语法指南论(词鬘)
33 段
礼敬彼世尊、阿拉汉、正自觉者
《语法论》(词鬘)
Saddanītippakaraṇaṃ (padamālā)
著述起始语
Ganthārambhakathā
由诸智者以道为导引,彼佛陀所宣说之法;
依止此法,于此了知后,证得不死之境。
礼敬彼大雄、一切知者、世间导师;
大悲者、最胜者、清净者、清净的施予者。
并恭敬他的正法:清净、寂静、无为;
非思惟所行境,善为分别,甘美、吉祥。
并虔心合掌,向僧团——那无上的功德田、如如不动者;
他们彰显着戒、定、慧等无垢清净的功德。
凡此于三宝前,作礼敬等所生之功德,
我以威光之力,无余断除一切障碍。
对于通达世间道理、随顺导师正法的导者,
为教法的利益,我将宣说,使言语义理无有混乱。
因漏尽的获得,教法得以成就。
而漏尽的获得,又以证悟真理为因。
而证悟真理,被认为是以行道为依止。
那条修行之道,确实以教理学习为归趣。
对于致力于教理学习的人,了知语句特征之后,
在文字和文句上便不会产生迷惑。
又因于文字与章句之中,以不迷惑之心,
善逝教法中的智者,便能了知巴利圣典的义趣。
由通达巴利圣典之义,于导师的教法中如理作意。
具慧者行道,无有懈怠。
如理行道已,证得殊胜的出世间法;
由戒等行道,而证得清净。
因此,希求此义者,当依止智者之清净理趣;
请善持我所说之声论。
界、由诸界所成之色,及自相;
连音及名词等种种差别,乃至词语的语尾变化;
巴利理趣等诸般法义,在此以种种方式呈现于此;
为利益圣教,必将开演阐明。
Dhīrehi magganāyena, yena buddhena desitaṃ; Sitaṃ dhammamidhaññāya, ñāyate amataṃ padaṃ. Taṃ namitvā mahāvīraṃ, sabbaññuṃ lokanāyakaṃ; Mahākāruṇikaṃ seṭṭhaṃ, visuddhaṃ suddhidāyakaṃ. Saddhammañcassa pūjetvā, suddhaṃ santamasaṅkhataṃ; Atakkāvacaraṃ suṭṭhu, vibhattaṃ madhuraṃ sivaṃ. Saṅghassa ca’ñjaliṃ katvā, puññakkhettassa tādino; Sīlasamādhipaññādi-visuddhaguṇajotino. Namassanādipuññassa, katassa ratanattaye; Tejasāhaṃ pahantvāna, antarāye asesato. Lokanītiviyattassa, satthu saddhammanītino; Sāsanatthaṃ pavakkhāmi, saddanītimanākulaṃ. Āsavakkhayalābhena, hoti sāsanasampadā; Āsavakkhayalābho ca, saccādhigamahetuko. Saccādhigamanaṃ tañca, paṭipattissitaṃ mataṃ; Paṭipatti ca sā kāmaṃ, pariyattiparāyaṇā. Pariyattābhiyuttānaṃ, viditvā saddalakkhaṇaṃ; Yasmā na hoti sammoho, akkharesu padesu ca. Yasmā cāmohabhāvena, akkharesu padesu ca; Pāḷiyatthaṃ vijānanti, viññū sugatasāsane. Pāḷiyatthāvabodhena, yoniso satthusāsane; Sappaññā paṭipajjanti, paṭipattimatandikā. Yoniso paṭipajjitvā, dhammaṃ lokuttaraṃ varaṃ; Pāpuṇanti visuddhāya, sīlādipaṭipattiyā. Tasmā tadatthikā suddhaṃ, nayaṃ nissāya viññunaṃ; Bhaññamānaṃ mayā sadda-nītiṃ gaṇhantu sādhukaṃ. Dhātu dhātūhi nipphanna-rūpāni ca salakkhaṇo; Sandhināmādibhedo ca, padānaṃ tu vibhatti ca. Pāḷinayādayocceva-mettha nānappakārato; Sāsanassopakārāya, bhavissati vibhāvanā.
