第1章
1. Paṭhamo paricchedo
三种名称的区分
Nāmattayavibhāgo
在这里,心、心所和涅槃被认定为三种。
名和色则有两种,按大种与所造色来分。
Tattha cittaṃ cetasikaṃ, nibbānanti mataṃ tidhā; Nāmaṃ rūpaṃ tu duvidhaṃ, bhūtopādāyabhedato.
按欲界等的类别来分,这里的心有四种;
与心相应的五十二法,被称为心所。
Kāmabhūmādibhedena, tattha cittaṃ catubbidhaṃ; Cetoyuttā dvipaññāsa, dhammā cetasikā matā.
眼识界、耳识界、鼻识界、舌识界、身识界;
领受心,以及两种推度心。
Cakkhusotaghānajivhā-kāyaviññāṇadhātuyo; Sampaṭicchanacittañca, tathā santīraṇadvayaṃ.
与喜俱的,以及伴随舍的;
这些无因心作为善异熟,共有八种。
Somanassasahagataṃ, upekkhāsahitanti ca; Iccāhetukacittāni, puññapākāni aṭṭhadhā.
于彼舍离喜俱之推度心,亦舍推度;
七种不善异熟,正即此等详分别。
Somanassayutaṃ tattha, hitvā santīraṇaṃ tathā; Sattākusalapākāni, tānevāti viniddise.
五门与意门转向,以及笑;
作心已被宣说,三种亦皆无因。
Pañcadvāramanodvārāvajjanaṃ hasananti ca; Kriyacittamudīritaṃ, tividhampi ahetukaṃ.
这样,有因的心共有十八种;
不善按根本分类,而心则被视为三种。
Evaṃ aṭṭhārasavidhaṃ, mānasaṃ hotihetukaṃ; Mūlabhedenākusalaṃ, cittaṃ tu tividhaṃ mataṃ.
与喜俱行的,同样也有与舍俱行的;
与邪见相应和不相应,这样来分类。
Somanassasahagataṃ, upekkhāsahitaṃ tathā; Diṭṭhigatasampayuttaṃ, vippayuttanti bheditaṃ.
无行与有行,则分为八种;
他们指出以贪为根的不善心。
Asaṅkhāraṃ sasaṅkhāramiti bhinnaṃ panaṭṭhadhā; Lobhamūlaṃ pakāsenti, tatthākusalamānasaṃ.
与忧俱行,并与抵触相应;
以嗔为根,分为无行和有行两种。
Domanassasahagataṃ, paṭighena samāyutaṃ; Dosamūlamasaṅkhāraṃ, sasaṅkhārantipi dvidhā.
与疑俱行,以及与掉举俱行;
痴根有两种,都与舍受相应。
Vicikicchāsahagataṃ , uddhaccasahitanti ca; Mohamūlañca duvidhaṃ, upekkhāya samāyutaṃ.
如是应阐明,十二不善心;
舍无因与恶,其后即美心。
Dvādasākusalānevaṃ, cittānīti vibhāvaye; Hitvāhetukapāpāni, sobhanāni tato paraṃ.
与喜俱行,同样也与舍俱行;
按两种方式,分为与智相应和与智不相应。
Somanassasahagataṃ, upekkhāsahitaṃ tathā; Dvidhā ñāṇena saṃyuttaṃ, vippayuttanti bheditaṃ.
无行与有行,其别为八;
有因欲界之善、果报、唯作,于有中亦尔。
Asaṅkhāraṃ sasaṅkhāramiti bhinnaṃ panaṭṭhadhā; Sahetukāmāvacara-puññapākakriyā bhave.
欲界有二十三种果报,善与不善的有二十种;
十一种唯作心,总共五十四种。
Kāme tevīsa pākāni, puññāpuññāni vīsati; Ekādasa kriyā ceti, catupaññāsa sabbathā.
不过,与寻、伺、喜、乐、心一境性相应;
初禅的善心、果报心和唯作心也是这样。
Takkacārapītisukhekaggatāsahitaṃ pana; Paṭhamajjhānakusalaṃ, vipākañca kriyā tathā.
第二禅从寻的角度说是下劣的,第三禅则从伺的角度来说是下劣的。
第四禅离喜,与舍和一境性相应。
Dutiyaṃ takkato hīnaṃ, tatiyaṃ tu vicārato; Catutthaṃ pītito hīnaṃ, upekkhekaggatāyutaṃ.
第五,依色界禅来说,有十五种。
不过,第五禅只是一种无色界禅。
Pañcamaṃ pañcadasadhā, rūpāvacaramīritaṃ; Pañcamajjhānamevekamarūpāvacaraṃ pana.
空无边处,福果唯作亦如是;
识无边处,及无所有处。
非想非非想处,在存在中有十二种。
Ākāsānañcāyatanaṃ, puññapākakriyā tathā; Viññāṇañcāyatanañca, ākiñcaññāyatanakaṃ; Nevasaññānāsaññāyatanaṃ dvādasadhā bhave.
入流道的心,以及相应的果心;
一来者、不来者与阿拉汉,共为八种。
Sotāpattimaggacittaṃ, phalacittaṃ tathāparaṃ; Sakadāgāmānāgāmi, arahattanti aṭṭhadhā.
按禅支组合的不同,每一种再分为五种;
最详尽最上等的四十种心,在有中。
Jhānaṅgayogabhedena, katvekekaṃ tu pañcadhā; Vitthārānuttaraṃ cittaṃ, cattālīsavidhaṃ bhave.
色界心,以及抓住它们的、无上的心;
在初禅等的区分里,无色界禅也归入第五禅。
Rūpāvacaracittāni , gayhantānuttarāni ca; Paṭhamādijjhānabhede, āruppañcāpi pañcame.
十二种不善心,二十一种善心;
果报心三十六种,唯作心二十种。
Dvādasākusalānevaṃ, kusalānekavīsati; Chattiṃseva vipākāni, kriyacittāni vīsati.
或百二十一种,或八十九种;
心由与彼相应而区分,心所亦如是。
Ekavīsasataṃ vātha, ekūnanavutīvidhaṃ; Cittaṃ taṃsampayogena, bhinnā cetasikā tathā.
触、受、想、思、心一境性,
命根与作意,此七法被称为与一切心共有。
Phasso ca vedanā saññā, cetanekaggatā tathā; Jīvitaṃ manasīkāro, sabbasādhāraṇā matā.
还有寻、伺、胜解、精进、欲和喜;
六种杂心所已宣说,十三种同他心所。
Takkacārādhimokkhā ca, vīriyaṃ chandapītiyo; Pakiṇṇakā cha akkhātā, terasaññasamānatā.
杂集心所并不与双五识同起,寻则在第二禅及以上不存在;
伺在第三禅等中无,胜解在疑心中亦无。
Pakiṇṇakā na viññāṇe, vitakko dutiyādisu; Vicāro tatiyādimhi, adhimokkho tu kaṅkhite.
推度心、意界之三心,精进亦无;
第四禅乐俱心,喜不生;无因心与痴心,欲不起。
Santīraṇamanodhātuttikesu vīriyaṃ tathā; Catutthasukhite pīti, chandohetumhi momuhe.
六十六、五十五、十一和十六;
七十和二十,这些心应当显示。
Chasaṭṭhi pañcapaññāsa, ekādasa ca soḷasa; Sattati vīsati ceva, tāni cittāni dīpaye.
痴、无惭、无愧与掉举,遍于一切不善心生;
嫉妒、悭吝、追悔及嗔,俱起于嗔恚相应之心。
Mohāhirikānottappa-muddhaccaṃ sabbapāpajaṃ; Issāmaccherakukkuccadosā tu paṭighe tathā.
贪于贪、见于见相应及离见;
慢与惛眠于五种有行。
Lobho lobhe tu diṭṭhi ca, diṭṭhiyutte viyuttake; Māno ca thinamiddhaṃ tu, sasaṅkhāresu pañcasu.
在疑惑之处生起的疑;这些就是十四种不善心所。
仅在十二不善心中,按固定规则确定。
Kaṅkhite vicikicchāti, cuddasākusalānime; Dvādasākusalesveva, niyamena vavatthitā.
信、念、惭、愧、无贪、无嗔、中舍性;
身与心的轻安,以及轻快性和柔软性。
Saddhā sati hirottappaṃ, alobhādosamajjhatā; Kāyacittānaṃ passaddhi, lahutā mudutā tathā.
适业性以及熟练正直性,共六对。
十九种法,彼此不相分离;
在五十九种美心中生起。
Kammaññatā ca pāguññaujutāti yugā cha ca; Ekūnavīsati dhammā, aññamaññāviyogino; Ekūnasaṭṭhicittesu, sobhanesu pavattitā.
正语、正业和正命,这些就是离戒。
在出世间心中,它们始终全部一同生起;而在欲界美心中,则各别生起。
Sammāvācā ca kammantājīvāti viratī imā; Lokuttare sadā sabbā, saha kāmasubhe visuṃ.
悲与喜这两种心所是各别的,在色界禅中除了第五禅之外。
有时在欲界善心和有因的唯作心中。
Karuṇāmuditā nānā, rūpe pañcamavajjite; Kadāci kāme kusale, kriyacitte sahetuke.
在三因心里,慧在一切处都能生起。
这些信等诸法,就是二十五种美心所。
Tihetukesu cittesu, paññā sabbattha labbhati; Ete saddhādayo dhammā, pañcavīsati sobhanā.
嫉妒、悭吝、悔、离、悲悯等,
有时各别而生;慢亦如是,昏沉与睡眠则俱起。
Issāmaccherakukkuccaviratīkaruṇādayo; Nānā kadāci māno ca, thinamiddhaṃ tathā saha.
七种(心所)在一切处生起,而六种法则则各随其宜。
十四种不善心所只和不善心一起生起,美心所也只和美心一起生起。
Satta sabbattha jāyanti, cha tu dhammā yathārahaṃ; Cuddasākusalesveva, sobhanesveva sobhanā.
就这样,把五十二法归入心中。
当可能的时候,有智慧的人应当逐一去辨别。
Dvepaññāsa paniccevaṃ, dhamme saṅgayha mānase; Labbhamāne vibhāveyya, paccekampi vicakkhaṇo.
净美通他诸心所,初禅之中无离支;
二禅等中舍其寻,三禅等中舍其伺。
Sobhanaññasamānā ca, paṭhame viratī vinā; Dutiyādīsu takkañca, vicāraṃ tatiyādisu.
在第四禅等中舍弃喜,在第五禅中舍弃悲等;
舍弃之后不应分开,归纳为五种。
Catutthādīsu pītiñca, karuṇādiñca pañcame; Hitvā neva viyojeyya, saṅkhipitvāna pañcadhā.
依次是三十五、三十四和三十三。
三十二和三十这些(心所),就在广大心里生起。
Pañcatiṃsa catuttiṃsa, tettiṃsa ca yathākkamaṃ; Dvattiṃsa tiṃsa evātha, jāyantīti mahaggate.
已经摄取了一切远离,也放下了悲等。
在第一禅和第二禅等阶段,同样没有寻等。
Gahetvā viratī sabbā, hitvāna karuṇādayo; Paṭhame dutiyādimhi, vitakkādiṃ vinā tathā.
按五种来计数,依次还有三十六种;
三十五、三十四,在出世间(禅心)中有两个三十三。
Pañcadhāva gaṇeyyevaṃ, chattiṃsā ca yathākkamaṃ; Pañcatiṃsa catuttiṃsa, tettiṃsadvayamuttare.
美心所与通一切心所,于欲界善与唯作行中;
于果报则除离心所,谓离心所与悲悯等。
Sobhanaññasamānā ca, kāmesu kusale kriye; Hitvā viratiyo pāke, viratīkaruṇādayo.
与智相应的悦俱心,与智不相应的则离智;
在舍受中无喜,在不相应中无二者。
Ñāṇayutte somanasse, viyutte ñāṇavajjitā; Upekkhake pītihīnā, vippayutte dvayaṃ vinā.
应该按四种和三种,两两分别计算。
有人说,悲等并不是与舍俱行的。
Catudhā tividhesvevaṃ, vigaṇeyya dvayaṃ dvayaṃ; Na santupekkhāsahite, karuṇādīti kecana.
善心三十八、三十七两类、三十六;
唯作三十五、三十四两类、三十三。
Aṭṭhatiṃsa sattatiṃsadvayaṃ chattiṃsakaṃ subhe; Pañcatiṃsa catuttiṃsadvayaṃ tettiṃsakaṃ kriye.
果报中三十三,二者中三十二,有中三十一;
有因欲界福、果报、唯作之心。
Tettiṃsa pāke dvattiṃsadvayekatiṃsakaṃ bhave; Sahetukāmāvacarapuññapākakriyāmane.
痴等相同,在第一心中与贪、见俱起;
在第三种心里,与贪和慢一起生起的,有十九种。
Mohādayo samānā ca, paṭhame lobhadiṭṭhiyā; Tatiye lobhamānena, jāyantekūnavīsati.
十八种无喜,在第五和第七也是如此;
在第九项里,与嗔、恶作、悭、嫉妒相应的有二十种。
Aṭṭhārasa pītihīnā, pañcame sattame tathā; Navame dosakukkuccamaccharissāhi vīsati.
初等已说之诸心,第二等中亦得生;
与昏沉睡眠俱者,二十一、二十、二十二,依次而列。
Paṭhamādīsu vuttāva, dutiyādīsu jāyare; Thinamiddhenekavīsa, vīsa dvevīsatikkamā.
掉举中无欲与喜,疑惑中无决断。
就在十五种疑心中,应当对不净加以辨别了知。
Chandapītiṃ vinuddhacce, kaṅkhite nicchayaṃ vinā; Pañcadaseva kaṅkhāya, asubhesu vibhāvaye.
生笑心无欲,其数十二;
确定舍喜,乐推度舍精进,二者各十一。
Site samānā nicchandā, dvādasekādaseva tu; Pītiṃ hitvāna voṭṭhabbe, vīriyaṃ sukhatīraṇe.
舍弃了二者,在意界中,于舍推度有十种。
七种只是共通的,它们从五识生起。
Dvayaṃ hitvā manodhātu, upekkhātīraṇe dasa; Satta sādhāraṇā eva, pañcaviññāṇasambhavā.
这些就是在心中生起的,
五十二种,各随其宜。
应当被了知的心所法,
由心的差别而分成不同的种类。
Iti cetasi sambhūtā, Dvepaññāsa yathārahaṃ; Ñeyyā cetasikā dhammā, Cetobhedappabhedino.
Suññatañcānimittañca, tathāpaṇihitanti ca; Tividhākāramīrenti, nibbānamamataṃ budhā.
无论依什么所缘而现起,在那里就有无上的心。
随其所缘而获得“空等解脱”这个名称。
Yaṃ ārabbha pavattantaṃ, tatthānuttaramānasaṃ; Suññatādivimokkhoti, nāmamālambato labhe.
有余涅槃界,以及另一种;
无余涅槃界,从教说的角度来说,有两种。
Sopādisesanibbānadhātu ceva tathāparā; Anupādisesā cāti, duvidhā pariyāyato.
那从林中出离、以彻底的寂静为特征的,
以安稳的状态被把握时,它就有让人获得安息的作用。
Tadetaṃ vānanikkhantamaccantaṃ santilakkhaṇaṃ; Assāsakaraṇarasaṃ, khemabhāvena gayhati.
以其倾向,故名涅槃;此后诸名,亦由倾向。
名称五十有三,总计五十有四。
Taṃ nāmetīti nibbānaṃ, namantīti tatopare; Tepaññāsāti nāmāni, catupaññāsa sabbathā.
依心与心所相应之法,
此最上之心已被阐明。
智者善将此事铭记于心。
他们成为护持教法的人。
Cittacetasikayojanānayaṃ, Cittamuttamamidaṃ pakāsitaṃ; Sādhu cetasi nidhāya paṇḍitā, Sādhu sāsanadharā bhavanti te.
已由佛陀所生起的觉悟智慧未透彻通达
被错误的阿毗达摩所透彻通达的一切法
深入名聚已,令无余剩;
尽摄于此,殷勤而辑。
Buddhappavattamavagāhitabodhiñāṇa- Miccābhidhammamavagāhitasabbadhammaṃ ; Ogayha nāmagatarāsimasesayitvā, Saṅgayha sabbamidha yojitamādarena.