第1章
1. Paṭhamo paricchedo
在那里,谛分为两种:胜义谛和世俗谛。
以坚固性等而可被认知者,那即是谛,是胜义。
Saccāni paramatthañca, sammutiñcāti dve tahiṃ; Thaddhabhāvādinā ñeyyaṃ, saccaṃ taṃ paramatthakaṃ.
安立、差别等所了知者,此二乃世间共许之假名;
依自性与施设而成立者,其如实之性说名为谛。
Sannivesavisesādiñeyyaṃ sammuti taṃ dvayaṃ; Bhāvasaṅketasiddhīnaṃ, tathattā saccamīritaṃ.
在这里,究竟义是按类别说的涅槃与五蕴。
把“蕴”的含义简要说完之后,又说了过去等各类分别。
Paramattho sanibbānapañcakkhandhettha rāsito; Khandhattho ca samāsetvā, vuttotītādibhedanaṃ.
在受等当中,唯独在一个之上,“蕴”这个词是依惯用法而说的。
而在大海等的某一部位,就有像大海等那样的称呼。
Vedanādīsupekasmiṃ, khandhasaddo tu ruḷhiyā; Samuddādekadese tu, samuddādiravo yathā.
在这里,色是因冷等而变坏(恼坏)故名为色,也是指地、水、火、风四大种。
四大种,具有坚硬、流动、炎热、推动的性质。
Tattha sītādiruppattā, rūpaṃ bhvāpānalānilaṃ; Bhūtaṃ kathinadavatāpacanīraṇabhāvakaṃ.
眼、耳、鼻、舌、身,以及光明与声音;
香气、味道和食素、女人和男人,以及所依处和命根。
Cakkhu sotañca ghānañca, jivhā kāyo pabhā ravo; Gandho rasojā itthī ca, pumā vatthu ca jīvitaṃ.
空界、生、老、坏灭,以及色的轻快性;
柔软性、适业性、身表、语表,以及四大种所造色。
Khaṃ jāti jaratā bhaṅgo, rūpassa lahutā tathā; Mudukammaññatā kāyavacīviññatti bhūtikaṃ.
眼等诸根,是以想要看见等为动机、由业所生、由四大构成的。
诸净色(眼等)是眼识等认知的所缘,即色、声等。
Cakkhādī daṭṭhukāmādihetukammajabhūtikā; Pasādā rūpasaddādī, cakkhuñāṇādigocarā.
食素确实是维持生命者,以女男相为因;
而二性根如身体,遍及(全身)却不同时生起。
Ojā hi yāpanā itthipumaliṅgādihetukaṃ; Bhāvadvayaṃ tu kāyaṃva, byāpi no sahavuttikaṃ.
诸界的所依处是基础,两者的业生守护。
生命对于青莲花等来说,就像水在停留的那一刹那。
Nissayaṃ vatthu dhātūnaṃ, dvinnaṃ kammajapālanaṃ; Jīvitaṃ uppalādīnaṃ, udakaṃva ṭhitikkhaṇe.
虚空为诸色之界限,而生等三者则依次是
色的生起、成熟与坏灭。
Khaṃ rūpānaṃ paricchedo, jātiādittayaṃ pana; Rūpanibbatti pāko ca, bhedo ceva yathākkamaṃ.
这三样轻快性等,确实是随着色的次第而有的。
不迟钝、不僵硬,而且身体行为随顺适宜。
Lahutādittayaṃ taṃ hi, rūpānaṃ kamato siyā; Adandhathaddhatā cāpi, kāyakammānukūlatā.
能引发前进等动作的心生之风,其变异即是身表;
此身表是造成色法僵硬等的原因。
Abhikkamādijanakacittajassānilassa hi; Vikāro kāyaviññatti, rūpatthambhādikāraṇaṃ.
以发语之心,四大种地变异;
语表正是已执取色之击因。
Vacībhedakacittena, bhūtabhūmivikāratā; Vacīviññattupādinnaghaṭṭanasseva kāraṇaṃ.
一切色法都是无记的,是不相应的,也是无因的。
无所缘的,以及属欲界等类的,这样在方式上归为一类。
Rūpamabyākataṃ sabbaṃ, vippayuttamahetukaṃ; Anālambaṃ parittādi, iti ekavidhaṃ naye.
属于内在的眼等五者,就是净色;
以所依来说,它们就是那些所依;以门来说,则连同表色一起。
Ajjhattikāni cakkhādī, pañceteva pasādakā; Vatthunā vatthu tāneva, dvārā viññattibhī saha.
其余二十二种属外,二十一种为非净色,
二十种依次为非所依与非门。
Sesaṃ bāvīsati cekavīsa vīsati bāhiraṃ; Appasādamavatthuṃ ca, advārañca yathākkamaṃ.
五种净色、性根与命根,此八为根,余为非根;
除水界外,从初至味,皆属粗色,余则不然。
Pasādā pañca bhāvāyu, indriyanindriyetaraṃ; Vināpaṃ ādito yāva, rasā thūlaṃ na cetaraṃ.
八种不可分离的色法,即颜色、香气、味道和食素,此四者代表地、水、火、风四大种在内的八法。
彼大种则,其余为可离色,如是指示。
Aṭṭhakaṃ avinibbhogaṃ, vaṇṇagandharasojakaṃ; Bhūtaṃ taṃ tu vinibbhogamitaranti viniddise.
始于十八的诸色是完成色,而不是其余的。
除了水界之外的所触,是欲界中的大种,而非其他。
Aṭṭhārasādito rūpā, nipphannaṃ tu na cetaraṃ; Phoṭṭhabbamāpavajjaṃ tu, bhūtaṃ kāme na cetaraṃ.
有学有对与无学对,这两类都排除掉;
颜色、那一种、粗的和细的,这样一共分为三种。
Sekkhasappaṭighāsekkhapaṭighaṃ dvayavajjitaṃ; Vaṇṇaṃ taditaraṃ thūlaṃ, sukhumañceti taṃ tidhā.
业生的、非业生的,以及非业生非非业生的,按业与非业来分就是三种。
依心生、时节生、食生等之力,也同样分为三种。
Kammajākammajaṃnevakammākammajato tidhā; Cittojautujādīnaṃ, vasenāpi tidhā tathā.
所见、所闻、所觉,以及由心了知的,
每一个都有五种,这样共有二十种次第。
Diṭṭhaṃ sutaṃ mutañcāpi, viññātaṃ vata cetasā; Ekamekañca pañcāpi, vīsati ca kamā siyuṃ.
心脏是所依处,表是(身表、语表)门,眼等五者是所依亦是门。
其余色法既非所依亦非门。
Hadayaṃ vatthu viññatti, dvāraṃ cakkhādipañcakaṃ; Vatthu dvārañca sesāni, vatthu dvārañca no siyā.
已生成之实色,以及虚空、界限与特相;
生等三种为色,变化则轻快性等。
Nipphannaṃ rūparūpaṃ khaṃ, paricchedotha lakkhaṇaṃ; Jātiādittayaṃ rūpaṃ, vikāro lahutādikaṃ.
如诸有为法,其相是有为;
界等色法,亦不越自类。
Yathā saṅkhatadhammānaṃ, lakkhaṇaṃ saṅkhataṃ tathā; Paricchedādikaṃ rūpaṃ, tajjātimanatikkamā.
在这里,依据业、心、时节和食这四种缘的力量。
色的生起应当如何了知?又如何依诸聚而了知?
Kammacittānalāhārapaccayānaṃ vasenidha; Ñeyyā pavatti rūpassa, piṇḍānañca vasā kathaṃ.
业生有根色及所依处,表色属心生,声由心火生;
轻快性等三性,由心、火、食生。
Kammajaṃ sendriyaṃ vatthu, viññatti cittajā ravo; Cittaggijo lahutādittayaṃ cittānalannajaṃ.
八法聚、生与虚空,由四者所生;老与灭尽,
不从何处生——彼二者即是其成熟与坏灭。
Aṭṭhakaṃ jāti cākāso, catujā jaratā khayaṃ; Kutoci neva jātaṃ tappākabhedaṃ hi taṃ dvayaṃ.
就算从“生”这个角度来看,也并没有一个实实在在的“生”本身,更何况从其他任何可取的说法去说呢?
由于彼之特征不存在,当它存在于彼处时,亦不究竟。
Jātiyāpi na jātattaṃ, kutociṭṭhakathānayā; Lakkhaṇābhāvato tassā, sati tasmiṃ na niṭṭhiti.
由业、心、时节、食所生之聚,有九种与七种;
当知四种与二种:于有命者中二者,于无命者中二者。
Kammacittānalannehi, piṇḍā nava ca satta ca; Cattāro dve ca viññeyyā, sajīve dve ajīvake.
八法以命为第九成命九法聚,以性根、心所依处为第十成两种十法聚;
眼等五种十法聚,业生聚有九种。
Aṭṭhakaṃ jīvitenāyunavakaṃ bhāvavatthunā; Cakkhādī pañca dasakā, kalāpā nava kammajā.
纯净八法聚及与表色相应之九聚、十聚;
以纯净声为九聚,以轻快性等为十一聚。
Suddhaṭṭhaviññattiyuttanavakopi ca dasako; Suddhasaddena navako, lahutādidasekako.
再加上表色、轻快性等,则成十二种或十三种。
应当了知,这些是心生起的聚,有七种或六种。
Viññattilahutādīhi, puna dvādasa terasa; Cittajā iti viññeyyā, kalāpā satta vā cha vā.
纯净之八法聚、声九法聚,及以轻快性等为始之十一法聚;
以声、轻快性等为第四,如是时节生四聚。
Suddhaṭṭhaṃ saddanavakaṃ, lahutādidasekakaṃ; Saddenalahutādīhi, caturotujakaṇṇikā.
由纯八法聚及轻快性等所成之食生色聚,此二种;九种。
七种、四种、二种,如是诸聚二十二,由二。
Suddhaṭṭhalahutādīhi, annajā dvetime nava; Satta cattāri dve ceti, kalāpā vīsatī dvibhi.
还有三种八法、四种九法和九种十法;
十一法聚有三种、十二法聚有两种、十三法聚有一种。
Tayaṭṭhakā ca cattāro, navakā dasakā nava; Tayo dveko ca ekena, dasa dvīhi ca tīhi ca.
这里,四种界也要依据增上分来说明。
色的差别应当被认识为:由业、心、时节和食所生。
Catunnampi ca dhātūnaṃ, adhikaṃsavasenidha; Rūpabhedotha viññeyyo, kammacittānalannajo.
从头发等一直到脑,地界共有二十种。
从胆汁等一直到尿,水界有十二种。
Kesādimatthaluṅgantā, pathavaṃsāti vīsati; Pittādimuttakantā te, jalaṃsā dvādasīritā.
依之而有温暖,依之而有衰朽,亦依之而有燃烧;
依之而消化所食等物,此四分之火最为增上。
Yena santappanaṃ yena, jīraṇaṃ dahanaṃ tathā; Yenasitādipākoti, caturaṃsānalādhikā.
上行风、下行风、腹内风、肠内风、肢体循环风。
应当知道,入息等六种风都依赖于风界。
Uddhādhogamakucchiṭṭhā, koṭṭhāseyyaṅgasāri ca; Assāsoti ca viññeyyā, chaḷaṃsā vāyunissitā.
脓、尿、粪及胃中物,此四者唯时节所生;
消化火从业生,入出息从心生,此六者皆单因所生。
Pubbamuttakarīsañcudariyaṃ caturotujā; Kammā pācaggi cittamhā-ssāsoti chapi ekajā.
汗、涕、泪、唾,由心与时节而生;
三十二身分中,余者皆四因所成。
Sedasiṅghānikassu ca, kheḷo cittotusambhavā; Dvijā dvattiṃsa koṭṭhāsā, sesā eva catubbhavā.
在单因生的前四种(脓、尿、粪、胃中物)中,时节生色法为四个八法聚。
在消化之火中有命根九法聚,在入出息中有心生八法聚。
Ekajesvādicatūsu, utujā caturaṭṭhakā; Jīvītanavako pācessāse cittabhavaṭṭhako.
在二生者当中,由心和火界,各有两组八法。
在剩下的火界和风界当中,每一界各有三个三个。
Dvijesu manatejehi, dve dve honti panaṭṭhakā; Sesatejānilaṃsesu, ekekamhi tayo tayo.
由八种火以八种业存在于八处。
这八种命九法聚,就是这八种四有。
Aṭṭhakojamanaggīhi, honti aṭṭhasu kammato; Aṭṭhāyunavakā evaṃ, ime aṭṭha catubbhavā.
在其余二十四种当中,有四种因生者各含三个八法聚。
在每一个之中,也应当了知由食、心和时节所生的聚集体。
Catuvīsesu sesesu, catujesuṭṭhakā tayo; Ekekamhi ca viññeyyā, piṇḍā cittānalannajā.
业生身性二种十法聚,于彼亦可得;
二十四分一一中,各有二聚。
Kammajā kāyabhāvavhā, dasakāpi siyuṃ tahiṃ; Catuvīsesu aṃsesu, ekekamhi duve duve.
眼、耳等五种,各成十法聚;
称为声者,则为九法聚,如是按聚而计,唯有二类。
Pañcāpi cakkhusotādī, padesadasakā puna; Navakā saddasaṅkhātā, dveticcevaṃ kalāpato.
五十三、十一和一百零九。
十法聚、九法聚和八法聚,依次排列。
Tepaññāsa dasekañca, navuttarasatāni ca; Dasakā navakā ceva, aṭṭhakā ca siyuṃ kamā.
五百种在身体里生起,一千种也在那里运行。
在诸根具足时,色依界的差别而完成。
Sekapañcasataṃ kāye, sahassaṃ taṃ pavattati; Paripuṇṇindriye rūpaṃ, nipphannaṃ dhātubhedato.
心生起时,业等应是色之因;
心之住立,经中无说;心坏灭时,色不生起。
Cittuppāde siyuṃ rūpa-hetū kammādayo pana; Ṭhiti na pāṭhe cittassa, na bhaṅge rūpasambhavo.
若因“住者之变异”之说而谓有住刹那,
则依相续而说“有”,此中名为住。
‘‘Aññathattaṃ ṭhitassā’’ti, vuttattāva ṭhitikkhaṇaṃ; Atthīti ce pabandhena, ṭhiti tattha pavuccati.
或者,业在三刹那,心识只在生起的那一刹那。
时节和食素,在它们各自的位置上,确实成为色法的因。
Atha vā tikkhaṇe kammaṃ, cittamattudayakkhaṇe; Utuojāttano ṭhāne, rūpahetū bhavanti hi.
胎生者于初刹那,
依身、性根与心基,有三种。
对于具性根者,有十法聚。
离开性根,则有两种。
Seyyassādikkhaṇe kāya- Bhāvavatthuvasā tayo; Dasakā hontibhāvissa, Vinā bhāvaṃ duve siyuṃ.
此后,由业、火、心所生之诸团块,
及前说之二种八法,皆当于所说之刹那而说。
Tato parañca kammaggicittajā te ca piṇḍikā; Aṭṭhakā ca duve pubbe, vuttavuttakkhaṇe vade.
依时节与食而生,以及眼等十法聚;
色由四缘而现起,如是聚合相续生。
Kālenāhārajaṃ hoti, cakkhādidasakāni ca; Catupaccayato rūpaṃ, sampiṇḍevaṃ pavattati.
它的寿命为十七个心识刹那,除表色与相色之外;
色法相续不断,终归坏灭,会带来衰老等结果。
Taṃ sattarasacittāyu, vinā viññattilakkhaṇaṃ; Santatāmaraṇā rūpaṃ, jarādiphalamāvahaṃ.
在第十七心生起坏灭时,业生色不再生起;
从此之后不再生起,因此由彼之尽,于有中而有死。
Bhaṅgā sattarasuppāde, jāyate kammajaṃ na taṃ; Taduddhaṃ jāyate tasmā, takkhayā maraṇaṃ bhave.
寿尽而死,业尽而死,或寿业二者俱尽而死;
或因攻击,或因断他命根之业。
Āyukammubhayesaṃ vā, khayena maraṇaṃ bhave; Upakkamena vā kesañcupacchedakakammunā.
对于化生者,有七种业生的十法聚。
于诸欲,有顶天生者最初即先已生起。
Opapātikabhāvissa, dasakā satta kammajā; Kāme ādo bhavantaggijāhi pubbeva bhūyate.
初劫之人与恶趣盲者,聋者之初亦有六种;
其余诸类,则当如前文所说而生。
Ādikappanarānañca, apāye andhakassa ca; Badhirassāpi ādo cha, pubbevetarajā siyuṃ.
对于该盲聋者,五种都不存在;
在这里,应当通过推理来了解:或者有五种,或者有四种。
Tatthevandhabadhirassa, pañca honti abhāvino; Yuttiyā idha viññeyyā, pañca vā caturopi vā.
缺少眼等三法的人,就只有四种存在。
已经审察了所说的内容之后,有智慧的人应当把它拿来受持。
Cakkhādittayahīnassa, caturova bhavantiti; Vuttaṃ upaparikkhitvā, gahetabbaṃ vijānatā.
在诸色中,有命根六法,以及眼等三种七法。
由时节心而有五法和六法,在无想有情的有中亦有五法和六法。
Rūpe jīvitachakkañca, cakkhādisattakattayaṃ; Pañca cha utucittehi, pañca chāsaññinaṃ bhave.
五界等之定则,典中明说:香、味、食素不生起;
于彼处诸大种不生,唯于无触境转起者。
Pañcadhātvādiniyamā, pāṭhe gandharasojanaṃ; Nuppatti tattha bhūtānaṃ, aphoṭṭhabbapavattinaṃ.
坚、暖、动转之体性,依界等作用而存在,非离彼别有;
香等诸法,亦由彼作用而得觉知。
Thaddhuṇhīraṇabhāvova, natthi dhātvādikiccato; Aññaṃ gandhādīnaṃ tesaṃ, takkiccenopaladdhito.
在诸色中,有对碍等性质,就像那里面的变坏性一样。
撞击只是声音生起之因,而非其他之因。
Rūpe sappaṭighattādi, tattha ruppanatā viya; Ghaṭṭanañca ravuppādassaññatthasseva hetutā.
此义定当如是许,以与文读无相违;
或复由彼所了知,十法九法及八法。
Icchitabbamimekantamevaṃ pāṭhāvirodhato; Atha vā tehi viññeyyaṃ, dasakaṃ navakaṭṭhakaṃ.
欲界里一切色法,在色界中则有十九种。
无想天众有十种,梵天众则除香、味与食素。
Sabbaṃ kāmabhave rūpaṃ, rūpe ekūnavīsati; Asaññīnaṃ dasa gandharasojāhi ca brahmunaṃ.