三藏之路 Tipitaka Path
巴利三藏 · 巴利语翻译标准中译
首页复注律藏复注波逸提·大品复注伍巴离五法复注

Upālipañcakaṃ · 伍巴离五法复注

8 段 · CSCD 巴利原典
Upālipañcakavaṇṇanā伍巴离五法注释
§420-421
420-421.Omaddakārakoti omadditvā abhibhavitvā kārako. Upatthambho na dātabboti sāmaggivināsāya anubalaṃ na dātabbaṃ. Diṭṭhāvikammampi katvāti ‘‘na metaṃ khamatī’’ti diṭṭhiṃ āvi katvāpi.
420-421. 什么是‘振动之因’?所谓‘振动之因’是指被激发、被搅动的因。关于支撑者,不应赋予于破坏和谐者,因为应避免给与无助于和谐之人。即便是对已确定的行为实行,也不能赋予所谓‘此无能为’之见解,意即即使行为已完成,仍不可怀持‘此不可为’之错误见解。
Vohāravaggavaṇṇanā言说品注释
§424
424. Kāyappayogena āpajjitabbā kāyappayogā. Vacīpayogena āpajjitabbā vacīpayogā. Navasu ṭhānesūti osāraṇādīsu navasu ṭhānesu. Dvīsu ṭhānesūti ñattidutiyañatticatutthakammesu. Tasmāti yasmā mahāaṭṭhakathāyaṃ vuttanayena ubhatovibhaṅgā asaṅgahitā, tasmā. Yaṃ kurundiyaṃ vuttaṃ, taṃ gahetabbanti sambandho.
424. 应通过身业而生起的身业行为,就称为身业行为;应通过口业而生起的口业行为,就称为口业行为。所谓‘新处’是指在诸离弃地等新境地;‘二处’则指单白甘马的第二、第四甘马行。在大长注中,由于论述的缘故,两个方面的分别被清晰区分;因此应采纳与之相关的内容。
Diṭṭhāvikammavaggavaṇṇanā公开表明所见品注释
§425
425. ‘‘Catūhi pañcahī’’ti vacanato dvīhi vā tīhi vā ekato desetuṃ vaṭṭati, tato paraṃ na vaṭṭati. Māḷakasīmāyāti khaṇḍasīmāya. Avippavāsasīmāyāti mahāsīmāya.
425. 所谓‘以四或五’的说法,意指可用二言或三言在一次论述中表达,之后则不再继续论述。‘玛尔迦界限’指的是区域的界限;‘无法外出界限’指的是较大范围的区域界限。
Musāvādavaggavaṇṇanā妄语品注释
§444
444.Pariyāyena jānantassa vuttamusāvādoti yassa kassaci jānantassa pariyāyena vuttamusāvādoti attho.
444. 关于‘以转述方式所知之意义’之说法,意指针对某人以转述形式所知的‘说谎’之含义,即此词的指涉内容。
§446
446.Anuyogo na dātabboti tena vuttaṃ anādiyitvā tuṇhī bhavitabbanti attho.
446. 关于‘不能给予联系’的说法,指的是未被教导、不受启发而保持空寂的状态,正是此意。
Bhikkhunovādavaggavaṇṇanā比库尼教诫品注释
§454
454.Ekūnavīsatibhedāyāti maggapaccavekkhaṇādivasena ekūnavīsatibhedāya.
454. ‘十九种差别’是指依诸如修道观察等不同方式下的十九种分类或差别。
Adhikaraṇavūpasamavaggavaṇṇanā诤事平息品注释
§458
458.Pañcahi kāraṇehīti idaṃ atthanipphādanakāni tesaṃ pubbabhāgāni ca kāraṇabhāvasāmaññena ekajjhaṃ gahetvā vuttaṃ, na pana sabbesaṃ pañcannaṃ samānayogakkhemattā. Anussāvanenāti bhedassa anurūpasāvanena. Yathā bhedo hoti, evaṃ bhinditabbānaṃ bhikkhūnaṃ attano vacanassa sāvanena viññāpanenāti attho. Tenāha ‘‘nanu tumhe’’tiādi. Kaṇṇamūle vacībhedaṃ katvāti etena pākaṭaṃ katvā bhedakaravatthudīpanaṃ voharaṇaṃ. Tattha attanā vinicchitamattaṃ rahassavasena viññāpanaṃ anussāvananti dasseti. Kammameva uddeso vā pamāṇanti tehi saṅghabhedasiddhito pamāṇaṃ, itare pana tesaṃ sambhārabhūtā. Tenāha ‘‘vohārā’’tiādi. Tatthāti voharaṇe.
五因者,此乃此义之生起因缘也。其因前段虽总括为一,则言因之存在;然非五者皆等同一体。所谓传习者,乃依差别适合之传习也。如有差别,故应由比库自其语义传授分别说明。是以言『尔等岂非』等句。于听闻处作言语差别,谓由此显明并示差别原因。如自审已尽之事隐微说出,名为传习。一切因中,行业者或为准绳,彼为团体分裂成立之准线,其余则为其所积聚。故言『彼作显』等句,此所指即显露。于此谓显露者,即于说出之事。
Kathinatthāravaggavaṇṇanā咖提那衣散说品注释
§467
467.Antarā vuttakāraṇenāti ‘‘tañhi vandantassa mañcapādādīsupi nalāṭaṃ paṭihaññeyyā’’tiādinā vuttakāraṇena.
所谓居间者,依其说因也,所谓“对供养者于床足等应施打面”之类,乃基于此说因中所言。