4. Aṭṭhakavaggo4. 八颂品
4. Aṭṭhakavaggo4. 八颂品
1. Kāmasuttaṃ1. 欲经
Kāmaṃ kāmayamānassa, tassa ce taṃ samijjhati;
对于渴求欲乐者,若他的欲望得以成就;
Addhā pītimano hoti, laddhā macco yadicchati.
确实他心生喜悦,凡夫得到了他所想要的。
Tassa ce kāmayānassa , chandajātassa jantuno;
对于那渴求者,对于那生起欲望的众生;
Te kāmā parihāyanti, sallaviddhova ruppati.
若那些欲乐消失,他痛苦如被箭射中。
Yo kāme parivajjeti, sappasseva padā siro;
谁避开诸欲乐,如以足避蛇头;
Somaṃ visattikaṃ loke, sato samativattati.
具念者超越此世间的执着。
Khettaṃ vatthuṃ hiraññaṃ vā, gavassaṃ dāsaporisaṃ;
田地、宅地、黄金,牛马、奴仆;
Thiyo bandhū puthu kāme, yo naro anugijjhati.
妻子、亲属、种种欲乐,若人贪求这些。
Abalā naṃ balīyanti, maddantenaṃ parissayā;
无力者被强力者征服,诸危难压迫他;
Tato naṃ dukkhamanveti, nāvaṃ bhinnamivodakaṃ.
从此苦随逐他,如水入破船。
Tasmā jantu sadā sato, kāmāni parivajjaye;
因此有情应常具念,应避离诸欲;
Te pahāya tare oghaṃ, nāvaṃ sitvāva pāragūti.
舍断它们后渡过瀑流,如舀空船到彼岸。
Kāmasuttaṃ paṭhamaṃ niṭṭhitaṃ. · 欲经第一完
2. Guhaṭṭhakasuttaṃ2. 洞八经
Satto guhāyaṃ bahunābhichanno, tiṭṭhaṃ naro mohanasmiṃ pagāḷho;
众生被多所覆盖而住于洞窟中,人沉溺于痴暗中;
Dūre vivekā hi tathāvidho so, kāmā hi loke na hi suppahāyā.
如是之人实远离远离,因为世间诸欲实难舍断。
Icchānidānā bhavasātabaddhā, te duppamuñcā na hi aññamokkhā;
以欲为因、被有之绳所缚,它们难以解脱,无其他解脱者;
Pacchā pure vāpi apekkhamānā, imeva kāme purimeva jappaṃ.
向后或向前期待者,渴求此诸欲或先前之诸欲。
Kāmesu giddhā pasutā pamūḷhā, avadāniyā te visame niviṭṭhā;
他们贪着于诸欲、沉溺、迷惑,那些不值得称赞者陷入不平等中;
Dukkhūpanītā paridevayanti, kiṃsū bhavissāma ito cutāse.
被带到苦中,他们悲叹:『从此死后,我们将成为什么?』
Tasmā hi sikkhetha idheva jantu, yaṃ kiñci jaññā visamanti loke;
因此,人在此世间应当学习,凡知道世间任何不平等之事;
Na tassa hetū visamaṃ careyya, appañhidaṃ jīvitamāhu dhīrā.
不应为了那个原因而行不平等,诸智者说此生命短暂。
Passāmi loke pariphandamānaṃ, pajaṃ imaṃ taṇhagataṃ bhavesu;
我见世间颤动的这些人,已入渴爱,在诸有中;
Hīnā narā maccumukhe lapanti, avītataṇhāse bhavābhavesu.
卑劣的人们在死神口中哀号,对诸有与非有未离渴爱。
Mamāyite passatha phandamāne, maccheva appodake khīṇasote;
看那些颤动者执着『我所』,如水流已尽、少水中的鱼;
Etampi disvā amamo careyya, bhavesu āsattimakubbamāno.
见此之后,应无我所而行,不造作对诸有的执着。
Ubhosu antesu vineyya chandaṃ, phassaṃ pariññāya anānugiddho;
调伏对两端的欲,遍知触而不随贪;
Yadattagarahī tadakubbamāno, na lippatī diṭṭhasutesu dhīro.
凡自己所呵责的,他不作那些,贤者不染着于所见所闻。
Saññaṃ pariññā vitareyya oghaṃ, pariggahesu muni nopalitto;
遍知想后,他应渡过瀑流,牟尼不染着于诸执取;
Abbūḷhasallo caramappamatto, nāsīsatī lokamimaṃ parañcāti.
已拔箭者,行于不放逸,不希求此世与他世。
Guhaṭṭhakasuttaṃ dutiyaṃ niṭṭhitaṃ. · 洞八经第二完
3. Duṭṭhaṭṭhakasuttaṃ3. 恶八经
Vadanti ve duṭṭhamanāpi eke, athopi ve saccamanā vadanti;
有些人以污染心说,也有些人以真实心说;
Vādañca jātaṃ muni no upeti, tasmā munī natthi khilo kuhiñci.
牟尼不进入已生起的诤论,因此牟尼在任何地方都无顽固。
Sakañhi diṭṭhiṃ kathamaccayeyya, chandānunīto ruciyā niviṭṭho;
被欲所引导,执着于喜好,他如何能超越自己的见?
Sayaṃ samattāni pakubbamāno, yathā hi jāneyya tathā vadeyya.
他作自己所成就的,如他所知,他如是说。
Yo attano sīlavatāni jantu, anānupuṭṭhova paresa pāva ;
若人未被询问,却向他人宣说自己的戒行;
Anariyadhammaṃ kusalā tamāhu, yo ātumānaṃ sayameva pāva.
善巧者说此为非圣法,即自己宣说自己的功德。
Santo ca bhikkhu abhinibbutatto, itihanti sīlesu akatthamāno;
寂静的比库,自我已般涅槃,不在诸戒中说「我如此如此」;
Tamariyadhammaṃ kusalā vadanti, yassussadā natthi kuhiñci loke.
善巧者说此为圣法,即在世间任何地方都没有骄慢。
Pakappitā saṅkhatā yassa dhammā, purakkhatā santi avīvadātā;
若人的诸法是被设计的、被造作的,被置于前面的、不纯净的;
Yadattani passati ānisaṃsaṃ, taṃ nissito kuppapaṭicca santiṃ.
他看见自己的利益,依靠那个,依于动摇而得寂静。
Diṭṭhīnivesā na hi svātivattā, dhammesu niccheyya samuggahītaṃ;
见执着确实不易超越,在诸法中决定后被执取;
Tasmā naro tesu nivesanesu, nirassatī ādiyatī ca dhammaṃ.
因此,人在那些执着中,舍弃法或执取法。
Dhonassa hi natthi kuhiñci loke, pakappitā diṭṭhi bhavābhavesu;
对于已净者,在世间的任何地方,在有与非有中,没有虚构的见。
Māyañca mānañca pahāya dhono, sa kena gaccheyya anūpayo so.
已净者舍断了虚伪与慢,他无所依,他将以何而去?
Upayo hi dhammesu upeti vādaṃ, anūpayaṃ kena kathaṃ vadeyya;
因为有所依者在诸法中陷入争论,对于无所依者,人们能以何种方式说他?
Attā nirattā na hi tassa atthi, adhosi so diṭṭhimidheva sabbanti.
因为他没有执取或不执取,他在此处舍断了一切见。
Duṭṭhaṭṭhakasuttaṃ tatiyaṃ niṭṭhitaṃ. · 恶八经第三完
4. Suddhaṭṭhakasuttaṃ4. 净八经
Passāmi suddhaṃ paramaṃ arogaṃ, diṭṭhena saṃsuddhi narassa hoti;
「我见清净的、最上的、无病的,人通过见而得清净;
Evābhijānaṃ paramanti ñatvā, suddhānupassīti pacceti ñāṇaṃ.
如此了知为最上而遍知,他认为『观清净』而获得智。」
Diṭṭhena ce suddhi narassa hoti, ñāṇena vā so pajahāti dukkhaṃ;
如果人通过见而得清净,或者他以智而舍断苦,
Aññena so sujjhati sopadhīko, diṭṭhī hi naṃ pāva tathā vadānaṃ.
他以其他方式得清净,则是有依者,见确实引导如是说者。
Na brāhmaṇo aññato suddhimāha, diṭṭhe sute sīlavate mute vā;
婆罗门不从其他宣说清净,不论在所见、所闻、戒禁或所思;
Puññe ca pāpe ca anūpalitto, attañjaho nayidha pakubbamāno.
他不被福与恶所染污,舍弃了执取,在此世不造作。
Purimaṃ pahāya aparaṃ sitāse, ejānugā te na taranti saṅgaṃ;
舍弃前者而依止后者,随从动摇者,他们不能越渡执著;
Te uggahāyanti nirassajanti, kapīva sākhaṃ pamuñcaṃ gahāyaṃ .
他们执取又舍弃,如猴子放开树枝又抓取。
Sayaṃ samādāya vatāni jantu, uccāvacaṃ gacchati saññasatto;
自己承担诸戒禁的人,被想所束缚而往来高低;
Vidvā ca vedehi samecca dhammaṃ, na uccāvacaṃ gacchati bhūripañño.
但智者以诸吠陀通达法,具大慧者不往来高低。
Sa sabbadhammesu visenibhūto, yaṃ kiñci diṭṭhaṃ va sutaṃ mutaṃ vā;
他于一切法中无诤,无论任何所见、所闻或所思;
Tameva dassiṃ vivaṭaṃ carantaṃ, kenīdha lokasmi vikappayeyya.
那位见者开放地行,在此世间谁能对他分别论呢?
Na kappayanti na purekkharonti, accantasuddhīti na te vadanti;
他们不虚构,不推崇,他们不说「这是最上清净」;
Ādānaganthaṃ gathitaṃ visajja, āsaṃ na kubbanti kuhiñci loke.
解开已束缚的执取结,他们在世间任何地方都不造作希求。
Sīmātigo brāhmaṇo tassa natthi, ñatvā va disvā va samuggahītaṃ;
已越界限的婆罗门,对他来说没有(界限),无论是已知的或已见的所执取;
Na rāgarāgī na virāgaratto, tassīdha natthī paramuggahītanti.
他既不贪染于贪,也不执着于离贪,在此对他来说没有最上的执取。
Suddhaṭṭhakasuttaṃ catutthaṃ niṭṭhitaṃ. · 净八经第四完
5. Paramaṭṭhakasuttaṃ5. 最上八经
Paramanti diṭṭhīsu paribbasāno, yaduttari kurute jantu loke;
在诸见中徘徊者,认为「最上」,当众生在世间造作更胜者时;
Hīnāti aññe tato sabbamāha, tasmā vivādāni avītivatto.
他说其他一切都是「低劣的」,因此他未超越诸争论。
Yadattanī passati ānisaṃsaṃ, diṭṭhe sute sīlavate mute vā;
当他在所见、所闻、戒行或所思中,看见自己的利益时;
Tadeva so tattha samuggahāya, nihīnato passati sabbamaññaṃ.
他就在那里执取那个,而把其他一切都看作低劣。
Taṃ vāpi ganthaṃ kusalā vadanti, yaṃ nissito passati hīnamaññaṃ;
善巧者说那确实是结,依于它而看其他为低劣;
Tasmā hi diṭṭhaṃ va sutaṃ mutaṃ vā, sīlabbataṃ bhikkhu na nissayeyya.
因此,比库不应依于所见、所闻、所思或戒禁。
Diṭṭhimpi lokasmiṃ na kappayeyya, ñāṇena vā sīlavatena vāpi;
在世间中不应构想见,无论以智或以戒行;
Samoti attānamanūpaneyya, hīno na maññetha visesi vāpi.
不应以「平等」来引导自己,不应认为自己低劣或殊胜。
Attaṃ pahāya anupādiyāno, ñāṇepi so nissayaṃ no karoti;
舍弃了执取而不执取,他甚至对智也不作依靠;
Sa ve viyattesu na vaggasārī, diṭṭhimpi so na pacceti kiñci.
他确实在诸争论中不随派别,他对任何见也不再接受。
Yassūbhayante paṇidhīdha natthi, bhavābhavāya idha vā huraṃ vā;
对于他,在此世间两边的愿欲都不存在,无论为了有或非有,在此世或彼世;
Nivesanā tassa na santi keci, dhammesu niccheyya samuggahītaṃ.
他没有任何住着,在诸法中没有通过抉择而执取的东西。
Tassīdha diṭṭhe va sute mute vā, pakappitā natthi aṇūpi saññā;
对于他,在此所见、所闻、所思或所觉知的,没有任何微细的想被构想;
Taṃ brāhmaṇaṃ diṭṭhimanādiyānaṃ, kenīdha lokasmiṃ vikappayeyya.
那位婆罗门不执取见,在此世间,谁能用什么来分别论他呢?
Na kappayanti na purekkharonti, dhammāpi tesaṃ na paṭicchitāse;
他们不构想,不推崇,诸法对他们来说也不被接受;
Na brāhmaṇo sīlavatena neyyo, pāraṅgato na pacceti tādīti.
婆罗门不被戒行所引导,已到彼岸者不会回来,如是者。
Paramaṭṭhakasuttaṃ pañcamaṃ niṭṭhitaṃ. · 最上八经第五完
6. Jarāsuttaṃ6. 老经
Appaṃ vata jīvitaṃ idaṃ, oraṃ vassasatāpi miyyati ;
实在短暂啊,此生命,不到百岁就死去;
Yo cepi aticca jīvati, atha kho so jarasāpi miyyati.
即使有人超过而活,然而他也因衰老而死去。
Socanti janā mamāyite, na hi santi niccā pariggahā;
人们为「我所」而悲伤,然而诸执取确实不是常的;
Vinābhāvasantamevidaṃ, iti disvā nāgāramāvase.
见到此即是离别之性,如是见已,不应住于家。
Maraṇenapi taṃ pahīyati , yaṃ puriso mamidanti maññati;
凡人认为「这是我的」之物,也会因死亡而舍弃;
Etampi viditvā paṇḍito, na mamattāya nametha māmako.
智者了知此事后,不应倾向于「我所」而成为「我的」。
Supinena yathāpi saṅgataṃ, paṭibuddho puriso na passati;
犹如人在梦中所遇见的,醒来后不再看见;
Evampi piyāyitaṃ janaṃ, petaṃ kālakataṃ na passati.
如是,所爱的人,死后成为亡者,也不再看见。
Diṭṭhāpi sutāpi te janā, yesaṃ nāmamidaṃ pavuccati ;
那些被见过、被听过的人们,他们的名字被称呼;
Nāmaṃyevāvasissati, akkheyyaṃ petassa jantuno.
对于已死的众生,仅剩下名字可被称说。
Sokapparidevamaccharaṃ , na jahanti giddhā mamāyite;
贪婪于「我所」者,不舍弃愁、悲、悭吝;
Tasmā munayo pariggahaṃ, hitvā acariṃsu khemadassino.
因此,诸牟尼见到安稳,舍弃执取而行。
Patilīnacarassa bhikkhuno, bhajamānassa vivittamāsanaṃ;
对于隐退行的比库,亲近远离的坐卧处者;
Sāmaggiyamāhu tassa taṃ, yo attānaṃ bhavane na dassaye.
他们说那适合于他,即不在村落中显现自己者。
Sabbattha munī anissito, na piyaṃ kubbati nopi appiyaṃ;
牟尼于一切处无所依,不作可爱的也不作不可爱的;
Tasmiṃ paridevamaccharaṃ, paṇṇe vāri yathā na limpati .
悲伤与悭吝不附着于他,如水不附着于叶。
Udabindu yathāpi pokkhare, padume vāri yathā na limpati;
如水滴在莲叶上,如水不附着于莲花;
Evaṃ muni nopalimpati, yadidaṃ diṭṭhasutaṃ mutesu vā.
如是牟尼不执着,即对于所见、所闻、所思者。
Dhono na hi tena maññati, yadidaṃ diṭṭhasutaṃ mutesu vā;
清净者确实不因此而想,即对于所见、所闻、所思者;
Nāññena visuddhimicchati, na hi so rajjati no virajjatīti.
他不以其他求清净,他确实既不染着也不离染。
Jarāsuttaṃ chaṭṭhaṃ niṭṭhitaṃ. · 老经第六完
7. Tissametteyyasuttaṃ7. 帝萨美德耶经
‘‘Methunamanuyuttassa, (iccāyasmā tisso metteyyo) vighātaṃ brūhi mārisa;
「请告诉我,尊者,从事淫欲者的过患,(具寿帝思沙·弥勒亚说)」
Sutvāna tava sāsanaṃ, viveke sikkhissāmase.
「听闻你的教诫后,我们将在远离中学习。」
‘‘Methunamanuyuttassa, (metteyyāti bhagavā) mussate vāpi sāsanaṃ;
「从事淫欲者,(世尊对弥勒亚说)教诫会被遗忘;」
Micchā ca paṭipajjati, etaṃ tasmiṃ anāriyaṃ.
「并且会邪行,这对他来说是非圣的。」
‘‘Eko pubbe caritvāna, methunaṃ yo nisevati;
「以前独自行持者,若从事淫欲;」
Yānaṃ bhantaṃ va taṃ loke, hīnamāhu puthujjanaṃ.
「在世间如同破损的车辆,他们称之为下劣的凡夫。」
‘‘Yaso kitti ca yā pubbe, hāyate vāpi tassa sā;
「以前的名声与荣誉,也会衰退;」
Etampi disvā sikkhetha, methunaṃ vippahātave.
「见此之后应当学习,舍断淫欲。」
‘‘Saṅkappehi pareto so, kapaṇo viya jhāyati;
「被寻所缠缚者,如贫穷者般禅思;
Sutvā paresaṃ nigghosaṃ, maṅku hoti tathāvidho.
听闻他人之声音,如是之人变沮丧。
‘‘Atha satthāni kurute, paravādehi codito;
「然后他制造武器,被他人之说所激;
Esa khvassa mahāgedho, mosavajjaṃ pagāhati.
这确实是他大贪,他沉溺于虚妄语。
‘‘Paṇḍitoti samaññāto, ekacariyaṃ adhiṭṭhito;
「被称为智者,确立于独住;
Athāpi methune yutto, mandova parikissati .
然而若执着于交媾,如愚者般受折磨。
‘‘Etamādīnavaṃ ñatvā, muni pubbāpare idha;
「牟尼知此过患,于此前后;
Ekacariyaṃ daḷhaṃ kayirā, na nisevetha methunaṃ.
应坚固地行独住,不应亲近交媾。」
‘‘Vivekaññeva sikkhetha, etadariyānamuttamaṃ;
「应当学习远离,这是诸圣者的最上;
Na tena seṭṭho maññetha, sa ve nibbānasantike.
不应因此而自认为最胜,他确实已近于涅槃。
‘‘Rittassa munino carato, kāmesu anapekkhino;
「对于空无、牟尼、行走、于诸欲无所期待者;
Oghatiṇṇassa pihayanti, kāmesu gadhitā pajā’’ti.
已渡瀑流者,执着于诸欲的众人羡慕。」
Tissametteyyasuttaṃ sattamaṃ niṭṭhitaṃ. · 帝萨美德耶经第七完
8. Pasūrasuttaṃ8. 巴苏喇经
Idheva suddhi iti vādayanti , nāññesu dhammesu visuddhimāhu;
「唯于此有清净」,他们如此说,不说在其他诸法中有清净;
Yaṃ nissitā tattha subhaṃ vadānā, paccekasaccesu puthū niviṭṭhā.
依止于所依止者,在那里说为善妙,各别深陷于各自的真谛中。
Te vādakāmā parisaṃ vigayha, bālaṃ dahantī mithu aññamaññaṃ;
他们乐于论诤,进入众中,互相称对方为愚者;
Vadanti te aññasitā kathojjaṃ, pasaṃsakāmā kusalā vadānā.
他们依止于他者而说论诤,欲求赞叹,自称为善巧者。
Yutto kathāyaṃ parisāya majjhe, pasaṃsamicchaṃ vinighāti hoti;
在会众中从事论辩,希求称赞,他变得紧张;
Apāhatasmiṃ pana maṅku hoti, nindāya so kuppati randhamesī.
当被击败时,他变得沮丧,因责难而恼怒,寻找过失。
Yamassa vādaṃ parihīnamāhu, apāhataṃ pañhavimaṃsakāse;
当他们说他的论点被驳倒,在问题的审查场合被击败;
Paridevati socati hīnavādo, upaccagā manti anutthunāti.
论点低劣者悲泣、忧愁,「他超越了我」,如此哀叹。
Ete vivādā samaṇesu jātā, etesu ugghāti nighāti hoti;
这些争论在沙门中生起,在这些中有高举与贬抑;
Etampi disvā virame kathojjaṃ, na haññadatthatthipasaṃsalābhā.
见此之后,应避免论辩,因为除了获得称赞之外,没有其他利益。
Pasaṃsito vā pana tattha hoti, akkhāya vādaṃ parisāya majjhe;
或者在那里被称赞,在会众中阐述论点;
So hassatī uṇṇamatī ca tena, pappuyya tamatthaṃ yathā mano ahu.
他因此而欢笑、得意,达到那目的,如其心所愿。
Yā uṇṇatī sāssa vighātabhūmi, mānātimānaṃ vadate paneso;
凡是高举,那对他是破坏之地,而他说慢与过慢;
Etampi disvā na vivādayetha, na hi tena suddhiṃ kusalā vadanti.
见此之后,不应争论,因为善巧者不说由此而有清净。
Sūro yathā rājakhādāya puṭṭho, abhigajjameti paṭisūramicchaṃ;
如勇士被王食所激励,吼叫着寻求对手;
Yeneva so tena palehi sūra, pubbeva natthi yadidaṃ yudhāya.
勇士啊,你往那里去吧,先前并无此战斗。
Ye diṭṭhimuggayha vivādayanti , idameva saccanti ca vādayanti;
那些执取见而争论,说「唯此是真实」而主张者;
Te tvaṃ vadassū na hi tedha atthi, vādamhi jāte paṭisenikattā.
你对他们说「这里无敌对者」,因为在争论生起时,敌对性不存在。
Visenikatvā pana ye caranti, diṭṭhīhi diṭṭhiṃ avirujjhamānā;
但那些无敌对而行,以诸见不与见相违者;
Tesu tvaṃ kiṃ labhetho pasūra, yesīdha natthī paramuggahītaṃ.
巴修喇啊,你从他们那里能得到什么?对他们而言,这里没有最上的执取。
Atha tvaṃ pavitakkamāgamā, manasā diṭṭhigatāni cintayanto;
然而你来到了寻思之地,以意思惟诸见,
Dhonena yugaṃ samāgamā, na hi tvaṃ sakkhasi sampayātaveti.
你与清净者一起来到轭下,你确实不能行进。
Pasūrasuttaṃ aṭṭhamaṃ niṭṭhitaṃ. · 巴苏喇经第八完
9. Māgaṇḍiyasuttaṃ9. 玛根地亚经
‘‘Disvāna taṇhaṃ aratiṃ ragañca , nāhosi chando api methunasmiṃ;
「见到渴爱、不乐与染后,对于交媾连欲望也不生起,
Kimevidaṃ muttakarīsapuṇṇaṃ, pādāpi naṃ samphusituṃ na icche’’.
这充满尿粪之物是什么?我连脚也不想触碰它。」
‘‘Etādisaṃ ce ratanaṃ na icchasi, nāriṃ narindehi bahūhi patthitaṃ;
「如果你不想要这样的宝,这被众多人中之尊所希求的女人,
Diṭṭhigataṃ sīlavataṃ nu jīvitaṃ , bhavūpapattiñca vadesi kīdisaṃ’’.
你说什么样的见、戒行、生活,以及有的再生?」
‘‘Idaṃ vadāmīti na tassa hoti, (māgaṇḍiyāti bhagavā)
「『我说这个』这对他不存在,」(世尊说:「玛甘地亚,」)
Dhammesu niccheyya samuggahītaṃ;
「在诸法中决择后执取,」
Passañca diṭṭhīsu anuggahāya,
见到诸见之不执取,
Ajjhattasantiṃ pacinaṃ adassaṃ’’.
我见到内在之寂静,不积集。」
‘‘Vinicchayā yāni pakappitāni, (iti māgaṇḍiyo )
「从决定而被思量的那些,(玛甘地亚说)
Te ve munī brūsi anuggahāya;
牟尼你说那些是为了不执取;
Ajjhattasantīti yametamatthaṃ,
你所说的这个内在寂静之义,
Kathaṃ nu dhīrehi paveditaṃ taṃ’’.
那如何被诸智者所宣说?」
‘‘Na diṭṭhiyā na sutiyā na ñāṇena, (māgaṇḍiyāti bhagavā)
「不以见、不以闻、不以智,(世尊对玛甘地亚说)
Sīlabbatenāpi na suddhimāha;
也不以戒禁而说清净;
Adiṭṭhiyā assutiyā añāṇā,
非由见、非由闻、非由智,
Asīlatā abbatā nopi tena;
非由戒、非由行,也非由彼;
Ete ca nissajja anuggahāya,
舍断这些而不执取,
Santo anissāya bhavaṃ na jappe’’.
寂静者无所依,不思量有。」
‘‘No ce kira diṭṭhiyā na sutiyā na ñāṇena, (iti māgaṇḍiyo)
「若非由见、非由闻、非由智,(玛甘地亚说)
Sīlabbatenāpi na suddhimāha;
也非由戒行而说清净;
Adiṭṭhiyā assutiyā añāṇā,
非由见、非由闻、非由智,
Asīlatā abbatā nopi tena;
非由戒、非由行,也非由彼;
Maññāmahaṃ momuhameva dhammaṃ,
我认为他们仅仅是愚痴于法,
Diṭṭhiyā eke paccenti suddhiṃ’’.
某些人依见而达到清净。
‘‘Diṭṭhañca nissāya anupucchamāno, (māgaṇḍiyāti bhagavā)
「依见而不询问,(玛甘地亚!世尊说)
Samuggahītesu pamohamāgā ;
在所执取的诸法中,你走向愚痴;
Ito ca nāddakkhi aṇumpi saññaṃ,
从此你未见到丝毫之想,
Tasmā tuvaṃ momuhato dahāsi.
因此你说『愚痴者』。
‘‘Samo visesī uda vā nihīno, yo maññatī so vivadetha tena;
「无论谁认为『相等』、『殊胜』或『低劣』,他会因此而争论;
Tīsu vidhāsu avikampamāno, samo visesīti na tassa hoti.
对于三种状态不动摇者,对他而言不存在『相等』或『殊胜』。
‘‘Saccanti so brāhmaṇo kiṃ vadeyya, musāti vā so vivadetha kena;
「那位婆罗门会说什么是『真实』,他会与谁争论『虚妄』?
Yasmiṃ samaṃ visamaṃ vāpi natthi, sa kena vādaṃ paṭisaṃyujeyya.
对于他,平等与不平等都不存在,他会与谁进行争论?
‘‘Okaṃ pahāya aniketasārī, gāme akubbaṃ muni santhavāni ;
「舍弃住处,无家而游行,在村落中牟尼不结交,
Kāmehi ritto apurekkharāno, kathaṃ na viggayha janena kayirā.
离诸欲,无所期待,他不会与人争论而行。
‘‘Yehi vivitto vicareyya loke, na tāni uggayha vadeyya nāgo;
「他远离那些而在世间游行,龙不会执取那些而说,
Jalambujaṃ kaṇḍakaṃ vārijaṃ yathā, jalena paṅkena canūpalittaṃ;
犹如水生莲花带刺,不被水与泥所染污,
Evaṃ munī santivādo agiddho, kāme ca loke ca anūpalitto.
如是牟尼说寂静语,无贪,不被诸欲与世间所染污。
‘‘Na vedagū diṭṭhiyāyako na mutiyā, sa mānameti na hi tammayo so;
「明智者不因见而成,不因思想,他不以慢来衡量,因为他不由那些所成。
Na kammunā nopi sutena neyyo, anūpanīto sa nivesanesu.
不应以业或以所闻引导他,他不被引入于诸住处。
‘‘Saññāvirattassa na santi ganthā, paññāvimuttassa na santi mohā;
「对于想离染者,诸结不存在;对于以慧解脱者,诸痴不存在;
Saññañca diṭṭhiñca ye aggahesuṃ, te ghaṭṭayantā vicaranti loke’’ti.
那些执取想与见者,他们在世间冲突而行」。
Māgaṇḍiyasuttaṃ navamaṃ niṭṭhitaṃ. · 玛根地亚经第九完
10. Purābhedasuttaṃ10. 破坏前经
‘‘Kathaṃdassī kathaṃsīlo, upasantoti vuccati;
「如何见、如何戒,被称为寂静者;
Taṃ me gotama pabrūhi, pucchito uttamaṃ naraṃ’’.
果德玛,请为我说,被问及的最上人」。
‘‘Vītataṇho purā bhedā, (iti bhagavā) pubbamantamanissito;
「渴爱已尽,在破坏之前,(世尊说)不依于前际或后际;
Vemajjhe nupasaṅkheyyo, tassa natthi purakkhataṃ.
在中间不可计量,对他而言,没有所推崇之物。
‘‘Akkodhano asantāsī, avikatthī akukkuco;
「无嗔、无怖畏、不自夸、无追悔;
Mantabhāṇī anuddhato, sa ve vācāyato muni.
言语适度、不掉举,他确实是语言的牟尼。
‘‘Nirāsatti anāgate, atītaṃ nānusocati;
对未来无执著,不追忆过去;
Vivekadassī phassesu, diṭṭhīsu ca na nīyati .
于诸触见远离,不被诸见所引导。
‘‘Patilīno akuhako, apihālu amaccharī;
隐退、不狡诈,不贪求、不悭吝;
Appagabbho ajeguccho, pesuṇeyye ca no yuto.
不傲慢、不厌恶,不与谗言相应。
‘‘Sātiyesu anassāvī, atimāne ca no yuto;
于诸欲不贪求,不与过慢相应;
Saṇho ca paṭibhānavā , na saddho na virajjati.
柔和且有辩才,不轻信、不离染。
‘‘Lābhakamyā na sikkhati, alābhe ca na kuppati;
不为利得欲而学,于无利得不恼怒;
Aviruddho ca taṇhāya, rasesu nānugijjhati.
不与渴爱相违,于诸味不贪求。
‘‘Upekkhako sadā sato, na loke maññate samaṃ;
常具念而舍,不认为世间与自己相等;
Na visesī na nīceyyo, tassa no santi ussadā.
不认为殊胜,不认为低劣,他没有诸膨胀。
‘‘Yassa nissayanā natthi, ñatvā dhammaṃ anissito;
他没有诸依靠,了知法而无所依;
Bhavāya vibhavāya vā, taṇhā yassa na vijjati.
对有或无有,他没有渴爱。
‘‘Taṃ brūmi upasantoti, kāmesu anapekkhinaṃ;
我说他是寂静者,于诸欲无所期待;
Ganthā tassa na vijjanti, atarī so visattikaṃ.
他没有诸结,他已超越执着。
‘‘Na tassa puttā pasavo, khettaṃ vatthuñca vijjati;
他没有儿子、畜生,没有田地与住处;
Attā vāpi nirattā vā , na tasmiṃ upalabbhati.
我或无我,于彼中不可得。
‘‘Yena naṃ vajjuṃ puthujjanā, atho samaṇabrāhmaṇā;
「凡诸凡夫所说,以及沙门婆罗门;
Taṃ tassa apurakkhataṃ, tasmā vādesu nejati.
彼对此不尊重,因此于诸论中不动摇。
‘‘Vītagedho amaccharī, na ussesu vadate muni;
「离贪无悭,牟尼不于高下中说;
Na samesu na omesu, kappaṃ neti akappiyo.
不于同等中,不于低劣中,无戏论者不引戏论。
‘‘Yassa loke sakaṃ natthi, asatā ca na socati;
「于世间中无己有,不因无有而忧愁;
Dhammesu ca na gacchati, sa ve santoti vuccatī’’ti.
于诸法中不趣入,彼实被称为寂静者。」
Purābhedasuttaṃ dasamaṃ niṭṭhitaṃ. · 破坏前经第十完
11. Kalahavivādasuttaṃ11. 诤论经
‘‘Kutopahūtā kalahā vivādā, paridevasokā sahamaccharā ca;
「诤论、争辩从何而来,悲伤、忧愁与悭吝;
Mānātimānā sahapesuṇā ca, kutopahūtā te tadiṅgha brūhi’’.
「慢与过慢以及两舌,它们从何而来?请告诉我这些。」
‘‘Piyappahūtā kalahā vivādā,
「诸争吵与诸诤论从所爱而来,
Paridevasokā sahamaccharā ca;
诸悲伤与诸忧以及悭吝,
Mānātimānā sahapesuṇā ca,
慢与过慢以及两舌,
Maccherayuttā kalahā vivādā;
诸争吵与诸诤论与悭吝相应;
Vivādajātesu ca pesuṇāni’’.
当诤论生起时,两舌随之而生。」
‘‘Piyā su lokasmiṃ kutonidānā, ye cāpi lobhā vicaranti loke;
「世间的诸所爱以何为因?以及诸贪在世间游行,
Āsā ca niṭṭhā ca kutonidānā, ye samparāyāya narassa honti’’.
诸希望与诸目标以何为因?它们是人的来世所有的。」
‘‘Chandānidānāni piyāni loke, ye cāpi lobhā vicaranti loke;
「世间的诸可爱事以欲为因,以及诸贪在世间游行;
Āsā ca niṭṭhā ca itonidānā, ye samparāyāya narassa honti’’.
诸希望与诸决定从此为因,它们属于人的来世。」
‘‘Chando nu lokasmiṃ kutonidāno, vinicchayā cāpi kutopahūtā;
「世间的欲从何为因?诸决定又从何而来?
Kodho mosavajjañca kathaṃkathā ca, ye vāpi dhammā samaṇena vuttā’’.
忿怒、妄语、疑惑,以及沙门所说的诸法(是什么)?」
‘‘Sātaṃ asātanti yamāhu loke, tamūpanissāya pahoti chando;
「世间所说的『可意与不可意』,依此而生起欲;
Rūpesu disvā vibhavaṃ bhavañca, vinicchayaṃ kubbati jantu loke.
在诸色中见到无有与有,有情在世间作决定。
‘‘Kodho mosavajjañca kathaṃkathā ca, etepi dhammā dvayameva sante;
忿怒、妄语、疑惑,这些法也只在二者存在时(才有);
Kathaṃkathī ñāṇapathāya sikkhe, ñatvā pavuttā samaṇena dhammā’’.
有疑惑者应为了智之道而学,沙门已知而说诸法。」
‘‘Sātaṃ asātañca kutonidānā, kismiṃ asante na bhavanti hete;
「乐与不乐从何而生?当什么不存在时,这些就不存在?
Vibhavaṃ bhavañcāpi yametamatthaṃ, etaṃ me pabrūhi yatonidānaṃ’’.
以及有与无有,这个义理是什么?请告诉我,它从何而生。」
‘‘Phassanidānaṃ sātaṃ asātaṃ, phasse asante na bhavanti hete;
「乐与不乐以触为因,当触不存在时,这些就不存在;
Vibhavaṃ bhavañcāpi yametamatthaṃ, etaṃ te pabrūmi itonidānaṃ’’.
以及有与无有,这个义理是什么,我告诉你,它从此而生。」
‘‘Phasso nu lokasmi kutonidāno, pariggahā cāpi kutopahūtā;
「世间的触从何而生?执取又从何而来?
Kismiṃ asante na mamattamatthi, kismiṃ vibhūte na phusanti phassā’’.
当什么不存在时,就没有我所?当什么灭尽时,诸触就不触?」
‘‘Nāmañca rūpañca paṭicca phasso, icchānidānāni pariggahāni;
「缘名与色而有触,诸执取以欲为因;
Icchāyasantyā na mamattamatthi, rūpe vibhūte na phusanti phassā’’.
当欲不存在时,就没有我所;当色灭尽时,诸触就不触。」
‘‘Kathaṃsametassa vibhoti rūpaṃ, sukhaṃ dukhañcāpi kathaṃ vibhoti;
「对于如何住立者,色灭尽?乐与苦又如何灭尽?
Etaṃ me pabrūhi yathā vibhoti, taṃ jāniyāmāti me mano ahu’’.
请告诉我这如何灭尽,我心想要知道这个。」
‘‘Na saññasaññī na visaññasaññī, nopi asaññī na vibhūtasaññī;
「非有想者,非无想者,亦非无想者,非灭尽想者;
Evaṃsametassa vibhoti rūpaṃ, saññānidānā hi papañcasaṅkhā’’.
对于如是住立者,色灭尽,因为想是戏论计度的根源。」
‘‘Yaṃ taṃ apucchimha akittayī no,
「我们所问的那个,你已为我们说了,
Aññaṃ taṃ pucchāma tadiṅgha brūhi;
我们再问另一个,请在此说那个;
Ettāvataggaṃ nu vadanti heke,
某些智者在此是否说,
Yakkhassa suddhiṃ idha paṇḍitāse;
这就是亚卡的清净的最高?」
Udāhu aññampi vadanti etto.
或者他们还从此说其他的吗?
‘‘Ettāvataggampi vadanti heke, yakkhassa suddhiṃ idha paṇḍitāse;
「有些自称智者说,亚卡的清净以此为最高;
Tesaṃ paneke samayaṃ vadanti, anupādisese kusalā vadānā.
而他们中的某些人说时机,那些善巧者说无余依。
‘‘Ete ca ñatvā upanissitāti, ñatvā munī nissaye so vimaṃsī;
牟尼知道『这些是依靠的』,知道依靠后,他审察;
Ñatvā vimutto na vivādameti, bhavābhavāya na sameti dhīro’’ti.
知道后解脱,不进入争论,贤智者不趋向有与非有。」
Kalahavivādasuttaṃ ekādasamaṃ niṭṭhitaṃ. · 诤论经第十一完
12. Cūḷabyūhasuttaṃ12. 小阵经
Sakaṃsakaṃdiṭṭhiparibbasānā, viggayha nānā kusalā vadanti;
依止各自的见,争论后,善巧者们说种种;
Yo evaṃ jānāti sa vedi dhammaṃ, idaṃ paṭikkosamakevalī so.
凡如此知者,他知法,拒绝此者是独存者。
Evampi viggayha vivādayanti, bālo paro akkusaloti cāhu;
如此争论后,他们争辩,说『他人是愚者、不善巧者』;
Sacco nu vādo katamo imesaṃ, sabbeva hīme kusalā vadānā.
这些当中,哪一个说法是真实的?他们全都说自己是善巧的说者。
Parassa ce dhammamanānujānaṃ, bālomako hoti nihīnapañño;
如果不认可他人的法,他就是愚痴者,是低劣慧者;
Sabbeva bālā sunihīnapaññā, sabbevime diṭṭhiparibbasānā.
全都是愚者,极低劣慧者,他们全都被见所束缚。
Sandiṭṭhiyā ceva na vīvadātā, saṃsuddhapaññā kusalā mutīmā;
若以自己的见而不争论,他们是清净慧者、善巧者、智者;
Na tesaṃ koci parihīnapañño , diṭṭhī hi tesampi tathā samattā.
他们当中没有任何低劣慧者,因为他们的见也同样是完善的。
Na vāhametaṃ tathiyanti brūmi, yamāhu bālā mithu aññamaññaṃ;
我不说「这是如此」,愚者们相互对彼此所说的那样;
Sakaṃsakaṃdiṭṭhimakaṃsu saccaṃ, tasmā hi bāloti paraṃ dahanti.
他们各自把自己的见作为真实,因此他们把他人视为愚者。
Yamāhu saccaṃ tathiyanti eke, tamāhu aññe tucchaṃ musāti;
某些人说「这是真实、如此」,其他人说那是「虚妄、虚假」;
Evampi vigayha vivādayanti, kasmā na ekaṃ samaṇā vadanti.
如此深入争论,为何沙门们不说一?
Ekañhi saccaṃ na dutīyamatthi, yasmiṃ pajā no vivade pajānaṃ;
因为真谛只有一,没有第二,在此,诸人若了知,则不会争论;
Nānā te saccāni sayaṃ thunanti, tasmā na ekaṃ samaṇā vadanti.
他们各自赞叹不同的真谛,因此沙门们不说一。
Kasmā nu saccāni vadanti nānā, pavādiyāse kusalā vadānā;
为何那些自称善巧的论师们说不同的真谛?
Saccāni sutāni bahūni nānā, udāhu te takkamanussaranti.
是听闻了许多不同的真谛,还是他们随从推理?
Na heva saccāni bahūni nānā, aññatra saññāya niccāni loke;
在世间,除了想之外,并非有许多不同的常恒真谛;
Takkañca diṭṭhīsu pakappayitvā, saccaṃ musāti dvayadhammamāhu.
在诸见中设立推理后,他们说「真实」「虚妄」的二法。
Diṭṭhe sute sīlavate mute vā, ete ca nissāya vimānadassī;
依于所见、所闻、戒禁、所思,依此而轻蔑他人之见;
Vinicchaye ṭhatvā pahassamāno, bālo paro akkusaloti cāha.
站在判断上而嘲笑,愚者说他人「不善巧」。
Yeneva bāloti paraṃ dahāti, tenātumānaṃ kusaloti cāha;
他以那个称他人为「愚者」的,自称「善巧」;
Sayamattanā so kusalo vadāno, aññaṃ vimāneti tadeva pāva.
他自己说自己是善巧者,却轻蔑他人,如此他达到了。
Atisāradiṭṭhiyāva so samatto, mānena matto paripuṇṇamānī;
他充满了过度的见,以慢而醉,自满自足;
Sayameva sāmaṃ manasābhisitto, diṭṭhī hi sā tassa tathā samattā.
他在心中自己为自己灌顶,因为他的见就是如此充满。
Parassa ce hi vacasā nihīno, tumo sahā hoti nihīnapañño;
如果因他人的言语而低劣,你就与低劣的慧一起;
Atha ce sayaṃ vedagū hoti dhīro, na koci bālo samaṇesu atthi.
但如果你自己是有智慧的贤者,在沙门中就没有任何愚者。
Aññaṃ ito yābhivadanti dhammaṃ, aparaddhā suddhimakevalī te ;
那些宣说异于此的法者,他们未达清净,不完全;
Evampi titthyā puthuso vadanti, sandiṭṭhirāgena hi tebhirattā .
如此,诸外道也以种种方式说,因为他们被所见之贪所染着。
Idheva suddhi iti vādayanti, nāññesu dhammesu visuddhimāhu;
他们宣说「唯独在此有清净」,不说在其他诸法中有清净;
Evampi titthyā puthuso niviṭṭhā, sakāyane tattha daḷhaṃ vadānā.
如此,诸外道也以种种方式执着,在自己的道中坚固地说。
Sakāyane vāpi daḷhaṃ vadāno, kamettha bāloti paraṃ daheyya;
在自己的道中坚固地说者,在此会把他人视为愚者;
Sayameva so medhagamāvaheyya , paraṃ vadaṃ bālamasuddhidhammaṃ.
他自己会招来争论,说他人是愚者、须跋法者。
Vinicchaye ṭhatvā sayaṃ pamāya, uddhaṃ sa lokasmiṃ vivādameti;
站在判断上,以自己的量度,他在世间中进入争论;
Hitvāna sabbāni vinicchayāni, na medhagaṃ kubbati jantu loketi.
舍断一切判断后,有情在世间中不制造争论。
Cūḷabyūhasuttaṃ dvādasamaṃ niṭṭhitaṃ. · 小阵经第十二完
13. Mahābyūhasuttaṃ13. 大阵经
Ye kecime diṭṭhiparibbasānā, idameva saccanti vivādayanti ;
凡是这些见的游行者,他们争论说「唯独此是真实」;
Sabbeva te nindamanvānayanti, atho pasaṃsampi labhanti tattha.
他们全都遭受责难,但在那里也获得赞叹。
Appañhi etaṃ na alaṃ samāya, duve vivādassa phalāni brūmi;
这确实不足以达成和合,我说争论有两种果报;
Etampi disvā na vivādayetha, khemābhipassaṃ avivādabhūmiṃ.
见此之后,不应争论,应见无争论地为安稳处。
Yā kācimā sammutiyo puthujjā, sabbāva etā na upeti vidvā;
凡诸凡夫的一切约定俗成,智者不接近这一切;
Anūpayo so upayaṃ kimeyya, diṭṭhe sute khantimakubbamāno.
他无所依,为何会依?对所见所闻不作忍可。
Sīluttamā saññamenāhu suddhiṃ, vataṃ samādāya upaṭṭhitāse;
持戒至上者说由自制而得清净,受持誓愿后安住;
Idheva sikkhema athassa suddhiṃ, bhavūpanītā kusalā vadānā.
「让我们就在此处修学,那样就有他的清净」,导向有的善巧者如是说。
Sace cuto sīlavatato hoti, pavedhatī kamma virādhayitvā;
若从戒禁退失,他因业失败而战栗;
Pajappatī patthayatī ca suddhiṃ, satthāva hīno pavasaṃ gharamhā.
巴迦巴提渴求清净,如劣者从家出离到雨安居处。
Sīlabbataṃ vāpi pahāya sabbaṃ, kammañca sāvajjanavajjametaṃ;
或者舍断一切戒禁,以及这有罪与无罪的业;
Suddhiṃ asuddhinti apatthayāno, virato care santimanuggahāya.
不渴求清净或须跋,离欲而行,为了获得寂静。
Tamūpanissāya jigucchitaṃ vā, athavāpi diṭṭhaṃ va sutaṃ mutaṃ vā;
依靠那个而厌恶,或者所见、所闻、所思;
Uddhaṃsarā suddhimanutthunanti, avītataṇhāse bhavābhavesu.
向上流者宣说清净,对诸有中未离渴爱者。
Patthayamānassa hi jappitāni, pavedhitaṃ vāpi pakappitesu;
对于渴求者确实有喃喃低语,或者对所思惟者有战栗;
Cutūpapāto idha yassa natthi, sa kena vedheyya kuhiṃva jappe .
在此没有死与再生者,他为何战栗?在何处喃喃低语?
Yamāhu dhammaṃ paramanti eke, tameva hīnanti panāhu aññe;
某些人说为最上法者,其他人又说那个为下劣;
Sacco nu vādo katamo imesaṃ, sabbeva hīme kusalā vadānā.
这些当中,哪一个说法是真实的?他们全都说自己是善巧者。
Sakañhi dhammaṃ paripuṇṇamāhu, aññassa dhammaṃ pana hīnamāhu;
他们说自己的法是圆满的,却说他人的法是低劣的;
Evampi viggayha vivādayanti, sakaṃ sakaṃ sammutimāhu saccaṃ.
如此争论而诤论,他们说各自的见解是真实的。
Parassa ce vambhayitena hīno, na koci dhammesu visesi assa;
如果因他人的诽谤而低劣,则在诸法中无人会有殊胜;
Puthū hi aññassa vadanti dhammaṃ, nihīnato samhi daḷhaṃ vadānā.
因为他们普遍说他人的法,坚固地说自己是从低劣中出来的。
Saddhammapūjāpi nesaṃ tatheva, yathā pasaṃsanti sakāyanāni;
他们对正法的礼敬也是如此,如同他们赞叹自己的道路;
Sabbeva vādā tathiyā bhaveyyuṃ, suddhī hi nesaṃ paccattameva.
一切说法都会是真实的,因为清净对他们来说是各自的。
Na brāhmaṇassa paraneyyamatthi, dhammesu niccheyya samuggahītaṃ;
婆罗门没有被他人引导之事,在诸法中决择后执取;
Tasmā vivādāni upātivatto, na hi seṭṭhato passati dhammamaññaṃ.
因此,他已超越诸争论,他不从其他法见到更胜者。
Jānāmi passāmi tatheva etaṃ, diṭṭhiyā eke paccenti suddhiṃ;
「我知、我见,确实如此」,某些人依见而达到清净;
Addakkhi ce kiñhi tumassa tena, atisitvā aññena vadanti suddhiṃ.
即使他见到了,那对你有何益?他们越过了,依其他而说清净。
Passaṃ naro dakkhati nāmarūpaṃ, disvāna vā ñassati tānimeva;
见者将看见名色,见了之后,他将只知道那些;
Kāmaṃ bahuṃ passatu appakaṃ vā, na hi tena suddhiṃ kusalā vadanti.
随他所欲多见或少见,善巧者不说依那个而得清净。
Nivissavādī na hi subbināyo, pakappitaṃ diṭṭhi purekkharāno;
执着论者确实难以引导,他以预设的见为先导;
Yaṃ nissito tattha subhaṃ vadāno, suddhiṃvado tattha tathaddasā so.
他依所依而说那里是善,说清净论者在那里如所见。
Na brāhmaṇo kappamupeti saṅkhā , na diṭṭhisārī napi ñāṇabandhu;
婆罗门不依虚构而计度,不依见而行,也非智之伴;
Ñatvā ca so sammutiyo puthujjā, upekkhatī uggahaṇanti maññe.
知晓了那些凡夫的概念后,我认为他舍弃执取。
Vissajja ganthāni munīdha loke, vivādajātesu na vaggasārī;
牟尼在此世间解开了结缚,在诸争论生起时不随派别而行;
Santo asantesu upekkhako so, anuggaho uggahaṇanti maññe.
他在不寂静者中寂静,是旁观者,我认为他不执取而无执取。
Pubbāsave hitvā nave akubbaṃ, na chandagū nopi nivissavādī;
舍断了旧漏,不造新业,不随欲而行,也不固执于见;
Sa vippamutto diṭṭhigatehi dhīro, na limpati loke anattagarahī.
他从诸见解中解脱,贤智者,不染着于世间,不责难自己。
Sa sabbadhammesu visenibhūto, yaṃ kiñci diṭṭhaṃ va sutaṃ mutaṃ vā;
他在一切法中已离诸箭,无论所见、所闻或所思;
Sa pannabhāro muni vippamutto, na kappiyo nūparato na patthiyoti.
他已放下重担,牟尼已解脱,不虚构,不止息,不希求。
Mahābyūhasuttaṃ terasamaṃ niṭṭhitaṃ. · 大阵经第十三完
14. Tuvaṭakasuttaṃ14. 速行经
‘‘Pucchāmi taṃ ādiccabandhu , vivekaṃ santipadañca mahesi;
「我问你,太阳族亲,远离与寂静道,大仙!」
Kathaṃ disvā nibbāti bhikkhu, anupādiyāno lokasmiṃ kiñci’’.
比库如何见而涅槃,于世间不执取任何事物?
‘‘Mūlaṃ papañcasaṅkhāya, (iti bhagavā)
「以戏论计度为根本,(世尊如是说)
Mantā asmīti sabbamuparundhe ;
了知「我是」之后,应舍断一切
Yā kāci taṇhā ajjhattaṃ,
凡任何内在的渴爱
Tāsaṃ vinayā sadā sato sikkhe.
应常具念地学习舍断它们。
‘‘Yaṃ kiñci dhammamabhijaññā, ajjhattaṃ athavāpi bahiddhā;
无论了知任何法,于内或于外;
Na tena thāmaṃ kubbetha, na hi sā nibbuti sataṃ vuttā.
不应以此而作强力,因为那并非诸圣者所说的寂静。
‘‘Seyyo na tena maññeyya, nīceyyo athavāpi sarikkho;
「不应因此而认为自己较胜、较劣或相等;
Phuṭṭho anekarūpehi, nātumānaṃ vikappayaṃ tiṭṭhe.
被种种色所触,不思量我慢而住。
‘‘Ajjhattamevupasame , na aññato bhikkhu santimeseyya;
「唯于内寂静,比库不应从他处寻求寂静;
Ajjhattaṃ upasantassa, natthi attā kuto nirattā vā.
于内寂静者,无有我,何来非我?
‘‘Majjhe yathā samuddassa, ūmi no jāyatī ṭhito hoti;
「犹如大海中央,波浪不生起而住立;
Evaṃ ṭhito anejassa, ussadaṃ bhikkhu na kareyya kuhiñci’’.
如是住立不动者,比库不应于任何处作增上。」
‘‘Akittayī vivaṭacakkhu, sakkhidhammaṃ parissayavinayaṃ;
「已开眼者宣说了现法、危难的调伏;
Paṭipadaṃ vadehi bhaddante, pātimokkhaṃ athavāpi samādhiṃ’’.
尊者请说道,或是巴帝摩卡,或是定。」
‘‘Cakkhūhi neva lolassa, gāmakathāya āvaraye sotaṃ;
「眼不应贪求,应以耳远离村落之语;
Rase ca nānugijjheyya, na ca mamāyetha kiñci lokasmiṃ.
他不应贪着于诸味,不应对世间的任何事物有「我所」想。
‘‘Phassena yadā phuṭṭhassa, paridevaṃ bhikkhu na kareyya kuhiñci;
当被触所触时,比库不应在任何地方作悲泣;
Bhavañca nābhijappeyya, bheravesu ca na sampavedheyya.
他不应祈求有,也不应在诸恐怖中颤抖。
‘‘Annānamatho pānānaṃ, khādanīyānaṃ athopi vatthānaṃ;
对于食物、饮料、副食以及衣服,
Laddhā na sannidhiṃ kayirā, na ca parittase tāni alabhamāno.
得到后不应作储藏,得不到那些时也不应忧虑。
‘‘Jhāyī na pādalolassa, virame kukkuccā nappamajjeyya;
禅修者不应游荡,应离恶作,不应放逸;
Athāsanesu sayanesu, appasaddesu bhikkhu vihareyya.
比库应住于少声的诸坐卧处。
‘‘Niddaṃ na bahulīkareyya, jāgariyaṃ bhajeyya ātāpī;
不应多作睡眠,热诚者应致力于警寤;
Tandiṃ māyaṃ hassaṃ khiḍḍaṃ, methunaṃ vippajahe savibhūsaṃ.
他应舍断嬉戏、幻术、欢笑、游戏、交媾以及装饰。
‘‘Āthabbaṇaṃ supinaṃ lakkhaṇaṃ, no vidahe athopi nakkhattaṃ;
「不应从事阿他跋那、梦、相,也不应从事星宿;
Virutañca gabbhakaraṇaṃ, tikicchaṃ māmako na seveyya.
我的弟子不应从事鸟鸣、胚胎学、医术。
‘‘Nindāya nappavedheyya, na uṇṇameyya pasaṃsito bhikkhu;
「比库不应因诽谤而颤抖,也不应因受赞叹而骄傲;
Lobhaṃ saha macchariyena, kodhaṃ pesuṇiyañca panudeyya.
应驱除贪与悭吝,以及愤怒与谗言。
‘‘Kayavikkaye na tiṭṭheyya, upavādaṃ bhikkhu na kareyya kuhiñci;
「比库不应从事买卖,不应在任何地方作诽谤;
Gāme ca nābhisajjeyya, lābhakamyā janaṃ na lapayeyya.
不应在村中逗留,不应为了利养而对人们说话。
‘‘Na ca katthitā siyā bhikkhu, na ca vācaṃ payuttaṃ bhāseyya;
「比库不应是自夸者,也不应说带有目的的话语;
Pāgabbhiyaṃ na sikkheyya, kathaṃ viggāhikaṃ na kathayeyya.
不应学习傲慢,不应说诤论之语。
‘‘Mosavajje na nīyetha, sampajāno saṭhāni na kayirā;
不应被引向妄语,具正知者不应行诡诈。
Atha jīvitena paññāya, sīlabbatena nāññamatimaññe.
然后,不应以生活、以慧、以戒行轻蔑他人。
‘‘Sutvā rusito bahuṃ vācaṃ, samaṇānaṃ vā puthujanānaṃ ;
听闻沙门或凡夫众多愤怒之语后,
Pharusena ne na paṭivajjā, na hi santo paṭisenikaronti.
不应以粗恶语回应他们,因为寂静者不作对抗。
‘‘Etañca dhammamaññāya, vicinaṃ bhikkhu sadā sato sikkhe;
了知此法后,审察的比库应常具念而学习;
Santīti nibbutiṃ ñatvā, sāsane gotamassa na pamajjeyya.
知道寂静即是涅槃,在果德玛的教法中不应放逸。
‘‘Abhibhū hi so anabhibhūto, sakkhidhammamanītihamadassī;
因为他是征服者而非被征服者,是亲见非传闻之法者;
Tasmā hi tassa bhagavato sāsane, appamatto sadā namassamanusikkhe’’ti.
因此,于彼世尊的教法中,应常不放逸地礼敬、随学。
Tuvaṭakasuttaṃ cuddasamaṃ niṭṭhitaṃ. · 速行经第十四完
15. Attadaṇḍasuttaṃ15. 自杖经
‘‘Attadaṇḍā bhayaṃ jātaṃ, janaṃ passatha medhagaṃ;
「自执杖故恐怖生,看人们互相争斗;我将述说悚惧,如我所悚惧的。
Saṃvegaṃ kittayissāmi, yathā saṃvijitaṃ mayā.
我将述说悚惧,如我所悚惧的。
‘‘Phandamānaṃ pajaṃ disvā, macche appodake yathā;
见众生颤动,如无水中的鱼;见他们彼此敌对,恐怖来袭我。
Aññamaññehi byāruddhe, disvā maṃ bhayamāvisi.
见他们彼此敌对,恐怖来袭我。
‘‘Samantamasāro loko, disā sabbā sameritā;
世间全无实质,一切方向都动摇;欲求自己的住处,我未见到未被占据的。
Icchaṃ bhavanamattano, nāddasāsiṃ anositaṃ.
欲求自己的住处,我未见到未被占据的。
‘‘Osānetveva byāruddhe, disvā me aratī ahu;
见到最终都敌对,我生起了厌离。
Athettha sallamaddakkhiṃ, duddasaṃ hadayanissitaṃ.
于此,我见到了箭,难见的、依止于心的。
‘‘Yena sallena otiṇṇo, disā sabbā vidhāvati;
「被那箭所刺穿者,向一切方奔驰;
Tameva sallamabbuyha, na dhāvati na sīdati.
拔出那箭后,他既不奔驰也不沉没。
‘‘Tattha sikkhānugīyanti , yāni loke gadhitāni;
「于此,诸学处被歌颂,那些在世间被执取的;
Na tesu pasuto siyā, nibbijjha sabbaso kāme;
不应耽溺于它们,对一切诸欲完全厌离;
Sikkhe nibbānamattano.
应学自己的涅槃。
‘‘Sacco siyā appagabbho, amāyo rittapesuṇo;
「应真实、不傲慢、无谄、离两舌;
Akkodhano lobhapāpaṃ, vevicchaṃ vitare muni.
无嗔恨,牟尼应超越贪与恶、离欲。」
‘‘Niddaṃ tandiṃ sahe thīnaṃ, pamādena na saṃvase;
「应忍受睡眠、懈怠、昏沉,不应与放逸共住;
Atimāne na tiṭṭheyya, nibbānamanaso naro.
不应住于过慢,意向涅槃之人。
‘‘Mosavajje na nīyetha, rūpe snehaṃ na kubbaye;
不应被引向妄语罪,不应对色作爱染;
Mānañca parijāneyya, sāhasā virato care.
应遍知慢,离于粗暴而行。
‘‘Purāṇaṃ nābhinandeyya, nave khantiṃ na kubbaye;
不应欢喜旧的,不应对新的作忍耐;
Hiyyamāne na soceyya, ākāsaṃ na sito siyā.
不应为失去而忧愁,不应被执着所缚。
‘‘Gedhaṃ brūmi mahoghoti, ājavaṃ brūmi jappanaṃ;
我说贪婪为大瀑流,我说渴求为障碍;
Ārammaṇaṃ pakappanaṃ, kāmapaṅko duraccayo.
所缘为妄想,欲泥难以超越。」
‘‘Saccā avokkamma muni, thale tiṭṭhati brāhmaṇo;
「牟尼离开真谛,婆罗门住于陆地;
Sabbaṃ so paṭinissajja, sa ve santoti vuccati.
他舍断一切,他被称为寂静者。
‘‘Sa ve vidvā sa vedagū, ñatvā dhammaṃ anissito;
「他确实是智者,是吠陀通达者,了知法而无所依;
Sammā so loke iriyāno, na pihetīdha kassaci.
他在世间正行,在此不羡慕任何人。
‘‘Yodha kāme accatari, saṅgaṃ loke duraccayaṃ;
「凡在此超越诸欲者,超越世间难以超越的系缚;
Na so socati nājjheti, chinnasoto abandhano.
他不忧愁也不热恼,已断流、无系缚。
‘‘Yaṃ pubbe taṃ visosehi, pacchā te māhu kiñcanaṃ;
「你应使过去的干涸,未来你不要有任何事物;
Majjhe ce no gahessasi, upasanto carissasi.
若你不执取中间,你将寂静而行。」
‘‘Sabbaso nāmarūpasmiṃ, yassa natthi mamāyitaṃ;
「凡于一切名色中,无有我所性者,
Asatā ca na socati, sa ve loke na jīyati.
他不因无有而忧愁,彼于世间确实不衰老。
‘‘Yassa natthi idaṃ meti, paresaṃ vāpi kiñcanaṃ;
「凡无有『这是我的』,对他人的任何事物亦无,
Mamattaṃ so asaṃvindaṃ, natthi meti na socati.
他不获得我所性,不因『无有』而忧愁。
‘‘Aniṭṭhurī ananugiddho, anejo sabbadhī samo;
「不粗暴、不贪求、不动摇、于一切处平等,
Tamānisaṃsaṃ pabrūmi, pucchito avikampinaṃ.
我宣说那不动者的功德,当被问及时。
‘‘Anejassa vijānato, natthi kāci nisaṅkhati .
「对于不动摇者、了知者,无有任何积集。
Virato so viyārabbhā, khemaṃ passati sabbadhi.
他远离勤奋,于一切处见安稳。」
‘‘Na samesu na omesu, na ussesu vadate muni;
「牟尼不对同等者、低劣者、殊胜者说话,
Santo so vītamaccharo, nādeti na nirassatī’’ti.
他寂静、离悭吝,不取、不舍。」
Attadaṇḍasuttaṃ pannarasamaṃ niṭṭhitaṃ. · 自杖经第十五完
16. Sāriputtasuttaṃ16. 沙利子经
‘‘Na me diṭṭho ito pubbe, (iccāyasmā sāriputto)
「我从未见过这样的人,(具寿沙利子说)
Na suto uda kassaci;
也未曾从任何人处听闻过;
Evaṃ vagguvado satthā,
如此善说之导师,
Tusitā gaṇimāgato.
从兜率天来到众中。
‘‘Sadevakassa lokassa, yathā dissati cakkhumā;
「对包括天人的世间,如具眼者所见,
Sabbaṃ tamaṃ vinodetvā, ekova ratimajjhagā.
驱除一切黑暗后,独自证得喜乐。
‘‘Taṃ buddhaṃ asitaṃ tādiṃ, akuhaṃ gaṇimāgataṃ;
「那位觉者、无执着者、如如者、无诈者,来到众中;
Bahūnamidha baddhānaṃ, atthi pañhena āgamaṃ.
这里有许多被束缚者,有以问而来。
‘‘Bhikkhuno vijigucchato, bhajato rittamāsanaṃ;
「对于厌离的比库,亲近空闲坐卧处;
Rukkhamūlaṃ susānaṃ vā, pabbatānaṃ guhāsu vā.
树根、冢间,或诸山的洞窟中。
‘‘Uccāvacesu sayanesu, kīvanto tattha bheravā;
「在高低的卧处中,那里有多少恐怖;
Yehi bhikkhu na vedheyya, nigghose sayanāsane.
在寂静的坐卧处,比库不应被它们所惊吓。
‘‘Katī parissayā loke, gacchato agataṃ disaṃ;
「在世间有多少危险,对于前往未到达之方向者;
Ye bhikkhu abhisambhave, pantamhi sayanāsane.
比库应克服它们,在远离的坐卧处。
‘‘Kyāssa byappathayo assu, kyāssassu idha gocarā;
「什么是他的行道?什么是他在此的行境?
Kāni sīlabbatānāssu, pahitattassa bhikkhuno.
什么是精勤比库的戒与禁戒?
‘‘Kaṃ so sikkhaṃ samādāya, ekodi nipako sato;
「他受持什么学?专一、谨慎、具念,
Kammāro rajatasseva, niddhame malamattano’’.
如金匠净化银之垢,他如何净除自己的垢?」
‘‘Vijigucchamānassa yadidaṃ phāsu, (sāriputtāti bhagavā)
「厌离者的安乐,即是这个,(世尊说:「沙利子!」)
Rittāsanaṃ sayanaṃ sevato ce;
若他受用空闲的坐卧处,
Sambodhikāmassa yathānudhammaṃ,
欲求正觉者,如法而行,
Taṃ te pavakkhāmi yathā pajānaṃ.
我将为你宣说那个,如我所了知的。」
‘‘Pañcannaṃ dhīro bhayānaṃ na bhāye, bhikkhu sato sapariyantacārī;
「智者不应怖畏五种怖畏,具念的比库应行于界限内;
Ḍaṃsādhipātānaṃ sarīsapānaṃ, manussaphassānaṃ catuppadānaṃ.
虻、蚊、爬虫类,人的接触,以及四足兽。
‘‘Paradhammikānampi na santaseyya, disvāpi tesaṃ bahubheravāni;
「对于其他教派者也不应恐惧,即使见到他们的许多可怖之事;
Athāparāni abhisambhaveyya, parissayāni kusalānuesī.
然后他应克服其他的危难,寻求善法者。
‘‘Ātaṅkaphassena khudāya phuṭṭho, sītaṃ atuṇhaṃ adhivāsayeyya;
「被疾病的接触与饥饿所触,应忍受寒冷与炎热;
So tehi phuṭṭho bahudhā anoko, vīriyaṃ parakkammadaḷhaṃ kareyya.
被这些多方触恼的无家者,应作坚固的精进努力。
‘‘Theyyaṃ na kāre na musā bhaṇeyya, mettāya phasse tasathāvarāni;
「不应作偷盗,不应说妄语,应以慈爱触及强者与弱者;
Yadāvilattaṃ manaso vijaññā, kaṇhassa pakkhoti vinodayeyya.
当他了知心的混浊时,应驱除『这是黑暗之分』。
‘‘Kodhātimānassa vasaṃ na gacche, mūlampi tesaṃ palikhañña tiṭṭhe;
「不应屈服于忿怒与慢的控制,应连根挖掘它们的根而住立;
Athappiyaṃ vā pana appiyaṃ vā, addhā bhavanto abhisambhaveyya.
无论遇到可意或不可意之事,诸具寿确实应能克服。
‘‘Paññaṃ purakkhatvā kalyāṇapīti, vikkhambhaye tāni parissayāni;
「以慧为先导,具善喜,应排除那些危难;
Aratiṃ sahetha sayanamhi pante, caturo sahetha paridevadhamme.
应忍受独居僻静处的不乐,应忍受四种悲叹之法。
‘‘Kiṃsū asissāmi kuvaṃ vā asissaṃ, dukkhaṃ vata settha kvajja sessaṃ;
「『我将吃什么?我在哪里吃?昨夜睡得真苦!今晚将在何处睡?』
Ete vitakke paridevaneyye, vinayetha sekho aniketacārī.
有学者、行无家之行者,应舍断这些导致悲叹的寻思。
‘‘Annañca laddhā vasanañca kāle, mattaṃ so jaññā idha tosanatthaṃ;
「适时获得食物与衣服,他应知足于此,为了满足之故;
So tesu gutto yatacāri gāme, rusitopi vācaṃ pharusaṃ na vajjā.
在这些方面守护、行于村落时有节制,即使被激怒也不应说粗恶语。」
‘‘Okkhittacakkhu na ca pādalolo, jhānānuyutto bahujāgarassa;
「眼垂视、不放逸于足,专注于禅那、多醒觉者;
Upekkhamārabbha samāhitatto, takkāsayaṃ kukkucciyūpachinde.
建立舍、心得定,应断除寻思之住处与恶作。
‘‘Cudito vacībhi satimābhinande, sabrahmacārīsu khilaṃ pabhinde;
「被言语激励时,具念者应欢喜,于诸梵行者中应破除顽固;
Vācaṃ pamuñce kusalaṃ nātivelaṃ, janavādadhammāya na cetayeyya.
应说善语、不过时,不应思惟人群议论之法。
‘‘Athāparaṃ pañca rajāni loke, yesaṃ satīmā vinayāya sikkhe;
「再者,世间有五种尘,具念者应为调伏它们而学;
Rūpesu saddesu atho rasesu, gandhesu phassesu sahetha rāgaṃ.
于诸色、诸声、以及诸味、诸香、诸触中,应克服贪欲。
‘‘Etesu dhammesu vineyya chandaṃ, bhikkhu satimā suvimuttacitto;
「于这些法中调伏欲,具念、心善解脱的比库;
Kālena so sammā dhammaṃ parivīmaṃsamāno,
适时地正确地审察法,
Ekodibhūto vihane tamaṃ so’’ti.
他独一而住,破除黑暗。
Sāriputtasuttaṃ soḷasamaṃ niṭṭhitaṃ. Aṭṭhakavaggo catuttho · 沙利子经第十六完。八颂品第四
Niṭṭhito.
Niṭṭhito.
Tassuddānaṃ –
其摄颂——
Kāmaṃ guhañca duṭṭhā ca, suddhañca paramā jarā;
欲、洞窟、恶慧、清净与最上老;
Metteyyo ca pasūro ca, māgaṇḍi purābhedanaṃ.
弥勒、巴苏罗、马根地亚、破坏前;
Kalahaṃ dve ca byūhāni , punadeva tuvaṭṭakaṃ;
诤论、二阵、再有都瓦答咖;
Attadaṇḍavaraṃ suttaṃ, therapuṭṭhena soḷasa;
自执杖为最上经,以长老所问为十六;
Iti etāni suttāni, sabbānaṭṭhakavaggikāti.
如是这些经,一切为八颂品。