(14) 4. 善哉品的注释
(14) 4. Sādhuvaggavaṇṇanā
134134. 第四品第一经中,「善哉」指善好、圆融。第二经等,意义明显。圣道品,意义明显。
134. Catutthassa paṭhame sādhunti bhaddakaṃ siliṭṭhakaṃ. Dutiyādīni uttānatthānevāti. Ariyamaggavaggo uttānatthoyevāti.
第四集五十品
4. Catutthapaṇṇāsakaṃ
155155. 第四品之首句等,其义自明。
155. Catutthassa paṭhamādīni uttānatthānevāti.
8. 业因缘经的注释
8. Kammanidānasuttavaṇṇanā
174174. 第八「贪为因者」等:杀生之贪,以亲依止为其因,亦与嗔、痴相应。依此方法,于一切处应知此义。
174. Aṭṭhame lobhahetukampīti pāṇātipātassa lobho upanissayakoṭiyā hetu hoti dosamohasampayuttopi. Iminā upāyena sabbattha attho veditabbo.
第九《回避经》的注释
9. Parikkamanasuttavaṇṇanā
175第九经中,“回避”即是“避免”的意思。
175. Navame parikkamanaṃ hotīti parivajjanaṃ hoti.
第十《准达经》的注释
10. Cundasuttavaṇṇanā
176第十经中,“铁匠之子”即“金匠之子”。“你是谁的”即“你是谁的人”。“后地者”指居住于后地的人。“持水钵者”指手持水钵的人。“持舍瓦拉花鬘者”如同将舍瓦拉花鬘戴在身上。同样,“舍瓦拉布衣着”也是此义。“入水者”指那些在傍晚第三次进入水中、专修入水行的人。“你应擦拭”意为用手擦拭。
176. Dasame kammāraputtassāti suvaṇṇakāraputtassa. Kassa no tvanti kassa nu tvaṃ. Pacchābhūmakāti pacchābhūmivāsikā. Kamaṇḍalukāti kamaṇḍaludhārino. Sevālamālikāti sevālamālā viya dhārenti. Sevālapaṭanivāsitātipi vuttameva. Udakorohakāti sāyatatiyakaṃ udakorohanānuyogamanuyuttā. Āmaseyyāsīti hatthena parimajjeyyāsi.
第十一《生闻经》的注释
11. Jāṇussoṇisuttavaṇṇanā
177第十一经中,“令起作用”意为“令……达至”。“处”指合适之处。“非处”指不合适之处。地狱众生的“食物”,其实就是令其投生彼处的业,他们正是依此业而在彼处存活。畜生道众生的食物,应知为草、叶等。人类以米饭、凝乳等为食,天神以甘露美食等为食,饿鬼则依唾液、鼻涕等为食。此外,“那些从此处被转赠予他的”,是指他的朋友等从人间布施后回向给他的食物。这是因为唯有饿鬼是依靠他人布施方能存活,其余众生无法受用他人所施之物。“施主亦非无有果报”意为:无论那份布施对亡者是否产生了作用,施主这一方绝不会没有果报,施主必定会获得布施所带来的果报。
177. Ekādasame upakappatūti pāpuṇātu. Ṭhāneti okāse. No aṭṭhāneti no anokāse. Nerayikānaṃāhāro nāma tattha nibbattanakammameva. Teneva hi te tattha yāpenti. Tiracchānayonikānaṃ pana tiṇapaṇṇādivasena āhāro veditabbo. Manussānaṃ odanakummāsādivasena , devānaṃ sudhābhojanādivasena, pettivesayikānaṃ kheḷasiṅghāṇikādivasena. Yaṃ vā panassa ito anuppavecchantīti yaṃ tassa mittādayo ito dadantā anupavesenti. Pettivesayikā eva hi paradattūpajīvino honti, na aññesaṃ parehi dinnaṃ upakappati. Dāyakopi anipphaloti yaṃ sandhāya taṃ dānaṃ dinnaṃ, tassa upakappatu vā mā vā, dāyakena pana na sakkā nipphalena bhavituṃ, dāyako tassa dānassa vipākaṃ labhatiyeva.
“难道在无机会处,乔达摩尊者也说施设吗?”这是在问:即使那位亡者投生到了不相应的生处,乔达摩尊者也依然会明确解说、开示布施的果报吗?因为这位婆罗门怀有这样的见解:“对于如此布施的果报,施主是无法得到的。”于是,世尊承接这一问题,为了阐明“施主无论投生于哪一处能受用福德果报的地方,都必定会获得布施的果报”,便在此处开示“婆罗门啊”等语。“他就在那里成为得利者”,意思是:即使他投生于象的胎中,当他达到吉祥象的地位时,也会成为受用利益者。对于马等其他投生处,道理也是如此。善哉品的含义是十分清楚的。
Aṭṭhānepi bhavaṃ gotamo parikappaṃ vadatīti anokāse uppannepi tasmiṃ ñātake bhavaṃ gotamo dānassa phalaṃ parikappetiyeva paññāpetiyevāti pucchati. Brāhmaṇassa hi ‘‘evaṃ dinnassa dānassa phalaṃ dāyako na labhatī’’ti laddhi. Athassa bhagavā pañhaṃ paṭijānitvā ‘‘dāyako nāma yattha katthaci puññaphalūpajīviṭṭhāne nibbatto dānassa phalaṃ labhatiyevā’’ti dassetuṃ idha brāhmaṇātiādimāha. So tattha lābhī hotīti so tattha hatthiyoniyaṃ nibbattopi maṅgalahatthiṭṭhānaṃ patvā lābhī hoti. Assādīsupi eseva nayo. Sādhuvaggo uttānatthoyevāti.