6. 神变论
6. Pāṭihāriyakathā
神变论注释
Pāṭihāriyakathāvaṇṇanā
30在利益世间行履的讲述结束之后,现在接着要阐明的是,以教诫神变作为利益世间教诫的终结。由此展开以经为首的神变论未曾有义释。其中,经中所说的“神变”:因能破除敌对,故称神变。“神通神变”:从成就义而言为神通,从破除义而言为神变;神通本身即是神变,故名神通神变。另外两种,从记说义为记心神变,从教诫义为教诫神变。其余如前所述。
30. Idāni lokatthacariyāpariyosānāya cariyākathāya anantaraṃ lokatthānusāsanapariyosānaṃ pāṭihāriyaṃ dassentena kathitāya suttantapubbaṅgamāya pāṭihāriyakathāya apubbatthānuvaṇṇanā. Tattha suttante tāva pāṭihāriyānīti paccanīkapaṭiharaṇavasena pāṭihāriyāni. Iddhipāṭihāriyanti ijjhanavasena iddhi, paṭiharaṇavasena pāṭihāriyaṃ, iddhiyeva pāṭihāriyaṃ iddhipāṭihāriyaṃ. Itaresu pana ādissanavasena ādesanaṃ, anusāsanavasena anusāsanī. Sesaṃ vuttanayameva.
“这里”:于此世间。“某个”:指一个人。“神通神变”的解说如前所述。“以相而记说”:依据来临的相、离去的相或站立的相而说。“你的心也如此”:你的心或喜悦伴随,或忧伴随,或与欲寻等相应。“api”一词表总括。“你的心也这样”:针对伴随喜悦等每一种心,显示出种种不同的情况。“你的心也如此”:即你的心正在计度种种义理而活动。“即使记说很多”:除了心之外,还说“这某事过去发生、现在发生、未来发生”,如此记说众多。“它正是如此,而非其他”:凡所记说,皆全如实,无有变异。
Idhāti imasmiṃ loke. Ekaccoti eko poso. Iddhipāṭihāriyaniddeso heṭṭhā vuttatthoyeva. Nimittena ādisatīti āgatanimittena vā gatanimittena vā ṭhitanimittena vā katheti. Evampi te manoti evampi tava mano somanassito vā domanassito vā kāmavitakkādisampayutto vā. Api-saddo sampiṇḍanattho. Itthampi te manoti somanassitādito ekekavidhepi citte nānappakāraparidīpanaṃ. Itipi te cittanti itipi tava cittaṃ, imañca imañca atthaṃ cintayamānaṃ pavattatīti attho. Bahuṃ cepi ādisatīti cittato aññaṃ vā idañca idañca nāma ahosi bhavati bhavissatīti bahukampi katheti. Tatheva taṃ hoti, no aññathāti taṃ sabbampi yathā yathā kathitaṃ, tatheva hoti, aññathā na hoti.
“并非仅仅以相而记说”:纵然知晓相,也非仅凭相而说。“再者”:此表另一种方式。“对于人类”:指能知他心的人类。“对于非人”:指那些被告知或未被告知的夜叉、饿鬼等。“对于天众”:指四天王天等天众。“听闻声音”:听了那些知他心而说者的声音之后。“而”是另起他话的助词。“寻思的人”:以寻推度如是如是义的人。“伺察的人”:以与寻相应的伺进行伺察的人。“听闻寻的扩散声”:听闻由寻力所生的、梦呓者或放逸者发出的叽咕之声。即以此寻思者所发之声为凭,记说“你的心也如此”等等。
Na heva kho nimittena ādisatīti nimittaṃ jānantopi kevalaṃ nimitteneva na katheti. Apicāti aparapariyāyadassanaṃ. Manussānanti cittaṃ jānanakamanussānaṃ. Amanussānanti sāvitānaṃ vā assāvitānaṃ vā yakkhapisācādīnaṃ. Devatānanti cātumahārājikādīnaṃ . Saddaṃ sutvāti aññassa cittaṃ ñatvā kathentānaṃ saddaṃ suṇitvā. Panāti nipāto puna ārambhe. Vitakkayatoti yaṃ vā taṃ vā vitakkena vitakkentassa. Vicārayatoti vitakkasampayutteneva vicārena vicārentassa. Vitakkavipphārasaddaṃ sutvāti vitakkavegavasena uppannaṃ vippalapantānaṃ suttappamattādīnaṃ kūjanasaddaṃ sutvā. Yaṃ vitakkayato so saddo uppanno, tassa vasena ‘‘evampi te mano’’tiādīni ādisati.
“无寻无伺的定”这一说法,是为了显示即使远离寻伺扰动的寂静心也能被了知;至于了知其他心,更不待言。“以心遍知心而了知者”指获得他心智的人。“尊者”是对对方的称呼。“心行已安置”指心的行已安顿下来。“将寻思某种寻”即了知他将生起善等寻思。了知的方式有三种:由前兆而知、由前分而知、在等至中观察心而知。由前兆而知:在遍作准备时,便知“他以这种方式开始修习遍,将会生起初禅、或第二禅等,或八等至。”由前分而知:当最初的观被启动时,便这样知:“他以这种方式启动了观,将会生起入流道……乃至……将会生起阿拉汉道。”在等至中观察心而知:了知“以此方式,此人的心行已安顿,在此心无间之后,将会寻思这样的寻;从他出定之后,这个定将……”
Avitakkaṃ avicāraṃ samādhinti vitakkavicārakkhobhavirahitasantacittassāpi jānanasamatthataṃ dassentena vuttaṃ, sesacittajānane pana vattabbameva natthi. Cetasā ceto paricca pajānātīti cetopariyañāṇalābhī. Bhototi bhavantassa. Manosaṅkhārā paṇihitāti cittasaṅkhārā ṭhapitā. Amukaṃ nāma vitakkaṃ vitakkayissatīti kusalādivitakkaṃ vitakkayissati pavattayissatīti pajānāti. Pajānanto ca āgamanena jānāti, pubbabhāgena jānāti, antosamāpattiyaṃ cittaṃ oloketvā jānāti. Āgamanena jānāti nāma kasiṇaparikammakāleyeva ‘‘yenākārenesa kasiṇabhāvanaṃ āraddho paṭhamajjhānaṃ vā dutiyādijjhānaṃ vā aṭṭha samāpattiyo vā uppādessatī’’ti jānāti. Pubbabhāgena jānāti nāma paṭhamavipassanāya āraddhāya evaṃ jānāti, ‘‘yenākārenesa vipassanaṃ āraddho sotāpattimaggaṃ vā uppādessati…pe… arahattamaggaṃ vā uppādessatī’’ti jānāti. Antosamāpattiyaṃ cittaṃ oloketvā jānāti nāma ‘‘yenākārena imassa manosaṅkhārā ṭhapitā, imassa nāma cittassa anantarā imaṃ nāma vitakkaṃ vitakkessati, ito vuṭṭhitassa etassa hānabhāgiyo vā samādhi bhavissati, ṭhitibhāgiyo vā visesabhāgiyo vā nibbedhabhāgiyo vā, abhiññāyo vā uppādessatī’’ti jānāti. Bahuṃ cepi ādisatīti cetopariyañāṇassa cittacetasikānaṃyeva ārammaṇakaraṇato sarāgādisoḷasapabhedavaseneva bahuṃ cepi katheti, na aññavasenāti veditabbaṃ. Tatheva taṃ hotīti idaṃ ekaṃsena tatheva hoti. Cetopariyañāṇavasena ñātañhi aññathābhāvī nāma natthi.
“如此寻思”:即生起出离寻等来寻思。“不要如此寻思”:即不要生起欲寻等来寻思。“如此作意”:即如此作意无常想,或苦想等中的某一种。“不要如此作意”:即不要以常等的方式作意。“断除这个”:断除对五欲功德的贪著等。“证达此而住”:即证得、成就这四种道果所区分的出世间法,并安住其中。
Evaṃ vitakkethāti evaṃ nekkhammavitakkādayo pavattentā vitakketha. Mā evaṃ vitakkayitthāti evaṃ kāmavitakkādayo pavattentā mā vitakkayittha . Evaṃ manasi karothāti evaṃ aniccasaññameva, dukkhasaññādīsu vā aññataraṃ manasi karotha. Mā evaṃ manasākatthāti evaṃ niccantiādinā nayena mā manasi akattha. Idaṃpajahathāti idaṃ pañcakāmaguṇarāgādiṃ pajahatha. Idaṃ upasampajja viharathāti idaṃ catumaggaphalappabhedaṃ lokuttaradhammameva pāpuṇitvā nipphādetvā viharatha.
31现在,为了特别显示神变的另一种方式,说:“出离成就即神变”等。其中,“破除欲贪”是指把作为对立面的欲贪,以能对治之力破除、舍弃;因此,这种出离就称为神变。“那些具足此出离者”:即通过这种能破除欲贪的出离,以证得的方式而具足此出离的人们。“心清净”:因无欲贪而心清净。“无浊思惟”:即不被欲寻思所扰乱的出离思惟。如是,这就是记心神变:即由善知他心者、或由其他、或由正等觉者、或由佛弟子,这样来记说,称为记心神变。或者,这样的记说,将“记说”一词视为省略文字后,可理解为“记心神变”。“应如此修习”:即应以这种种方式,从最初开始修习。其余三者也是如此。“应随法而建立念”:即那个随顺出离的念,应坚固地建立起来。这就是教诫神变:这里,应如同记心神变的连接方式那样来连接。在无嗔等上面也是如此。然而,经文在书写时简略了禅那等,最后只显示了阿拉汉道。关于四道中,“应如此修习”等,因为道只存在一个心识刹那,所以要知道这是依于前分而说的。因为,在称为世间道的道之前分、导向出起的观……
31. Idāni iddhipāṭihāriye aparaṃ pariyāyaṃ visesena dassento nekkhammaṃ ijjhatīti iddhītiādimāha. Tattha kāmacchandaṃ paṭiharatīti attano paṭipakkhabhūtaṃ kāmacchandaṃ paṭibalaṃ hutvā harati pajahatīti tadeva nekkhammaṃ pāṭihāriyaṃ nāmāti attho. Ye tena nekkhammena samannāgatāti evaṃ kāmacchandapaṭihārakena tena nekkhammena ye puggalā paṭilābhavasena samannāgatā. Visuddhacittāti kāmacchandābhāvato visuddhacittā. Anāvilasaṅkappāti kāmasaṅkappena anālulitanekkhammasaṅkappā. Iti ādesanāpāṭihāriyanti paracittakusalena vā aññena vā sammāsambuddhena vā buddhasāvakehi vā evaṃ ādesanā pāṭihāriyanti attho. Atha vā iti evaṃ ādisanaṃ ādesanāpāṭihāriyanti ādesanasaddo pāṭhasesaṃ katvā payujjitabbo. Evaṃ āsevitabbanti iminā ca pakārena iminā ca pakārena ādito sevitabbaṃ. Sesattayepi eseva nayo. Tadanudhammatā sati upaṭṭhapetabbāti tassa nekkhammassa anukūlabhūtā sati bhusaṃ ṭhapetabbā. Iti anusāsanīpāṭihāriyanti ettha ādesanāpāṭihāriyayojanāya viya yojanā kātabbā. Abyāpādādīsupi eseva nayo. Pāṭho pana jhānādīni saṅkhipitvā ante arahattamaggameva dassetvā likhito. Tattha catūsupi maggesu ‘‘evaṃ āsevitabbo’’tiādi ekacittakkhaṇikattā maggassa pubbabhāgavasena vuttanti veditabbaṃ. Maggassa hi pubbabhāgabhūtāya lokiyamaggasaṅkhātāya vuṭṭhānagāminiyā vipassanāya magguppādanatthaṃ āsevanādīsu katesu tāya uppanno maggopi āsevito bhāvito bahulīkato nāma hotīti veditabbaṃ. Sabbatthikavādācariyā pana ‘‘ekekamaggo soḷasakkhaṇiko’’ti vadanti. Tadanudhammatāsatiupaṭṭhāpanaṃ pana pubbabhāge yujjatiyevāti.
32再者,“出离成就,即是神变”等语,是为了阐明“神变”一词属于持业释复合词而说。在经中,当三种神变中仅提及“神变”这一复合词时,其余两种实际上也已一并涵盖;因此,在这一语境中,应理解为:仅阐释了作为根本的神变的复合含义。
32. Puna nekkhammaṃ ijjhatīti iddhītiādīni ‘‘iddhipāṭihāriya’’ntipadassa kammadhārayasamāsattadīpanatthaṃ vuttāni. Suttante vuttesu tīsu iddhipāṭihāriyasseva samāsatte vutte sesānaṃ dvinnampi vuttova hotīti imasmiṃ pariyāye mūlabhūtassa iddhipāṭihāriyasseva samāsattho vuttoti veditabbanti.