(23) 第三品 恶行品
(23) 3. Duccaritavaggo
1. 恶行经
1. Duccaritasuttaṃ
221“诸比丘,有四种语恶行。哪四种?妄语、两舌、粗恶语、杂秽语。诸比丘,这便是四种语恶行。诸比丘,有四种语善行。哪四种?真实语、不两舌、柔和语、有益语。诸比丘,这便是四种语善行。第一。”
‘‘Cattārimāni , bhikkhave, vacīduccaritāni. Katamāni cattāri? Musāvādo, pisuṇā vācā, pharusā vācā, samphappalāpo – imāni kho, bhikkhave, cattāri vacīduccaritāni. Cattārimāni, bhikkhave, vacīsucaritāni. Katamāni cattāri? Saccavācā, apisuṇā vācā, saṇhā vācā, mantavācā – imāni kho, bhikkhave, cattāri vacīsucaritānī’’ti. Paṭhamaṃ.
2. 见经
2. Diṭṭhisuttaṃ
222诸比丘,具足四法的愚者、无能者、非善人,持守着已被毁坏、已被损害的自身,他有过失,受智者呵责,并造作众多非福。哪四种?身恶行、语恶行、意恶行、邪见。诸比丘,具足这四法的愚者、无能者、非善人,持守着已被毁坏、已被损害的自身,他有过失,受智者呵责,并造作众多非福。
‘‘Catūhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca viññūnaṃ; bahuñca apuññaṃ pasavati. Katamehi catūhi? Kāyaduccaritena, vacīduccaritena, manoduccaritena, micchādiṭṭhiyā – imehi kho, bhikkhave, catūhi dhammehi samannāgato bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo ca viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavati.
诸比丘,具足四法的有智之人、贤能善士,护持自身无有损坏、无有伤害,他清净无罪,不为智者所呵责,并能广积福德。哪四种?身善行、语善行、意善行、正见。诸比丘,具足这四法的有智之人、贤能善士,护持自身无有损坏、无有伤害,他清净无罪,不为智者所呵责,并能广积福德。第二。
‘‘Catūhi, bhikkhave, dhammehi samannāgato paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavati. Katamehi catūhi? Kāyasucaritena, vacīsucaritena, manosucaritena, sammādiṭṭhiyā – imehi kho, bhikkhave, catūhi dhammehi samannāgato paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo viññūnaṃ; bahuñca puññaṃ pasavatī’’ti. Dutiyaṃ.
3. 不知恩经
3. Akataññutāsuttaṃ
223诸比丘,具足四法的愚者、无能者、非善人,令自身陷于毁伤败坏,他有罪,为智者所呵责,并造作众多非福。哪四种?身恶行、语恶行、意恶行、忘恩不知报。以这四法,愚者如是。而智者则具足身善行、语善行、意善行、知恩知报。第三。
‘‘Catūhi , bhikkhave, dhammehi samannāgato bālo abyatto asappuriso khataṃ upahataṃ attānaṃ pariharati, sāvajjo ca hoti sānuvajjo viññūnaṃ, bahuñca apuññaṃ pasavati. Katamehi catūhi? Kāyaduccaritena, vacīduccaritena, manoduccaritena, akataññutā akataveditā – imehi…pe… paṇḍito… kāyasucaritena, vacīsucaritena, manosucaritena kataññutākataveditā…pe…. Tatiyaṃ.
4. 杀生者经
4. Pāṇātipātīsuttaṃ
224他杀生、不与取、行欲邪行、说妄语……他远离杀生、远离不与取、远离欲邪行、远离妄语……第四。
… Pāṇātipātī hoti, adinnādāyī hoti, kāmesumicchācārī hoti, musāvādī hoti…pe… pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, musāvādā paṭivirato hoti…pe…. Catutthaṃ.
5. 第一道经
5. Paṭhamamaggasuttaṃ
225……邪见者、邪思惟者、邪语者、邪业者……正见者、正思惟者、正语者、正业者……。第五。
… Micchādiṭṭhiko hoti, micchāsaṅkappo hoti, micchāvāco hoti, micchākammanto hoti…pe… sammādiṭṭhiko hoti, sammāsaṅkappo hoti, sammāvāco hoti, sammākammanto hoti…pe…. Pañcamaṃ.
6. 第二道经
6. Dutiyamaggasuttaṃ
226……邪命者、邪精进者、邪念者、邪定者……正命者、正精进者、正念者、正定者……。第六。
… Micchāājīvo hoti, micchāvāyāmo hoti, micchāsati hoti, micchāsamādhi hoti…pe… sammāājīvo hoti, sammāvāyāmo hoti, sammāsati hoti, sammāsamādhi hoti…pe…. Chaṭṭhaṃ.
第一言路经
7. Paṭhamavohārapathasuttaṃ
227于未见而言已见,于未闻而言已闻,于未觉而言已觉,于未识而言已识……于未见而言未见,于未闻而言未闻,于未觉而言未觉,于未识而言未识……。第七。
… Adiṭṭhe diṭṭhavādī hoti, asute sutavādī hoti, amute mutavādī hoti, aviññāte viññātavādī hoti…pe… adiṭṭhe adiṭṭhavādī hoti, asute asutavādī hoti, amute amutavādī hoti, aviññāte aviññātavādī hoti…pe…. Sattamaṃ.
第二言路经
8. Dutiyavohārapathasuttaṃ
228……于所见却说未所见,于所闻却说未所闻,于所觉却说未所觉,于所识却说未所识……于所见则如实见,于所闻则如实闻,于所觉则如实觉,于所识则如实识……第八。
… Diṭṭhe adiṭṭhavādī hoti, sute asutavādī hoti, mute amutavādī hoti, viññāte aviññātavādī hoti…pe… diṭṭhe diṭṭhavādī hoti, sute sutavādī hoti, mute mutavādī hoti, viññāte viññātavādī hoti…pe…. Aṭṭhamaṃ.
第九 无惭经
9. Ahirikasuttaṃ
229……无信者、破戒者、无惭者、无愧者……有信者、持戒者、具惭者、具愧者……第九。
… Assaddho hoti, dussīlo hoti, ahiriko hoti, anottappī hoti…pe… saddho hoti, sīlavā hoti, hirimā hoti, ottappī hoti…pe…. Navamaṃ.
10. 劣慧经
10. Duppaññasuttaṃ
230无信者、破戒者、懈怠者、劣慧者……有信者、持戒者、精勤者、有慧者——诸比丘,具足此四法,便是贤明、精通的善士,能令自己无有损伤、无有毁害,无罪无过,不被智者所指责,并能积聚广大的福德。」第十。
… Assaddho hoti, dussīlo hoti, kusīto hoti, duppañño hoti…pe… saddho hoti, sīlavā hoti, āraddhavīriyo hoti, paññavā hoti – imehi kho, bhikkhave, catūhi dhammehi samannāgato paṇḍito viyatto sappuriso akkhataṃ anupahataṃ attānaṃ pariharati, anavajjo ca hoti ananuvajjo viññūnaṃ, bahuñca puññaṃ pasavatī’’ti. Dasamaṃ.
11. 诗人经
11. Kavisuttaṃ
231诸比丘,有四种诗人。何等为四?思惟诗人、多闻诗人、义理诗人、辩才诗人。诸比丘,是为四种诗人。第十一。
‘‘Cattārome , bhikkhave, kavī. Katame cattāro? Cintākavi, sutakavi, atthakavi, paṭibhānakavi – ime kho, bhikkhave, cattāro kavī’’ti. Ekādasamaṃ.
恶行品第三
Duccaritavaggo tatiyo.
恶行、邪见、忘恩,及杀生,此为二道;
已说二种言说之道,无惭者、劣慧者与诗家。
Duccaritaṃ diṭṭhi akataññū ca, pāṇātipātāpi dve maggā; Dve vohārapathā vuttā, ahirikaṃ duppaññakavinā cāti.