṃ kodhavasena kāyavacīkalahavaḍḍhaneneva hotīti imamatthaṃ sandhāya vuttaṃ. Tenāha ‘‘so ca kho kalahavasenā’’ti. Sambhamaatthavasenāti turitatthavasena.
454 “无因”等语,是针对未先举罪,便以善巧方便劝谕,出于利益心,于适当处所使他们从犯戒中解脱,却以瞋怒心、为欲恼害而作的情况所说,并非针对羯磨要件不具足而说。因此,圣典中说:“诸比丘,此是犯戒,非非犯戒……该比丘已被举罪”等。显示巴利原文
454.Akāraṇetiādi anukkhipitvāva upāyena saññāpetvā hitesitāya āpattito mocetuṃ yuttaṭṭhāne kodhacittavasena viheṭhanatthāya katabhāvaṃ sandhāya vuttaṃ, na pana kammaṅgassa abhāvaṃ sandhāya. Teneva pāḷiyaṃ ‘‘āpatti esā, bhikkhave, nesā anāpatti…pe… ukkhitto eso bhikkhū’’tiādi vuttaṃ.
455 “坐于非法说者之朋党中”,此仅为简别之词。即使坐于如法说者之朋党中,若执取非法说者之邪见,亦与如法说者成别住。所谓“破坏羯磨”,是就缺彼则众不圆满的情况所说。“无论何处”,即于如法说者之朋党中,或非法说者之朋党中。“执取这些是如法说者”,谓对于各朋党中之比丘,无论如实或不实地执取“这些是如法说者”,此人即令自己成为与该朋党中人同住者。显示巴利原文
455.‘‘Adhammavādīnaṃ pakkhe nisinno’’ti idaṃ upalakkhaṇamattaṃ, dhammavādīnaṃ pakkhe nisīditvā adhammavādīnaṃ laddhiṃ gaṇhantopi dhammavādīnaṃ nānāsaṃvāsako hoti eva. Kammaṃ kopetīti taṃ vinā gaṇassa apūraṇapakkhaṃ sandhāya vuttaṃ. Yattha vā tattha vāti dhammavādīnaṃ pakkhe vā adhammavādīnaṃ pakkhe vāti attho. Ime dhammavādinoti gaṇhātīti taṃtaṃpakkhagate bhikkhū yāthāvato vā ayāthāvato vā ‘‘ime dhammavādino’’ti gaṇhāti, ayaṃ taṃtaṃpakkhagatānaṃ attānaṃ samānasaṃvāsakaṃ karoti.
456 “令现起”即令发生。圣典中“ettāvatā”的意旨为:“我等离开这些范围而坐,纵使瞋心生起,亦不能相互发动不合宜之身业等”,如此自我策励后,应于远处坐。故说“离开界域”。显示巴利原文
456.Upadaṃsentīti pavattenti. Pāḷiyaṃ ettāvatāti ‘‘ettakapadesaṃ muñcitvā nisinnā mayaṃ kodhacitte uppannepi aññamaññaṃ ananulomikaṃ kāyakammādiṃ pavattetuṃ na sakkhissāmā’’ti sallekkhetvā dūre nisīditabbanti adhippāyo. Tenāha ‘‘upacāraṃ muñcitvā’’ti.
457 457. 在经文中,“生起纷争”等句:争执的前行名为“纷争”。动手拉扯等名为“争吵”。彼此诤论名为“争论”。显示巴利原文
457. Pāḷiyaṃ bhaṇḍanajātātiādīsu kalahassa pubbabhāgo bhaṇḍanaṃ nāma. Hatthaparāmāsādi kalaho nāma. Viruddhavādo vivādo nāma.
458 458. “库藏谷仓充满”:此处“库藏”指存放金银珠宝等物的核心库房。“仓”指谷物的安放处,作为仓的屋舍即“谷仓”,即收纳谷物之处。“出征”意为面向战斗而出动。“一场战斗”即一次交战。“洗涤”指洗涤用水。显示巴利原文
458.Paripuṇṇakosakoṭṭhāgāroti ettha koso nāma suvaṇṇamaṇiādibhaṇḍāgārasāragabbho. Koṭṭhaṃ vuccati dhaññassa āvasanaṭṭhānaṃ, koṭṭhabhūtaṃ agāraṃ koṭṭhāgāraṃ, dhaññasaṅgahaṭṭhānaṃ. Abbhuyyāsīti yuddhāya abhimukho nikkhamīti attho. Ekasaṅghātampīti ekayuddhampi. Dhovananti dhovanudakaṃ.
463 463. “色被完全占据”:指被嗔恚心所执取的自性。显示巴利原文
463.Pariyādinnarūpāti kodhacittena pariggahitasabhāvā.
464 “他们不知道那”——他们不知道那场争吵。“那些怀恨者”——如所说,将愤怒的相状系缚于心。明显的危险,如狮子等;隐藏的危险,如贪欲等。圣典中说“愚者无友伴”,意为:依止愚者,则没有戒等功德所摄的友伴,不可得。显示巴利原文
464.Taṃ na jānantīti taṃ kalahaṃ na jānanti. Ye upanayhantīti yathāvuttaṃ kodhākāraṃ citte bandhanti. Pākaṭaparissayeti sīhādike. Paṭicchannaparissayeti rāgādike. Pāḷiyaṃ natthi bāle 97 sahāyatāti bālaṃ nissāya sīlādiguṇasaṅkhātā sahāyatā natthi, na sakkā laddhunti attho.
466 “自求安乐者”:即本性唯求自利之人。“阿那律等”:是以单数余势的方式称呼三位善家子,因此用复数表述。“堪忍之身、可维持之命”:即问“你们能维持身体、延续生命吗?”“确实”:是决定义的助词,意为“尊者,我们确实能”。“如何”:此处“如”仅为助词,或“如何”为表询问原因的助词,意为“以何种方式”。“而且我想,心为一”:由于依止一人的心,其余人的心也随之转起,故我等之心如同一个。“阿那律,你们是否”:此处“vo”仅为助词,或为反身代词,意为“你们”。“我们之中”:是表简别义的属格,意为“我们三人中,谁先退出”。显示巴利原文
466.Attakāmarūpāti attano hitakāmayamānasabhāvā. Anuruddhāti ekasesanayena tiṇṇampi kulaputtānaṃ ālapanaṃ, teneva bahuvacananiddeso kato. Khamanīyaṃ sarīraṃ yāpanīyaṃ jīvitaṃ ‘‘kacci vo sarīrañca dhāretuṃ, jīvitañca yāpetuṃ sakkā’’ti pucchati. Tagghāti ekaṃsatthe nipāto, ekaṃsena mayaṃ bhanteti attho. Yathā kathanti ettha yathāti nipātamattaṃ, yathākathanti vā eko nipāto kāraṇapucchanattho, kena pakārenāti attho. Ekañca pana maññe cittanti ekassa cittavasena itaresampi pavattanato sabbesaṃ no ekaṃ viya cittanti attho. Kacci pana vo anuruddhāti ettha voti nipātamattaṃ, paccattavacanaṃ vā, kacci tumheti attho. Amhākanti niddhāraṇe sāmivacanaṃ, amhesu tīsu yo paṭhamaṃ paṭikkamatīti attho.
前往波利离耶之解说显示巴利原文
Pālileyyakagamanakathāvaṇṇanā
467 “往波利离耶”:此中对格用作受用格,意为“波利离耶村所在之处,他进入其中”。“与幼象崽们”:即与幼象。也有读作“跳入”,意为跳入浴池。显示巴利原文
467.Yena pālileyyakanti paccatte upayogavacanaṃ, yattha pālileyyako gāmo, tattha avasarīti attho. Daharapotakehīti bhiṅkacchāpehi. ‘‘Ogāhi’’ntipi pāṭho, nahānapokkharaṇinti attho.
而《优陀那》偈颂中:象牙如车轭一般洁白的龙象,其心倾向于远离,与佛陀龙象那倾向于远离的心相应。何以故?正因他独乐于林中,故应如此理解此中关联。显示巴利原文
Udānagāthāyaṃ pana – rathaīsasadisadantassa nāgassa hatthino etaṃ vivekaninnaṃ cittaṃ nāgena buddhanāgassa vivekaninnacittena sameti. Kasmā? Yaṃ yasmā ekova ramati vane, tasmā evaṃ yojanā daṭṭhabbā.
十八事之释显示巴利原文
Aṭṭhārasavatthukathāvaṇṇanā
468 “如法而住”意为:如同法与律所安立的那样,你应如此安住;亦即安住于持法者的一方。这是它的含义。显示巴利原文
468.Yathā dhammo tathā tiṭṭhāhīti yathā dhammo ca vinayo ca ṭhito, tathā tiṭṭha, dhammavādīpakkhe tiṭṭhāti attho.
473 “若阻止,则犯恶作罪”这话是针对不制造僧团分裂的人而说的。然而,对于那些制造分裂、敌对、无惭的人,则可以阻止,因为律中说到可以毁坏他们所属的卧坐处。又因为说到“即使分开也应给予”,所以应理解为:不按戒腊次第给予上等卧坐处;即使对年长而无自制者,也应由有自制者分开后给予。显示巴利原文
473.‘‘Yopaṭibāheyya, āpatti dukkaṭassā’’ti idaṃ sāmaggībhedassa akārake sandhāya vuttaṃ. Ye pana bhedakārakā viruddhā alajjino , tesaṃ paṭibāhituṃ vaṭṭati tesaṃ santakassapi senāsanassa vināsanavacanato. ‘‘Vivittaṃ katvāpi dātabba’’nti vuttattā pana yathāvuḍḍhaṃ varasenāsanaṃ adatvā vuḍḍhānampi asaññatānaṃ saññatehi vivittaṃ katvā dātabbanti daṭṭhabbaṃ.
475 “以甘马语令其回归”此处应这样理解:被举罪的比丘承认了自己所犯的过失,并以正行令举罪者生起让他回归的意愿;由于事先已经了知,那些追随被举罪者的人便以平息甘马语自行让他回归。显示巴利原文
475.Kammavācāya osāretvāti ettha ukkhittassa bhikkhuno āpattiyāpannabhāvaṃ paṭijānitvā sammāvattanena ukkhepakānaṃ samuppannaosāraṇacchandassa pageva ñātattā paṭippassambhanakammavācāya ukkhittānuvattakā sayameva naṃ osāresunti daṭṭhabbaṃ.
476 “义上已远离”意为:已失去和合的意义;“空洞的言辞”即是此义。显示巴利原文
476.Atthato apagatāti sāmaggīatthavirahitā, tucchabyañjanāti attho.
477 “无覆藏行”意为:无需隐藏的端正行为。“未远离”意为:从原因上未脱离。“应受持”意为:应从应取之处受持,这是师说,故说“受持自己的师说”。显示巴利原文
477.Appaṭicchannācāroti appaṭicchādetabbasundarācāro. Anapagatanti kāraṇato anapetaṃ. Ādātabbato gahetabbato ādāyanti ācariyavādo vuttoti āha ‘‘ādāyaṃ attano ācariyavāda’’nti.
“具足八种使者支分”者,即如所说:“是听者、能令听者、能受持者、能忆持者、能了知者、能令了知者,善巧于合宜与不合宜者,且不制造争论者”(《增支部》8.16),这便是八种使者支分。其余在此处及以下各处,都容易了知。显示巴利原文
Aṭṭhahi dūtaṅgehīti ‘‘sotā ca hoti sāvetā ca uggahetā ca dhāretā ca viññātā ca viññāpetā ca kusalo ca sahitāsahitassa no ca kalahakārako’’ti (a. ni. 8.16) evaṃ vuttehi aṭṭhahi dūtaṅgehi. Sesamettha, heṭṭhā ca sabbattha suviññeyyamevāti.