1. 追问随行
1. Anuvijjakaanuyogo
360随行检举者应当对举罪者这样问:‘贤友,你检举这位比丘,是以什么检举他呢?是因为戒失坏而检举,还是因为行失坏而检举,或者是因为见失坏而检举呢?’如果举罪者这样说:‘我是因为戒失坏而检举,或者因为行失坏而检举,或者因为见失坏而检举。’那么随行检举者应当这样对他说:‘贤友,那你了解戒失坏吗?你了解行失坏吗?你了解见失坏吗?’如果举罪者这样说:‘贤友,我确实了解戒失坏,了解行失坏,了解见失坏。’那么随行检举者应当这样对他说:‘贤友,什么是戒失坏?什么是行失坏?什么是见失坏呢?’如果举罪者这样说:‘四波罗夷和十三僧残——这是戒失坏。粗罪、波逸提、悔过、恶作、恶说——这是行失坏。邪见、边执见——这是见失坏。’那么随行检举者应当这样对他说:‘贤友,你检举这位比丘,是因为亲眼所见而检举,还是因为亲耳所闻而检举,或因所疑而检举呢?”若举罪者这样说:“我因所见而检举,或因所闻而检举,或因所疑而检举。”那么,随行检举者应这样对他说:“贤友,你既因所见而检举这位比丘,那么你见到了什么?你是如何见到的?何时见到的?在何处见到的?是见到他正犯波罗夷、正犯僧残、[正犯]粗罪……波逸提……应悔过……恶作……恶说吗?当时你在何处?这位比丘在何处?你在做什么?这位比丘在做什么?”若举罪者这样说:“贤友,我不是因所见而检举这位比丘,而是因所闻而检举。”那么,随行检举者应这样对他说:“贤友,你既因所闻而检举这位比丘,那么你听到了什么?你是如何听到的?何时听到的?在何处听到的?是听说他犯波罗夷、犯僧残、[犯]粗罪……波逸提……应悔过……恶作……恶说吗?是从比丘、比丘尼、式叉摩那、沙弥、沙弥尼、优婆塞、优婆夷、诸王、大臣、外道、外道弟子处听闻的吗?”若举罪者这样说:“贤友,我不是因所闻而检举这位比丘,而是因所疑而检举。”那么,随行检举者应这样对他说:“贤友,你既因所疑而检举这位比丘,那么你疑什么?你是如何起疑的?何时起疑的?在何处起疑的?是疑他犯波罗夷、犯僧残、[犯]粗罪……波逸提……应悔过……恶作……恶说吗?是听了比丘、比丘尼、式叉摩那、沙弥、沙弥尼、优婆塞、优婆夷、诸王、大臣、外道、外道弟子所说而起疑的吗?”
Anuvijjake codako pucchitabbo – ‘‘yaṃ kho tvaṃ, āvuso, imaṃ bhikkhuṃ codesi, kimhi naṃ codesi, sīlavipattiyā vā codesi, ācāravipattiyā vā codesi, diṭṭhivipattiyā vā codesī’’ti? So ce evaṃ vadeyya – ‘‘sīlavipattiyā vā codemi, ācāravipattiyā vā codemi, diṭṭhivipattiyā vā codemī’’ti, so evamassa vacanīyo – ‘‘jānāsi panāyasmā sīlavipattiṃ, jānāsi ācāravipattiṃ, jānāsi diṭṭhivipatti’’nti? So ce evaṃ vadeyya – ‘‘jānāmi kho ahaṃ, āvuso, sīlavipattiṃ, jānāmi ācāravipattiṃ, jānāmi diṭṭhivipatti’’nti, so evamassa vacanīyo – ‘‘katamā panāvuso, sīlavipatti? Katamā ācāravipatti? Katamā diṭṭhivipattī’’ti? So ce evaṃ vadeyya – ‘‘cattāri ca pārājikāni, terasa ca saṅghādisesā – ayaṃ sīlavipatti. Thullaccayaṃ, pācittiyaṃ, pāṭidesanīyaṃ, dukkaṭaṃ, dubbhāsitaṃ, ayaṃ ācāravipatti. Micchādiṭṭhi, antaggāhikā diṭṭhi – ayaṃ diṭṭhivipattī’’ti, so evamassa vacanīyo – ‘‘yaṃ kho tvaṃ, āvuso, imaṃ bhikkhuṃ codesi, diṭṭhena vā codesi sutena vā codesi parisaṅkāya vā codesī’’ti? So ce evaṃ vadeyya – ‘‘diṭṭhena vā codemi sutena vā codemi parisaṅkāya vā codemī’’ti, so evamassa vacanīyo – ‘‘yaṃ kho tvaṃ, āvuso, imaṃ bhikkhuṃ diṭṭhena codesi, kiṃ te diṭṭhaṃ kinti te diṭṭhaṃ, kadā te diṭṭhaṃ, kattha te diṭṭhaṃ pārājikaṃ ajjhāpajjanto diṭṭho, saṅghādisesaṃ ajjhāpajjanto diṭṭho, thullaccayaṃ… pācittiyaṃ… pāṭidesanīyaṃ… dukkaṭaṃ… dubbhāsitaṃ ajjhāpajjanto diṭṭho, kattha ca tvaṃ ahosi, kattha cāyaṃ bhikkhu ahosi, kiñca tvaṃ karosi, kiṃ cāyaṃ bhikkhu karotī’’ti? So ce evaṃ vadeyya – ‘‘na kho ahaṃ, āvuso, imaṃ bhikkhuṃ diṭṭhena codemi, api ca sutena codemī’’ti, so evamassa vacanīyo – ‘‘yaṃ kho tvaṃ, āvuso, imaṃ bhikkhuṃ sutena codesi, kiṃ te sutaṃ, kinti te sutaṃ, kadā te sutaṃ , kattha te sutaṃ, pārājikaṃ ajjhāpannoti sutaṃ, saṅghādisesaṃ… thullaccayaṃ… pācittiyaṃ… pāṭidesanīyaṃ… dukkaṭaṃ… dubbhāsitaṃ ajjhāpannoti sutaṃ, bhikkhussa sutaṃ, bhikkhuniyā sutaṃ, sikkhamānāya sutaṃ , sāmaṇerassa sutaṃ, sāmaṇeriyā sutaṃ, upāsakassa sutaṃ, upāsikāya sutaṃ, rājūnaṃ sutaṃ, rājamahāmattānaṃ sutaṃ, titthiyānaṃ sutaṃ, titthiyasāvakānaṃ suta’’nti? So ce evaṃ vadeyya – ‘‘na kho ahaṃ, āvuso, imaṃ bhikkhuṃ sutena codemi, api ca parisaṅkāya codemī’’ti, so evamassa vacanīyo – ‘‘yaṃ kho tvaṃ, āvuso, imaṃ bhikkhuṃ parisaṅkāya codesi, kiṃ parisaṅkasi, kinti parisaṅkasi, kadā parisaṅkasi, kattha parisaṅkasi, pārājikaṃ ajjhāpannoti parisaṅkasi, saṅghādisesaṃ ajjhāpannoti parisaṅkasi, thullaccayaṃ… pācittiyaṃ… pāṭidesanīyaṃ… dukkaṭaṃ… dubbhāsitaṃ ajjhāpannoti parisaṅkasi, bhikkhussa sutvā parisaṅkasi, bhikkhuniyā sutvā parisaṅkasi, sikkhamānāya sutvā parisaṅkasi, sāmaṇerassa sutvā parisaṅkasi, sāmaṇeriyā sutvā parisaṅkasi, upāsakassa sutvā parisaṅkasi, upāsikāya sutvā parisaṅkasi, rājūnaṃ sutvā parisaṅkasi, rājamahāmattānaṃ sutvā parisaṅkasi, titthiyānaṃ sutvā parisaṅkasi, titthiyasāvakānaṃ sutvā parisaṅkasī’’ti?
亲眼所见的事,要以亲眼所见来衡量,以亲眼所见来比照确认;
如果因为所见之事而心生疑虑、无法确认,那这个人就不是清净的;
那个人应当通过如实承认来解决问题,然后应当与他一起举行布萨。
亲耳所闻的事,要以亲耳所闻来衡量,以亲耳所闻来比照确认;
如果因为所闻之事而心生疑虑、无法确认,那这个人就不是清净的;
那个人应依承认而处理,应与他作布萨。
心中感知的事,要以心中感知来衡量,以心中感知来比照确认;
但所感知之事尚不足以证明此项举罪;被怀疑不净的人——
那个人应依承认而处理,应与他作布萨。
Diṭṭhaṃ diṭṭhena sameti diṭṭhena saṃsandate diṭṭhaṃ; Diṭṭhaṃ paṭicca na upeti asuddhaparisaṅkito; So puggalo paṭiññāya kātabbo tenuposatho. Sutaṃ sutena sameti sutena saṃsandate sutaṃ; Sutaṃ paṭicca na upeti asuddhaparisaṅkito; So puggalo paṭiññāya kātabbo tenuposatho. Mutaṃ mutena sameti mutena saṃsandate mutaṃ; Mutaṃ paṭicca na upeti asuddhaparisaṅkito; So puggalo paṭiññāya kātabbo tenuposatho.
362举罪的开端是什么?中间是什么?结束是什么?举罪的开端是给予表白机会的羯磨,中间是进行举罪,结束是平息。举罪有几根?几事?几地?以几种方式举罪?举罪有二根、三事、五地,以两种方式举罪。哪两种是举罪的二根?有根据的和无根据的——这是举罪的二根。哪三种是举罪的三事?由所见、由所闻、由所疑——这是举罪的三事。哪五种是举罪的五地?‘我将于适时说话,而非不合时宜;我将说真实,而非不实;我将说柔和的话,而非粗暴的话;我将说有益的话,而非无益的话;我将以慈心说话,而非以嗔恨心说话’——这是举罪的五地。
Codanāya ko ādi, kiṃ majjhe, kiṃ pariyosānaṃ? Codanāya okāsakammaṃ ādi, kiriyā majjhe, samatho pariyosānaṃ. Codanāya kati mūlāni, kati vatthūni, kati bhūmiyo, katihākārehi codeti? Codanāya dve mūlāni, tīṇi vatthūni, pañca bhūmiyo, dvīhākārehi codeti. Codanāya katamāni dve mūlāni? Samūlikā vā amūlikā vā – codanāya imāni dve mūlāni. Codanāya katamāni tīṇi vatthūni? Diṭṭhena sutena parisaṅkāya – codanāya imāni tīṇi vatthūni. Codanā katamā pañca bhūmiyo? Kālena vakkhāmi no akālena, bhūtena vakkhāmi no abhūtena, saṇhena vakkhāmi no pharusena, atthasaṃhitena vakkhāmi no anatthasaṃhitena, mettācitto vakkhāmi no dosantaroti – codanāya imā pañca bhūmiyo.
以哪两种方式举罪?以身行举罪,或以言语举罪——这就是两种方式。
Katamehi dvīhākārehi codeti? Kāyena vā codeti vācāya vā codeti – imehi dvīhākārehi codeti.
2. 举罪者等行仪
2. Codakādipaṭipatti
363举罪者应如何行持?被举罪者应如何行持?僧团应如何行持?随行检举者应如何行持?举罪者应如何行持?举罪者应安立于五法,然后举罪他人:‘我将于适时说话,而非不合时宜;我将说真实,而非不实;我将说柔和的话,而非粗暴的话;我将说有益的话,而非无益的话;我将以慈心说话,而非以嗔恨心说话’——举罪者应这样行持。被举罪者应如何行持?被举罪者应在两种法上行持:真实和不动——被举罪者应这样行持。僧团应如何行持?僧团应知此事是已陷入还是未陷入——僧团应这样行持。随行检举者应如何行持?随行检举者应当以那法、那律、那导师的教导,使该诤事平息,即依此而平息该诤事——随行检举者应这样行持。
Codakena kathaṃ paṭipajjitabbaṃ? Cuditakena kathaṃ paṭipajjitabbaṃ? Saṅghena kathaṃ paṭipajjitabbaṃ? Anuvijjakena kathaṃ paṭipajjitabbaṃ? Codakena kathaṃ paṭipajjitabbanti? Codakena pañcasu dhammesu patiṭṭhāya paro codetabbo. Kālena vakkhāmi no akālena, bhūtena vakkhāmi no abhūtena, saṇhena vakkhāmi no pharusena, atthasaṃhitena vakkhāmi no anatthasaṃhitena, mettācitto vakkhāmi no dosantaroti – codakena evaṃ paṭipajjitabbaṃ. Cuditakena kathaṃ paṭipajjitabbanti? Cuditakena dvīsu dhammesu paṭipajjitabbaṃ. Sacce ca akuppe ca – cuditakena evaṃ paṭipajjitabbaṃ. Saṅghena kathaṃ paṭipajjitabbanti? Saṅghena otiṇṇānotiṇṇaṃ jānitabbaṃ. Saṅghena evaṃ paṭipajjitabbaṃ. Anuvijjakena kathaṃ paṭipajjitabbanti? Anuvijjakena yena dhammena yena vinayena yena satthusāsanena taṃ adhikaraṇaṃ vūpasammati tathā taṃ adhikaraṇaṃ vūpasametabbaṃ. Anuvijjakena evaṃ paṭipajjitabbaṃ.
布萨日是为了和合而举行,自恣是为了清净而举行;
别住是为了摩那埵而实行,重行起始是为了折伏而实行;
马那答是为了出罪而实行,出罪羯磨则是为了清净。
那人因为欲念、嗔恨、恐惧、愚痴,而去辱骂长老上座;
这个恶慧之人,在身坏命终之后,就成了一个毁坏、根门受损者;
这个愚痴者堕入地狱,他对戒学丝毫没有恭敬之心。
既不是为了物质利养;
也不是为了仰仗某个人;
避开这两种之后,
应如法行事。
Uposatho kimatthāya, pavāraṇā kissa kāraṇā; Parivāso kimatthāya, mūlāyapaṭikassanā kissa kāraṇā; Mānattaṃ kimatthāya, abbhānaṃ kissa kāraṇā. Uposatho sāmaggatthāya, visuddhatthāya pavāraṇā; Parivāso mānattatthāya, mūlāyapaṭikassanā niggahatthāya; Mānattaṃ abbhānatthāya, visuddhatthāya abbhānaṃ. Chandā dosā bhayā mohā, there ca paribhāsati; Kāyassa bhedā duppañño, khato upahatindriyo; Nirayaṃ gacchati dummedho, na ca sikkhāya gāravo. Na ca āmisaṃ nissāya; Na ca nissāya puggalaṃ; Ubho ete vivajjetvā; Yathādhammo tathā kare.
3. 举罪者之自责
3. Codakassaattajhāpanaṃ
愤怒且心怀怨恨的人,
凶暴而又恶口伤人的人;
把非犯戒之事假称为犯戒——
这样的举罪者毁了自己。
他交头接耳地私语,眼神闪烁不定;
他偏离正道,走上了邪路。
时机不对就去检举,说的不是事实;
言语粗暴,毫无益处;
内心怀有嗔恨去检举,没有慈心;
把没犯戒的说成犯戒;
这样的举罪者,是在烧毁自己。
他搞不清楚什么是法、什么不是法;
对法与非法无知,
把无犯的行为,说成是犯;
这样的举罪者,烧毁了自己。
不知道什么是律、什么不是律;
对律与非律不精通;
把无犯的行为,说成是犯;
这样的举罪者,烧毁了自己。
分不清什么该说、什么不该说;
他分不清什么是说过的、什么是没说过的话;
把没有罪过的硬说成有罪过;
这样的举罪者,是在烧毁他自己。
他分不清什么是常行的、什么是非常行的;
对常行与非常行的事一窍不通;
把没有罪过的硬说成有罪过;
这样的举罪者,是在烧毁他自己。
他分不清什么是已制的、什么是未制的;
不精通已制定的学处与未制定的学处;
把没有罪过的事说成有罪过;
这样的举罪者会毁了自己。
不知道什么是罪过、什么不是罪过;
在罪过与非罪过方面不精通;
把没有罪过的事说成有罪过;
这样的举罪者会毁了自己。
不知道什么是轻、什么是重;
对轻罪重罪不精通;
将无罪当成有罪来指控;
这样的举罪者会烧毁自己。
不知僧残与非僧残;
对僧残非僧残不精通;
将无罪当成有罪来指控;
这样的举罪者会烧毁自己。
不知粗罪与非粗罪;
对于什么是粗罪、什么不是粗罪,他稀里糊涂;
把根本没有的过失,硬说成是过失来指控;
这样的举罪者,只是在烧毁他自己。
事情的前因后果,他完全不知道;
对前后关联,一窍不通;
把根本没有的过失,硬说成是过失来指控;
这样的举罪者,只是在烧毁他自己。
他不了知语句的衔接次第;
他对追问答辩的方法不熟练。
Kodhano upanāhī ca; Caṇḍo ca paribhāsako; Anāpattiyā āpattīti ropeti; Tādiso codako jhāpeti attānaṃ. Upakaṇṇakaṃ jappati jimhaṃ pekkhati; Vītiharati kummaggaṃ paṭisevati; Anāpattiyā āpattīti ropeti; Tādiso codako jhāpeti attānaṃ. Akālena codeti abhūtena; Pharusena anatthasaṃhitena; Dosantaro codeti no mettācitto; Anāpattiyā āpattīti ropeti; Tādiso codako jhāpeti attānaṃ. Dhammādhammaṃ na jānāti; Dhammādhammassa akovido; Anāpattiyā āpattīti ropeti; Tādiso codako jhāpeti attānaṃ. Vinayāvinayaṃ na jānāti; Vinayāvinayassa akovido; Anāpattiyā āpattīti ropeti; Tādiso codako jhāpeti attānaṃ. Bhāsitābhāsitaṃ na jānāti; Bhāsitābhāsitassa akovido; Anāpattiyā āpattīti ropeti; Tādiso codako jhāpeti attānaṃ. Āciṇṇānāciṇṇaṃ na jānāti; Āciṇṇānāciṇṇassa akovido; Anāpattiyā āpattīti ropeti; Tādiso codako jhāpeti attānaṃ. Paññattāpaññattaṃ na jānāti; Paññattāpaññattassa akovido; Anāpattiyā āpattīti ropeti; Tādiso codako jhāpeti attānaṃ. Āpattānāpattiṃ na jānāti; Āpattānāpattiyā akovido; Anāpattiyā āpattīti ropeti; Tādiso codako jhāpeti attānaṃ. Lahukagarukaṃ na jānāti; Lahukagarukassa akovido; Anāpattiyā āpattīti ropeti; Tādiso codako jhāpeti attānaṃ. Sāvasesānavasesaṃ na jānāti; Sāvasesānavasesassa akovido; Anāpattiyā āpattīti ropeti; Tādiso codako jhāpeti attānaṃ. Duṭṭhullāduṭṭhullaṃ na jānāti; Duṭṭhullāduṭṭhullassa akovido; Anāpattiyā āpattīti ropeti; Tādiso codako jhāpeti attānaṃ. Pubbāparaṃ na jānāti; Pubbāparassa akovido; Anāpattiyā āpattīti ropeti; Tādiso codako jhāpeti attānaṃ. Anusandhivacanapathaṃ na jānāti; Anusandhivacanapathassa akovido; Anāpattiyā āpattīti ropeti; Tādiso codako jhāpeti attānanti.
举罪、审查,以及布萨的最初与根本,
这些程序在举罪篇里,确立了教法的稳固。
Codanā anuvijjā ca, ādi mūlenuposatho; Gati codanakaṇḍamhi, sāsanaṃ patiṭṭhāpayanti.
━━ 归纳讲解,仅供参考 ━━
人物名册
| Pali | 中文(经文用名) | 角色 |
|---|
| Codakena | 举罪者 | 发起检举的比丘 |
| Cuditakena | 被举罪者 | 被检举的比丘 |
| Anuvijjakena | 随行检举者 | 协助审查争议的比丘 |
| Saṅghena | 僧团 | 裁决争议的集体 |
事件
随行检举者向举罪者发起严谨的追问,以此辨析检举是否成立。追问从检举的罪名类型(戒、行、见失坏)开始,进而逼问其证据来源是亲眼所见、亲耳所闻还是内心疑虑。经文后半部分单独剖析争论论的根本与展开方式,并规定争论者、被争论者、僧团及审查者四方各自应奉行的行仪准则,以确保争议如法止息。
经文摘要
随行检举者追问举罪者所举罪名与证据来源 → 举罪者需如实交代所犯过失、信息来源及其听闻渠道 → 僧团依此审查流程判断检举是否具有事实根据,并令双方安住于真实、柔软、慈心与适时之法中,最终如律止息争议。
中心思想
这是在讲僧团内部发生举罪时,绝对不能凭模糊印象或情绪去指控,而必须按照一个极其严密的查证流程来拨开迷雾。
* 背景: 僧团里有人站出来检举另一位比丘犯戒,这本身是一件大事,处理不好就会变成分裂僧团的口水仗。所以经文直接把“怎么问”和“怎么答”的流程定得死死的。
* 核心: 第一步,先问清楚你控诉对方犯了什么类型的过失。是违反了最根本的戒律,比如四大重罪(戒失坏),还是在日常威仪、言语上出了问题(行失坏),或是内心生起了邪见(见失坏)?你连这都分不清,检举就是儿戏。“‘什么是戒失坏?……邪见、边执见——这是见失坏’”。这就好比打官司,得先定是民事还是刑事,指控的罪名得落在纸面上。
→ 拆开看:这一步是为了防止有人把个人的看不惯或模糊的罪恶感,随意扣上一个“他不如法”的大帽子。法必须精确。
第二步,追问你这消息哪儿来的。是你亲眼看见的?那你看见什么了?你当时在哪儿?他在哪儿?你们各自在干什么?“‘你以所见检举……你见到什么?’”。如果听来的,那源头是谁?是从其他比丘、比丘尼还是在家信徒,甚至是外道那儿听来的?如果是自己心里狐疑,那这怀疑的引子又是谁?是从谁的哪句话里生出来的疑心?
→ 拆开看:这一环是澄清整个证据链。它把“我以为”、“我听说”、“我感觉”这些模糊地带全部剖开,要求在开会论事之前,先把事件的时空场景像做笔录一样还原清楚。因为在此法中,感觉不能定任何人的罪,只有可被共同审查的客观事实才算数。
* 要旨: “争论论者应安立于五法而争论论他人。” 什么是五法?挑对的时间说真话,用柔和的言语说对人有益的话,并且这一切都得发自一颗慈心,而非怒气冲冲。“我将于适时说而非非时……我将以慈心说而非以嗔恨内心”。而被指控的人更要守好一个底线:“于真实与不动”,意思是自己如果确实没犯,就如实说,内心不必慌乱动摇。这整部经的主旨就是一个字——真。在真实事实的硬地基上,再谈柔软和有益的包装,才能让争议真正被止息。
关键术语锚
* Codanā (举罪/检举): 核心行为。它不是背后抱怨,而是正式在僧团中当面指出某比丘的过失,有严谨的流程,易误读为单纯的“打小报告”。
* Sacca (真实/谛): “我将以真实说而非不实”。这里指在举罪与回应过程中,双方说出口的话必须是事实事实求是,也是对真谛的实践,不仅仅是抽象真理。
* Anuvijjaka (随行检举者/审查者): 不是旁观者,而是被赋予职责去层层追问、辨明事实的人。如果单看字面,容易以为他只是“跟在后面查案”的边缘人。
* Thullaccayaṃ (土喇吒亚/粗罪): 指较重的过失,特指十三僧残(桑喀地谢萨)之下的某些严重违犯,但不是最重的“波罗夷”(驱摈罪)。若混为一谈,就会混淆不同层级的戒律判罚,把“重罪”和“极重罪”当成一回事。