(10) 5. Kakudhavaggo(10) 5. 咖古德品
(10) 5. Kakudhavaggo(10) 5. 咖古德品
1. Paṭhamasampadāsuttaṃ1. 第一成就经
§91
‘‘Pañcimā , bhikkhave, sampadā. Katamā pañca? Saddhāsampadā, sīlasampadā, sutasampadā, cāgasampadā, paññāsampadā – imā kho, bhikkhave, pañca sampadā’’ti. Paṭhamaṃ.
「诸比库,这五种成就。哪五种?信成就、戒成就、闻成就、施成就、慧成就——诸比库,这是五种成就。」第一
2. Dutiyasampadāsuttaṃ2. 第二成就经
§92
‘‘Pañcimā , bhikkhave, sampadā. Katamā pañca? Sīlasampadā, samādhisampadā, paññāsampadā, vimuttisampadā, vimuttiñāṇadassanasampadā – imā kho, bhikkhave, pañca sampadā’’ti. Dutiyaṃ.
「诸比库,这五种成就。哪五种?戒成就、定成就、慧成就、解脱成就、解脱智见成就——诸比库,这是五种成就。」第二
3. Byākaraṇasuttaṃ3. 记说经
§93
‘‘Pañcimāni, bhikkhave, aññābyākaraṇāni. Katamāni pañca? Mandattā momūhattā aññaṃ byākaroti; pāpiccho icchāpakato aññaṃ byākaroti; ummādā cittakkhepā aññaṃ byākaroti; adhimānena aññaṃ byākaroti; sammadeva aññaṃ byākaroti. Imāni kho, bhikkhave, pañca aññābyākaraṇānī’’ti. Tatiyaṃ.
「诸比库,这五种宣称智之记说。哪五种?因愚钝、痴迷而宣称智之记说;因恶欲、为欲所驱使而宣称智之记说;因疯狂、心乱而宣称智之记说;因增上慢而宣称智之记说;正确地宣称智之记说。诸比库,这是五种宣称智之记说。」第三
4. Phāsuvihārasuttaṃ4. 安乐住经
§94
‘‘Pañcime , bhikkhave, phāsuvihārā. Katame pañca? Idha, bhikkhave, bhikkhu vivicceva kāmehi vivicca akusalehi dhammehi savitakkaṃ savicāraṃ vivekajaṃ pītisukhaṃ paṭhamaṃ jhānaṃ upasampajja viharati; vitakkavicārānaṃ vūpasamā…pe… dutiyaṃ jhānaṃ… tatiyaṃ jhānaṃ… catutthaṃ jhānaṃ upasampajja viharati; āsavānaṃ khayā anāsavaṃ cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja viharati. Ime kho, bhikkhave, pañca phāsuvihārā’’ti. Catutthaṃ.
「诸比库,这五种安乐住。哪五种?诸比库,于此,比库离诸欲,离诸不善法,有寻、有伺,离生喜乐,具足初禅那而住;由于寻、伺的止息……具足第二禅那……第三禅那……第四禅那而住;以诸漏尽,于现法自己以证智作证、具足无漏心解脱、慧解脱而住。诸比库,这是五种安乐住。」第四
5. Akuppasuttaṃ5. 不动经
§95
‘‘Pañcahi, bhikkhave, dhammehi samannāgato bhikkhu nacirasseva akuppaṃ paṭivijjhati. Katamehi pañcahi? Idha , bhikkhave, bhikkhu atthapaṭisambhidāpatto hoti, dhammapaṭisambhidāpatto hoti, niruttipaṭisambhidāpatto hoti, paṭibhānapaṭisambhidāpatto hoti, yathāvimuttaṃ cittaṃ paccavekkhati. Imehi kho, bhikkhave, pañcahi dhammehi samannāgato bhikkhu nacirasseva akuppaṃ paṭivijjhatī’’ti. Pañcamaṃ.
「诸比库,具足五法的比库不久即能证得不动。哪五种?诸比库,于此,比库获得义无碍解,获得法无碍解,获得词无碍解,获得辩无碍解,如实解脱地省察心。诸比库,具足这五法的比库不久即能证得不动。」第五
6. Sutadharasuttaṃ6. 持闻经
§96
‘‘Pañcahi, bhikkhave, dhammehi samannāgato bhikkhu ānāpānassatiṃ āsevanto nacirasseva akuppaṃ paṭivijjhati. Katamehi pañcahi? Idha, bhikkhave, bhikkhu appaṭṭho hoti appakicco subharo susantoso jīvitaparikkhāresu; appāhāro hoti anodarikattaṃ anuyutto; appamiddho hoti jāgariyaṃ anuyutto; bahussuto hoti sutadharo sutasannicayo, ye te dhammā ādikalyāṇā majjhekalyāṇā pariyosānakalyāṇā sātthaṃ sabyañjanaṃ kevalaparipuṇṇaṃ parisuddhaṃ brahmacariyaṃ abhivadanti, tathārūpāssa dhammā bahussutā honti dhātā vacasā paricitā manasānupekkhitā diṭṭhiyā suppaṭividdhā; yathāvimuttaṃ cittaṃ paccavekkhati. Imehi kho, bhikkhave, pañcahi dhammehi samannāgato bhikkhu ānāpānassatiṃ āsevanto nacirasseva akuppaṃ paṭivijjhatī’’ti. Chaṭṭhaṃ.
「诸比库,具足五法的比库修习入出息念,不久即能证得不动。哪五种?诸比库,于此,比库少欲、少事、易养、易满足于生活资具;少食、致力于不贪食;少睡眠、致力于警寤;多闻、持法、积集所闻,凡那些法初善、中善、后善,有义、有文,宣说纯一圆满清净的梵行,如是诸法他多闻、忆持、以言熟习、以意思惟、以见善通达;如实解脱地省察心。诸比库,具足这五法的比库修习入出息念,不久即能证得不动。」第六
7. Kathāsuttaṃ7. 论经
§97
‘‘Pañcahi , bhikkhave, dhammehi samannāgato bhikkhu ānāpānassatiṃ bhāvento nacirasseva akuppaṃ paṭivijjhati. Katamehi pañcahi? Idha, bhikkhave, bhikkhu appaṭṭho hoti appakicco subharo susantoso jīvitaparikkhāresu; appāhāro hoti anodarikattaṃ anuyutto; appamiddho hoti jāgariyaṃ anuyutto; yāyaṃ kathā ābhisallekhikā cetovivaraṇasappāyā, seyyathidaṃ – appicchakathā…pe… vimuttiñāṇadassanakathā, evarūpiyā kathāya nikāmalābhī hoti akicchalābhī akasiralābhī; yathāvimuttaṃ cittaṃ paccavekkhati. Imehi kho, bhikkhave, pañcahi dhammehi samannāgato bhikkhu ānāpānassatiṃ bhāvento nacirasseva akuppaṃ paṭivijjhatī’’ti. Sattamaṃ.
「诸比库,具足五法的比库修习入出息念,不久即能证得不动。哪五种?诸比库,于此,比库少欲、少事、易养、易满足于生活资具;少食、致力于不贪食;少睡眠、致力于警寤;随意获得、无困难地获得、无艰难地获得那种导向削减、适合于心开显的言论,即:少欲论……解脱智见论;如实解脱地省察心。诸比库,具足这五法的比库修习入出息念,不久即能证得不动。」第七
8. Āraññakasuttaṃ8. 阿兰若经
§98
‘‘Pañcahi, bhikkhave, dhammehi samannāgato bhikkhu ānāpānassatiṃ bahulīkaronto nacirasseva akuppaṃ paṭivijjhati. Katamehi pañcahi? Idha, bhikkhave, bhikkhu appaṭṭho hoti appakicco subharo susantoso jīvitaparikkhāresu; appāhāro hoti anodarikattaṃ anuyutto; appamiddho hoti jāgariyaṃ anuyutto; āraññako hoti pantasenāsano; yathāvimuttaṃ cittaṃ paccavekkhati. Imehi kho, bhikkhave, pañcahi dhammehi samannāgato bhikkhu ānāpānassatiṃ bahulīkaronto nacirasseva akuppaṃ paṭivijjhatī’’ti. Aṭṭhamaṃ.
「诸比库,具足五法的比库多修习入出息念,不久即能证得不动。哪五种?诸比库,于此,比库少欲、少事、易养、易满足于生活资具;少食、致力于不贪食;少睡眠、致力于警寤;住阿兰若、边鄙卧坐处;如实解脱地省察心。诸比库,具足这五法的比库多修习入出息念,不久即能证得不动。」第八
9. Sīhasuttaṃ9. 狮子经
§99
‘‘Sīho, bhikkhave, migarājā sāyanhasamayaṃ āsayā nikkhamati; āsayā nikkhamitvā vijambhati; vijambhitvā samantā catuddisaṃ anuviloketi; samantā catuddisaṃ anuviloketvā tikkhattuṃ sīhanādaṃ nadati; tikkhattuṃ sīhanādaṃ naditvā gocarāya pakkamati. So hatthissa cepi pahāraṃ deti, sakkaccaññeva pahāraṃ deti, no asakkaccaṃ; mahiṃsassa cepi pahāraṃ deti, sakkaccaññeva pahāraṃ deti, no asakkaccaṃ; gavassa cepi pahāraṃ deti, sakkaccaññeva pahāraṃ deti, no asakkaccaṃ; dīpissa cepi pahāraṃ deti, sakkaccaññeva pahāraṃ deti , no asakkaccaṃ; khuddakānañcepi pāṇānaṃ pahāraṃ deti antamaso sasabiḷārānampi , sakkaccaññeva pahāraṃ deti, no asakkaccaṃ. Taṃ kissa hetu? ‘Mā me yoggapatho nassā’ti.
「诸比库!狮子兽王在傍晚时分从巢穴出来;从巢穴出来后,它伸展身体;伸展身体后,它环视四方;环视四方后,它三次发出狮子吼;三次发出狮子吼后,它出发去觅食。它若攻击象,它确实认真地攻击,而非不认真;它若攻击水牛,它确实认真地攻击,而非不认真;它若攻击牛,它确实认真地攻击,而非不认真;它若攻击豹,它确实认真地攻击,而非不认真;它若攻击小动物,乃至兔子和猫,它也确实认真地攻击,而非不认真。那是什么原因呢?『愿我的技巧不失传』。」
‘‘Sīhoti kho, bhikkhave, tathāgatassetaṃ adhivacanaṃ arahato sammāsambuddhassa. Yaṃ kho, bhikkhave, tathāgato parisāya dhammaṃ deseti, idamassa hoti sīhanādasmiṃ. Bhikkhūnañcepi, bhikkhave, tathāgato dhammaṃ deseti, sakkaccaññeva tathāgato dhammaṃ deseti, no asakkaccaṃ; bhikkhunīnañcepi, bhikkhave, tathāgato dhammaṃ deseti, sakkaccaññeva tathāgato dhammaṃ deseti, no asakkaccaṃ; upāsakānañcepi, bhikkhave, tathāgato dhammaṃ deseti, sakkaccaññeva tathāgato dhammaṃ deseti, no asakkaccaṃ; upāsikānañcepi, bhikkhave, tathāgato dhammaṃ deseti, sakkaccaññeva tathāgato dhammaṃ deseti, no asakkaccaṃ; puthujjanānañcepi, bhikkhave, tathāgato dhammaṃ deseti antamaso annabhāranesādānampi , sakkaccaññeva tathāgato dhammaṃ deseti, no asakkaccaṃ. Taṃ kissa hetu? Dhammagaru, bhikkhave, tathāgato dhammagāravo’’ti. Navamaṃ.
「诸比库!『狮子』,这是如来、阿拉汉、正等正觉者的同义语。诸比库!当如来向众会说法时,这就是他的狮子吼。诸比库!如来若向诸比库说法,如来确实认真地说法,而非不认真;诸比库!如来若向诸比库尼说法,如来确实认真地说法,而非不认真;诸比库!如来若向诸近事男说法,如来确实认真地说法,而非不认真;诸比库!如来若向诸近事女说法,如来确实认真地说法,而非不认真;诸比库!如来若向诸凡夫说法,乃至向运送食物者,如来也确实认真地说法,而非不认真。那是什么原因呢?诸比库!如来尊重法、尊敬法。」第九经。
10. Kakudhatherasuttaṃ10. 咖古德长老经
§100
Evaṃ me sutaṃ – ekaṃ samayaṃ bhagavā kosambiyaṃ viharati ghositārāme. Tena kho pana samayena kakudho nāma koliyaputto āyasmato mahāmoggallānassa upaṭṭhāko adhunākālaṅkato aññataraṃ manomayaṃ kāyaṃ upapanno. Tassa evarūpo attabhāvapaṭilābho hoti – seyyathāpi nāma dve vā tīṇi vā māgadhakāni gāmakkhettāni. So tena attabhāvapaṭilābhena neva attānaṃ no paraṃ byābādheti.
如是我闻——一时,世尊住在国桑比城瞿师多园。尔时,名叫咖古达的果利亚子,具寿大摩嘎剌那的侍者,刚命终后投生到某个意生身。他获得这样的自体——譬如两个或三个马嘎塔的村落田地。他以那个自体既不恼害自己也不恼害他人。
Atha kho kakudho devaputto yenāyasmā mahāmoggallāno tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā āyasmantaṃ mahāmoggallānaṃ abhivādetvā ekamantaṃ aṭṭhāsi. Ekamantaṃ ṭhito kho kakudho devaputto āyasmantaṃ mahāmoggallānaṃ etadavoca – ‘‘devadattassa, bhante, evarūpaṃ icchāgataṃ uppajji – ‘ahaṃ bhikkhusaṅghaṃ pariharissāmī’ti. Sahacittuppādā ca, bhante, devadatto tassā iddhiyā parihīno’’ti. Idamavoca kakudho devaputto. Idaṃ vatvā āyasmantaṃ mahāmoggallānaṃ abhivādetvā padakkhiṇaṃ katvā tatthevantaradhāyi.
那时,咖古达天子去到具寿大摩嘎剌那处;到了之后,礼敬具寿大摩嘎剌那,站立在一边。站立在一边的咖古达天子对具寿大摩嘎剌那这样说:「尊者!迭瓦达德生起这样的欲求:『我将领导比库僧团』。尊者!迭瓦达德与心生起同时,就从那神通退失了。」咖古达天子说了这些。说了这些后,礼敬具寿大摩嘎剌那,作右绕,就在那里消失了。
Atha kho āyasmā mahāmoggallāno yena bhagavā tenupasaṅkami ; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā mahāmoggallāno bhagavantaṃ etadavoca –
那时,具寿大摩嘎剌那去到世尊处;到了之后,礼敬世尊,坐在一边。坐在一边的具寿大摩嘎剌那对世尊这样说:
‘‘Kakudho nāma, bhante, koliyaputto mamaṃ upaṭṭhāko adhunākālaṅkato aññataraṃ manomayaṃ kāyaṃ upapanno hoti. Tassa evarūpo attabhāvapaṭilābho – seyyathāpi nāma dve vā tīṇi vā māgadhakāni gāmakkhettāni. So tena attabhāvapaṭilābhena neva attānaṃ no paraṃ byābādheti. Atha kho, bhante, kakudho devaputto yenāhaṃ tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā maṃ abhivādetvā ekamantaṃ aṭṭhāsi. Ekamantaṃ ṭhito kho, bhante, kakudho devaputto maṃ etadavoca – ‘devadattassa, bhante, evarūpaṃ icchāgataṃ uppajji – ahaṃ bhikkhusaṅghaṃ pariharissāmīti. Sahacittuppādā ca, bhante, devadatto tassā iddhiyā parihīno’ti. Idamavoca, bhante, kakudho devaputto. Idaṃ vatvā maṃ abhivādetvā padakkhiṇaṃ katvā tatthevantaradhāyī’’ti.
「尊者!名叫咖古达的果利亚子,我的侍者,刚命终后投生到某个意生身。他获得这样的自体——譬如两个或三个马嘎塔的村落田地。他以那个自体既不恼害自己也不恼害他人。那时,尊者!咖古达天子去到我处;到了之后,礼敬我,站立在一边。站立在一边的,尊者!咖古达天子对我这样说:『尊者!迭瓦达德生起这样的欲求:我将领导比库僧团。尊者!迭瓦达德与心生起同时,就从那神通退失了』。尊者!咖古达天子说了这些。说了这些后,礼敬我,作右绕,就在那里消失了。」
‘‘Kiṃ pana te, moggallāna, kakudho devaputto cetasā ceto paricca vidito – ‘yaṃ kiñci kakudho devaputto bhāsati sabbaṃ taṃ tatheva hoti, no aññathā’’’ti? ‘‘Cetasā ceto paricca vidito me, bhante, kakudho devaputto – ‘yaṃ kiñci kakudho devaputto bhāsati sabbaṃ taṃ tatheva hoti, no aññathā’’’ti. ‘‘Rakkhassetaṃ, moggallāna, vācaṃ! (Rakkhassetaṃ, moggallāna, vācaṃ) ! Idāni so moghapuriso attanāva attānaṃ pātukarissati .
「摩嘎剌那!你以心遍知咖古达天子的心而知道:『凡咖古达天子所说的一切,都是如此,而非其他』吗?」「尊者!我以心遍知咖古达天子的心而知道:『凡咖古达天子所说的一切,都是如此,而非其他』。」「摩嘎剌那!你应守护这句话!(摩嘎剌那!你应守护这句话!)现在那个愚人将自己显露自己。」
‘‘Pañcime, moggallāna, satthāro santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame pañca? Idha , moggallāna, ekacco satthā aparisuddhasīlo samāno ‘parisuddhasīlomhī’ti paṭijānāti ‘parisuddhaṃ me sīlaṃ pariyodātaṃ asaṃkiliṭṭha’nti. Tamenaṃ sāvakā evaṃ jānanti – ‘ayaṃ kho bhavaṃ satthā aparisuddhasīlo samāno parisuddhasīlomhī’ti paṭijānāti ‘parisuddhaṃ me sīlaṃ pariyodātaṃ asaṃkiliṭṭha’nti. Mayañceva kho pana gihīnaṃ āroceyyāma, nāssassa manāpaṃ. Yaṃ kho panassa amanāpaṃ, kathaṃ naṃ mayaṃ tena samudācareyyāma – ‘sammannati kho pana cīvarapiṇḍapātasenāsanagilānappaccayabhesajjaparikkhārena; yaṃ tumo karissati tumova tena paññāyissatī’ti . Evarūpaṃ kho, moggallāna, satthāraṃ sāvakā sīlato rakkhanti; evarūpo ca pana satthā sāvakehi sīlato rakkhaṃ paccāsīsati .
「摩嘎剌那!世间有这五种导师存在、可见。哪五种呢?摩嘎剌那!这里,某位导师戒不清净,却自称『我戒清净,我的戒清净、洁白、无染』。他的弟子们这样知道:『这位尊敬的导师戒不清净,却自称我戒清净,我的戒清净、洁白、无染。我们若向在家人报告,这对他不会是可意的。既然对他不可意,我们怎能以此对待他呢——他受用衣、食、卧坐具、病者所需医药资具;你将做什么,你自己将以此而被知』。摩嘎剌那!弟子们在戒方面保护这样的导师;而这样的导师也期待弟子们在戒方面的保护。
‘‘Puna caparaṃ, moggallāna, idhekacco satthā aparisuddhājīvo samāno ‘parisuddhājīvomhī’ti paṭijānāti ‘parisuddho me ājīvo pariyodāto asaṃkiliṭṭho’ti. Tamenaṃ sāvakā evaṃ jānanti – ‘ayaṃ kho bhavaṃ satthā aparisuddhājīvo samāno parisuddhājīvomhī’ti paṭijānāti ‘parisuddho me ājīvo pariyodāto asaṃkiliṭṭho’ti. Mayañceva kho pana gihīnaṃ āroceyyāma, nāssassa manāpaṃ. Yaṃ kho panassa amanāpaṃ, kathaṃ naṃ mayaṃ tena samudācareyyāma – ‘sammannati kho pana cīvarapiṇḍapātasenāsanagilānappaccayabhesajjaparikkhārena; yaṃ tumo karissati tumova tena paññāyissatī’ti. Evarūpaṃ kho, moggallāna, satthāraṃ sāvakā ājīvato rakkhanti; evarūpo ca pana satthā sāvakehi ājīvato rakkhaṃ paccāsīsati.
「再者,摩嘎喇那,此处某位导师,自己活命不清净,却宣称『我活命清净』,『我的活命清净、净化、无杂染』。他的弟子们如此知道——『这位尊者导师,自己活命不清净,却宣称「我活命清净」,「我的活命清净、净化、无杂染」。如果我们向在家人告知,那对他不会是可意的。对他不可意的事,我们怎能以那个对待他呢——「他确实被衣、食、坐卧处、病者所需之药资具所尊敬;你将做什么,你自己将以那个被知晓」』。如此,摩嘎喇那,弟子们从活命方面保护导师;如此的导师也期待弟子们从活命方面保护。
‘‘Puna caparaṃ, moggallāna, idhekacco satthā aparisuddhadhammadesano samāno ‘parisuddhadhammadesanomhī’ti paṭijānāti ‘parisuddhā me dhammadesanā pariyodātā asaṃkiliṭṭhā’ti. Tamenaṃ sāvakā evaṃ jānanti – ‘ayaṃ kho bhavaṃ satthā aparisuddhadhammadesano samāno parisuddhadhammadesanomhī’ti paṭijānāti ‘parisuddhā me dhammadesanā pariyodātā asaṃkiliṭṭhā’ti. Mayañceva kho pana gihīnaṃ āroceyyāma, nāssassa manāpaṃ. Yaṃ kho panassa amanāpaṃ, kathaṃ naṃ mayaṃ tena samudācareyyāma – ‘sammannati kho pana cīvarapiṇḍapātasenāsanagilānappaccayabhesajjaparikkhārena; yaṃ tumo karissati tumova tena paññāyissatī’ti. Evarūpaṃ kho, moggallāna, satthāraṃ sāvakā dhammadesanato rakkhanti ; evarūpo ca pana satthā sāvakehi dhammadesanato rakkhaṃ paccāsīsati.
「再者,摩嘎喇那,此处某位导师,自己说法不清净,却宣称『我说法清净』,『我的说法清净、净化、无杂染』。他的弟子们如此知道——『这位尊者导师,自己说法不清净,却宣称「我说法清净」,「我的说法清净、净化、无杂染」。如果我们向在家人告知,那对他不会是可意的。对他不可意的事,我们怎能以那个对待他呢——「他确实被衣、食、坐卧处、病者所需之药资具所尊敬;你将做什么,你自己将以那个被知晓」』。如此,摩嘎喇那,弟子们从说法方面保护导师;如此的导师也期待弟子们从说法方面保护。
‘‘Puna caparaṃ, moggallāna, idhekacco satthā aparisuddhaveyyākaraṇo samāno ‘parisuddhaveyyākaraṇomhī’ti paṭijānāti ‘parisuddhaṃ me veyyākaraṇaṃ pariyodātaṃ asaṃkiliṭṭha’nti. Tamenaṃ sāvakā evaṃ jānanti – ‘ayaṃ kho bhavaṃ satthā aparisuddhaveyyākaraṇo samāno parisuddhaveyyākaraṇomhī’ti paṭijānāti ‘parisuddhaṃ me veyyākaraṇaṃ pariyodātaṃ asaṃkiliṭṭha’nti. Mayañceva kho pana gihīnaṃ āroceyyāma, nāssassa manāpaṃ . Yaṃ kho panassa amanāpaṃ, kathaṃ naṃ mayaṃ tena samudācareyyāma – ‘sammannati kho pana cīvarapiṇḍapātasenāsanagilānappaccayabhesajjaparikkhārena; yaṃ tumo karissati tumova tena paññāyissatī’ti. Evarūpaṃ kho, moggallāna, satthāraṃ sāvakā veyyākaraṇato rakkhanti; evarūpo ca pana satthā sāvakehi veyyākaraṇato rakkhaṃ paccāsīsati.
「再者,摩嘎喇那,此处某位导师,自己分别论不清净,却宣称『我分别论清净』,『我的分别论清净、净化、无杂染』。他的弟子们如此知道——『这位尊者导师,自己分别论不清净,却宣称「我分别论清净」,「我的分别论清净、净化、无杂染」。如果我们向在家人告知,那对他不会是可意的。对他不可意的事,我们怎能以那个对待他呢——「他确实被衣、食、坐卧处、病者所需之药资具所尊敬;你将做什么,你自己将以那个被知晓」』。如此,摩嘎喇那,弟子们从分别论方面保护导师;如此的导师也期待弟子们从分别论方面保护。
‘‘Puna caparaṃ, moggallāna, idhekacco satthā aparisuddhañāṇadassano samāno ‘parisuddhañāṇadassanomhī’ti paṭijānāti ‘parisuddhaṃ me ñāṇadassanaṃ pariyodātaṃ asaṃkiliṭṭha’nti. Tamenaṃ sāvakā evaṃ jānanti – ‘ayaṃ kho bhavaṃ satthā aparisuddhañāṇadassano samāno parisuddhañāṇadassanomhī’ti paṭijānāti ‘parisuddhaṃ me ñāṇadassanaṃ pariyodātaṃ asaṃkiliṭṭha’nti. Mayañceva kho pana gihīnaṃ āroceyyāma, nāssassa manāpaṃ. Yaṃ kho panassa amanāpaṃ, kathaṃ naṃ mayaṃ tena samudācareyyāma – ‘sammannati kho pana cīvarapiṇḍapātasenāsanagilānappaccayabhesajjaparikkhārena; yaṃ tumo karissati tumova tena paññāyissatī’ti. Evarūpaṃ kho, moggallāna, satthāraṃ sāvakā ñāṇadassanato rakkhanti; evarūpo ca pana satthā sāvakehi ñāṇadassanato rakkhaṃ paccāsīsati. Ime kho, moggallāna, pañca satthāro santo saṃvijjamānā lokasmiṃ.
「再者,摩嘎喇那,此处某位导师,自己智见不清净,却宣称『我智见清净』,『我的智见清净、净化、无杂染』。他的弟子们如此知道——『这位尊者导师,自己智见不清净,却宣称「我智见清净」,「我的智见清净、净化、无杂染」。如果我们向在家人告知,那对他不会是可意的。对他不可意的事,我们怎能以那个对待他呢——「他确实被衣、食、坐卧处、病者所需之药资具所尊敬;你将做什么,你自己将以那个被知晓」』。如此,摩嘎喇那,弟子们从智见方面保护导师;如此的导师也期待弟子们从智见方面保护。摩嘎喇那,这些五种导师存在、出现于世间。
‘‘Ahaṃ kho pana, moggallāna, parisuddhasīlo samāno ‘parisuddhasīlomhī’ti paṭijānāmi ‘parisuddhaṃ me sīlaṃ pariyodātaṃ asaṃkiliṭṭha’nti. Na ca maṃ sāvakā sīlato rakkhanti, na cāhaṃ sāvakehi sīlato rakkhaṃ paccāsīsāmi. Parisuddhājīvo samāno ‘parisuddhājīvomhī’ti paṭijānāmi ‘parisuddho me ājīvo pariyodāto asaṃkiliṭṭho’ti. Na ca maṃ sāvakā ājīvato rakkhanti, na cāhaṃ sāvakehi ājīvato rakkhaṃ paccāsīsāmi. Parisuddhadhammadesano samāno ‘parisuddhadhammadesanomhī’ti paṭijānāmi ‘parisuddhā me dhammadesanā pariyodātā asaṃkiliṭṭhā’ti. Na ca maṃ sāvakā dhammadesanato rakkhanti, na cāhaṃ sāvakehi dhammadesanato rakkhaṃ paccāsīsāmi. Parisuddhaveyyākaraṇo samāno ‘parisuddhaveyyākaraṇomhī’ti paṭijānāmi ‘parisuddhaṃ me veyyākaraṇaṃ pariyodātaṃ asaṃkiliṭṭha’nti. Na ca maṃ sāvakā veyyākaraṇato rakkhanti, na cāhaṃ sāvakehi veyyākaraṇato rakkhaṃ paccāsīsāmi. Parisuddhañāṇadassano samāno ‘parisuddhañāṇadassanomhī’ti paṭijānāmi ‘parisuddhaṃ me ñāṇadassanaṃ pariyodātaṃ asaṃkiliṭṭha’nti. Na ca maṃ sāvakā ñāṇadassanato rakkhanti, na cāhaṃ sāvakehi ñāṇadassanato rakkhaṃ paccāsīsāmī’’ti. Dasamaṃ.
「然而,摩嘎喇那,我自己戒清净,宣称『我戒清净』,『我的戒清净、净化、无杂染』。弟子们不从戒方面保护我,我也不期待弟子们从戒方面保护。我自己活命清净,宣称『我活命清净』,『我的活命清净、净化、无杂染』。弟子们不从活命方面保护我,我也不期待弟子们从活命方面保护。我自己说法清净,宣称『我说法清净』,『我的说法清净、净化、无杂染』。弟子们不从说法方面保护我,我也不期待弟子们从说法方面保护。我自己分别论清净,宣称『我分别论清净』,『我的分别论清净、净化、无杂染』。弟子们不从分别论方面保护我,我也不期待弟子们从分别论方面保护。我自己智见清净,宣称『我智见清净』,『我的智见清净、净化、无杂染』。弟子们不从智见方面保护我,我也不期待弟子们从智见方面保护。」第十经。
Kakudhavaggo pañcamo. · 咖古德品第五
Tassuddānaṃ –
其摄颂——
Dve sampadā byākaraṇaṃ, phāsu akuppapañcamaṃ;
两种具足与分别论,安乐、不动为第五;
Sutaṃ kathā āraññako, sīho ca kakudho dasāti.
所闻、谈论、阿兰若者,狮子与咖咖度为十。
Dutiyapaṇṇāsakaṃ samattaṃ. · 第二五十集完
3. Tatiyapaṇṇāsakaṃ
3. 第三个五十