1. 第一章
1. Paṭhamo paricchedo
三名分别
Nāmattayavibhāgo
其中,心、心所与涅槃,被归为三种;
名与色则各为二种,依大种与所造色而分。
Tattha cittaṃ cetasikaṃ, nibbānanti mataṃ tidhā; Nāmaṃ rūpaṃ tu duvidhaṃ, bhūtopādāyabhedato.
依欲界等地之差别,此中心有四种;
与心相应的五十二法,称为心所。
Kāmabhūmādibhedena, tattha cittaṃ catubbidhaṃ; Cetoyuttā dvipaññāsa, dhammā cetasikā matā.
眼识界、耳识界、鼻识界、舌识界、身识界;
领受心,以及两种推度心。
Cakkhusotaghānajivhā-kāyaviññāṇadhātuyo; Sampaṭicchanacittañca, tathā santīraṇadvayaṃ.
Somanassasahagataṃ, upekkhāsahitanti ca; Iccāhetukacittāni, puññapākāni aṭṭhadhā.
Somanassayutaṃ tattha, hitvā santīraṇaṃ tathā; Sattākusalapākāni, tānevāti viniddise.
五门转向、意门转向与生笑心;
这些唯作心,三种皆为无因。
Pañcadvāramanodvārāvajjanaṃ hasananti ca; Kriyacittamudīritaṃ, tividhampi ahetukaṃ.
如是,有因之心有十八种;
依根本分别,不善心计有三种。
Evaṃ aṭṭhārasavidhaṃ, mānasaṃ hotihetukaṃ; Mūlabhedenākusalaṃ, cittaṃ tu tividhaṃ mataṃ.
Somanassasahagataṃ, upekkhāsahitaṃ tathā; Diṭṭhigatasampayuttaṃ, vippayuttanti bheditaṃ.
又依无行与有行,如此分为八种;
他们阐明,此中以贪为根的不善心。
Asaṅkhāraṃ sasaṅkhāramiti bhinnaṃ panaṭṭhadhā; Lobhamūlaṃ pakāsenti, tatthākusalamānasaṃ.
与忧俱行,与瞋恚相应;
以瞋为根,分为无行和有行二种。
Domanassasahagataṃ, paṭighena samāyutaṃ; Dosamūlamasaṅkhāraṃ, sasaṅkhārantipi dvidhā.
与疑俱行,以及与掉举俱行;
痴根也有二种,与舍相应。
Vicikicchāsahagataṃ , uddhaccasahitanti ca; Mohamūlañca duvidhaṃ, upekkhāya samāyutaṃ.
Dvādasākusalānevaṃ, cittānīti vibhāvaye; Hitvāhetukapāpāni, sobhanāni tato paraṃ.
与喜俱行,亦与舍俱行;
依二门,分为与智相应、与智不相应;
Somanassasahagataṃ, upekkhāsahitaṃ tathā; Dvidhā ñāṇena saṃyuttaṃ, vippayuttanti bheditaṃ.
Asaṅkhāraṃ sasaṅkhāramiti bhinnaṃ panaṭṭhadhā; Sahetukāmāvacara-puññapākakriyā bhave.
于欲界,果报心有二十三种,善与不善心有二十种;
唯作心有十一种,如是总计五十四心。
Kāme tevīsa pākāni, puññāpuññāni vīsati; Ekādasa kriyā ceti, catupaññāsa sabbathā.
与寻、伺、喜、乐、一境性相应;
此是初禅善心,果报心与唯作心亦复如是。
Takkacārapītisukhekaggatāsahitaṃ pana; Paṭhamajjhānakusalaṃ, vipākañca kriyā tathā.
第二禅离于寻,第三禅则离于伺;
第四禅离喜,与舍、一境性相应。
Dutiyaṃ takkato hīnaṃ, tatiyaṃ tu vicārato; Catutthaṃ pītito hīnaṃ, upekkhekaggatāyutaṃ.
第五禅说为十五种,属色界;
然而,第五禅仅为一种色界禅。
Pañcamaṃ pañcadasadhā, rūpāvacaramīritaṃ; Pañcamajjhānamevekamarūpāvacaraṃ pana.
Ākāsānañcāyatanaṃ, puññapākakriyā tathā; Viññāṇañcāyatanañca, ākiñcaññāyatanakaṃ; Nevasaññānāsaññāyatanaṃ dvādasadhā bhave.
入流道心,以及其果心;
斯陀含、阿那含与阿拉汉,共为八种。
Sotāpattimaggacittaṃ, phalacittaṃ tathāparaṃ; Sakadāgāmānāgāmi, arahattanti aṭṭhadhā.
依禅支之组合差别,每一种再各别为五种;
详细阐述无上心,共有四十种。
Jhānaṅgayogabhedena, katvekekaṃ tu pañcadhā; Vitthārānuttaraṃ cittaṃ, cattālīsavidhaṃ bhave.
Rūpāvacaracittāni , gayhantānuttarāni ca; Paṭhamādijjhānabhede, āruppañcāpi pañcame.
如此,不善心十二种,善心二十一种;
果报心三十六种,唯作心二十种;
Dvādasākusalānevaṃ, kusalānekavīsati; Chattiṃseva vipākāni, kriyacittāni vīsati.
Ekavīsasataṃ vātha, ekūnanavutīvidhaṃ; Cittaṃ taṃsampayogena, bhinnā cetasikā tathā.
触、受、想、思与一境性,
命根与作意,此七者被认作遍一切心心所。
Phasso ca vedanā saññā, cetanekaggatā tathā; Jīvitaṃ manasīkāro, sabbasādhāraṇā matā.
寻、伺、胜解、精进、欲、喜;
此六者是杂心所,另有十三同分心所。
Takkacārādhimokkhā ca, vīriyaṃ chandapītiyo; Pakiṇṇakā cha akkhātā, terasaññasamānatā.
Pakiṇṇakā na viññāṇe, vitakko dutiyādisu; Vicāro tatiyādimhi, adhimokkho tu kaṅkhite.
Santīraṇamanodhātuttikesu vīriyaṃ tathā; Catutthasukhite pīti, chandohetumhi momuhe.
六十五、五十五、十一、十六;
七十与二十,当知这些心。
Chasaṭṭhi pañcapaññāsa, ekādasa ca soḷasa; Sattati vīsati ceva, tāni cittāni dīpaye.
Mohāhirikānottappa-muddhaccaṃ sabbapāpajaṃ; Issāmaccherakukkuccadosā tu paṭighe tathā.
Lobho lobhe tu diṭṭhi ca, diṭṭhiyutte viyuttake; Māno ca thinamiddhaṃ tu, sasaṅkhāresu pañcasu.
Kaṅkhite vicikicchāti, cuddasākusalānime; Dvādasākusalesveva, niyamena vavatthitā.
信、念、惭、愧、无贪、无嗔、中舍性;
身与心的轻安、轻快性、柔软性,也是如此。
Saddhā sati hirottappaṃ, alobhādosamajjhatā; Kāyacittānaṃ passaddhi, lahutā mudutā tathā.
Kammaññatā ca pāguññaujutāti yugā cha ca; Ekūnavīsati dhammā, aññamaññāviyogino; Ekūnasaṭṭhicittesu, sobhanesu pavattitā.
在出世间心中,一切离戒恒常与离欲、离净二心所各别俱起。
Sammāvācā ca kammantājīvāti viratī imā; Lokuttare sadā sabbā, saha kāmasubhe visuṃ.
悲与喜心所各别,于色界心中除第五禅之外;
有时于欲界善心及有因的唯作心中生起。
Karuṇāmuditā nānā, rūpe pañcamavajjite; Kadāci kāme kusale, kriyacitte sahetuke.
Tihetukesu cittesu, paññā sabbattha labbhati; Ete saddhādayo dhammā, pañcavīsati sobhanā.
嫉、悭、恶作、离,与悲等诸心所;
个别、有时,慢亦复然,昏沉与睡眠俱起。
Issāmaccherakukkuccaviratīkaruṇādayo; Nānā kadāci māno ca, thinamiddhaṃ tathā saha.
十四不善心所唯在不善心中,二十五美心所唯在美心中。
Satta sabbattha jāyanti, cha tu dhammā yathārahaṃ; Cuddasākusalesveva, sobhanesveva sobhanā.
Dvepaññāsa paniccevaṃ, dhamme saṅgayha mānase; Labbhamāne vibhāveyya, paccekampi vicakkhaṇo.
诸净善心法彼此同等,于初禅中则无离戒;
于第二禅等有寻,于第三禅等有伺。
Sobhanaññasamānā ca, paṭhame viratī vinā; Dutiyādīsu takkañca, vicāraṃ tatiyādisu.
于第四禅等有喜,于第五禅有悲等;
舍弃之后,不令分离,总括为五类。
Catutthādīsu pītiñca, karuṇādiñca pañcame; Hitvā neva viyojeyya, saṅkhipitvāna pañcadhā.
Pañcatiṃsa catuttiṃsa, tettiṃsa ca yathākkamaṃ; Dvattiṃsa tiṃsa evātha, jāyantīti mahaggate.
摄受一切远离,弃舍悲等;
于初(禅)及第二等中,亦无寻等。
Gahetvā viratī sabbā, hitvāna karuṇādayo; Paṭhame dutiyādimhi, vitakkādiṃ vinā tathā.
如是可归纳为五类,依次有三十六种;
三十五、三十四、三十三,以及二种超越;
Pañcadhāva gaṇeyyevaṃ, chattiṃsā ca yathākkamaṃ; Pañcatiṃsa catuttiṃsa, tettiṃsadvayamuttare.
诸净法与同类法,于欲界善心及唯作心中;
于果中舍离诸远离,即远离、悲悯等。
Sobhanaññasamānā ca, kāmesu kusale kriye; Hitvā viratiyo pāke, viratīkaruṇādayo.
喜若与智相应,若与智不相应则无智;
舍心所中则无喜,若不与智相应,则二者俱无。
Ñāṇayutte somanasse, viyutte ñāṇavajjitā; Upekkhake pītihīnā, vippayutte dvayaṃ vinā.
Catudhā tividhesvevaṃ, vigaṇeyya dvayaṃ dvayaṃ; Na santupekkhāsahite, karuṇādīti kecana.
Aṭṭhatiṃsa sattatiṃsadvayaṃ chattiṃsakaṃ subhe; Pañcatiṃsa catuttiṃsadvayaṃ tettiṃsakaṃ kriye.
三十三心于果中,三十二之二心、三十一心于有中;
于有因的欲界福果与福业心中。
Tettiṃsa pāke dvattiṃsadvayekatiṃsakaṃ bhave; Sahetukāmāvacarapuññapākakriyāmane.
痴等相同者,于第一心中与贪、见俱起;
于第三心中与贪、慢俱,生起十九种。
Mohādayo samānā ca, paṭhame lobhadiṭṭhiyā; Tatiye lobhamānena, jāyantekūnavīsati.
无喜的十八种,于第五、第七心中亦如是;
第九类心与嗔、恶作、悭相应,有二十种。
Aṭṭhārasa pītihīnā, pañcame sattame tathā; Navame dosakukkuccamaccharissāhi vīsati.
Paṭhamādīsu vuttāva, dutiyādīsu jāyare; Thinamiddhenekavīsa, vīsa dvevīsatikkamā.
Chandapītiṃ vinuddhacce, kaṅkhite nicchayaṃ vinā; Pañcadaseva kaṅkhāya, asubhesu vibhāvaye.
Site samānā nicchandā, dvādasekādaseva tu; Pītiṃ hitvāna voṭṭhabbe, vīriyaṃ sukhatīraṇe.
意界舍离二种,于舍推度中则有十种;
七种唯是共通,生起于五识之中。
Dvayaṃ hitvā manodhātu, upekkhātīraṇe dasa; Satta sādhāraṇā eva, pañcaviññāṇasambhavā.
如是,心生起者
五十二种,各如其宜
应知的心所法
依心之差别而现差异者。
Iti cetasi sambhūtā, Dvepaññāsa yathārahaṃ; Ñeyyā cetasikā dhammā, Cetobhedappabhedino.
空、无相,以及无愿;
智者称此具三种行相之涅槃为不死。
Suññatañcānimittañca, tathāpaṇihitanti ca; Tividhākāramīrenti, nibbānamamataṃ budhā.
随彼所缘而转起,彼中即有无上心;
依所缘而得空等解脱之名。
Yaṃ ārabbha pavattantaṃ, tatthānuttaramānasaṃ; Suññatādivimokkhoti, nāmamālambato labhe.
有余涅槃界,以及另一种;
无余涅槃界,依教说,有二种。
Sopādisesanibbānadhātu ceva tathāparā; Anupādisesā cāti, duvidhā pariyāyato.
此即出离诸林,具足极寂静相;
以安稳之性,摄为安息之味。
Tadetaṃ vānanikkhantamaccantaṃ santilakkhaṇaṃ; Assāsakaraṇarasaṃ, khemabhāvena gayhati.
Taṃ nāmetīti nibbānaṃ, namantīti tatopare; Tepaññāsāti nāmāni, catupaññāsa sabbathā.
这最上心已然阐明;
善哉,智者善安住于心,
善哉,他们成为持教者。
Cittacetasikayojanānayaṃ, Cittamuttamamidaṃ pakāsitaṃ; Sādhu cetasi nidhāya paṇḍitā, Sādhu sāsanadharā bhavanti te.
已通达佛陀所转起的觉智
已通达一切法的阿毗达摩
深入之后,他完全了知名聚诸蕴
恭敬摄集,于此融汇。
Buddhappavattamavagāhitabodhiñāṇa- Miccābhidhammamavagāhitasabbadhammaṃ ; Ogayha nāmagatarāsimasesayitvā, Saṅgayha sabbamidha yojitamādarena.