三藏之路 Tipitaka Path
巴利三藏 · 玛欣德尊者标准中译
首页经藏小部法句部19. 法住品

19. Dhammaṭṭhavaggo19. 法住品

35 段 · CSCD 巴利原典
19. Dhammaṭṭhavaggo19. 法住品
Na tena hoti dhammaṭṭho, yenatthaṃ sāhasā naye;
并非以武断裁判者就是住于法者;
Yo ca atthaṃ anatthañca, ubho niccheyya paṇḍito.
智者应同时审察是与非。
Asāhasena dhammena, samena nayatī pare;
以不武断、如法、公平地引导他人,
Dhammassa gutto medhāvī, ‘‘dhammaṭṭho’’ti pavuccati.
为法所护的智者,被称为「法住者」。
Na tena paṇḍito hoti, yāvatā bahu bhāsati;
并非说话多就是智者;
Khemī averī abhayo, ‘‘paṇḍito’’ti pavuccati.
安稳、无怨、无畏者,被称为「智者」。
Na tāvatā dhammadharo, yāvatā bahu bhāsati;
并非说话多就是持法者;
Yo ca appampi sutvāna, dhammaṃ kāyena passati;
虽闻少许,却以身见法,
Sa ve dhammadharo hoti, yo dhammaṃ nappamajjati.
不放逸于法者,才是持法者。
Na tena thero so hoti , yenassa palitaṃ siro;
并非白发就是长老;
Paripakko vayo tassa, ‘‘moghajiṇṇo’’ti vuccati.
只是年纪老迈,此人被称为「空老」。
Yamhi saccañca dhammo ca, ahiṃsā saṃyamo damo;
于其中有真实、有法、有不害、有自制、有调伏,
Sa ve vantamalo dhīro, ‘‘thero’’ iti pavuccati.
已除垢秽的智者,才被称为「长老」。
Na vākkaraṇamattena, vaṇṇapokkharatāya vā;
并非以善辩或端正的容貌,
Sādhurūpo naro hoti, issukī maccharī saṭho.
嫉妒、悭吝、狡诈之人就能成为善人。
Yassa cetaṃ samucchinnaṃ, mūlaghaccaṃ samūhataṃ;
若此等已被断除、连根拔起、灭除,
Sa vantadoso medhāvī, ‘‘sādhurūpo’’ti vuccati.
已除嗔恚的智者,被称为「善人」。
Na muṇḍakena samaṇo, abbato alikaṃ bhaṇaṃ;
并非剃头就是沙门,若无戒行而说妄语;
Icchālobhasamāpanno, samaṇo kiṃ bhavissati.
充满欲望与贪婪者,如何能成为沙门?
Yo ca sameti pāpāni, aṇuṃ thūlāni sabbaso;
能息灭大小一切恶者,
Samitattā hi pāpānaṃ, ‘‘samaṇo’’ti pavuccati.
因息灭诸恶,被称为「沙门」。
Na tena bhikkhu so hoti, yāvatā bhikkhate pare;
并非以向他人乞食就是比库,
Vissaṃ dhammaṃ samādāya, bhikkhu hoti na tāvatā.
受持有害之法者,尚非比库。
Yodha puññañca pāpañca, bāhetvā brahmacariyavā ;
在此,弃除善恶、修梵行、
Saṅkhāya loke carati, sa ve ‘‘bhikkhū’’ti vuccati.
以审思行走于世间者,彼才被称为「比库」。
Na monena munī hoti, mūḷharūpo aviddasu;
并非以沉默就是牟尼,愚昧无知者;
Yo ca tulaṃva paggayha, varamādāya paṇḍito.
智者如以天秤称量,取其善者。
Pāpāni parivajjeti, sa munī tena so muni;
远离诸恶,彼为牟尼,因此他是牟尼;
Yo munāti ubho loke, ‘‘muni’’ tena pavuccati.
衡量两个世间者,被称为「牟尼」。
Na tena ariyo hoti, yena pāṇāni hiṃsati;
并非以伤害众生而为圣者;
Ahiṃsā sabbapāṇānaṃ, ‘‘ariyo’’ti pavuccati.
不害一切众生者,被称为「圣者」。
Na sīlabbatamattena, bāhusaccena vā pana;
非仅以戒禁、多闻、
Atha vā samādhilābhena, vivittasayanena vā.
或以获得禅定、独处而卧,
Phusāmi nekkhammasukhaṃ, aputhujjanasevitaṃ;
就能触证非凡夫所享的出离之乐;
Bhikkhu vissāsamāpādi, appatto āsavakkhayaṃ.
比库啊!若未达到漏尽,不应安于满足。
Dhammaṭṭhavaggo ekūnavīsatimo niṭṭhito. · 法住品第十九完